Operace Phantom Fury 2004

Moderátor: skelet

Odpovědět
Uživatelský avatar
Mantra
7. Major
7. Major
Příspěvky: 1018
Registrován: 19/2/2008, 08:57
Bydliště: Platan

Operace Phantom Fury 2004

Příspěvek od Mantra »

Operace Phantom Fury 2004

Na základě přijatého plánu měla operace Úsvit (původně se jmenovala Operation Phantom Fury a pak byla přejmenována na Operation Al-Fajr iráckým ministrem obrany) za cíl vytlačit opoziční síly z města Fallujah v Iráku a umožnění provedení voleb. Ve městě se po nepovedeném útoku v dubnu stejného roku zabydlela vojska Abu Musaba al-Zarkavího v celkovém počtu přibližně 2 až 3 tisíce.
Do dějin amerického válečnictví se zapsala jako nejzuřivější bitva v obydlené oblasti, od dob vietnamské války, které se zúčastnily jednotky amerických ozbrojených sil pod velením US Marines, v celkovém počtu 10-15tisíc a k tomu jim pomáhalo přibližně 2000 iráckých vojáků a několik set britských.

„Město bylo dobyto. Osvobodili jsme město Fallujah.“ generál-poručík Sattler, velitel operace, 15.11.2004.

Obrázek


Den D byl stanoven na 7.listopadu 2004, a hodina H na 19.00hod.

Zpravodajská příprava

Tomuto dni předcházela masivní zpravodajská příprava bojiště a to za pomoci všech zpravodajských prostředků. Bylo využito HUMINTu, několika typů UAVs, speciálních jednotek a dalších technických prostředků. Díky těmto informacím věděli vševojskový velitelé kde nepřítel schovává zbraně, má svá velitelská shromáždění a kde by se mohl případně seskupit k proti-útoku.
Tato zpravodajská činnost probíhala i v průběhu bitvy a byla podle hodnocení američanů vele úspěšná. UAVs byly používány všemi armádními složkami.
UAVs byly schopny předávat informace v reálném čase a tak vojáci provádějící útok věděli kde je jejich protivník a díky těmto prostředkům mohli přivolat palebnou a leteckou podporu na určenou pozici.
US Army používala převážně RQ-11 Raven, který je schopen předávat video o aktuální situaci. Normálně je určen pro použití na úrovni roty, ale z důvodu jejich nedostatku byly používány praporním velitelstvím. Raven je vrhací a má tři kamery pro sledování situace. Jeho operační prostor je od 30m do 300m.
Obrázek

US Marines používali Dragoneye což je velmi podobný systém tomu armádnímu ale je vybaven na rozdíl od Ravena dvěma kamerami pro snímání bojiště a má navíc ke vzletu výmetné lano. Toto „Dračí oko“ může létat ve výškách od 76m do 1270m.
Nad těmito malými UAVs létaly jejich větší kolegové z USAF jako Pioneer a Predator s letovou hladinou 254m až 381, resp. 635m. Tento poslední je schopen létat 24hodin a předávat všechny důležité informace přes satelitní spojení kdekoliv na světě bez ohledu na počasí apod.
První tři byly využívány k získání okamžitých informací pro taktický stupeň (četa až prapor) a Predátor sloužil jako průzkumný prostředek na operační úrovni k získání celkového přehledu o bojišti.
Použití těchto prostředků a dělostřeleckého a leteckého bombardování zesílilo několik dní před útokem. Dále bylo stanoveno že každé vozidlo které zústane déle jak tři dny na jednom místě bude zničeno. U některých z nich došlo opravdu k sekundárním explozím a tak se američané mohli právem domnívat, že bylo naloženo municí nebo výbušninami.

