XVI. díl. Do Německa 1945. Č 4.

Od Normandie po kapitulaci Německa

Moderátoři: michan, Pátrač

Odpovědět
Uživatelský avatar
michan
2. Generálporučík
2. Generálporučík
Příspěvky: 6814
Registrován: 28/10/2005, 13:43

XVI. díl. Do Německa 1945. Č 4.

Příspěvek od michan »

XVI. díl. Do Německa 1945. Č 4.
Západní fronta od kanálu La Manche až po Švýcarsko, v době od 8. února 1945 až do

Obrázek

21. března 1945. Mapa zahrnuje i předmostí na Rýně, vzniklé, "nenadálým", obsazením mostu u Remagenu americkou 9. A generála Simpsona.
Než dokončíme problém Drážďany, řekněme si ještě co se na Západní frontě Evropy stalo v ony osudné dny 13. a 14. února 1945.
Dne 13. února 1945 Kanaďané a Britové, vojáci z Kanadské 1. A a britské 2. A vyčistili lesní a horský útvar Reichschwald od posledních vojáků Wehrmachtu.
Dne 14. února 1945 se Kanaďané a Britové v prostoru Emmerichu dostaly k jižnímu břehu největšího veletoku západní Evropy, k Rýnu. Postup se ten den dařil i dalším jednotkám Kanaďanů a Britů, které také postoupily až k Rýnu. Jižněji se ten den přeskupovaly americké jednotky ze všech armád.
Dne 14. února 1945, dostal Winston Churchill, když se vracel z Krymu do Velké Británie, velice zajímavý telegram od londýnského Úřadu válečného kabinetu, který měl celkem 11 bodů, 11 zpráv o vývoji situace na bojištích, kde bojovali Spojenci. Všechny události tam byly zaznamenány až do 13. února 1945 do 24,00. Ty body jsou zajímavé a já ocituji Gilberta, který se k tomuto odtajněnému telegramu dostal a ve své knize napsal některé z bodů, které telegram obsahoval - tedy cituji - Telegram:

"jenž obsahoval zprávy týkající se 11ti různých aspektů situace vývoje na bojištích, k němuž došlo předcházejícího dne.
Dozvěděl se z něho, že
- Na Západní frontě bylo zajato 6 000 německých vojáků.
- Britský konvoj 28 lodí dorazil beze ztrát do přístavů v severním Rusku.
- Ve střední Barmě se podařilo odrazit řadu japonských protiútoků.
- Ve střední Evropě vstoupili ruští vojáci do Budapešti a v bojích padli desetitisíce německých vojáků.
- Ve vzduchu - o tom pojednával desátý bod z jedenácti - vyslalo velitelství bombardovacího letectví nad Německo celkem 1 252 letounů, z toho 805 nad Drážďany, 368 na závod na výrobu syntetického benzínu v Böhlenu, 71 na Magdeburk a 8 na rafinérii ropy v Misburgu.
- Jedenáctý a zároveň poslední bod zmíněného telegramu - jež odeslal Úřad válečného kabinetu ministerskému předsedovi, se týkal pokračujících útoků raketových střel V - 2 na Británii. V průběhu 15ti hodin jež předcházely rozednění 15. února dopadlo do oblasti Londýna 14 raketových střel V - 2, jež zabily 12 civilních osob ve Wood Greenu, 12 v Romfordu, 28 ve West Hamu a 3 v Bexley."

K týdnu končícímu 15. února 1945 tak celková výše ztrát, které způsobily raketové střely V - 2 byla nejvyšší od zahájení útoků a činila 180 mrtvých.

K 15. únoru 1945 byla vyhotovena první britská zpráva o výsledcích náletu nad Drážďany, která byla provedena z vyhodnocení leteckých fotografií a ještě neobsahovala žádná čísla. Zpráva jen říkala, že "na fotografiích jsou patrné značné materiální škody, mnoho domovních bloků vyhořelo, je zřejmé, že požáry už zničily značnou část města". Tahle tajná zpráva pak ještě obsahovala informaci, že Výbor náčelníků štábů se týden na to dozvěděl, že vyhodnocování dalších fotografií pořízených 15. února bylo "ztíženo přísvitem způsobený tím, že šestatřicet hodin po skončení posledního útoku ještě planuly některé požáry".

Ale bombardování Drážďan ještě nekončilo, neboť v ranních hodinách 15. února 1945, tedy necelých 36 hodin po příletu prvních britských bombardovacích letounů nad Drážďany, znovu na město zaútočila druhá vlna 200 amerických bombardérů. Jak říkala tajná zpráva, vycházelo bombardování téhle druhé vlny z předpokladu, že se může způsobit ještě větší zkáza, když dojde k útoku v době, kdy hasiči budou i se svou technikou v ulicích a kdy budou zasaženi bombardováním i oni.
Faktem do dnešních dnů zůstává, že nikdy nebyl přesně stanoven "počet skutečně mrtvých". Jediné, co je známo je, že ve městě Drážďany bylo nalezeno a zaregistrováno celkem 39 773 "oficiálně identifikovaných mrtvol" - ve většině případů šlo o uhořelé osoby. Dalších 20 000 mrtvých zůstalo pod troskami, nebo jejich těla byla spálena tak, že nebylo možné zjistit jejich totožnost.
Na ústředním drážďanském hřbitově je umístěn nápis na hromadném hrobě, který dává otázku, nečeká odpověď. Otázka zní - "Kolik jich zemřelo?" Nikdo se o odpověď k tomuto nápisu nepokusil.
Takže nalezneme vlastně i třetí číslo, které říká 39 773 + 20 000 = 59 773 ( ale i tohle číslo je určitě nepřesné, neboť v době bombardování bylo ve městě spousta uprchlíků, totálně nasazených dělníků, lidí, kteří byly na jiných seznamech vedeni jako nezvěstní, atd) ...!!!

