Letov Š-328

[Skeptik]

Ab-101 mělo v trupu pumovnici, ve které se nalézalo 6 svislých středních pumových cel. Do jedné se vlezla maximálně 100 kg puma, takže na pumovnici vycházelo max 6x100 kg.

Aha, takže jsem to odvodil "skoro správně"
Těch 600 kg - 1.100 kg skutečně znamená 600 kg v pumovnici, ale ne 3x 200 kg jak jsem si myslel, ale 6x 100 kg. Díky.
Já našel nějaký rentgen, kde byly cca pod pozorovatelem horizontálně pumy ... a připadalo mi, že velké.

Takže ten náklad byl takto ?
600 kg bude pumovnice = 6 x 100 kg;
bomby pod křídlem z fotky, jedna větší a dvě menší, pak tedy nejspíš byly 1x 100 kg + 2x 50 kg = 200 kg pod každým křídlem, přičemž na každý ten závěsník šlo pověsit i 1x 200 kg
To pak dává 600 kg v pumovnici a 400 kg pod křídly.
Hapruje tam těch 100 kg, neb u Ab-101 se uvádí max 1.100 kg pum. Něco pod trupem ???

Vem si záhadu, že pro Aero-304 měl být použít licenční Walter Merkur, tj. neměl být použít zavedený Walter Pegas

Nepleteš si A-304 s robustnější a těžším A-300 ?

Aero A-304 byl poháněn motory Walter Super Castor I-MR
Aero A-300 byl poháněn motory Walter Merkur IX.

A proč licenčním Merkurem a ne licenčním Pegasem?
No možná proto, že Pegas dával maximální výkon ve výšce 1.800 m, na rozdíl od Merkuru, který měl max. výkon ve 4.100 metrech ... což je pro bombardér operační výška.
Ve 4.100 m dával Merkur IX 840 ks zatímco nejvýkonnější Pegas X / XI cca 690 ks.

Jo, l'Pardon, ještě zdroj

Velký obrázek

Obrázek je vizuálně zmenšen. Zobrazit v plné velikosti

Což zároveň odpovídá na otázku, proč mimo jiné nemohl Š-328 s motorem Pegas II-M2 s maximálním výkonem ve výšce 1.900 m nahradit Ab-101 s motorem Avia H.S. 12 Ydrs s nominálním výkonem ve výšce 4.000 metrů.
V operační výšce bombardérů by byl Š-328 s pumovým nákladem poněkud "dýchavičný".

[Ramon]

Takže ten náklad byl takto ?
600 kg bude pumovnice = 6 x 100 kg;
bomby pod křídlem z fotky, jedna větší a dvě menší, pak tedy nejspíš byly 1x 100 kg + 2x 50 kg = 200 kg pod každým křídlem, přičemž na každý ten závěsník šlo pověsit i 1x 200 kg
To pak dává 600 kg v pumovnici a 400 kg pod křídly.
Hapruje tam těch 100 kg, neb u Ab-101 se uvádí max 1.100 kg pum. Něco pod trupem ???

Nějak se to namixovat asi dalo - třeba dát do pumovnice jenom 6 x 50 kg a pod křídla 4 x 200 kg, nebo třeba 12 x 50 kg do pumovnice a pod každé křídlo 200 kg + 50 kg - variabilita byla vysoká, ale myslím, že v praxi by v reáliích roku 1938 asi stejně používali jen pumovnici a na závěsníky už radši nic nedávali...

[Skeptik]

Nějak se to namixovat asi dalo - třeba dát do pumovnice jenom 6 x 50 kg a pod křídla 4 x 200 kg, nebo třeba 12 x 50 kg do pumovnice a pod každé křídlo 200 kg + 50 kg - variabilita byla vysoká, ale myslím, že v praxi by v reáliích roku 1938 asi stejně používali jen pumovnici a na závěsníky už radši nic nedávali...

