Nedokončená letadlová loď AQUILA

Moderátor: jarl

Odpovědět
Uživatelský avatar
kacermiroslav
5. Plukovník
5. Plukovník
Příspěvky: 5286
Registrován: 25/3/2008, 14:07
Kontaktovat uživatele:

Nedokončená letadlová loď AQUILA

Příspěvek od kacermiroslav »

Nedokončená letadlová loď AQUILA „aneb Orel, který neměl křídla“
Itálie
WW2


Obrázek

Přestože letadlová loď AQUILA nebyla nikdy úplně dostavěná a ani nebyla uvedená do provozu, je považovaná za první letadlovou loď italského státu. Byla to ambiciózní konverze z původní obchodní lodi, která kdyby byla včas dokončena, tak se mohla stát důstojným soupeřem britských námořních sil ve Středozemním moři během bojů Druhé světové války.
Již po ukončení První světové války zvažovala Itálie používání námořních leteckých sil na obchodní lodi Citta di Messina, kde ke staru měl sloužit dvojitý katapult. K přistání měla letadla použít vodní hladinu, protože se jednalo o hydroplány a jejich zpětné vyzdvižení na palubu měly zajistit jeřáby. Patřičně upravená loď nakonec v roce 1927 vstoupila do služby pod jménem GIUSEPPE MIRAGLIA (výtlak 4.880 tun) a na své palubě mohla nést čtyři velké a šestnáct malých hydroplánů. Primárně tato loď byla používána jako experimentální. Nicméně toto byla neplnohodnotná letadlová loď a nemohla se tak rovnat letadlovkám, které stavěli Britové a další námořní velmoci. A přitom Washingtonská dohoda povolila Italům stavbu dvou letadlových lodí o celkové tonáži 54.000 tun.

V letech 1920 až 1921 v italských vojenských a politických kruzích probíhala intenzivní diskuse na téma nutnosti opatřit pro námořní síly letadlové lodě. Především muži jako Gino Ducci (náčelník generálního štábu), Romeo Bernotti (asistent náčelníka generálního štábu) a námořní důstojník Giuseppe Fioravanzo se snažili prosadit stavbu letadlových lodí a založení námořní letecké akademie. Nicméně proti těmto pokrokovým mužům vystupovala další skupina, která letadlové lodě odmítala s poukazováním na finanční náklady a vojenskou hodnotu. To se dá do určité míry i chápat, protože Itálie měla v rámci Středomoří vynikající geografickou polohu s početnými leteckými základnami jak na vlastním Apeninském poloostrově, tak i na Sícílii, Sardínií a v severní Africe (Libye). Proto admiralita spolu s politiky dávala přednost výstavbě klasických námořních sil bez letadlových lodí, jejichž funkci tak měli plnit četné a strategicky dobře umístěné letecké základny. Znovu byla tato otázka otevřená v roce 1932 po japonských vojenských akcích v Číně a tak velení námořnictva povolila stavbu jedné letadlové lodi o výtlaku 27.000 tun. Jenomže ze stavby vzápětí poté sešlo z důvodů, které jsem již rozebíral výše.

Jelikož Francie byla považována za nejpravděpodobnějšího nepřítele v případě dalšího válečného konfliktu, tak bylo Italy požadováno udržet se zemí galského kohouta paritu a to nejen co se bitevních lodí týče. Poté co se Francouzi vrhli na stavbu bitevních křižníků třídy DUNKERQUE a bitevních lodí třídy RICHELIEU, rozhodl se Benito Mussolini a italská Admiralita zahájit stavbu prvních dvou moderních konstrukcí třídy VITTORIO VENETO (Vittorio Veneto a Littorio v roce 1934). Aby byla parita udržená, musela se Itálie věnovat i stavbě těžkých a lehkých křižníků a rovněž torpédoborců. Stavba letadlových lodí tak nebyla prioritou a to i z důvodů, které jsem uvedl výše (dobrá geografická poloha ve Středomoří). Letadlovky navíc byly nevyzkoušeným a drahým bojovým prostředkem, a proto v řadě námořních kruhů stále převládal názor, že je to zbytečná investice. A vzhledem k tomu, že úkolem italských námořních sil bylo provádění operací především v centrálním Středomoří, tak „přírodní letadlové lodě“ v podobě letišť na ostrovech jako Sicílie, tak se předpokládalo, že letecké krytí italských námořních sil je tímto zajištěno.

