Bezprostredna reakcia japoncov na atomovku

Hektor
7. Major
7. Major
Příspěvky: 1022
Registrován: 28/5/2008, 15:49

Příspěvek od Hektor »

Aká bola reakcia Japonska na A-bombu KLDR? Možno to je OT ale Priestor je rovnaký len sa pounul čas.
Uživatelský avatar
Firefly
nadrotmistr
nadrotmistr
Příspěvky: 175
Registrován: 25/12/2010, 13:58
Bydliště: Velký Beranov

Příspěvek od Firefly »

Určitě bych produkci A bomb v USA nepodceňoval: Manhattan projekt, složka 4, Národní archiv, Washington DC.
Rok 1945:
září 3-4 A bomby
říjen 3-4 A bomby
listopad 5 A bomb
prosinec 7 A bomb
Taková byla plánovaná produkce a případné použití.
Je ovšem třeba doplnit, že japonská armáda a lid neměl být informován, o použití A bomby. Další vybraná města jako cíl: Sapporo, Hakodate, Oyabu, Yokosuka, Osaka, Nagoya.
Vladimír
nadpraporčík
nadpraporčík
Příspěvky: 486
Registrován: 9/7/2010, 10:34

Příspěvek od Vladimír »

Hektor píše:Aká bola reakcia Japonska na A-bombu KLDR? Možno to je OT ale Priestor je rovnaký len sa pounul čas.
Doba potřebná pro vývoj použitelné jaderné zbraně je pro ČR odhadována na 9 měsíců. Kolik je to asi u Japonska?
Uživatelský avatar
skelet
4. Brigádní generál
4. Brigádní generál
Příspěvky: 17710
Registrován: 26/1/2008, 15:48

Příspěvek od skelet »

V devadesátých letech to bylo odhadováno, CIA, na půl roku
ObrázekObrázekObrázek
Uživatelský avatar
Firefly
nadrotmistr
nadrotmistr
Příspěvky: 175
Registrován: 25/12/2010, 13:58
Bydliště: Velký Beranov

Příspěvek od Firefly »

Japonsko má dostatečné zásoby plutonia díky jaderným el. a hlavně má rakety na tuhé palivo M-5 a Mu-5. I když v prosinci r. 1967 pro uklidnění japonských občanů přijalo tři zásady o atomových zbraní: že nebude vyrábět, vlastnit a nepovolí jejich přítomnost na Japonské půdě, ale není to zákon .a tak někdy třeba ......
Obrázek

Největší životní úspěch? Nevím ještě. Ještě žiju! Josef Šnejdárek
Uživatelský avatar
kacermiroslav
5. Plukovník
5. Plukovník
Příspěvky: 5286
Registrován: 25/3/2008, 14:07
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od kacermiroslav »

Trošku mimo téma, ale přeci jenom. Je zajímavé, že atomovou bombu předpovědl již Karel Čapek, kterému byla inspirací sopka Krakatoa. Nicméně tehdejší atomovka, se ničivé síle sopky nemohla ani zdaleka rovnat a ani nevím, jestli by i současné bomby dokázaly to, co příroda. Když Krakatoa 26.srpna v postupných čtyřech erupcích vybouchla (původní ostrov měl rozlohu 13km2), tak byl hluk výbuchu slyšet až na ostrůvku Rodriguez vzdálený 4800 km !!! Pokud budeme vycházet z tohoto údaje, tak výbuch byl slyšitelný na 8% povrchu Země! Sopečný popel pak byl zaznamenán, že dopadl i na loď, která se v té době nacházela 1600 km od Arak Krakatoa. Docela by mě tedy zajímalo, jak daleko byl slyšitelný výbuch atomovek na Hirošimě a Nagasaki, protože už samotný hluk výbuchu, pro místní obyvatelstvo znamenalo, že něco není v pořádku a mohlo to mít demoralizující účinky.

