HMS Hood

Moderátor: jarl

Nelson
nadporučík
nadporučík
Příspěvky: 857
Registrován: 11/6/2005, 10:25
Bydliště: Většinou doma

HMS Hood

Příspěvek od Nelson »

Koncem roku 1915 došla britská admiralita k závěru, že nadešel čas využít zkušenosti z rok trvající války k postavení experimentální bitevní lodě. Bylo stanoveno, že koncepce plavidla má vycházet z konstrukce úspěšných bitevních lodí třídy Queen Elizabeth, ovšem s polovičním ponorem a výrazně modifikovanou protitorpédovou ochranou trupu. V té době navštívil konstrukční kancelář pracující na novém projektu vrchní velitel Grand Fleet admirál John Jellicoe a ve zprávě zaslané admiralitě 8.2.1916 vyjádřil názor, že nová loď by měla být bitevním křižníkem. Jeho názor měl velkou váhu, jako velitel přímo v poli měl přece nejlépe vědět co flotila potřebuje. A ani v té době stavěné bitevní křižníky Renown a Repulse nebyly ještě to pravé.

Na základě jeho názoru předložil 17.2.1916 šéf konstrukční kanceláře admiralitě šest projektů nové lodě. 7.4. byl jeden z nich určen k realizaci a ještě téhož dne byly objednány tři jednotky, Hood (loděnice John Brown v Clydebanku), Howe (Cammell Laird v Birkenheadu) a Rodney (Fairfield v Govanu). V červenci byl přiobjednán ještě Anson v loděnici Amstrong v Elswicku. Mělo jít o čtyři největší plavidla na světě s plánovaným výtlakem 36300 tun, výkonem strojoven 144000 koní a s rychlostí 32 uzlů. Výzbroj měla odpovídat velikosti, 8 děl 381 mm a 16 děl 140 mm mělo být důstojným protivníkem plánovaným německým bitevním křižníkům třídy Mackensen. Ovšem kvůli obrovské strojovně a mohutné výzbroji mělo být výrazně omezeno pancéřování. Boční pláty měly mít sílu pouhých 203 mm a například čela dělových věží mělo chránit jen 280 mm oceli.
Stavba první lodě Hood začala v Clydebanku 31.5.1916. Téhož dne se však v Severním moři stalo něco co otřáslo Velkou Británií. Bitva u Jutska svými ztrátami změnila názor právě na kategorii bitevních křižníků. Všechny práce na nových jednotkách byly ukončeny a projekt se vrátil zpět konstruktérům na přepracování. Studie zabývající se potopením tří těžkých lodí došla k závěru, že hlavní příčinou zkázy Indefatigable, Queen Mary a Invincible byla nedostatečná ochrana muničních skladů a muničních výtahů a podavačů. Byly změněny předpisy týkající se manipulace se střelivem a požadavky na pancéřování věží a barbet.

Nové položení kýlu pouze jedné lodě s označením 51 (zbylé tři objednávky byly později zrušeny), již podle přepracovaného projektu proběhlo 1.8.1916. Změny se týkaly hlavně zesíleného pancéřování. Již to nebyl čistokrevný bitevní křižník, pojetím se blížil slaběji pancéřované rychlé bitevní lodi. Až do předání plavidla do služby na něm byly neustále prováděny změny podle průběžně upravovaných plánů.
Slavnostní spuštění proběhlo 22.8.1918. Tradiční láhev šampaňského rozbila o příď lodi vdova po admirálu Hoodovi který zahynul u Jutska na palubě Invincible. Nové jméno lodi bylo zároveň uctěním rodiny která dala Anglii pět skvělých admirálů.
V první čtvrtině roku 1920 proběhly zkoušky nové lodě a 15.5. byla zařazena do stavu Royal Navy.

Od listopadu 1923 do září 1924 vykonal Hood společně se skupinou křižníků a torpédoborců cestu kolem světa při níž urazil přes 74000 km a navštívil desítky přístavů na všech kontinentech. Celý jeho život až do druhé války byl vlastně vyplněn jen návštěvami jiných zemí, námořními cvičeními a přestavbami. Na rok 1939 byla naplánována celková rekonstrukce, k té však vzhledem k vypuknutí války nakonec nedošlo. A tak se 24.5.1941 dočkal své první a zároveň poslední námořní bitvy. Jeho konec znamenaly granáty páté salvy německé bitevní lodě Bismarck. jež dopadly pod strmým úhlem na palubu a pronikly do nitra trupu kde způsobily výbuch muničních skladů věží X a Y. Ten roztrhal celou záď lodi která se během tří minut potopila i s celou posádkou (pouze tři muži přežili.).