Potřeba letadlových lodí tak poprvé ve skutečnosti vyvstala až na základě prvních válečných událostí Druhé světové války. Proto krátce po vstupu Itálie do války v červnu 1940, rozhodl Mussolini o stavbě letadlové lodi. Aby se nemusela stavět letadlová loď od základu, rozhodl italský vůdce o přestavbě zaoceánského parníku ROMA o výtlaku 30.800 tun (podle jiných zdrojů 38.000 tun) a rychlosti 21 uzlů (39 km/h). To mělo zajistit výrazné zkrácení termínu dokončení nové letadlovky. Původně se počítalo s menší přestavbou, která by zahrnovala malý hangár jen pro pár letadel. Poté co ale Britové provedli veleúspěšný nálet na italské lodě v Tarentu, rozhodl Mussolini o mnohem ambicióznější přestavbě. Dva měsíce po úspěšném Britském náletu tak padlo dne 7. ledna 1941 rozhodnutí o této větší modifikaci. Jedním z hlavních požadavků pak bylo zajištění dostatečné rychlosti letadlové lodi, aby dokázala udržet tempo plavby s velkými hladinovými jednotkami.

Nicméně na základě četných námitek ze strany Regina Marina byla stavba lodi dne 27. ledna 1941 pozastavena. Četné námitky znovu kritizovali příliš vysoké finanční náklady, technické překážky (nebyla zkušenost se stavbou tohoto typu plavidla) včetně vývoje celé řady lodního a leteckého zařízení jako katapultů, sklápěcí křídla na letadlech (odhad délky vývoje byl až dva roky). Rovněž nebyla žádná zkušenost účinkem turbolencí kolem palubních nástaveb. Stejný problém řešili i Němci se svou letadlovou lodí Graf Zeppelin. Také otázka pancéřové ochrany a především pak paluby byla otevřená poté, co se německým střemhlavým bombardérům podařilo těžce poškodit britskou letadlovku ILLUSTRIOUS. Německý nálet z 10. ledna 1940 tak ukázal zranitelnost letadlových lodí. Jenomže pak v březnu 1941 došlo k osudné bitvě u Matapanu, a rychlost s jakou šly ke dnu tři italské těžké křižníky, na vedení námořnictva i politickou garnituru zapůsobily, protože důležitou roli v tom hrála i britská letadlová loď. Dva měsíce poté dne 21. června 1941, se konečně složky Regia Marina a Regia Aeronautica shodli na tom, že stavba letadlové lodě by měla mít nejvyšší prioritu. Všem už konečně bylo jasné, že nejlepší ochranu vlastním námořním silám poskytnou letadla z letadlové lodi, která bude součástí svazu. Nikoliv letadla z pozemních základen, která se nad průběhem námořní bitvy ukázala až poté, co bitva skončila.

