Aero A-304

Moderátor: Hans S.

Uživatelský avatar
kacermiroslav
5. Plukovník
5. Plukovník
Příspěvky: 5286
Registrován: 25/3/2008, 14:07
Kontaktovat uživatele:

Aero A-304

Příspěvek od kacermiroslav »

Aero A-304
Československý bombardovací a průzkumný letoun
1937
Obrázek
Firma Aero drží primát, když v roce 1920 sestrojila první stíhací letadlo mladého československého státu. Přestože model Aero Ae-02 dosahoval slušných výkonů a z úst pilotů se mu dostávalo pouze superlativ, nebylo nikdy sériově vyráběno, přitom v té době Československo disponovala řadou válečných letounů, různého stáří, typů a technického stavu a výroba nového jednotného modelu by byla pouze přínosem pro obranu státu. Firma se neúspěchem nedala odradit a pokračovala v dalším vývoji, který nakonec dokázala proměnit v sériovou státní zakázku na stíhací model Aero A-18 z roku 1924. Tento úspěch se stíhacím letounem se Aerovce již nepodařilo zopakovat a to ani s nadějným modelem A-102 místo kterého byla MNO vybrána stíhačka konkurenční Avie B-534. Společnost Aero, ale nezůstala tak zcela bez úspěchu v konstrukci vojenských letadel. Vrhla se na konstrukci pozorovacích a lehkých bombardovacích letadel jako například A-11 a A-12 z poloviny dvacátých let, nebo řada strojů A-100, A-101 a Ab-101. Kromě vojenských letadel projektovala a stavěla Aerovka i řadu civilních letadel.


VÝVOJ a KONSTRUKCE
Letoun Aero A-304 již na první pohled upoutá svým civilním dojmem umocněný prosklenou příďovou i trupovou kabinou i a tento dojem není daleko od skutečnosti. Firma Aero získala první cenné zkušenosti s nerealizovaným projektem vícemotorového letounu A-24 z dvacátých let. Ke koncepci vícemotorového stroje se pak společnost vrátila až o deset let později v roce 1935. V únoru 1935 se totiž na Aerovku obrátila ČSA (Československé státní aerolinie) s požadavkem na sestrojení letounu, který by po navázání diplomatických a obchodních styků s Ruskem (SSSR) byl schopen vykonávat lety z Prahy do Moskvy. Dvoumotorový letoun měl být schopen vykonat cestu 900 km dlouhou s osmy pasažéry na palubě a s dvoučlennou posádkou.


Aero A-204
Aerovka se tohoto úkolu zhostila a v původním projektu počítala se strojem vybaveným dvěma motory Walter „Super Castrol“ po výkonu 316 kW (430 k), se zatahovacím podvozkem a cestovní rychlostí přes 250 km/h. Již v březnu 1936 byl dokončen prototyp označen jako A-204 (imatrikulační značení OK-BAA). Stroj to byl zdařilý ale trpěl podmotorováním a to z důvodu, že ředitel ČSA Ing. Stočes trval na zástavbě starších a slabších motorů Walter „Pollux“ II. po výkonu 265 kW (360 k). Firma Aero se instalací těchto starých motorů bránila, ale nakonec rozhodlo „náš zákazník, náš pán“. Aero A-204 byl jednoduchý a elegantní dobře promyšlený letoun, s příhradovou kostrou trupu z ocelových trubek, doplněnou tvarovou karosérií do oválného průřezu. Křídla byla celodřevěná, dvounosníková. Stroj byl opatřen zvukovou i tepelnou izolací pro pohodlí cestujících, celek pak byl potažen impregnovaným plátnem. Určitým problémem byl zatahovací podvozek, protože s ním u Aerovky nebyly zkušenosti. Proto jej objednali u francouzské firmy Messier. Ta byla sice pokládána za odborníka v tomto oboru, ale v případě A-204 zcela zklamala s dodacími termíny. Prototyp A-204 tak létal s pevným aerodynamicky tvarovaným podvozkem. Zatahovací podvozek mohl být namontován až v červenci 1936, tedy po více jak čtyřměsíčním skluzu fa Messier. Zkoušky A-204 prodělalo v na VTLÚ v Letňanech a hodnocení bylo více než pozitivní. Zvláště pak byl ceněn snadný vzlet i přistání , dobrá stabilita, bezpečná ovladatelnost ve všech režimech letu. Poté byla A-204 předána ČSA ke zkouškám a aby prošel komisí. Schválení A-204 se však neustále vlekla až nakonec v únoru 1937 ČSA prohlásila, že o stroj nemají zájem. Aerovka byla překvapena, protože stroj dostal v Letňanech dobré hodnocení a plně splňoval vše, co ČSA požadovali. Za vším podle všeho byl opět lobing, protože ČSA z Velké Británie zakoupili čtyři obdobné stroje Airspeed AS-6 „Envoy“. Tyto britské stroje pak létali na trati Praha-Moskva. Model A-204 se ještě zúčastnil národní letecké výstavy v Praze v roce 1937, stejně jako neúspěšný stíhací letoun Aero A-102.
Obrázek Aero A-204