5.listopadu američané vypnuli ve městě elektřinu, rozsypaly letáky s informacemi pro místní obyvatele, aby opustili svoje domy nebo se v nich zavřeli a aby nepoužívali svoje vozidla. Dále nesměli nosit žádné zbraně, aby nebyli považováni za nebezpečné. Irácká vláda vyhlásila stané právo s 24hodinovým zákazem vycházení. Podle všech odhadů město opustilo na 90% obyvatel, což zamezilo nechtěným ztrátám.
Město bylo pro útok rozděleno na sektory vedoucí ze severu na jih.
Obrázek

Klamání

Jelikož útok v dubnu byl proveden z jižního a jižně-východního směru, použili američané lsti a rozhlásili po okolí, že nový útok přijde také z jihu a pro podpoření tohoto klamání byly rozmístěny americké a britské jednotky na jihu. Tyto jednotky měly dva úkoly, první jak již zmíněno podpořit pověsti o útoku z jihu a druhý úkol byl, zajištění jižního křídla jednotek útočících ze severu a uzavřít oblast po zahájení útoku.

Situace

Vlastní jednotky

Pozn. V dalším textu je použito značení jednotek 2-7, tzn. 2.prapor, 7.pluku.

Součástí amerických jednotek byla 2.brigáda „Blackjacks“ z 1. obrněné divize tvořící 2.Brigádní Úkolové Uskupení - BCT(Brigade Combat Team) s úkoly:
1. Uzavřít město a zamezit jakémukoliv proniknutí osob z a do města. V případě průniku se měli pokusit tohoto opovážlivce zadržet. Tento úkol nebyl při dubnové akci plněn. Vojáci z 2.BCT umožnili odejít z města dětem a ženám, ale muži ve věku od 15 do 55 se museli vrátit a zůstat ve městě.
2. Zabránit proniknutí nepřátelských jednotek do týlu útočících amerických jednotek.
3. Provádět kontrolu v přilehlých oblastech s cílem zadržet jakéhokoliv vzbouřence, který mohl uniknout před zahájením operace. Tento úkol byl prováděn na základě informací ze vzdušného průzkumu.
4. Tankovými a mechanizovanými jednotkami podpořit útok v sektorech 2-7 a 2-2.

Obrázek

Úkolem jednotek US Marines bylo vytvořit dva Regimental Combat Teams (RCT- plukovní bojová uskupení námořní pěchoty) a zaútočit na město v určených sektorech a vyčistit ho od všech sympatyzantů al-Zarkavího.

Do RCT 1 a RCT 7 byly začleněny jednotky 1.,3.,5.,8. a 10. pluku námořní pěchoty. K těmto jednotkám bylo připojeno na 2tisíce vojáků irácké armády.

Britskou část tohoto bojového uskupení vytvořili vojáci skotského praporu „Black Watch“, z The Royal Regiment of Scotland http://en.wikipedia.org/wiki/Black_Watch

Pro dělostřeleckou podporu byly použity mariňácké tažené houfnice M-198 a armádní samohybné M109A6 Paladin z baterie A (GATOR battery), 3.praporu, 82.pluku polního dělostřelectva, 1.obrněné divize jejichž hlavním úkolem bylo umlčení minometné palby vzbouřenců a přímá palebná podpora útočících jednotek.

Vzdušnou podporu vytvořily letadla F-18 Hornet z Carrier Air Wing CVW-17 startující z paluby USS John F.Kennedy a k nim se přidaly F-16, AV-8 Harrier, AC-130 Spectre a plno dalších se zpravodajskými, průzkumnými a REB úkoly. Jednotky na zemi byly také podporovány vrtulníky Apache, Kiowa a Super Cobra.

Den před zahájením útoku se oba RCT přemístili do pouště na severu města, mezitím co letectvo a dělostřelectvo ostřelovaly město, aby zamaskovaly jejich přesun.

V posledních chvílích před útokem si vojáci opakovali bojové drily pro boj ve městě, nakládání raněných do ambulancí, kontrolovali svoje zbraně a výstroj a modlili se k bohu aby se vrátili živý z této bitvy. Počasí jim přálo neboť mělo být něco kolem 5-10 stupňů Celsia v noci a to bylo pro útok při kterém budou muset běhat, šplhat s těžkou výstrojí a výzbrojí a pod nepřátelskou palbou, požehnání z nebes.

„Jsou dva druhy lidí, kteří rozumí mariňákům: mariňáci a nepřítel. Ti ostatní mají jiný názor.“ pplk. Willy Buhl, velitel 3-1 Marines.