PS: největší sopečný výbuch v moderních dějinách se pak udál 10.dubna 1815 na indonéském ostrově Sumbawa. To vybuchla sopka Tambora, která podle vědců překonala sílou výbuchu Krakatou asi 4x.
ObrázekObrázekObrázek
Uživatelský avatar
Jester
četař
četař
Příspěvky: 74
Registrován: 10/8/2010, 12:59
Bydliště: Valašské království

Příspěvek od Jester »

kacermiroslav píše:Když Krakatoa 26.srpna v postupných čtyřech erupcích vybouchla (původní ostrov měl rozlohu 13km2), tak byl hluk výbuchu slyšet až na ostrůvku Rodriguez vzdálený 4800 km !!! Pokud budeme vycházet z tohoto údaje, tak výbuch byl slyšitelný na 8% povrchu Země! Sopečný popel pak byl zaznamenán, že dopadl i na loď, která se v té době nacházela 1600 km od Arak Krakatoa. Docela by mě tedy zajímalo, jak daleko byl slyšitelný výbuch atomovek na Hirošimě a Nagasaki, protože už samotný hluk výbuchu, pro místní obyvatelstvo znamenalo, že něco není v pořádku a mohlo to mít demoralizující účinky.
Omlouvám se za svůj cynismus, ale jaderné zbraně, které zničily Hirošimu a Nagasaki, jsou z dnešního pohledu jen trochu větší prskavky. Ostatně, všechny štěpné jaderné zbraně jsou celkem nic moc proti fúzním. Zatím největší známou jadernou explozi má na svědomí SSSR, jehož puma AN602 (Car-bomba.) dosáhla ekvivalentu cca. 57Mt a rozbíjela okna ještě ve vzdálenosti 900km od epicentra. I tak je to podle anglické Wiki pouhá jedna čtvrtina síly výbuchu sopky Krakatoa ...

EDIT: Zkusím si započítat. Jaderná puma svržená na Hirošimu byla asi 3000x slabší než Car-bomba, takže asi 12000x slabší, než výbuch Krakatoa. Tlakové vlny oslabují většinou s druhou mocninou vzdálenosti od zdroje vlnění, takže odmocníme a výsledným číslem vydělíme udávaných 4 800 km slyšitelnosti výbuchu sopky. Vychází mi, že jaderná exploze v Hirošimě mohla být slyšitelná do vzdálenosti cca. 40 km, samozřejmě těžko se zohledňují trochu jiné podmínky šíření zvuku nad "hladkou" vodou a relativně členitou pevnou zemí.
Uživatelský avatar
Firefly
nadrotmistr
nadrotmistr
Příspěvky: 175
Registrován: 25/12/2010, 13:58
Bydliště: Velký Beranov

Příspěvek od Firefly »

kacermiroslav píše:Trošku mimo téma, ale přeci jenom. Je zajímavé, že atomovou bombu předpovědl již Karel Čapek, kterému byla inspirací sopka Krakatoa. Nicméně tehdejší atomovka, se ničivé síle sopky nemohla ani zdaleka rovnat a ani nevím, jestli by i současné bomby dokázaly to, co příroda. Když Krakatoa 26.srpna v postupných čtyřech erupcích vybouchla (původní ostrov měl rozlohu 13km2), tak byl hluk výbuchu slyšet až na ostrůvku Rodriguez vzdálený 4800 km !!! Pokud budeme vycházet z tohoto údaje, tak výbuch byl slyšitelný na 8% povrchu Země! Sopečný popel pak byl zaznamenán, že dopadl i na loď, která se v té době nacházela 1600 km od Arak Krakatoa. Docela by mě tedy zajímalo, jak daleko byl slyšitelný výbuch atomovek na Hirošimě a Nagasaki, protože už samotný hluk výbuchu, pro místní obyvatelstvo znamenalo, že něco není v pořádku a mohlo to mít demoralizující účinky.