A ještě něco ke konstrukci Hooda.
Celková délka byla 262,3 m, šířka paluby 29,9 m, největší šířka trupu 32,08 m, maximální ponor 8,91 m a plný výtlak 42470 tun ( tato hodnota v době zániku lodě dosahovala až 48360 tun). Na dlouhý štíhlý trup byly položeny nástavby se dvěma vysokými komíny, lehkým pomocným řídícím stanovištěm vzadu a mohutně pancéřovanou velitelskou věží na přídi. Vzhledově se podobal spíše než bitevnímu plavidlu lehkému křižníku. Také pancéřová ochrana odpovídala době vzniku plavidla. Hlavní pancéřový pás rozkládající se mezi věžemi A a Y měl tloušťku 305 mm a shora na něj navazovaly další dva o síle 178 a 127 mm. Celý boční pancíř byl navíc ještě vykloněn ven v úhlu 12° což ještě zvětšovalo jeho horizontální tloušťku. Mnohem hůř však byl Hood chráněn shora. Jako materiál byla použita pouze ocel o zvýšené odolnosti mající daleko do klasického pancíře. Všechny paluby měly sílu 25 mm a v prostoru muničních skladů 50 mm (jen hlavní paluba měla nad muničními sklady 76 mm). Protitorpédovou ochranu tvořily výdutě které byly integrální součástí trupu. Pancíř dělových věží měl sílu 381 mm ze předu, 228 mm z boků a 127 mm shora, Barbety chránilo až 305 mm oceli.

Pohon zajišťovalo 24 kotlů Yarrow a 4 turbíny Brown-Curtis (americká konstrukce vylepšená britskými inženýry v loděnici John Brown) o celkovém výkonu 107500 kW (144000 koní) pohánějících přes jednostupňové reduktory šrouby o průměru 4,5 m. Loď s těmito stroji dosahovala rychlosti 31 uzlů.

Výzbroj tvořilo osm děl 15''/42 (381 mm) Mk 1 ve čtyřech věžích rozmístěných na přídi a zádi. Střední dělostřelectvo bylo původně zastoupeno dvanácti samostatně lafetovanými děly 5,5''/50 (140 mm) Bl Mk 1 stojících na bocích střední části trupu. V roce 1940 byla všechna střední děla sejmuta a nahrazena univerzálními dvojhlavňovými komplety 4"/45 (102 mm) QF HA Mark XVI. Lehkou výzbroj tvořily původně čtyři salutní děla Hotchkiss ráže 47 mm a čtyři protiletadlové kanóny 4"/45 (102 mm) QF Mark V (i tato všechna děla byla v r 1940 odstraněna a nahrazena výše zmíněnými. Při přestavbě koncem třicátých let byly na lodi osazeny dva osmihlavňové komplety 2-pdr (4 cm/39) Mark VIII (známé pom-pomy). V roce 1937 byla přidána ještě jedna sestava. Na lodi bylo ještě 16 půlpalcových (12,7 mm) kulometů lafetovaných po čtyřech a šest trupových torpédometů ráže 533 mm (je zajímavé, že torpédomety nebyly nikdy uváděny v sestavě výzbroje a byly určeny hlavně pro testování nových způsobů odpalování torpéd – byly však plně funkční). V letech 1931/1932 probíhaly pokusy s palubními katapulty. V době svého potopení nesl Hood pět dvacetihlavňových protiletadlových raketometů UP AA Mk 1.

A jedna zajímavost na závěr. V několika předválečných vydáních oficiální ročenky Jane's Fighting Ships se v souvislosti s Hoodem objevila informace, uniklá prý přímo z admirality, že pokud nedojde k celkové přestavbě, bude loď nejpozději v průběhu roku 1941 vyřazena ze služby. Vzhledem k tomu, že šlo o nejmodernější jednotku (mimo bitevní lodě Rodney a Nelson) je to velmi zvláštní. Myslím, že i špičky Royal Navy si už uvědomovaly jak nevhodná je tato loď pro podmínky moderního námořního boje. I přes svou popularitu to byl konstrukčně jenom "zastaralý" bitevní křižník z první světové války se silnou výzbrojí, průměrným pancířem a opotřebovanou strojovnou. A jeho sláva nemohla nahradit chybějící ocel.
V albu jsou známé fotografie této lodě. Proto sem dám několik méně známých detailů

Obrázek
Spuštění.

