Zrození československého letectva – část 4

Moderátor: Hans S.

Odpovědět
Uživatelský avatar
sa58
1. Armádní generál
1. Armádní generál
Příspěvky: 3477
Registrován: 4/2/2005, 12:43
Bydliště: Zlínsko
Kontaktovat uživatele:

Zrození československého letectva – část 4

Příspěvek od sa58 »

Zrození československého letectva – část 4 – vznik továrny Aero
Obrázek
Ae-02
V minulém díle jsem se snažil trochu přiblížit vznik prvního čs. vojenského letounu Šm-1. Ten vznikal vlastně ve státní továrně, další naše letecké firmy již byli založeny jako soukromé společnosti. V tomto díle se budu snažit popsat vznik a první konstrukce firmy AERO, tedy značky, která zůstala zachována až do dnešních dnů.

Již 10. ledna 1919 založil advokát dr. Kabeš spolu se společníky podnik Aero s.r.o. s počátečním kapitálem 300 000 Kč. Firma sídlila v bývalé továrně Röhrs v Bubenči. Dalšími společníky byli pánové Kouřil a Merta, podnik začínal pouze se dvěma zaměstnanci. Po založení Aero provádělo opravy letounů Leteckého sboru, v létě 1919, po příchodu konstruktéra Antonína Vlasáka se Aero pustilo do licenční výroby letounu Hansa-Brandenburg B-I série 76. O tyto letouny jevil velký zájem Letecký sbor a Aero se chopilo této příležitosti. V polovině záři byla zhotovena kopie letounu, původně nesoucí označení Ae-10, později Ae-01 (od roku 1923 A-1). Po úspěšných zkouškách byla objednána série 35 ks Ae-10.

technická data Ae-01:
délka – 8,5 m
rozpětí – 12,3 m
hmotnost prázdného letounu – 715 kg
vytrvalost – 2,5 hodiny
výkon motoru – 100 HP
maximální rychlost – 110 km/h
cestovní rychlost – 90 km/h
dostup - 3500 m
osádka- 2

Takovou sériovou výrobu už ale nemohla zvládnou stávající dílna a proto si Aero pronajímá i s vybavením opravnu letadel Al-Ma v Holešovicích. Zde v prosinci 1919 začíná výroba letounů Ae-10. V prostorách Al-My vzniká i konstrukční oddělení pod vedením Antonína Vlasáka. Počátkem roku se stává dalším vedoucím konstruktérem ing. Antonín Husník, pozdější technický ředitel Aera. V Aeru působil i bývalý vedoucí konstruktér firmy Gotha, ing. Karl Rösner, který v roce 1922 odešel k jugoslávské firmě Ikarus.

V roce 1922 dr. Kabeš vyplatil zbývající společníky a stal se jediným majitelem firmy. V létě 1920 se začíná rodit první stíhací letoun domácí konstrukce Ae-02. Letoun poháněl řadový motor do V Hispano Suiza 8Ba (dále jen HS) o výkonu 220 HP, vyzbrojený dvěma synchronizovanými kulomety Vickers. Letoun dosahoval rychlosti až 225 km/h, do výzbroje však nebyl přijat. Šéfpilot Aera Josef Novák s tímto typem získal několik cen na I. mezinárodním leteckém mítinku v Praze v roce 1921.

Na typ Ae-02 navazoval typ Ae-04 s motorem BMW IIIa o výkonu 180 HP. Tento letoun získal s pilotem Rudolfem Polaneckým první národní výškový rekord – 6361 m. Aero v té době dokončilo i prototyp letounu Ae-03, výškového průzkumného stroje poháněného motorem HS 8Aa s turbokompresorem. Díky problémům s pohonem nebyl prototyp dokončen.

Aero se v roce 1921 začalo věnovat i vývoji a výrobě dopravních letounů, ty si však nechám na samostatný článek. Po vyrobení série Ae-01 muselo Aero přijmout licenční výrobu 40 ks stroje Š-2 kterou zadalo MNO. Později je realizována sériová výroba Brandenburgů C-I – 20 ks pro pokračovací výcvik (označení Ae-14), 24 ks pozorovacích (Ae-15), poháněných motory Hiero.

