Důlní závod a zajatecký tábor Sauersack

Odpovědět
Uživatelský avatar
#
štábní praporčík
štábní praporčík
Příspěvky: 525
Registrován: 10/7/2009, 15:57

Důlní závod a zajatecký tábor Sauersack

Příspěvek od # »

Důlní závod a zajatecký tábor Sauersack
druh těžby: cín
lokalita: západní Krušnohoří
google maps: klikni zde


Obrázek

Počátky dobývání cínu se v této oblasti datují již do poloviny 16. století a bez větších přestávek trvalo do století 19. První písemná zmínka o dolování je z roku 1556, lze však předpokládat, že se začalo již o něco dříve. Tuto dlouhou (a nikoliv nezajímavou) historii však nebudu popisovat, zaměřím se pouze na období 2. světové války.

Roku 1939 oznámila berlínská společnost Zinnbergbau Sudetenland G.m.b.H. záměr vybudovat zde zpracovatelský závod, tento plán byl přijat kladně a tak roku 1940 přechází zdejší doly do jejích rukou. Přestože v té době disponovala tato společnost kapitálem pouhých 100.000 RM, vybudovala v poměrně krátké době velmi moderní továrnu v hodnotě cirka 12 miliónů RM. Bylo to možné díky půjčce liberecké banky Reischrevisions und Treuhand Aktiengesellschaft, za kterou ručilo Říšské ministerstvo financí. Důvod byl prostý- v důsledku války hrozilo odříznutí cest na dálný východ a Německo by se pak potýkalo s nedostatkem barevných kovů, tedy i cínu. Proto byl provoz továrny dotován Říšským ministerstvem hospodářství, neboť bylo za každou cenu nutné ho udržet, ačkoliv v mírové situaci by se tak kvůli ztrátovosti jistě nedělo.


Šachty:

Šachta 1 (Schacht 1):
Obrázek
byla hloubena přímo v areálu závodu, roku 1940 dosáhla hloubky 62 metrů, o rok později rovných 100 metrů a když končila válka, šlo naměřit 120 metrů.

Šachta 2 (Schacht 2):
Obrázek
Asi 1km východně od "Šachty 1", její hloubka byla 175 metrů.

K oběma šachtám se celkem váže zhruba 14km chodeb.



Továrna:

Byla postavena karlovarskou firmou Pittel-Brausewetter, strojní zařízení pak bylo od magdeburské firmy Krupp-Gruson-Werk. Tato strojní část byla dokončena v září roku 1942 a v provozu od února 1943. V nepřetržitém chodu zprácovávala téměř 9,5 tuny rudniny za hodinu a dávala cínový koncentrát o kovnatosti kolem 43%.
Celkově vzato, výsledky dolování však nesplňovaly plán předepsaný Říšským ministerstvem hospodářství, v letech 1941-1945 bylo vytěženo 73000 tun rudniny, ze které se získalo 246 tun cínového koncentrátu.


Tábor:

Současně s výstavbou závodu začalo na druhé straně silnice budování tábora. Zpočátku kancelářské budovy a ubytovny, později přeměněné na zajatecký tábor o dvou částech, v první byli umístěni Sověti, ve druhé Francouzi, Italové a další. Podmínky pro Sověty se značně lišily, zatímco Francouzi dokonce pobírali plat (formou stvrzenek do kantýny) ve výši 0,4 RM za 9 hodinovou směnu a zpočátku dokonce měli povoleny vycházky na Přebuz, Sověti měli problém už s velikostí přídělu potravin. Vyplývá to z měsíční zprávy z června 1942, kde se praví, že pokud se u Sovětů nezvýší dávky, nastane problém s jejich výkonností a tím i s plněním plánu. Situace se o něco zlepšila od srpna téhož roku.
Počet pracovníků v závodě byl v srpnu 1944 oficiálně vyčíslen na 750, ovšem podle svědectví nasazeného horníka K. Schreibera z Chemnitz, který v té době zastával funkci vedoucího čety, šlo o číslo značně vyšší. Podle něho zde bylo na 2000 Rudoarmějců, 200 sovětských žen a zhruba 500 ukrajinských nacistů, kteří se projevovali hůře, než samotní SS. K tomuto souhrnnému počtu je nutno ještě připočíst francouzské, italské a řecké zajatce a civilní personál. Celkové číslo tedy značně převyšuje vše, co je zmiňováno v oficiálních dokumentech. Kupříkladu o ženách (vyjma dvou Řekyň) není nikde ani zmínka. Podezírat Schreibera ze záměrné lži je téměř vyloučeno, není k ní jediný smysluplný důvod, můžeme se tedy jen domnívat, proč je oficiální číslo od jeho pozorování natolik odlišné. Budov ubikací stálo roku 1944 rovných 20, při nepřetržitém provozu by se tedy Schreiberem uvedený počet pracovníků do tábora pravděpodobně vešel. Pokud zde tento počet zajatců opravdu byl, asi lépe nedomýšlet, co se s nimi dělo a stalo...

