Možnosti obrany Československa v září 1938

Moderátor: Zemakt

Odpovědět
Uživatelský avatar
Rosomak
7. Major
7. Major
Příspěvky: 2318
Registrován: 7/8/2007, 08:54

Příspěvek od Rosomak »

lkala: Myslím, že takovéto tvrzení je nutné doložit věrohodnými zdroji.

Jinak vztahy Beneše se SSSR byly po Francii druhé nejlepší.
Kromě toho Beneš bez Francie nechtěl se proti Německu bránit. Jasně to dokládají jeho slova, kdy obhajoval přijetí britsko-francouzského ultimata 21. září 1938:
....Myšlenka naší obrany hranic (dosavadních) přirozeně spočívala vždy na předpokladu vojenské součinnosti, resp. pomoci Francie a Ruska. Když bylo známo odmítavé stanovisko Francie, zbývala jen naděje do pomoci ruské. Rusko však prohlásilo, že v případě nesplní-li Francie svůj závazek vojenské pomoci, je nutno, aby Československo si vyžádalo usnesení Svazu národů, jímž by byl označen útočnik, protože jinak by hrozilo nebezpečí, že by Rusko samo při poskytnutí vojenské pomoci při porušení nedotknutelnosti hranic cizího státu mohlo býti označeno samo za útočníka...."
lkala
praporčík
praporčík
Příspěvky: 306
Registrován: 26/8/2008, 12:52
Bydliště: Brno

Příspěvek od lkala »

Omlouvám se za můj poslední příspěvek a beru ho zpět. Je to sice stále můj názor na možnost pomoci SSSR v roce 1938, ale nemám jak ho doložit, proto zde nemá co dělat. Berte to jako nic neříkající výkřik do tmy jednoho chorého mozku.
Vycházím zejména z motivací jednotlivých zemí k existenci odstavce 2 protokolu k Československo-sovětské smlouvě z roku 1935.
Obrázek
Miroslav Comorous
desátník
desátník
Příspěvky: 54
Registrován: 19/9/2007, 22:41
Bydliště: Cheb

Příspěvek od Miroslav Comorous »

lkala píše:Sovětská pomoc hlavně nebyla chtěná. Vedení našeho státu nechtělo, aby nám přišla Rudá armáda na pomoc. Již jsem zde na jiném vlákně psal, že Beneš údajně považoval Stalina za horšího než Hitlera a hovořil o jeho pomoci jako o vyhánění čerta ďáblem. Byl přesvědčen, že pokud by jednou na naše území vstoupila Rudá armáda, dobrovolně by již nikdy neodešla.
Po tom, co agenti a poradci NKVD a GPU předvedli za občanské války ve Španělsku, kde zlikvidovali místní republikánskou opozici, jsem také rád, že nám Rusové na pomoc nepřišli.
Můj Staline. Lid i já sám, Josife Vissarionoviči Staline, si dobře pamatujeme vaši moudrou předpověď: Hitler v roce 1941 nezaútočí!
Lavrentij Pavlovič Berija , 21.června 1941
František Škoda
vojín
vojín
Příspěvky: 11
Registrován: 15/1/2009, 20:43
Bydliště: Málkov 37

Příspěvek od František Škoda »

Můj názor na rok 1938 je že jsme se mohli bránit ale nesměli. Negzistovala taková voj. síla která by dostala Stalina ze střední Evropy. Dále není vůbec jisté zda by se Stalin nedohodl s Hitlerem a nerozdělili si ČSR mezi sebe jako později Polsko.
Prosím moc mě nekamenujte jsem zde poprvé. (Kopec srandy všem palbákům.)
NOX666
svobodník
svobodník
Příspěvky: 21
Registrován: 27/5/2009, 17:57

Selhání vůle

Příspěvek od NOX666 »

Vy tady celou dobu řešíte kdybychom se bránili tak by.. a přitom vycházíte často ze zcela zcestných premis. Protože: Pokud bychom se bránili, tak již samotné činy Beneše a vlády v září 1938 by musely zákonitě vypadat jinak.

