Směrnice na plán "Zelený"-dobytí Československa (3

Moderátor: Zemakt

Odpovědět
Uživatelský avatar
kacermiroslav
5. Plukovník
5. Plukovník
Příspěvky: 5286
Registrován: 25/3/2008, 14:07
Kontaktovat uživatele:

Směrnice na plán "Zelený"-dobytí Československa (3

Příspěvek od kacermiroslav »

Směrnice na plán "Zelený" (Fall Grün) - dobytí Československa


Obrázek

Berlín, 30. května 1938

Válka na dvou frontách s hlavním usilím na jihovýchodě
(strategický plán "Zelený")


1) Politické předpoklady
Je mým nezměnitelným rozhodnutím v blízké budoucnosti vojensky rozbít Československo. Je úkolem politického vedení vyčkat nebo přivodit vhodný okamžik z hlediska jak politického, tak vojenského.
Nevyhnutelný vývoj situace v Československu nebo jiné politické události v Evropě poskytující náhle příznivé okolnosti, které se již nemusí opakovat, mě mohou přimět k včasnému jednání.
Správná volba a rozhodné využití příznivých okolností je nejjistější zárukou úspěchu. Proto by přípravy měly být započaty okamžitě.

2) Politické možnosti pro zahájení operace
Pro zamýšlený útok jsou nezbytnými následující předpoklady:
a) Vhodná zjevná záminka a s ní
b) Postačující politické ospravedlnění
c) Nepřítel neočekávající akci a nalézající se ve stavu co nejměnší připravenosti

Nejvýhodnější jak z hlediska vojenského tak z hlediska politického by byla blesková akce jako následek incidentu, který by Německo podrobil neúnosné provokaci a který by v očích přinejměnším části světa poskytoval mravní ospravedlnění vojenské odvetě.
Navíc musí být jakýkoliv diplomatický pokus předejít válce znemožněn náhlou akcí z naší strany, neočekávanou svým načasováním i šíří, než bude nepřítel natolik vojensky připraven, že nebude moci být zaskočen.

3) Závěry pro přípravy plánu "Zelený"
a) Pro vojenskou akci je podstatné nejvyšší využití momentu překvapení - jako nejdůležitějšího faktoru vedoucího k vítězství a dosaženého pomocí příslušných předběžných opatření již v době míru - a neočekávaná rychlost akce.

Tehdy je důležité vytvořit během prvnívh dvou či tří dnů situaci, ktrerá nepřátelským státům, které si přejí zasáhnout, demonstruje beznadějnost českého vojenského postavení a také podnítí ty státy, které mají územní požadavky vůči Československu okamžitě je vznést. V tomto případě může být očekávána intervence Maďarska a Polska proti Československu, obzvláště pokud se bude Francie, následkem toho, že Itálie je jednoznačně na naší straně, obávat nebo alespoň zdráhat rozpoutat evropskou válku zásahem proti Německu. Pravděpodobně lze očekávat pokus Rusů poskytnout Československu vojenskou pomoc, obzvláště svými leteckými silami.
Pokud nebude konkrétních úspěchů dosaženo v pozemních operacích během prvních několika dní, vyvstane zajisté evropsaká krize. Tato skutečnost by měla velitelům všech hodností dávat podnět k odholané a neohrožené akci.

b) Válečná propaganda musí na jedné straně zastrašit Čechy hrozbami a snížit jejich schopnost odporu; na druhé straně musí naznačit národním a rasovým skupinám [v Československu], jak naše vojenské operace podpořit a jak ovlivnit neutrální skupiny v náš prospěch. Další instrukce a určení vhodného okamžiku jsou vyhrazeny mně.


4) Úkoly Wehrmachtu
Příprava Wehrmachtu se bude provádět podle následujících principů:
a) Celá váha všech sil musí být použita proti Československu

b) Na západě bude ponechána minimální síla jako kryt našeho týlu, pokud se to ukáže nezbytným; ostatní hranice v Evropě, s Polskem a Litvou budou vybaveny pouze pro obranné úkoly; jižní hranice bude nadále pozorována

c) Armádní útvary schopné rychlého nasazení musí zaútočit na hraniční opevnění rychle a energicky a musí vytvořit průlom do Československa v jistotě, že převážná část mobilní armády přispěchá nejvyšší rychlostí.

Přípravy pro tuto akci budou provedeny takovým způsobem, aby armádní formace nejschopnější rychlého pohybu překročily hranici va stanoveném čase současně s průnikem Luftwaffe, než si nepřítel bude moci povšimnout naší mobilizace.
Za tímto účelem bude časový rozvrh navrhnut společně armádou a Luftwaffe s hlavním štábem a předložen mi ke schválení.


5) Úkoly pro jednotlivé složky armády
a) Pozemní vojsko
Základní princip překvapivého útoku na Československo nesmí být ohrožen dobou nevyhnutelně nutnou na přepravu převážné části pozemní armády po kolejích a rychlejší rozvinutí Luftwaffe nesmí zůstat nevyužito
Prvním úkolem pozemní armády je proto provést co nejvíce útočných výpadů současně s útokem Luftwaffe.
Tyto útočné výpady, organizované ve shodě s úkoly pozemní armády, se musejí skládat z jednotek, které mohou být nasazeny rychle díky své blízkosti hranici, motorizaci a zvlásštní připravenosti.
Účelem těchto útoků musí být vytvoření četných průlomů do české linie opevnění ve strategicky příznivých směrech, aby jimi bylo možno postupovat dál nebo napadnout [nepřítele] z týlu. Pro zejištění úspěchu je důležitá spolupráce s populací sudetských Němců při hranicích, s dezrtéry z české armády, s výsadkáři a letecky dopravovaných jednotek, a s jednotkami sabotérů.

