PALBA.CZ

Pro "konfirmatistu"
Doplnil jsem CELÝ obsah informace - viz odkazované zdroje. Co to obnáší v kontextu s dalšími "úspěchy" Roskosmosu a obecně dalších raketových testů v posledních letech, AT KAŽDÝ POSOUDÍ SÁM.
Chytrému napověz, zaslepeného asi snad neřeš.
Pokud bylo v posledních 7 letech bylo vypuštěno 24 družic Uragan-M/K , je všechno v klidu. Pokud ne, pojem Global je zjevně ohrožen. A pokud zůstane tempo výpusku nových družic na úrovni posledních 5 let, je ohrožen nejen Global. Toť MŮJ úhel pohledu na věc. To že je nyní vypouští po jedné a ne po 2-3 mě spíše utvrzuje o té horší variantě.

Zde požadovaný překlad - kvůli kontextu ponechám i původní český text:

Jedná se o opakovaný start, včera byla "neudača" - z technických důvodů.(pozn.jmenovitě této věty se týká ona druhá věta se slovem "úspěchy")
A ano, jedná se 49 družici ,ale v provozu je jich nyní 22+1 - viz: 22 из них используются по целевому назначению, один находится на этапе летных испытаний, еще один - в резерве, а три - на техобслуживании.
PŘEKLAD: 22 slouží svému účelu, 1 letové testy,1 v rezervě, 3 na "technické obsluze"

Zajímavé je i toto info - cituji:
Zásadní problém družic Uragan byla krátká životnost, což se projevovalo ve zvýšené potřebě obnovovat družice. U družic Uragan/Uragan-M vyžaduje zvýšená poruchovost dlouhotrvající odstávky dlouhé až několik měsíců. Tyto problémy by měly vyřešit nové nehermetizované družice Uragan-K s poloviční hmotností.
ГЛОНАСС включает 27 космических аппаратов (25 "Глонасс-М" и два "Глонасс-К"), из которых 22 работают по целевому назначению
PŘEKLAD:
Glonass obshuje 27 kosmických aparátů ( 25 Glonass-M a 2 Glonass-K), z toho 22 slouží svému účelu

A čo si teda posúdil ty? Čo takýto odklad, aj spolu s ďalšímí (akými?) úspechmi znamená?


Prečo by malo byť "G" ohrozené? Keď dnes slúžia aj satelity z roku 2007? Lebo tvoja fantázia?

Tak jsem se stavil vedle u kluků, co dělají GNSS

Systém GLONASS je navržen tak, aby primárně obsluhoval území Ruska (dříve SSSR).
Na to potřebuje minimálně 18 satelitů. Na celosvětové pokrytí potřebuje 24 satelitů.
Dnes jich je v použití skutečně 22, jak píše Pegeučko = Rusko je plně pokryté, a pro pokrytí zbytku se kooperuje s GPS resp. Beidou.

Minimální životnost 2. generace satelitů (Glonass M) je 7 let, standardně ale slouží déle (nejstarší dva funkční startovaly v prosinci 2006 = před 13-ti lety. Jeden z nich tvoří zálohu, druhý fungoval do 1.8.2019 a pak byl ze systému vyřazen pro údržbu. Všechny co jsou mladší 7-mi let fungují.).
Nahoře je 26 satelitů Glonass M (i s tím co startoval předevčírem tj. 11.12.2019). Až ten poslední vypuštěný projde testy, bude jich funkčních 22 (další 1 je v záloze a 3 jsou dočasně vyjmuty ze systému pro údržbu)

Minimální životnost 3. generace satelitů (Glonass K1) je 10 let. Zatím odstartovaly 2 kusy (2011 a 2014), oba fungují, ale ten starší nebyl nikdy zaveden do systému, je testovací.
Glonass K1 nesplnil zcela požadavky, a tak bylo od dalších vypouštění upuštěno a upgraduje se na Glonass K2. První má startovat ještě letos.

V současné době tedy nejsou obsazeny pozice 4 a 24 ... viz plánek

Velký obrázek

Obrázek je vizuálně zmenšen. Zobrazit v plné velikosti

Jeden z nich bude nahrazen tím předevčírem vypuštěným (pravděpodobně 4-ka), druhý některým, co jsou v údržbě (nejspíš ten co na pozici 24 byl, a který je v údržbě od 20. listopadu 2019), a nebo tím novým Glonass K2.
Přesná stav satelitů je k dispozici na stránkách GLONASS ... ZDE

Na zemi má být přichystáno nejméně 5 satelitů Glonass M pro okamžité vypuštění + ten jeden nový Glonass K2.

Díky za zaujímavé info.

Družice systému Glonass sa označujú ako Uragan, podobne ako u GPS sa volajú Navstar.

Ohľadne tých Uragan K1 si si istý, že už ďalšie nebudú?
Lebo ja si to pamätám tak, že mali byť 2 ks verzie K1 ako prototypy, a potom už "sériové" K2. Ale neskôr (povedal by som že kvôli problémom s vývojom) sa plány zmenili a má byť vynesených cca 10 ks verzie Uragan-K1 (zrejme nemajúcej všetky plánované vychytávky), a následne majú ísť do "služby" družice Uragan-K2.
Je možné že istý čas budú vynášané súbežne.

Plus myslím, že sa plánujú ešte dve misie Uragan-M - s ukončením vývoja Uragan-K1/K2 už ďalšie objednávať a vyrábať nebudú.