Pokud by se vláda v čele s Hodžou a Benešem (příp pozdější vláda gen. Syrového) rozhodla postavit němcům a skutečně by pomýšlela na válku, tak některé věci, které se bohužel odehrály jinak (např. nevyjednané dohody s Rumunskem a SSSR) by se včas dořešili.

Nepodceňujme taky jeden důležitý faktor, Fall Grun ve své podstatě selhal po pádu Hodžovy vlády a po mobilizaci, samotná mobilizace postavila celý Fall Grunn na hlavu, protože ten něco takového nepředpokládal. Takže vezmeme-li v úvahu, že připravenost Wehrmachtu na válku (a teď nemám na mysli stav zásob) byla špatná, protože jednotky, jež měly vést útok byly nekompletní a nebyly řádně nastoupeny v nástupových prostorech, tak v případě, že by Hitler vnutil své generalitě válku již 1.10.38, musel by být zákonitě takový útok odražen pro naprostou nezorganizovanost a nepřipravenost útočících divizí.

Za další pozitivum, které je dle mého názoru opomíjeno, považuji fakt, že čsl. armáda byla ideální obrannou armádou v tom smyslu, že celková strategie nepředpokládala strnulou obranu, ale byla ochotna jednat ve stylu doktríny elastické obrany, či hloubkové obrany. Což v kombinaci s páteří obrany v podobě opevnění (ať již těžkého, lehkého či polního) by se muselo nutně projevit v samotném boji.

Pak je tu otázka počasí - 1pol října zataženo, mlhy - prostě na létání nic moc, zvláště v pohraničních horách. 2.pol října - krásně a bez mraků, od počátku listopadu vytrvalé horšení počasí, prosinec-leden-unor, mrazy a častá oblačnost, válka za takových podmínek bez dostatečné letecké podpory musí nutně ustrnout.

Z hlediska strategické mě osobně dost zaráží fakt, že němci značně odkryly svá křídla (SLEZKO, RAKOUSKO), když v oblasti proti Liberci na severu a v oblasti Lince-Zwettlu na jihu nerozmístili nijak impozantní počty jednotek. Navíc kvalita XIV. Armády (List) v Rakousku je "dosti" diskutabilní.


Resumé:

1) Buď by nás porazili v říjnu nebo by se to dost protáhlo až do příštího roku.
2) Wehrmacht nebyl sto v říjnu vést rozumné ofenzivní akce, rozhodně ne v 1)pol, takže útok by mohl začít cca 16.10. při zlepšení počasí a dokončení příprav jednotek - zejména dokončení přesunů.
3) Ani tak není pravděpodobné, že by za těch pár dní (2-3 týdny) dokázal Wehrmacht zvítězit, následuje zhoršení počasí, problémy s nedostatkem zásob.
4) ČSR znalo víceméně (díky A-54) detailně plán Fall Grunn, a bylo seznámeno i s některými jednotlivinami plánu, jako je například výsadková operace Bruntál.

Aby ČSR mohlo válku vyhrát muselo by vést válku aktivně, pokud by se podařilo zadržet nepřítele hned zkraje (řekněme v případě neuváženého útoku Němců hned 1.10.) mohl by následovat chytře vedený protiútok buď proti Linci s cílem odříznout XIV. Armádu od Reichenauovi armády XII. a přerušení jejich životně důležité zásobovací tepny (alternativa je železnice via Salzburg, ale ta je dost mizerná) a poté udeřit od Bratislavy na Vídeň a pokusit se tak XIV. Armádu zcela zničit a obsadit vše v Rakousku na sever od Dunaje s předmostími ve Vídni a v Linci. Druhou možností by byl útok z oblasti styku Krkonoš a Orlických hor na jedné straně a z oblasti Jeseníku na druhé straně s cílem obklíčit Kladsko a zničit tak část II. Armády (von Rundstedt). Jistým rizikem je u II. armády přítomnost tanků /tuším pod vedením Mansteina/, které by mohly chtít "udělat Ardeny" ve směru východně od Jeseníka a projít linii LO ve směru na Olomouc. Což by v kombinaci s výsadky mohlo být značně nebezpečné.