Obrázek
Záď s katapultem

Obrázek
cvičné střelby z 4'' PL děl.
Naposledy upravil(a) Nelson dne 20/11/2005, 16:03, celkem upraveno 1 x.
ObrázekObrázek

Z Palby jsem odešel, dotazy už na mě nesměrujte.
Uživatelský avatar
sa58
1. Armádní generál
1. Armádní generál
Příspěvky: 3477
Registrován: 4/2/2005, 12:43
Bydliště: Zlínsko
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od sa58 »

Někde jsem četl, že díky "přehlídkovému" programu byl Hood po celou dobu kariéry opečováván, tzn. že byl poměrně hodně natírán - vnitřní dveře prý nešly ani zavřít...
ObrázekObrázekObrázekObrázek

"Nachystejte květináče, na vánoce sem zpátky!"
Nelson
nadporučík
nadporučík
Příspěvky: 857
Registrován: 11/6/2005, 10:25
Bydliště: Většinou doma

Příspěvek od Nelson »

Máš celkem pravdu, kvůli reprezentaci Angie si nemohli dovolit nechat někde rez nebo otlučenou barvu. Hood plnil dokonce roli vlajkové lodě různých námořních uskupení.

Obrázek
Jedou jak draci

Obrázek
člunová paluba Hooda.

Obrázek
fotka z cesty kolem světa.
ObrázekObrázek

Z Palby jsem odešel, dotazy už na mě nesměrujte.
Nelson
nadporučík
nadporučík
Příspěvky: 857
Registrován: 11/6/2005, 10:25
Bydliště: Většinou doma

Příspěvek od Nelson »

A ještě fotka z operace proti Bismarckovi, a pár snímků zbraní.

Obrázek

Obrázek
Čtyřhlavňový komplet půlpalcových kulometů.

Obrázek
pom-pom
ObrázekObrázek

Z Palby jsem odešel, dotazy už na mě nesměrujte.
Uživatelský avatar
Thór
7. Major
7. Major
Příspěvky: 889
Registrován: 7/8/2008, 02:35
Bydliště: Chrudim

Příspěvek od Thór »

Hood, byl exemplární případ toho, jak se poučit z chyb tou nejbolestnější formou. Na druhou stranu nebýt jeho potopení, Bismarck by brázdil moře mnohem déle.Díky tomu že potopil Hooda, vyprovokoval hon, který skončil jeho zničením.
ObrázekObrázek
" Thór "

Kaphar hunnu bhanda marnu ramro
Uživatelský avatar
Tempik
Kapitán
Kapitán
Příspěvky: 1690
Registrován: 24/3/2008, 20:27
Bydliště: Brno
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od Tempik »

Co to je za blábol?
1. Kdyby Bismarck Hooda nepotopil, tak by potopil Hood Bismarcka. Těžko by na sebe v jiném případě jen zamávali.
2. Ten hon na Bismarcka začal ještě předtím a Hood byl jedním z lovců.
Je škoda, že Hood koupil neštastnou salvu.
Kutuzov
praporčík
praporčík
Příspěvky: 351
Registrován: 16/11/2006, 17:37
Bydliště: Olomoucký kraj

To Nelson

Příspěvek od Kutuzov »

Ahoj, chtěl bych jenom doplnit k tomu fotu Hooda pod palbou: bádal jsem po původu tohoto snímku (také jsem si myslel, že to je z tohoto legendárního duelu Hood - Bismarck) protože mi nebylo jasné jakým způsobem mohl vzniknout (nikde se nepsalo o tom, že by toho osudného dne bylo během bitvy ve vzduch nějaké letadlo), ale pak jsem se na jednom fóru dozvěděl, že tato fotografie je z naprosto z jiné akce: tenhle snímek Hoodu je z ostudné akce britské flotily proti francouzské flotile kotvící v Oranu a na ní je Hood pod palbou francouzského bitevního křižníku Strasbourg, kterému se podařilo z obklíčení probít a uniknout do Francie.
Stránky zabývající se Hoodem:
http://www.voodoo.cz/hood/pics.html
http://www.hmshood.com/
Uživatelský avatar
sa58
1. Armádní generál
1. Armádní generál
Příspěvky: 3477
Registrován: 4/2/2005, 12:43
Bydliště: Zlínsko
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od sa58 »

