srovnání PzKpfw II. Ausf A,B,C vs. Hotchkiss H-39

Odpovědět
Uživatelský avatar
kacermiroslav
5. Plukovník
5. Plukovník
Příspěvky: 5286
Registrován: 25/3/2008, 14:07
Kontaktovat uživatele:

srovnání PzKpfw II. Ausf A,B,C vs. Hotchkiss H-39

Příspěvek od kacermiroslav »

Německo vs. Francie
květen – červen 1940

PzKpfw II. Ausf A, B, C
x
Hotchkiss H-39


V dalším díle srovnávání německých a francouzských konstrukcí, které na sebe narazili během tažení do Francie, srovnáme nejpočetnější tak německé armády v tomto období a to lehký tank Pz II. Ausf A,B,C a francouzský moderní pěchotní tank Hotchkiss H-39.


V tomto i dalších dílech budeme porovnávat jen technické parametry. Otázky způsobu nasazení a nadřazenosti tankistů jednotlivých národností, taktiky, určení konstrukce a množství techniky ať posoudí někdo jiný.

Obrázek
Panzer II. Ausf. A, B, C
Německo – 1937 až 1940 (1.113 ks)

versus

Obrázek
Hotchkiss H-39
Francie – 1939 až 1940 (540 ks)


PANCÉŘOVÁNÍ
Popsat kvalitu pancéřování, to je obtížní úkol a věda sama o sobě. Kvalita pancíře byla rozdílná dle země původu, správném chemickém složení, hloubce prokalení, dalším opracování a spousty dalších věcí. Nemalý vliv na kvalitu pancéřování má i doba, kdy byl vyroben. Jiná kvalita byla pancíře strojů na začátku války, jiná pak ke konci války. I toto se však stát od státu lišilo, podle toho, kdo jaký měl v průběhu války přístup k životně důležitým legovacím prvkům. Protože se tu však nechci věnovat rozebírání kvalit pancíře jednotlivých států, zkusíme se soustředit jen na základní a zevšeobecňující fakta. A to rozdíl v odolnosti proti střelám, které se docilovalo tvrzením pomocí cementace povrchu nebo takzvané homogenizace oceli, přičemž cementovaná ocel byla kvalitnější. Pro zjednodušení budeme tedy počítat, že v předválečném období byla kvalita homogenizovaného či cementovaného pancíře porovnávaných strojů přibližně srovnatelná. Přibližně tedy platilo, že 1 mm pancéřované oceli z Francie byl stejně odolný jako 1 mm pancéřové oceli z Německa.

Kvalita oceli je věc jedna a tloušťka druhá. Francouzské tanky H-39 vycházely vývojově přímo z předchozí verze tanku Hotchkiss H-38, potažmo H-35. Chránil je odlévaný, cementovaný pancíř. Pancéřování bylo na tento typ lehkého tanku značně mohutné. Čelo a bok korby chránil 34mm pancíř. Předek věže pak 45mm pancíř a boky 40mm pancíř. Čelo korby bylo navíc skloněno pod úhlem 60°, což zvyšovalo odolnost proti odstřelování. Takto silná deska spolehlivě chránila před průbojným střelivem z pušek a kulometů, také proti střepinám granátů, a většině tehdy používaných protitankových kanónů. Silné pancéřování bylo navrženo dle zamýšleného použití tohoto tanku a to v roli jezdeckého, neboli tanku pro podporu pěchoty.

Oproti tomu německý stroj Pz II. vlastnil na předních stěnách i bocích korby a věže pancéřování tlusté 14,5 mm, které chránilo před průbojným střelivem z pušek a kulometů a také proti střepinám granátů, ale nemohlo odolat zásahu z protitankového děla. Pozdější stroje Ausf.C, které se vyráběly od července 1938 do dubna 1940, dostaly přídavné pláty na přední stěny korby i věže, čímž tloušťka narostla až na 34,5 mm. Takto upravený pancíř měl odolat šrapnelům vystřeleným ze střední vzdálenosti z protitankového děla ráže 20 mm. Množství tanků vyrobených v provedení Ausf. C není známo.

U německého stroje nebyly kromě boků věží pláty nijak racionálně skloněny, aby lépe odolávaly střepinám. Francouzský tank byl naproti tomu díky technologií odlévání poměrně vhodně tvarován. Velkým rozdílem dále bylo spojování jednotlivých desek. U Pz II. to bylo svařováním desek, zatímco francouzský H-38 měl pancéřové díly odlévané a spojované nýtováním. Odlévaný pancíř byl však i problémový. Při zásahu některého ze spojů se celý díl odtrhl, což vedlo k okamžitému vyřazení z boje.