Po dlouhých letech dohadování, jestli letadlovou loď pořídit nebo ne, a kdy italské námořnictvo ztratilo zbytečně čas, který mohlo na stavbu věnovat, dospěly obě názorové skupiny konečně ke shodě. Letadlová loď bude. Stavba od kýlu, nepřipadala v úvahu, protože by se letadlovka stavěla nějakých pět let. Přestavba již dříve určeného parníku by pak byla výrazně kratší. Volba byla tedy jasná. Zaoceánský parník ROMA, který se naštěstí nacházel v italském přístavu, tak mohl být dán do stavby. Podle původního plánů měla loď dostat malý hangár vytvořený z několika kabin pro cestující (zřejmě z těch pro první třídu, ty byly rozměrnější…ne, vtip). Jenomže po příhodě s letadlovou ILLUSTRIOUS, jak už jsem psal výše, se Italové rozhodli projekt výrazně přepracovat. V březnu 1941 padlo rozhodnutí, že stavba může být po úpravě projektu znovu pokračovat, přitom loď obdržela i své nové jméno AQUILA (Orel). Práce v loděnicích se znovu rozběhli v listopadu. Z paluby zmizely všechny nástavby a v podpalubí byl vybudován nový velký a prostorný hangár spolu se sklady leteckých torpéd, pum a tanků pro pohonné hmoty. Hangár měl sloužit pro uskladnění 26 stíhacích letounů Re 2001 G (letadla nebyla vybavená skládacími křídly) s tím, že dalších 15 strojů mohlo být pod rozloženou hangárovou střechou. Dalších 10 letounů pak mohlo parkovat přímo na palubě. Letoun Re 2001 G umožňoval provádět jak roli stíhacího stroje, tak průzkumného torpédového i bombardovacího. Po dalších projekčních změnách, ke kterým ale již nedošlo, se počítalo s rozšířením kapacit na celkem 66 letounů. Rovněž pohonná jednotka byla kompletně přepracovaná. Dvě sestavy turbín typu Belluzzo doplněné o 8 kotlů Thornycroft, obdržel „Orel“ z projektovaných lehkých křižníků třídy CAPITANI ROMANI, konkrétně z jednotek Cornello Silla a Paolo Emilio. Plný výkon dosahoval 151.000 koňských sil a loď o plném výtlaku téměř 29.000 tun mohla plout rychlostí 29,5 uzlů. Tato rychlost byla dosažena během zkoušek, i když projekt počítal s rychlostí ještě o půl uzlů vyšší. Tím byl splněn jeden z požadavků a to rychlost potřebná k doprovodu bitevních lodí a dalších těžkých hladinových plavidel. Vezená zásoba PHM v podobě 2.800 až 3.660 tun umožňovala při 18 uzlové rychlosti, dojezd 4.150 námořních sil. Na přídi měly být instalovány dva katapulty typu Heinkel, který byl použit i u německé letadlové lodi GRAF ZEPPELIN. Boční pancíř doznal přidáním hezkých pár milimetrů, takže byl nakonec chráněn 60-80mm pancíři. Sklady torpéd a pohonných hmot pro letadla chránilo dalších 30-80 mm. Trup obdržel rovněž protitorpédovou obšívku. Letová paluba byla také chráněná pancířem, ten ji ale nekryl v plné délce. V zadní části byla natažená čtyři záchytná lana. Zajímavé bylo rozmístění výtahů o rozměrech 15,2 x 15,2m, které měly na palubu a do hangáru dopravovat letadla. Oba se totiž nacházely ve střední části paluby u palubního ostrůvku.

Obrázek

Výzbroj byla rovněž kanibalizovaná, protože pocházela z nedokončených křižníků CAPITANI ROMANI. Jednalo se o univerzální děla 135mm/45 (5,3“) Model 1938 střílející kadencí 6-7 ran za minutu a instalovaná v jednohlavňových věžích. APC i HE projektil vážil 32,7 kg s dálkovým dostřelem 19.600 metrů. Dále se na palubě nacházelo dvanáct děl ráže 65mm/64 Model 1939, které podle některých zdrojů byly instalovány zvlášť a podle jiných v páru. Opět se jednalo o děla z nedokončených křižníků s kadencí palby kolem 20 ran za minutu a s výškovým dostřelem 5.000 metrů. Protiletadlovou obranu blízkého dosahu představovalo obrovské množství rychlopalných 20mm děl umístěných ve 22 šestihlavňových postech. Celkem bylo na palubě 132 těch děl s kadencí 240 ran za minutu (120 ran byla praktická kadence). Počet jistě úctyhodný, ale chyběla zde děla středního dosahu, něco kolem ráže 40mm. Což bylo odborníky považováno za zásadní chybu. Přitom původní výzbroj měla být 8x135mm, 2x90mm, 104x37mm, tj. děla středního dostřelu nechyběla, ale pro změnu by loď postrádala děla krátkého dostřelu. Co se posádky týče, tu mělo tvořit 1.165 mužů, plus 243 mužů, kteří patřili k leteckému personálu.