Tempik píše:Co to je za blábol?
1. Kdyby Bismarck Hooda nepotopil, tak by potopil Hood Bismarcka. Těžko by na sebe v jiném případě jen zamávali.
2. Ten hon na Bismarcka začal ještě předtím a Hood byl jedním z lovců.
Je škoda, že Hood koupil neštastnou salvu.
Potopení Bismarcku Hoodem? Moderní bitevní loď vs nerekonstruovaný bitevní křižník z doby po WW1? Možná tak 2-3 moderní funkční lodě na straně RN, ne ale toto uskupení.
ObrázekObrázekObrázekObrázek

"Nachystejte květináče, na vánoce sem zpátky!"
Uživatelský avatar
cayman
podpraporčík
podpraporčík
Příspěvky: 276
Registrován: 2/6/2005, 22:56
Bydliště: Bratislava

Příspěvek od cayman »

Thór píše:Hood, byl exemplární případ toho, jak se poučit z chyb tou nejbolestnější formou. Na druhou stranu nebýt jeho potopení, Bismarck by brázdil moře mnohem déle.Díky tomu že potopil Hooda, vyprovokoval hon, který skončil jeho zničením.
Slusna napoveda ako by skoncil Bismarck keby ho briti pri jeho osudovej plavbe nepotopili je osud ostatnych velkych lodi v atlantiku. Uviazli v pristave v Breste kde na nich briti neustale utocili a jedina ich plavba bol riskantny utek cez La Manche domov do nemecka. A odtial smeroval Scharnhorst do Severneho mora, kde bol neskor potopeny britskou presilou, poskodeny Gneisenau na opravy a planovanu vymenu tazkych diel a Prinz Eugen skocil uz ako USS Prinz Eugen (IX-300) ako terc pri atomovych pokusoch.
Uživatelský avatar
kacermiroslav
5. Plukovník
5. Plukovník
Příspěvky: 5286
Registrován: 25/3/2008, 14:07
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od kacermiroslav »

Hood měl smůlu prakticky ve všem, co osudné střetnutí s Bismarckem a jeho doprovodem předcházelo. Není třeba se dál zmiňovat o technickém stavu lodě z období konce WW1. Další smůlou byl jheo doprovod v Princ of Walles, který byl sice relativně nová loď, nicméně ještě pořád na její palubě byli technici od výrobce, kteří v průběhu bojů neustále odstraňovali závady. V jednu chvíly dokonce střílala jen 2 dvě hlavní ráže!!! Nicméně britské loďstvo v danou dobu a dané lokalitě ničím lepším nedisponovalo. Navcí hned na počátku střetnutí učinil britský svaz (možná osudnou) chybu, a to když si zaměnili Bismarcka s Prinz Eugenem. Takže obě lodě začali střílet na německý těžký křižník, zatímco nikým nerušený Bismarck mohl střílet jak na manávrech. Pak už jen stačilo mít to štěstí a zasáhnout cíl. Potopení Hood přežili pouze tři námořníci.
ObrázekObrázekObrázek
vodouch
nadporučík
nadporučík
Příspěvky: 936
Registrován: 15/1/2008, 23:15
Bydliště: Praha

Příspěvek od vodouch »

Obligátní: různé zdroje, různé informace. Ve svém malinkatém miniarchivečku mám poznámečku, že Hooda zasáhla druhá salva Bismarcka a že vybuchl sklad torpéd.
Obrázek
Uživatelský avatar
kacermiroslav
5. Plukovník
5. Plukovník
Příspěvky: 5286
Registrován: 25/3/2008, 14:07
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od kacermiroslav »

vodouch píše:Obligátní: různé zdroje, různé informace. Ve svém malinkatém miniarchivečku mám poznámečku, že Hooda zasáhla druhá salva Bismarcka a že vybuchl sklad torpéd.
Já vycházím z knihy "Hon na Bismarcka" od Kennedyho. Sice je to dlouho, co jsem jí četl, ale pokud se nepletu, tak není jisté jestli zrovna Bismarck byl strůjcem potopení Hooda. Současně na něj totiž vedl palbu Prinz Eugen ze svých děl ráže 203mm. A není zcela vyloučeno, že některý z jeho projektilů o váze 122 kg zasáhl právě muniční sklady na Hoodu (kadence děl hlavní ráže Bismarcka 20sec, kadence Prince Eugena 12-15 sec). Tak jako tak, šel Hood ke dnu.