Dle výše uvedených faktů měl i přes určité problémy s odlévaným pancířem lepší pasivní ochranu jednoznačně francouzský Hotchkiss H-39.


VÝZBROJ
Hlavní výzbroj německého tanku byl rychlopalný kanón KwK 30 s délkou hlavně L/55 a ráží 20 mm. Na vzdálenost 100 m prostřelil pancéřovou desku tlustou 20 mm, na 500 m 14 mm a na 1000 m desku tlustou 9 mm. Kvalitnější protipancéřové granáty APCR (PzGr. 40) pro 20mm kanón, měly německé tanky až po ukončení bojů ve Francii. Proto v tomto srovnání není s touto municí kalkulováno. Pro informaci, průraznost pancíře skloněného pod úhlem 60° byla na 100m 49mm a na 500m 20 mm.
Jeho francouzský protivník nesl vylepšený kanón Puteaux SA-38 s délkou hlavně L/33 a ráží 37 mm. Jednalo se o stejný typ zbraně, který byl použit u konkurenčního Renaultu R-40. Proti pancéřovým cílům vystřeloval protitankové AP střely o váze 0,7 Kg rychlostí 700 m/s. Na vzdálenost 100 m prostřelil kolmou pancéřovou desku tlustou 44 mm, na 500 m 35 mm, na 1000 m kolmou desku tlustou 24 mm a na 1500m desku tlustou 18mm. Pokud byl pancíř skloněn pod úhlem 60°, byla průraznost na 100m 37mm, na 500m 28mm, na 1000m 20mm a na 1500m 14mm. Teoretická rychlost střelby byla 15 ran / min. Oba stroje měly kanón uložený v plně otočné věži. Kanón v PzKpfw 35 (t) byl zaměřován pomocí mířidel s dalekohledem (v případě nouze se použil klasický mechanický zaměřovač).


Proti pěchotě měl Pz II jeden spřažený kulomet MG 34 ráže 7,92mm. Tento věžový kulomet se dal odpojit a zaměřovat samostatně.
Hotchkiss H-38 měl jeden spřažený kulomet Reibel AC 31 (MAC1931) ráže 7,5mm ve věži. Tento kulomet měl kadenci 750 ran/min a rychlost střely 830 m/s. U Pz II se dal věžový kulomet odpojit a zaměřovat samostatně. U jeho protějšku tuto informaci nemám, ale dá se předpokládat, že i on se dal odpojit.

Celková dotace střeliva pro Pz II byla 180 nábojů do děla a 3525 střel pro kulomet. U H-39 to bylo celkem 100 nábojů pro dělo a 2400 pro kulomet.

Co se výzbroje týče, tak jednoznačným vítězem je stroj francouzské konstrukce. Jeho protipancéřová střela měla dvojnásobnou průraznost a díky své ráži i větší ničivé účinky v cíli.


JÍZDNÍ VLASTNOSTI
Stroj Hotchkiss H-39 poháněl benzínový vodou chlazený motor Hotchkiss 1938 V-6 o výkonu 120 hp, který měl za úkol rozpohybovat vozidlo o hmotnosti 12,1 t (to je 9,9 hp/t). Maximální rychlost francouzského tanku činila 36 km/h a dojezd na silnici dosahoval 150 km.
PzKpfw II Ausf. A, B, C poháněl benzinový motor Maybach HL 62 TRM o výkonu 140 hp (105 kW), který měl za úkol rozpohybovat vozidlo o hmotnosti 8,9 t (to je 15,7 hp/t). Maximální rychlost činila 40 km/h a dojezd na silnici dosahoval 200 km, v terénu to pak bylo 125 km.

Výkonový potenciál byl tedy jednoznačně lepší u německého tanku Pz II, což se muselo v terénu projevit daleko větší pohyblivostí.

Podvozek francouzského stroje byl vzhledově velice podobný podvozku konkurenčního tanku Renault R-35. Skládal se na každé straně z hnacího kola vpředu, šesti pojezdových kol, napínacího kola vzadu a dvou napínacích kladek. Pojezdová kola byla po dvojicích uložena v kolébce, která byla ve spodní části uchycena ke korbě čepem, v horní části pak pružně pomocí gumového válce. Vždy dvě kolébky sdílely společné uchycení a pružící válec.
Podvozek tanku Pz II měl pět relativně velkých individuálně zavěšených pojezdových kol. Odpruženo bylo každé kolo zvlášť a to listovou pružinou. Nad pojezdovými koly se nacházely čtyři podpůrné kladky, které nesly horní část pásu aby nedocházelo k jeho prověšení. Celá pásová soustava byla tradičně uzavřená vpředu hnacím a vzadu napínacím kolem.


