PzKpfw II. A,B,C vs. H-35/38

Odpovědět
Uživatelský avatar
kacermiroslav
5. Plukovník
5. Plukovník
Příspěvky: 5286
Registrován: 25/3/2008, 14:07
Kontaktovat uživatele:

PzKpfw II. A,B,C vs. H-35/38

Příspěvek od kacermiroslav »

Německo vs. Francie
květen – červen 1940

Díl č. 7
PzKpfw II. Ausf A, B, C
x
Hotchkiss H-35/38
Obrázek
Obrázek
V sedmém díle srovnávání německých a francouzských konstrukcí, které na sebe narazili během tažení do Francie, srovnáme nejpočetnější tak německé armády a to lehký tank Pz II. Ausf A,B,C a nejpočetnější francouzský pěchotní tank Hotchkiss H-35 a jeho následnou verzi H-38, která se od svého předchůdce lišila pouze zástavbou silnější pohonné jednotky.


V tomto i dalších dílech budeme porovnávat jen technické parametry. Otázky způsobu nasazení a nadřazenosti tankistů jednotlivých národností, taktiky, určení konstrukce a množství techniky ať posoudí někdo jiný.

Panzer II. Ausf. A, B, C
Německo – 1937 až 1940 (1.113 ks)
versus


Hotchkiss H-35
Francie – 1935 až 1938 (cca 400 ks)
Hotchkiss H-38
Francie – 1938 až 1939 (800 ks)
Pancéřování
Popsat kvalitu pancéřování, to je obtížní úkol a věda sama o sobě. Kvalita pancíře byla rozdílná dle země původu, správném chemickém složení, hloubce prokalení, dalším opracování a spousty dalších věcí. Nemalý vliv na kvalitu pancéřování má i doba, kdy byl vyroben. Jiná kvalita byla pancíře strojů na začátku války, jiná pak ke konci války. I toto se však stát od státu lišilo, podle toho, kdo jaký měl v průběhu války přístup k životně důležitým legovacím prvkům. Protože se tu však nechci věnovat rozebírání kvalit pancíře jednotlivých států, zkusíme se soustředit jen na základní a zevšeobecňující fakta. A to rozdíl v odolnosti proti střelám, které se docilovalo tvrzením pomocí cementace povrchu nebo takzvané homogenizace oceli, přičemž cementovaná ocel byla kvalitnější. Pro zjednodušení budeme tedy počítat, že v předválečném období byla kvalita homogenizovaného či cementovaného pancíře porovnávaných strojů přibližně srovnatelná. Přibližně tedy platilo, že 1 mm pancéřované oceli z Francie byl stejně odolný jako 1 mm pancéřové oceli z Německa.


Kvalita oceli je věc jedna a tloušťka druhá. Francouzské tanky Hotchkiss H-35/38 chránil odlévaný, cementovaný pancíř. Pancéřování bylo na tento typ lehkého tanku značně mohutné. Čelo a bok korby chránil 34mm pancíř. Předek věže pak 45mm pancíř a boky 40mm pancíř. Čelo korby bylo navíc skloněno pod úhlem 60°, což zvyšovalo odolnost proti odstřelování. Takto silná deska spolehlivě chránila před průbojným střelivem z pušek a kulometů, také proti střepinám granátů, a většině tehdy používaných protitankových kanónů. Silné pancéřování bylo navrženo dle zamýšleného použití tohoto tanku a to v roli pěchotního, neboli tanku pro podporu pěchoty.

Oproti tomu německý stroj Pz II. vlastnil na předních stěnách i bocích korby a věže pancéřování tlusté 14,5 mm, které chránilo před průbojným střelivem z pušek a kulometů a také proti střepinám granátů, ale nemohlo odolat zásahu z protitankového děla. Pozdější stroje Ausf.C dostaly přídavné pláty na přední stěny korby i věže, čímž tloušťka narostla až na 34,5 mm. Takto upravený pancíř měl odolat šrapnelům vystřeleným ze střední vzdálenosti z protitankového děla ráže 20 mm. Množství tanků vyrobených v provedení Ausf. C není známo.

U německého stroje nebyly kromě boků věží pláty nijak racionálně skloněny, aby lépe odolávaly střepinám. Francouzský tank byl naproti tomu díky technologií odlévání poměrně vhodně tvarován. Velkým rozdílem dále bylo spojování jednotlivých desek. U Pz II. to bylo svařováním desek, zatímco francouzský H-35/38 měl pancéřové díly odlévané a spojované nýtováním. Odlévaný pancíř byl však i problémový. Při zásahu některého ze spojů se celý díl odtrhl, což vedlo k okamžitému vyřazení z boje.