Aero A-304
Ovšem již v době konání národní výstavy (červenec 1937) patřila A-204 MNO (Ministerstvo národní obrany), která již v červnu 1937 projevila zájem o dodávku 15 strojů ve vojenské průzkumné a bombardovací verzi. Aerovce se tak vyplatil tah při vlastním vývoji stroje, protože již v konstrukci se počítalo s možným vojenským využitím A-204. Prvním z kroků konstruktérů byl návrat k původně plánovaným motorům Walter „Super Castrol“, namísto starých, slabých a vnucených Walter „Pollux“ II. Instalací vojenské výzbroje a výstroje vznikl projekt průzkumného a bombardovacího stroje označeného jako A-304.

Jednalo se o třímístný, dvoumotorový dolnoplošník ponechávající si civilní vzhled podtržený prosklenou příďovou a trupovou kabinou a dalšími vnějšími tvary. Letoun byl typické stavby Aerovky - trup z ocelových trubek pokrytý dřevěnou karosérií a plátnem, dřevěná kostra křídel potažena překližkou. Hvězdicové motory Walter „Super Castrol“ každý o výkonu 316 kW (430 k) poháněly dvoulisté dřevěné vrtule. Podvozek byl zatahovací záďového typu s pevným ostruhovým kolečkem. zbarvení prototypu je udáváno jako khaki na všech plochách. Na standardních místech čs. kokardy, na trupu bílé označení VTLÚ s19. O zbarvení sériových strojů mi bohužel není nic známo.

Maximální rychlost stroje byla 325 km/h, což sice nebylo na rok 1937 mnoho, ale v té době naše letectvo rychlejší bombardovací stroj prostě nemělo. Po porovnání Aero A-100, A-101 a Ab-101 sice unesli 600 kg pumového nákladu, ale byly slabě chráněny a hlavně jejich rychlost 260 km/h byla na konec třicátých let nedostatečná. Ovšem na druhou stranu Německo také v té době nedisponovalo v masovějším měřítku letouny, které by dokázali A-304 dostihnout. Heinkel He-51 bylo nejrozšířenější německé stíhací letadlo před výrobou Me Bf109. Do ukončení výroby bylo vyrobena cca 700 strojů jejichž maximální 330 km/h rychlost tak byla na úrovní Aera A-304. Stejně tak na tom bylo druhé nejrozšířenější německé stíhací letadlo z třicátých let Arado Ar 68. To mělo maximálku 335 km/h a tak se o nějakém stíhání dá asi těžko mluvit. Letounů Ar 68 bylo vyrobeno 511 kusů.
Obrázek stroj A-304 u letky FFS71 (Prostějov?)
Obrázek u výcvikové letky v Prostějově

Těžký licenční bombardér Bloch MB 200 byl sice již tou dobou ve výrobě, ale jeho výkony i rychlost 280 km/h byly opět na úrovni počátku třicátých let a neodpovídali požadavkům z roku 1937 a let pozdějších. Jediným čs.předválečným bombardérem na světové úrovni tak byl nákup a pozdější licenční výroba 61 strojů ze SSSR (Rusko) SB-2 s rychlostí 420 km/h a nosností 600 kg pum. První stroje z Ruska byly dodány v dubnu a květnu 1938. Licenční výroba, která měla dát dalších 161 strojů v našich podmínkách značených B-71 se pak rozběhla v roce 1938, ale stroje z ní přebíralo již Německo po okupaci z 15.března 1939. Militarizovaná verze Aero A-304 se tak v roce 1937 jevila jako nejschůdnějším řešením jak postavit pro potřeby čs.armády poměrně kvalitní letoun s nosností 300 kg v co nejkratším čase, protože úprava na vojenskou verzi si nevyžádala mnoho času.