Mapa postupu britské 21. Skupiny armád, ke které patřila i americká 9. A generála Simpsona

Obrázek

a také je zde vidět i postup americké 1. A generála Hodgese, z americké 12. Skupiny armád, v období od 8. února do 5. března 1945.

Dne 17. února 1945, na severu Západní fronty, kanadská vojska z 1. A dorazila k Rýnu v úseku dlouhém 16 kilometrů. Jižněji se americkým jednotkám z 12. a 20. pěšího praporu, z Pattonovy 3. A, dařilo útočit z jižního Lucemburska a také i ještě jižněji, v prostoru Saarlouis. Jižně od 3. A, útočila americká 7. A generála Patche, a to do prostoru kolem Saarbrückenu ( Všechno útočné snažení pozemních jednotek Kanaďanů, Britů, Američanů a Francouzů - Spojenců, a to od severu až k jihu Západní fronty bylo - směr Rýn, překročení řeky, a vytváření předmostí).
Bombardovacím letounům RAF se podařilo 17. února 1945 potopit v přístavu Terst italskou bitevní loď Conte di Cavour, dříve již poškozenou. Při tomto náletu je potopena i nedokončená bitevní loď Impero.
Toho samého 17. února 1945 se v Peenemünde, ve kterém Němci zkonstruovali a prakticky i odzkoušeli raketové střely V - 2 ( byly zkoušeny v různých fázích vývoje i na jiných místech) , začala rozléhat palba těžkých děl Spojenců. Ten samý den odjížděli technici a odborníci na raketovou techniku vlakem z vývojového a pokusného střediska. Zařízení středisek bylo posíláno na Západ nákladními čluny. Do konce února 1945 byli tito specialisté a jejich nezbytné technické zařízení již v Bavorsku, v místech, o kterých se hovořilo jako " o místech Hitlerova posledního odporu"!
Dne 18. února 1945, během ofenzívy Kanaďanů a Britů z Montyho 21. Skupiny armád v severní části Západní fronty, útočil Horrocksův 30. as ( XXX. as), z Dempseyho britské 2. A, na město Goh.
Ten samý den zaútočila i Pattonova 3. A, a to současně všemi svými sbory. Na severu Pattonova prostoru 3. A, od Echternachu, prolomil americký 8. as (VIII. as), Siegfriedovu linii, další dva americké sbory, 12. as ( XII. as) a také 20. as ( XX. as) na jihu tohoto prostoru, také postoupily vpřed, směrem severovýchodním.
Dne 19. února 1945, v době, pro Němce nejtěžší krize na Východní frontě ( od 12. ledna tam probíhala útočná operace Rudé armády, která Němce tlačila směrem na Berlín), se bez souhlasu Hitlera, setkal Himmler s představitelem švédského Červeného kříže, hrabětem Folkem Bernadottem, a zeptal se ho, "zda by případně mohla být zahájena jednání se západními Spojenci?" Zkušený vyjednávač Bernadott Himmlerovi, i když nezávazně, "navrhl, že v rámci prvního kroku by měly být koncentrační tábory předány do rukou Mezinárodního výboru Červeného kříže". Himmler byl však ochoten tak maximálně povolit, aby vězni z koncentračních táborů dostávali balíčky s potravinovou pomocí Červeného kříže, ovšem výhradně v případě "osob nordického původu". Vůbec to nemělo platit pro Slovany a Židy". Další setkání bylo dohodnuto - "na později - na potom"....!!!

(Pro Č 4., 5. a 6. - Do Německa 1945, - byly použity především mé dlouholeté poznámky za desítky let shromážděné, dále ověřená historická fakta z knih - Donald Sommerville - Druhá světová válka den za dnem, Vývoj a struktura německých ozbrojených sil v letech 1933 - 1945 - Sborník článků odborných redaktorů časopisu Command, Philippe Masson - Historie německé armády 1939-1945, - James Lucas - Poslední rok Německé armády, Horst Scheilbert - Německé obrněné jednotky, Martin Gilbert - Druhá světová válka - úplná historie, Darius Jedrzejewski, Zbigniew Lalak - Ocelová lavina, Janusz Piekalkiewicz - Tanková válka 1939 - 1945, Letecká válka 1939 - 1945 a Námořní válka 1939 - 1945 a další historické prameny z: Použité podklady na konci článků. Použity byly také některé termíny i z dalších pramenů, jako ověřená fakta, která jsem nezbytně potřeboval z internetu.).

Dne 20. února 1945 pokračoval americký 20. as (XX. as), z Pattonovy 3. A, v úspěšných útocích všemi svými jednotkami v prostoru tzv. sársko-moselského trojúhelníku.

