XIV. díl. Operace MARKET GARDEN Č 184.

Od Normandie po kapitulaci Německa

Moderátoři: michan, Pátrač

Odpovědět
Uživatelský avatar
michan
2. Generálporučík
2. Generálporučík
Příspěvky: 6814
Registrován: 28/10/2005, 13:43

XIV. díl. Operace MARKET GARDEN Č 184.

Příspěvek od michan »

XIV. díl. Operace MARKET GARDEN. Č 184.
Původní plán Operace MARKET GARDEN, dle spojeneckých štábů, který nebyl ve dnech

Obrázek

17. až 25. září 1944 zrealizován.
Stále hovoříme o faktu - Proč MARKET GARDEN neuspěla?
Mezi střípky chybiček a chyb , ze kterých se skládá celá mozaika chyb bezesporu patří - že z špatně vyhodnocených zpravodajských informací, plných přílišné sebedůvěry, byl špatně vypracován - Plán Operace MARKET GARDEN!
Plánování Operace MARKET GARDEN viz zde v Č 7., 8. a 9
.:
http://www.palba.cz/viewtopic.php?f=137&t=5752
, rozporuplné zpravodajské informace důležité pro plánování viz v Č 13.
(doporučuji všem si znovu přečíst Č 13., 14. a 15. celé, z důvodu logiky sestavených chyb k sobě, neboť tam patří v logice věci i Holandské hnutí odporu a jeho zprávy, které dají dohromady celou škálu chyb. Zde v hodnocení jsem vše sestavoval jinak - dávám Holandské hnutí odporu samostatně a s dalšími informacemi o dalších problémech).:
http://www.palba.cz/viewtopic.php?f=137&t=5759
, když právě zde zvláště vyniknou informace, které z článku cituji.:

"Když navštívil britský generálmajor Kenneth W. Strong zpravodajský náčelník štábu SHAEF svého nadřízeného náčelníka štábu SHAEF generála Bedella Smithe dne 15. září 1944, tedy 2 dny před spuštěním "Operace MARKET GARDEN", nebylo to proto, aby řekl, že je vše stejné a v pořádku, a že se zpravodajské informace nezměnily. Ne, britský generál přišel náčelníku SHAEF říci, že poslední vyhodnocení skutečně říká, že jsou v oblasti ARNHEMU a NIJMEGENU německé tankové jednotky."


Nebyl však vyslyšen viz celý Č 13.
Ale stejně tak důležité bylo počínaní majora Urquharta, viz u konce článku Č 13.:

V celé velitelské struktuře uvěřil zprávě - " o německých tancích v okolí Arnhemu a Nijmegenu" - jen 25tiletý major Brian Urquhart (pozor nezaměňovat s generálem Urquhartem, velitelem britské 1. vzdušně-výsadkové divize - nebyli ani příbuzní, jde jen o shodu příjmení) - což byl zpravodajský náčelník 1. vzdušně-výsadkového sboru. Major Urquhart byl dokonce ze všech informací přesvědčen, že někde v oblasti Arnhemu jsou nejméně dvě německé tankové divize, to přesto, že žádný přímý důkaz neexistoval (mimo hlášení Holanďanů). Informace neříkaly nic o jednotkách, číslech jednotek, síle jednotek - nic se také nevědělo o tom, zda jsou tam na doplnění, nebo jen projíždějí. Ani v samotném 1. vzdušně-výsadkovém sboru generála Browninga nikdo nepřikládal váhu varování majora Urquharta, že jsou v Arnhemu Němci silnější, než se předpokládalo. Nedůvěra dospěla tak daleko, že si major Urquhart vyžádal dne 12. září letecký fotografický průzkum z nízkoletících stíhaček v oblasti Arnhemu. Průzkum, který se měl zaměřit na zamaskovaná děla a tanky."

Výsledkem i dalšího ověření bylo, cituji z č 13., Č 14. a 15.:

"Když Bedell Smith( náčelník štábu SHAEF) informoval ´Montyho´ o zjištěné skutečnosti, zjistil, že informace nebere nijak zvlášť vážně pod dojmem - ´Velkolepé - Nejgrandióznější a dosud v takovém měřítku nekonané - Největší Vzdušně- výsadkové operace - nasazení Třiapůl parašutistické divize".

Generál Montgomery na závěr dokonce prohlásil, že podle jeho mínění bude pro ´Operaci MARKET GARDEN´ větší překážkou terén, než německý odpor.
A tak Smith odletěl na SHAEF rozladěn, že nebyla zpráva brána v úvahu!
Ještě závažnější důkazy o německých jednotkách se v té době objevily na štábu 1. vzdušně-výsadkové armády. Major Urquhart už měl k dispozici konečně výsledky fotoprůzkumu RAF z nízkoletících stíhaček.
Celkem 5 fotografií z konce jednoho filmu úplně jasně a zřetelně ukazovalo německé tankové jednotky v okolí Arnhemu.
Ale opět!
Ani velitel 1. vzdušně-výsadkového sboru generál Browning, kterému major Urquhart snímky ukázal, si nijak s jasně viditelnými tanky hlavu nelámal. Prohlídku doprovodil slovy na téma, že ty tanky na fotografiích jsou s největší pravděpodobností makety, nebo cvičné tanky, a že nejsou stejně bojeschopné. Celkově ani ostatní štábní důstojníci nesouhlasili s Urquhartovou opatrností a pesimismem, o které si mysleli, že je to hysterie z přepracování.
Pak se dokonce stalo, že zpráva o německých tancích u Arnhemu, vydaná SHAEF pod č. 26 - Zpravodajský souhrn SHAEF č. 26 ze dne 16. září - byla zkomolena.
Ve zprávě se uvádělo, že: ´9. td SS a snad i 10. td SS se podle obdržených zpráv stahují do oblasti Arnhemu v Nizozemí, kde patrně obdrží nové tanky ze skladu hlášeného v oblasti Kleve´.....

