XIV. díl. Operace MARKET GARDEN Č 166.

Od Normandie po kapitulaci Německa

Moderátoři: michan, Pátrač

Odpovědět
Uživatelský avatar
michan
2. Generálporučík
2. Generálporučík
Příspěvky: 6814
Registrován: 28/10/2005, 13:43

XIV. díl. Operace MARKET GARDEN Č 166.

Příspěvek od michan »

XIV. díl. Operace MARKET GARDEN Č 166.

O těžké bitvě, v tzv. "Kotli", jak obranný perimetr Oosterbeek nazývali Němci,

Obrázek

dne 24. září 1944 bylo již mnohé řečeno v minulých článcích. Stejně tak bylo hovořeno o domluvené evakuaci raněných do Němci ovládaných nemocnic. Není to však všechno. Pojďme si ještě říci další důležité skutečnosti, neboť tento den 24. září rozhodl o celé "Operaci MARKET GARDEN".
Začněme tím, že celodenní dělostřelecké a minometné ostřelování tzv. "Kotle" Němci, znamenalo, že i když bylo takřka 2 500 zraněných dopraveno do německých nemocnic, britské improvizované "ambulance" (sklepy) se znovu naplnily až po "chodby v patrech"... Sám generál Urquhart dne 24. září zapsal: "Byl to hrozný, zoufalý den".
Boje, včetně těch po výměně raněných, byly opravdu kruté a nelze k nim nic přirovnat, asi nejlépe je popsal sám generál, když zároveň vyjadřuje tím popisem"chaos" v celém obranném perimetru Oosterbeek, cituji:

"Na několika místech nepřítel pronikl, ale pak byl opět vytlačen odvážnými protiútoky a troufalými přesuny. Když se přiblížil večer, perimetr se podstatně nezměnil, ale Němci se zdáli být všude.
Zážitky Payton-Reida (podplukovník Payton-Reid byl velitelem KOSB - 7. praporu králových vlastních skotských hraničářů - má poznámka) z oblasti bráněné KOSB byly typické pro mnoho příslušníků divize.
Když prováděl obhlídku svých pozic, narazil najednou na Němce a ne na své vojáky. Spolu se seržantem Tilleym, pilotem kluzáků, který sám sebe pasoval do funkce jeho bodyguarda, právě navštívil skupinu mužů, kteří znali jen přibližně pozici svých sousedů. Payton-Reid a Tilley zašli za roh a blížili se k malé budově. Seržant navrhl, že tam nahlédne jako první. Rychle zase vycouval. 'Zákop kolem je plný Němců', oznámil.
'Viděli vás?'
'Pokud ne, museli by být slepí.'
'Radši odsud vypadneme,' rozhodl Payton-Reid.
Skočili oknem do sousedního domu, tam však chyběla po bombardování podlaha, takže se propadli až do sklepa. Payton-Reid seržantovi pomohl, ten se chytil okraje otvoru. Každým okamžikem čekali, že se nad nimi objeví Němci. Tilley se vyškrábal nahoru a vytáhl svého podsaditého a mohutně stavěného velitele do bezpečí v přízemí. To nebylo jediné místo, kde Payton-Reid zjistil, že jeho muži byli vytlačeni a vystřídáni Němci. Poté, co byl jeho pobočník při pokusu zjistit stanoviště jednoho družstva raněn, proplazil se Payton-Reid brázdami fazolí a hrachu přes několik zahrad, místo svých vojáků však za další řadou domů našel jen německý tank. Byl to snadný terč. Vrátil se zpátky a nechal si přinést jedinou střelu do P.I.A.T., která praporu zůstala. V okamžiku, kdy dorazil, byl tank pryč."

V podvečer 24. září, se u

Obrázek

kostela v Oosterbeeku, dostali do potíží i baterie lehkého dělostřelectva (1. vzdušně-výsadkový dělostřelecký pluk podplukovníka W. F. K. Thompsona), které byly to jediné, co měli britští vojáci, v obranném perimetru Oosterbeek, jako přímou podporu proti německým tankům. Boj o část lehkého dělostřelectva, v jižní části "Kotle" ( na horní mapě ze 24. září, je nad nápisem Dolní Rýn značka kostela a vlevo od ní seveozápadněji je značka postavení dělostřeleckých baterii), popsal Hrbek ve své knize Arnhem, když píše, cituji:

"U kostela prorazily německé tanky do postavení 2. baterie 1. lehkého dělostřeleckého pluku. Četa 'C' byla napadena Tigrem a SHD, které kosily obsluhy ze 150 metrů kulomety. Dělostřelci se museli krýt v okopech. Poručík Donaldson a seržant Dickson přeběhli sto metrů nekrytého prostoru k protitankovému dělu, jehož obsluha byla pobita. Vystřelili devětkrát. Pak dělo dostalo přímý zásah a Donaldson byl omráčen.
Když se probral, přeběhl s Dicksonem zpět k houfnici 75 milimetrů a pálili z ní proti tankům, dokud nevystříleli všechnu munici. Ani potom se nevzdali. Dickson našel pancéřovku P.I.A.T. a boj s německými tanky pokračoval. U čety 'B' vyřadila houfnice seržanta Dalyho dvěma ranami ze vzdálenosti sto metrů dočasně z boje tank typu Tiger. Objevil se ale jiný tank a před palbou jeho kulometu se museli všichni krýt. Bez ohledu na to se seržant Daly připlížil zpět k dělu, nabil je, zamířil a první ranou tank zapálil.
V osamoceném boji s německým tankem se u protitankového děla ocitl i seržant Alf Roullier, který původně v akci u Arnhemu vůbec neměl být. V jeho jednatřiceti letech ho již pokládali za příliš starého pro výsadkovou operaci a přeřadili ho od dělostřelectva do kantýny, kde obsluhoval důstojníky. Využil takto nabyté protekce a do akce u Arnhemu se protlačil. Nyní byl raněn do ruky a snad šok z tohoto zranění způsobil, že ho posedla utkvělá myšlenka připravit jídlo pro své kamarády. Bez ohledu na německé ostřelování se v podvečerních hodinách v neděli 24. září plížil po perimetru a hledal potraviny. Z nich pak připravil svým druhům hustou polévku. Teprve, když ji vděční vojáci všechnu snědli, uvědomil si, že se sám zapomněl najíst."

(Informace pro Č 166., 167. a 168., byly použity z Generálmajor R. E. Urquhart, CB DSO a Wilfred Greatorex - ARNHEM, Jaroslav Hrbek - ARNHEM 1944, Tim Saunders - NIJMEGEN - Operace Market Garden /americká 82. vzdušná výsadková divize a gardová obrněná divize/ - podobné i stejné informace jsem čerpal také z historických podkladů a z mých letitých zápisů a poznámek, též z historické literatury, jako je: - Cesta do Arnhemu Křičící orel v Holandsku - Donald R. Burgett , John Prager, C. W. Star Busmann - Bitva u Arnhemu a válka v Západní Evropě., Frank Steer - ARNHEM - Operace Market Garden - Přistávací plochy a Oosterbeek., A. Korthals Altes a N. K. C. A. in´t Veld - ZAPOMENUTÁ BITVA. /The Forgotten Battle/ a dalších použitých pramenů - Použité podklady - na konci článků.)

Boje po evakuaci zraněných byly večer a v noci 24. září v perimetru Oosterbeek již na úplné hraně toho, co mohli britští výsadkáři, jako cvičení vojáci, ještě snést. Situace byla strašně nepřehledná a v takto nepřehledné večerní situaci ještě připravil generál Urquhart novou depeši pro generála Browninga, velitele britského 1. vzdušně-výsadkového sboru. Tuhle depeši však nikdy Urquhart neodeslal, ale ve výše uvedených historických materiálech se nachází a svědčí o tom, že i jeho myšlení má - "všeho dost", cituji:

"Urquhart Browningovi. Musím vás upozornit, že pokud nedojde k fyzickému kontaktu s námi do rána 25. září, považuji za nepravděpodobné, abychom se nadále udrželi. Všichni muži jsou nyní vyčerpáni. Nedostatek potravin, vody, munice a zbraní s velkými ztrátami důstojníků. I slabá nepřátelská ofenzivní akce může způsobit úplný rozpad. Jestliže se to stane, všichni dostanou rozkaz probíjet se raději k předmostí, než se vzdát. Veškerý pohyb je nyní vzhledem k nepříteli nemožný. Snažili jsme se ze všech sil a budeme se snažit co možná nejdéle."