Další otázkou (úplně poslední) je zda by vůbec mohl Hitlerův režim (je rok 1938) mohl případný počáteční neúspěch přežít? Nechuť němců k válčení velká, generální štáb značně neloajální. Takže šance na nějaký ten převrat či atentátík tu je.

Z mého úhlu pohledu je rok 1938 selháním vůle k sebeobraně u pana Beneše, kterému toto dávám za osobní vinu. Nechtěl bych být v jeho kůži, ale kdybych v ní byl rozhodl bych se (i za znalosti pouze tehdejších informací) jinak, protože ty informace tady byly dostatečné pro rozhodnutí k obraně.
Uživatelský avatar
vencour
štábní praporčík
štábní praporčík
Příspěvky: 517
Registrován: 1/6/2007, 00:18
Bydliště: Praha
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od vencour »

Děkuji za nádherný příspěvek. De facto vidím potvrzení vývoje předestřeného v Žábách :-)
Obrázek
Ty nejhlubší objevy nečekají nutně za příští hvězdou. Jsou uvnitř nás utkány do vláken, která nás spojují, nás všechny. (Jonathan Archer, Enterprise)
NOX666
svobodník
svobodník
Příspěvky: 21
Registrován: 27/5/2009, 17:57

Žáby v mlíku

Příspěvek od NOX666 »

No tu knížku jsem si nedávno koupil a jedním dechem (v kuse asi 20 hodin) přečetl, fakt je, že autor značně deformuje skutečnost ve prospěch čsr. Tomu atentátu na Hitlera moc nevěřím (rozhodně ne po 2 týdnech bojů) a už vůbec se mi nezdá invaze SSSR do Polska...jistě možné to je, ale...prostě autor použil všechno co se mu hodilo. Krom toho, SSSR sice do Polska jít mohl, ale za cenu, že se dostane do velkých problémů s Francií, Británií a Německem (a to už nemluvím o Japonsku). Krom toho vývoj událostí v zemích našich spojenců (VB a francie) ve smyslu oslabení pozic jak Daladiera tak Chamberlaina mi přijdou přitažené za vlasy. Ono totiž něco jiného je válka proti Německu a nechuť k ní, a něco úplně jiného je po léta démonizovaný SSSR. Jistě nebylo by to hned...ale...

Za největší slabinu Žab osobně považuji také to, jak snadno byl Wehrmacht odražen a poražen, jak snadno se všecko zkraje války dařilo...jistě je pravděpodobné, že by Wehrmacht ani Freikorps neuspěli v případě útoku ihned zkraje října, ale ne tak snadno...trvalo by to dýl a mezitím by se vyčasilo. Taky ty dodávky letadel...no nevím za 14 dní dodat 700 letounů a přecvičit na to piloty a pak koordinovat "grandiózní" leteckou ofenzívu (nechci podceňovat ani kvalitu letounů I-16 či SB-2, či schopnosti naše gen. štábu, ale vidím to trochu jinak) mi přijde taky výmysl z říše pohádek a pověstí...ale budiž. Navíc je tu ještě ten problém, že čsl. gen. štáb je líčen dost idylicky, jako štáb opravdu profesionálních a opravdu dokonalých generálů (epizoda se selháním gen. Bláhy, je tam asi na zakrytí tohoto přestřelu). Improvizace OK. Využití železnic...nevim nevim...první co by Luftwaffe zničila (ihned po letištích a letectvu) by byly dopravní uzly zejména Přerov, Česká Třebová, Kolín a další. Navíc u čsl. jednotek se v průběhu děje neoběvují vůbec žádné problémy se zásobováním a to dva naše největší tanky na naftu ležely kousek od hranic (tuším že jeden jsou Lovosice).
Co se týče počtů jedenotek...no úspěchy rychlých divizí mi přijdou nadsazené, naopak žádná zmínka o SOS. Návrat gen. Gajdy....no to je asi pro okořenění příběhu. Atd...prostě má to své MOUCHY jak blázen, ale rozhodně je to o něco pravděpodobnější, než ten připosXanej film KDYBY... od ČT, ten je úplně mimo co se líčení děje týče.