TTD – letadlová loď AQUILA
* Země původu: Itálie
* Délka (max.): 231,65 m
* Šířka: 29,26 m
* Ponor: 7,32 m
* Výtlak standardní: 23.600 t
* Výtlak plný: 28.800 t
* Výzbroj: 8x135 mm (8xI), 12x65 mm (12xI), 132x20 mm (22xVI),
41 letounů v hangáru + 10 na palubě
* Pancéř paluba:
* Pancéř boky: 60-80 mm
* Pancéř velitelská věž:
* Protitorpédové přepážky:
* Výkon strojů: 4 turbíny, 8 kotlů, 151.000 koňských sil, 4 šrouby
* Dojezd: 4.150 námořních mil při 18 uzlové rychlosti
* Vezená zásoba paliva: 2.800 – 3.660 t
* Rychlost: 29,5 uzlů
* Posádka: 1.165 mužů + 243 mužů letectvo

V době, kdy byla na palubu dodaná výzbroj, byla loď konečně v takovém stupni úpravy, že byla připravená ke zkouškám na otevřeném moři. Dostavba ale nebyla Italům zřejmě souzená, protože pod tíhou bojové situace se Apeninský stát musel podrobit Spojencům a kapitulovat. Jenomže to by nebyli Němci, aby si již téměř hotovou loď nechali vyfouknout a proto ji zabrali a řídili dostavbu pod svou taktovkou. Předtím se ale ještě Italům podařilo v září 1943 letadlovku poškodit. Další dostavbu dělníci v loděnici ale bojkotovali a dělali vše proto, aby nemohla včas vstoupit do služby. Tomu dopomohli i Spojenci, kteří nedokončenou loď 16. června 1944 bombardovali a k tomu byla ještě navíc poškozená tzv. živými torpédy „Chariots“. Další americký nálet loď znovu poškodil a tak nakonec padlo Němci rozhodnutí potopit ji jako blokádu janovského přístavu. Po válce v roce 1946 byla vyzvednuta ze dna přístavu a odtažena do La Spezie. Následující tři roky se vedly neustále diskuse o dostavbě a možných modifikacích, ale nakonec v roce 1952 padlo rozhodnutí „první“ italskou letadlovou loď rozebrat na šrot.


ZÁVĚR
Není pochyb o tom, že v případě časné dostavby, by tato letadlová loď byla výraznou posilu italských námořních sil a zcela určitě by sehrála významnou roli v boji p Středozemní moře. Jak víme z průběhu italsko-britských střetnutí, Italové opakovaně přicházeli o iniciativu často jen díky tomu, že jim chyběl letecký průzkum, který by včas mapoval situaci na bojišti. Opakované výzvy o letecké krytí z pozemních základen se pak často setkalo s nepochopením či váháním a tak se letadla nad bojištěm ukázala příliš pozdě, aby mohla nějakým způsobem dění na moři ovlivnit. Už z tohodle důvodu bylo velice důležité loď dostavět. Ale jak jsme si výše řekli, sami Italové o tom měli dvě desetiletí pochybnosti a proto se sami připravili o výhodu této moderní zbraně, která mohla výrazně do bojů ve Středozemí zasáhnout.

Obrázek


Zdroje:
http://padresteve.com/2011/01/08/the-gr ... thusiasts/
http://www.militaryfactory.com/ships/de ... _id=Aquila
http://weaponsandwarfare.com/?attachment_id=9132#main
Pejčoch, Novák, Hájek – Válečné lodě (4) – Praha 1993
http://www.combinedfleet.com/furashita/aquila_f.htm
http://www.wikipedia.org
http://www.palba.cz
ObrázekObrázekObrázek
Hektor
7. Major
7. Major
Příspěvky: 1022
Registrován: 28/5/2008, 15:49

Re: Nedokončená letadlová loď AQUILA

Příspěvek od Hektor »

V Taliansku sa stavala ešte jedna loď, malo ísť skôr o dopravcu lietadiel na vzdialené bojiská.

Okrem Re.2001 sa vyvíjalo ešte niekoľko lietadiel pre službu na lietadlových lodiach. Napríklad FIAT G.50 pre prieskum.
Uživatelský avatar
Polarfox
6. Podplukovník
6. Podplukovník
Příspěvky: 5843
Registrován: 5/11/2010, 21:01
Bydliště: Praha

Re: Nedokončená letadlová loď AQUILA

Příspěvek od Polarfox »

Tady jde spíše o to, že Taliánům by nepomohla ani svěcená voda, natož letadlovka. Ano, mohla jim pomoci, ale pokud nebyli schopni náležitě využít ani své stávající námořní síly, tak by její role stejně byla spíše podružná.
ObrázekObrázekObrázek

