XV. díl. Bitva o Ardeny 1944, 45. Č 49.

Od Normandie po kapitulaci Německa

Moderátoři: michan, Pátrač

Odpovědět
Uživatelský avatar
michan
2. Generálporučík
2. Generálporučík
Příspěvky: 6814
Registrován: 28/10/2005, 13:43

XV. díl. Bitva o Ardeny 1944, 45. Č 49.

Příspěvek od michan »

XV. díl. Bitva o Ardeny 1944, 45. Č 49.
Mapa konce bojů v Ardenách, kdy americké jednotky 1. A a 3. A vytlačovaly Němce, v

Obrázek

období od 17. ledna 1945 až do období 7. února 1945, kdy mohli provádět jen lokální útoky.
Bilancování Bitvy o Ardeny a Závěr.
V předchozích dvou článcích jsme provedli jen takové běžné hodnocení po Bitvě o Ardeny, které nám nabízí historická literatura mnoha historiků světa i s oficiálním 6ti body americké historiografie ( viz Č 48.). V anglosaské historii, je pak převládající britská historiografie, která má k Bitvě o Ardeny vyjádření, které shrnuto zní: " Během ardenské protiofenzívy Němci neukázali žádné zvláštní kvality...!!! Realizace jejich operačních plánů byla víc než průměrná a velení nedokázalo cílevědomě a soustředěně řídit akce za nepříznivých okolností, tváří v tvář rozhodnému odporu amerických jednotek."

Když se to vezme kolem a kolem, tak je to vlastně od Britů pohana Němců a naopak vyjádření uznání pro americké jednotky. Ale nejen britští historici, ale i samotní američtí historici však o americkém velení běžně hovoří tak, že - "nebylo příliš na výši a nakonec, jako obvykle rozhodla americká převaha kvality a kvantity!!!" Všichni vojenští historici, stejně jako civilní historici, však vyjadřují jedinou výjimku kvality mezi americkými vyššími veliteli. Každý asi tušíme kdo jim byl - Ano generál Patton.
U žádného historika světového formátu a to jak vojenského, tak civilního, jsem nenašel "zpochybnění kvalit generála Pattona v Bitvě o Ardeny". Většina historiků hovoří o Pattonově "předvídavosti, rozhodnosti a rychlosti při provedení protiútoku proti jižnímu křídlu německého výběžku, které byly klasickou ukázkou velitelských kvalit".
V pozdějších letech pak historici hovořili o tom, že se v Bitvě o Ardeny nesmí zapomínat na skutečně kvalitní americkou obranu (někteří hovoří o heroickém odporu mnoha amerických jednotek v obraně), která v prvních kritických dnech německé ofenzívy vytvořila prostor pro přísun záložních jednotek. A to v době, kdy selhalo americké velení, a to jak na středních velitelských funkcích, tak i na vyšších funkcích, třeba i u velitelů divizí. V americkém velení se ukázaly mezery i v třetím roce války, a to zvláště v komunikaci velitelů předních jednotek s veliteli Logistiky. Mnozí američtí velitelé však zase naopak projevili všeobecné kvality - tvrdohlavost amerického důstojníka i vojáka, rychlost a samostatnost rozhodování. Mnohdy je oceňován smysl pro kolektiv, schopnost improvizace, vlastnosti, které zabránily i v prvních dnech německé ofenzívy mnohem větší katastrofě, než která vznikla.
Gryner na str. 94 v roce 1994 říká, cituji:

"Tvrdohlavý odpor organizovaných jednotek i roztroušených bojůvek (v samostatných domech, statcích v terénu a v místech s terénními překážkami - má poznámka) umožnil stabilizaci fronty a nakonec vytvořil příznivé podmínky pro realizaci spojeneckého protiútoku."