plánek tábora, zdroj P.Rojík
Obrázek


Úmrtnost zajatců nebyla (na tehdejší poměry) oficiálně příliš velká. Podle dokumentů ve spolkovém archívu v Berlíně zemřeli kvůli úrazu při práci v letech 1942 a 1943 dva Rusové a jeden Ukrajinec podlehl zápalu plic v karlovarské nemocnici. Tři Rusové pak byli zastřeleni při pokusu o útěk. Upřímně, nechce se mi tomuto příliš věřit, vzhledem ke všeobecnému povědomí o chování Němců k východním zajatcům, přijde mi divné, že by je například posílali do nemocnice se zápalem plic. Už jen kvůli tomu, že, jak se praví v jiné zprávě a je zmíněno výše, nedostávali ani dostatečné množství potravin, které ke své práci potřebovali. To je však jen má, ničím nepodložená, domněnka.

Soupis zajatců v jednotlivých létech a měsících, zdroj P. Rojík
Obrázek


Konec války:

S blížící se frontou došlo k útěku dozorců a tím pádem o něco později i zajatců, důl byl nejprve zajištěn Američany a později Rusy (vedla zde demarkační linie). O kvapnosti útěků vypovídají, mimo svědků, i dosud plné násypky, jak lze vidět na jednom z obrázků. Svědci se také zmiňují o úporné snaze Němců zbavovat se svých distinkcí a sehnat civilní oblek.



V současné době je areál (pro mne naprosto nepochopitelně a neuctivě) využíván příznivci paint-ballu a airsoftu, čemuž odpovídá úroveň špíny a odpadků...




Zdroje:

Literatura:
Jangl, L. - B-H studie oblasti Rolava-Přebuz-Hřebečná
Hašková a spol. - B-H studie oblasti Rolava
Kratochvíl, F. - Zpráva o geolog. prohl. cínových dolů v Sauersacku u Přebuze, 1946
Auer, J. - Zpráva o prohlídce závodu v Sauersacku provedené dne 16.8.1945
Rojík, P. - Cínové hornictví v záp. Krušnohoří
KD č.9 - N. Weber - Cínový důl Sauersack

Internet:
www.zanikleobce.cz
www.geology.cz




aktuální stav (omluvte špatnou kvalitu, foceno v podvečer, kvůli špatnému světlu jsem ani nefotil v jednotlivých patrech budovy):
Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek

Tyto tři fotografie dávám záměrně zvlášť. Jsou jakkoliv neupravované, pouze zmenšené, osobně jsem přesvědčen, že ty bílé obláčky jsou pouhé odrazy blesku od stěn, na místě jsem nic takového neviděl, nicméně na dalších fotografiích jsem to nezaznamenal. Ani u těch dělaných jinými lidmi. Možná se mi budete smát, ale ještě než jsem tyhle fotografie vůbec viděl, měl jsem na tom place ukrutnej pocit paniky a vystřelil jsem raději honem ven. Byl jsem na různých místech s ponurou historií, ale nikde jsem nezaznamenal tak blbej a nevysvětlitelnej pocit, jako konkrétně v tomto jednom... domečku či spíše bunkru. Přitom zbytek lágru byl úplně v pohodě a spíše jsem z něho byl nadšenej, byť to zní asi hodně hloupě...
Obrázek Obrázek Obrázek
Naposledy upravil(a) # dne 16/8/2009, 10:55, celkem upraveno 1 x.
Don't worry, pee happy.
Uživatelský avatar
kacermiroslav
5. Plukovník
5. Plukovník
Příspěvky: 5286
Registrován: 25/3/2008, 14:07
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od kacermiroslav »

Křížku, velice poučný a zajímavý článek, který v tomto typu na Palbě dost chybí. Celkově co se pracovních táborů je zde málo látky o to více je tento cenněn.

Mám pár otázeček. Jak to bylo s napojením na infrastruktůru a jestli byl někdy na tábor proveden spojenecký nálet. Předpokládám, že ze strategického hlediska byl důl na těžbu straetigické suroviny pro němce dostu důležitý a tím pádem by byla snaha SPojenců o to vyřadit jej z provozu (samozřejmě kdyby věděli cos e tam těží:-)
ObrázekObrázekObrázek
Uživatelský avatar
#
štábní praporčík
štábní praporčík
Příspěvky: 525
Registrován: 10/7/2009, 15:57

Příspěvek od # »

Co jsem zjistil, tak tam nikdy k náletu, nebo nějaké diverzní akci záškodníků nedošlo. Tedy přímo v táboře, jinak na dům, kde v Berlíně firma sídlila už ano, našel jsem zmínku, že se museli přestěhovat na jinou adresu v důsledku diverzní akce záškodníků. Nic víc o tom ale nevím.

