XV. díl. Bitva o Ardeny 1944, 45. Č 19.

Od Normandie po kapitulaci Německa

Moderátoři: michan, Pátrač

Odpovědět
Uživatelský avatar
michan
2. Generálporučík
2. Generálporučík
Příspěvky: 6814
Registrován: 28/10/2005, 13:43

XV. díl. Bitva o Ardeny 1944, 45. Č 19.

Příspěvek od michan »

XV. díl. Bitva o Ardeny 1944, 45. Č 19.
Mapa míst bojů na Západní frontě v období od 15. září do 15. prosince 1944, se zaměřením

Obrázek

především na americkou 12. Skupinu armád generála Bradleyho, včetně pozic německých armád ve stejném období.
Německá armáda na konci roku 1944, německé velení a jeho problémy na Západě.
Když si řekneme Německá armáda do konce roku 1944, a omezíme vše datem do 15. prosince 1944, musíme říci - jen samé těžké porážky a to jak na Východní, tak na Západní frontě, stejně jako na Jihu, v Itálii.
Němci tehdy nebojovali jen na dvou všemi stratégy obávaných frontách, ale "rovnou raději na frontách třech..."
Snad takovými malými výjimkami, v samých porážkách roku 1944, byly jen občasné a dočasné protiútoky, či úniky z obklíčení, někdy po brilantním únikovém manévru řízeném některým ze zkušených německých polních maršálů. I když vždy za velkých ztrát na lidech a technice a většinou byla ztracena i krví draze zaplacená dobytá území velkého rozsahu....
Spojenci se již naučili v roce 1944 bojovat.
Příkladem té pro Němce úspěšné Východní operace, byl poslední "majsterštych" polního maršála Mansteina na Východní frontě - Kameněc – Podolskij 44 I. Č 1-4.:
http://www.palba.cz/viewtopic.php?f=185&t=1615
Kameněc - Podolskij 44 II. Č 1-4.:
http://www.palba.cz/viewtopic.php?f=185&t=1619
Kameněc - Podolskij 44 III. Č 1-3.:
http://www.palba.cz/viewtopic.php?f=185&t=1629
(což byl ale pořád jen únik z obklíčení německé 4. TA, ze spárů RA), když ale tu zásadní a největší bitvu - Operaci Bagration 1944, viz zde:
http://www.palba.cz/viewforum.php?f=187
, ale i ty všechny další bitvy, které se v roce 1944 na Východní frontě odehráli - Němci zásadním a krvavým způsobem prohráli. Bylo to za velkých ztrát na lidech, na materiálu a Němci při tom ztratili ohromná území.
Na Západní frontě byla pro Němce, po úspěšném spojeneckém vylodění v Operaci OVERLORD, zcela neúspěšná Falaiská kapsa, doprovázená krvavými ztrátami a ztrátami techniky i území, po které následoval "ostudný úprk" z Francie, Belgie až do jižních částí Holandska, viz zde v Č 4.
http://www.palba.cz/viewtopic.php?f=137&t=5747
Naopak - úspěšná byla rychlá konsolidace německé obrany a naučená obrana s protiútoky, což ve výsledku znamenalo, že Spojenci prakticky prohráli ten Hlavní úder, který chtěli na podzim roku 1944 vést - Operaci MARKET GARDEN. Hlavní úder, - "který měl pokračovat až do Německa" a válku "měl" ukončit - pro Spojence vítězně - nejpozději do konce roku 1944, viz obě operace na Západě zde:
http://www.palba.cz/viewforum.php?f=137
Po všech těch hrůzostrašných porážkách Hitlerovi Třetí říše, se již v srpnu, po Falaiské kapse, rozhodl vůdce zakročit. Rozkazy AH z 19. srpna 1944 - Požadavky na přeskupování pozemních jednotek pro ofenzívu na Západní frontě! A poté rozkaz, že od 25. září 1944(vznik německé Domobrany Volkssturmu:
http://cs.wikipedia.org/wiki/Volkssturm
), se měla do konce roku 1944 tvořit tzv. "Nová Německá armáda Třetí říše", která, ke konci roku 1944, měla celkem 260 divizí. Těch 260 divizí různě vyzbrojených a vybavených, již nemělo, jako v roce 1941, 42, 17 500 či 18 000 mužů, ale jen 12 500, či 13 000 mužů, což bylo o 1/3 míň vojáků a důstojníků. Stále se však jednalo o více než 3 000 000 vojáků a důstojníků ( budu-li počítat 12 500 x 260 = 3 250 000 vojáků a důstojníků), kteří bojem za použití protiútoků měli bránit, a ubránit Třetí říši. Při svém smyslu pro povinnost, a při pocitu, který byl nacistickou propagandou živen, a německý voják onou propagandou byl vychováván po desetiletí , pocitu, že nyní bránil svou vlast, dělal v obraně i útoku v té době takřka zázraky. Pak měl následovat protiútok za použití "zázračných zbraní", který měl zničit nepřátele Třetí říše...
Na Hitlerův rozkaz vznikaly nové divize, nazývané "Volksgrenadire Divission", se zkratkou - "VGD" - , což byl dle tehdejší Goebelsovi propagandy - Hrdý titul " občanských", nebo " lidových" granátníků", který měl zdůraznit "široké zapojení mas totalitního systému do obrany vlasti..." Do podzimu roku 1944 mohla označení "VGD" získat jen taková divize, která bojovala naprosto výjimečně hrdinně a měla velké bojové zásluhy......
Většinou ony "nové" divize" - "VGD" , které na podzim 1944 vznikaly, byly postaveny na jádru nějaké frontové divize, bojem pocuchané. Taková divize pak byla za velikého propagandistického "šrumce okolo ní" doplněna za spoustou propagandistických hesel, které zdůrazňovaly její roli při obraně Třetí říše - obranu domoviny... Jak již byla na jiném místě řečeno do "VGD" byli na podzim 1944, na Hitlerův rozkaz, povoláni chlapci od 16ti let až muži do 45ti let, jako doplněk. Do tehdy také vznikajících jednotek SS pak dokonce vstupovali "dobrovolně" chlapci i ve věku 14ti a 15ti let - to prý z toho důvodu, že byli fanaticky oddáni vůdci a bezmezně věřili v konečné vítězství Třetí říše. Tehdy se do shánění nových vojáků, protože se muselo do 3 měsíců postavit alespoň 26 divizí, zapojil celý silový aparát totalitní Třetí říše.
Doplňovací velitelství prý ty 3 měsíce řádila jak "černá ruka", ale ta "černá ruka" naplno používala Gestapo, policii, a týl pročesávala i vojenská komanda SS a Wehrmachtu a také Luftwaffe. Do armády byl každý dobrý, kdo udržel pušku. Koho našli v týlu, že neměl náplň činnosti šel do armády. Zdrojem posil se stávali muži z letectva, pozemních sil i z námořnictva. Přes nevybíravé metody byla morálka nových rekrutů i vojáků dobrá neboť je více než 10 let zpracovávala nacistická propaganda od útlého mládí i mladého věku.. Jako příklad se udává, že z takového velkého množství lidí ( ve více než 26ti divizích), jich za prvních 12 dní v měsíci prosinci 1944, kdy se tyhle divize připravovali k nasazení, byly přemisťováni do prostor nasazení - dezertovalo jen 5...