V březnu 1923 je zalétán nový stíhací dvouplošník A-18, první sériově vyráběný čs. stíhací letoun. Letoun měl nahradit zastarávající francouzské Spady. A-18 měl smíšenou konstrukci, trup s ocelových trubek a křídla s dřevěnou kostrou. Jako pohon je použit motor BMW IIIa o výkonu 185 HP. Letoun byl vyzbrojen dvěma synchonizovanými kulomety Vickers a byl postavený v sérii čítající 20 kusů.
Obrázek
A-18
technická data A-18:
délka – 5,9 m
rozpětí – 7,6 m
hmotnost prázdného letounu – 637 kg
dolet – 400 km
výkon motoru – 185 HP
maximální rychlost – 229 km/h
dostup - 9000 m
osádka- 1

Upravený A-18B se v roce 1923 zúčastnil prvního ročníku rychlostních závodů o cenu presidenta republiky. Letoun dosáhl rychlosti 230 km/h. V dalším roce byl na závod připraven typ A-18C s motorem Walter W-IV o výkonu 300 HP, letoun měl upravené chladiče vody umístěné na křídlech. Opět vyhrál šéfpilot Aera Josef Novák, tentokrát výkonem 263,427 km/h.

Příště něco o začátcích Avie...


Použité zdroje:
J. Rajlich, J. Sehnal – Vzduch je naše moře
V. Němeček – Československá letadla - díl 1
http://www.militarymuseum.cz
Naposledy upravil(a) sa58 dne 10/12/2006, 00:30, celkem upraveno 1 x.
ObrázekObrázekObrázekObrázek

"Nachystejte květináče, na vánoce sem zpátky!"
Uživatelský avatar
sa58
1. Armádní generál
1. Armádní generál
Příspěvky: 3477
Registrován: 4/2/2005, 12:43
Bydliště: Zlínsko
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od sa58 »

A jako obvykle přidávám několik fotografií
Obrázek
Ae-10 - Letecké muzeum Kbely

Obrázek
Ae-02

Obrázek
A-18

Obrázek
A-18 - Letecké muzeum Kbely

Obrázek
A-18 - Letecké muzeum Kbely
ObrázekObrázekObrázekObrázek

"Nachystejte květináče, na vánoce sem zpátky!"
Uživatelský avatar
michan
2. Generálporučík
2. Generálporučík
Příspěvky: 6811
Registrován: 28/10/2005, 13:43

Příspěvek od michan »

Zajímavé je, že v té době 1923- 24 za jeden rok vytřískali zvýšení rychlosti o 33 a kousek km/hod. Ladění, ladění - jinak asi výkony moc zvedat tak rychle nešly! Sa paráda. Ani jsem člověče nevěděl, že ty dílny ( myslím první) v Bubenči a potom v Holešovicích stály.
ObrázekObrázekObrázek
Uživatelský avatar
Rase
5. Plukovník
5. Plukovník
Příspěvky: 12903
Registrován: 11/2/2010, 16:02
Bydliště: Prostějov

Re: Zrození československého letectva – část 4

Příspěvek od Rase »

sa58 píše:Počátkem roku 1920 se stává dalším vedoucím konstruktérem ing. Antonín Husník, pozdější technický ředitel Aera.
Obrázek
Zmíněný Antonín Husník byl hodně pozoruhodnou osobou a jedním z prvních průkopníků české aviatiky. Sice byl hodně mladý (1894), a nepatřil tak do první generace, ale při studiu na pražské technice (od roku 1912), zde spolu s Hajnem, Benešem a dalšími nadšenci založil Kroužek přátel české aviatiky, v roce 1913 Český aviatický klub. Patrně ještě z období před zahájením studia techniky, pochází níže přiložená fotografie mladého Antonína Husníka s modelem letadla. Během války se Husník pustil do stavby jakéhosi dvouplošného kluzáku (zřejmě na podzim 1914), ale stroj nebyl nikdy dokončen. Díky svému technickému vzdělání byl totiž odveden k horskému dělostřelectvu, kde ho konec války zastihl na italské frontě v hodnosti záložního podporučíka. Po válce se již naplno věnoval svému koníčku a později působil jako již zmíněný letecký konstruktér ve společnosti Aero. Více zde:
http://www.fronta.cz/letecky-konstrukter-antonin-husnik

Obrázek
Obrázek

"Účelem života není být šťastný. Účelem života je být užitečný, čestný a soucitný"
Odpovědět

Zpět na „Letectvo“