No nebudu se rozepisovat...ještě bych si měl někde sehnat Český sen (ten je prý nejlepší)...abych to měl komplet.
Uživatelský avatar
kacermiroslav
5. Plukovník
5. Plukovník
Příspěvky: 5286
Registrován: 25/3/2008, 14:07
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od kacermiroslav »

Není špatné se podívat, jak obranu Československa vnímal náš tehdejší hlavní spojenec Francie a jakou vizi již v roce 1932 měl Edvard Beneš. O to zajímavější je názor Benešův, že byl učiněn v létě 1932, tedy ještě před Hitlerovým nástupem do funkce kancléře.

Nejprve je třeba konstatovat, že není snad na světě žádná země, která by měla hranice tak obtížně hájitelné jako Československá republika. Myslím si ostatně, že by v roce 1918 nebyly vůbec přijaty, nebýt toho, že Československý národní výbor pevně věřil, že válka 1914-1918 byla poslední a že Společnost národů bude mít jednou prostředky, jak zajistit plnění smluv. Agrese Maďarů Bély Kuna v roce 1919 a bolševiků v roce 1920 zpochybnila toto pacifistické přesvědčení.
(Zdroj: Z tajné nóty generála Eugéne Mittelhaussera ze dne 11.března 1922)

Přes to, že uděláme v Ženevě všecko, aby se odzbrojovací konference zdařila, z toho co jsem tam už nyní viděl a slyšel, počítám i s druhou eventualitou a jsem povinen vás na to upozornit. Jestliže se konference nezdaří - a to je velmi podobné pravdě - přijde hrozná krize, nejdříve politická a pak hned nato nebezpečí války. Dávám vám čtyři léta. Krize přijde asi v letech 1936 nebo 1937. Republika musí býti do té doby vojensky plně připravená.
(Zdroj: Z projevu Edvarda Beneše v červenci 1932)
ObrázekObrázekObrázek
Uživatelský avatar
Stuka
Kapitán
Kapitán
Příspěvky: 2120
Registrován: 22/8/2010, 20:18

Re: Obdobie spojenectva - medzi Stalinom a Hitlerom.

Příspěvek od Stuka »

Vem jenom dlouho tradované tvrzení (stále ještě přítomno v historické paměti našich národů), že SSSR byl ochoten Československu v době Mnichova jednoznačně vojensky pomoci proti Německu.
Takže nebol ochotný? Myslela som, že bol. Povedz k tomu niečo bližšie. Doteraz som si myslela, že ZSSR by bol prišiel na pomoc, mal aj na západnej hranici bojovú pohotovosť, len to teda nejako stroskotalo kvôli Benešovi, ktorý odmietol pustiť bolševikov do európy. Veľa o tom neviem.
ObrázekObrázek
Uživatelský avatar
Aaron Goldstein
Kapitán
Kapitán
Příspěvky: 3062
Registrován: 19/7/2014, 19:38
Bydliště: Praha
Kontaktovat uživatele:

Re: Obdobie spojenectva - medzi Stalinom a Hitlerom.

Příspěvek od Aaron Goldstein »

Tady je to malinko rozporuplné...

Fakta: 19. září 1938 položil Beneš sovětskému velvyslanci Alexandrovskému dvě zásadní otázky...
1. Dostojí-li SSSR svým závazkům, dostojí-li jim Francie,
2. může-li Československo počítat s pomocí SSSR i pokud Francie svým závazkům odmítne dostát.