Továrna Aero tedy obdržela z MNO objednávku na 15 sériových militarizovaných strojů A-304, která byla později zvýšena na celkových 19 letounů. Jednalo se o stroje pro průzkum a výcvik posádek vícemotorových strojů, fotoprůzkumná verze a lehká bombardovací. Letoun tak byl kromě jiného vyzbrojen třemi kulomety vz.30 ráže 7,92 mm. Jeden kulomet byl umístěn v příďové prosklené kabině (byl v jejím levém boku). Ten tak ovládal prostor před letadlem. Pohyblivý kulomet stejného vzoru byl umístěn v otočné střelecké věží na hřbetu letounu před ocasními plochami. Poslední třetí kulomet byl v podlaze střeleckého prostoru a ovládal tak prostor pod strojem. Nosnost pumového nákladu v lehké verzi byla 300 kg. Maximální dolet činil 1.200 km.
Obrázek


SLUŽBA
Celá původní 15 kusová sériová zakázka byla rozpracována v roce 1938. Do září 1938 byl dodán jeden stroj, dalších čtrnáct bylo k útvarům dodáno od října do konce roku 1938. Poslední čtyři dodatečně přiobjednané stroje byly ještě v březnu 1939 ve výrobě a proto je již po dokončení konfiskovalo Německo, které 15.března obsadilo zbytek území bývalého Československa. Všech 19 vyráběných letounů mělo sloužit v čs.armádě u 64.průzkumné letky ve Zvolenu (dost vysoký počet strojů na jednu letku, takže těžko říct co je na tom pravdy). Úprava strojů se však protáhla a tak žádný ze strojů před 15.březnem 1939 na Slovensko nebyl dodán. Budoucí Slovenský štát tak přišel o vítanou posilu v podobě strojů vhodných i k bombardovacím účelům. Nicméně i tak Slovákům po vyhlášení jejich nezávislosti zůstalo na území mnoho vojenského materiálu z původní výzbroje čs.armády, včetně letadel a tanků. Slovensko se tak v době svého vzniku mohlo chlubit velice silně a kvalitně vyzbrojenou armádou.

Po okupaci v březnu 1939 používala Luftwaffe tyto letouny k výcviku posádek bombardérů na letišti v Prostějově (letka A/B 71). V roce 1941 projevilo Bulharsko zájem o tento stroj a tak byl z Protektorátu jeden do Bulharska zaslán. To jej poté údajně používalo i hlídkovým letům nad Černým mořem a neslo název „Pelikan“.
Obrázek A-304 s bulharskými znaky


ZÁVĚR
Civilní vývoj, plánované použití a vzhled vůbec nebránilo stát se Aeru A-304 jednim z nejmodernějších československých strojů předválečné éry. Dá se dokonce říct, že původní civilní vývoj výrazně zkrátil dobu, která by jinak asi byla nutná ke konstrukci dvoumotorového bombardovacího stroje. Je tedy jen dobře, že si MNO povšimlo nadějného projektu a vedení společnosti Aero již od samotného počátku do konstrukce zahrnulo vojenské prvky, která o to rychleji umožnili přejít na jeho militarizovanou verzi. Je jen trochu na škodu, že průtahy s ČSA s modelem A-204 vedli ke zdržení nadějného projektu o rok. Protože se zatahovacím podvozkem byla civilní verze A-204 k dispozici již v červenci 1936 ! Pokud by tak ČSA hrála čistou hru a o stroj neměla zájem, mohl tento být k dispozici MNO již dříve s stejně tak dříve se mohla rozběhnout i sériová výroba. První stroje z celkově objednaných 19 kusů dodaných na podzim 1938, již nemohli naší armádě nijak pomoci. Navíc chyběl čas na potřebný výcvik osádek. Přesto v roce 1938 patřilo Aero A-304 mezi nemodernější letadla, která naše armáda vlastnila. O kvalitě a výkonech strojů svědčí i zájem Rumunska a Bulharska. Bohužel tato jednání byla na konci roku 1938 ukončena, pravděpodobně z oprávněných obav, jaká bude další existence státu, který byl nucen přijmout Mnichovský diktát a přišel tak o možnost bránit svou nezávislost i silný pohraniční průmysl.