Celé téhle, takhle podané zpravodajské informaci, odmítl uvěřit nejen Mongomery, ale zavrhl ji i štáb britské 2. A, který bohužel, jak jsme si předtím řekli, měl zprávy o německých tankových jednotkách u Arnhemu, již při přípravě "Operace COMET", tedy zpravodajských informacích zjištěných do 10. září, kdy měla odvolaná parašutistická operace ("Jedenapůl divize") začít.
A tak o 5 dní později, tedy 15. září 1944, již i zpravodajští důstojníci britské 2. A, včetně Dempseyho, hodnotili situaci v oblasti "Operace MARKET GARDEN" zcela jinak. I britská 2. A, její zpravodajci, 2 dny před začátkem dospěli k názoru, že jsou Němci demoralizovaní, slabí a určitě se zhroutí až je zasáhne - Nejgrandióznější vzdušně-výsadková operace všech dob. Navíc se stalo, že zpravodajští důstojníci 2. A při hodnocení leteckého fotoprůzkumu žádnou větší přítomnost tankových jednotek v oblasti nezaznamenali, neboť je tam nemohli rozeznat!!!
Jedním z těch, který mohl zásadně změnit pohled na tanky, objevené a hlášené německé tankové jednotky u Arnhemu, byl podplukovník Anthony Tasker, zpravodajský důstojník spojenecké 1. vzdušně výsadkové armády generála Breretona. Jenomže i on odmítl uvěřit, že v okolí Arnhemu se ´nějaké´ německé tankové síly nacházejí, - dle zápisu armády i on - ´dospěl k závěru, že přímý důkaz o existenci německých tanků u Arnhemu neexistuje..!!!´
A tak se stalo, že všichni zpravodajci na všech stupních, a po nich velící důstojníci Operace MARKET GARDEN na všech stupních, přijali jako jednoznačné tvrzení britské 21. Skupiny armád polního maršála Montgomeryho, její Zpravodajské sekce ( Zpravodajská sekce 21. Skupiny armád byla hlavním a zásadním zdrojem informací všech ostatních Zpravodajských sekcí - na všech podřízených úrovních) - ´německé tanky se v okolí Arnhemu nenácházejí´. Zvítězil tehdy opět - nekritický, euforický a příliš optimistický názor oné doby a atmosféry ve štábech Spojenců - do Vánoc bude konec války!
Britská 21. Skupina armád dokonce vydala písemně - ´Odhad situace´ ( kterou však vypracoval štáb 1. vzdušně-výsadková armáda generála Breretona) - v které se psalo, že britští výsadkáři u Arnhemu narazí na:

´ špatně organizovaného nepřítele různé úrovně. Neočekává se možnost koncentrace mobilních záloh silnějších než brigáda ( 3 000 vojáků ) s hrstkou tanků a děl...!!!´ "

(Informace pro Č 184., 185. a 186., byly použity z Generálmajor R. E. Urquhart, CB DSO a Wilfred Greatorex - ARNHEM, Jaroslav Hrbek - ARNHEM 1944, Tim Saunders - NIJMEGEN - Operace Market Garden /americká 82. vzdušná výsadková divize a gardová obrněná divize/ - podobné i stejné informace jsem čerpal také z historických podkladů a z mých letitých zápisů a poznámek, též z historické literatury, jako je: - Cesta do Arnhemu Křičící orel v Holandsku - Donald R. Burgett , John Prager, C. W. Star Busmann - Bitva u Arnhemu a válka v Západní Evropě., Frank Steer - ARNHEM - Operace Market Garden - Přistávací plochy a Oosterbeek., A. Korthals Altes a N. K. C. A. in´t Veld - ZAPOMENUTÁ BITVA. /The Forgotten Battle/ a dalších použitých pramenů - Použité podklady - na konci článků.)

(" Bože to bylo chyb, chybiček a arogance z euforie!!!")

V Londýně se v roce 1978 konala konference s tématem - "Operace MARKET GARDEN". Účastníky byli pamětníci bojů. Za všechny přímé účastníky bojů jmenujme Náčelníka štábu britské 1. vzdušně-výsadkové divize, - v roce 1978 brigádního generála Charlese Mackenzie - jako náčelník štábu divize měl v oblasti Arnhem v roce 1944 hodnost - podplukovník. Dále pak velitele 4. parašutistické brigády, tehdy u Arnhemu a v Oosterbeeku, v hodnosti brigádní generál J. W. Hackett ( a jeho hole). A legendu boje o Arnhemský silniční most v září roku 1944 - velitele 2. praporu podplukovníka Johna Frosta. Na konferenci v roce 1978 již generálmajor John Frost.
Účastníci londýnské konference se shodli - do jedné věty shrnuto:

"Montgomeryho štábu a britským výsadkářům zcela zatemnila úsudek vidina vítězného tažení na Berlín..."
ObrázekObrázekObrázek
Uživatelský avatar
michan
2. Generálporučík
2. Generálporučík
Příspěvky: 6814
Registrován: 28/10/2005, 13:43

Re: XIV. díl. Operace MARKET GARDEN Č 184.