Bilancování:
A nyní pojďme a řekněme si jaké byly vlastně výsledky ( nejprve Plán Bitvy o Ardeny

Obrázek

a poté plán v kombinaci se skutečností německé ofenzívy od 16. prosince do 26. prosince

Obrázek

1944 - kam až Němci v Ardenách do té doby postoupili.) německého Wacht am Rhein?
Jaké utrpěla která bojující strana ztráty? A jaké byly naopak zisky?
Čísla, která budu uvádět jsou přibližná a většinou jsem při nich volil průměry toho, co uvádí větší množství historiků, jejichž data jsem použil. Jedná se o historiky, které uvádím v - Použité podklady a také zde v těchto článcích použité:
Pro Č 49., 50. - Bitva o Ardeny, byly použity především mé dlouholeté poznámky za desítky let shromážděné, dále ověřená historická fakta z knih - Steven J. Zaloga - Panther vs. Sherman Bitva v Ardenách 1944, Peter H. Gryner - Ardeny 1944, Hitlerova armáda. Vývoj a struktura německých ozbrojených sil v letech 1933 - 1945 - Sborník článků odborných redaktorů časopisu Command, Philippe Masson - Historie německé armády 1939-1945, - James Lucas - Poslední rok Německé armády, Horst Scheilbert - Německé obrněné jednotky, Martin Gilbert - Druhá světová válka - úplná historie, Donald Sommerville - Druhá světová válka den za dnem, Darius Jedrzejewski, Zbigniew Lalak - Ocelová lavina, Leo Kessler - Ardeny: Operace Lítice, Otto Skorzeny - Mé velitelské operace, Janusz Piekalkiewicz - Tanková válka 1939 - 1945, Letecká válka 1939 - 1945 a další historické prameny z: Použité podklady na konci článků. Použity byly také některé termíny i z dalších pramenů, jako ověřená fakta, která jsem našel pod heslem Ardeny na internetu...

Shrnuto a podtrženo jsou ztráty, jak na spojenecké, tak na německé straně, dohromady více než 23 000 mrtvých z toho je přibližně 13 000 mrtvých německých vojáků a o něco víc než 10 000 mrtvých je Američanů. Britové, kteří se Bitvy o Ardeny účastnili jen v severní části výběžku na velice krátké frontě, měli přibližně 200 mrtvých.

Jeden z předních představitelů Spojenců, britský premiér Jejich Veličenstev sir Winston Churchill v britské Dolní sněmovně shrnul ztráty zvláštním poměrem, když řekl: "že na každého Brita, který se zúčastnil Bitvy o Ardeny připadlo 30 až 40 Američanů a jejich ztráty byly 60x až 80x vyšší, než ztráty britské."
I tahle číselná vyjádření jasně říkají, že, jak američtí historici zjistili: "Bitva o Ardeny je považována svým rozsahem nejen za největší, ale také za nejúspěšnější americkou bitvu v 2. světové válce.
Mimo již řečených padlých měli Američané ještě přibližně 46 000 raněných a 21 000 pohřešovaných, což v americké historiografické terminologii zahrnuje nejen nezvěstné, ale i zajaté.
Gryner v roce 1994 napsal, cituji:

"Oficiální americké prameny uvádí 10 276 padlých, 47 493 raněných a neuvěřitelně vysoké číslo pohřešovaných: 23 218. Vzhledem k tomu, že zajatých Američanů bylo zhruba 18 000, naskýtá se tu praktická otázka co se stalo se zbývajícími 5 000... ?
Německé Vrchní velení odhadlo vlastní ztráty od 16. prosince 1944 do 28. ledna 1945 mezi 82 000 až 98 000. Nakonec bylo oficiálně přiznáno 81 834, z čehož bylo 12 652 padlých, 38 600 raněných a 30 582 pohřešovaných. Spojenecké prameny se spíše přiklánějí - pochopitelně - k číslu vyššímu a odhadují celkové německé ztráty na 98 000 mužů, včítaje i vzdušné a pozemní ztráty Luftwaffe. ( Generál SS Dietrich sám odhadl, že jenom jeho 6. TA SS ztratila 37 000 mužů)."