Na příkladu A-304 je tak krásně vidět, jak se dá v případě potřeby využit jinak mírový letoun pro vojenské účely a to nemluvíme o žádné nouzové přestavbě, ale o plnohodnotném lehkém víceúčelovém stroji.

Obrázek
Obrázek

TTD – Aero A-304
----------------------------------------------------------------------------------------------------------
* Počet členů osádky: 3
* Rozpětí: 19,20 m
* Délka: 13,20 m
* Výška: 3,45 m
* Nosná plocha: 45,20 m2
* Plošné zatížení: 95,8 kg/m2
* Hmotnost prázdného letounu: 3.000 kg
* Vzletová hmotnost: 4.355 kg
* Maximální rychlost: 325 km/h
* Cestovní rychlost: 290 km/h
* Výzbroj: 3x kulomet vz.30 ráže 7,92 mm, 300 kg pumového nákladu
* Dostup: 6.300 m
* Stoupavost: 6,7 m/s (5.000 m za 12 min 20 sec)
* Dolet: 1.200 km
* Motor / Výkon: 2x Walter „Super Castrol“ / 2x 315 kW (430 k)
* Vyrobeno kusů: 19 ks
* Uživatelé: Československo, Bulharsko (1 ks), Německo

Obrázek


Zdroje:
http://www.geocities.com/bulgarian_avia ... o304BG.htm
Československá letadla (1) 1918-1945 – Václav Němeček – 1983
http://wp.scn.ru/en/ww15/b/428
http://www.luftwaffe-experten.org
http://www.vinar.cz/mitte/
http://www.wikipedia.org
http://www.airwar.ru
http://www.palba.cz
Naposledy upravil(a) kacermiroslav dne 14/9/2009, 11:36, celkem upraveno 2 x.
ObrázekObrázekObrázek
Uživatelský avatar
Zemakt
6. Podplukovník
6. Podplukovník
Příspěvky: 11405
Registrován: 28/8/2008, 11:14
Bydliště: Cheb

Příspěvek od Zemakt »

Nechystala aerovka náhodou nějakou výraznější modifikaci 304?
Naposledy upravil(a) Zemakt dne 14/9/2009, 12:38, celkem upraveno 1 x.
ObrázekObrázek

"Voni fotr, řekněte jim tam, že se jim na jejich párky vyserem!"
Uživatelský avatar
kacermiroslav
5. Plukovník
5. Plukovník
Příspěvky: 5286
Registrován: 25/3/2008, 14:07
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od kacermiroslav »

Zemakt píše: K :-) Aeru A-304, nechystala aerovak náhodou nějakou výraznější modifikaci 304?
Ano....můžeme říct že v případě A-204 a z něj militarizovaná verze A-304 se jedná o ideové předchůdce nadějného prototypu středního bombardéru Aero A-300.
ObrázekObrázekObrázek
Uživatelský avatar
skelet
4. Brigádní generál
4. Brigádní generál
Příspěvky: 17687
Registrován: 26/1/2008, 15:48

Příspěvek od skelet »

Předpokládám, že příďový i "spodní" kulomet měly pevné umístění, takže byly spíše určeny pro plašení vrabců, než k obraně.
ObrázekObrázekObrázek
Uživatelský avatar
Ramon
nadpraporčík
nadpraporčík
Příspěvky: 432
Registrován: 18/9/2007, 17:30
Bydliště: Praha
Kontaktovat uživatele:

Re: Aero A-304

Příspěvek od Ramon »

kacermiroslav píše:Všech 19 vyráběných letounů mělo sloužit v čs.armádě u 64.průzkumné letky ve Zvolenu (dost vysoký počet strojů na jednu letku, takže těžko říct co je na tom pravdy).
No, pokud by se k tomu přidal i prototyp, tak by to bylo 20 strojů. Což by přesně odpovídalo počtu letadel u zvědné letky (10 ks) a dvěma předepsaným padesátiprocentním rezervám pro nahrazování ztrát v boji.
Obrázek
Uživatelský avatar
Zemakt
6. Podplukovník
6. Podplukovník
Příspěvky: 11405
Registrován: 28/8/2008, 11:14
Bydliště: Cheb

Příspěvek od Zemakt »

Ano....můžeme říct že v případě A-204 a z něj militarizovaná verze A-304 se jedná o ideové předchůdce nadějného prototypu středního bombardéru Aero A-300.
myslel jsem spíš A 404 jestli mne paměť neklame. Nevím jak příďovej, ale spodní pevnej asi určitě nebyl, to by kurňa předběhli dobu :-).
ObrázekObrázek

"Voni fotr, řekněte jim tam, že se jim na jejich párky vyserem!"
Uživatelský avatar
skelet
4. Brigádní generál
4. Brigádní generál
Příspěvky: 17687
Registrován: 26/1/2008, 15:48

Příspěvek od skelet »

Čím by předběhli dobu? Pevně lafetovaný šikmo dolů mířící kulomet nebyl přeci žádnou novinkou. Na plašení stíhaček se v třicátých letech používal vcelku často. Namátkou v Breguet 691
ObrázekObrázekObrázek
Uživatelský avatar
Zemakt
6. Podplukovník
6. Podplukovník
Příspěvky: 11405
Registrován: 28/8/2008, 11:14
Bydliště: Cheb

Příspěvek od Zemakt »

jo na to jsem zapoměl, myslel jsem Ar-234 :-)
ObrázekObrázek

"Voni fotr, řekněte jim tam, že se jim na jejich párky vyserem!"
Uživatelský avatar
skelet
4. Brigádní generál
4. Brigádní generál
Příspěvky: 17687
Registrován: 26/1/2008, 15:48

Příspěvek od skelet »

"234" měla namontované "plašáky" jen směrem dozadu, ne?


Jinak pokud poměřuji technická data A304 se známějším Lockheed L12 Electra , tak se rozhodně nemá za co stydět
ObrázekObrázekObrázek
Uživatelský avatar
Zemakt
6. Podplukovník
6. Podplukovník
Příspěvky: 11405
Registrován: 28/8/2008, 11:14
Bydliště: Cheb

Příspěvek od Zemakt »

jo říká se to, ale....
ObrázekObrázek

"Voni fotr, řekněte jim tam, že se jim na jejich párky vyserem!"
Uživatelský avatar
hydrostar
Kapitán
Kapitán
Příspěvky: 1717
Registrován: 26/9/2006, 21:19
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od hydrostar »

Tak u Avie B-71 byl spodní kulomet pohyblivý. Nevím, ale pevný kulomet je v takovém místě naprosto neúčelný.

Jinak mluvils o přestavbě z dopravního na vojenské letadlo. Ve světě nic nenormálního. Hlavně Němci měli většinu bombardérů vyrobených původně jako dopravní stroje.
Hydrostar se s námi trvale rozloučil...
Uživatelský avatar
Zemakt
6. Podplukovník
6. Podplukovník
Příspěvky: 11405
Registrován: 28/8/2008, 11:14
Bydliště: Cheb

Příspěvek od Zemakt »

no to bych si dovolil nesouhlasit, spíš měli dopravní stroje konstruované původně jako bombardéry :rotuj:
ObrázekObrázek