Jasně, otázka je, zda ta křídla unesla 2x 200 kg. To už je dost a Ab-101 měly mít se svými dřevěnými křídly pevnostní problémy.
Prostě v roce 1937 to již byla "nouzovka" do příchodu B-71 (SB) resp. B-72 (A-300)

[Hektor]

Na čom pohorel Potez-631 pre ČSR a čo mal vlastne nahradiť? Mal plniť úlohu Ab-101? Alebo Šmolíkov?
Nechcete to oddeliť a vytvoriť vlákno "Letectvo ČSR 1936-1939 čo bolo a mohlo byť? "
Zvažovalo sa okrem MB.200 niečo iné? MB.210 nevzlietol až tak o moc neskôr.

[Skeptik]

Na čom pohorel Potez-631 pre ČSR a čo mal vlastne nahradiť?

Nepohořel, prostě v době výběru ještě nebyl plně vyvinut a MNO požadovalo "hotový" a provozuschopný letoun.
Proto se zvažoval jen SB a Blenheim, přičemž vybrán byl SB ... v té době se skvělými referencemi ze Španělska.

Celý výběr byl na "střední bombardovací letoun", tedy náhrada výše diskutovaných Ab-101 a také MB.200.
Pokud vím tak nákup náhrady za MB.200 v zahraničí se nezvažoval, čekalo se na Aero A-300 (B-72). To ale přišlo pozdě.

[Hektor]

Myslel som konkurenciu pre MB.200 pri jeho výbere. Nie jeho náhradu.

[Kouzelnik]

@Skeptik

1. moc děkuji za upozornění na můj omyl. Ano, naprostá pravda - Walter Merkur byl použit v A-300, nikoliv v A-304.

2. Nicméně z tohoto upozornění vyplynula další nejasnost (ohledně výškovosti obou letadel A-300 vs. A-304, ale o tom někdy napíšu rovnou do existujícího diskusního vlákna o A-304, které existuje - zatímco o A-100/-101,Ab-101 na Palbě není samostatně popsán).

3. Nerozumím, proč by armáda ČSR v polovině 30. let potřebovala bombardéry optimalizované na lety ve výšce 4 km nad zemí. Skoro nic nevím o úrovni zaměřování při horizontálním resp. klesajícím letu, ale - trefil by bombardér ze čtyřkilometrové výšky svůj cíl (=řekněme velké nádraží, kasárna, silnice (těsně) okolo mostu)?

Akce typu nemířeného bombardování s cílem trefit cokoliv v nějaké městě (např. Guernika), předpokládám, armáda ČSR neplánovala. Doufám správně?

4. Ohledně praktické volby bombardovacího nákladu (=ve vztahu k zaměřování a taktice nasazení) u Ab-101 by snad šlo vyjít ze zkušeností při používání předchozí generace A-101 ve Španělské občanské válce. Zejména by bylo zajímavé jak málo/moc byla využívána teoretická nosnost bomb.
http://www.vinar.cz/mitte/a101sp.htm
http://www.vhu.cz/jak-spanele-obchodova ... i-letadly/
https://www.flickriver.com/photos/jylas ... 936347603/ (str. 18 - to by mohly být 100 kg, popř. 50 kg bomby)
https://www.modelforum.cz/viewtopic.php ... 1#p2148542 - umístění zaměřovače
+ info o článcích, které v češtině snad nějak podrobněji řešení nasazení A-101 ve Španělsku - Revi 115, Revi 116

pozn. ten názor, že protivník zaměňoval A-101 s Polikarpovy R-5 a R-Z by znamenal, že reálně A-101 létala spíše lety s cca 250 kg, tj. nevyužívala teoretickou nosnost 600 kg ... ale ta autorova úvaha je nekonkrétní a neozdrojovaná, tj. IMHO je tahle má hypotéza velmi na vodě).

5. Ohledně mé nejasnosti, jestli armáda ČSR potřebovala bombardovat z výšky 4 km viz výše samostatný diskusní bod.

Ohledně "výškovosti jednotlivých verzí Walter Pegas vyráběných v období výroby Šmolíka:
[quote="Skeptik"](...) Což zároveň odpovídá na otázku, proč mimo jiné nemohl Š-328 s motorem Pegas II-M2 s maximálním výkonem ve výšce 1.900 m nahradit Ab-101 s motorem Avia H.S. 12 Ydrs s nominálním výkonem ve výšce 4.000 metrů.
V operační výšce bombardérů by byl Š-328 s pumovým nákladem poněkud "dýchavičný".