Dle výše uvedených faktů měl i přes určité problémy s odlévaným pancířem lepší pasivní ochranu jednoznačně francouzský Hotchkiss H-35/38.


Výzbroj
Hlavní výzbroj německého tanku byl rychlopalný kanón KwK 30 s délkou hlavně L/55 a ráží 20 mm. Na vzdálenost 100 m prostřelil pancéřovou desku tlustou 20 mm, na 500 m 14 mm a na 1000 m desku tlustou 9 mm. Kvalitnější protipancéřové granáty APCR (PzGr. 40) pro 20mm kanón, měly německé tanky až po ukončení bojů ve Francii. Proto v tomto srovnání není s touto municí kalkulováno. Pro informaci, průraznost pancíře skloněného pod úhlem 60° byla na 100m 49mm a na 500m 20 mm.

Jeho francouzský protivník nesl kanón Puteaux SA-18 s délkou hlavně L/21 a ráží 37 mm. Proti pancéřovým cílům vystřeloval 0,39 kg protitankové AP střely rychlostí 600m/s. Na vzdálenost 100 m prostřelil kolmou pancéřovou desku tlustou 30 mm, na 500 m 21 mm, na 1000 m kolmou desku tlustou 14 mm, na 1500m desku tlustou 9mm a na 2000m prostřelil 6mm. Pokud byl pancíř skloněn pod úhlem 60°, byla průraznost na 100m jen 20mm, na 500m 14mm a při vzdálenosti 1000m 10mm. Oba stroje měly kanón uložený v plně otočné věži.


Vše 60°.... 100m........500m........1000m....... 1500m......2000m
-----------------------------------------------------------------------------
Pz II..........20............14..............9
H-35/38.....20............14.............10...............7.............4

Proti pěchotě měl Pz II jeden spřažený kulomet MG 34 ve věži stejné ráže jako jeho polský protivník, tj. 7,92mm. Tento věžový kulomet se dal odpojit a zaměřovat samostatně.

Hotchkiss H-35/38 měl jeden spřažený kulomet Reibel AC 31 (MAC1931) ráže 7,5mm ve věži. Tento kulomet měl kadenci 750 ran/min a rychlost střely 830 m/s. U Pz II se dal věžový kulomet odpojit a zaměřovat samostatně. U jeho protějšku tuto informaci nemám, ale dá se předpokládat, že i on se dal odpojit.

Celková dotace střeliva pro Pz II byla 180 nábojů do děla a 3525 střel pro kulomet. U H-35/38 to bylo celkem 81 nábojů pro dělo a 1500 pro kulomet.

Co se výzbroje týče, tak nemáme jednoznačného vítěze. V obou případech byla průraznost kanónu velmi podobná a to i přes rozdíl použité ráže u porovnávaných tanků. V prospěch německého stroje by mohla hrát pouze výhoda vyšší kadence. Výhodou francouzského děla byla zase větší ničivost v cíli.


Jízdní vlastnosti
Stroj Hotchkiss H-35 poháněl benzínový vodou chlazený motor Hotchkiss 6L6 1935 o výkonu 75 hp, který měl za úkol rozpohybovat vozidlo o hmotnosti 12 t (to je 6,3 hp/t). Maximální rychlost francouzského tanku činila 28 km/h a dojezd na silnici dosahoval 150 km.

Stroj Hotchkiss H-38 poháněl benzínový vodou chlazený motor Hotchkiss 1938 V-6 o výkonu 120 hp, který měl za úkol rozpohybovat vozidlo o hmotnosti 12,3 t (to je 9,8 hp/t). Maximální rychlost francouzského tanku činila 36 km/h a dojezd na silnici dosahoval 150 km.

PzKpfw II Ausf. A, B, C poháněl benzinový motor Maybach HL 62 TRM o výkonu 140 hp (105 kW), který měl za úkol rozpohybovat vozidlo o hmotnosti 8,9 t (to je 15,7 hp/t). Maximální rychlost činila 40 km/h a dojezd na silnici dosahoval 200 km, v terénu to pak bylo 125 km.

Výkonový potenciál byl tedy jednoznačně lepší u německého tanku Pz II, a to až dvojnásobný v porovnání s verzí H-38, což se muselo v terénu projevit daleko větší pohyblivostí.

Podvozek francouzského stroje byl vzhledově velice podobný podvozku konkurenčního tanku Renault R-35. Skládal se na každé straně z hnacího kola vpředu, šesti pojezdových kol, napínacího kola vzadu a dvou napínacích kladek. Pojezdová kola byla po dvojicích uložena v kolébce, která byla ve spodní části uchycena ke korbě čepem, v horní části pak pružně pomocí gumového válce. Vždy dvě kolébky sdílely společné uchycení a pružící válec.