"Voni fotr, řekněte jim tam, že se jim na jejich párky vyserem!"
Uživatelský avatar
kacermiroslav
5. Plukovník
5. Plukovník
Příspěvky: 5286
Registrován: 25/3/2008, 14:07
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od kacermiroslav »

hydrostar píše:Jinak mluvils o přestavbě z dopravního na vojenské letadlo. Ve světě nic nenormálního. Hlavně Němci měli většinu bombardérů vyrobených původně jako dopravní stroje.
To bych tak zcela nesouhlasil. U Němců to bylo prostě o tom, že vojenská letadla nesměli konstruovat. A tak to vše obcházeli tak, že stavěli civilní letadla, která ale mohla být upravena na vojenská. Tedy již od prvopočátku s jasným úmyslem. Pokud by neměli tato omezení plynoucí ze Versailské smlouvy, tak by stavěli rovnou vojenská letadla, jak ostatně činili později. V jejich případě to tak bylo pouze nutné zlo, zatímco čs.konstruktéři mohli pracovat bez omezení.
ObrázekObrázekObrázek
Uživatelský avatar
hydrostar
Kapitán
Kapitán
Příspěvky: 1717
Registrován: 26/9/2006, 21:19
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od hydrostar »

No v podstatě jo, ale jistá podobnost tu je.
Hydrostar se s námi trvale rozloučil...
Uživatelský avatar
Ramon
nadpraporčík
nadpraporčík
Příspěvky: 432
Registrován: 18/9/2007, 17:30
Bydliště: Praha
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od Ramon »

kacermiroslav píše:Celá původní 15 kusová sériová zakázka byla rozpracována v roce 1938. Do září 1938 byl dodán jeden stroj, dalších čtrnáct bylo k útvarům dodáno od října do konce roku 1938. Poslední čtyři dodatečně přiobjednané stroje byly ještě v březnu 1939 ve výrobě a proto je již po dokončení konfiskovalo Německo, které 15.března obsadilo zbytek území bývalého Československa.
Tak jsem trošku pátral po počtech dodaných A-304 a skutečnost byla mnohem horší než je uvedeno v článku. A-304.1 byl zalétán teprve krátce před mobilizací a zkoušky u VTLÚ přišly až po Mnichovu. Před okupací pak byl zalétán jen A-304.2 (23.2.1939), zbylých 18 strojů přebírali Němci v letech 1939 a 1940.
Obrázek
Uživatelský avatar
kacermiroslav
5. Plukovník
5. Plukovník
Příspěvky: 5286
Registrován: 25/3/2008, 14:07
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od kacermiroslav »

Ramon píše:Tak jsem trošku pátral po počtech dodaných A-304 a skutečnost byla mnohem horší než je uvedeno v článku. A-304.1 byl zalétán teprve krátce před mobilizací a zkoušky u VTLÚ přišly až po Mnichovu. Před okupací pak byl zalétán jen A-304.2 (23.2.1939), zbylých 18 strojů přebírali Němci v letech 1939 a 1940.
Z jakého zdroje máš ty informace? já jsem čerpal převážně od Němečka - Československá letadla (1) 1918-1945 – Václav Němeček – 1983
ObrázekObrázekObrázek
Uživatelský avatar
Ramon
nadpraporčík
nadpraporčík
Příspěvky: 432
Registrován: 18/9/2007, 17:30
Bydliště: Praha
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od Ramon »

Pavel Kučera: Československé prototypy 1938, 1.díl - Jakab 2006
Obrázek
Hektor
7. Major
7. Major
Příspěvky: 1022
Registrován: 28/5/2008, 15:49

Příspěvek od Hektor »

Mal by niekto informáciu o tom koľko paliva toto lietadlo viezlo a tiež ši sa Walter „Super Castrol“ použil aj v iných lietadlách?
takaru
rotný
rotný
Příspěvky: 88
Registrován: 1/2/2009, 00:16

Příspěvek od takaru »

cit.: Walter „Super Castrol“ použil aj v iných lietadlách?

nerad rejpu, ale beru to za nepříjemný úklep (bohužel akceptovaný) motor byl Walter Super Castor, další vývoj z Waltra Castor
ČauP
Hektor
7. Major
7. Major
Příspěvky: 1022
Registrován: 28/5/2008, 15:49

Příspěvek od Hektor »

Hups, ano moja chyba, nechcelo sa mi to písať a tak som to skopíroval z TTD v hlavnom článku. Castor a Pollux nech ma súdia.
Odpovědět

Zpět na „Letectvo“