Kdo více než několikrát sledoval historické vyjádření ztrát některé z válčících stran, tak ví, že není vůbec jednoduché napsat trochu přesnější ztráty, a to vždy u všech válčících stran. Většina historiků se tak kryje slovíčkem "přibližně", nebo také "více než" a pod. Totiž vyčíslování ztrát ovlivňuje mnoho faktorů a to jak u mrtvých, zraněných, pohřešovaných a zvláště pak u zajatých a nezvěstných. Někdy se ti tzv. "nezvěstní" přímo zahrnou do totálních ztrát, tedy mezi mrtvé. Naopak ti zajatí se po nějaké době například naleznou, či utečou ze zajetí a později se buď přihlásí, nebo také ne.. Existují také nepřesné odhady samotných velitelů. Existuje ztráta dokumentů, spálení dokumentů při boji a další. Jeden z faktorů, který ovlivňuje nepřesnost ztrát a faktu, že byli zajati, je také - "vypařil se do neznáma". Totiž když dojde k zásahu těžkým dělostřelectvem, či bombardováním oblasti, kde se nachází větší počet pěchoty, začne působit tzv. efekt - "Vypařil se". Ano spousta vojáků, jak v 1. tak v 2. světové válce, ale i později, se skutečně po "přímém zásahu doslova vypařila a nenalezne se z některých lidí vůbec nic"!!!
A přesně i tento efekt - "Vypařili se" - byl a je zaznamenán i v Bitvě o Ardeny.

Postupme dál a řekněme si, že Peter H. Gryner nás v roce 1994 seznamuje se ztrátami takto, cituji:

"Faktem zůstává, že celkové německé ztráty daleko převýšily ztráty Spojenců (to říká samozřejmě o ztrátách v Bitvě o Ardeny - má poznámka). Více než 60 000 zraněných, přes 50 000 zajatých a katastrofická devastace vojenského a civilního materiálu, která se dá těžko vyčíslit. Nakonec se ukázalo, že v tomto stádiu války, kdy produkce určitých odvětví německého průmyslu byla ochromena spojeneckou leteckou ofenzívou, bylo nemožné tyto ztráty nahradit. Dá se tedy tvrdit, že porážka v Ardenách s konečnou platností zpečetila osud Wehrmachtu a zhroucení celé Západní fronty."

Po těchto řádcích historika Grynera, člověka napadne základní otázka - "Co vlastně Němci svou protiofenzívou v Ardenách získali?"
Četl jsem hodně historických knih a v nich je mnoho bilancování a pohledů na Bitvu o Ardeny. Shoda, jak civilních, tak vojenských historiků, je takřka stoprocentní na faktu - Němci ofenzívou v Ardenách nezískali nic...!!! Jediné, co možná lze přičíst na vrub Němcům, je to, že Spojenci, zde v Ardenách Američani, museli odložit svou ofenzívu do Německa "na potom", což bylo přibližně 6 týdnů. A to se pak nejprve jednalo jen o místní útoky na severním a jižním konci Arden.
Ale celkové a dlouhodobé plány a přípravy Spojenců na následnou jarní ofenzívu nejenže neprošly žádnou změnou, ale ani je to nijak neovlivnilo, spíše naopak a nyní cituji z Grynera:

"Neúspěch německé protiofenzívy a nenahraditelné ztráty na lidech a materiálu způsobily, že nebylo čím zastavit mechanizované divize Spojenců útočící přes Rýn.
Situace na východě a stálý tlak sovětských armád byly dalším důležitým faktorem, který přispěl k dezintegraci západní fronty. Žukovova lednová ofenzíva odčerpala chatrné zálohy, které by za jiných okolností Wehrmacht mohl použít na Západní frontě. Bez nich bylo nemožné vzdorovat tlaku britských a amerických armád a zatímco na východě Wehrmacht bojoval takřka do posledního muže, na Západě se vzdávaly desítky tisíc bez boje. Pokud si čtenáři vzpomenou na film Bernharda Wickiho - 'Most' a na fanatický odpor německých jednotek SS a příslušníků Hitlerjugend, pak je to jen příklad toho, že výjimky potvrzují pravidlo."
ObrázekObrázekObrázek
Uživatelský avatar
michan
2. Generálporučík
2. Generálporučík
Příspěvky: 6814
Registrován: 28/10/2005, 13:43

Re: XV. díl. Bitva o Ardeny 1944, 45. Č 49.