Na druhé straně, té jižní straně, řeky Dolní Rýn se k večeru 24. září začala také měnit situace, navzdory tomu, že se velitel britského 30. as (XXX. as) generál Horrocks stále ještě nevzdával. Jeho sbor, jak si sám generál namlouval, projel takřka "celou frontu o šířce jedné silnice" a měl svůj cíl "Dálniční most v Arnhemu na dosah ruky". Pamětníci tvrdili, že ještě 24. září, nejen odpoledne, ale ještě i k večeru "byl generál Horrocks přímo posedlý zdolat poslední překážku, která mu stála v cestě, 150 metrů široký tok Dolního Rýna". O celém večerním dění, které vyústilo ve svém důsledku k oficiálnímu ukončení "Operace MARKET GARDEN", napsal Hrbek v knize Arnhem věty, které začínají cestou "posedlého Horrockse", který chtěl ještě odpoledne a večer 24. září 1944 připravit násilné překonání řeky Dolní Rýn, cituji:

"Odpoledne se vypravil do Drielu, kde s generálem Thomasem probral podrobnosti nového útoku přes řeku. Spolu se zbývajícími Poláky ji měli této noci překročit vojáci 4. praporu Dorsetshirského pluku. Velel mu podplukovník Gerald Tilly. akce byla plánovaná na 22 hodinu, jako počátek hromadného překročení řeky silami 43. (Wessex) pěší divize, která se měla vysadit na severním břehu řeky západně od perimetru Urquhartových výsadkářů a udeřit zleva do týlu německých jednotek, stojících proti 1. vzdušně-výsadkové divizi.
Pětatřicetiletý podplukovník Tilly vylezl v neděli třikrát na věž kostela v Drielu, aby pozoroval jako již před ním Horrocks místo, kde se měli jeho muži vylodit. Ti se již shromažďovali u Drielu a čekali na čluny, jež ženisté dopravovali průjezdným koridorem.
Směrnice, které Tilly převzal osobně od velitele 130. brigády, brigádního generála Waltona, byly jasné. Jeho prapor dostal za úkol rozšířit předmostí na severním břehu Dolního Rýna a udržet se tam, dokud nedorazí posily. Měl se přepravit na místě přívozu z Drielu do Heveadorpu jen nalehko, se zásobou potravin a munice na tři až čtyři dny. Tilly byl hrdý na to, že jeho muži budou tvořit předvoj celé britské 2. A.

Velitel této armády generál Dempsey zdaleka nesdílel Horrocksův optimismus. Odpoledne 24. září přijel do Nijmegenu, kde se radil s Horrocksem a Browningem. Nevěřil v úspěch plánovaného útoku 43. pěší divize přes Rýn a v posílení 1. vzdušně-výsadkové divize. Jedinou alternativou k Horrocksovu plánu bylo stažení Urquhartových mužů přes řeku na jižní břeh. Zatímco se Dempsey rozmýšlel, přišla zpráva o tom, že německé jednotky znovu přerušily koridor. Horrocks sice naléhal dále na provedení svého plánu, ale Dempsey se již rozhodl. 'Ne, stáhněte je!' řekl nakonec. Pak se otočil k Browningovi: 'Souhlasíte s tím?' zeptal se ho. Vždy elegantní výsadkářský generál jen kývl na souhlas.
Bylo rozhodnuto.
Operace MARKET GARDEN, onen Montgomeryho brilantní plán na ukončení války ještě roku 1944, se nezdařila.
Zbývalo již jen evakuovat ty, kteří dosud na severním břehu bojovali. Bylo však otázkou, zda je to ještě vůbec možné."
ObrázekObrázekObrázek
Uživatelský avatar
michan
2. Generálporučík
2. Generálporučík
Příspěvky: 6814
Registrován: 28/10/2005, 13:43

Re: XIV. díl. Operace MARKET GARDEN Č 166.

Příspěvek od michan »

XIV. díl. Operace MARKET GARDEN Č 167.

Večer 24. září 1944 skutečně vyvstala otázka - Je vůbec možné, bez katastrofy, stáhnout zbytky Urquhartovy britské 1. vzdušně-výsadkové divize?
Že to bylo nutné je jasně řečeno v předchozích článcích - únava na pokraji života a smrti, nedostatek všeho - munice, jídla, vody a ostatního materiálu. Jestli to bylo možné je ještě stáhnout si postupně řekneme.
Nejprve si ještě přibližme jak to vypadalo na celé délce 100 km dlouhého koridoru od Belgie