Pozemní armáda má za úkol zmařit české obranné plány, zamezit ústup české armády na Slovensko, přinutit ji k bitvě a porazit ji a rychle okupovat Čechy a Moravu. Za tímto účelem musí bát proveden nejsilnějšími mechanizovanými a obrněnými jednotkami průnik do srdce Československa, využívajíc prvních úspěchů útočných výpadů a činnosti Luftwaffe.

Ochrana týlu na západě musí být omezena kvantitativně i kvalitativně podle nynějšího stavu opevnění.
Jestli budou jednotky určené pro tento účel ihned přesunuty k západní hranici nebo prozatím drženy stranou, bude určeno mým zvláštním nařízením.

Musí však být provedeny přípravy k zabezpečení přepravy jednotek na západní hranici, dokonce i během strategického soustřeďování [vojsk] na plán "Zelený". Nezávisle na tom musí být první bezpečnostní posádky improvizovaně utvořeny z inženýrů a jednotek pracovních armádních sborů, toho času zaměstnaných na stavbě opevnění.
Zbývající hranice, stejně jako východní Prusko, budou chráněny pouze slabě. Podle politické situace však musí být připravena přeprava části aktivívh vojsk ve Východním Prusku po koři do Říše.

b) Luftwaffe
zatímco na západní hranici budou pro obranné účely ponechány minimální síly, hlavní síla Luftwaffe bude použita pro překvapivý útok proti Československu. Hranice bude vzdušnými silami překročena ve stejný okamžik jako prvními jednotkami pozemního vojska (viz. bod 5a). Nejdůležitějším úkolem Luftwaffe je zničení českých vzdušných útočných sil a jejich zásobovacích základen v nejkratším možném čase, předejít jejich zapojení a případně také zapojení francouzských a ruských leteckých sil, v boji proti německé armádě behem jejího rozvinutí a vpádu a [v boji proti] německému Lebensraumu.

Ochromení mobilizace, kontroly nad civilními záležitostmi a velení ozbrojených sil, stejně jako zpoždění rozvinutí české armády útoky na její komunikační systém a na centra mobilizace a vlády, budou také životně důležité pro počáteční úspěch armády. Kde by v českém pohraničí mohla silnější česká armáda nebo hloubka obranného systému znejistit rychlý a úspěšný průlom německé pozemní armády, musí být zajištěno přiměřené nasazení letckých sil.

Pokud to průběh údálostí vyloženě dovolí, ćeskoslovenská průmyslová centra by měla být zachována.
Odvetné útoky na obyvatelstvo podléhají mému rozhodování.
Hlavní centra protivzdušné obrany budou organizována v Berlíně, průmyslovém regionu středního Němcka a v oblasti Porůří, a budou od nynějška posupně nenápadně připravována.

c) Námořní síly
Námořnictvo se operace armády zúčastní zaměstnáním dunajské flotily. Zatímto účelem je flotila podřízena veliteli ve štábu armády.
Pokud se týče chování námořních sil, nejdříve budou provedena opatření, která budou vypadat jako nezbytná pro zabezpečení Severního a Baltského moře proti překvapivé intervenci jiných evropských států. Tato opatření budou omezena na absolutně základní kroky. Musí být zajištěno jejich utajení. V tomto hraje rezhodující úlohu vyhnout se všem činnostem, které by mohly negativně ovlivnit politický postoj evropských mocností.

6) Úkoly válečného hospodářství
Ve válečném hospodářství je hlavní věcí aby ve sféře zbrohního průmyslu bylo umožněno maximální nasazení vojsk díky zvýšeným dodávkám.
Během vojenských operací je důležité přispět ke vzrůstu celkového hospodářského válečného úsilí rychlým sbíráním informací o důležitých [československých] továrnách a jejich co nejrychlejšímu opětovnému spuštění.

Za tímto účelem pro nás bude, pokud to vojenské operace dovolí, velmi důležité uštřit česká průmyslová a srojírenská zařízení.


7) Veškeré přípravy sabotáží a povstání budou realizovány hlavním štábem armády. Budou nachystány ve shodě a podle požadavků wehrmachtu, tak aby se jejich provedení v místě i čase shodovalo s operacemi pozemního vojska a Luftwaffe.

Adolf Hitler v.r.


Zdroje:
www.valka.cz
http://deliandiver.org
Naposledy upravil(a) kacermiroslav dne 10/6/2009, 14:47, celkem upraveno 1 x.
ObrázekObrázekObrázek
Uživatelský avatar
Rosomak
7. Major
7. Major
Příspěvky: 2318
Registrován: 7/8/2007, 08:54

Příspěvek od Rosomak »

Je dobré připomenout, že ve směrnici se především řeší ovládnutí československých továren, než osud Němců.