Příspěvek od michan »

XV. díl. Bitva o Ardeny 1944, 45. Č 50.

O ztrátách a k Bilancování, stejně jako k otázce co Němci Bitvou v Ardenách získali, se vyjádřil ve své knize i tankový odborník Třetí říše, generál Guderian, který napsal, že "ty tři armády, které zaútočily v Ardenách, měly být použity na Východní frontě, kde by mohly dočasně zdržet ruský parní válec..."
Něco podobného pak vyjádřilo mnoho vojenských historiků, kteří zároveň říkají, že to byl Adolf Hitler, který nasazení těch třech armád na Východní frontě bránil, neboť byl přesvědčen o úspěchu svého plánu Wacht am Rhein. Jako "klíště" se držel myšlenky - "Kdo neriskuje nevyhrává". Risk mu nevyšel, nevyhrál a jen přiblížil a uspíšil "konec jeho tisícileté říše". Adolf Hitler do Wacht am Rhein vložil vše, neboť tenhle boj v Ardenách povýšil na svůj poslední boj. Boj na sebezáchranu. Myslel si, že v případě vítězství "bude přece jenom moci vyjednávat o separátním míru". Nestalo se tak a jeho Wacht am Rhein způsobil velké ztráty na životech na Západní frontě, což se odrazilo i na bojích, jak na Východě, tak v Itálii. Všichni okolo Hitlera, včetně jeho, jako kdyby v roce 1944 úplně zapomněli, že armáda Německa roku 1944 již není tou armádou, která v letech 1939, 40 a 41 převálcovala Polsko, Dánsko, Norsko, Francii, Jugoslávii a Řecko a která se vlastně do roku 1942 dostala až k břehům Černého moře a v Africe až k takřka Nilské deltě. Jenomže tahle doba už byla dávno pryč. Příliš mnoho Hitlerem mystifikovaných vojáků a důstojníků do roku 1944 našlo smrt pod Moskvou, pod Leningradem, na Donských stepích, u Stalingradu, u El Alameinu a v Tunisu, stejně jako na Sicílii, v Itálii, v Normandii, ve Falaiské kapse a u Mortain a stejně tak během ústupu celou Francií.
Jak napsal Gryner v roce 1994, cituji:

"Záložní jednotky nedosahovaly úrovně prvního sledu z počátku 40tých let a nově vycvičení rekruti, z nichž mnozí ještě nedorostli uniformám Hitlerjugend, nedokázali svým fanatismem nahradit bojeschopnost a zkušenost ostřílených frontových vojáků. Zvláště pak německá 7. A byla velmi slabá. Nejen ve výzbroji, ale i ve výcviku nováčků byly značné nedostatky a úkol, který tato armáda dostala, tj. krytí levého křídla německé ofenzívy a blokování protiútoku Pattonových divizí z jihu - to byl úkol nad jejich síly.
Všeobecně kritický byl nedostatek paliv a mazacích olejů. Zásobovací a komunikační tepny byly vystaveny neustálým útokům spojeneckého letectva - pokud to počasí dovolilo a Luftwaffe nebyla schopna zajistit kontrolu vzdušného prostoru nad bojištěm.
Generál von Manteuffel prohlásil po válce, že když se "vyčasilo", spojenecké letectvo mělo v Ardenách stejnou převahu jako v Normandii, to jest stoprocentní.
A nakonec přece jen došlo na Rommelova slova, který už v létě 1944 řekl Hitlerovi, že mobilní válku není možno vyhrát bez rozhodné převahy ve vzduchu."