(Pro Č 19., 20. a 21. - Bitva o Ardeny, byly použity především mé dlouholeté poznámky za desítky let shromážděné, dále ověřená historická fakta z knih - Hitlerova armáda. Vývoj a struktura německých ozbrojených sil v letech 1933 - 1945 - Sborník článků odborných redaktorů časopisu Command - Philippe Masson - Historie německé armády 1939-1945, - James Lucas - Poslední rok Německé armády, Horst Scheilbert - Německé obrněné jednotky, Martin Gilbert - Druhá světová válka - úplná historie, Peter H. Gryner - Ardeny 1944, Donald Sommerville - Druhá světová válka den za dnem, Darius Jedrzejewski, Zbigniew Lalak - Ocelová lavina, Leo Kessler - Ardeny: Operace Lítice, Otto Skorzeny - Mé velitelské operace, Janusz Piekalkiewicz - Tanková válka 1939 - 1945, Letecká válka 1939 - 1945, Steven J. Zaloga - Panther vs. Sherman a další historické prameny z: Použité podklady na konci článků. Použity byly také některé termíny i z dalších pramenů, jako ověřená fakta, která jsem našel pod heslem Ardeny na internetu.)

Když se nové divize tvořily moc času do nasazení nezbývalo a velká část VGD divizí neměla dostatečný taktický výcvik a zažité návyky pro boj, což bylo zvláště patrné při tzv. - "rozvinutí do rojnic", nebo též - tzv " pohyb vojáka po bojišti". Při nasazení se pak shlukovali, neměli patřičné mezery a byly snadnou potravou pro kulomety a automatické zbraně.
Zkušení velitelé nedostatky řešily tak, že družstva, čety a roty prokládáli zkušenými veterány. Přesto měly VGD v Bitvě o Ardeny velké ztráty, způsobené kulomety, dělostřeleckou a minometnou palbou, neboť i krytí a postup byl problém.
VGD byla dodána jedna speciální útočná rota automatických zbraní, oproti normálním stávajícím jednotkám, která měla větší množství samopalů z ukořistěných v SSSR, německých samopalů a také samopalů, které Němci v prvních dnech Bitvy o Ardeny ukořistili Američanům.
Problémy nebyly jen v taktice, ale i ve stavech mužstva nově vznikajících VGD, jak jsem již napsal výše. Němci úplně viditelně - na doplňování stavů - "mleli z posledního". Říše krvácela - "Zaseli vítr a sklízeli hrůznou krvavou bouři."
Divize VGD - "Volksgrenadiere Divission" na stavu přibližně 12 500 vojáků, poddůstojníků a důstojníků, byla rozdělena do 3 pluků, každý pluk pak měl 2 prapory a pak byla každá VGD posílena elitní mechanizovanou jednotkou, která byla tvořena 3mi rotami vyzbrojenými podpůrnými a protitankovými zbraněmi.
Nevznikly jen VGD, ale novou německou pěchotu měly i nově vzniklé tzv. "PGD" - "Panzergrenadiere Divission" a také nové výsadkové divize.
U těch "PGD", které, jakoby kopírovaly americké pěší jednotky, byl rozdíl oproti "VGD" v tom, že "Panzergrenadiere Divission" - "PGD" byly plně motorizovány a měly 1 prapor středních tanků a 1 prapor SHD ( vlastně taková o něco slabší td).