Co pak následovala, to zná snad již každý. Trošku se jen divím, že když si byli Němci vědomi poškození (i když nevěděli jak závažných, viz. únik paliva) z projektilů od Prince of Wales ráže 356mm (tři zásahy na Bismarcku), proč když zmizel Hood pod hladinou, se nerozhodli potopit i zbylou britskou loď (ta jim nemohla ani konkurovat v palebné síle, ani rychlosti). Kdyby tušili, že se jedná o nevycvičenou posádku a loď s mechaniky od výrobce na palubě (kteří odstranovali jednu závadu za druhou), asi by to jejich rozhodnutí mohlo uspíšit. Bohužel ale i v tomto případě se do toho vložil Hitler, který již před cestou výslovně varoval před zbytečním poškozením Bismarcka. Kdyby tedy měl kapitán jiné instrukce, mohl po Hoodovi jít ke dnu i Prince of Wales. O jeho těžkostech museli mít Němci přehled během střetnutí, když viděli salvy, které namísto 10 děl hlavní ráže, stříleli občas jen 6, nebo dokonce jen 2 děla!!! Podle papírových předpokladů, které ovšem potvrzuje skutečnost, že po zániku Hooda, byla palba německých lodí přenesena na zbylou britskou loď a během krátkého boje (než se Prince of Wales zahalil do kouře a odpoutal se) jej zasáhlo 7 těžkých projektilů, lze odhadovat jak by probýhalo střetnutí dále.


Obrázek Průřez pancéřováním bitevního křižníku Hood
Naposledy upravil(a) kacermiroslav dne 10/12/2008, 17:08, celkem upraveno 1 x.
ObrázekObrázekObrázek
Uživatelský avatar
kacermiroslav
5. Plukovník
5. Plukovník
Příspěvky: 5286
Registrován: 25/3/2008, 14:07
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od kacermiroslav »

Potopení Hooda

Samotný průběh střetnutí, při kterém byl Hood potopen pak lze rozdělit na 3 fáze. V nich bych se ted chtěl zaměřit na papírové šance jednotlivých stran:


1. fáze - přiblížení
V této první fázi podnikli Britové přiblížení svých sil k Němcům a to vysokou rychlostí a pod ostrým úhlem. Proč? Britské velení si bylo vědomo nevýhody Hooda v jeho horizonntálním pancéřování, a tak se snažilo max. rychle zkrátit vzdálenost a nastavit pak dobře pancéřované boky obou svých lodí. Byla to sice rozumná úvaha, ale měla v sobě jisté riziko. Obě Britská plavidla se přibližovala v tak ostrém úhlu na směr plavby německých lodí, že mohla použít pouze příďová těžká děla. Poměr sil tedy byl následující:

Britové: 4x381mm (Hood) + 6x356mm (Prince of Wales) = 7.842 kg
Němci: 8x381mm (Bismarck + 8x203mm (Prince Eugen) = 7.376 kg

Z tohoto součtu je patrné, že i přes nevýhodu použití pouze příďových děl, byla převaha hmotnosti boční salvy stále na straně Britů. Ovšem pokud si k tomu započítáme kadenci, tak pak již tento poměr má jiného papárového vítěze.

Britové: 15.684 kg / minuta
Němci: 23.104 kg / minuta
* u Prince Eugena je počítána kadence 4x/min


2. fáze - střetnutí hlavních sil
V této fázi obě Britské lodě již dostatečně zkrátili vzdálenost a zrovna se chystali zapojit do boje i své zadní dělové věže. Ironii osudu se tak již u Hooda nestalo, protože dostal osudný zásah (nebo i vícero zásahů) a prakticky vyletěl do vzduchu. Boční palba obou Britských lodí tak nebyla plně využita, ale zkusme si jí tu nastínit.

Britové: 8x381mm (Hood) + 10x356mm (Prince of Wales) = 14.242 kg
Němci: 8x381mm (Bismarck + 8x203mm (Prince Eugen) = 7.376 kg

Jednoznačným papírovým vítězem tedy byli opět Britové, ale pokud si do toho zahrneme i kadenci tak pak Britská převaha již nebyla tak citelná.