Závěrečná slova.
Nikdo z historiků, kteří chtějí říci nějaká závěrečná slova k Bitvě v Ardenách většinou neopomene říci fakt - "Hitler nemohl v Ardenách vyhrát!". Když by jste se zeptali proč, tak vám každý kdo se blíž seznámil s prosincovou a lednovou bitvou odpoví - "neměl lidi, neměl materiál".
Dalším z takových argumentů, nebo faktů je, že v polovině roku 1944 již ani ta morálka a fanatismus nebyl na takové výši, jako byl v letech 1939 až 1943. Již nebylo tolik zkušených a válkou protřelých "pěšáků", kteří by měli zkušenosti. Byli buď mrtví, nebo v zajetí, nebo třeba jen dělali instruktory. Ve Wehrmachtu, v předních liniích roku 1944, byli lidé od letectva, námořnictva, byli tam správní úředníci ze štábu, či přestárlí vojáci pamatující ještě 1. světovou. Náhle začali být zkušenější vojáci současných bojů na té druhé straně, u Spojenců. V německé armádě byl nedostatek veškerého vojenského materiálu. Pravdou je, že ještě tak trochu lepší vojenský materiál dostaly ty divize, které bojovaly v Ardenách. To však bylo na úkor ostatních divizí. Německé těžké dělostřelectvo však pomalu zmizelo i v Ardenách. I do Arden se dostal materiál opotřebovaný, nebo spíše měl projít nejprve opravou. Děla byla opotřebovaná, vozidlům chyběly náhradní díly a nezřídka došly na frontu nábojnice vyrobené z lakovaného plechu, které se po několika výstřelech zasekávaly v závěru pušek. Němečtí osvětoví důstojníci již mnohem méně přesvědčivě mužstvu vysvětlovali, že musí vytrvat a že určitě zvítězí. Spíše však na Východní frontě se ke konci roku 1944 začaly na východopruských silnicích objevovat první mrtvoly oběšených německých dezertérů. Na Západní frontě to bylo přece jenom o trochu lepší.

Ale ono nebylo vše dobré ani u spojeneckých vojáků. Poslechněme si, co o situaci spojeneckých vojsk napsal Gryner v roce 1994, cituji:

"A na Západě? I spojenecké velení se muselo zabývat problémy morálky. Připustil to sám Eisenhower, když 23. prosince 1944 podepisoval trest smrti pro několikanásobného dezertéra 28. americké divize, Eddieho Slovika. K tomuto aktu se Ike rozhodl ve chvílích, kdy Bitva v Ardenách ještě nebyla vyhrána a kdy dezerce během podzimních měsíců začaly dosahovat chronických proporcí. Od června 1944 dezertovalo na Západní frontě 40 000 vojáků. Bylo to poprvé, co Eisenhower podepsal rozsudek smrti. Chtěl tím upevnit upadající morálku americké armády v Evropě. Slovik byl zastřelen 31. ledna 1945."

Některá rozporná tvrzení o anglo-americkém vítězství v Ardenách vyšla i z per anglofonních historiků. V průběhu 60tých, 70tých, 80tých a 90tých let minulého století se v různém období mezi historiky hovořilo různě o tom, jaký dopad měla Bitva v Ardenách na zkrácení 2. světové války. Většina se shodla na tom, že tím, že Spojenci rozbili Hitlerovi jeho nově vzniklé divize, "takřka vydupané z ničeho ze země" (čti - utajeně nově vzniklé divize přednostně zásobované), určitě se válka zkrátila. Historici dokazovali vždy v daném období, že právě zničení těchto "posledních záloh Hitlera" znamenalo takřka konec. Byly to tyto zálohy, které Spojenci zničili na přístupech k řece Maase, které pak chyběly Hitlerovi, když měl zastavovat Rudou armádu, která spustila svou ofenzívu dne 12. ledna 1945.
Až později si však začali anglofonní historici klást otázku -
"A co přinesly Ardeny Spojencům?"
A Peter H. Gryner na tuhle otázku v roce 1994 odpovídá, cituji:

"Wacht am Rhein donutil Spojence odložit útok na Rýn o celých 6 týdnů. Zatímco na začátku prosince měla americká armáda znatelný problém s doplňováním jednotek na plné stavy, po Ardenské bitvě nabyl tento problém hrozivých proporcí. Milióny litrů benzínu připravených pro závěrečnou ofenzívu byly použity při nástupu mechanizovaných a obrněných divizí do protiútoku. Bylo vystřeleno přes milión dělostřeleckých nábojů a ztraceny tisíce vozidel.
Nahradit tyto ztráty, aniž by se to projevilo krizí na frontě si může dovolit jen průmyslový gigant jako USA. Na rozdíl od Američanů, Němci nebyli schopni své ztráty nahradit.
Jasným vojenským vítězem v Ardenách byli Američané. Politickým vítězem se však stal SSSR.
Když Žukov zaútočil v lednu 1945 na Visle, německá obrana se zhroutila. Morálka německých jednotek na Východě byla politováníhodná. Elitní jednotky vzaly za své v Ardenách.
Generál Jodl sarkasticky prohlásil, že dělostřeleckou přípravu pro sovětskou ofenzívu provedli Spojenci v Ardenách.
6. ledna 1945 Churchill telegrafoval Stalinovi a žádal ho o urychlení ofenzívy, která by odlehčila spojeneckému velení. Stalin vyhověl a na Jaltské konferenci v únoru 1945 prohlásil s patřičným gestem, že Rudá armáda zachránila Spojence před porážkou v Ardenách... Bez komentáře. Stejně tak ponechávám čtenářům, aby si vytvořili vlastní názor na důsledky Ardenské bitvy a její vliv na celkový výsledek 2. světové války."

Příště již začneme závěrečnou část Západní fronty, kterou dle celkové osnovy máme nazvanou:

XVI. díl. Do Německa 1945.
viz zde Osnovu o Západní frontě:
http://www.palba.cz/viewtopic.php?f=197&t=2411



Použité podklady:

Duce – Anatomie jedné kariéry – Luboš Taraba.
Adolf Hitler a jeho cesta k moci – Rainer Zitelmann.
Nacismus – Alessandra Minerbiová – editor: Flavio Florani.
Pakty Stalina s Hitlerem – výběr z dokumentů 1939 a 40 – Naše vojsko.
Přísně tajné 3/99, 4/99, 3/05 a 3/08.
HPM ročník XIV. – Ivo Pejčoch – Těžký křižník Canarias.
Září 1938 – Role a postoje spojenců ČSR – Miloslav John.
Dějiny světa, svazek IX – L. I. Zubka, A. M. Zubinský a G. N. Sevosťjanov.
Dějiny světa, svazek X. – V. V. Kurasov, A. M. Někrič.
Krev, slzy a pošetilost v nejtemnější hodině 2. světové války – Len Deighton.
Druhá světová válka – Úplná historie – Martin Gilbert.
Blitzkrieg od Hitlerova nástupu po pád Dunkergue - Len Deighton.
Druhá světová válka – John Keegan.
Polské tažení Hitler a Stalin rozbíjejí Polskou republiku – Janusz Piekalkiewicz.
Tanková válka 1939 – 1945 - Janusz Piekalkiewicz.
Letecká válka 1939 – 1945 - Janusz Piekalkiewicz.
Námořní válka 1939 – 1945 - Janusz Piekalkiewicz.
Historie německé armády 1939 – 1945 – Philippe Masson.
Slovenská armáda 1939 – 1945 – Charles K. Kliment, Břetislav Nakládal.
Hitlerovi válečníci – Guido Knopp.
Německé obrněné jednotky – Horst Scheibert.
Hitlerovy elitní jednotky – Lucas Cooper.
Němečtí parašutisté ve II. světové válce – Volkmar Kühn.
Operace Jubilee, Dieppe 1942 – Norman Franks.
Narvik – Donald Macintyre.
Ocelová lavina – Darius Jedrzejewski, Zbigniew Lalak.
Bitva o Británii – Leonard Mosley a redakční kolektiv Time-Life Books.
Černí andělé, Historie zbraní SS – Rupert Butler.
Historie válek – David Brownstone a Irene Franck.
Neznámé špionážní operace KGB – Mitrochinův archiv – Christopher Andrew, Vasilij Mitrochin.
Den D, 1944, Hlasy z Normandie – Robin Neillands, Roderick de Normann.
Druhá světová válka den za dnem – Donald Sommerville.
Svět ve válce 1939 – 1945 – Dr. Duncan Anderson, Dr. Stephen Badsey, David Chandler, Dr. Paddy Griffith, Sean McKnight, Gary Sheffield.
Marcel Jullian – Bitva o Británii – červenec-září 1940
Alan Cooper – Cíl Drážďany.
Boje o Itálii 1943 až 1945 – Dominick Graham a Shelford Bidwell.
Hitlerovy horské jednotky – James Lucas.
http://www.palba.cz/viewtopic.php?t=1176,
http://www.palba.cz/viewtopic.php?t=1179
http://www.palba.cz/viewtopic.php?t=1193
http://www.palba.cz/viewtopic.php?t=1209
a v nich následné diskuze.
Miloš Hubáček – Bitva u Matapanu.
Miloš Hubáček - INVAZE.
Válka v Normandii. Ode Dne D k St. Lo,
německýma očima - Vince Milano a Bruce Conner.
Charles Kirkpatrick - Spory o druhou frontu.
Stephen Badsey - Příprava operace Overlord.
Detlef Vogel - Německá obrana.
Edward Marolda - Operace Neptune.
Steven J. Zaloga - Den D 1944 Pláž OMAHA.
Roger Cirillo, Stephen Badsey - Den D.
Charles Kirkpatrick - Soustřeďování sil.
Alfred Price - Vzdušné boje.
Nigel de Lee - Boje v Ńormandii.
Nigel de Lee - Průlom.
Bernard Nalty - Invaze do jižní Francie.
Roger Cirillo - Pronásledování k Sieně.
John Prager, C. W. Star Busmann - Bitva u Arnhemu a válka v Západní Evropě.
Generálmajor R. E. Urquhart, CB DSO a Wilfred Greatorex - ARNHEM.
Jaroslav Hrbek - ARNHEM 1944.
Tim Saunders - NIJMEGEN - Operace Market Garden (americká 82. vzdušná výsadková divize a gardová obrněná divize).
Donald R. Burgett - CESTA DO ARNHEMU - Křičící orel v Holandsku.
Frank Steer - ARNHEM - Operace Market Garden - Přistávací plochy a Oosterbeek.
A. Korthals Altes a N. K. C. A. in´t Veld - ZAPOMENUTÁ BITVA. ( The Forgotten Battle)
Peter H. Gryner - Ardeny 1944.
Leo Kessler - Ardeny: Operace Lítice.
Otto Skorzeny - Mé velitelské operace.