V prostoru kde útočila britská Montyho 21. Skupina armád, tedy v severní části Západní fronty, se 21. února 1945 podařilo britské 51. divizi, z Horrocksova 30. as (XXX. as) z Dempseyho britské 2. A dobýt město Goch.
Druhý den, tedy 22. února 1945 se dařilo americkému 20. as ( XX. as) z Pattonovy 3. A úspěšně dokončit boje a obsadit oblast sársko-moselský trojúhelník.
Na italské frontě se dařilo dne 22. února 1945 postoupit smíšené americko-britské 5. A v obtížném horském terénu vysoko v údolí řeky Reno, viz boje v Č 119. :
http://www.palba.cz/viewtopic.php?f=196&t=5193
Ve čtvrtek 22. února 1945, po dobu více než 24 hodin probíhala letecká ofenzíva Spojenců pod kódovým označením "Operace Clarion". V rámci "Operace Clarion" startovalo z leteckých základen ve Velké Británii, Belgii, Francii, Holandsku a Itálii více než 9 000 letadel všech leteckých armád Spojenců, když tahle operace zároveň představovala demonstraci síly Spojenců. Bombardéry a stíhací-bombardéry, po více než 24. hodin, v rámci Operace Clarion, bombardovaly, na zmenšujícím se prostoru Třetí říše, její železniční uzly, mosty a lokomotivní depa.
ObrázekObrázekObrázek
Uživatelský avatar
michan
2. Generálporučík
2. Generálporučík
Příspěvky: 6814
Registrován: 28/10/2005, 13:43

Re: XVI. díl. Do Německa 1945. Č 4.

Příspěvek od michan »

XVI. díl. Do Německa 1945. Č 5.

Nálety, které někteří historici také nazvali - "demonstrace spojenecké síly ve vzduchu v rámci Operace Clarion", - pokračovaly ještě 23. února 1945. Když "Operace Clarion" končila, ukazovaly letecké snímky vyhodnocovacím důstojníkům spojeneckých štábů, že bylo na zemi vyřazeno 90% německé dopravní kapacity a dopravních uzlů na území Třetí říše.
Došlo i k omylům, když nahodilými oběťmi Operace Clarion, se hned v prvních hodinách stala dvě švýcarská pohraniční města Stein am Rhein a Rafz, ve kterých bylo zabito 17 civilistů...
Na pozemní frontě Západní Evropy, ten den 23. února 1945, začala nová mohutná ofenzíva americké 9. A a 1. A ( Bradleyho 12. Skupina armád) a to v prostředku západní fronty. Americká ofenzíva směřovala podél řeky Ruhr, zvláště pak do prostoru Jülichu a Dürenu. Americké jednotky řeku Ruhr překročily na mnoha místech a ihned vytvářely a zabezpečily obranou svá předmostí. Do cesty postupujících Američanů se stavěla Manteuffelova 5. TA a Zangenova 15. A z Modelovy Skupiny armád B, které však musely pomalu ustupovat. Také jižněji, ten den, 23. února 1945, mohutně, v rámci ofenzívy, zaútočila i americká Pattonova 3. A a Patchova 7. A.

Jak nebezpečné ještě Německo a jeho průmysl byly, nám doplnil svým hledáním v archivech Piekalkiewicz, který v německých dokumentech nalezl následující zprávu o stavu německé výroby tanků a SHD v únoru 1945, cituji: " I přes všechny rány je německá výroba stále ještě úžasně vysoká: v únoru 1945 bylo s měsíčním počtem 1 210 vyrobeno významně více tanků a SHD, než například v prosinci 1942 ( 721 tanků a SHD). A teprve koncem března 1945 začíná příkrý úbytek produkce. Od září 1939 do února 1945 bylo v Německu vyrobeno celkem 43 840 tanků a SHD...."

Dne 24. února 1945, na severu Západní fronty, útočili Britové a Kanaďané směrem k městům Uden a Weeze. Pod nimi pak jižněji, postupovala americká 9. A dál přes řeku Ruhr. Svazky amerického 19. as obsadily město Jülich. Jižněji pak americká Hodgesova 1. A a také Pattonova 3. A postoupily ve svých úsecích směrem na východ.

Z historických pramenů nám zachytil Martin Gilbert ve své knize - Druhá světová válka - Úplná historie - dění u Adolfa Hitlera, když hovořil pro své říšské gauleitery. Cituji:

"Hitler se 24. února 1945, zatímco probíhaly nálety prováděné v rámci Operace Clarion, setkal v Berlíně se svými gauleitery. 'Možná si všimnete, že se mi dnes bude občas chvět ruka', řekl jim 'a čas od času třeba i hlava, ale mé srdce se nezachvěje - to nikdy!'
Na Západní frontě tehdy ještě ani jeden spojenecký voják nepřekročil Rýn. A na Východní frontě Odra, i když na několika místech došlo k jejímu překročení, nadále sloužila jako účinná překážka, na níž zatím ztroskotal každý pokus Rusů proniknout blíže k Berlínu."

Dne 25. února 1945 obsadil americký 7. as (VII. as) z Hodgesovy americké 1. A, konečně město Düren. Na březích řeky Ruhr bylo vytvořeno americkými jednotkami zase několik dalších předmostí. Jižně od americké 1. A, se na jejím pravém křídle podařilo 25. února 1945 Pattonově 3. A, vybudovat nedaleko města Saarburgu přechod přes řeku Saar.