Až za chvíli napíši tabulku( Tabulka 1) uvidíme v ní, že Wacht am Rhein, nebo Bitvy o Ardeny, se zúčastnily jen 2 výsadkové divize nově vzniklého parašutistického vojska - 3. výsadková divize a pak ještě 5. výsadková divize. Historické podklady uvádějí, že obě výsadkářské divize, které v Bitvě o Ardeny bojovaly, byly jen stínem těch para divizí, které jako elitní jednotky bojovaly po celou ww2. Nezkušení nováčci tehdy nedokázali nahradit ony "paragány" kteří prošly, Afrikou, Sicílii, či Monte Cassinem v Itálii.
Ovšem ony klasické německé td a td SS, stále, i v prosinci 1944, ač doplněny také o nováčky, stále patřily mezi elitu armády Třetí říše.
ObrázekObrázekObrázek
Uživatelský avatar
michan
2. Generálporučík
2. Generálporučík
Příspěvky: 6814
Registrován: 28/10/2005, 13:43

Re: XV. díl. Bitva o Ardeny 1944, 45. Č 19.

Příspěvek od michan »

XV. díl. Bitva o Ardeny 1944, 45. Č 20.

A zde je Tabulka 1.
Jednotky Skupiny armád B - , které byly nasazeny na německé straně v Bitvě o Ardeny, na počátku, v prvém sledu a pak také jejich zálohy, jak armád, tak Skupin armád, včetně těch co byly určeny jako zálohy z OKW - dle plánu Wacht am Rhein.

Skupina armád B
- Tabulka 1 - Organizace k 15. prosinci 1944:

Velitel "Skupiny armád B" ...................................... generál polní maršál Model:

15. A..................................................................................... generál von Zangen.

Z 15. A se jen okrajově bitvy zúčastnil 74. as generála Straubeho, jako krycí jednotky útočícího pravého křídla 6. TA.

6. TA SS..............................................................................velitel generál SS Sepp Dietrich:

1. ts SS..................................................................................velitel generál SS Priess:
1. td SS "Leibstandarte Adolf Hitler...................................velitel brigádní generál Mohnke.
12. td SS " Hitlerova mládež"...............................................velitel brigádní generál Kraas.
3. výsadková divize...............................................................velitel generál Wahden.
12. Volksgrenadier Divission, VGD.....................................velitel generálmajor Engel.
277. Volksgrenadier Divission, VGD......................................( v podkladech neuveden).

62. as....................................................................................velitel generálporučík Hitzfeld.
326. Volksgrenadier Divission, VGD..................................velitel generálmajor Kaschner.
272. Volksgrenadier Divission, VGD....................................( v podkladech neuveden).

V záloze 6. TA SS byl:
2. ts SS......................................................................................velitel generál SS Bittrich.
2. td SS..............................................................................velitel brigádní generál Lammerding.
9. td SS "Hohenstaufen".........................................................velitel brigádní generál Stadler.

V záloze Skupiny armád B, byla pro 6. TA SS ještě připravena 15. PGD a v záloze OKW byla pro 6. TA SS připravena ještě 9. VGD, 79. VGD, 167. VGD a 6. SS Geb.


5. TA.....................................................................................velitel generál Manteufell.

66. as......................................................................................velitel generál Lucht.
62. Volksgrenadier Divission, VGD......................................velitel generálmajor Kittel.
18. Volksgrenadier Divission, VGD.......................................velitel generálmajor König.

47. ts
2. td............................................................................................(neuveden)
26. VGD......................................................................................(neuveden)

58. ts
116. td.........................................................................................(neuveden)
560. VGD...................................................................................( neuveden)

V záloze 5. TA pak byla Tanková divize Panzer Lehr a také
brigáda " Führer Begleit"........................................................velitel generálmajor Remer.,
v záloze Skupiny armád B byla pro 5. TA připravena ještě 9. td.
v záloze OKW byla pro 5. TA ještě připravena 10. td SS a také 3. td a ještě také
brigáda " Führer Begleit"..

7. A..........................................................................................velitel generál Brandenberger.

85. as........................................................................................velitel generál Kniess.
5. výsadkářská divize................................................................velitel generálmajor Heilmann.
352. Volksgrenadier Divission, VGD.......................................velitel generálmajor Schmidt.

80. as...........................................................................................velitel generál Beyer
276. Volksgrenadier Divission, VGD....................................( v podkladech neuveden).
212. Volksgrenadier Divission, VGD....................................( v podkladech neuveden).


53. as .....................................................................................velitel generál von Rothkirch.


Co ještě říci k - Německému nejvyššímu velení ve Wacht am Rhein -, když mnohé již
bylo vlastně řečeno?