Příspěvek od michan »

XIV. díl. Operace MARKET GARDEN Č 185.

V mozaice chyb a chybiček, ze kterých se skládal důvod - Proč Operace MARKET GARDEN neuspěla? - nesmí chybět ani Urquhartem popsaná dychtivost parašutistů a vojáků britské 1. vzdušně-výsadkové divize - "dychtivost zúčastnit se bojové akce, nebo vše vybojují za nás a bez nás a my si ani nevystřelíme!!!" Tedy na jedné straně to byl úžasný elán jít do boje...! Vždyť - Celkem 16x měli být nasazeni před MARKET GARDEN, viz první zmínky zde v 7.:
http://www.palba.cz/viewtopic.php?f=137&t=5752
a vysvětlení proč byli 16x nenasazeni v Č 109., 110. a 111. - 2/ Co předcházelo MARKET GARDEN u britské 1. vzdušně-výsadkové divize? Když v Č 110. je přímo popsáno oněch 16x nasazení nenasazení zde:
http://www.palba.cz/viewtopic.php?f=137&t=6006
Urquhart ve své knize - Arnhem - a všichni další historici to potom v 1980, 90 a po 2000 ve svých historických kompilátech v hodnocení opakují - generál přímo napsal o svých mužích, cituji:
" že byli ochotni jít do čehokoliv, a proto nebrali ohled na žádné odrazující či neznámé faktory. S elánem se vrhli do akce, jejíž plán měl z taktického hlediska mnoho vážných nedostatků."
A ty další nedostatky, nebo chyby, které se ukázaly v bojové operaci jako vážné chyby, byly:

- špatný výběr zón vhodných pro seskok parašutistů a přistání kluzáků, viz v Č 111.
http://www.palba.cz/viewtopic.php?f=137&t=6006
V bodě : 4/ Plánování "Operace MARKET GARDEN"., hovořím o vzdálenostech ze seskokových zón k cíli - "Tak se stalo, že oblasti shozu byly v terénu, který byl vzdálen od hlavních cílů jednotek britské 1. vzdušně-výsadkové divize 6 až 8 mil (9 až 11 km)!!!" Ale bylo to i 13 km.

- nedostatečný počet sil vysazených v I. vlně, odpoledne dne 17. září. Výsadky byly rozděleny do tří vln pro každou divizi, neboť pro tři místa vysazení (oblast Eindhoven, oblast Nijmegen a oblast Arnhem) nebylo v I. vlně dostatek dopravních letadel. V každé oblasti tak byly vysazeny nedostatečné síly, nikdy celá divize. V oblasti Arnhemu tenhle problém znamenal, že prakticky I. vlna rozmělnila své síly po celé trase 8 až 13 km, neboť bylo nutné hlídat nejen zóny seskoku a přistání, ale i křižovatky po trase k cíli( přitom vysazena byla jen 1/3 divize).
- Kombinace málo vysazených sil v I. vlně, velké rozmělnění sil divize po trase a přílišná vzdálenost výsadků od cílů, byla pak vyhodnocena jako ta nejzásadnější příčina neúspěchu britské 1. vzdušně-výsadkové divize generála Urquharta. Přičíst se k tomu musí totální zhroucení radiového spojení v oblasti Arnhem - Oosterbeek. Britská 1. vzdušně-výsadková divize - dle účastníků - by měla snad naději pokud by v Arnhemu a u Dálničního silničního mostu byla vysazena jako úplná divize. To je ale v oblasti kdyby, na které si historie nehraje.

A je zde důvod Němci!

- Jedním ze zásadních rozkazů velitele německého 2. ts SS (II. ts SS) generála Bittricha bylo pro velitele 9. td SS "Hohenstaufen" podplukovníka SS Harzera - v prvních inách výsahoddku - "Zablokujte a zastavte postup britských parašutistů na hlavních směrech postupu do města i s těmi málo jednotkami, které máte k dispozici!!! Viz zde bod c) v Č 26.:
http://www.palba.cz/viewtopic.php?f=137&t=5795
, přesněji řečeno:
c) Německé 9. td SS "Hohenstaufen" nařídil( Bittrich) obsadit oblast Arnhemu všemi pohotovostními jednotkami, které měla k dispozici a které tvořila většinou pěchota. Ti měli především zlikvidovat nepřátelské parašutistické výsadky západně od Arnhemu. Jediná mobilní jednotka divize, a byl jí 9. pancéřový oddíl SS Hauptsturmführera SS (anglicky Captain, česky kapitán) Gräbnera se měla urychleně přesunout po dálnici z Arnhemu do Nijmegenu, kde měla zajistit tamní mosty přes řeku Waal, zároveň kontrolovat spojení mezi Nijmegenem a Arnhemem.
Bittrich po válce řekl, že znal podstatu britského výcviku a věděl, že poddůstojníci měli zakázáno iniciativně řešit problémy taktického rázu přímo na místě. Znamenalo to, že se nepokoušeli obejít německý odpor. To poskytlo německé obraně čas pro přisunutí posil. Britové byli zablokováni na hlavních plánovaných směrech postupu. K tomu přistupoval problém, že Britové, což je s podivem, neměli podrobné plány ( mapy) Arnhemu, které jim mohly umožnit použít vedlejší silnice. Nejvíce tímhle problémem utrpěl britský 1. prapor podplukovníka Dobie a 3. prapor podplukovníka Fitche. Pokud by velitelé praporů plány (mapy) měli, oba prapory mohly k arnhemskému mostu projít různými oklikami včas (tuhle skutečnost potvrzuje generál Urquhart ve své knize). Nedostatku map se podivují všichni historici, když říkají, že v Londýně sídlil nizozemský generální štáb, který určitě plány hlavního města provincie Gelderland , kterým Arnhem byl, určitě měl. Tím se dostáváme k dalšímu nedostatku, který je platný u všech historiků jak v roce 1958, tak v 70., 80. 90. letech, ale i ve 21. století.