Upozorňuji na existenci vhodnější pozdější verze Pegasu pro zvýšení výkonů Šmolíka, která prý byla reálně vyráběna v ČSR a to Pegas XX, který dle wiki měl výkony měřeny v "výška pro max. výkon" 2700 m. Pro srovnání: první verze Šmolíka byly s motorem Pegas II s (výškou pro max. výkon) výškou 1900 m

Nicméně je otázkou zda-li MNO poptávala Šmolíka s motorem optimalizovaným na lety cca 2,5 km nad zemí. Bo reálně použitá vylepšená varianta Pegasu (v dalších sériích Šmolíka), tj. Pegas III byl zdá se vyráběn ve dvojím provedením, tj. (i) s "výškou pro max. výkon" 2550 m a (ii) druhé provedení bylo s "výškou pro max. výkon" 1750 m ... nenešel jsem, že by ve Šmolíkovi byl Pegas pro vyšší výšku, ale myslím, že při vylepšování Šmolíka byl použit Pegas pro nižší výšku, tj. pro lety necelé 2 km nad zemí ... Pletu se?

Z pohledu ověření diskutované hypotézy, tj. že by pokročilejší verze stejného motoru, tj. Walter Pegas, mohla vylepšit výkony (např. max. rychlost) Šmolíku, tak
- aby Šmolík obstál proti stíhačkám obou nepřátel (tj. maďarským Fiatům a těm třem různým nacistickým dvouplošníkům resp.
- jestli by Šmolík dokázal zahnat improvizované bombardéry jako Ju-52, pokud by je Šmolík (v noci/v šeru nějak našel))

... se zkusím zamyslet nad rozdíly mezi Fairey Swordfish Mk. I a Mk. II (bohužel srovnání bude komplikovat, že Bristol Pegasus použitý v Mk. II byl Pegasus XXX, který patrně nebyl k dispozici v ČSR). A
- zkusím zjistit jestli výkony letounu byly důvodem proč se sériově stavěné letadlo s Pegasus XX moc nerozšířilo, resp. proč bylo hodně brzo odsunuto (viz Vickers Wellesey)

[Ramon]

Myslel som konkurenciu pre MB.200 pri jeho výbere. Nie jeho náhradu.

Další adept byl Potez 54, který zkoušeli čs. piloti ve Francii, MB.200 prý vyhovoval víc potřebám čs. letectva ...

[Ramon]

Nějak se to namixovat asi dalo - třeba dát do pumovnice jenom 6 x 50 kg a pod křídla 4 x 200 kg, nebo třeba 12 x 50 kg do pumovnice a pod každé křídlo 200 kg + 50 kg - variabilita byla vysoká, ale myslím, že v praxi by v reáliích roku 1938 asi stejně používali jen pumovnici a na závěsníky už radši nic nedávali...

Jasně, otázka je, zda ta křídla unesla 2x 200 kg. To už je dost a Ab-101 měly mít se svými dřevěnými křídly pevnostní problémy.

Tak oprava - ty 4 závěsníky byly pod trupem, ne pod křídly a na každý se dalo zavěsit 1x200kg nebo 1x100kg nebo 2x50kg. V článku z L+K, ze kterého čepám je taky poznámka, že ve schematech v článku nejsou závěsníky zakresleny, protože z dochované dokumentace není jasná jejich přesná poloha...

[Kouzelnik]

@Ramon

to je zajímavé info o absenci podkřídlových závěsníků bomb na Ab-101. Bo když vezmu foto (viz níže citovaný odkaz) které by údajně mělo zachycovat A-101 ve Španělsku, tak na letadle myslím, že bomby jsou pod křídly....