Zajímavé také je, že vůbec neřeší možnost, že Maďarsko je paralyzováno Malou dohodou a že nemůže zaútočit a obsadit Slovensko. Tj. tak velká strategická chyba by se Hitlerovi asi krutě vymstila.
Jeho počítání s Poláky je také na hraně, protože by si to Francie mohla s paktem rozmyslet a SSSR by měl jasnou záminku k intervenci.
Ale to jsme sáhodlouze rozebírali jinde, zde jsou vidět jasné strategické chyby v přípravě plánů. A nakonec, podobné zásadní chyby se pak Německu vymstily.
Uživatelský avatar
Ramon
nadpraporčík
nadpraporčík
Příspěvky: 432
Registrován: 18/9/2007, 17:30
Bydliště: Praha
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od Ramon »

Rosomak píše:Zajímavé také je, že vůbec neřeší možnost, že Maďarsko je paralyzováno Malou dohodou a že nemůže zaútočit a obsadit Slovensko. Tj. tak velká strategická chyba by se Hitlerovi asi krutě vymstila.
A proč by to ta směrnice měla řešit? Vždyť se v ní ani nepočítá s jistým zásahem Maďarska (Němci taky začali Maďary přemlouvat až někdy v srpnu). Jen se tam zdůrazňuje důležitost rychlého úspěchu, který by mimo jiné podnítil Maďarsko ke vznesení územních požadavků a případnému útoku, a zároveň zastrašil Francii. -> Tedy, při rychlém úspěchu je možné očekávat účast Maďarska. (podle směrnice)
Rosomak píše:Jeho počítání s Poláky je také na hraně, protože by si to Francie mohla s paktem rozmyslet a SSSR by měl jasnou záminku k intervenci.
Na hraně to je, ale jak víme, tak zastrašení Francie vyšlo a sovětské nóty Polsku byly v květnu 38 ještě daleko.
Uživatelský avatar
Rosomak
7. Major
7. Major
Příspěvky: 2318
Registrován: 7/8/2007, 08:54

Příspěvek od Rosomak »

Nedokáži si představit, že během dvou - čtyř dnů by v roce 1938 byly německé vojenské síly schopné provést neočekávaný úder s tak fatálními následky.
Dále - že Maďarsko by v tak krátké době riskovalo akci Malé dohody a Polsko by dalo územními nároky záminku k útoku SSSR a rozvázání smlouvy s Francií a GB.
Vůbec se neřeší postoj Sněmovny národů a tehdejšího mezinárodního práva.

Prostě pokud tuto směrnici viděli němečtí generálové kteří ji měli rozpracovat, nedivím se jim, že tehdy chtěli Hitlera co nejdříve odstranit, aby nezničil Německo.
Uživatelský avatar
Ramon
nadpraporčík
nadpraporčík
Příspěvky: 432
Registrován: 18/9/2007, 17:30
Bydliště: Praha
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od Ramon »

Rosomak píše:Nedokáži si představit, že během dvou - čtyř dnů by v roce 1938 byly německé vojenské síly schopné provést neočekávaný úder s tak fatálními následky.
Poměr mírových početních stavů Wehrmachtu a branné moci RČS byl asi 3:1. Navíc mobilizační systém Německa byl poměrně rychlý (nepotřebovali povolávat tak velké množství záložníků, stejně jich neměli moc vycvičených). Překvapivého útoku se také nejvíce obávalo naše velení. Naše největší výhoda na podzim 38 pak byla právě téměř dokončená a nenarušená mobilizace. Docela zajímavý je v tomto ohledu článek Pavla Šrámka "Rozcestí slepých uliček" (nebo tak nějak), ve kterém autor taky přispěl svojí fikcí na téma "válka v roce 1938", když se jich v poslední době tolik vyrojilo. Jeho představa o válce nezačíná ale v říjnu 38 jako v ostatních pracích. Začátkem fikce je 21.září a definitivní odmítnutí britsko-francouzského plánu na odstoupení pohraničí (což se v reálu nestalo). Pak následoval německý útok a těsně před ním čs. mobilizace, která byla ale útokem narušena. Čs. armáda nakonec válku prohrála.
Rosomak píše:Dále - že Maďarsko by v tak krátké době riskovalo akci Malé dohody.
Toť otázka. Maďaři prý dokonce Němcům slíbili, že do války půjdou, ale proti byl sám Horthy. Jejich chování na podzim 38 nasvědčuje vyčkávací taktice - pokud by to bylo výhodné tak by se přidali.Rumunsko byl velký strašák, ale rozhodně už nám nebyly rumunské vládnoucí kruhy tak nakloněny jako dřív. Za vše mluví fakt, že ujištění o své ochotě zasáhnout proti Maďarsku poslali až v říjnu, po Mnichovu.
Každopádně, z té směrnice vyplývá, že Hitler spoléhal na rychlý úspěch, který právě naše spojence odradí nám pomoci.
Rosomak píše:Vůbec se neřeší postoj Sněmovny národů a tehdejšího mezinárodního práva.
Tak na tohle tam je asi bod 2 - "Politické možnosti pro zahájení operace". Navíc SN už byla v té době stejně neschopná cokoli udělat.
Uživatelský avatar
Rosomak
7. Major
7. Major
Příspěvky: 2318
Registrován: 7/8/2007, 08:54

Příspěvek od Rosomak »

Početní stavy sem netahej. Hranici s Německem jsme sice měli dlouhou, ale bez přesunů či mobilizace poměr 3:1 je utopií.
"Mobilizační systém byl poměrně rychlý". Poměrně je kolik dní?