Obrázek

Hitlerův Wacht am Rhein byl až příliš ambiciozní - v prosinci 1944. Bylo málo rezerv všeho druhu. Chybělo PHM a chybělo třeba i střelivo. Mnohý historik vše shrne pod slova :
"Němcům chyběly v prosinci 1944 síly, aby tak odvážnou operaci mohli dotáhnout až do Antverp...." Zároveň další historici dodají, že velení nebylo příliš na výši ani na té druhé, tedy i americko-britské straně.
A pak jen ještě na závěr dodávají - "A tak prohrála ta strana, která udělala více chyb...!"
Oba polní maršálové, jak Rundstedt, tak i Model, při oponování plánu OKW, plánu Wacht am Rhein a obhajobě svých plánů, upozorňovali, jak již bylo řečeno, nejen na terén, který zvýhodňoval obránce, ale i na tu skutečnost, že časový rozvrh plánu je nerealistický a že je velice nepravděpodobné splnění závěrečného cíle - dobytí Antverp. Říkali, mimo jiné, že terén v Ardenách zvýhodňuje obránce a ještě tak poskytne německé armádě možnost pro utajení ofenzívy. "Prorokovali", že lze postoupit maximálně k řece Maase. Úplně podobně jako oba maršálové hovořili i velitelé jednotlivých armád, kteří měli útočit, tedy Dietrich, Manteuffel a Brandenberger. Ale jak již bylo u plánu řečeno, Hitler nebral na nic zřetel a všichni generálové i maršálové byli především podřízení a vojáci a čest německého důstojníka přikazovala - podřídit se!
Polní maršál Rudnstedt byl všeobecně uznávaným vynikajícím vojevůdcem své doby. Dobře analyzoval bojové operace a uměl většinou vyhmátnout podstatu překážky a podstatu nedostatků. Dokonce se o něm říkalo, že byl " specialistou a skvělým koordinátorem" jednotlivých akcí, které vedly k překonání překážek. Víme, že když byl jeho plán Operace MARTIN zamítnut, zcela se distancoval od plánování útočných operací a soustředil se plně jen na problémy zásobování pro Wacht am Rhein.
Polní maršál Model byl v mnohém pravým opakem přísného, drsného a trpkého Rundstedta. Jako příklad se dává i to, že jako jeden z mála německých polních maršálů si vzal na konci války život. To když byly jeho armády obklíčeny v Porúří a padlo jich do zajetí Spojenců přes 200 000. Ihned poté se polní maršál Model, dne 21. dubna 1945, zastřelil.
Peter H. Gryner k tomu o pozdějším maršálu Modelovi dodává ( v roce 1994), cituji:

"Tento dramatický konec a pozoruhodná vojenská kariéra svědčí o fanatismu a věrnosti myšlence nacismu. Zemřel tak, jak se slušelo na německého polního maršála... bylo mu 54 roků.
Od roku 1939 - 41 velel pancéřové divizi a dosáhl řady obdivuhodných vítězství. Neváhal podpořit Hitlera a prohlásit svou loajalitu nacismu během červencového atentátu a Hitler mu to nikdy nezapomněl - v dobrém slova smyslu. Model byl považován za 'spolehlivého' a byl převelen z Východní na Západní frontu, kde maršál Kluge koketoval s myšlenkou uzavření separátního míru s Angličany. Model se stal velitelem Skupiny armád B a na podzim 1944, po porážce ve Francii, reorganizoval a ustálil Západní frontu. A byl to Model, ne Rundstedt, kdo vypracoval podrobnosti plánu Wacht am Rhein a průlomu spojenecké fronty."

Generálplukovník SS Dietrich byl fanatickým nacistou, který v Bitvě o Ardeny velel 6. TA SS, na čele celého útoku a jehož profil na Palbě částečně popsal Radar, viz zde:
http://www.palba.cz/viewtopic.php?f=66&t=156
a kde by určitě další historici souhlasili s tím, že byl Hitlerovi zcela oddán. Původem řezník se jako řezník choval i se svými jednotkami SS na bojištích. Mnozí historici dodávají, že Dietrich neměl ani vzdělání, ani mentalitu, aby mohl vést armádu. Jen prý jeho vojáci ho milovali pro jeho prostotu, od které nebylo daleko k vulgárnosti. Profesionální němečtí důstojníci a generálové, absolventi vojenských škol Dietrichem naprosto pohrdali. Polní maršál Rundstedt svůj vztah k Dietrichovi vyjádřil naprosto lakonickou větou, cituji:

"Ujde - jen kdyby nebyl tak hloupej..."

Kritiky dalších generálů nebyly o nic lepší. A právě tento, jak historici říkají - "polovzdělanec" - byl Hitlerem pověřen, aby velel té "nejlepší" armádě, říkalo se výkvětu tankových armád, německé 6. TA SS, která byla upřednostňována, jak v dodávkách výzbroje, tak i materiálu. Byla to německá 6. TA SS generála Dietricha, která měla na čele Wacht am Rhein vyrazit a nezastavit se jinak, než až dobude Antverpy.

Za zmínku stojí ta skutečnost, že ve Wacht am Rhein si dovolil Hitlerovi oponovat jen generál Manteuffel a Hitler na něho dal. Celá Wacht am Rhein, tak jak byla naplánována, měla začít po celé délce fronty ranní dělostřeleckou přípravou. A byl to právě generál Manteuffel, který u Hitlera prosadil, že jeho 5. TA začala bez dělostřelecké přípravy. Všechny historické prameny říkají, že to byl skutečně naprosto výjimečný případ a Hitler to dovolil....
ObrázekObrázekObrázek
Uživatelský avatar
michan
2. Generálporučík
2. Generálporučík
Příspěvky: 6814
Registrován: 28/10/2005, 13:43

Re: XV. díl. Bitva o Ardeny 1944, 45. Č 19.

Příspěvek od michan »

XV. díl. Bitva o Ardeny 1944, 45. Č 21.

Problémy Američanů a Britů před 16. prosincem 1944, před Bitvou o Ardeny.