Nepřátelské jednotky

Podle odhadů bylo ve městě přibližně okolo 3 tisíců vzbouřenců, kteří byly vyzbrojeni ručními zbraněmi, minomety, protiletadlovými střelami a kanóny a minami. Od dubna pracovali na opevnění celého města, budovali tunely, opěrná stanoviště, zákopy, palposty pro odstřelovače a rozmístili v něm plno skrýší s municí. Pro ztížení pohybu amerických jednotek umístili nespočetně min, IED a nástrah. Vytvořili RPG týmy, které byly určeny jak k boji s obrněnou technikou tak proti pěchotě. Boje vedli i z mešit, kde si připravili palebná stanoviště a tím je vyloučili ze stavu chráněných staveb.

Ze 100 mešit ve městě jich bylo 60 opevněných.

Američané rozdělili jednotky vzbouřenců na Guerillu a na Mučedníky. Guerilla bojovala tak jak správná guerilla bojovat má. Napadnout nepřítele na předem vybraném místě a v takticky výhodné situaci, vázat ho na určitou dobu, způspobit mu ztráty a pak zmizet po předem stanovených cestách a hlavně nepřijít při tom o život, aby mohli bojovat zítra znova. Toto byl největší rozdíl od Mučedníků. Jejich úkolem bylo zabít co nejvíce vojáků dřív než bude on sám zabit. Mučedníci chtěli zemřít rukou nepřátelského vojáka. Jejich taktika odpovídala jejich úkolu – vybudovat zodolněnou pozici v domě a čekat. Po příchodu vojáků bojovat a zemřít. Všem se jejich přání vyplnilo.
ObrázekObrázek


Útok

Pozemní útok začal 7.listopadu útokem úkolového uskupení „Wolfpack“ ze západu a jihu. Toto uskupení bylo postaveno na 3. U.S. Marine lehkém průzkumném praporu, který byl doplněn 36. praporem iráckých commandos za doprovodu poradců z U.S. Army Special Forces, jednotkami pravidelné irácké armády, rotou Bravo z prvního záložního praporu sboru US Marine, z 23. pluku marines, rotou C z 1-9 a četou odstřelovačů.
Úkolem iráckých jednotek bylo obsadit všeobecnou nemocnici ležící na poloostrově západně od Fallujah.

36. irácký prapor commandos byl složen hlavně z politických důvodů a jeho členové byli příznivci všech stran zastoupených v parlamentu. Podle amerických poradců byli nejlepší bojovníci z Kurdské pesh merga.

Zbytek jednotek Wolfpacku měl za úkol obsadit oba mosty vedoucí ze západu do města a tím odříznout možné ústupové komunikace vzbouřencům. Tento útok ačkoli nebyl svým rozsahem velký jako ten, který měl teprve přijít, dostatečně zmátl vzbouřence ve městě. Jednotky skotského praporu „Black Watch“ dostaly za úkol obsadit prostor východně a jižně od města a zabránit ústupu kohokoliv z města. Obě akce proběhly bez problémů a únikové komunikace byly uzavřeny.

Po uzavření tohoto prostoru se několik obyvatel pokusilo vrátit zpátky do města ale byli zadrženi. A tak se nestalo to co v dubnu kdy mezery v obklíčení pomohli k proniknutí radikálů do města. Jediný kdo mohl projet, byl vládní vyslanec který měl za úkol jednat s představiteli Fallujah o vydání zahraničních bojovníků. Tento pokus byl neúspěšný
a tak Allawi http://en.wikipedia.org/wiki/Iyad_Allawi povolil vojenskou akci proti vzbouřencům. Podle zpravodajských informací byli totiž ve městě Čečenci, Filipínci, Saudiové, Iránci, Italové a Syřané.
Obrázek

8.listopadu 12hodin před začátkem pozemního útoku zahájili letecké a dělostřelecké jednotky bombardování pozic vzbouřenců. Pod tímto krupobitím bomb nastoupili jednotky ze severního prostoru rozmístění k útoku na město. Rychle dosáhli výchozích čar a rozmístily se v přesně stanovených sektorech - RCT-1 na západní a RCT-7 na východní straně sektoru - k útoku na jih, skrz opevněné a zaminované město.