Holandské hnutí odporu.
Zásadní problém byl právě v tom, že britská armáda nedůvěřovala Holandskému hnutí odporu a Holanďanům jako takovým, což byl zásadní rozdíl proti Američanům. Vždyť vzpomeňme jak Američany v oblasti Nijmegenu provádělo Holandské hnutí odporu( generál Gavin vedl svůj štáb spolu s holandským důstojníkem Nizozemského generálního štábu přesně na místo svého budoucího velitelství americké 82. vzdušně-výsadkové divize a po cestě využívali i telefoní linky, které ovládalo Nizozemské hnutí odporu.). Britové však nizozemskému hnutí nevěřili, neboť věděli, že tam mají zrádce, částečně to již bylo řečeno nejprve Č 14. a 15.
http://www.palba.cz/viewtopic.php?f=137&t=5759
a v Č 181., kde nám generál Urquhart ve své zprávě o MARKET GARDEN rozebírá detailně holandského zrádce Lindemanse. Britové takřka vůbec nevyužívali holandského styčného důstojníka u své divize v Oosterbeeku a trvalo to až do 20. září než s Holandským hnutím odporu začali spolupracovat. Tuhle chybu Britové přiznali i na, již vzpomínané, Londýnské konferenci o MARKET GARDEN v roce 1978. Služby nizozemských odbojářů byly ohromné, zvláště když si Holanďané, Holandské hnutí odporu, vybudovalo ve své zemi svoji vlastní telefonní síť, i když ústředny byly obsazeny Němci. Jednu zvlášť závažnou příhodu o využití holandské telefonní sítě partyzány, popisuji v rozhovoru britských ženistů s americkými parašutisty u mostu v Sonu, viz Č 44., hned první odstavec:
http://www.palba.cz/viewtopic.php?f=137&t=5851

- Je to jedna ze zásadních chyb, neboť právě zhroucení radiového spojení v oblasti Arnhem - Oosterbeek, mohlo být nahrazeno telefonním spojením - přes Holandské hnutí odporu - ke koordinaci veškeré bojové činnosti.
Podobně telefonem hovořil, ale až 20. září generál Urquhart s majorem Goughem v Arnhemu.
( Stejně tak mohl navázat generál Urquhart, přes telefon, spojení s Browningovým štábem v Nijmegenu...).

- Mezi chybami, o kterých se zmiňuje generál Urquhart ve své Zprávě o MARKET GARDEN z ledna 1945, a kterou akceptují později i všichni historici( v 70tých, 80., 90. letech i v 21. století ) - Je i to co je na druhé straně onoho úžasného elánu jít do boje ( viz začátek tohoto článku) -, že britští parašutisté ztráceli příliš mnoho času nejen přemisťováním ze seskokových a přistávacích zón k cíli, ale i ta skutečnost, že zalehávali ihned při prvních výstřelech protivníka a jeho ostřelovačů a nebylo jednoduché je donutit k dalšímu pohybu vpřed. Velmi to zdržovalo postup směrem k Arnhemu, k cílům jednotlivých praporů, onoho nedělního odpoledne dne 17. září 1944.
Sám si hned Urquhart odpovídá, že to bylo tím, že jednotky britské 1. vzdušně-výsadkové divize nebyly již rok v boji a odvykly " pachu boje" - pohybu v bojové zóně ( naposledy byly nasazeny 1943 na Sicilii, či ten samý rok v Severní Africe)... I historici ve všech obdobích hned dodávají, že to je vlastně jediná výtka na adresu důstojníků a především parašutistů a vojáků britské 1. vzdušně-výsadkové divize po celou dobu 17. až 26. září, neboť si v Arnhemu a Oosterbeeku, po celou dobu bojů počínali neobyčejně statečně a vzbuzují obdiv, co vše byli schopni snášet v tamějších podmínkách, po všechny dny...