Jestliže jsme si řekli o problémech útočníka - vojsk Wehrmachtu před Bitvou o Ardeny - je načase říci si něco podobného i o Spojencích, na které německý úder v prosinci 1944 dopadl.
Špatné počasí, místní mlhy a rozbředlý sníh, místy zas těžké bahno se sněhem, v Eifelu a Ardenách( viz popis krajiny v Č 17. a Č 18.), pomohly, spolu s širokými a zalesněnými údolími tamější krajiny zcela zamaskovat německé přesuny a shromáždění techniky, materiálu a jednotek po celých několik měsíců. Celá oblast Eifelu a Arden vypadala jako ta nejklidnější krajina, nevhodná k bojové činnosti - vypadala jako když se ukládá k zimnímu spánku. Historie zimy 1944 - 1945 hovoří o tom, že se jednalo o zimu nejhorší za posledních 10 let.
Všude byl podivný klid, který obě spojenecké Skupiny armád potřebovaly.
Kdo četl mé, encyklopedicky popisované bitvy tak ví, že v září, říjnu a listopadu 1944 probíhala celá řada podzimních spojeneckých ofenzív a to od břehů kanálu La Manche až po Švýcarské hranice. Obě skupiny armád v nich utrpěly nečekané ztráty( nečekané ztráty proto, že se po srpnové Falaiské kapse a prvních dnech září- "úprku" - mělo zato, že Němci budou ustupovat až do Berlína, a že Němci už válku prohráli...) V konci listopadu a začátku prosince čekalo, - jak severněji položenou Montgomeryho britskou 21. Skupinu armád, tak jižněji položenou americkou Bradleyho americkou 12. Skupinu armád - doplňování jak o čerstvé doplňovací a záložní jednotky, tak o techniku a válečný materiál.
A právě v Eifelu a Ardenách bylo ono poklidné místo, kde probíhala aklimatizace amerických jednotek, které právě dorazily z USA, a které ještě "nepřičichly ke střelnému prachu" - neměly žádné bojové zkušenosti. Stejně tak tam odpočívaly i zkušené americké jednotky, které tvrdě bojovaly na Siegriedově linii, na prahu Třetí říše, kde utrpěly ztráty a čekaly na doplnění a zatím odpočívaly.
Tahle část Západní linie dostala od vojáků místní název - Fronta duchů" - "Chost front".
Né, že by zde neprobíhala průzkumná činnost, to zas ne, ona probíhala. Průzkumná družstva vyrážela do terénu, ale omezovaly je mlhy, rozbředlý sníh v kombinaci s již vzpomínaným blátem a zalesněnými hlubokými a místy širokými, místy prudkými údolími, plnými prudkých srázů - viz popis Eifelu a Arden.

V dané době listopadu a počátku prosince 1944 převládalo v SHAEF (SHAEF - Supreme Headquartes Allied Europan Force - Vrchní velitelství spojeneckých sil v Evropě) stále přesvědčení, že Wehrmacht "mele z posledního", a že se nemá cenu vzrušovat.
Američané a Britové tedy dál doplňovali a odpočívali.
O bohorovnosti svědčí i skutečnost, že v sobotu dne 16. prosinci 1944, tři nejvyšší spojenečtí velitelé, Eisenhower, Bradley a Montgomery prováděli svou osobní činnost.
Eisenhower měl na SHAEF slavnostní ceremoniál. Velitel britské 21. Skupiny armád, polní maršál Montgomery, odletěl hned časně zrána do Eindhovenu v Nizozemsku hrát golf. Generála Bradley, velitel americké 12. Skupiny armád jel, také hned ráno do Belgických lázní ve Spa, kde měl schůzku s velitelem americké 1. A generálem Hodgesem a velitelem od armádního letectva generálem Quesadou u světoznámého belgického puškaře Francotta. Tihle 3 generálové si totiž u "Francotta" objednali brokovnice a belgický puškař jim musel vzít míry....
Jak ve velení tak i u mužstva, všude klid a mír. Robert Merriam, což byl tehdy americký válečný dopisovatel, který budoucí Ardenskou frontu navštívil několik týdnů před útokem Němců, ve svém článku popisoval, že projížděl se svým jeepem krajinu okolo městečka Wiltz a vše prý na něho působilo téměř "bukolickým dojmem" ( viz zde bukolický - pastýřský... http://www.slovnik-synonym.cz/web.php/slovo/bukolicky ).:
"Sedláci pracovali na polích, lidé mu mávali na pozdrav, na silnici potkával koňské povozy, lidé se vraceli z trhu, někteří posedávali u silnice na pařezech a trávili jeden z posledních slunných dnů v družném hovoru. Vojáka nebylo vidět široko daleko. Jako kdyby snad ani nebyla válka..."
Idylka....
Pojďme však projednat ještě starosti s Logistikou a doplňováním jednotek na bojišti Západní fronty, které měli Spojenci prakticky od vylodění v Normandii. Bleskový postup, který byl jiný, než odhadoval SHAEF po 6. červnu 1944, vyvrcholil v konci srpna 1944 útěkem německých jednotek z Francie. Totiž původní odhad SHAEF v plánu Operace OVERLORD zněl úplně jinak než byl skutečný postup v samotném boji. SHAEF před 6. červnem odhadoval, že spojenecké armády dosáhnou Belgie až koncem prosince 1944. Cáchy v Německu pak v květnu 1945 a konec války měl být dle časového harmonogramu OVERLORDU až v červnu 1945.
Byl začátek září 1944 a Spojenci měli za sebou Belgii a byli v Holandsku a celý časový harmonogram Logistiky byl zcela narušen, když naprosto negativně k němu přispěla Operace MARKET GARDEN uskutečněná od 17. do 26. září 1944. Již na jiných místech bylo řečeno, že veškeré boje do konce září, ale nejen do konce září, ale i později, byly zásobovány a vojska byla doplňována - ještě z pláží v Normandii a pak také delší cestou - z přístavů na jihu Francie. To proto, že Spojenci neměli žádný velkokapacitní přístav. My víme, že Antverpy získaly až v listopadu 1944.
Mezitím proběhly dvě těžké bitvy, když Bilancování Normandie máme zde v Č 141.:
http://www.palba.cz/viewtopic.php?f=137&t=5702
a Bilancování MARKET GARDEN v Č 173. a 174., zde:
http://www.palba.cz/viewtopic.php?f=137&t=6171
Tudíž ztráty na lidech, které museli Spojenci doplnit byly mezi 160 až 210 000 lidí a k tomu se muselo doplnit ohromné množství materiálu, tanků, děl a všeho, co vojáci potřebovali k válce (jen při francouzském tažení museli doplnit více než 500 tanků a okolo 200 děl všech ráží, které v Normandii ztratili).
V dalších měsících říjnu a listopadu 1944 pak došlo k velice krvavým bitvám amerických jednotek Bradleyho 12. Skupiny armád, konkrétně především americká 1. A, o Cáchy a Hürtgenský les a potom také Pattonova 3. A v Lotrinsku, když útočný generál se svou armádou poznal na vlastní kůži, co to byla Siegfriedova linie. Náhle se nemohl Patton uplatnit se svou 3. A, - nemohl uplatnit její rychlost, pohyb a manévr. Proti nim byly obranné linie vybudované v obtížném terénu. Obranná linie, která se opírala o řadu dobře vyzbrojených bunkrů a pevnůstek. I zde Němci vybudovali takřka "z ničeho" nové zálohy a polnímu maršálu Rundstedtovi se podařilo proti Američanů zkonsolidovat obranu kolem Siegfriedovy linie. To pro Němce znamenalo dát zase do pohybu Logistiku a přisunovat divize na Západ.
Nesmíme však také zapomenout, že Američané měli ještě jednu frontu v Tichomoří, kde bojovali s Japonci. A své divize také měli v Itálii. Američané již v roce 1944 jen pomalu nahrazovali své ztráty. V té době totiž ti lepší vojáci odcházeli od střeleckých jednotek přednostně do mechanizovaných jednotek a k dělostřelectvu.
U Američanů v Západní Evropě ztratila Bradleyho 12. Skupina armád (tehdy 12. Skupinu armád tvořily 9. A, 1. A a 3. A) od druhé poloviny září do 15. prosince 1944 celkem 134 182 mužů v bojových akcích. Dalších 100 000 bylo tzv. "nebojových ztrát", které byly způsobeny úrazy, vyčerpáním, nemocemi a nepříznivým počasím.
O něco hůře na tom byli Britové. I oni sváděli po MARKET GARDEN těžké boje o Antverpy, Walcheren a jižní Holandsko, jakož i o všechny přilehlé oblasti kanálu La Manche.
Britské impérium, jeho kolonie a dominia, také bojovala na mnoha frontách a zálohy již takřka neexistovaly. Nejenže Britové bojovali mimo západní Evropy také na jihu Evropy v Itálii, ale bojovali také v Barmě, na Nové Guineji, v Řecku. Posádky museli mít na Suezu, v Iráku a Palestině. Britové už neměli takřka kam sáhnout.