RCT-1 jde do boje

Blízkým úkolem RCT-1 s 3-1, 3-5 a 2-7 v sestavě, bylo obsazení železniční stanice na severu města a postupným cílem bylo dobytí čtvrti Jolan. Po vydání souhlasu s pozemní operací vyrazily jednotky vpřed a začal boj o každý dům.
První kdo obsadil komplex budov byly příslušníci 3-5 US Marines. Dům, který měli dobýt byl na vyvýšenině a poskytoval skvělou palebnou pozici jak pro odstřelovače tak pro kulometníky. Při vstupu do domu museli mariňáci zneškodnit jednoho vzbouřence a pak už začali šplhat na střechu domu. Jednotka se ihned dostala pod palbu vzbouřenců a tak museli zasáhnout odstřelovači aby se vojáci s kulomety, minomety a municí dostali nahoru na střechu. Odtud pak vedli a naváděli minometnou palbu na určené cíle.

Mezitím co se vojáci z 3-5 zabydlovali na střeše domu, tankové jednotky 2-7 razili cestu pěšákům z 3-1 a společně obsadili železniční stanici, která byla silně zaminována a tak museli zasáhnout ženijní jednotky se svými odminovacími náložemi MICLIC, kterými zlikvidovali jak miny tak IEDs a vytvořili dostatečně široký průchod pro tanky a obrněná vozidla Bradley. Po zajištění nádraží byly koleje na několika místech přerušeny. Když pancéřované buldozery prorazily kolejový násep vysoký 2,5m mohli tankové jednotky s mechanizovanými vjet bez větších problémů do města a zahájit boj se vzbouřenci. V těsné blízkosti šla pěchota z 3-1 která je chránila proti útokům z blízka.

Podle mariňácké taktiky zvané „klín“ měli tanky a obrněná vozidla z 2-7 prorazit co nejhlouběji do města vytvářejíc kolem sebe chaos a zmatek palbou zbraní všeho druhu, kterého využili pěšáci z 3-1, kteří se rychle dostali dovnitř města a mohli začít čistit obsazený prostor od vzbouřenců. Tato útočná formace byla ze severo-západu následována pěchotou z 3-5.
Obrázek

Společně s těmito jednotkami postupovala rota „India“ z Irácké národní gardy a vedla svůj útok velmi agresivně.

Boje o čtvrť Jolan byly velmi těžké, jak se předpokládalo, neboť podle zpravodajských hlášení a fotografií byla čtvrť obsazena tvrdým jádrem vzbouřenců. Jednotky musely postupovat v úzkých uličkách odkud nebylo úniku kvůli vysokým zdem. I přes těžkosti, kterým museli tankisti a mechanizovaní mariňáci čelit, postoupili k 10hodině ranní 9.listopadu 3km do města. V průběhu postupu museli zpomalit kvůli zátarasům ale hlavně zastavovali kvůli bojům se vzbouřenci, které se jim dařilo víceméně likvidovat a tak zjednodušovali situaci pro ty co postupovali za nimi, kteří se soustředili na čištění domů. Tanky vedly palbu svými 120mm kanóny na domy odkud přicházela střelba vzbouřenců a to při tomto druhu boje bylo na hodně krátkou vzdálenost.
Obrázek

Tankové a mechanizované jednotky byly také určeny jako tzv. „vyprošťovací“, kdy v případě problémů pěších mariňáků byly povolány k použití svých těžkých zbraní proti cílům, které zaměstnávali pěšáky a usnadnit jim odpoutání z těchto pozic. Samozřejmě kvůli tvrdosti a intenzitě bojů nemohly zasáhnout vždy a všude. Což v mnoha případech znamenalo, že pěšáci museli bojovat tak dlouho a sami, dokud nepostříleli nebo nezahnali pryč všechny kdo na ně stříleli. Tyto boje pro ně představovaly obrovské riziko ztrát, kterým se měli za každou cenu vyhnout.