Na první otázku obdržel odpověď "Jednoznačně ANO"... Na druhou pak "Obrátí-li se za takové situace ČSR na Společnost národů a ta se nadpolovičně postaví za Československo,potom SSSR pomůže okamžitě Československu a to i bez Francie.“

A dál už je to jenom o spekulacích historiků... (byť samozřejmě na základě nějakých indicií)...
Někteří tvrdí, že pomoc ze strany SSSR byla reálná a SSSR jí hodlal poskytnout... Další tvrdí, že to bylo pouze gesto a SSSR ve skutečnosti pomoc poskytnout nechtělo, či dokonce nemohlo...
Takže je zřejmé, že spíše záleží na tom, kdo a jak ty indicie vykládá... (Že samozřejmě každá ta skupina tvrdí, že ona má pravdu a ostatní se mýlí nemusím zdůrazňovat)
Obrázek

Že jsem paranoidní ještě neznamená, že po mě nejdou...
Dzin
7. Major
7. Major
Příspěvky: 11488
Registrován: 16/10/2004, 21:31

Re: Obdobie spojenectva - medzi Stalinom a Hitlerom.

Příspěvek od Dzin »

Stuka
Pokud pominu politický kontext a dotknu se jen vojenské otázky, potom jsou důležité operační plány, podle kterých by nám měla Rudá armáda pomoci. Rusko odtajnilo svoje operační plány v roce 1938 a ty jsou jednoznačně takové, že se v nich s nějakou operací na pomoc Československu nepočítá. Jediné co v nich bylo, byla válka proti Polsku (pokud bereme "náš" strategický směr). Stejně tak chybí jakákoliv zmíňka kdekoliv o nějakém sovětském plánu na (vojenskou) podporu Československa (podobně jako jsou třeba různě zmíňky o plánech války s Německem před 22.6.41). Třeba záznam jednání, příkaz je zpracovat, komunikaci v rámci jejich tvorby, odkazování se na ně atd.
Takže když to shneš, odtajněné plány s vojenskou pomocí neexistují. Je možné, že nebyly odtajněny, ale pokud tedy existují, je spíše zarážející, že o nich není právě nikde alespoň zmíňka. V daleko politicky ožehavější věci, jako jsou válečné plány s Německem v roce 1941 máme daleko více poznatků a indicií. Z toho lze usuzovat, že opravdu žádné takové plány nejsou a ony odtajněné jsou opravdu ty, které byly.
Obrázek

Člen palby bez super hlášky pod čarou
Uživatelský avatar
Aaron Goldstein
Kapitán
Kapitán
Příspěvky: 3062
Registrován: 19/7/2014, 19:38
Bydliště: Praha
Kontaktovat uživatele:

Re: Obdobie spojenectva - medzi Stalinom a Hitlerom.

Příspěvek od Aaron Goldstein »

Dzin píše: Z toho lze usuzovat, že opravdu žádné takové plány nejsou
ČTK evidentně tvrdí něco jiného a nejen, že neusuzuje, že by nějaké plány nebyly, ale přímo tvrdí, že v ruských archivech takové plány byly...

http://www.novinky.cz/zahranicni/evropa ... pomoc.html
Obrázek

Že jsem paranoidní ještě neznamená, že po mě nejdou...
Dzin
7. Major
7. Major
Příspěvky: 11488
Registrován: 16/10/2004, 21:31

Re: Obdobie spojenectva - medzi Stalinom a Hitlerom.

Příspěvek od Dzin »

Ne netvrdí, minimálně ne v tom odkazu, který postuješ. Jedná se o zveřejněné informace které dodávala sovětská rozvědka ohledně Mnichovské krize ne o zveřejněné operační plány RA. Tedy něco úplně jiného. Navíc se zde odkazuje na pomoc v rámci spojenecké smlouvy, která byla vázaná na pomoc Francie. Tedy také nic nového.
Obrázek

Člen palby bez super hlášky pod čarou
Uživatelský avatar
Aaron Goldstein
Kapitán
Kapitán
Příspěvky: 3062
Registrován: 19/7/2014, 19:38
Bydliště: Praha
Kontaktovat uživatele:

Re: Obdobie spojenectva - medzi Stalinom a Hitlerom.