PS: největší sopečný výbuch v moderních dějinách se pak udál 10.dubna 1815 na indonéském ostrově Sumbawa. To vybuchla sopka Tambora, která podle vědců překonala sílou výbuchu Krakatou asi 4x.
Ano máš pravdu, sílu vulkánu a je jedno jestli se jmenuje Tambora či Mt. Pelée lze velice těžko odhadnout. Jestli měla větší a negativní vliv na lid sídlící blízko této nezkrotné síly např. sopka Pinubato či St. Helens je v podstatě jedno. Obě velice ovlivnily ráz krajiny a částečně i klima. Prostě sopky a moře mají svůj neřízený cyklus. Při použití AB lze na 85% a možná i více odhadnot sílu výbuchu a jeho následky. Sice to zní pozitivně, ale jinak je to tragedie. :( Tím ovšem neodsuzuji použití AB proti Japonsku v roce 1945. Myslím si, že mnoho rodin v USA si oddechlo při představě kolik desetitisíců jejich synů by zemřelo na Japonských ostrovech.
Naposledy upravil(a) Firefly dne 15/4/2012, 12:43, celkem upraveno 1 x.
Uživatelský avatar
Alchymista
5. Plukovník
5. Plukovník
Příspěvky: 4883
Registrován: 25/2/2007, 04:00

Příspěvek od Alchymista »

Pre porovnanie sily výbuchu vulkánu sa obvykle používa ako merítko množstvo vyvrhnutého materiálu a výška, ktorú dosiahol mrak vulkanických produktov. Z toho sa potom odhaduje uvolnená energia.

Porovnávanie so silou výbuchu jadrovej zbrane je ale dosť klamlivé - kým jadrová zbraň (štiepna alebo fúzna) uvoľní všetku energiu v čase kratšom než jedna mikrosekunda, výbuch vulkánu trvá hodiny až dni. To má priamy vplyv na rozsah zničeného územia - vulkán len veľmi zriedkavo zničí väčšie územie, než aké by zničila jadrová zbraň s porovnateľnou energiou svojou tlakovou vlnou a svetelným žiarením (radiáciu nepočítam).
Na druhej strane, skutočne veľké vulkány dokážu silne ovplyvniť aj klimatické podmienky na rozsiahlom území, vzácne aj na celej našej planéte, čo následne vedie k zrúteniu ekosystémov a desivým hladomorom (ale k tomu by zrejme viedli aj porovnateľne silné jadrové výbuchy).
ObrázekObrázek

Оптимисты изучают английский язык, пессимисты - китайский. А реалисты - автомат Калашникова
Uživatelský avatar
jersey.se
Kapitán
Kapitán
Příspěvky: 2466
Registrován: 20/1/2010, 21:16
Bydliště: I'm living on an endless road
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od jersey.se »

No, myslím že je to hrubé podcenění toho, co vůlkány dokážou. Vůlkánologie je dodnes velmi mladá věda z toho plyne spousta problémů. První je právě samotná klasifikační škála erupcí. Je na snadě, že samotný objem vyvrženého materiálu není úplně nejlepší měřítko dopadů na okolí. Jistě je rozdíl, zda stejný objem vyvrhne poklidná sopka havajského typu, kde se vcelku neškodně rozlévá mafická (s nízkou viskozitou) láva nebo když dojde k erupci stratovulkánu v důsledku ucpání přívodního kanálu ultramafickou lávou (tedy s velmi vysokou viskozitou). Druhý případ nastal například při výbuchu hory St. Helens, která ve skutečnosti vyvrhla materiálu jen velmi málo. Sopky mají sílu měnit mapy a pro klid duše můžu říct, že hned několik takových jich na svou příležitost čeká i v Evropě. Jsou vulkány, které jako sopky na první pohled nevypadají a o to jsou nebezpečnější. Například když stoupající magma narazí na hodně tuhou vrstvu v zemské kůře, hromadí se, vzrůstá tlak... a jedou si cestu k povrchu najde. Něco podobného možná tiká pod Chebskem. Kdysi bylo obrovské lávové moře na Sibiři. Představte si po milion let otevřenou díru do pláště země. Krom toho v minulosti došlo i na Zemi minimálně jednou k přetavení prakticky celé zemské kůry - na Zemi energii z vnitřku planety odvádí právě sopky (ano, vděčíme jim za to, že se zde moha vyvinout naše civilizace) a desková tektonika, ta podle dostupných zdrojů chybí například na Venuši a tam dochází k přetavení kůry celkem periodicky a v současné době se tam k něčemu takovému asi schyluje - proto ta absence tekuté vody a vysoká teplota...
Smoke me a kipper, I'll be back for breakfast
Uživatelský avatar
Alchymista
5. Plukovník
5. Plukovník
Příspěvky: 4883
Registrován: 25/2/2007, 04:00