V listopadu 1944 klesly průměrné stavy spojeneckých divizí na Západní frontě na 78 procent.
Některé historické podklady říkají, že v západní Evropě měl Eisenhower v září 1944 zhruba 38 divizí k dispozici a ty stály proti 41 německých divizí. Jenomže efektivita byla někde jinde. Němci měli v těch neúplných 41 divizích jen 750 000 vojáků, kdežto Spojenci jich v těch 38 měli přes 2 000 000, což byl nepoměr a hovořil o lepším využití vojáků v německém velení. Historici zároveň z tohoto nepoměru vykalkulovali, že závěrečná ofenzíva měla přijít v září a nikoliv v listopadu.
Generál Eisenhower si byl vědom, že průměrné stavy spojeneckých divizí klesly na 78 procent a také počátkem prosince hlásil spojenému štábu do Washingtonu, generálu Marshallovi: "Náš nedostatek záloh, náhradních dílů a nedokonalost našeho doplňovacího systému mi dělají vážné starosti."
A jak tomu čelil?
Protože neměl dostatek jednotek, aby mohl pokrýt rovnoměrně celou Západní frontu a ještě k tomu pokračovat v útocích na Západní val, musel oslabit část fronty. Tehdy vedly útoky především jednotky Bradleyho 12. Skupiny armád - proto nechal rozhodnutí na Bradleym, kde oslabí frontu. A Bradley se rozhodl, že oslabí frontu právě v Ardenách.
Prý tomu říkali "Vypočítaný risk".