Dne 26. února 1945 útočili, v severní části Západní fronty Britové, a ve střední části Západní fronty i americké jednotky, a to v prostoru Goch - Uden - Calcar. Téhož dne klesla rozvodněná hladina Rýna natolik, že se do bojových akcí silně angažovaly i oddíly americké 9. A, které postoupily poměrně rychle vpřed, ale Němci je pak zpomalili na Siegfriedově linii, kde docházelo k těžkým bojům. Celkově však jednotky americké 1. A a 9. A rychle postoupily ze svých předmostí na řece Ouru směrem dál na východ.
Téhož 26. března 1944 je Spojenci podniknut "27. Velký nálet" z 363 celkových na Berlín, a to v odpoledních hodinách od 13 hodin 19 minut do 14 hodin 7 minut. Je to ještě těžší nálet na hlavní město Třetí říše než byl podniknut 3. února 1945. Toho 26. února na Berlín zaútočilo 1 112 čtyřmotorových bombardérů americké ( USAAF ) 8. letecké armády v doprovodu více než 700 stíhaček P - 51. Americké bombardéry svrhly 2 789 bomb. Německá PVO sestřelila jen 13 bombardérů a 2 stíhačky P -51 Mustang.
Bylo 27. února 1945, když pod těžkými údery kanadských a britských jednotek padla města Uden a Calcar. Jednotky Montyho britské 21. Skupiny armád tak postoupily na severu Západní fronty, severovýchodně od Calcaru, až k veletoku Evropy Rýnu. Jižně od nich pak v pásmu americké 1. A překročily americké jednotky ze 7. as (VII. as) řeku Erft u Modrathu a postoupily až na úroveň Kolína nad Rýnem. Americká 9. A a Pattonova 3. A také postoupily ve směru na severovýchod. Dva z Pattonových sborů 3. A pak odklonily své útoky směrem na Trevír (Trier).
O spolupráci mezi zpravodajskými službami Spojenců, svědčí historická zpráva zachycená v archivech. Tahle zpráva říká, že britská zpravodajská služba informovala dne 28. února 1945 sovětskou vojenskou misi v Londýně o počtu a složení německých pozemních sil na Východní frontě. Tedy o jednotkách, které stály proti SSSR. Britové tuhle zprávu získali z Enigmy a Sovětům ji předávali ten den jako Depeši ULTRA.
Utajené historické dokumenty vypověděly o tom, že Spojenci dne 28. února 1945 ukořistili německé dokumenty ve Štrasburku. Tyto německé dokumenty potvrzovaly, že továrna firmy Auer v Oranienburgu severně od Berlína má podíl na výrobě "transuranů" určených pro výrobu nukleární energie. Britský štáb okamžitě vydal rozkaz, aby byla továrna bezodkladně bombardována.

Letecké operace Spojenců - Březen 1945.
V měsíci březnu, z rozkazu Velitelství britského bombardovacího letectva RAF a 8. americké letecké armády, shodily na území říše spojenecké bombardéry více než 73 000 tun bomb. Zásadní cíle pro britskou RAF byly Mannheim, Kassel, Essen a Dortmund.
Dne 12. března 1945 je při náletu na Dortmund shozeno 4 850 tun bomb - byl to nejtěžší letecký útok na jediný cíl podniknutý během celé 2. světové války. Při náletu na Bielefeld dne 15. března byla poprvé během 2. světové války použita největší bomba tzv. Grand Slam o váze skoro 10 tun. Americká 8. letecká armáda bombardovala, v některých dnech března své cíle za použití až 1 500 těžkých bombardérů v jednom dni. K cílům americké letecké armády patřily mimo jiné i Chemnitz, Osnabrück a Swinemünde. Obě spojenecká letectva, a to jak britské, tak americké, celý březen útočila především na dopravní tepny a továrny na výrobu syntetického benzínu. Na některé taktické cíle útočily i těžké bombardéry, když například 9. letecká armáda uskutečnila 55 000 letů, při kterých shodila 33 000 tun bomb, a to především v podpůrných akcích pro pozemní jednotky. Britská RAF uskutečnila celkem 30 000 letů, takticko-podpůrných pro pozemní jednotky. K letecké ofenzívě Spojenců nemalou měrou přispěla v březnu 1945 svou činností i bombardovací letadla umístěná na letištích ve Středomoří.

Dne 1. března 1945 postoupily jednotky 9. A, svým 19. as (XIX. as) a 13. as (XIII. as), k Mönchengladbachu a k Neuss, které ten den obsadily a postoupily urychleně dál k řece Rýnu. Jižněji pak ten samý den, americká 1. A generála Hodgese útočila na Kolín nad Rýnem a ještě jižněji pak Pattonova 3. A postoupila nedaleko řeky Kyll, a také na jihu od Trevíru (Trier).
Dne 2. března 1945, na středním úseku Západní fronty, útočila jedna z částí americké 9. A přes Roermond, který obsadila, stejně jako Venlo na řece Maase. A druhá část 9. A mířila k Rýnu, který dosáhla v prostoru Düsseldorfu, kde však Američané zjistili, že němečtí ženisté všechny mosty přes řeku zničili.
Ve střední části Západní fronty, dne 2. března 1945, pak americká Hodgesova 1. A postupila za řeku Erft ke Kolínu nad Rýnem a její pravé křídlo mířilo více vpravo na východ. Jižně od americké 1. A útočily americké jednotky 20. as (XX. as) z Pattonovy 3. A a dařilo se jim obsadit město Trevír (Trier).