Britové: 28.484 kg / minuta
Němci: 23.104 kg / minuta
* u Prince Eugena je počítána kadence 4x/min



3. fáze - po potopení Hooda
V poslední fázi již Britové měli k dispozici pouze své jedno hladinové plavidlo, které navíc trpělo řadou problémů a neduhů právě dokončené lodě. Pokud tedy vynecháme tyto problémy, tak i tak byla převaha již plně na straně Němců. Markatní rozdíl pak byl především v hmotnosti boční palby při započtení kadence děl hlavních ráží. Pokud by tedy Němci nepřipustili odpoutání se Prince of Wales z bitvy, tak lze předpokládat i potopení, nebo alespoň těžká poškození druhé britské lodě. Všechny výhody teď již byli jen na straně Němců (hmotnost palby, rychlost lodí, morálka atd.).

Britové: 10x356mm (Prince of Wales) = 7.210 kg
Němci: 8x381mm (Bismarck + 8x203mm (Prince Eugen) = 7.376 kg

Britové: 14.420 kg / minuta
Němci: 23.104 kg / minuta
* u Prince Eugena je počítána kadence 4x/min



Děla:
(Hood) - 15"/42 (38.1 cm) Mark I - 879 kg (APC, HE) - kadence 2x/minuta
(Prince of Wales) - 14"/45 (35.6 cm) Mark VII - 721 kg (APC, HE)- kadence 2x/minuta
(Bismarck) - 38 cm/52 (14.96") SK C/34 - 800 kg (APC, HE) - kadence 3x/minuta
(Prince Eugene) - 20.3 cm/60 (8") SK C/34 - 122 kg (APC, HE) - kadence 4-5x/minuta
ObrázekObrázekObrázek
Uživatelský avatar
Vallun
štábní praporčík
štábní praporčík
Příspěvky: 546
Registrován: 12/2/2009, 08:23

Příspěvek od Vallun »

Trošku se jen divím, že když si byli Němci vědomi poškození (i když nevěděli jak závažných, viz. únik paliva) z projektilů od Prince of Wales ráže 356mm (tři zásahy na Bismarcku), proč když zmizel Hood pod hladinou, se nerozhodli potopit i zbylou britskou loď (ta jim nemohla ani konkurovat v palebné síle, ani rychlosti).
No, tak bylo o především proto, že se do oblasti kvapem blížily Sheffield s Norfolkem, které předtím německé uskupení radarově sledovali a ani nemecké lodě nebyly bez výrobních mušek...

Co se týče kadence, tak ta je opravdu jen papírová - Royal Navy dokázala jet slušně nad plán, naopak Kriegsmarine dodržovala předpoklady jen tehdy, dkyž enbyla sama pod palbou...

Rozhodujícím faktorem střetnutí byl štastný zásah do Hoodových slabin, jinak by královští námořníci dokázali svou kvalitou převážit technické výhody nácků a střetnutí by dopadlo jinak...
Ve válce: Rozhodnost; Po porážce: Vzdor
Po vítězství: Velkomyslnost; V míru: Dobrá vůle

sir Winston
Uživatelský avatar
Cassius Chaerea
Kapitán
Kapitán
Příspěvky: 1247
Registrován: 19/9/2007, 10:52

Příspěvek od Cassius Chaerea »

sa58 píše: Potopení Bismarcku Hoodem? Moderní bitevní loď vs nerekonstruovaný bitevní křižník z doby po WW1? Možná tak 2-3 moderní funkční lodě na straně RN, ne ale toto uskupení.
Pak je ovšem otázka, proč vůbec RN vypustila Hooda na Bismarcka, když byl "neškodný".
Uživatelský avatar
Vallun
štábní praporčík
štábní praporčík
Příspěvky: 546
Registrován: 12/2/2009, 08:23

Příspěvek od Vallun »

Asi myslíš,že byl neškodný Hood, že?:)

No, Briská námořní tradice skrývá nebezepčí sebepýchy. Britové si mysleli,že jejich slavný Hood stačí na jakoukoliv nepřátelskou loď. holt se spletli a přepočítali...Navíc, kdyby Lancelot Holland, velitel této eskadry, počkal na Norfolk a Suffolk (tímto orpavuji svůj dřívější příspěvek), tak by stařičký nedokonalý Hood i tak zřejmě triumfoval...
Uživatelský avatar
kacermiroslav
5. Plukovník
5. Plukovník
Příspěvky: 5286
Registrován: 25/3/2008, 14:07
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od kacermiroslav »

Vallun píše:No, tak bylo o především proto, že se do oblasti kvapem blížily Sheffield s Norfolkem, které předtím německé uskupení radarově sledovali a ani nemecké lodě nebyly bez výrobních mušek...