RCT-7 jde do boje

Blízkým úkolem RCT-7 s 2-2, 1-3 a 1-8 bylo dobytí čtvrti Al-Askari na východě města. Dalším úkolem bylo dosažení dálnice č.10, která tvořila Phase Line Fran.
Obrázek

Jednotky RCT-7 překročily výchozí čáru v 1900 hodin pod kouřovou clonou, kterou pro ně vytvořili dělostřelci z baterie C, 1-12 a poté se staly nejdůležitější palebnou podporou pro 1-8. RCT-7 postupovalo se svými třemi prapory směrem k městu a během tří hodin tam byly. K ránu 9.listopadu byli nejdál jednotky 2-2, přibližně asi 700m ve čtvrti
Al-Askari. 2-2 se svými M-113, Bradley a tanky měly za úkol chránit východní křídlo RCT-7, zatímco 1-3 a 1-8 postupovaly na jih, proto ze začátku operace postupovali na východním okraji města.
Jednotky 2-2 měly stejný úkol jako 2-7 u RCT-1, pomáhat svou palebnou silou spolubojovníkům v tísni.

Jednotky vzbouřenců byly těžce pod palbou, ale jelikož měly hodně času se připravit na tento boj, byly malé skupinky schopny pohybu a útočit kde a kdy chtěly. Je třeba poznamenat, že tento boj byl jeden velký chaos. Ve výbuchu bomb a dělostřeleckých granátů, do toho tankisti vytvářeli palbou svých zbraní chaos mezi vzbouřenci, kteří pak byli dezorientováni a snadno likvidováni pěšáky. Na druhé straně nečekané útoky vzbouřenců nepřidaly mariňákům na klidu a také je třeba říct, že ne všechno jelo podle plánu. Jenže díky dobré vycvičenosti, znalostem a plánu se US jednotkám dařilo stále postupovat kupředu.
Obrázek

„Jediná věc, která může vest vojáky k vítězství a přežít další dny je duch sboru. Dnešní vítězství je stejně silné jako ty na Tarawě, Iwo Jimě a Okinawě; seznam bude stále delší a delší. Dokud budeme mít ducha sboru, tak vždycky zvítězíme v těchto těžkých bitvách.“ First Sergeant Michael Farrell, rota C, 1-3.

Všechny zúčastěné pěší jednotky vedly boj od domu k domu, kde museli procházet zdmi, vylamovat dveře palicemi, páčidly, výbušninami, M16 a brokovnicemi. Granátomety M203 se jim osvědčili na vzdálenost 50 až 100m k otevírání hlavních vrat. Další prostředky pro vstup do domu nebo zahrady byly obrněné transportéry, tanky a buldozery, které v dalších fázích sehrály velmi důležitou úlohu, neboť veškeré akce byly pěšákům ztíženy použitím nástrah a podle oficiálních zdrojů všechny jednotky vstupovaly do domu až poté co byly obvodové zdi prolomeny tankem a po proražení zdi a dveří výbušninou.
Obrázek

2-2 se 9.listopadu po celodenních bojích dostaly k dálnici č.10 a 10.listopadu ráno zajistili její východní konec. V době kdy jí dosáhly byly schopny postupovat dál do centra města a podpořit US Marines.
10.listopadu se US a Iráckým jednotkám podařilo obsadit měšity Al Tawfiq, Hydra a Muhammadia, které byly silně opevněny a používány jako palebné pozice. Posledně jmenovaná se stala svědkem jednoho z největších bojů v průběhu tohoto útoku. O její dobytí se zasloužily hlavně irácké jednotky. Všechny tyto a další mešity byly používány jako skladiště zbraní a munice, vyráběly se v nich IED a v neposlední řadě sloužily jako velitelská stanoviště. K tomu byly ještě uzpůsobeny jako pevnosti k podnikání útoků na koaliční jednotky.