Dne 3. března 1945 vyhlásilo Finsko válku Německu. Turecko ten samý krok provedlo již 10 dní předtím. To znamenalo, že jak Turecko, tak Finsko, si jako země zajistily místo u jednajícího stolu "v rodině Spojeneckých zemí", které se považovaly za vítězné mocnosti.
Ten samý den 3. března 1945 se u Gilberta dozvídáme o jedné důležité politické události, když napsal, cituji:

"V samém Německu toho dne navštívil Winston Churchill, který podnikal inspekční cestu po Západní frontě, město Jülich; bylo to poprvé, co britský ministerský předseda vstoupil na německou půdu od té doby, kdy Neville Chamberlain odjel v září 1938 do Mnichova a svým podpisem vyjádřil souhlas s tím, aby Československo odstoupilo Německu Sudety."
ObrázekObrázekObrázek
Uživatelský avatar
michan
2. Generálporučík
2. Generálporučík
Příspěvky: 6814
Registrován: 28/10/2005, 13:43

Re: XVI. díl. Do Německa 1945. Č 4.

Příspěvek od michan »

XVI. díl. Do Německa 1945. Č 6.

Toho samého 3. března 1945 odpálili Němci znovu letounovou střelu V - 1 na Londýn, stalo se tak prvně od září 1944. Nálet na Londýn střelami V - 1 provedlo celkem 21 letounových střel, ale jen 7 z nich zasáhlo oblast Londýna. V rámci prevence - z obav o stav morálky Londýňanů, že by se mohly opakovat nálety jak V - 1, tak V - 2, zahájily britské bombardéry ještě téhož dne nálety na odpalovací zařízení u Haagu v Holandsku. Bohužel mnoho britských pum dopadlo na obytné čtvrti města Haag a zabilo 520 civilních osob.
Dne 3. března 1945 se Kanaďané z kanadské 1. A a Britové z 30. as (XXX. as) britské 2. A, setkali, nedaleko Geldernu, s americkými oddíly z 9. A. Jižněji odtud v prostoru Pattonovy 3. A obsadil americký 12. as (XII. as) přechody přes Kyll. Ještě jižněji pak, v pásmu Patchovy americké 7. A, bylo obsazeno město Forbach.
V noci ze 3. na 4. března 1945, jsou v rámci Operace Gisela, znovu zahájeny, poprvé po několika měsících, německé rušící nálety na Velkou Británii. Němci v rámci tohoto rušivého bombardování zaznamenají svůj poslední větší úspěch - přes 100 německých stíhaček ( NJG 2) pronásleduje jeden ze svazů bombardérů RAF, který se v té době vrací z náletu na tukové závody v Kamenu u Dortmundu. Německým nočním stíhačům se podařilo při přistávání britských bombardérů na svých základnách sestřelit 19 čtyřmotorových bombardérů a 17 je jich zničeno na zemi.
Při americkém bombardování dne 4. března 1945 došlo k omylu a několik bomb bylo shozeno na švýcarský Curych, kde bylo zabito 5 civilistů. Stalo se tak, když ten den letěli Američané ze základen ve Velké Británie bombardovat německé průmyslové město Pforzheim.
Dne 4. března 1945 obsadil britský Horrocksův 30. as ( XXX. as) z Dempseyovy 2. A město Geldern. Americká 9. A a 1. A, o něco jižněji, postupily ten den i nadále k řece Rýn. Jeden z amerických sborů Hodgesovy americké 1. A, 7. as ( VII. as) v té době útočil stále na Kolín nad Rýnem.
Na zbývajícím území Hitlerovy Třetí říše začaly dne 5. března 1945, nařízené odvody nezletilých chlapců ročníku 1929. Do Wehrmachtu jsou tím dnem povoláni chlapci, kterým bude "až tento rok teprve 16 let".
Dne 5. března 1945 vstupují jednotlivé oddíly amerického 7. as ( VII. as ) z Hodgesovy 1. A, od jihu a od východu, do Kolína nad Rýnem. Ten den postupují Spojenci na celé Západní frontě.

Den 6. března 1945, den před tím než Spojenci překročili Rýn, byl bohatý na bojové události na Západní frontě, ale i na politicko-vojenské události u Britů.
Začněme těmi na frontě:
V severní části Západní fronty zaútočili Kanaďané svou 1. A, dne 6. března 1945, plnou silou západně od Rýna s cílem zlikvidovat poslední zbytky německého odporu v prostoru Xantenu.
Jižněji pak americká 9. A útočila stále na východ a dorazila na široké frontě k řece Rýn. Na jih od 9. A bojovala v Kolíně nad Rýnem, v těžkých pouličních bojích, svými pozemními jednotkami americká 1. A ( viz zde článek kolegy Rase
http://www.palba.cz/viewtopic.php?f=137&t=4732
). Jedna část americké 1. A, kterou byla 9. tanková divize, útočila stále na jih k městu Remagenu. Ještě dále na jih pronikaly u Koblenze tankové svazy Pattonovy 3. A k Rýnu.
A ty politicko - vojenské:
Dne 6. března 1945 byl zabit v Holandsku obergruppenführer SS (generálplukovník SS) Rauter, i když jen náhodou. Stalo se tak omylem, když několik mladých bojovníků Holandského hnutí odporu, chtělo u Apeldoornu ukořistit německé nákladní auto. Ale ani tato náhodná smrt Rautera nezabránila Němcům, aby ještě ten den nespustili represálie. Celkově pak během týdne vystříleli 263 Holanďanů, mezi kterými byli i tzv. "kandidáti smrti", což byli bojovníci Hnutí odporu, kteří byli již nějakou dobu zadržováni ve vězení v Amsterdamu a v Utrechtu. Událost byla do dějin zapsána proto, že jeden z účastníků tzv. "policejní popravčí čety", a byl jím Helmut Seijffards, odmítl střílet. Okamžitě byl zatčen a popraven. Při vykonávání poprav utekl nejvyšší představitel jedné z hlavních skupin Holandského hnutí odporu - Jan Thijsen. byl však velice rychle dopaden a okamžitě popraven s ostatními.
Pro dějiny byla velice znepokojivá zpráva, kterou obdržel Londýn dne 6. března 1945!
Zpráva hovořila o popravách jiného druhu - Zpráva říkala, že Rusové v Polsku vraždí Poláky, kteří se hlásí k Polské exilové vládě v Londýně. Cituji z Gilberta:

"Do Londýna došly 6. března zprávy o popravách jiného druhu - o tom, že Rusové v Polsku vraždí Poláky, kteří zachovávají věrnost své exilové vládě sídlící v Londýně. Podle nich došlo v oblasti Krakova k 'hromadnému zatýkání' Poláků věrných Londýnské exilové vládě, nebo aktivně činných v řadách podzemní Armie Krajowe. Dva transporty, 'každý se 2 000 osob', odvezly deportované z Polska do pracovních táborů v Sovětském svazu. Až 6 000 bývalých důstojníků Armie Krajowe bylo internováno v táboře u Lublina, který byl řízen sovětskými orgány. 'Vězni jsou vystaveni špatnému zacházení,' tvrdilo se ve zprávách, 'a m,nozí jsou v několikadenních intervalech odváženi na neznámá místa.' Bojovníci Armie Krajowe, kteří byli zatčeni Bialystoku, 'jsou vystaveni hladovění, bití a mučení a obviňují je ze špionáže ve prospěch Velké Británie a polské londýnské vlády a kromě toho i ze spolupráce s Němci. Dochází k mnoha úmrtím'. V té době se pomalu začínali trousit první uprchlíci, kteří se vraceli domů z osvobozených táborů a oblastí.
Už několik týdnů předtím se do vesničky Sokoly u Bialystoku, jež byla zbavena nacistického jařma, vrátilo 20 Židů. Avšak místní Poláci je nechtěli přijmout mezi sebe zpět a zabili 7 navrátilců, včetně čtyřleté osiřelé holčičky."

Den 7. března 1945 je nesmazatelně zapsán v historii Západní fronty.
Toho dne 7. března 1945 první tanky americké 9. obrněné divize (velitel generálmajor Leonard) z amerického 3. ts (III. ts) z americké 9. A generála Simpsona, pronikly v ranních hodinách u města Remagen k Rýnu. Němečtí obyvatelé městečka Remagen, ve snaze zabránit ničení a válčení, vyvěsili bílé vlajky. Když americké tanky dorazily k Remagenu "profrčely" městem a blížily se k Rýnu, kde zjistily, že přes široký veletok západní Evropy Rýn, "stojí neporušený železniční most"!!! Vypadalo to jak zázrak!
Tím mostem byl tzv. "Ludendorffův most", což byl jeden z velkých železničních mostů přes

Obrázek

Rýn, který Němci postavili během Velké války( viz také na Palbě článek od Liptona:
http://www.palba.cz/viewtopic.php?f=137&t=323
).
V době, kdy se k Ludendorffovu mostu přibližovaly americké tanky a džípy s pěchotou, odpálili na opačném konci mostu němečtí ženisté první z celé řady náloží, ale most zůstal až na menší díry neporušen. Totiž nevybuchla ta "Hlavní nálož".
Na americké tanky americké 9. obrněné divize nasadili Němci nejtěžší německé stíhače tanků Jagdtiger vyzbrojené kanóny ráže 128 mm Pak 44 L/55, viz zde od Sa 58:
http://www.palba.cz/viewtopic.php?f=116&t=1070
Němci nebyli přesní a americké tanky Sherman zastavit nedokázali. Naopak pod těžkou palbou amerických děl byli nuceni se urychleně stáhnout z města Remagen. Americká 9. tanková divize přesunula své tanky na východní břeh řeky Rýn, kde vytvořila předmostí, které 12. března 1945 již sahalo do hloubky 23 km. Když se německé Jagdtigery 7. března 1945 stahovaly, ještě ostřelovaly předmostí, kde probíhaly opevňovací práce, ale do soubojů s americkými tanky Sherman se již nepouštěly.
Američtí ženisté okamžitě vběhli, kryti palbou tankových kanónů, na most a urychleně odpojovali bleskovice od náloží.
Na celou tuhle událost později po válce vzpomínal seržant Alexander B. Drabik z Ohia, když o tom Gilbert píše: "Doběhli jsme do poloviny mostu a cestou jsme křičeli. Nezastavoval jsem se, poněvadž jsem věděl, že když to neudělám nemůžou mě zasáhnout. Moji podřízení postupovali v zástupu za sebou a ani jednoho nezasáhli. Kryli jsme se v několika kráterech po vybuchlých pumách. Potom jsme zůstali jen tak sedět a vyčkávali jsme až přijdou ostatní."
Do večera 7. března 1945 překročilo největší veletok západní Evropy řeku Rýn přibližně prvních sto amerických vojáků. Za Ludendorffovým mostem vytvářeli Američané prvá předmostí na pravé, východní straně Rýna, která, jak již bylo řečeno, neustále rozšiřovali do všech stran.
Do historie se tak dostal další fakt - západní Spojenci se dostali na pravý břeh Rýna, což znamenalo, že to bylo poprvé od roku 1805.
Ano, v roce 1805 překročil Rýn naposledy Napoleon, a od té doby až do 7. března 1945 se to "nepodařilo žádnému nepříteli, ani vetřelci, který by pronikl válečným způsobem na území Německa - na pravý břeh Rýna...!!!"