Příspěvek od Alchymista »

Zrovna výbuch Mt. St. Helens je "veľmi špatný príklad". Po pravde, s 2,8 km^3 vyvrhlín a 600 km^2 zničeného územia by nemala šancu dostať sa ani na prvú stranu novín - nebyť toho, že to stalo v USA.
Pinatubo (1991) s 10km^3 a Krakatoa (1883) - 20-25km^3 vyvrhlín je trochu vážnejší prípad ale stále nič mimoriadne z hľadiska geológie, Tambora (1815) so 160km^3 vyvrhlín je už trochu iná liga, a taký výbuch suprevulkánu ako Toba (~ 75 000 p.n.l.) s 2800km^3 vyvrhlín by zrejme za našou civilizáciou, možno i druhom, urobil dôrazejšiu bodku ako globálna jadrová vojna.
Na druhej strane, islandská Laki/Lakagígar (1783/4) vyvrhla asi 14km^3 lávy a bližšie neurčené, ale veľké množstvo plynov a popola, ktoré mali za následok otravu a smrť okolo 9500 ľudí na Islande, asi 30 000 ľudí na Britských ostrovoch, a zmena počasia a klímy a s tým spojená neúroda a hlad zabili v nasledujúcich rokoch po svete najmenej ďalších 6 milionov ľudí, z toho asi milion vo Francúzsku a milion v Japonsku.

Sibírske trapy sú prastaré (z prelomu perm-trias, ~250 milionov rokov, aktívne boli možno po dobu až 1 milion rokov) a ich podpis v biosfére je rovnako nezmazateľný ako v geológii - vznikli na hranici prvohôr a druhohôr a ich vznik je spojený s najväčším známym vymieraním organizmov - vyhynulo až 55% čeľadí, 85% rodov a 96% vtedy existujúcich druhov suchozemských a morských organizmov a zanikli celé kmene a triedy dovtedy prosperujúcich organizmov (napríklad aj trilobity a panciernaté praryby (Placodermy)). Ovšem nazvať to "katastrofou" sa dosť dobre nedá - ťažko nazvať katastrofou udalosť, ktorá trvá skoro rovnako dlho ako celá doterajšia existencia rodu Homo...

Podobné sú aj Dekkánske trapy v Indii, ktoré vznikli na rozhraní druhohôr a treťohôr (na konci kriedy, ~65 milionov rokov, aktívne boli po dobu cca 30-40 000 rokov) - a sú tiež spojené s rozsiahlym vymieraním morských i suchozemských organizmov, vymrelo asi 50% rodov a 75% druhov.
Je možné, že Dekkánske trapy sa spolu s dopadmi veľkého asteroidu - kráter Chicxulub (priemer kráteru 160km, Mexický záliv, ~65 milionov rokov, priemer asteroidu ~10km), kráter Šiva (rozmer kráteru možno až 600x400km, Indický oceán, ~60-70 milionov rokov, priemer asteroidu ~40km), Boltysh (~25km, Ukrajina, 65-66 millionov rokov), možno aj Silverpit (~20km, Severné more, 45-74 millionov rokov) - spoločne podieľali na "vyhynutí dinosaurov", ktoré je súčasťou rozsiahleho vymierania na konci kriedy.
Podobne rozsiahle vymieranie sa udialo aj na konci triasu a začiatku jury (~200 milionov rokov), kedy tiež vymrelo asi 50% dovtedy existujúcich rodov.

Takže ano, vulkány dokážu poriadne zamávať aj s celou biosférou. Ale to sú udalosti, ktoré sa rozbiehajú prinajmenšom desaťročia, skôr stáročia a dosť ťažko ich preto nazvať "katastrofou". Na druhej strane, jediná možnosť čo s tým robiť je - odsťahovať sa na inú planétu.
ObrázekObrázek

Оптимисты изучают английский язык, пессимисты - китайский. А реалисты - автомат Калашникова
Odpovědět

Zpět na „JAPONSKO“