Obrázek

po Arnhem, koridoru v šířce takřka jedné silnice, pytli, kterým Spojenci večer 24. září 1944 dopravovali posily a zásoby. Kdo pečlivě četl všechny články tak ví, že takřka celý týden, od 17. včetně, do neděle 24. září Němci neustále přerušovali hlavní silnici koridoru od Belgie až po Arnhem. Tak třeba "Křičící orli", americká 101. vzdušně-výsadková divize musela severně od Eindhovenu neustále odrážet zuřivé německé útoky, od 18. a 19. září i za podpory tanků britského 30. as (XXX. as) a přestože měli podporu Britů, britských tanků, nedařilo se americkým výsadkářům koridor udržet po celý týden otevřený. Když německé jednotky 23. září američtí výsadkáři s britskými tanky vytlačili od silnice od Udenu, ihned 24. září v neděli odpoledne přijely německé tanky znovu a "Pekelnou dálnici" ve stejném úseku u Udenu přerušily. Tentokrát, toho 24. září, byla "Pekelná dálnice" přerušena na celých dalších 40 hodin, než se je podařilo vyhnat. Možná právě tohle přerušení 24. září definitivně rozhodlo o tom, že nejvyšší velení britské 2. A rozhodlo o stažení zbytků Urquhartovy divize ze severního "Kotle" na jižní břeh Dolního Rýna. Ono to totiž i u americké 82. vzdušně-výsadkové divize generála Gavina bylo podobné. Tam také 24. září němečtí parašutisté z Meindlova 2. parašutistického sboru, podporováni německou 84. pěší divizí zaútočili z prostoru Reichswaldu a jejich útoky byly úspěšné a ohrožovaly mosty na kanálu Maasa - Waal u Huemenu. V té samé době 24. září se pod palbu německého těžkého dělostřelectva z 10. td SS "Frundsberg" dostal i Dálniční silniční most v Nijmegenu. A aby byla celá bojová situace Spojenců onoho 24. září úplná, musíme si říci, že se britské Gardové obrněné divizi podporované pěchotou britské 43. (Wessex) pěší divizi nedařilo, ten den, prorazit v oblasti Ostrov na dálnici do Elstu a směrem dál k Arnhemu. Nedařil se ani obchvatný manévr, o který se Britové pokoušeli podél řeky Dolní Rýn - ze západu - směrem k Elstu. Proč se nedařilo Britům prorazit k Elstu bylo již řečeno - nebyl prostor k rozvinutí, a to ani od západu, ani od východu. Bylo již také řečeno, že část britské 52. pěší divize (Lowland) byla již použita a aby byl použit zbytek, nebyl čas. Jen se uvažovalo o tom, že by zbývající část mohla být přesunuta z Anglie letecky, leteckým mostem přes letiště u Grave, ale nápad byl "shozen ze stolu" i kvůli špatnému počasí v Holandsku v ty dny.
A právě popsaná bojová situace, se zvážením možností Spojenců, vedla generála Dempseye, velitele britské 2. A, k rozhodnutí, že se musí pokusit stáhnout všechny zbylé muže z obranného koridoru v Oosterbeeku na jižní stranu Dolního Rýna. Dempsey vzal v úvahu i to, že nevyšly ani předchozí dva pokusy o posílení severního předmostí a generálovi se nechtělo riskovat třetí pokus, nějaký hromadnější pokus o překonání 150 metrů širokého Dolního Rýna. Když rozhodnutí Dempseye dostal druhý den, 25. září, na stůl polní maršál Montgomery souhlasil, přestože to znamenalo konec "Operace MARKET GARDEN" a konec maršálova snu - "v roce 1944 bude konec války"......!!!!!

Celé stažení britských výsadkářů a vojáků z koridoru Oosterbeek, dostalo, jako operace, symbolický krycí název - "Operace BERLIN".