- Při celkovém hodnocení Operace MARKET GARDEN musíme mít vždy na paměti, že to nebyla jen jedna či dvě chyby, ale že se jednalo o celý soubor chyb, nedostatků a omylů, jejichž mozaiku jsme si teď probrali a probíráme, co zavinilo neúspěch britské 1. vzdušně-výsadkové divize v oblasti Arnhem.
Nebyla to jen přílišná euforie a nerealistický odhad situace založený na nedokonalých a špatně vyhodnocených zpravodajských informacích, a špatně a nerealisticky postavené plány, které zavinily, že byla neúplná divize ( necelá 1/3 divize) vysazena před Bittrichovým obnovujícím se 2. ts ( II. ts SS). To v žádném případě.
SHAEF totiž britské divizi řeklo, že je tam možno čekat 2. ts a jeho tanky, ale podřízené štáby až do stupně divize, zprávu, opojeni blízkým vítězstvím, většinou ignorovali, nebo jí nevěnovali dostatečnou pozornost.
Navíc prvé hodiny to bylo na těžké zbraně takřka 0:0 - střetli se pěšáci proti pěšákům.
Vše se měnilo, ale právě v čase, který, jak si říkáme, britští vojáci nedostatečně rychle postupující k cílům, rychle ztráceli.
Ale Němci ne. Německé posily čas neztráceli a odpoledne každou hodinu přijížděla nějaká těžší technika - tank, SHD, či 2 nebo 3 děla, ale i víc. I když s tím velitelé britské 1. vzdušně-výsadkové divize počítali, že Němci budou těžké zbraně přisouvat - nevěděli že tak rychle, a netušili, že sami budou tak pomalu postupovat k cílům...!!! Čas byl proti výsadkářům hrozný nepřítel - ostatně jako vždy a ve všech nasazeních!!!
ObrázekObrázekObrázek
Uživatelský avatar
michan
2. Generálporučík
2. Generálporučík
Příspěvky: 6814
Registrován: 28/10/2005, 13:43

Re: XIV. díl. Operace MARKET GARDEN Č 184.

Příspěvek od michan »

XIV. díl. Operace MARKET GARDEN Č 186.

V celé Operaci MARKET GARDEN je jako nejzávažnější chyba, - již od roku 1958 (u Urquharta), ale i v kompilátech 80. 90. let (u Steera, či Saunderse), stejně jako v 21. století ( u Hrbka), v té mozaice chyb, u plánování operace - ona skutečnost vysazení na zónách seskoku a přistání příliš daleko od cíle. Právě problém, že byli výsadkáři vysazeni příliš daleko od cílů a s příliš slabými silami, znamenala, že například britští výsadkáři šli k svým cílům s příliš slabými silami (a i když si to uvědomovali, že je jich málo - bylo řečeno a vysvětleno, že by šli do čehokoliv, jak dychtili po bojové akci) ač naráželi na čím dál silnější odpor. Tak se stalo, že nebyly splněny úkoly hned prvého dne 17. září,

Obrázek

nebyly dobyty nezbytně nutné cíle pro zajištění celé operace. Následně tomuto nesplnění úkolu prvého dne přišlo vniveč hrdinství celé Lathburyho 1. parašutistické brigády v Arnhemu, alespoň jejím dvěma praporům, Dobieho 1. praporu a Fitchovo 3. praporu

Obrázek

a stejné se pak stalo další dny

Obrázek

i Hackettovým parašutistům ze 4. parašutistické brigády na sever od železniční trati v Arnhemu, kde jeho prapory neprorazily německou obranu. Chyběla zde koordinace z důvodů špatného až žádného radiového spojení a marná snaha čtyř praporů končila masakrem. V celém dění v oblasti Oosterbeek - Arnhem se tak dařilo jen Frostovu 2. praporu z 1. parašutistické brigády generála Lathburyho, který s menšími, ale překonatelnými, bojovými překážkami přešel až k zásadnímu cíli operace, k Dálničnímu silničnímu mostu v Arnhemu na jeho severní straně. Frost, jak víme, se dokázal s mírně posíleným 2. praporem bránit přesile celkem 3 dny a 3 noci. Tři dny a tři noci bránili parašutisté severní konec Dálničního silničního mostu v Arnhemu, cíl "Operace MARKET GARDEN" číslo 1, aby pak byli doslova rozstříleni německými SHD, dělostřelectvem a minomety a převálcováni tanky. Britští parašutisté a vojáci to "nezabalili", ani v obranném perimetru Oosterbeek, kde se za nevýslovně těžkých podmínek bránili až do 25. září 1944, ale ani jejich obrana nic nepřinesla, neboť pomalý postup britské 2. A nestačil k tomu, aby byla celá "Operace MARKET GARDEN" ve své podstatě úspěšná.