Ovšem uznávám že moje protiargumentace nemusí být na místě, neboť by mohlo hrát roli rozdíl v hmotnosti motorů v obou letadlech - Ab-101 létala s výrazně lehčím motorem než byla hmotnostmotoru v A-101

4. Ohledně praktické volby bombardovacího nákladu (=ve vztahu k zaměřování a taktice nasazení) u Ab-101 by snad šlo vyjít ze zkušeností při používání předchozí generace A-101 ve Španělské občanské válce. Zejména by bylo zajímavé jak málo/moc byla využívána teoretická nosnost bomb.
(...)
https://www.flickriver.com/photos/jylas ... 936347603/ (str. 18 - to by mohly být 100 kg, popř. 50 kg bomby)
(...)

[ringlett]

3. Nerozumím, proč by armáda ČSR v polovině 30. let potřebovala bombardéry optimalizované na lety ve výšce 4 km nad zemí. Skoro nic nevím o úrovni zaměřování při horizontálním resp. klesajícím letu, ale - trefil by bombardér ze čtyřkilometrové výšky svůj cíl (=řekněme velké nádraží, kasárna, silnice (těsně) okolo mostu)?

Protože čím výš, tím míň menší šance OPL na sestřel.
Hele, možná by to chtělo víc číst a čerpat informace, než se planě ptát na úplně základní věci.


Přijde mi, že se tu poslední dobou vyrojilo pár diskutérů bez jakékoli schopnosti vstřebat základní informace a pracovat s nimi. Je to jen můj dojem?

[Ramon]

@Ramon

to je zajímavé info o absenci podkřídlových závěsníků bomb na Ab-101. Bo když vezmu foto (viz níže citovaný odkaz) které by údajně mělo zachycovat A-101 ve Španělsku, tak na letadle myslím, že bomby jsou pod křídly....

A-101 měla 4 závěsníky pro 50-200 kg pumy pod trupem a centroplánem (pak malou pumovnici a ještě další závěsníky pro lehké pumy), na fotkách jdou vidět i závěsníky blíže ke konci křídla a ty byly určeny pro osvětlovací pumy. Můžu zkusit najít jestli se to do Španělska vůbec posílalo i se závěsníky ...

[Kouzelnik]

@Ramon

to je zajímavé info o absenci podkřídlových závěsníků bomb na Ab-101. Bo když vezmu foto (viz níže citovaný odkaz) které by údajně mělo zachycovat A-101 ve Španělsku, tak na letadle myslím, že bomby jsou pod křídly....

A-101 měla 4 závěsníky pro 50-200 kg pumy pod trupem a centroplánem (pak malou pumovnici a ještě další závěsníky pro lehké pumy), na fotkách jdou vidět i závěsníky blíže ke konci křídla a ty byly určeny pro osvětlovací pumy. Můžu zkusit najít jestli se to do Španělska vůbec posílalo i se závěsníky ...

@Ramon - Teď nerozumím, co chceš říct... Platí Tvůj koment (viz podtržené níže), že Ab-101 nosila bomby pouze pod trupem (předpokládám v pumovnici), nikoliv pod křídly?

Já to tvrzení rozporoval ohledně fotek s podkřídlovýmii závěsníky na A-101... Já dosud chápal, že hlavním rozdílem mezi A-101 a Ab-101 byl motor (a předpokládám, že ještě proběhly nějaké úpravy kvůli zachování těžiště, bo se výrazně lišila hmotnost motorů v A-101 vs. Ab-101). Ptám se, protože předpokládám hlavním efektem pumovnice je snížení aerodynamického odporu = letadlo o zhruba stejném čelním průřezu by mělo rychlejší, pokud má bomby v pumovnici)... Plus efekt: že svisle zavěšené bomby by měly mít přímočarejší let k cíli, než když vodorovně zavěšená bomba se nejprve stočí k zemi těžší části. Tj. pokud dokázala Ab-101 (díky pumovnici se svisle zavěšenými bombami) přesněji bombardovat než Š-328, tak by výroba Ab-101 dávala smysl

Nějak se to namixovat asi dalo - třeba dát do pumovnice jenom 6 x 50 kg a pod křídla 4 x 200 kg, nebo třeba 12 x 50 kg do pumovnice a pod každé křídlo 200 kg + 50 kg - variabilita byla vysoká, ale myslím, že v praxi by v reáliích roku 1938 asi stejně používali jen pumovnici a na závěsníky už radši nic nedávali...