Rumunsko je nutné chápat Naopak - potvrdili, že své závazky na rozdíl od Francie a GB dodrží. I po Mnichovu.

Stačilo, aby SN označila Německo jako agresora. Tj. pokud by bylo Maďarsko a Polsko takto označeno, byl by legitimní na ně útok.
Uživatelský avatar
Ramon
nadpraporčík
nadpraporčík
Příspěvky: 432
Registrován: 18/9/2007, 17:30
Bydliště: Praha
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od Ramon »

Rosomak píše:"Mobilizační systém byl poměrně rychlý". Poměrně je kolik dní?
1.den útoku (tedy i 1.den mobilizace, Hitler vždycky trval na stejném datu útoku a mobilizace, aby před Němci nevypadal, jako že si začíná, ale že jedná až na poslední chvíli) mělo být k dispozici asi 11 divizí - převážně šlo o divize tankové, lehké a motorizované pěší. Tyto divize měly již v míru blízko k válečným počtům a i jejich organizace už v míru téměř odpovídala organizaci válečné. Např. u nich už v rámci mírové organizace existovaly průzkumné oddíly (v jednom případě pluk), zatímco u běžných pěších divizí se tyto oddíly stavěly až mobilizačně. Tyto divize měly otevřít cestu pro zbytek.
3.den už mělo být k dispozici 23 divizí, 4.den 28 (celkem samozřejmě), pak postupně ten zbytek a k tomu divize zeměbrany a záložní divize, které už nás nezajímají.
Celkově mohl Hitler povolat jen 300 000 plně vycvičených záložníků, to by moc času nezabralo.
Další věc je ale utajení - naši zpravodajci soustřeďování něm. jednotek zaznamenali už v počáteční fázi, takže překvápko se nakonec nekonalo.
Rosomak píše:Rumunsko je nutné chápat Naopak - potvrdili, že své závazky na rozdíl od Francie a GB dodrží. I po Mnichovu.
Tak to je o úhlu pohledu, po Mnichovu už nebylo tak nebezpečné nám pomáhat. Mimochodem, GB k nám žádné závazky neměla.
Rosomak píše:Stačilo, aby SN označila Německo jako agresora. Tj. pokud by bylo Maďarsko a Polsko takto označeno, byl by legitimní na ně útok.
A kdo by to prosadil? VB? Francie? Sověti, kterých se osatní státy bály víc než Němců? A i kdyby to prošlo, v čem by to pomohlo? Tímhle si akorát Sověti získávali čas, aby se v případě války nemuseli hned rozhodnout. Kdyby nám chtěli opravdu pomoci, tak by kašlali na rozhodnutí SN stejně jako na ně kašlali později.

Ale tím jsme se kapku vzdálili od té směrnice. Podle ní je základem německého vítezství rychlý úspěch. Ten by odstavil naše spojence i SN. Než by něco podnikly, byl by konec.
Celá ta směrnice ale stejně pozbyla smysl v okamžiku kdy Hitler nechal čs. armádu bez problému mobilizat.
Uživatelský avatar
Rosomak
7. Major
7. Major
Příspěvky: 2318
Registrován: 7/8/2007, 08:54

Příspěvek od Rosomak »

Ale GB závazky měla - Versailleský systém ještě nebyl úplně zrušen...
SN měla systém většinového hlasování a jednomyslné rozhodnutí rady. Nevím, kdo v roce 1938 byl členy rady, ale byla to asi Francie, GB, dál nevím.

Ano, proč Hitler nechal čs. armádu bez problému mobilizovat?
Protože mu již GB doporučila nic nepodnikat, že vše co chce, získá mírovou cestou.
Pop
poručík
poručík
Příspěvky: 777
Registrován: 1/2/2009, 22:56
Bydliště: ČR

Příspěvek od Pop »

Jde-li o angažovanost GB v tomto imaginárním ozbrojeném konfliktu, potom je třeba vycházet ze spojenecké smlouvy mezi Spojeným královstvím a Francouzskou republikou. V tomto dokumentu se obě strany zavazují, že vstoupí do ozbrojeného konfliktu tehdy, bude-li jedna ze smluvních stran ve válečném stavu s kteroukoliv třetí stranou. T. zn., že, případným vstupem Francie do války s nacisticým Německem by GB byla nucena dodržet smluvní závazek vůči Francii, nikoliv vůči ČR.
Johan
podporučík
podporučík
Příspěvky: 604
Registrován: 12/8/2007, 22:27
Bydliště: Praha

Směrnice na plán "Zelený"-dobytí Československa

Příspěvek od Johan »

(I.) Předně, pane kolego "Kačere", velice děkuji. Krásný příspěvek k problematice. Ukazuje hned 2 věci:
1) Jednak, že mobilisací šel "Zelený" prakticky do kopru a Němci by museli vařit z vody. A jednak
2) žel, ať už si to chceme nebo nechceme připustit, i vinu našeho politického vedení. To bylo jak informováno (minimálně) o hrubých rysech "Zeleného", tak i o tom, že Němci plán "B" vypracován (se vší pravděpodobností-které historie dala za pravdu) nemají.