V hodnocení úspěšnosti "Operace MARKET GARDEN" nesmíme zapomenout na americké vzdušně-výsadkové síly v ostatních sektorech.
Optimisticky laděná Taylorova americká 101. vzdušně-výsadková divize "Křičící orli" se také setkala s neúspěchem, a to hned u mostu v Sonu, který Němci poškodili, dle špatně nastaveného plánu pak američtí výsadkáři zaútočili jen s malými silami na náhradní most u Bestu jen s jednou rotou (celé dění viz zde v Č 41 a dále:
http://www.palba.cz/viewtopic.php?f=137&t=5839
http://www.palba.cz/viewtopic.php?f=137&t=5851
, kde je vidět, že koridor, který "Křičící orli" první den obsadili, byl ihned druhý den operace napaden německými protiútoky a jen díky příchozím tankům britské Gardové tankové divize se jej podařilo udržet.
Stejně závažné chyby, které musíme do téhle mozaiky chyb, které zavinily nepovedenou "Operaci MARKET GARDEN" zahrnout, se podařily americké Gavinově 82. vzdušně-výsadkové divizi, která také musela příliš roztříštit své síly, neboť těch mostů bylo příliš moc a tak divize narazila při obsazování cílů při své roztříštěnosti na silný německý odpor a cíle prvého dne nedosáhla. Nejvíce je divizi historiky vytýkáno nedobytí Dálničního silničního mostu v Nijmegenu hned prvého dne, tedy 17. září 1944, viz v Č 85 a dále:
http://www.palba.cz/viewtopic.php?f=137&t=5944
Samostatnou kapitolou pak je útok z předmostí u Neerpeltu, provedený britskou Gardovou tankovou divizí z 30. as, který ihned narazil na hluboce členěnou německou obranu, viz zde Č 32 a 33:
http://www.palba.cz/viewtopic.php?f=137&t=5810
Postupující Britové museli dobývat jedno německé obranné postavení za druhým, neboť na šířce "jedné silnice" - "Pekelné dálnici" - nebylo kudy Němce obejít. Teprve třetí den "Operace MARKET GARDEN" se postup trochu zrychlil, ale ještě do 20. září postup zastavovala německá obrana mostu v Nijmegenu. Jak historici naznačují, Britové byli přesvědčeni, že: "Němci utečou, až uvidí naše tanky". Vše se změnilo po sebevražedném překročení řeky Waalu Cookovými parašutisty, kdy konečně "vznikla cesta do Arnhemu". Následoval však velice slabý útok irské gardy na "Pekelné dálnici" v prostoru Ostrov dopoledne dne 21. září. Tady všichni zainteresovaní velitelé svým způsobem podcenili možnost tenhle útok směrem na Arnhem provést všemi dostupnými silami ještě večer a v noci z 20. na 21. září. Dne 21. dopoledne již totiž bylo pozdě, neboť od 21. září dopoledne se německá obrana mezi řekou Waal a Dolním Rýnem, vzpamatovala po šoku z dobytí mostu přes řeku Waal a organizovaně odrážela několik dní postup nejen Gardové obrněné divize, ale i později postup britské 43. pěší (Wessex) divize generála Thomase. Generál Thomas si příliš iniciativně a rozhodně nepočínal, o čemž svědčí i ta skutečnost, že ač byl přítelem generála Urquharta, nechtěl ho generál Urquhart vidět dne 26. září ráno - ani ho po evakuaci z Oosterbeeku v jeho štábu nenavštívil.
Pomalost britského 30. as hledá od ledna 1945 - od Zprávy generála Urquharta, který jí v té Zprávě naznačil, i v roce 1958 sám generál ve své knize Arnhem a hledají ji i historici v 80., 90. letech, stejně jako v 21. století. Kde je to Montgomeryho za 48 hodin jsme v Arnhemu. Nikdo nebral v úvahu ono Sosabowského - "A co Němci?" Nikdo nevěřil, že německá obrana tak rychle zesílí, když vypadala v srpnu 1944 na úplné zhroucení.
Němečtí generálové a maršálové se velmi divili, například maršál Rundstedt - "Proč Operaci MARKET GARDEN velí opatrnický maršál Montgomery". Vždyť se snažil vždy šetřit své lidi. Montgomery nikdy nebyl jako generál Patton. A všichni výsadkářští velitelé po válce, tedy i na konferenci v Londýně v roce 1978 konstatovali, že: "Pokud by Operaci MARKET GARDEN velel generál Patton, určitě by skončila úspěchem". Neshodli se jen na tom, zda by to znamenalo konec 2. světové války. Zároveň dodávají, že tahle úvaha je v poloze "Kdyby", na které si historie faktu nehraje.

A pak už skutečně nezbývá dodat než fakta, která z neúspěchu "Operace MARKET GARDEN" vyplynula:
Spojenecká fronta se neúspěšnou "Operací MARKET GARDEN" prakticky zcela zastavila v Holandsku a severním Německu před řekou Rýnem a to na plných 5 měsíců (výjimkou byla ještě Operace ARDENY 1944 - 45, která však stejně jen po vyhnání Němců srovnala prosincovou linii 1944). Došlo ještě k jedné vzdušně-výsadkové operaci v březnu 1945, kdy pro překročení Rýna byla použita ještě americká 17. vzdušně-výsadková divize a britská 6. vzdušně-výsadková divize. Akce předmostí pro spojenecká vojska s použitím obou vzdušně-výsadkových divizí proběhla hladce a bojová operace skončila úspěchem. Do konce války to bylo poslední nasazení vzdušně-výsadkových sil (zde je zajímavé, že Spojenci měli připravenu ještě jednu výsadkovou operaci, chtěli vysadit vzdušně-výsadkové divize v polovině dubna 1945 v Berlíně, ale jak dnes víme, k té operaci nedošlo, neboť by to přímo narušilo spojenectví se Stalinem). Navíc generál Eisenhower i tak považoval další nasazení vzdušně-výsadkových sil za zbytečné, neboť v dubnu 1945 již bylo vše jasné.