Měrný tlak na půdu byl u H-39 díky své velké hmotnosti a malým rozměrům poměrně velký (0,89 kg/cm2 pro Hotchkiss H-39; 0,73 kg/cm2 pro Pz II).


POSÁDKA
Posádka německého stroje byla tříčlenná. V trupu seděl pouze řidič. Zbylí dva členové, tedy velitel a střelec v jedné osobě a nabíječ, který také obsluhoval radiostanici seděli ve věži. K vnitřní komunikaci sloužila komunikační trubice s nevalnou slyšitelností.
Osádka francouzského tanku byla pouze dvoučlenná, což se výrazně podepsalo na jeho efektivnost v boji. V trupu seděl řidič, věž byla kompletně obsluhována velitelem tanku, který tak měl funkci velitele, nabíječe, střelce a radisty. O jeho přetížení v boji není nejmenších pochyb. Velitel měl k dispozici malou kopuli s průzory a vstupní poklop v zadní části věže. Ten po svém sklopení poskytoval prostor k sezení velitele mimo bojový oblast.

Německá konstrukce je svým rozvržením osádky řešená moderněji a poskytovala efektivnější vedení boje a větší kadence střelby.


OSTATNÍ
Velikostně jsou si oba stroje podobné. Rozměry francouzského tanku byly, délka 4,22m, šířka 1,95m, výška 2,15m a hmotnost 12,1 t. Německý stroj pak měřil na délku 4,81m, šířka 2,22m, výška 2,02 při hmotnosti 8,9 t.

Na délku byl tedy německý tank o 59cm delší, na výšku o 13cm nižší a na šířku o 27cm širší. Francouzský tank tudíž představoval téměř ve všech partiích hůře zasažitelný cíl a i jeho maskování na bojišti bylo o něco jednodušší.

Oba tanky měly radiové vybavení.

Německá armáda měla 10.květnu 1940 (Německý útok na západ) k dispozici celkem 1092 tanků PzKpfw II. Samotného tažení na západ proti Francii se zúčastnilo 880 strojů.

Francie naproti tomu disponovala 540 tanky Hotchkiss H-39, které byly vyráběny od počátku roku 1939 až do pádu Francie.


VÝSLEDEK
V tomto srovnání obrněné techniky německé a francouzské školy vychází jako vítěz jednoznačně francouzský Hotchkiss H-39 a to i přes jeho handicap v počtu a rozložení posádky. Svého soupeře dokázal při čelním útoku vyřadit již na vzdálenost 1500m, u vylepšeného Pz II Ausf. C (zlepšené čelní pancéřování) to pak bylo cca 300m a méně. Naproti tomu německé tanky nedokázali pancíř francouzského stroje prostřelit ani z nulové vzdálenosti. Jedině snad nějakým šťastným zásahem mohli poškodit svého soka, nebo pokud zasáhl nýtovaný spoj odlévaného pancíře. Na takovou náhodu se ale spoléhat rozhodně v boji nedalo.


Zdroje:
Pejčoch I. – Obrněná technika 1 – Praha 2004
Pejčoch I. – Obrněná technika 2 – Praha 2004
Pejčoch I. – Obrněná technika 7 – Praha 2007
http://derela.republika.pl/index.htm
http://utocnavozba.wz.cz
www.wikipedia.org
www.panzernet.net
www.fronta.cz
www.valka.cz
www.palba.cz
Naposledy upravil(a) kacermiroslav dne 8/12/2010, 12:13, celkem upraveno 3 x.
ObrázekObrázekObrázek
Petrz
nadporučík
nadporučík
Příspěvky: 938
Registrován: 6/1/2009, 17:57
Bydliště: Děčín

Příspěvek od Petrz »