Co se týče kadence, tak ta je opravdu jen papírová - Royal Navy dokázala jet slušně nad plán, naopak Kriegsmarine dodržovala předpoklady jen tehdy, dkyž enbyla sama pod palbou...

Rozhodujícím faktorem střetnutí byl štastný zásah do Hoodových slabin, jinak by královští námořníci dokázali svou kvalitou převážit technické výhody nácků a střetnutí by dopadlo jinak...
Těžké britské křižníky nemohli nijak moc zasáhnout, protože palebná síla Bismarcka i Prinz Eugena byla po zániku Hooda a poškození Prince of Wales dostatečně silná na to, aby je poslala ke dnu. Jediné k čemu by mohlo dojít je, že by německá eskadra musela rozdělit svou palbu a vést ji na poškozený Prince of Wales a těžké křižníky současně. Vzhledem k poškození britské bitevní lodě a k tomu, že občas střílelal pouze dvě děla, by Bismarckovi stačilo na ní otočit dvě nebo tři věže hlavní ráže. Co se výše uvedené kadence týče, tak ta je u německých lodí prokázána existujícím filmem, kde je zaznamená palba na Hooda s kadencí 20sec.

Ale jinak souhlasím s tím názorem, že dvě bitevní lodě (bez ohledu na stáří) a dva těžké křižníky, byla jasná převaha na britské straně. Poměr sil se ovšem dramaticky změnil tím "šťastným" zásahem a potopením Hooda. V danou chvíly si myslím, bylo naprosto jasné, že pohyb německé eskadry nezůstane utajen a tak se Němci mohli rozhodnout trochu více riskovat poškození svých plavidel a pokračovat v likvidaci britských lodí. Pak by ovšem museli zamířit ihned k francouzským břehům.
ObrázekObrázekObrázek
Uživatelský avatar
Vallun
štábní praporčík
štábní praporčík
Příspěvky: 546
Registrován: 12/2/2009, 08:23

Příspěvek od Vallun »

Ano, ale to je v době, kdy nebyl Bismark po vážnou palbou...

Myslíš,že těžké křinžíky nemají děla? A navíc mají i torpédomety, takže zasáhnout, a to velmi citelně samozřejmě mohly. Navíc Němci neměli přesné informace kolik lodí tvoří ono další uspkupení amdirála Wake-Walkera...
Ve válce: Rozhodnost; Po porážce: Vzdor
Po vítězství: Velkomyslnost; V míru: Dobrá vůle

sir Winston
Uživatelský avatar
kacermiroslav
5. Plukovník
5. Plukovník
Příspěvky: 5286
Registrován: 25/3/2008, 14:07
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od kacermiroslav »

Naopak...Němco moc dobře věděli, že je neustále sledují dva těžké křižníky....Ostatně pokoušeli se je několikrát překvapit a dělostřelbou v mlze potopit. Však jeden z nich, ted z hlavy nevím který, měl poškozen radar a velitelský můstek blízkými zásahy projektilů z Bismarcka.

Torpéda samozřejmě britské těžké křižníky měla, ale jaký byl akční rádius takového torpéda? Aby byla šance zaútočit na Němce, museli by se nejdříve britové vystavit palbě Němcům. Britská děla ráže 203mm mohla Bismarck pouze vážněji poškodit z minimální vzdálenosti.
ObrázekObrázekObrázek
Uživatelský avatar
Vallun
štábní praporčík
štábní praporčík
Příspěvky: 546
Registrován: 12/2/2009, 08:23

Příspěvek od Vallun »

kacermiroslav - no, věděli,že je sledují nejméně dva, mysleli si, že jich je o dost více, neb dvěma by přece utekli...

V podmínkách Dánských úžin je dosah torpéda dostatečný... Mlha a nedostateks větla dává určitou šanci pokusit se o nenápadné přiblížení... Dělo ráže 203 mm Ti na lodi může způsobit vážné poškození i na velkou vzdálenost, bez holedu na pancéřování... vždycky můžeš mít štěstí a něco citlivého trefit - tak, jako se to podařilo Bismarkovi s Hoodem...
Ve válce: Rozhodnost; Po porážce: Vzdor
Po vítězství: Velkomyslnost; V míru: Dobrá vůle

sir Winston
Odpovědět

Zpět na „Royal Navy“