Příspěvek od Aaron Goldstein »

Jan Tesař v knize "Mnichovský komplex Jeho příčiny a důsledky" tvrdí, že pomoc ze strany SSSR byla reálná a to i bez účasti Francie...

Edit:
A stejný názor jsem četl například od Emila Voráčka v nějakém článku... Nepochybuji o tom, že i ty můžeš předložit autory, kteří naopak tvrdí , že pomoc ze strany SSSR nebyla reálná... A pouze to potvrzuje to, co jsem zmínil... Neexistují fakta... Pouze indicie... A je tedy otázkou jak ten který autor ty indicie interpretuje...
Obrázek

Že jsem paranoidní ještě neznamená, že po mě nejdou...
Uživatelský avatar
Stuka
Kapitán
Kapitán
Příspěvky: 2120
Registrován: 22/8/2010, 20:18

Re: Obdobie spojenectva - medzi Stalinom a Hitlerom.

Příspěvek od Stuka »

Či by bola vojenská pomoc ZSSR napokon reálna alebo nie, to je na zváženie. Ale určite nejaké kroky a ochota z jeho strany boli. 15.3.1938 Potemkin hovoril s čs. veľvyslancom v Moskve, že ZSSR je pripravený splniť zmluvu o vzájomnej pomoci. A Litvinov poslal Spoločnosti národov vyhlásenie o pomoci. Mne z toho vyplýva, že snaha zo strany ZSSR poslať vojenskú pomoc bola myslená vážne.
ObrázekObrázek
Uživatelský avatar
Aaron Goldstein
Kapitán
Kapitán
Příspěvky: 3062
Registrován: 19/7/2014, 19:38
Bydliště: Praha
Kontaktovat uživatele:

Re: Obdobie spojenectva - medzi Stalinom a Hitlerom.

Příspěvek od Aaron Goldstein »

On i Litvínov 15 března 1938 na otázku amerických novinářů „Co hodlá učinit SSSR v případě útoku na ČSR“, odpověděl konstatováním: „že SSSR samozřejmě vykoná svoji spojeneckou povinnost.“ Na další otázku, jak může pomoci, odpověděl, že „nějaký koridor se již najde“...
Obrázek

Že jsem paranoidní ještě neznamená, že po mě nejdou...
Mirek58
7. Major
7. Major
Příspěvky: 4794
Registrován: 31/7/2012, 19:15

Re: Obdobie spojenectva - medzi Stalinom a Hitlerom.

Příspěvek od Mirek58 »

Dzin:
Stejně tak chybí jakákoliv zmíňka kdekoliv o nějakém sovětském plánu na (vojenskou) podporu Československa
To je myšleno vážně?
Pokud ano , co má znamenat:
Příkaz Vorošilova (NKO -SSSR ) ze 26.7.1938?
Příkaz (směrnice č. 1) Vorošilova ze dne 21.9.1938?
pozvánku na loupání buráků?
ObrázekObrázek
kenavf
7. Major
7. Major
Příspěvky: 5997
Registrován: 15/12/2010, 23:13

Re: Obdobie spojenectva - medzi Stalinom a Hitlerom.

Příspěvek od kenavf »

Dzin píše:..Osobně jsem názoru, že problém s tím, že Stalin projevil jako jediný zájem postavit se Hitlerovi je v tom, že se pouze jednalo o tvrzení SSSR, které nikdy nebylo podrobeno zkoušce. Lze vždy pochybovat, zda byla míněna opravdově, nebo se jednalo jen o účelová vyhlášení z cílem zapůsobit na světové veřejné mínění a vylepšovat svoji diplomatickou pozici. Vem jenom dlouho tradované tvrzení (stále ještě přítomno v historické paměti našich národů), že SSSR byl ochoten Československu v době Mnichova jednoznačně vojensky pomoci proti Německu.
Podobne by si potom mohol nastoliť otázku,či bola Francia skutočne ochotná pomôcť Československu a či prejavila záujem postaviť sa Hitlerovi alebo sa len v skutočnosti jednalo o tvrdenie ktoré nikdy nebolo vystavené skúške.A je možné pochybovať že bola myslená vážne alebo sa jednalo len o účelové tvrdenia....atď ....atď..
Edmund Burke: "Jediné čo potrebujú nečisté sily k svojmu víťazstvu je to, aby slušní ľudia neurobili nič."