Jinak co se týká infrastruktury, tábor byl do jistý míry soběstačnej, měli tam úpravnu vody, krejčovskou a ševcovskou dílnu, kovárnu, atd. Tábor byl rozdělen na dvě půlky, dělila ho silnice, která vedla do blízké obce Jelení (dnes tam jsou asi jen 2-3 domy, více po poválečném odsunu nezbylo, a na Přebuz.

Vlakový nádraží je nejblíž asi v Nových Hamrech a tam taky nákladníma autama vozily výsledky těžby, odtud to šlo na další zpracování.

Co jsem však nikde nenašel, to je otázka stravování. Jakým stylem probíhalo, zda měli něco jako svojí vývařovnu (a kde), případně odkud jídlo vozili. Třeba ale ještě něco najdu... :)
Naposledy upravil(a) # dne 14/8/2009, 09:37, celkem upraveno 1 x.
Don't worry, pee happy.
Uživatelský avatar
Destroyman
Kapitán
Kapitán
Příspěvky: 1288
Registrován: 25/6/2008, 08:35
Kontaktovat uživatele:

Re: Důlní závod a zajatecký tábor Sauersack

Příspěvek od Destroyman »

# píše:jeden Ukrajinec podlehl zápalu plic v karlovarské nemocnici. Upřímně, nechce se mi tomuto příliš věřit, vzhledem ke všeobecnému povědomí o chování Němců k východním zajatcům, přijde mi divné, že by je například posílali do nemocnice se zápalem plic. Už jen kvůli tomu, že, jak se praví v jiné zprávě a je zmíněno výše, nedostávali ani dostatečné množství potravin, které ke své práci potřebovali. To je však jen má, ničím nepodložená, doměnka.
Ono je taky možný, že to nebyl zajatec, ale ukrajinskej dělník, ono to někomu může splývat - zvlášť po těch letech. K dělníkům se Němci chovali obvykle o něco líp, i když asi nikde nebyla "rovnoprávnost" mezi dělníkem z Ukrajiny a dělníkem třeba z Belgie. Loni jsem cosi psal o podobným táboře tady u nás, a tam pár Rusů a Ukrajinců skončilo v běžném civilním špitále taky. Ono totiž hodně záleželo na doktorovi, což v těchhle malejch táborech bejval většinou civilista z okolí. Takže to mohlo vypadat tak, že správa tábora sice dělníky odírala na jídle, ale doktor mohl bejt v pohodě a dělal svoji práci tak jak měl.
Co se týče jídla, na to měli Němci nějaký předpisy (a na co je neměli, žejo). Krajový výjimky asi byly, ale nebylo jich moc. Takže si troufám odhadovat, že to tam vypadalo jako všude: Jedno hlavní jídlo denně, o který se obvykle staral nějaký ten místní hostinský, krom toho káva ze žita nebo cikorky a pár krajíců suchýho chleba denně. V závodní kantýně se dal občas koupit nějaký levný salám a jinak - starej se jak umíš.
さようなら。
Uživatelský avatar
#
štábní praporčík
štábní praporčík
Příspěvky: 525
Registrován: 10/7/2009, 15:57

Příspěvek od # »

Jo, to mě taky napadlo, nebo mohlo jít o nějakýho dobře zaškolenýho dělníka, kterýho vyšlo výhodněji vykurýrovat, než místo něho zaučovat jinýho. A v neposlední řadě ta zmínka, že tam bylo na 500 silně pronacisticky smýšlejících Ukrajinců (pakliže je to pravda), což by Němci asi taky ocenili jinak, než-li kulkou do týla.
Ale i tak, 2 mrtví při těžbě, to je snad lepší stav, než tomu bývalo v mírové době... ale možný je všechno, třeba byl tenhle tábor opravdu relativně v pohodě :)
Don't worry, pee happy.
Bass
Příspěvky: 1
Registrován: 3/9/2010, 10:20

Důlní závod a zajatecký tábor Sauersack

Příspěvek od Bass »

Zdravím kolego.
Do téhle lokality jezdím poměrně často. Jeden místní pamětník tvrdí, že zmiňovaný "bunkr" sloužil jako sklad brambor. Dokonce jsem se setkal s člověkem, který zde údajně pracoval jako dozorce. Tvrdí, že dřevěné ubikace vězňů rozebrali a odvezli v 45. Němci. Zbylé zajatce deportovali na hřiště do Nejdku. Co se s nimi stalo dál, těžko říct. Ještě v roce 2007 byl kousek od tábora pomníček na památku ruských zajatců. někdo místní tam nosil kytky. Dnes tam z pro mne naprosto nepochopitelných důvodů není vůbec nic...
Uživatelský avatar
#
štábní praporčík
štábní praporčík
Příspěvky: 525
Registrován: 10/7/2009, 15:57

Příspěvek od # »

Těch bunkrů je tam vícero, takže sloužily jako sklady/sklepy? Takhle poměrně bytelně stavěný? Zvláštní a zajímavý :)

btw: Měl ten pamětník nějaký bližší info o počtech lidí?
Don't worry, pee happy.
Odpovědět

Zpět na „Ostatní“