Podvozek tanku Pz II měl pět relativně velkých individuálně zavěšených pojezdových kol. Odpruženo bylo každé kolo zvlášť a to listovou pružinou. Nad pojezdovými koly se nacházely čtyři podpůrné kladky, které nesly horní část pásu aby nedocházelo k jeho prověšení. Celá pásová soustava byla tradičně uzavřená vpředu hnacím a vzadu napínacím kolem.


Měrný tlak na půdu byl u H-35/38 díky své velké hmotnosti a malým rozměrům poměrně velký (0,91 kg/cm2 pro Hotchkiss H-35 – resp. 0,89 kg/cm2 u verze H-38; 0,73 kg/cm2 pro Pz II).


Posádka
Posádka německého stroje byla tříčlenná. V trupu seděl pouze řidič. Zbylí dva členové, tedy velitel a střelec v jedné osobě a nabíječ, který také obsluhoval radiostanici seděli ve věži. K vnitřní komunikaci sloužila komunikační trubice s nevalnou slyšitelností.

Osádka francouzského tanku byla pouze dvoučlenná, což se výrazně podepsalo na jeho efektivnost v boji. V trupu seděl řidič, věž byla kompletně obsluhována velitelem tanku, který tak měl funkci velitele, nabíječe i střelce (a v pozdějších verzích tanků vybavených radiostanicí, byl i jejím obsluhou). O jeho přetížení v boji není nejmenších pochyb. Velitel měl k dispozici malou kopuli s průzory a vstupní poklop v zadní části věže. Ten po svém sklopení poskytoval prostor k sezení velitele mimo bojový oblast.

Německá konstrukce je svým rozvržením osádky řešená moderněji a poskytovala efektivnější vedení boje a větší kadence střelby.


Ostatní
Velikostně jsou si oba stroje podobné. Dneska by se daly tyto tanky velikostně přirovnat k většímu automobilu kategorie MPV nebo Off road. Rozměry francouzského tanku byly, délka 4,22m, šířka 1,95m, výška 2,15m a hmotnost 12 t. Německý stroj pak měřil na délku 4,81m, šířka 2,22m, výška 2,02 při hmotnosti 8,9 t.

Na délku byl tedy německý tank o 59cm delší, na výšku o 13cm nižší a na šířku o 27cm širší. Francouzský tank tudíž představoval téměř ve všech partiích hůře zasažitelný cíl a i jeho maskování na bojišti bylo o něco jednodušší.

Oba tanky měly radiové vybavení. U Hotchkissu však byla radiostanice instalována až u pozdějších sérií. Tudíž ne všechny stroje nasazeny v květnových bojích roku 1940, měly radiové spojení. U Pz II byla radiová stanice standardem.

Německá armáda měla 10.květnu 1940 (Německý útok na západ) k dispozici celkem 1092 tanků PzKpfw II. Samotného tažení na západ proti Francii se zúčastnilo 880 strojů.

Francie naproti tomu disponovala cca 400 tanky Hotchkiss H-35 a 800 ks H-38, které byly vyráběny v letech 1935-1939. Plánovaného přezbrojení modernějším kanónem SA-38 a silnějším motorem se již nedočkali, nebo pouze v malé míře (silnější motor byl použit již u H-38). Takto modernizované verze pak nesly označení H-39. Moderní H-39 byly vyráběny od února 1939. Z větší části se jednalo o nové stroje, z části pak byly modifikovány na standard H-39, předchozí verze, tj. H-35 a především H-38.


Výsledek
V tomto srovnání obrněné techniky německé a francouzské školy vychází jako vítěz tank Hotchkiss H-35/38. Ovšem toto vítězství není zase až tak jednoznačné. Německý tank svého soupeře téměř ve všech parametrech převyšoval, ale jeho 20mm kanón na silně opancéřovaného soupeře prostě nestačil a to ani z nulové vzdálenosti. Jedině snad nějakým šťastným zásahem do pásů nebo pojezdové soustavy, mohl svého soupeře vyřadit z boje. Zničit jej však nedokázal. Naproti tomu, Hotchkiss dokázal svého soupeře i přes silně poddimenzovaný kanón vyřadit z boje na vzdálenost 500m a menší. Z útoku na čelní partie soupeře však dokázal vyřadit z boje pouze starší verze Pz II Ausf. A a B. U verze Ausf. C, bylo čelo chráněno již 35mm pancířem, který již byl nad síly francouzského děla. A na to, aby dokázal svého německého soupeře zasáhnout do boku neměl dostatečnou rychlost a pohyblivost v terénu a to ani ve své modernější verzi H-38 se silnějším motorem. Opět tedy platí, šťastný zásah, třeba ze zálohy.