V podvečer 10.listopadu mohli koaliční vojáci oznámit, že kontrolují asi 70% města. Další úkol byl překročit Phase Line Fran a pokračovat do jižní části města až k Phase Line Jenna, která byla za jižní hranicí města.
Obrázek

Dne 11.listopadu předaly americké jednotky správu nad čtvrtí Jolan irácké armádě a k tomuto datumu měly americké jednotky 18 mrtvých a nejméně 164 zraněných. Za tuto cenu byla severní část města od dálnice č.10 pod jejich kontrolou.
Jak se později ukázalo použitá taktika „kovadliny a kladiva“, kdy bylo města uzavřeno ze všech stran „kovadlina“ a pak se na něj zaútočí z jedné strany „kladivo“ nebyla nejvhodnější neboť americké jednotky před sebou tlačily ustupující vzbouřence, kteří jak zmíněno na začátku byly připraveni na útok z jihu a jiho-východu a tak se mohli snadněji uchytit v předem připravených pozicích.
Američani beze změny taktiky dál valily svůj obrněný klín na jih až k Phase Line Jenna, kdy RCT-1 postupoval skrz obytné čtvtě Resala, Nazal a Jebail, kdežto RCT-7 postupoval skrz východní průmyslovou zónu na jih.

13.listopadu američtí představitelé prohlásili, že většina města je pod kontrolou. Dalších několik dnů strávili mariňáci prohledáváním domů a likvidací všech nalezených materiálů. V průběhu těchto dnů bylo nalezeno na tisíce Ak-47, RPG, minometů a IED, které byly jak v domech tak v mešitách. Byly nalezeny tunely, které spojovaly domy sloužící jako sklady zbraní a munice, a které vedly do jednoho podzemního bunkru.
Na tento bunkr byl proveden letecký útok nad ránem 15.11.04, zatímco pozemní jednotky byly zaneprázdněny boji o dům. Díky informacím z UAVs mohli být s úspěchem nasazovány letadla na přímou palebnou podporu a k ničení pozic vzbouřenců, zatímco dělostřelecká palba byla nepřetržitá.
V prvních dnech bojů vypálila baterie C, 1-12 Marines něco kolem 1500 granátů.
Obrázek

K 15.listopadu měli američani ztráty 38 vojáků a přibližně 275 jich bylo hlášeno jako zraněných. Američané utrpěli 3 nebojové ztráty, kdy dva zemřeli při střetu s obrněným buldozerem. Irácké jednotky ztratily 6 vojáků a na straně vzbouřenců bylo asi 1.200 mrtvých.

16.listopadu již město bylo plně pod kontrolou ale stále v něm ještě probíhaly místní bojůvky mezi US Marines a vzbouřenci. Irácká armáda měla za úkol prohledávání
a uzavření města.

„Po 12 hodinách leteckých útoků byly jednotky 2.BCT první kdo vstoupil do města. Naše tanky M1 a obrněné vozidla Bradley napadala všechny zodolněná místa, které potkaly. Pohybovaly se s rozmyslem a zuřivě, trvalo jim to do 10 hodin ráno dalšího dne se dostat 2 míle do města. Během prvního dne naše tři obrněné roty zlikvidovaly hodně vzbouřenců a oslabily vícero obranných pozic a tím usnadnily práci útočícím mariňákům." armádní důstojník z operačního oddělení.

Pokračování příště….
[marq=up][/marq]
Naposledy upravil(a) Mantra dne 26/7/2008, 20:49, celkem upraveno 1 x.
Obrázek
"Will screw them hard, fast, and in an elegant manner."
Major General Haim Bar-Lev 1967
Uživatelský avatar
redboy
4. Brigádní generál
4. Brigádní generál
Příspěvky: 1313
Registrován: 3/2/2006, 12:02

Příspěvek od redboy »

Nebylo by vhodnější přesunout článek do sekce "Události po roce 1945"? Přece jen popis bojové činnosti, respektive:"O mariňáckých zkušenostech a odvaze" by asi spadal tam.
ObrázekObrázek
Uživatelský avatar
cover72
7. Major
7. Major
Příspěvky: 3160
Registrován: 12/6/2007, 20:09

Příspěvek od cover72 »

Perfektní článek a nádherně podrobný, jak je zjevně tvým zvykem, Mantro.
Jen prosím zkus dát při příštím pokračování větší důraz na gramatiku - věta "(...) používala převážně RQ-11 Raven je schopen předávat video (...)" by chtěla doplnit a tanky vždy měly s tvrdým Y - docela to rve oči (pasáž RCT-1).