S vyzněním článku celkem souhlasím,pokud by se jednalo pouze o souboj tank vs tank měl H-39 navrch.
Podle mne by to ale nebylo tak jednoznačné jak popisuješ,např.podle www.panzerworld.net dosahoval kanón SA 38 proti německému pancíři a podle německých kritérií zhruba o 6mm menší průraznosti na danou vzdálenost než uvádíš. Panzer II auf. C měl čelní pancíř na čele 35mm(15+20) zaoblený,na čele korby 35mm kolmý,šikmý plát mezi čelem vany a korby 30mm,sklon asi 60°,dolní 20mm pod úhlem asi 45° za ním 15mm zaoblený. Tedy kromě čela korby byla odolnost podstatně vyšší než 35mm.
Celkově měl asi francouzský soupeř docela problém i na těch 300 metrů verzi C probít(čelně).
Dále neuvádíš kadenci ,kterou měl 2cm KwK 30 až 180 ran/min a mohl tak zasypat H-39 municí a doufat v zasažení slabého místa.
ObrázekObrázek

Zbourat stodolu umí každý osel, postavit jí ale vyžaduje tesařské umění.
Uživatelský avatar
Sancho
štábní rotmistr
štábní rotmistr
Příspěvky: 201
Registrován: 28/7/2010, 23:03

Příspěvek od Sancho »

Díky za článek, z těchhle srovnání je vidět že Francouzská armáda WW2 zdaleka nebyla ta "málem prvoválečná armáda" s pozemní technikou na úrovni 20. let jak se to mě jako laikovi může jevit z filmů.

jen drobnost:
kacermiroslav píše:Oba stroje měly kanón uložený v plně otočné věži. Kanón v LT vz. 35 byl zaměřován pomocí mířidel s dalekohledem (v případě nouze se použil klasický mechanický zaměřovač).


Proti pěchotě měl Pz II jeden spřažený kulomet MG 34 ve věži stejné ráže jako jeho polský protivník, tj. 7,92mm. Tento věžový kulomet se dal odpojit a zaměřovat samostatně.
Tohle jsou pozůstatky z předchozích srovnání Pz II s jinými stroji nebo to jsou informace záměrně vložené?
Si vis pacem, para bellum
Uživatelský avatar
kacermiroslav
5. Plukovník
5. Plukovník
Příspěvky: 5286
Registrován: 25/3/2008, 14:07
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od kacermiroslav »

Sancho: Byl to pozůstatek...opraveno:-)
Petrz: Otázkou je, kolik těch Pz II. Ausf C. bylo ve skutečnosti vyrobeno a kolik z nich bylo ve Francii nasazeno. Bohužel dodnes se dají najít poměrně velké rozdíly v počtu vyrobených kusů. Tudíž je i možné, že Ausf C. bylo vyrobených vcelku zanedbatelné množství v porovnání s Ausf. A, B. Jinak zesílení čelního pancíře jistě bylo určitou výhodou, ale boky pořád chránil nedostatečný 14,5mm pancíř. Hotchkiss H-39 tak měl prakticky pořád ve všech režimech navrch. Německý 20mm kanón sice díky kadenci mohl nepřítele zasypat, poškodit, možná i znehybnit, ale zničit jej, to prakticky ne.
ObrázekObrázekObrázek
Petrz
nadporučík
nadporučík
Příspěvky: 938
Registrován: 6/1/2009, 17:57
Bydliště: Děčín

Příspěvek od Petrz »

Je otázkou zdali cílená dávka vypálená na malou vzdálenost nemohla zasáhnout a probít oblast poklopu a průzoru na čele korby či okolí uložení děla,jak se tomu dělo např. u R-35.(sice to bylo vyřešeno vytvrzením pancíře, ale také se jednalo o kulomet)
ObrázekObrázek

Zbourat stodolu umí každý osel, postavit jí ale vyžaduje tesařské umění.
Uživatelský avatar
Polarfox
6. Podplukovník
6. Podplukovník
Příspěvky: 5849
Registrován: 5/11/2010, 21:01
Bydliště: Praha

Příspěvek od Polarfox »

Kanón v PzKpfw 35 (t) byl zaměřován pomocí mířidel s dalekohledem
kulomet MG 34 ve věži stejné ráže jako jeho polský protivník, tj. 7,92mm
Také upozorním na dva menší překlepy či relikty, snad nebudu za hnidopicha :D
Uživatelský avatar
skelet
4. Brigádní generál
4. Brigádní generál
Příspěvky: 17710
Registrován: 26/1/2008, 15:48

Příspěvek od skelet »

Na překlepy a gramatické chyby upozorňujte pomocí soukromých zpráv. Zbytečně to ve vlákně pak ruší
ObrázekObrázekObrázek
Odpovědět

Zpět na „Pozemní vojsko a Cizinecká legie“