Celý tenhle historický okamžik američtí vojáci strávili tak, že prováděli všechny druhy obrany tohoto mostu. Okolí Ludendorffova mostu po celý den připravovali pro pěchotní i protitankovou obranu. Stejně tak vybavovali okolí protiletadlovými kanóny, vznikala PVO Ludendorffova mostu.
To Němci prožívali úplně jiné stavy. Ještě v noci ze 7. na 8. března 1945 zbavil Adolf Hitler polního maršála Rundstedta velení německých sil na Západě, když Rundstedta za jeho zády doprovodil slovy: "Už o něm nechci slyšet".
Ten samý den, 7. března 1945, americké jednotky 9. A dokončily pouliční boje a obsadily město Kolín nad Rýnem. Jižně od 1. A pak americký 12. as z Pattonovy 3. A pokračoval v rychlém postupu směrem na severovýchod.


Použité podklady:


Duce – Anatomie jedné kariéry – Luboš Taraba.
Adolf Hitler a jeho cesta k moci – Rainer Zitelmann.
Nacismus – Alessandra Minerbiová – editor: Flavio Florani.
Pakty Stalina s Hitlerem – výběr z dokumentů 1939 a 40 – Naše vojsko.
Přísně tajné 3/99, 4/99, 3/05 a 3/08.
HPM ročník XIV. – Ivo Pejčoch – Těžký křižník Canarias.
Září 1938 – Role a postoje spojenců ČSR – Miloslav John.
Dějiny světa, svazek IX – L. I. Zubka, A. M. Zubinský a G. N. Sevosťjanov.
Dějiny světa, svazek X. – V. V. Kurasov, A. M. Někrič.
Krev, slzy a pošetilost v nejtemnější hodině 2. světové války – Len Deighton.
Druhá světová válka – Úplná historie – Martin Gilbert.
Blitzkrieg od Hitlerova nástupu po pád Dunkergue - Len Deighton.
Druhá světová válka – John Keegan.
Polské tažení Hitler a Stalin rozbíjejí Polskou republiku – Janusz Piekalkiewicz.
Tanková válka 1939 – 1945 - Janusz Piekalkiewicz.
Letecká válka 1939 – 1945 - Janusz Piekalkiewicz.
Námořní válka 1939 – 1945 - Janusz Piekalkiewicz.
Historie německé armády 1939 – 1945 – Philippe Masson.
Slovenská armáda 1939 – 1945 – Charles K. Kliment, Břetislav Nakládal.
Hitlerovi válečníci – Guido Knopp.
Německé obrněné jednotky – Horst Scheibert.
Hitlerovy elitní jednotky – Lucas Cooper.
Němečtí parašutisté ve II. světové válce – Volkmar Kühn.
Operace Jubilee, Dieppe 1942 – Norman Franks.
Narvik – Donald Macintyre.
Ocelová lavina – Darius Jedrzejewski, Zbigniew Lalak.
Bitva o Británii – Leonard Mosley a redakční kolektiv Time-Life Books.
Černí andělé, Historie zbraní SS – Rupert Butler.
Historie válek – David Brownstone a Irene Franck.
Neznámé špionážní operace KGB – Mitrochinův archiv – Christopher Andrew, Vasilij Mitrochin.
Den D, 1944, Hlasy z Normandie – Robin Neillands, Roderick de Normann.
Druhá světová válka den za dnem – Donald Sommerville.
Svět ve válce 1939 – 1945 – Dr. Duncan Anderson, Dr. Stephen Badsey, David Chandler, Dr. Paddy Griffith, Sean McKnight, Gary Sheffield.
Marcel Jullian – Bitva o Británii – červenec-září 1940
Alan Cooper – Cíl Drážďany.
Boje o Itálii 1943 až 1945 – Dominick Graham a Shelford Bidwell.
Hitlerovy horské jednotky – James Lucas.
http://www.palba.cz/viewtopic.php?t=1176,
http://www.palba.cz/viewtopic.php?t=1179
http://www.palba.cz/viewtopic.php?t=1193
http://www.palba.cz/viewtopic.php?t=1209
a v nich následné diskuze.
Miloš Hubáček – Bitva u Matapanu.
Miloš Hubáček - INVAZE.
Válka v Normandii. Ode Dne D k St. Lo,
německýma očima - Vince Milano a Bruce Conner.
Charles Kirkpatrick - Spory o druhou frontu.
Stephen Badsey - Příprava operace Overlord.
Detlef Vogel - Německá obrana.
Edward Marolda - Operace Neptune.
Steven J. Zaloga - Den D 1944 Pláž OMAHA.
Roger Cirillo, Stephen Badsey - Den D.
Charles Kirkpatrick - Soustřeďování sil.
Alfred Price - Vzdušné boje.
Nigel de Lee - Boje v Ńormandii.
Nigel de Lee - Průlom.
Bernard Nalty - Invaze do jižní Francie.
Roger Cirillo - Pronásledování k Sieně.
John Prager, C. W. Star Busmann - Bitva u Arnhemu a válka v Západní Evropě.
Generálmajor R. E. Urquhart, CB DSO a Wilfred Greatorex - ARNHEM.
Jaroslav Hrbek - ARNHEM 1944.
Tim Saunders - NIJMEGEN - Operace Market Garden (americká 82. vzdušná výsadková divize a gardová obrněná divize).