ObrázekObrázek
Uživatelský avatar
Stuka
Kapitán
Kapitán
Příspěvky: 2120
Registrován: 22/8/2010, 20:18

Re: Obdobie spojenectva - medzi Stalinom a Hitlerom.

Příspěvek od Stuka »

To, čo dal Mirek, som sa pokúsila nájsť a tu v ruskom zdroji je chronologicky uvedené, čo sa vtedy pred Mníchovom dialo plus aj aktivita Vorošilova.
http://www.hrono.info/sobyt/1900sob/1938cseh.php

Čo vy na to? Chronológia sedí? Čo sa týka sovietskej vojenskej aktivity musíte prejsť k 21.9.

Ešte k tomu čo napísal Kenavf: Áno, pochybnosti môžu byť o každej strane - to si správne uviedol.
ObrázekObrázek
Dzin
7. Major
7. Major
Příspěvky: 11488
Registrován: 16/10/2004, 21:31

Re: Možnosti obrany Československa v září 1938

Příspěvek od Dzin »

Pomoc SSSR
Byla reálná, ale v tom smyslu, že by ji SSSR mohl uskutečnit. Problém je, zda ji byl ochoten uskutečnit. Jak už jsme psal, podle rozboru zveřejněných operačních příprav to vypadá, že nikoliv. Fidler zastává třeba názor, že v rámci maskování pomoci Československu se chystal zaútočit na Polsko.

Ujišťování SSSR
To je obecně taky problém, protože on pouze vždy deklaroval, že dodží svoje závazky vůči SSSR. A ty ho zavazovali k pomoci pouze při účasti Francie. Nikdy nedeklaroval ochotu poskytnout Československu pomoc samostatně. Proto je těžké z jeho vyhlášení usuzovat na něco jiného, než výše zmíněné.

Mirek58
Ano, protože i zde se mohli realizovat pouze plány útoku na Polsko. Neexistoval plán pomoci Československu. Třeba i ono deklarování na přeles sovětských letadel do Československa je spíše jen slohové cvičení, protože neexistovalo rozpracování přeletu a jejich přijetí na československé straně.

kenavf
To je známí paradox francouzsko-československé spojenecké smlouvy. Když se podíváme na operační plány obou stran, Československý předpokládal mohutnou defenzívu a očekával útok Francie, který by mu pomohl. Ale francouzské operační plány byly založeny taktéž na defenzívě. Takže se naskýtá otázka s jakým útokem to vlastně československé velení počítalo?

Stuka
Problém je v plánování. Aby mohla něco dělat potřebuješ vědět jak. A SSSR měl v té době zpracovány plány, které provedla Stavka pod vedením Šapošnikova. To byly jediné plány, které měl a ty začal měnit až po okupaci pobaltských republik s přípravou Zimní války. Nejde jen tak nařídit, zaútočte, je třeba zpracovat i jak. Nikdy neproběhlo žádné společné plánování Československa a SSSR. Sovětská aktivita v té době proto vede některé historiky k doměnce, že se jednalo jen o hledání casus belli proti Polsku (čemuž odpovídají i zveřejněné plány, přičemž ale upozorňuji, že samotná existence plánu neznamená, že má být realizován).
Naposledy upravil(a) Dzin dne 14/10/2015, 20:42, celkem upraveno 2 x.
Obrázek

Člen palby bez super hlášky pod čarou
Odpovědět

Zpět na „ČESKOSLOVENSKO“