U národa, u něhož je nejoblíbenějším historickým spisovatelem Vlastimil Vondruška, se nějakého historického prozření a sebereflexe dočkáme opravdu jen velice stěží. (Polarovo motto pro rok 2019)

“Without data, you're just another person with an opinion.” W. Edwards Deming

Brána do Mordoru: https://twitter.com/fbeyeee?lang=cs
Uživatelský avatar
FdV
desátník
desátník
Příspěvky: 43
Registrován: 23/9/2009, 10:47

Re: Nedokončená letadlová loď AQUILA

Příspěvek od FdV »

Jako hlavní výhodu bych viděl, že tato loď by byla pod velením námořnictva, takže by její letadla opravdu spolupracovala s námořnictvem. Pokud vím, tak hlavním problémem nebyl nedostatečný dolet letadel, Itálie má opravdu vynikající polohu, ale naprostá nechuť ke spolupráci námořnictva s letectvem.
Mirek58
7. Major
7. Major
Příspěvky: 4794
Registrován: 31/7/2012, 19:15

Re: Nedokončená letadlová loď AQUILA

Příspěvek od Mirek58 »

Hektor:
Šlo o Sparviero, původně osobní lod Augustus (30 418 t)
5.10.1944 potopena Němci, 1946vyzdvižená a následující rok sešrotovaná.
ObrázekObrázek
Uživatelský avatar
Tempik
Kapitán
Kapitán
Příspěvky: 1690
Registrován: 24/3/2008, 20:27
Bydliště: Brno
Kontaktovat uživatele:

Re: Nedokončená letadlová loď AQUILA

Příspěvek od Tempik »

Bylo by nějaké teoretické porovnání s Graff Zeppelinem? Obě lodě vznikly v podobný čas u mocností, které byli v tomto ohledu začátečníci. Kdo si vedl lépe?
Uživatelský avatar
Zemakt
6. Podplukovník
6. Podplukovník
Příspěvky: 11407
Registrován: 28/8/2008, 11:14
Bydliště: Cheb

Re: Nedokončená letadlová loď AQUILA

Příspěvek od Zemakt »

Já bych to tipnul na "Taliány", de facto dokončená, dle článku byly provedeny zkoušky maximálky. Větší kapacita hangárů.
ObrázekObrázek

"Voni fotr, řekněte jim tam, že se jim na jejich párky vyserem!"
Uživatelský avatar
kacermiroslav
5. Plukovník
5. Plukovník
Příspěvky: 5286
Registrován: 25/3/2008, 14:07
Kontaktovat uživatele:

Re: Nedokončená letadlová loď AQUILA

Příspěvek od kacermiroslav »

Taky bych spíše řekl, že Italové na tom byli lépe, ale ne tak co se kapacity hangárů týče. Protože Němci je měli ve skutečnosti prostornější, než HMS Ark Royal, ale Britové přesto dokázali nacpat do podpalubí o 18 letounů více. Takže v hangárech to nebylo. Spíše bych to viděl v celkové koncepci, v palebné síle atd. Němci totiž třeba počítali s těžkou křižníkovou výzbrojí v podobě 16 děl ráže 150mm doplněnou o dalších 12 děl ráže 105mm. Lehká AA výzbroj pro střední a krátkou vzdálenost pak byla podle mě nedostatečná. Italové zvolili vhodnější rozložení výzbroje. To vše mělo i vliv do složení personálu, který byl u němců mnohem početnější, což vyžadovalo další a další prostory.
ObrázekObrázekObrázek
kik
četař
četař
Příspěvky: 72
Registrován: 24/1/2008, 14:38

Re: Nedokončená letadlová loď AQUILA

Příspěvek od kik »

U Italu byl nejvetsi problem v komunikaci mezi namornictvem a letectvem, protoze namornictvo bylo dost silne na to aby Britum nadelalo dost velke problemy. Illustrious mela stesti v tom, ze mela pancerovou palubu. I tak ale byla po naletu nemeckych stuk nekolik mesicu mimo provoz a na jeji misto priplula Formitable protoze stara Eagle ji proste nedokazala nahradit.
Odpovědět

Zpět na „Námořnictvo“