Jinak ještě jednou děkuji za perfektní článek.

A dva dotazy:
1) co tam propána dělali italové (ve Fallujah)? Vždyť to snad muslimové nejsou, ne? Tak proč se připojili k povstalcům?
2) Palba Abramsů na domy - předpokládám správně munici HESH či MPAT?
Uživatelský avatar
Mantra
7. Major
7. Major
Příspěvky: 1018
Registrován: 19/2/2008, 08:57
Bydliště: Platan

Příspěvek od Mantra »

Omlouvám se za chyby, chybí mi moje dvorní editorka.
Ty tvrdý Y mi už vysvětlovala.........ale o těch Italech je zmínka v jednom článku, a přijde mi to zvláštní. Možná jsou tam tyhle individua, a nebo amící neví jaká země to byla. S tím mají odjakživa problémy, musí to být americké nebo ruské, jinak neví vůbec nic.

K Abramsům jsem měl jemom jednu zmínku a to o high explosive.
Obrázek
"Will screw them hard, fast, and in an elegant manner."
Major General Haim Bar-Lev 1967
Uživatelský avatar
cover72
7. Major
7. Major
Příspěvky: 3160
Registrován: 12/6/2007, 20:09

Příspěvek od cover72 »

Mám dojem, že jsem kdysi (ještě před 9/11) četl o nějakých "městských teroristech" - prostě nadšených (italských) mladých levicových studentících, kteří to trochu přehnali s četou socialistické literatury a rozhodli se skoncovat s imperialistickými USA, a tedy se nechali naverbovat všude možně. Tuším, že s nimi italové měli dost problém - snad i unášeli generály a tak.

Tak je možné, že to byla takováto individua - a nebo to byli Iránci, Indové nebo Indonésané :-D
Uživatelský avatar
YAMATO
2. Generálporučík
2. Generálporučík
Příspěvky: 2808
Registrován: 19/3/2005, 19:25
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od YAMATO »

No osvobodili...tihle to asi berou jinak...holt fosfor je svinstvo a nevybírá si.
ObrázekObrázek

Když zmizíš, tak budeš zmizelej, jinak tě zmizím já.
Uživatelský avatar
Mantra
7. Major
7. Major
Příspěvky: 1018
Registrován: 19/2/2008, 08:57
Bydliště: Platan

Příspěvek od Mantra »

To vítězství je dost ošemetný, ale pro politiky se to hodilo. Ty stránky kde jsem hledal, tak mluví jenom o dobře odvedeném boji ve městě, kde všichni vojáci ukázali vysokou úroveň vycvičenosti a že po většinu doby této operace všechno jelo víceméně jak na drátkách.
Město je do dneška obydlené asi 30% procenty obyvatel a po operaci bylo v rozvalinách. Přesně jak rusové v Čečně 2000, kdy hlavním úkolem bylo všechno rozbombardovat a pak tam poslat vojáky, ale i tak tam vzbouřenci přežili a udělali jim z toho docela kvalitní peklo, prostě Verdun.
Taky jsem našel na internetu rozhovor s plukovníkem Brandlem, velitel 1-8, který řekl: " V posledních pěti měsících většina mých vojáků zemřela nebo byla zraněna rukou neviditelného nepřítele. Ale tenhle nepřítel má tvář a jmenuje se Satan. A on je ve Fallujah a my ho jdeme zničit!"

koukněte na tohle:

http://www.thewe.cc/weplanet/news/ameri ... lture.html
Obrázek
"Will screw them hard, fast, and in an elegant manner."
Major General Haim Bar-Lev 1967
Uživatelský avatar
YAMATO
2. Generálporučík
2. Generálporučík
Příspěvky: 2808
Registrován: 19/3/2005, 19:25
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od YAMATO »

Jo jo, jak se někdo začne ohánět bojem se Satanem, tak je zaděláno na pořádně velký průsery...
ObrázekObrázek

Když zmizíš, tak budeš zmizelej, jinak tě zmizím já.
Odpovědět

Zpět na „USA“