Donald R. Burgett - CESTA DO ARNHEMU - Křičící orel v Holandsku.
Frank Steer - ARNHEM - Operace Market Garden - Přistávací plochy a Oosterbeek.
A. Korthals Altes a N. K. C. A. in´t Veld - ZAPOMENUTÁ BITVA. ( The Forgotten Battle)
Peter H. Gryner - Ardeny 1944.
Leo Kessler - Ardeny: Operace Lítice.
Otto Skorzeny - Mé velitelské operace.
Steven J. Zaloga - Panther vs. Sherman.
Jaroslav Hrbek – Tobruk 1941.
Janusz Ledwoch – Afrikakorps.
Paul Carell – Lišky Pouště.
Janusz Piekalkiewicz – Rommel – Tajná válka v Africe.
Dwight David Eisenhower – INVAZE DO EVROPY.
Harry C. Butcher – TŘI ROKY s EISENHOWEREM.
Jiří Brož – STŘEDOMOŘÍ V OHNI DRUHÉ SVĚTOVÉ VÁLKY.
D – DAY OPERACE OVERLORD, dle nakladatelství Salamander
Den D 1944 Pláž Omaha, - Steven J. Zaloga, Howard Gerrard.
Books Ltd, Londýn.
Další související historická literatura.
Mé dlouholeté poznámky a mapy.
Z webu http://www.Palba.cz je použito jako podklad a upoutávka:
V subkapitole – Armády 1918 – 1945 u Francie zde:
http://www.palba.cz/viewforum.php?f=143
a zde jednotlivé sekce:
a) Pozemní a cizinecká legie – (články od Kačermiroslav, Sa 58 a Bruno):
http://www.palba.cz/viewforum.php?f=160
b) Letectvo – ( články YAMATO, Kačermiroslav a Fatale):
http://www.palba.cz/viewforum.php?f=161
c) Námořnictvo – (ovládal Norad – Nelson):
http://www.palba.cz/viewforum.php?f=162
d) Opevnění a bunkry – (od Bruna a Lorda):
http://www.palba.cz/viewforum.php?f=48
Aby pak důležitou smlouvu o porážce Francie z 22. června 1940 dodal Kačermiroslav v sekci
e) Ostatní:
http://www.palba.cz/viewtopic.php?t=3463
V subkapitole – Armády 1918 – 1945 pak nalezneme - Británie viz zde:
http://www.palba.cz/viewforum.php?f=139
kde jsou pak jednotlivé sekce, a v nich potom musíš otevřít - Pozemní vojsko:
http://www.palba.cz/viewforum.php?f=154
tam teprve otevřeš Obrněná technika – (především YAMATO, TonyHazard a Easy_Company) zde:
http://www.palba.cz/viewforum.php?f=241
aby pak ještě následovaly odkazy od Sa 58:
http://www.palba.cz/viewtopic.php?t=3351
a Thór:
http://www.palba.cz/viewtopic.php?t=2936
http://www.palba.cz/viewtopic.php?t=2892
http://www.palba.cz/viewtopic.php?t=2821
Royal Navy (především Norad – Nelson a také trochu Mikhassel. Dralno):
http://www.palba.cz/viewforum.php?f=153
Letectvo:
http://www.palba.cz/viewforum.php?f=99
pak má své podsekce:
Stíhací letouny – (xradar, YAMATO, Tempík, Reisen):
http://www.palba.cz/viewforum.php?f=216
Bombardovací a bitevní letouny – (Haness, YAMATO):
http://www.palba.cz/viewforum.php?f=217
Ostatní letouny – (Kačermiroslav):
http://www.palba.cz/viewforum.php?f=218
Různé – (od Haness, Ikala, Lord a YAMATO):
http://www.palba.cz/viewforum.php?f=220
A starší neaktualizovaný článek od Fatale:
http://www.palba.cz/viewtopic.php?t=1180
O Německé obrněné technice je možné se na Palbě dozvědět na tomto odkaze v subkapitolách zde http://www.palba.cz/viewforum.php?f=138
Tanky a stíhače tanků:
http://www.palba.cz/viewforum.php?f=116
od Sa 58, YAMATO, TonyHazard.
Samohybná děla http://www.palba.cz/viewforum.php?f=117 také od Sa 58 a YAMATO.
Mnoho dalších věcí, jako jsou OA – Obrněné Automobily - na tomto odkaze http://www.palba.cz/viewforum.php?f=17 také od Sa 58.
Z letecké techniky jsou to především v subkapitole Luftwaffe
http://www.palba.cz/viewforum.php?f=20
u Stíhacích letadel http://www.palba.cz/viewforum.php?f=112
monografie Hans S a YAMATO, stejně jako u Bombardovacích a bitevních http://www.palba.cz/viewforum.php?f=113
a u Ostatních http://www.palba.cz/viewforum.php?f=192
je to pak Tunac, Haness, Hans S a YAMATO.
Vybavení letounů http://www.palba.cz/viewforum.php?f=193je od Ikala, Eda a Sa 58.
O Itálii jsou pak jednotlivé subkapitoly zde:
http://www.palba.cz/viewforum.php?f=142



Případné doplnění a diskuzi prosím směřujte na tento odkaz:


http://www.palba.cz/viewtopic.php?f=137&t=2701
ObrázekObrázekObrázek
Odpovědět

Zpět na „Pozemní boje 1944 - 1945“