Fiat CR.42 Falco

Moderátor: Hans S.

Odpovědět
Uživatelský avatar
Tempik
Kapitán
Kapitán
Příspěvky: 1690
Registrován: 24/3/2008, 20:27
Bydliště: Brno
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od Tempik »

Jestli se dobře dívám na tebou uvedená data, tak sověti vyráběli dvojplošné sériové stíhací letouny v roce 39? To je tedy výrazně dříve, než italové. Tedy moje tvrzení stále platí, ne? Italové jako poslední vyráběli dvojplošné stíhačky.
Uživatelský avatar
Skeptik
7. Major
7. Major
Příspěvky: 6728
Registrován: 16/1/2011, 22:28
Bydliště: Středočeská gubernia

Příspěvek od Skeptik »

sověti vyráběli dvojplošné sériové stíhací letouny v roce 39
Ano. Původně výrobu dvouplošných stihaček přerušili v roce 1935 - s výjimkou typi DI-6, který se v sérii cca 100 kusů vyráběl i nadále.
Po zkušenostech ze Španělska toto rozhodnutí označili za špatné a k produkci dvouplošných stihaček se vrátili.
Na jaře 1938 se začal vyrábět "přechodný" typ I-152 a od roku 1939 pak "finální" I-153.
Ta se vyráběla až do poloviny roku 1941, a celkem se vyrobilo 3.437 kusů.
V roce 1940 se dokonce vyrobilo více I-153 než I-16.
Nástupcem I-153 měl být I-190 vyvýjený od roku 1939 a připravený k výrobě počátkem roku 1941. K sériové výrobě už nedošlo.

Není to tedy "dříve než Italové" ale současně s nimi. Jen dříve "pochopili", že Španělsko byla výjimka a dvouplošné stihačky nemají budoucnost.

Poznámka: Vyrobené I-153 se na západě používaly v první linii do poloviny roku 1943. Na Dálném východě se používali až do konce války - i když do bojových akcí proti Japonsku nasazeny, pro svoji zastaralost a dostatek moderních letadel, nebyly.
Uživatelský avatar
Tempik
Kapitán
Kapitán
Příspěvky: 1690
Registrován: 24/3/2008, 20:27
Bydliště: Brno
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od Tempik »

S tím "Jen dříve "pochopili", že Španělsko byla výjimka a dvouplošné stihačky nemají budoucnost" samozřejmě nemám problém a v podstatě nic jiného od začátku netvrdím. Italská koncepce stíhacích dvojplošníků prostě byla ve 40. letech zastaralá. Pravděpodobně to pochopili i sověti s I-190 a proto ji již nezařadili do sériové výroby? To že pak sověti používali dvojplošné letouny i po té co je přestali vyrábět lze připočíst na vrub spíš potřebě jakéhokoliv stroje, než potřebě dvojplošníku, ne?
Uživatelský avatar
glock
rotmistr
rotmistr
Příspěvky: 132
Registrován: 22/4/2010, 15:34

Příspěvek od glock »

Ahoj,

výroba Cr.42 měla několik důvodů...

1) Fiat měl výrobní kapacity a vedení RA si nebylo jisté zda Macchi zvládne výtrobu "200"v dostatečnách počtech
2) Cr.42 měla ze zaváděných typů (proti G.50 a Mc.200) nejmenší výrobní náročnost a to hrálo v rychlém přezbrojení podstatnou roli (v roce 1939 a první polovině roku 1940)
3) přechod na tento typ se předpokládal díky "příbuznosti" s Cr.32 u stíhačů jako nejhladší
4) vedení RA se domnívalo, že stíhací dvojplošník je pro souboj stíhač-stíhač nejvodnější (díky španělsku)

To sou podle mě 4 NEJ důvody zavedení Cr.42 do výroby

Rozhodně nešlo o problém nedeficitních materiálů (ne v těch letech). Pro pochopení situace je třeba vědět, že v době vstupu Itálie do války (v červnu 1940) byl více než třetina prvoliniových stíhacích jednotek vyzbrojena Cr.32 (těch které byly připraveny k boji). Zbytek byl vyzbrojen Cr.42 a G50, Jednotky s Mc.200 "zrovna získaly" operační status (do kampaně ve Francii nezasáhly). Určitý smysl i přes svoji zastaralost Cr.42 v letech 1939 a 1940 měl. Jistě na něm Italové dosahly sestřelů. Afrika byla ze strany spojenců druhořadým bojištěm a to do konce roku 1941. Moderní spojenecká technika se tam objevovala se spožděním. Jako důkaz použiju to, když němci přisunuli Bf.109 do středomoří. Nebe nad Maltou a pouští bylo jejich na více než rok. Tragédii RA v plné nahotě obanžilo jejich účinkování v BoB. G.50 s malým doletem, nebo zastaralé Cr.42 nebyly pro RAF soupeř. Velitelé stíhačů v belgii pochopili kde je ta cesta a připravovalo se vyškolení italů na Bf.109. Vše zhatila kampaň v Albánii, nerealistické požadavky RA a očekávaní stíhačky domací konstrukce s DB.601.Bf. 109 se tak do RA dostaly až za dva roky.
Odpovědět

Zpět na „Letectvo“