(II.) K mezinárodním otázkám-pohled na Rumunsko,a MD celkově, vidím jako správný u p.kolegy Rosomáka. Maďarsku je totiž po 13.10. 1938(přesné datum si nevybavuji) předána nóta, ke které se (všemu navzdory) připojila i YU, v níž je tamní vláda varována, že vstup Maďarska do sporu ČSR a Německa bude považován za důvod k válce. Vzhledem k tomu, že tou dobou byli již maďarští vojáci (dokonce snad zadrženi) na našem území, považují někteří historici (např. prof. Kubů) zmiňovanou nótu za záminkovou, tedy takovou, ve které si obě mocnosti vytvářejí prostor k zásahu kdykoliv dle své úvahy.


Po Mnichovu své postoje oba balkánští partneři ještě potvrdili, byť každý, tak říkajíc, v jiné váhové kategorii. RO, tuším, dokonce na úrovni demarše. YU formou prohlášení pouze sdělila, že její postoje a východiska zůstávají neměnná (to je tedy prohlášení dnes zhruba na úrvni tiskové zprávy, ale projev vztřícnosti to bezesporu stále byl).
Uživatelský avatar
kacermiroslav
5. Plukovník
5. Plukovník
Příspěvky: 5286
Registrován: 25/3/2008, 14:07
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od kacermiroslav »

Je docela zajímavé sledovat to, kolik se toho kolem možnosti obrany Československa v roce 1938 napsalo a kolik i nadále vášnivých diskusí toto téma plní. K tomu bych chtěl poznamenat jen pár dat. Prvně útok nebyl přesně definován a i když Hitler vyhrožoval okamžitým vojenským vystoupením pro ČSR, tak existují zároveň informace, které nahrávají spíše tomu, že by se útok uskutečnil až po vytvoření potřebných vojenských zdrojů na jaře 1939 (PHM, munice, nové typy a počty bojové techniky atd.). Pro případnou jarní akci hovoří i to, že byl podzim a hrozilo, že útok bude váznout z důvodu nepříznivého počasí (což byla i pravda, protože zima roku 1938/39 přišla skutečně ten rok dost brzy a byla dlouhá a těžká). Nicméně to nic nemění na tom, že ze zápisu z mimořádné schůze vlády (viz. text níže) je patrné, že ani armáda ani politické vedení nevidělo jako řešení obranu. Ano, bránit jsme se sice mohli, ale jak psal Jan Masaryk pár dnů před přijetím ultimáta, skončilo by to vyvražděním celého národa. Tehdejší armádní i politické velení mělo informace o skutečném stavu věci z první ruky a nemohli to sledovat jako my s odstupem času a tak rozhodli, jak rozhodli. Bylo jim zcela jasné, že dlouhodobá obrana není možná. Do jednoho, max. dvou týdnů se dalo předpokládat vytvoření letecké nadvlády ze strany Třetí říše. Pak by již nic nebránilo pozemnímu útoku, který by se sice setkal s tuhou obranou, ale pohraniční opevnění by nedokázalo zabránit postupu do vnitrozemí (neúplnost, nedostatek výzbroje a výstroje). Jeho role ostatně byla primárně v zajištění čas potřebného k mobilizace. Je tedy možné, že by Německo skutečně s útokem počalo až na jaro 1939, protože v září/říjnu byla čs. armáda po mobilizaci a plně bojeschopná. V opevnění by tak stačilo najít jen pár slabších míst (stačilo by vyřadit pár Řopíků, a již by se Němci hnali do vnitrozemí. Co se zahraniční pomoci týče, tak jak bylo z Mnichovského jednání jasno, byli jsme v tom sami. Teoretická možnost na pomoc tak byla jen ze strany Sovětského svazu, což, ale jak si naše vláda uvědomovalo (viz. text níže) by mohlo vést k zapojení se Anglie proti nám.

V případě neuposlechnutí mnichovského diktátu by tak Československo zůstalo v boji bez spojenců. Na podzim jsme ale pořád měli ještě slušné vyhlídky na obranu v řádech týdnů, možná i pár měsíců. Kdyby byl útok uskutečněn až na jaře, tak by naše armáda sice posilovala, ale nepřítel, díky svému silnějšímu průmyslu, by zbrojil rychleji a navíc by mohl využít momentu překvapení, dříve, než by byla armáda mobilizována. Vše by tak záleželo na času, který by se těch cca 5 měsíců věnoval zesílení obrany hranic a zajištění dalšího vojenského materiálu ze svých i zahraničních zdrojů. V případě těch zahraničních by se ale zřejmě nedalo spolehnout na pomoc (nákup) materiálu z Francie či Anglie, ale pouze z Ruska (například bombardéry Avia B-71, licenční výroba ruského stroje). Dále by se čas využil i k posílení obrněné techniky, zabavení rozpracované výroby pro Švýcarsko, Peru a možná i část produkce určené pro Rumunsko. Ovšem opět by se jednalo v řádech desítek tanků, max. kolem jednoho sta.