Zjistili přes své průzkumné jednotky, že také německé jednotky jsou proti nim v Ardenách slabší a že tudíž nehrozí žádné nebezpečí. Tehdy totiž zdánlivě, v listopadu a prosinci 1944, byla německá linie v Ardenách neúplná( německé jednotky a materiál se maskoval v zalesněném Eifelu a v jeho širokých a hlubokých údolích a v Ardenách ve stejném terénu) . Navíc byla německá obranná linie obsazena jednotkami II. řádu.
Velkou roli sehrála v maskování i ta skutečnost, že spojenecké velení bylo přesvědčeno, že Wehrmacht nemá žádné prostředky a zálohy pro nějaké útočné operace strategického charakteru.
A tak ještě v listopadu Montgomery útočil se svou 21. Skupinou armád na Porúří. A Pattonova 3. A z americké Bradleyho 12. Skupiny armád pronikala do Sárska.
Ardeny byly volné, Ardeny nikdo nechránil.
Ke všemu si ještě, když hovoříme o problémech Spojenců, problémech spojeneckého velení, musíme připomenout Montgomeryho neustálé zásahy do Eisenhowerových pravomocí.
Byl to generál Eisenhower, který musel neustále usměrňovat Montgomeryho. Když to nebyl spor mezi Montgomerym a Pattonem, tak musel většinou Montgomeryho usměrňovat Eisenhower směrem ke své osobě.
Velká část problémů se týkala přednostního zásobování. Monty neustále chtěl, aby byl přednostně zásobován a mohl provádět "bleskovou válku do Německa, dle svého umění". Hitler o všech sporech ve spojeneckém velení věděl a chtěl toho využít a anglo-americkou alianci rozštěpit.
"Prý stačilo jen ťuknout. A právě ardenská protiofenzíva, Hitlerovo Wacht am Rhein mělo být tím ťuknutím."


Použité podklady:

Duce – Anatomie jedné kariéry – Luboš Taraba.
Adolf Hitler a jeho cesta k moci – Rainer Zitelmann.
Nacismus – Alessandra Minerbiová – editor: Flavio Florani.
Pakty Stalina s Hitlerem – výběr z dokumentů 1939 a 40 – Naše vojsko.
Přísně tajné 3/99, 4/99, 3/05 a 3/08.
HPM ročník XIV. – Ivo Pejčoch – Těžký křižník Canarias.
Září 1938 – Role a postoje spojenců ČSR – Miloslav John.
Dějiny světa, svazek IX – L. I. Zubka, A. M. Zubinský a G. N. Sevosťjanov.
Dějiny světa, svazek X. – V. V. Kurasov, A. M. Někrič.
Krev, slzy a pošetilost v nejtemnější hodině 2. světové války – Len Deighton.
Druhá světová válka – Úplná historie – Martin Gilbert.
Blitzkrieg od Hitlerova nástupu po pád Dunkergue - Len Deighton.
Druhá světová válka – John Keegan.
Polské tažení Hitler a Stalin rozbíjejí Polskou republiku – Janusz Piekalkiewicz.
Tanková válka 1939 – 1945 - Janusz Piekalkiewicz.
Letecká válka 1939 – 1945 - Janusz Piekalkiewicz.
Námořní válka 1939 – 1945 - Janusz Piekalkiewicz.
Historie německé armády 1939 – 1945 – Philippe Masson.
Slovenská armáda 1939 – 1945 – Charles K. Kliment, Břetislav Nakládal.
Hitlerovi válečníci – Guido Knopp.
Německé obrněné jednotky – Horst Scheibert.
Hitlerovy elitní jednotky – Lucas Cooper.
Němečtí parašutisté ve II. světové válce – Volkmar Kühn.
Operace Jubilee, Dieppe 1942 – Norman Franks.
Narvik – Donald Macintyre.
Ocelová lavina – Darius Jedrzejewski, Zbigniew Lalak.
Bitva o Británii – Leonard Mosley a redakční kolektiv Time-Life Books.
Černí andělé, Historie zbraní SS – Rupert Butler.
Historie válek – David Brownstone a Irene Franck.
Neznámé špionážní operace KGB – Mitrochinův archiv – Christopher Andrew, Vasilij Mitrochin.
Den D, 1944, Hlasy z Normandie – Robin Neillands, Roderick de Normann.
Druhá světová válka den za dnem – Donald Sommerville.
Svět ve válce 1939 – 1945 – Dr. Duncan Anderson, Dr. Stephen Badsey, David Chandler, Dr. Paddy Griffith, Sean McKnight, Gary Sheffield.
Marcel Jullian – Bitva o Británii – červenec-září 1940
Alan Cooper – Cíl Drážďany.
Boje o Itálii 1943 až 1945 – Dominick Graham a Shelford Bidwell.
Hitlerovy horské jednotky – James Lucas.
http://www.palba.cz/viewtopic.php?t=1176,
http://www.palba.cz/viewtopic.php?t=1179
http://www.palba.cz/viewtopic.php?t=1193
http://www.palba.cz/viewtopic.php?t=1209
a v nich následné diskuze.
Miloš Hubáček – Bitva u Matapanu.
Miloš Hubáček - INVAZE.
Válka v Normandii. Ode Dne D k St. Lo,
německýma očima - Vince Milano a Bruce Conner.
Charles Kirkpatrick - Spory o druhou frontu.
Stephen Badsey - Příprava operace Overlord.
Detlef Vogel - Německá obrana.
Edward Marolda - Operace Neptune.
Steven J. Zaloga - Den D 1944 Pláž OMAHA.
Roger Cirillo, Stephen Badsey - Den D.
Charles Kirkpatrick - Soustřeďování sil.
Alfred Price - Vzdušné boje.
Nigel de Lee - Boje v Ńormandii.
Nigel de Lee - Průlom.
Bernard Nalty - Invaze do jižní Francie.
Roger Cirillo - Pronásledování k Sieně.
John Prager, C. W. Star Busmann - Bitva u Arnhemu a válka v Západní Evropě.
Generálmajor R. E. Urquhart, CB DSO a Wilfred Greatorex - ARNHEM.
Jaroslav Hrbek - ARNHEM 1944.
Tim Saunders - NIJMEGEN - Operace Market Garden (americká 82. vzdušná výsadková divize a gardová obrněná divize).
Donald R. Burgett - CESTA DO ARNHEMU - Křičící orel v Holandsku.
Frank Steer - ARNHEM - Operace Market Garden - Přistávací plochy a Oosterbeek.
A. Korthals Altes a N. K. C. A. in´t Veld - ZAPOMENUTÁ BITVA. ( The Forgotten Battle)
Peter H. Gryner - Ardeny 1944.
Leo Kessler - Ardeny: Operace Lítice.
Otto Skorzeny - Mé velitelské operace.
Steven J. Zaloga - Panther vs. Sherman.
Jaroslav Hrbek – Tobruk 1941.
Janusz Ledwoch – Afrikakorps.
Paul Carell – Lišky Pouště.
Janusz Piekalkiewicz – Rommel – Tajná válka v Africe.
Dwight David Eisenhower – INVAZE DO EVROPY.
Harry C. Butcher – TŘI ROKY s EISENHOWEREM.
Jiří Brož – STŘEDOMOŘÍ V OHNI DRUHÉ SVĚTOVÉ VÁLKY.
D – DAY OPERACE OVERLORD, dle nakladatelství Salamander
Den D 1944 Pláž Omaha, - Steven J. Zaloga, Howard Gerrard.
Books Ltd, Londýn.
Další související historická literatura.
Mé dlouholeté poznámky a mapy.
Z webu http://www.Palba.cz je použito jako podklad a upoutávka:
V subkapitole – Armády 1918 – 1945 u Francie zde:
http://www.palba.cz/viewforum.php?f=143
a zde jednotlivé sekce:
a) Pozemní a cizinecká legie – (články od Kačermiroslav, Sa 58 a Bruno):
http://www.palba.cz/viewforum.php?f=160
b) Letectvo – ( články YAMATO, Kačermiroslav a Fatale):
http://www.palba.cz/viewforum.php?f=161
c) Námořnictvo – (ovládal Norad – Nelson):
http://www.palba.cz/viewforum.php?f=162
d) Opevnění a bunkry – (od Bruna a Lorda):
http://www.palba.cz/viewforum.php?f=48
Aby pak důležitou smlouvu o porážce Francie z 22. června 1940 dodal Kačermiroslav v sekci
e) Ostatní:
http://www.palba.cz/viewtopic.php?t=3463
V subkapitole – Armády 1918 – 1945 pak nalezneme - Británie viz zde:
http://www.palba.cz/viewforum.php?f=139
kde jsou pak jednotlivé sekce, a v nich potom musíš otevřít - Pozemní vojsko:
http://www.palba.cz/viewforum.php?f=154
tam teprve otevřeš Obrněná technika – (především YAMATO, TonyHazard a Easy_Company) zde:
http://www.palba.cz/viewforum.php?f=241
aby pak ještě následovaly odkazy od Sa 58:
http://www.palba.cz/viewtopic.php?t=3351
a Thór:
http://www.palba.cz/viewtopic.php?t=2936
http://www.palba.cz/viewtopic.php?t=2892
http://www.palba.cz/viewtopic.php?t=2821
Royal Navy (především Norad – Nelson a také trochu Mikhassel. Dralno):
http://www.palba.cz/viewforum.php?f=153
Letectvo:
http://www.palba.cz/viewforum.php?f=99
pak má své podsekce:
Stíhací letouny – (xradar, YAMATO, Tempík, Reisen):
http://www.palba.cz/viewforum.php?f=216
Bombardovací a bitevní letouny – (Haness, YAMATO):
http://www.palba.cz/viewforum.php?f=217
Ostatní letouny – (Kačermiroslav):
http://www.palba.cz/viewforum.php?f=218
Různé – (od Haness, Ikala, Lord a YAMATO):
http://www.palba.cz/viewforum.php?f=220
A starší neaktualizovaný článek od Fatale:
http://www.palba.cz/viewtopic.php?t=1180
O Německé obrněné technice je možné se na Palbě dozvědět na tomto odkaze v subkapitolách zde http://www.palba.cz/viewforum.php?f=138
Tanky a stíhače tanků:
http://www.palba.cz/viewforum.php?f=116
od Sa 58, YAMATO, TonyHazard.
Samohybná děla http://www.palba.cz/viewforum.php?f=117 také od Sa 58 a YAMATO.
Mnoho dalších věcí, jako jsou OA – Obrněné Automobily - na tomto odkaze http://www.palba.cz/viewforum.php?f=17 také od Sa 58.
Z letecké techniky jsou to především v subkapitole Luftwaffe
http://www.palba.cz/viewforum.php?f=20
u Stíhacích letadel http://www.palba.cz/viewforum.php?f=112
monografie Hans S a YAMATO, stejně jako u Bombardovacích a bitevních http://www.palba.cz/viewforum.php?f=113
a u Ostatních http://www.palba.cz/viewforum.php?f=192
je to pak Tunac, Haness, Hans S a YAMATO.
Vybavení letounů http://www.palba.cz/viewforum.php?f=193je od Ikala, Eda a Sa 58.
O Itálii jsou pak jednotlivé subkapitoly zde:
http://www.palba.cz/viewforum.php?f=142


Případné doplnění a diskuzi prosím směřujte na tento odkaz:

http://www.palba.cz/viewtopic.php?f=137&t=60&start=20
ObrázekObrázekObrázek
Odpovědět

Zpět na „Pozemní boje 1944 - 1945“