Ale neúspěch "Operace MARKET GARDEN" přece jenom nějak poznamenal ten konec roku 1944 a začátek roku 1945. Totiž byl to Hitler, kterého německé vítězství u Arnhemu utvrdilo, že "Spojenci nejsou tak silní v kramflecích, jak se tváří!!!" Hitler začal shromažďovat tanky a čerstvé jednotky a chtěl Spojence rozdělit na Západní frontě jednou mohutnou operací, která měla zvrátit válku na Západě. Celou operaci známe pod názvem - Bitva v Ardenách a bude následovat za 2 měsíce i zde na Palbě.
Dá se jednoznačně říci, že Bitva v Ardenách, její základ položila "Operace MARKET GARDEN". Ztráty, které Spojenci v Bitvě o Ardeny utrpěli, jsou historiky připisovány přímému důsledku porážky u Arnhemu.
Naopak porážka v "Operaci MARKET GARDEN", která původně měla znamenat porážku Německa v roce 1944, vlastně prodloužila 2. světovou válku až do května 1945.
Ukázalo se, že soustředění sil a prostředků - soustředění logistiky - do jedné bojové operace bylo i v roce 1944 naprosto nevhodné. A byla to právě porážka u Arnhemu, která prodloužila boje v západní Evropě o celé tři měsíce. Byly to totiž právě ztráty jednotek a divizí v "Operaci MARKET GARDEN", které právě na ty tři měsíce války chyběly, když k nim připočteme i z důsledku této operace ztráty v Bitvě v Ardenách.


Nyní se na 2 měsíce odmlčím( budu studovat podklady a sestavovat články nového tématu) a někdy v září až říjnu 2014 bych začal dávat články - Bitva v Ardenách.


Použité podklady:

Duce – Anatomie jedné kariéry – Luboš Taraba.
Adolf Hitler a jeho cesta k moci – Rainer Zitelmann.
Nacismus – Alessandra Minerbiová – editor: Flavio Florani.
Pakty Stalina s Hitlerem – výběr z dokumentů 1939 a 40 – Naše vojsko.
Přísně tajné 3/99, 4/99, 3/05 a 3/08.
HPM ročník XIV. – Ivo Pejčoch – Těžký křižník Canarias.
Září 1938 – Role a postoje spojenců ČSR – Miloslav John.
Dějiny světa, svazek IX – L. I. Zubka, A. M. Zubinský a G. N. Sevosťjanov.
Dějiny světa, svazek X. – V. V. Kurasov, A. M. Někrič.
Krev, slzy a pošetilost v nejtemnější hodině 2. světové války – Len Deighton.
Druhá světová válka – Úplná historie – Martin Gilbert.
Blitzkrieg od Hitlerova nástupu po pád Dunkergue - Len Deighton.
Druhá světová válka – John Keegan.
Polské tažení Hitler a Stalin rozbíjejí Polskou republiku – Janusz Piekalkiewicz.
Tanková válka 1939 – 1945 - Janusz Piekalkiewicz.
Letecká válka 1939 – 1945 - Janusz Piekalkiewicz.
Námořní válka 1939 – 1945 - Janusz Piekalkiewicz.
Historie německé armády 1939 – 1945 – Philippe Masson.
Slovenská armáda 1939 – 1945 – Charles K. Kliment, Břetislav Nakládal.
Hitlerovi válečníci – Guido Knopp.
Německé obrněné jednotky – Horst Scheibert.
Hitlerovy elitní jednotky – Lucas Cooper.
Němečtí parašutisté ve II. světové válce – Volkmar Kühn.
Operace Jubilee, Dieppe 1942 – Norman Franks.
Narvik – Donald Macintyre.
Ocelová lavina – Darius Jedrzejewski, Zbigniew Lalak.
Bitva o Británii – Leonard Mosley a redakční kolektiv Time-Life Books.
Černí andělé, Historie zbraní SS – Rupert Butler.
Historie válek – David Brownstone a Irene Franck.
Neznámé špionážní operace KGB – Mitrochinův archiv – Christopher Andrew, Vasilij Mitrochin.
Den D, 1944, Hlasy z Normandie – Robin Neillands, Roderick de Normann.
Druhá světová válka den za dnem – Donald Sommerville.
Svět ve válce 1939 – 1945 – Dr. Duncan Anderson, Dr. Stephen Badsey, David Chandler, Dr. Paddy Griffith, Sean McKnight, Gary Sheffield.
Marcel Jullian – Bitva o Británii – červenec-září 1940
Alan Cooper – Cíl Drážďany.
Boje o Itálii 1943 až 1945 – Dominick Graham a Shelford Bidwell.
Hitlerovy horské jednotky – James Lucas.
http://www.palba.cz/viewtopic.php?t=1176,
http://www.palba.cz/viewtopic.php?t=1179
http://www.palba.cz/viewtopic.php?t=1193
http://www.palba.cz/viewtopic.php?t=1209
a v nich následné diskuze.
Miloš Hubáček – Bitva u Matapanu.
Miloš Hubáček - INVAZE.
Válka v Normandii. Ode Dne D k St. Lo,
německýma očima - Vince Milano a Bruce Conner.
Charles Kirkpatrick - Spory o druhou frontu.
Stephen Badsey - Příprava operace Overlord.
Detlef Vogel - Německá obrana.
Edward Marolda - Operace Neptune.
Steven J. Zaloga - Den D 1944 Pláž OMAHA.
Roger Cirillo, Stephen Badsey - Den D.
Charles Kirkpatrick - Soustřeďování sil.
Alfred Price - Vzdušné boje.
Nigel de Lee - Boje v Ńormandii.
Nigel de Lee - Průlom.
Bernard Nalty - Invaze do jižní Francie.
Roger Cirillo - Pronásledování k Sieně.
John Prager, C. W. Star Busmann - Bitva u Arnhemu a válka v Západní Evropě.
Generálmajor R. E. Urquhart, CB DSO a Wilfred Greatorex - ARNHEM.
Jaroslav Hrbek - ARNHEM 1944.
Tim Saunders - NIJMEGEN - Operace Market Garden (americká 82. vzdušná výsadková divize a gardová obrněná divize).
Donald R. Burgett - CESTA DO ARNHEMU - Křičící orel v Holandsku.
Frank Steer - ARNHEM - Operace Market Garden - Přistávací plochy a Oosterbeek.
A. Korthals Altes a N. K. C. A. in´t Veld - ZAPOMENUTÁ BITVA. ( The Forgotten Battle)
Jaroslav Hrbek – Tobruk 1941.
Janusz Ledwoch – Afrikakorps.
Paul Carell – Lišky Pouště.
Janusz Piekalkiewicz – Rommel – Tajná válka v Africe.
Dwight David Eisenhower – INVAZE DO EVROPY.
Harry C. Butcher – TŘI ROKY s EISENHOWEREM.
Jiří Brož – STŘEDOMOŘÍ V OHNI DRUHÉ SVĚTOVÉ VÁLKY.
D – DAY OPERACE OVERLORD, dle nakladatelství Salamander
Den D 1944 Pláž Omaha, - Steven J. Zaloga, Howard Gerrard.
Books Ltd, Londýn.
Další související historická literatura.
Mé dlouholeté poznámky a mapy.
Z webu http://www.Palba.cz je použito jako podklad a upoutávka:
V subkapitole – Armády 1918 – 1945 u Francie zde:
http://www.palba.cz/viewforum.php?f=143
a zde jednotlivé sekce:
a) Pozemní a cizinecká legie – (články od Kačermiroslav, Sa 58 a Bruno):
http://www.palba.cz/viewforum.php?f=160
b) Letectvo – ( články YAMATO, Kačermiroslav a Fatale):
http://www.palba.cz/viewforum.php?f=161
c) Námořnictvo – (ovládal Norad – Nelson):
http://www.palba.cz/viewforum.php?f=162
d) Opevnění a bunkry – (od Bruna a Lorda):
http://www.palba.cz/viewforum.php?f=48
Aby pak důležitou smlouvu o porážce Francie z 22. června 1940 dodal Kačermiroslav v sekci
e) Ostatní:
http://www.palba.cz/viewtopic.php?t=3463
V subkapitole – Armády 1918 – 1945 pak nalezneme - Británie viz zde:
http://www.palba.cz/viewforum.php?f=139
kde jsou pak jednotlivé sekce, a v nich potom musíš otevřít - Pozemní vojsko:
http://www.palba.cz/viewforum.php?f=154
tam teprve otevřeš Obrněná technika – (především YAMATO, TonyHazard a Easy_Company) zde:
http://www.palba.cz/viewforum.php?f=241
aby pak ještě následovaly odkazy od Sa 58:
http://www.palba.cz/viewtopic.php?t=3351
a Thór:
http://www.palba.cz/viewtopic.php?t=2936
http://www.palba.cz/viewtopic.php?t=2892
http://www.palba.cz/viewtopic.php?t=2821
Royal Navy (především Norad – Nelson a také trochu Mikhassel. Dralno):
http://www.palba.cz/viewforum.php?f=153
Letectvo:
http://www.palba.cz/viewforum.php?f=99
pak má své podsekce:
Stíhací letouny – (xradar, YAMATO, Tempík, Reisen):
http://www.palba.cz/viewforum.php?f=216
Bombardovací a bitevní letouny – (Haness, YAMATO):
http://www.palba.cz/viewforum.php?f=217
Ostatní letouny – (Kačermiroslav):
http://www.palba.cz/viewforum.php?f=218
Různé – (od Haness, Ikala, Lord a YAMATO):
http://www.palba.cz/viewforum.php?f=220
A starší neaktualizovaný článek od Fatale:
http://www.palba.cz/viewtopic.php?t=1180
O Německé obrněné technice je možné se na Palbě dozvědět na tomto odkaze v subkapitolách zde http://www.palba.cz/viewforum.php?f=138
Tanky a stíhače tanků:
http://www.palba.cz/viewforum.php?f=116
od Sa 58, YAMATO, TonyHazard.
Samohybná děla http://www.palba.cz/viewforum.php?f=117 také od Sa 58 a YAMATO.
Mnoho dalších věcí, jako jsou OA – Obrněné Automobily - na tomto odkaze http://www.palba.cz/viewforum.php?f=17 také od Sa 58.
Z letecké techniky jsou to především v subkapitole Luftwaffe
http://www.palba.cz/viewforum.php?f=20
u Stíhacích letadel http://www.palba.cz/viewforum.php?f=112
monografie Hans S a YAMATO, stejně jako u Bombardovacích a bitevních http://www.palba.cz/viewforum.php?f=113
a u Ostatních http://www.palba.cz/viewforum.php?f=192
je to pak Tunac, Haness, Hans S a YAMATO.
Vybavení letounů http://www.palba.cz/viewforum.php?f=193je od Ikala, Eda a Sa 58.
O Itálii jsou pak jednotlivé subkapitoly zde:
http://www.palba.cz/viewforum.php?f=142


Případné doplnění a diskuzi prosím směřujte na tento odkaz:

http://www.palba.cz/viewtopic.php?f=137&t=58&start=40
ObrázekObrázekObrázek
Odpovědět

Zpět na „Pozemní boje 1944 - 1945“