Rovněž není pochyb o tom, že by po boku Německa proti Československu vystoupilo i Polsko (proti kterému se počítalo s vyčleněním sil v počtu cca 2%), které by se zmocnilo Těšínska a možná i dalších území. Rovněž Maďarsko by se zřejmě přidalo na stranu nepřátel a snažilo by se obsadit jih Slovenska a Podkarpatskou Rus. Další členové Malé Dohody (Jugoslávie a Rumunsko), by možná dostáli svých závazků a eliminovali by bojovně naladěné Maďary, otázkou ale je na jak dlouho a za jakou cenu. Tak jako tak to znamenalo mít připravené bojové jednotky prakticky chránit celou plochu republiky od Aše až po Chust Kromě pár desítek kilometrů hranic s Rumunskem, by jsme se tak museli bránit všude.

Protokol o mimořádné schůzi vlády / Přijetí Mnichovské dohody
30. září 1938, Praha



Přítomni: prezident republiky dr. Edvard Beneš, předseda a všichni členové vlády (kromě ministra Zenkla), dále přítomen hlavní velitel armády generál Krejčí


President republiky zahájil schůzi v 11 hod dopoledne a sdělil, že po oznámení dohody čtyř velmocí v Mnichově sjednané v noci na dnešek svolal zástupce politických stran a na základě posudků vojenského vedení projednal s nimi, jak by se situace utvářela v případě války a jak v případě přijetí mnichovského ultimáta. Rozhodnutí jest hrozné, ale není nečestné pro nás, protože podléháme přesile činitelů, kteří ještě včera na nás asistovali, abychom vyhověli Polsku a kteří před několika dny říkali, že můžeme mobilizovat. President nemůže než navrhnouti přijetí ultimata. Kdybychom nepřijali, udělali bychom čestnou válku, ale ztratili bychom samostatnost a národ by byl vyvražděn. Tak se také na to dívají zástupci politických stran. Připojí-li se k tomu kabinet, pokládal by to za stanovisko vlády. Předseda vlády generál Syrový poznamenal, že v předcházející ministerské radě dnešního dopoledne konané, nebylo také po dlouhých debatách nalezeno jiné východisko. Náměstek předsedy vlády ministr vnitra konstatoval, že ve zmíněné schůzi ministerské rady po projevech citu na konec nezbylo než říditi se chladným rozumem. Ministr dr. Bukovský žádá, aby do odpovědi na ultimatum bylo dáno výslovné ohrožení, že přijímáme ustupujíce násilí [pozn.: měli tam dát, že přijímáme na základě zrady spojenců], což president republiky i ministr zahraničních věcí schvalují. Na dotaz ministra zdravotnictví, nedojde-li při kapitulaci v armádě ke zmatku, který byl dal Německu možnost vtrhnutí i do českého území celého státu, sděluje president republiky, že byly zástupci armády uváženy všechny možnosti isolované války, která by zbývala, kdybychom ultimatum odmítli a v důsledku toho nedostali žádnou pomoc ani od Francie ani od Anglie, ani od nikoliv jiného a kdyby nás napadlo Polsko a Maďarsko. V případě, že by nám přišlo na pomoc jediné Rusko, nastala by válka všech proti Rusku a Anglie by šla proti nám. Pokud jde o vojsko, aktivní vojáci a důstojníci bezpodmínečně poslechnou rozkazu. K záložníkům a občanstvu musí promluviti nejen politické strany, nýbrž i všechny organisace musí vyvinout všechny síly, aby lid události pochopil. Je totiž nebezpečí sociálních otřesů, kterých by Německo rádo použilo ke vtrhnutí.
(Zdroj: Mnichov v dokumentech II – Praha 1958, str. 258-260)


Tajný rozkaz velitelství sudetoněmeckého Freikorpsu k postupu při obsazování československého pohraničí
1. října 1938, Vratislav


Tento rozkaz šéfa štábu vezmou úseky na vědomí a budou jej dodržovat. Pro vpochodování platí:

1. Nic nezapalovat.
2. Plenění nejpřísněji zakázáno. Plenitelé budou postaveni ke zdi.
3. Kořist budiž řádně odevzdána.
4. Rudé a Čechy na útěku vyřídit.
5. Osobní msta na soukmenovcích nepřichází v úvahu. Ti, kdož jednají proti tomu, budou rovněž postaveni ke zdi.
6. Osobní zodpovědnost nese velitel.
7. Archívy, zednářské lóže, konzumní spolky atd. střežit, nic neničit a především nedonášet žádný spolkový materiál.

Šéf štábu Pfrogner v.r.

(Zdroj: A. Šnejdárek – Druhá světová válka v dokumentech a fotografiích 1 – Praha 1968, str. 103)


Tento text by neměl sloužit dalšímu živelnému pokračování rozvíjení teorií a spekulací, zda se v roce 1938/39 bránit či nikoliv. Tato otázka je řešená v jiných tématech zde na Palbě, k tomu přímo určených. Proto prosím případnou diskusi rozvíjet jen na základě faktů.
ObrázekObrázekObrázek
Uživatelský avatar
Zemakt
6. Podplukovník
6. Podplukovník
Příspěvky: 11468
Registrován: 28/8/2008, 11:14
Bydliště: Cheb

Příspěvek od Zemakt »

Mám jednu technickou, jak dlouho se dá vůbec udržet mobilizovaná armáda v pohotovosti? Bylo možné držet armádu v poli do jara 39? A jaké by byly hospodářské dopady na fungování státu, bylo by tomu tak?
ObrázekObrázek