Steven J. Zaloga - Panther vs. Sherman.
Jaroslav Hrbek – Tobruk 1941.
Janusz Ledwoch – Afrikakorps.
Paul Carell – Lišky Pouště.
Janusz Piekalkiewicz – Rommel – Tajná válka v Africe.
Dwight David Eisenhower – INVAZE DO EVROPY.
Harry C. Butcher – TŘI ROKY s EISENHOWEREM.
Jiří Brož – STŘEDOMOŘÍ V OHNI DRUHÉ SVĚTOVÉ VÁLKY.
D – DAY OPERACE OVERLORD, dle nakladatelství Salamander
Den D 1944 Pláž Omaha, - Steven J. Zaloga, Howard Gerrard.
Books Ltd, Londýn.
Další související historická literatura.
Mé dlouholeté poznámky a mapy.
Z webu http://www.Palba.cz je použito jako podklad a upoutávka:
V subkapitole – Armády 1918 – 1945 u Francie zde:
http://www.palba.cz/viewforum.php?f=143
a zde jednotlivé sekce:
a) Pozemní a cizinecká legie – (články od Kačermiroslav, Sa 58 a Bruno):
http://www.palba.cz/viewforum.php?f=160
b) Letectvo – ( články YAMATO, Kačermiroslav a Fatale):
http://www.palba.cz/viewforum.php?f=161
c) Námořnictvo – (ovládal Norad – Nelson):
http://www.palba.cz/viewforum.php?f=162
d) Opevnění a bunkry – (od Bruna a Lorda):
http://www.palba.cz/viewforum.php?f=48
Aby pak důležitou smlouvu o porážce Francie z 22. června 1940 dodal Kačermiroslav v sekci
e) Ostatní:
http://www.palba.cz/viewtopic.php?t=3463
V subkapitole – Armády 1918 – 1945 pak nalezneme - Británie viz zde:
http://www.palba.cz/viewforum.php?f=139
kde jsou pak jednotlivé sekce, a v nich potom musíš otevřít - Pozemní vojsko:
http://www.palba.cz/viewforum.php?f=154
tam teprve otevřeš Obrněná technika – (především YAMATO, TonyHazard a Easy_Company) zde:
http://www.palba.cz/viewforum.php?f=241
aby pak ještě následovaly odkazy od Sa 58:
http://www.palba.cz/viewtopic.php?t=3351
a Thór:
http://www.palba.cz/viewtopic.php?t=2936
http://www.palba.cz/viewtopic.php?t=2892
http://www.palba.cz/viewtopic.php?t=2821
Royal Navy (především Norad – Nelson a také trochu Mikhassel. Dralno):
http://www.palba.cz/viewforum.php?f=153
Letectvo:
http://www.palba.cz/viewforum.php?f=99
pak má své podsekce:
Stíhací letouny – (xradar, YAMATO, Tempík, Reisen):
http://www.palba.cz/viewforum.php?f=216
Bombardovací a bitevní letouny – (Haness, YAMATO):
http://www.palba.cz/viewforum.php?f=217
Ostatní letouny – (Kačermiroslav):
http://www.palba.cz/viewforum.php?f=218
Různé – (od Haness, Ikala, Lord a YAMATO):
http://www.palba.cz/viewforum.php?f=220
A starší neaktualizovaný článek od Fatale:
http://www.palba.cz/viewtopic.php?t=1180
O Německé obrněné technice je možné se na Palbě dozvědět na tomto odkaze v subkapitolách zde http://www.palba.cz/viewforum.php?f=138
Tanky a stíhače tanků:
http://www.palba.cz/viewforum.php?f=116
od Sa 58, YAMATO, TonyHazard.
Samohybná děla http://www.palba.cz/viewforum.php?f=117 také od Sa 58 a YAMATO.
Mnoho dalších věcí, jako jsou OA – Obrněné Automobily - na tomto odkaze http://www.palba.cz/viewforum.php?f=17 také od Sa 58.
Z letecké techniky jsou to především v subkapitole Luftwaffe
http://www.palba.cz/viewforum.php?f=20
u Stíhacích letadel http://www.palba.cz/viewforum.php?f=112
monografie Hans S a YAMATO, stejně jako u Bombardovacích a bitevních http://www.palba.cz/viewforum.php?f=113
a u Ostatních http://www.palba.cz/viewforum.php?f=192
je to pak Tunac, Haness, Hans S a YAMATO.
Vybavení letounů http://www.palba.cz/viewforum.php?f=193je od Ikala, Eda a Sa 58.
O Itálii jsou pak jednotlivé subkapitoly zde:
http://www.palba.cz/viewforum.php?f=142


Případné doplnění a diskuzi prosím směřujte na tento odkaz:

http://www.palba.cz/viewtopic.php?f=137&t=60&start=40
ObrázekObrázekObrázek
Odpovědět

Zpět na „Pozemní boje 1944 - 1945“