Jasně, otázka je, zda ta křídla unesla 2x 200 kg. To už je dost a Ab-101 měly mít se svými dřevěnými křídly pevnostní problémy.

Tak oprava - ty 4 závěsníky byly pod trupem, ne pod křídly a na každý se dalo zavěsit 1x200kg nebo 1x100kg nebo 2x50kg. V článku z L+K, ze kterého čepám je taky poznámka, že ve schematech v článku nejsou závěsníky zakresleny, protože z dochované dokumentace není jasná jejich přesná poloha...

@Ringlett... v první řadě souhlasím - ano moc, opakuji moc toho nevím. Ale občas i "neználek" jako já občas může mít objevnější názor, než odborník který se na rébus dívá svým zažitým pohledem.

A pokud Tě moje komentáře obtěžují nebo způsobují nějakou jinou nepohodu, tak si můžeš zapnout, že moje komentáře se Ti nebudou zobrazovat.

K věci: Mám pocit, že si nerozumíme. Asi někdy tento týden napíšu podrobnější koment, aby bylo jasnější na co jsem narážel. Zatím se měj hezky. Čau.

[ringlett]

A pokud Tě moje komentáře obtěžují nebo způsobují nějakou jinou nepohodu, tak si můžeš zapnout, že moje komentáře se Ti nebudou zobrazovat.

Ne, o to nejde, mě prostě přijde, že se snažíš diskutovat o věcech ve kterých by ti vůbec neuškodilo obrátit se k literatuře. A získat základní rozhled z ní. Spousta věcí na které se ptáš má souvislosti a nedá se postihnout v jenom tématu a jedné krátké odpovědi. Teorie všeho. A my všichni bohužel často koukáme optikou dneška, známe tohle a tohle, ale nebereme v úvahu, že tohle tenkrát neznali. Na velkou část Tvých otázek neexistuje jednoduchá odpověď. Ale pokud by jsi znal i třeba částečně, politické, vědecké okolnosti a část názvosloví, našel by jsi spoustu těch odpovědí sám. Hele nějakých třicet let se o tuhle oblast zajímám a ta přiblblá politika se míchá do všeho, do vědy, leteckých konstrukcí, možností námořnictev. A hrála velkou roli i v možnostech kde co nakoupit, na co získat licenci a kde co postavit.

Přes to jak si myslíme, že první republika byla skvělá, plná nadšení pro věc, realita je jiná. Byla stejně prohnilá jako R-U nebo dnešní Česká republika. Jediné čím se lišila a v čem byla lepší byla ochota jejích občanů něco dělat pro Republiku, když neberu v potaz politiky. A nějaká kooperace mezi leteckými výrobci, výrobci zbraní nebo tankové techniky? Minimální, spousta konkurenčního boje a nebo naopak kartelových dohod. Naprostá nesnášenlivost mezi Škodovkou a Avií. A mnohé další.

[ringlett]

Plus efekt: že svisle zavěšené bomby by měly mít přímočarejší let k cíli, než když vodorovně zavěšená bomba se nejprve stočí k zemi těžší části.

Tohle je paradoxně úplně opačne, vodorovně zavěšená puma letí po balistické křivce poměrně stabilně a odchylka zaměřovače je ovlivněná pouze směrem větru a rychlostí a výškou letadla (ve skutečnosti je to i aerodynamický odpor a hmotnost pumy). U svisle zavěšené bomby (výhoda je, že se jich vejde do stejného prostoru víc) je bomba při vypuštění rozhoupána proudem vzduchu a nepadá v první části svého "letu" stabilizovaně, má tendenci stočit se čumákem proti směru letu (její pohyb vypadá trochu jako pohyb dotáčející se káči), do toho pak promlouvá balistická křivka, směr větru, rychlost letounu, výška letu. Chyba oproti vodorovně zavěšené pumě je asi 15 - 20% a s výškou odhozu dále roste.