"Voni fotr, řekněte jim tam, že se jim na jejich párky vyserem!"
Uživatelský avatar
Ramon
nadpraporčík
nadpraporčík
Příspěvky: 432
Registrován: 18/9/2007, 17:30
Bydliště: Praha
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od Ramon »

Asi by to byl pro RČS vážný ekonomický problém. Už zvyšování mírového stavu armády pravidelným povoláváním záloh na cvičení v roce 1938 se MNO nelíbilo právě z ekonomických důvodů. Na druhou stranu ani nebylo nutné udržovat mobilizovanou armádu přes zimu - nebezpečí invaze by s ohledem na počasí pominulo tak někdy v listopadu - na tu dobu měla armáda i zajištěný proviant. Zimu by mohla armáda v pohodě odkroutit na mírových počtech - ty měly být zvýšené - měl zůstat jeden ročník prezenčáků, kteří měli právě odcházet do zálohy (nahrazovala se tak prozatím tříletá zakl. voj. služba).
Na jaře by pak bylo důležité včas spustit příslušná opatření systému ZH.
Uživatelský avatar
kacermiroslav
5. Plukovník
5. Plukovník
Příspěvky: 5286
Registrován: 25/3/2008, 14:07
Kontaktovat uživatele:

Re: Směrnice na plán "Zelený"-dobytí Československa (3

Příspěvek od kacermiroslav »

Plány německého útoku proti Českoslovenku byly vypracovány již dávno před mnichovskou krizí. Podle těchto plánů se počítalo sklešťovým obchvatem na Moravě, který byl uvnitř Čech uvěznil hlavní československé jednotky. Nicméně dne 9.září 1938 se v Norimberku v hotelu Deutscher Hof konala porada, které se vedle A.Hitlera zůčastnil generál dělostřelectva W.Keitel, generálplukovník W. von Brauchitsch, generál dělostřelectva F.Halder a později dorazil Dr. F.Todt, generální inspektor stavby silnic. Během porady došlo k rozporu v plánu útoku mezi Hitlerem a OKH. Německý vůdce nakonec prosadil změnu plánu. Nyní se počítalo s hlavním útokem, který měl být veden přes Plzeň. Tímto rozhodnutím Hitler de facto připravil možné fiasko celé kampaně, protože tento úsek fronty byl čs. armádou velice dobře chráněn a to nejen co se vlastní armády týče, ale také celou řadou pevností. Porada byla zahájena ve 22 hod a skončila ve tři ráno.
Generál Halder:
Uvádí důvody operačního plánu „Grün“. Úkol: zabránit ústupu československé armády z prostoru Morava - Čechy. Porazit pozemní armádu. Vynutit rychlé rozhodnutí. Úkol může být splněn klešťovým útokem 2. a 14. armády směrem Olomouc - Brno. Obtížná dopravní situace v Rakousku. Z toho důvodu hlavní úsilí v prostoru 2. armády. Československé hranice mohou být hájeny jen slabě. Ústup československých branných sil jistý. Několik terénně příznivých obranných linií zdrží druhý úder a umožní získat čas pro český ústup a udržet zadní postavení. Tomu je nutno se vyhnout. Českomoravská vysočina, proti níž útočník půjde v poslední fázi, bude pravděpodobně příznivá pro československou akci. Klešťový útok umožní „útok z týlu“ této vysočiny. Tato operace se zcela určitě podaří. Zprvu hlavně místní zálohy. Odpůrce nemá souvislé obrněné útvary. Jsou rozmístěny a skládají se z lehkých jednotek.

2. armáda. Prozkoumány slabiny v protilehlém úseku. Objekty jen částečně dokončeny. Pancéřové věže ponejvíce chybějí. Velké mezery. Olomouc bude obsazena druhého dne. Řeka Opava není překážkou, může být překročena jak tanky, tak pěchotou. Žádný vojenský odpor. Bruntál [Freudenthal] má jen 25 člennou posádku? Tzv. lehké motorizované síly v pravém boku nejsou nebezpečné. Skládají se částečně z jednotek jezdectva a budou napadeny sousední armádou. Kdyby se proti očekávání útok nezdařil, pak za žádných okolností „nevykrvácet“ před postavením. Strategické soustředění musí být pružné. Zadní oddíly budou pak přisunuty na místa, kde bylo dosaženo úspěchu. Československo se obává kladské horské oblasti. V tomto obvodu jen předstírat pohyby vojsk, aby upoutaly československé jednotky. Pro krytí z východu bude výhodné použít tanků. Na zbývající horské frontě – IV. sbor a v pohraničním úseku musejí být předstírány pohyby na upoutání sil. 12.-14. armáda budou působit společně. Jejich kolony musí se při úderech vzájemně podporovat a způsobit zhroucení fronty. Čechy jsou na hranicích jen slabě obsazeny, jedna divize na 120 kilometrů; proto je operace slibná. Po úderu severním směrem se 12. armáda probije na východ a „požene se“ na Brno. Nepřítel nebude schopen použít záloh podle plánu.

10. armáda zaútočí proti plzeňské obraně, která je velmi silná. Špatné cesty. Musí zde prorazit tanky a zřídit předmostí pro další jednotky. Oddíly pro další vlny budou přivezeny jednotkami nákladních aut. Po třetím a čtvrtém mobilizačním dnu bude přisunuto do 2. a 3. linie 6 dalších divizí, kterých může být použito tam, kde úspěch bude na vážkách.