Glonass nebo Uragan, vsjó ravnó
https://ru.m.wikipedia.org/wiki/%D0%93% ... %81-%D0%9C

Co se Glonass K1 týče, já si jistý nejsem. Ale kolega co dělá GNSS to tak tvrdil.
A pokud vezmeme, že první Glonass / Uragan K (dnes K1) byl vypuštěn 2011 (a létá jako zkušební dodnes) a jediný, do GLONASS zařazený létá od 2014 ... a pak se zase vypouštěly levnější Glonass / Uragan M ...
... a vyvíjel Glonass / Uragan K2 (původně měl letět 2018, ale byl posunut na 2019 ... a zatím neletěl), tak to dává smysl.

Včera, tj. 20.02.2020, štarrtoval z kozmodrómu Pleseck raketový nosič Sojuz-2-1a s koncovým stupňom Fregat. Vyniesol na obežnú dráhu satelit typu Meridian-M (14F112M).

Ide o celkom druhého zástupcu tohoto typu, operujú spolu s piatimi staršími družicami typu Meridian/14F112 na vysokých eliptických dráhach (tiež nazývaných ako tzv. dráha typu Molnija) a zabezpečujú spojenie predovšetkým na severnej pologuli.
Kompletná konštelácia by sa mala skladať z ôsmych kusov (2x4).

Včera, 1.03.2020, bol z Plesecka vynesený nosičom Sojuz-2-1b Fregat navigačný satelit Uragan-M, celkovo 51. kus tohto typu, pravdepodobne s označením Kosmos-2545.

Malo by ísť o predposledný vyrobený kus.

Dnes z kozmodrómu Pleseck štartoval raketový nosič Sojuz-2.1b. Vyniesol na obežnú dráhu satelit Kosmos-2546.

Malo by sa jednať o štvrtého zástupcu typu Tundra(14F142), ktoré tvoria kozmický komponent systému včasného varovania.

V nedeľu 25.10.2020 štartoval z kozmodrómu Pleseck raketový nosič Sojuz-2-1b, Vyniesol na obežnú dráhu satelit Kosmos-2547, tretí kus typu Glonass-K (14F143) - po takmer 6 ročnej prestávke.

Včera, tj. 02.2.2021, štartoval z kozmodrómu Pleseck raketový nosič Sojuz-2-1b so satelitom elektronického prieskumu LotosS-1 (14F145).

Ide už o piaty satelit programu Lotos, prvý v prototypovej/vývojovej verzii Lotos-S (14F138) štartoval v Novembri 2009.
Jedná o súčať satelitného systému elektronického prieskumu Liana, nástupcu sovietskych systémov Celina-2 (elektronický prieskum) a Legenda (námorný systém určený pre vyhľadávanie hladinových cieľov a navádzanie protilodných striel).

Uvádza sa, že kompletný systém Liana by mal obsahovať 2 satelity typu Lotos a 2 satelity typu Pion-NKS (14F139), vybavených radarom a predstavujúcich námornú zložku systému.
Všetkých 5 satelitov typu Lotos sa zdá byť stále aktívnych, čo by umožňovalo vytvoriť dve kompletné sety "Liany", avšak dodnes neštartoval ani jeden satelit typu Pion-NKS.

Diel zo série Военная приемка, venujúci sa kozmickej bojovej stanici Almaz.

Včera, teda 25.06.2021, z kozmodrómu Pleseck odštartoval nosič Sojuz-2-1b.


Vyniesol na obežnú dráhu satelit Kosmos-2550.
Ide o dlho očakávaného (vývoj začal 1993, prvý krát mal štartovať v roku 2015) zástupcu typu Pion-NKS (14F139), určeného na radarový prieskum hladiny svetového oceánu a navádzanie protilodných striel na veľké vzdialenosti. Spolu so satelitmi elektronického prieskumu Lotos-S/S1 (14F138/14F145) tvorí satelitný prieskumný komplex Liana (14K160).
Kompletná orbitálna zložka Liany by mala obsahovať 2 Piony a 2 Lotosy (podľa niektorých zdrojov sú aktívne dva alebo tri).

Vo štvrtok 9.9.2021 vyniesla raketa Sojuz-2-1V satelit s označením Kosmos-2551.

Jedná sa o malý (s hmotnosťou cca 250kg)optický prieskumný satelit typu Razbeg.

Satelit Kosmos-2551 (viď post vyššie) dňa 20.10.2021 zanikol v atmosfére nad Severnou Amerikou.
Jeho koniec (resp. jeho zvyškov) bol pozorovateľný voľným okom.

Pravdepodobne v dôsledku poruchy komunikačného systému neprijímal príkazy, nevykonával žiadne manévre a nedokázal si teda udržať potrebné parametre obežnej dráhy.

Dnes (25.11.2021) sa po štarte z Plesecka na obežnú dráhu dostala ďalšia, v poradí už piata družica včasného varovania systému Tundra-EKS (14F142).


Úplná konštelácia by mala mať na vysokých eliptických dráhach na severnou Amerikou celkom 6 takýchto satelitov, a eventuálne niekoľko (štyri?) na geostacionárnej dráhe nad rovníkom.

V sobotu 05.02.2022 štartoval na obežnú dráhu prvý satelitu typu Neitron (14F01). Dostal označenie Kosmos-2553, z kozmodrómu Pleseck ho vyniesol nosič Sojuz-2-1a s koncovým stupňom Fregat.

O jeho účele panujú nejasnosti, spomína sa optické či radarové sledovanie zemského povrchu alebo dokonca iných satelitov na obežnej dráhe.