[Kouzelnik]

@ringlett... moc děkuji za zajímavou zpětnou vazbu.

Možná stojíš o to, abych na ni zareagoval. Pokud fakt stojíš o moji reakci, tak napíšu jak rozumím Tvému komentu (jestli Ti v hlavních bodech rozumím - kdyby něco bylo jinak než jsi myslel, tak napiš).
a) chybí mi odborné znalosti (např. z konstrukce letadel či z teorie jejich nasazení), chybí mi praktické znalosti jak fungoval tehdejší letecký provoz... a proto jsou moje názory nepřesné úplně od základů

b) pomíjím politické vlivy - čímž asi myslíš to, že v demokracii politici chtějí uspokojit co nejvíc voličů (viz BiBoLi) nebo že vláda jedné nechce "kamarádit" s vládou druhé země, ať už kvůli minulé křivdě (něco na způsob sporu Montékové vs. Kapuleti v příběhu Romeo a Julie). Anebo holt vláda jedné země je hrabivá a např. pomocí agrese chce ovládnout jiné, např. své sousedy

c) myslíš si, že já obdivuji první republiku, když se snažím "konstruovat" hypotézy, abych zobrazil nevyužité příležitosti (=v čem udělali "prvorepublikoví" chybu).

Chápu Tě správně?


Ohledně toho efektu svislé vs. horizontálně zavěšené - moc díky za vysvělení mého omylu.

[ringlett]

Kouzelníku, já oceňuji, že se snažíš přijít na vrub těmhle věcem.

Ale snažím se Ti celou dobu naznačit, že nelze v historii posuzovat jen jednu věc vytrženou z kontextu ostatních okolností. Body A a B jsou správně.
A se dá dohnat, literatury je spousta a dobře dostupné. Bez ní to nejde. Není třeba pochopit vše z ní do detailu, jen si rozšířit obzor.

B je strašná věc, věda sama o sobě a není to jen o demokracii, vlastně vůbec. Politika je o tom jak získat co největší moc, ne uspokojovat voliče. Poltická vůle ke spoustě věcí které zmiňješ zde naprosto neexistovala, v průmyslu (a tím politice) existovali tři směry vazeb. Na Francii, která byla de facto přesvědčená o tom, že jsme něco jako jejich kolonie a výspa - vrcholy politické representace a armády plus ČSSD, na Německo, které mělo obrovské problémy se sebou samým a jednu dobu vázalo velkou část našeho exportu a financí - Agrárníci a na Sovětský svaz - KSČ, ale i část ostatních stran a někteří velcí průmyslníci. S tím, že určitá část obchodních vazeb (a velmi úspěšná) probíhala i s Britským společenstvím národů.

C jsem neuvažoval, ale celkově to tak vyznívá. Měl jsem stejné trendy. Na WTF jsem rezignoval.

Velká část toho co chceš a o čem tu píšeš a tehdejší nerealizování je spojení A+B a úroveň tehdejších znalostí. (Nikoli nutně na úrovni neznalosti nebo neexistence těch vědomostí, ale většinou na úrovni neznalosti faktů které mi známe, ale oni ne)


Mezi námi, každou chvíli se musím hrabat v nějaké literatuře, fotkách, dokumentech abych si dokázal představit o čem je kde řeč. To je na tom všem super.

[Kouzelnik]

@ringlett... mohl bys prosím zasadit do konkrétní časového rámce Tvůj názor popsaný v bodě B?

A taky upřesnit - jestli ten popis v bodě B vztahuješ pouze na část "života" prvorepublikového ČSR (např. že bylo více méně šuma-fuk, jestli Baťa bude boty dodávat polským zákazníkům nebo jestli pro jugoslávské zákazníky bude vyrábět v Jugoslávii? Zatímco letadla a vše kolem kupovat ve 20. letech prioritně z Francie? A rovněž prosím upřesni jestli předpokládáš jednolitý názor ("táhnout za jeden provaz") téměř všech občanů ČSR k oběma primárním agresorům vůči ČSR tj. Maďarsku a Německu, pokud jsi myslel svůj popis v bodě B k období zhruba poloviny 30. let)

Anebo jestli Tvůj názor platí na úplně celý "život" prvorepublikového ČSR?