Vůdce:
Nemůžeme plánovat operaci podle našeho přání, musíme vzít v úvahu, jakou akci zamýšlí nepřítel. Vezmeme-li v úvahu jeho záměry, jsou rozhodující dva faktory:

1. V době našeho zbrojení v letech 1934-1938 musel se náš protivník zajistit proti přerušení spojení mezi západem a východem, pravděpodobně mezi Opavou a Mikulovem. To znamená budování pevností proti nám na hranicích Dolního Slezska. Na jihu bylo dohodou s Rakouskem dosaženo obrany severně od Dunaje nebo možnosti postupu k Dunaji, k ochraně jižního křídla.

2. To je nyní nemožné. Proto je následkem situace vzniklé v březnu 1938 nejpravděpodobnější, že nepřítel zesílil opevnění proti naší 2. armádě.

Musí se držet zde, poněvadž nemá smysl držet ostatní části fronty. Zde můžeme čekat nejlepší jednotky a opevnění. Udržení fronty proti 2. armádě je pro Československo otázkou „být či nebýt“.

Není pochyb, že plánovaný obchvat je nejlepším řešením a že musí být proveden. Avšak podle toho, na čem závisí, je jeho úspěch přece jen příliš nejistý, zvláště když z hlediska politického je nutný rychlý úspěch. Politicky bude rozhodných prvních osm dní a během tohoto týdne musíme dosáhnout dalekosáhlých územních zisků. Naše dělostřelectvo (21 cm houfnice) nestačí na pevnosti. První překvapení je překonáno tam, kde je útok očekáván. Zkušenosti nás učí, že je lépe zdržet se akce, která by dosáhla jen částečného úspěchu. Další jednotky jsou vrhány do průlomu, což má za následek další krvavé ztráty, jimž chceme zabránit (Verdun). Jsou nasazeny tanky, kterých pak není možno použít pro další operace. Motorizované oddíly pak postupují bez tanků. Motorizované divize nejsou vždy s to rozhodnout situaci. Je věcí motorizovaných útvarů vyčistit území od nepřítele. Větší útok do šířky, tam je rozhodnutí v použití motorizovaných jednotek oprávněné. Lze to srovnat s použitím jezdecké armády na počátku války v roce 1914. Pro tanky je katastrofální, musí-li zastavit a čekat na pěchotu.

Tyto věci vyplývají ze zákonů logiky. V úseku 14. armády bylo započato se stavbou pevností v březnu. Proto útok proti Brnu bude snazší. 2. obrněná divize může být proto ponechána zde. Tato divize by měla operovat s 29. motorizovanou divizí. Proto 29. nemůže dorazit druhého dne večer. 2. tanková divize musí tvořit předsunutou kolonu 29. divize (mot.). Je stav silnic příznivý pro 29. divizi? 13. motorizovaná divize u 12. armády, která nemá naděje na úspěch, bude spolu s 2. motorizovanou divizí přidělena Reichenauově armádě (10.). Tak zde bude dvojitá naděje na vítězství.

Kdyby obchvat neměl úspěch, 10. armáda prorazí cestu pro 12. armádu tím, že vyšle velké síly do srdce země. Budou-li obě operace mít úspěch, znamená to konec Československa. Je lépe mobilizovat místo 2 motorizovaných divizí ještě 2 další, které budou přesunuty na nákladních autech a autobusech. 10. armáda se pak musí obrátit k severovýchodu ku Praze.

Generál von Brauchitsch:
Použití motorizovaných divizí je odůvodněno obtížnou železniční situací v Rakousku a nesnázemi s včasným přesunutím jiných divizí připravených k útoku. Na západě je odtransportování vozů nutné od 20. září, zůstane-li den nezměněn. Odjezd dělníků postupně od 23. září. Dělníci-specialisté podle rozhodnutí skupinového velitelství 2 [Heeresgruppenkommando 2] zůstanou.

Vůdce:
Nevidí důvod, proč by se měli dělníci vracet domů již v den X-11. Jiní dělníci a lid jsou v mobilizační den rovněž na cestě. Též železniční vozy budou později čekat zbytečně.

Generál Keitel:
Dělníci na západě nejsou pod pravomocí okrskových velitelství. Vlaky musí být shromážděny.

Generál von Brauchitsch:
Bude povoláno 235 000 mužů pracovní služby. Bude rozděleno 96 stavebních praporů (také na východ). 40 000 vycvičených dělníků zůstane na západě.

Vůdce:
Vycvičení muži by měli být přiděleni nově vytvořeným divizím ve 2. linii.

Generál von Brauchitsch:
Bude to vyšetřeno. Znamená to změnu mobilizačních rozkazů. Válečné rozkazy byly již lidem vydány.

Generální inspektor dr. Todt (přivolaný na konferenci pozdě):
Zdržení při skládání materiálu způsobeno pomalou změnou jízdního řádu říšských drah teprve od 15. září. Transporty musí být ve vytčených stanovištích dne X-11. Letecká zóna následuje na druhém místě za pěchotní zónou. Stavět dělostřelecké pozice.

Šnejdárek A. - Druhá světová válka v dokumentech a fotografiích (1) - Praha 1968
ObrázekObrázekObrázek
Odpovědět

Zpět na „ČESKOSLOVENSKO“