Zdroje:
http://www.panzernet.net ; http://www.fronta.cz ; http://www.valka.cz ; http://utocnavozba.wz.cz
http://derela.republika.pl/index.htm; http://www.wikipedia.org
Naposledy upravil(a) kacermiroslav dne 16/7/2008, 10:56, celkem upraveno 2 x.
Uživatelský avatar
hydrostar
Kapitán
Kapitán
Příspěvky: 1717
Registrován: 26/9/2006, 21:19
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od hydrostar »

Promiň, říkám ti to už po několikáté. Tento tank je podobně jako Renault R-35 tankem pěchotním.

Hlavními rozdíly mezi pěchoním a jezdeckým tankem byly tloušťka pancéře a hlavně rychlost vozidla.
Hydrostar se s námi trvale rozloučil...
Uživatelský avatar
kacermiroslav
5. Plukovník
5. Plukovník
Příspěvky: 5286
Registrován: 25/3/2008, 14:07
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od kacermiroslav »

máš asi pravdu....opravil jsem to.......
ale jinak...Fronta.cz, harmann.valk.cz, uvádí u Hotchkissů, že se jedná o jezdecké tanky, zatímco řada tanků R-35/39/40 jsou uváděny jako pěchotní.
ObrázekObrázekObrázek
Uživatelský avatar
Ramon
nadpraporčík
nadpraporčík
Příspěvky: 432
Registrován: 18/9/2007, 17:30
Bydliště: Praha
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od Ramon »

Řekl bych, že je to způsobeno tím, že i když to byl původně tank pěchotní, tak byl z části použit jako jezdecký, tedy u lehkých mechanizovaných divizí a u jízdních divizí
Obrázek
Uživatelský avatar
hydrostar
Kapitán
Kapitán
Příspěvky: 1717
Registrován: 26/9/2006, 21:19
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od hydrostar »

No je to divné, ale na frontě píší, že kvůli nedostatku R-35 byly do kavalerie dodávány tanky H-35. Jeden pomalejší než druhý. Podle mě se jedná o překlep nebo menší neznalost autora. Nechci ho urážet, moc toho o Francouzech nevím, ale podle měřítek mě tam prostě mezi jezdecké nesedí ani omylem. Chtělo by to vyjádření ještě někoho, kdo tomu rozumí víc.

Jinak je to zajímavé, všude se píše, že se jednalo o konkurenční stroj tanku R-35, který byl pěchotní. Ale kvůli jejich nedostatku ho objednalo jezdectvo. Ale nepíší, jestli byl teda nakonec pěchotní nebo jezdecký. Rychlostí moc jezdecký nebyl...
Hydrostar se s námi trvale rozloučil...
Uživatelský avatar
kacermiroslav
5. Plukovník
5. Plukovník
Příspěvky: 5286
Registrován: 25/3/2008, 14:07
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od kacermiroslav »

Nebo by to chtělo, abych příště uváděl obecnější "lehký tank":-) myslím, že právě takto jej vidí většina lidí dnes. To rozlišení jezdecký, pěchotní...nám laikům dnes již skoro nic neřekne a tak bereme tyto tanky jako lehké.

Má někdo z vás informace o počtu zničených strojů za války proti Německu? Já akorát vím, že nějakých 550 ks se dostalo do Německých rukou.
ObrázekObrázekObrázek
Uživatelský avatar
Ramon
nadpraporčík
nadpraporčík
Příspěvky: 432
Registrován: 18/9/2007, 17:30
Bydliště: Praha
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od Ramon »

Máš pravdu, na frontě je to divně napsané. Já někde četl, že se mezi R-35 a H-35 rozhodovalo, který provizorně zařadit jako jezdecký. Zvolen byl H-35, protože byl o něco rychlejší. Nahrazovaly asi chybějící S-35, AMR-33 atd. Navíc se H-35 zařazovaly i k záložním obrněným divizím, kde zase chyběly B-1.

to kacermiroslav:
Do výzbroje se ti vloudila zmínka o LT vz.35.
Obrázek
Uživatelský avatar
Ramon
nadpraporčík
nadpraporčík
Příspěvky: 432
Registrován: 18/9/2007, 17:30
Bydliště: Praha
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od Ramon »

Tak jsem kouknul do knížky o S-35 a tam se udává, že se pro 3 DLM plánovalo objednat 600 S-35. Nakonec se ale objednalo jen 300 a místa chybějících S-35 zaujaly právě H-35 a H-38.
Pluk kyrysníků nebo dragounů u DLM měl 2 eskadrony tanků Somua a 2 eskadrony tanků Hotchkiss, celkem 80 tanků na pluk.
Tanky H-35/38 měly být stahovány od DLM od července 1940.
Obrázek
Odpovědět

Zpět na „Pozemní vojsko a Cizinecká legie“