Smyslem Tvého upřesnění je následně použít co nejvíc z Tvé metody, až budu psát moji reakci (zaměřování atd.) např. na Tvůj koment ohledně bombardování (=že opomíjím vliv PL dělostřelectva atd.).

Měj se.

[ringlett]

@ringlett... mohl bys prosím zasadit do konkrétní časového rámce Tvůj názor popsaný v bodě B?

A taky upřesnit - jestli ten popis v bodě B vztahuješ pouze na část "života" prvorepublikového ČSR (např. že bylo více méně šuma-fuk, jestli Baťa bude boty dodávat polským zákazníkům nebo jestli pro jugoslávské zákazníky bude vyrábět v Jugoslávii? Zatímco letadla a vše kolem kupovat ve 20. letech prioritně z Francie? A rovněž prosím upřesni jestli předpokládáš jednolitý názor ("táhnout za jeden provaz") téměř všech občanů ČSR k oběma primárním agresorům vůči ČSR tj. Maďarsku a Německu, pokud jsi myslel svůj popis v bodě B k období zhruba poloviny 30. let)

Anebo jestli Tvůj názor platí na úplně celý "život" prvorepublikového ČSR?

Smyslem Tvého upřesnění je následně použít co nejvíc z Tvé metody, až budu psát moji reakci (zaměřování atd.) např. na Tvůj koment ohledně bombardování (=že opomíjím vliv PL dělostřelectva atd.).

Měj se.

Po pravdě já to teď trochu nechápu. Já jsem obecně shrnul jak to zde vypadalo. Politické vazby jsme měli hlavně na Francii - po celou dobu trvání První republiky. Obchodní se měnili podle rozvoje a zaměření jednotlivých firem a odvětví průmyslu. Samotnému státu bylo jedno, jestli bude Baťa sekat cvičky ve Zlíně nebo v Ulanbátaru. Pokud bude platit daně. Ale pokud šlo o zbrojní průmysl, platilo následující. První domácí zákazník, druhý státy Malé dohody, třetí všichni ostatní ohledně prodeje. Ohledně nákupů první na řadě byl domácí průmysl, pak byla v úvaze Francie jako spojenecký stát a pak všichni ostatní. V civilním odvětví omezení neexistovala.


Ohledně bombardování, platí do řekněme půlky padesátých let.
Vývoj běžel v kruhu.
Letadlo schopné bombardovat - zajištění PVO - letadlo musí výše a rychleji - posílení PVO - letadlo znovu musí výše a rychleji a tak dál až do dnes.
A) Bombarduješ z malé výšky? Buď musíš mít odolný stroj, šílěně odvážného pilota nebo slabého protivníka, pro přesný zásah stačí méně letadel. První je drahé, druhé velmi omezené, třetí zřídkavé.
B) Střední výšky? Není třeba tak odolná konstrukce, stačí průměrný pilot, průměrná rychlost a průměrný zaměřovač, většina braní k tobě nedostřelí.Potřebuješ více letadel.
C) Vysoké výšky. Normálně odolná konstrukce, průměrný pilot, dobrý zaměřovač, ale malá přesnost, málo co k tobě dostřelí a ještě méně se do tebe trefí. Potřebuješ opravdu hodně letadel.
C+)Velmi vysoké výšky. Velmi odolná konstrukce, velmi výkonné motory, průměrný pilot, velmi, velmi dobrý zaměřovač, skoro nic k tobě nedostřelí ani nedoletí, potřebuješ buď moc letadel nebo MÓC velké bomby.

A) vhodné na linii fronty. Taktické letectvo. Bitevní letouny a lehké bombardéry.
B) Bombardování za linií fronty, do 100 km za frontou, bodové i plošné cíle, soustředění vojsk atp. Bombardovací letectvo. Lehké a střední bombardéry.
C) Více než 100 km za frontou. Likvidace továren, záloh, dopravních staveb nepřítele. Bombardovací letectvo. Střední a těžké bombardéry.
C+) Jako C, ale na buď proti velmi silné PVO nebo velmi daleko, nebo obojí. Bombardovací letectvo. Těžké a velmi těžké bombardéry.

[Kouzelnik]

@ringlett... mohl bys prosím zasadit do konkrétní časového rámce Tvůj názor popsaný v bodě B? (...)

Po pravdě já to teď trochu nechápu. Já jsem obecně shrnul jak to zde vypadalo. Politické vazby jsme měli hlavně na Francii - po celou dobu trvání První republiky. Obchodní se měnili podle rozvoje a zaměření jednotlivých firem a odvětví průmyslu.

Ano, už rozumím. V něčem mám odlišný názor např. vliv Velké hospodářská krize a vliv politických změny ve Francii cca v polovině 30. let.

Samotnému státu bylo jedno, jestli bude Baťa sekat cvičky ve Zlíně nebo v Ulanbátaru. Pokud bude platit daně. Ale pokud šlo o zbrojní průmysl, platilo následující. První domácí zákazník, druhý státy Malé dohody, třetí všichni ostatní ohledně prodeje. Ohledně nákupů první na řadě byl domácí průmysl, pak byla v úvaze Francie jako spojenecký stát a pak všichni ostatní. V civilním odvětví omezení neexistovala.

V něčem více-méně souhlasím a děkuji za výstižné shrnutí.

Ohledně bombardování, platí do řekněme půlky padesátých let.
Vývoj běžel v kruhu.
Letadlo schopné bombardovat - zajištění PVO - letadlo musí výše a rychleji - posílení PVO - letadlo znovu musí výše a rychleji a tak dál až do dnes.
A) Bombarduješ z malé výšky? Buď musíš mít odolný stroj, šílěně odvážného pilota nebo slabého protivníka, pro přesný zásah stačí méně letadel. První je drahé, druhé velmi omezené, třetí zřídkavé.
B) Střední výšky? Není třeba tak odolná konstrukce, stačí průměrný pilot, průměrná rychlost a průměrný zaměřovač, většina braní k tobě nedostřelí.Potřebuješ více letadel.
C) Vysoké výšky. Normálně odolná konstrukce, průměrný pilot, dobrý zaměřovač, ale malá přesnost, málo co k tobě dostřelí a ještě méně se do tebe trefí. Potřebuješ opravdu hodně letadel.
C+)Velmi vysoké výšky. Velmi odolná konstrukce, velmi výkonné motory, průměrný pilot, velmi, velmi dobrý zaměřovač, skoro nic k tobě nedostřelí ani nedoletí, potřebuješ buď moc letadel nebo MÓC velké bomby.

A) vhodné na linii fronty. Taktické letectvo. Bitevní letouny a lehké bombardéry.
B) Bombardování za linií fronty, do 100 km za frontou, bodové i plošné cíle, soustředění vojsk atp. Bombardovací letectvo. Lehké a střední bombardéry.
C) Více než 100 km za frontou. Likvidace továren, záloh, dopravních staveb nepřítele. Bombardovací letectvo. Střední a těžké bombardéry.
C+) Jako C, ale na buď proti velmi silné PVO nebo velmi daleko, nebo obojí. Bombardovací letectvo. Těžké a velmi těžké bombardéry.

Ano, rozumím. A děkuji za pěkný komentář.

Napíšu komplexnější reakci na Tvůj koment (na tu naši disputaci ohledně úkolů bombardovacího česko-slovenského letectva v období výroby Šmolíka, Ab-101,...)

Ale zabere mi to čas, abych vyzdrojoval tehdejší úroveň praxe v bombardování - budu používat příklady ze Španělské občanské války - bombardování různých nacionalistických letadel na republikánské lodě při blokádě Gibraltarského průlivu v 1936; plus bombardování republikánských letadel na cíle disponující organizovanou protiletadlovou obranou v 1937.