Protože přípravy na posílení koridoru vojáky britského 4. praporu Dorsetshirského pluku ( dále také budu používat termín "dorsethirští"), kteří měli v noci překročit Dolní Rýn, byly v plném proudu, bylo rozhodnuto, že se jich přepraví jen 400 vojáků + 20 důstojníků a zásoby. O tom, že se nebude přepravovat celá 43. pěší divize, nebo celá brigáda, se 24. září v 18 hodin dozvěděl jen podplukovník Tilly, velitel 4. praporu Dorsetshirského pluku, který těch 400 mužů a 20 důstojníků musel vybrat. Tillyho osobní účast na akci - překročení Dolního Rýna - nebyla vyžadována. Úkol přepravovaného uskupení zněl - Překročit řeku a držet základnu perimetru pro evakuaci Urquhartových výsadkářů!
Akci velet 420ti člennému uskupení dostal major James Grafton, zástupce Tillyho. Jenomže podplukovník Tilly nechtěl své muže opustit, zdálo se mu, že jeho muži jsou obětováni, a rozhodl se, že celou přepravu a celý útok na získání obranného perimetru, na severním břehu Dolního Rýna bude řídit sám. Velení mu vůbec neřeklo, jak se mají dostat zpět. Podplukovník Tilly si pro celou operaci přepravy svého výsadku, jakož i pro celý výsadek, vybral jen ty nejspolehlivější veterány svého 4. praporu Dorsetshirského pluku, které znal a na které vždy v boji spoléhal. Jeho zástupce, major Grafton, byl pověřen úkolem doručit dopisy od generála Browninga a generála Thomase osobně do rukou generála Urquharta. O tom, že v úspěch akce moc podplukovník Tilly nevěřil, svědčí věty, které historici zaznamenali, když Tilly předával dopisy Graftonovi - "Jime, doufám, že umíš plavat."
Bohužel Tilly měl tušení správné a celá akce na překonání řeky Dolní Rýn 420ti muži, "Dorshetshirskými" byla skutečně od samého počátku pronásledována víc než smůlou. Vše začalo tím, že nejprve pro onen výsadek nebyl příděl potravin, který musel být nakonec sebrán jinému praporu z britské 130. brigády (43. /Wessex/ pěší divize). To se Tilly rozčílil prvně. Když měli vyrazit a čluny nikde, rozčílil se podplukovník podruhé. Vyrazit měli ve 21,00, bylo 21,30 a čluny nikde. Teprve o půlnoci z 24. na 25. září se objevila nákladní auta se čluny, ale opět - člunů bylo málo. Co se stalo? To, co se bohužel při rychle plánovaných akcích v neznámém terénu stává. Když auta s čluny vyrážela z Nijmegenu, s příchodem tmy mnohá odbočila doleva, některá doprava. Tak se mnoho aut s čluny dostalo do německých linií. Dvě auta s čluny dostala na zablácené silnici smyk a havarovala. Celkově se tak do postavení Tillyho připravených jednotek dostalo 15 nových člunů, ale to včetně těch, které zbyly z minulé noci. K dispozici měl Tilly ještě 3 obojživelná vozidla DUKW. Shromáždění Tillyho muži pak museli překonávat, i s čluny, cestu 600 metrů dlouhou, která vedla rozmoklými, bažinatými poldery. Cesta s čluny a materiálem trvala víc než hodinu a do prostoru odkud měli Tillyho muži vyrážet, přišli všichni nesmírně unaveni. Protože bylo málo člunů, nemohli Poláci provádět klamný útok východněji, jak bylo plánováno. Celý ten "šrumec" okolo řeky znamenal, že Němci byli připraveni. Tilly předal dopisy Graftonovi a druhá sada dopisů, to kdyby byl Grafton zabit, byla předána podplukovníku Myersovi, veliteli Urquhartových divizních ženistů, který se teprve tuto noc vracel zpět na severní břeh (víme, že doprovázel náčelníka Urquhartovy divize podplukovníka Mackenzieho do štábu generála Browninga a pak jako ženista zůstal na organizování přepravy Poláků, se znalostí severního břehu).
Akce byla k spuštění připravena až ve 2 hodiny ráno, tedy vlastně již v pondělí 25. září 1944.
Překonávání řeky Dolní Rýn, po druhé hodině ranní, nám i s počty člunů a i lidí, dobře popsal, z historických materiálů, Jaroslav Hrbek v knize Arnhem, cituji:

"V pěti vlnách vždy po třech člunech vyrazili Tillyho vojáci přes Dolní Rýn. Do mužů shromážděných na břehu střílely německé minomety a dávky z kulometů zastřílených podél hranice perimetru bičovaly hladinu. Podplukovník nastoupil do jednoho člunu a první vlna vyrazila pod silnou německou palbou k druhému břehu. Čluny byly proděravěny, odneseny proudem, některé dokonce hořely. V dešti a tmě, ozářené jen německými světlicemi, utrpěli Tillyho muži značné ztráty. Silný proud navíc odnesl řadu člunů mimo základnu nyní již jen úzkého britského perimetru na severním břehu a bezmocní vojáci Dorsetshirského pluku přistávali na úsecích obsazených nepřítelem, rozptýleni po malých skupinkách, jež byly rychle obklíčeny a odříznuty. Ze 420 důstojníků a mužů se jich jen 239 dostalo na severní břeh.
Skupinka v jejímž čele se vylodil podplukovník Tilly, byla po přistání přivítána lavinou ručních granátů, které se kutálely proti nim ze strmého srázu. Vojáci slyšeli naposled svého velitele, když se je pokusil vést z toho pekla s pokřikem: 'Vemte je na bodáky!' Potom jeden z granátů zasáhl podplukovníka do hlavy a vybuchl. Zázrakem byl Tilly jen lehce zraněn. Výbuch ho však omráčil a probral se až v německém zajetí."

Z ostatních historických pramenů se pak dozvídáme, že vojáci britského 4. praporu Dorsetshirského pluku se do obranného perimetru, k Urquhartovi, nedostali jako nějaká bojeschopná, ucelená jednotka. Na severní břeh řeky Dolní Rýn a do obranného perimetru Oosterbeek se dostalo jen několik skupin mužů, kteří přece jenom vytvořily "opěrný bod".
Mezi těmi, kteří vylodění na severním břehu řeky zvládli, byl i podplukovník Thomas Hadden, velitel 1. praporu hraničního pluku, jehož vojáci přistáli u Arnhemu na kluzácích ještě v první vlně 17. září. Když první vlna vyrazila, musel jeho kluzák nouzově přistát ještě v Anglii a osádka pak vyrazila v druhé vlně následujícího dne. Štěstí jim zase nepřálo a přistáli v prostoru 30. as (XXX. as), z jehož jednotkami se teprve v Tillyho výsadku dostal Hadden do perimetru. Smůlu měl i dál a ještě v pondělí 25. září se podplukovník Hadden dostal do německého zajetí.
Obranného perimetru Oosterbeek dosáhl i ženijní náčelník Velitelství královských ženistů britské 1. vzdušně-výsadkové divize, podplukovník Myers, kterého Urquhart vyslal s náčelníkem štábu divize podplukovníkem Mackenziem k Browningovi, viz. Č 157, 158, 159:
http://www.palba.cz/viewtopic.php?f=137&t=6133
a Č 160.:
http://www.palba.cz/viewtopic.php?f=137&t=6139
a stejně tak major Grafton, zástupce velitele 4. praporu Dorsetshirského pluku, kteří se ihned vydali do hotelu Hartenstein a generálu Urquhartovi předali oba dopisy.
ObrázekObrázekObrázek
Uživatelský avatar
michan
2. Generálporučík
2. Generálporučík
Příspěvky: 6814
Registrován: 28/10/2005, 13:43

Re: XIV. díl. Operace MARKET GARDEN Č 166.

Příspěvek od michan »

XIV. díl. Operace MARKET GARDEN Č 168.

Obranný koridor Oosterbeek,

Obrázek

dne 25. září 1944, ve 23, 59 hodin.

A skutečně, podle pořadí, které jsem v předchozím článku popsal, vstupovali oba důstojníci do hotelu Hartenstein - rozdíl byl jen několik minut. Posuďme.
Podplukovník Myers předal Urquhartvi dopisy ráno 25. září 1944, v 6 hodin 5 minut a major Grafton jen o 3 minuty déle, tedy v 6 hodin 8 minut.
Je pochopitelné, že generál Urquhart četl tu sadu od toho prvního, od podplukovníka Myerse. Oba dopisy jsou poměrně důležité svým obsahem, neboť nejenže hovoří o informovanosti těch, které je psali, Browninga a generála Thomase, ale velmi nám přiblíží dobu, způsob přemýšlení obou rozdílných generálů - velitele 1. vzdušně-výsadkového sboru Browninga, ale i velitele 43. (Wessex) pěší divize Thomase, který ze své pozice psal to, co tehdy uvažoval a jak přemýšlel. Ale hlavně, jeden z dopisů - od Thomase - vyřizoval důležitý rozkaz na stažení britské 1. vzdušně-výsadkové divize z obranného perimetru Oosterbeek, ze severní strany řeky Dolní Rýn, na jeho jižní stranu. Do prostoru 30. as (XXX. as), do oblasti zvané Ostrov!!!
Začněme dopisem od velitele britského 1. vzdušně-výsadkového sboru, generálporučíka Fredericka "Boy" Browninga, který Urquhartovi píše, cituji z generálovy knihy:

"Milý Royi:
Tento dopis Ti doručí Sosabowski doufejme dnes večer (my již víme, že byl předán až ráno druhý den, tedy 25. září - má poznámka).
Nebudu rozebírat Tvoji současnou situaci, malou útěchou může být pro Tebe a pro 1. divizi to, když Ti řeknu, že na tomto břehu řeky zastáváme názor, že nehledě na to, že jste pobili mnoho Bošů, umožnila akce 1. divize 30. as (XXX. as) a vzdušně-výsadkovému sboru mezi nimi dobýt mosty v Nijmegenu a prorazit hlavní německou obrannou linii na řece Waal.
Podle informací, které máme k dispozici, stáhli Němci bezpochyby zpět většinu svých sil z Nijmegenu do Arnhemu ještě předtím, než došlo k našemu výsadkovému útoku, takže místo aby bylo velice obtížným problémem překročení řeky u Nijmegenu, stalo se nejobtížnějším překročení řeky u Arnhemu.
Můžeš se spolehnout, že 30. as (XXX. as) dělá i za hrozných obtíží maximum, aby Vás osvobodil. Jak víš, odpovídám za prostor od Nijmegenu včetně úzkého koridoru v délce zhruba 40 mil a silnice mezi námi a hlavními silami byla na 24 hodin přerušena, což nám příliš nepomohlo. Nyní je již opět průjezdná, takže armáda se valí na pomoc (my jsme si již řekli, že odpoledne 25. září byl koridor znovu přerušen na celých 40 hodin - má poznámka), ale - jak oceníš lépe než já - velmi pozdě.
Ohledně celé věci mám přirozeně, aniž bych byl tak unaven a frustrován jako Ty, pocity skoro horší než Ty.
Přikládám dopis od polního maršála Montyho (tento dopis od polního maršála Montgomeryho nebyl ve skutečnosti nikdy přiložen - poznámka autora knihy) a doufám, že se během jednoho nebo dvou dnů uvidíme.
Možná Tě pobaví, že moje fronta směřuje na všechny strany, s nepřítelem jsem však v úzkém kontaktu jenom asi 8 000 yardů směrem k jihovýchodu, což za daných okolností docela stačí.
Tvůj
F. A. M. Browning."

Dopis, který napsal velitel britské 43. (Wessex) pěší divize, také Urquhartův kamarád, generál Thomas, byl napsán o něco později( musel být psán až po 18té hodině, v podvečer 24. září 1944), než první dopis a vysvětloval, že plánem britské 2. A, jak ho chápal Thomas, nyní nebylo vytvořit předmostí západně od Arnhemu. Generál Thomas, velitel 43. divize v něm vysvětloval, že začíná pociťovat důsledky německé akce na území zvaném Ostrov, druhé straně perimetru mezi řekami Waal a Dolní Rýn a v druhé části dopisu se dozvíme, že už to byl přímý rozkaz k evakuaci obranného perimetru Oosterbeek. Dál tedy napsal generál Urquhart v knize Arnhem o dopisu od generála Thomase, cituji:

"Podle dohody mezi Thomasem a mnou jsme se měli v domluvený den stáhnout. Stažení se mělo jmenovat 'Operace BERLIN'. Myers mi řekl o obtížném přechodu řeky Dorsetskými a já jsem vyšel ven, protože jsem si myslel, že evakuace se bude muset uskutečnit velmi brzy. Již se začaly ozývat zvuky probouzející se bitvy. Mnoho vojáků stále leželo nepohřbených na promáčené půdě a zápach neodstranily ani vzduch a ranní rosa.
Zůstalo nás nyní zhruba dva a půl tisíce - čtvrtina původního počtu.

Muži bojovali proti početní i dělostřelecké přesile v boji zblízka a s prázdným žaludkem. Obvaziště byla opět plná.
Od těch, kteří se ještě drželi na nohou, jsem toho již nemohl mnoho očekávat. Vrátil jsem se do hotelu kolem mužů v zákopech a po schodech dolů a chodbou mezi raněnými, z nichž měli někteří přežít jenom krátce. Bylo 8 hodin a německé dělostřelectvo a německé minomety se opět rozehřměly. Dal jsem radistovi rozkaz spojit se s generálem Thomasem. Osm minut po osmé se toho pondělí 25. září podařilo navázat spojení.....
Řekl jsem: ' 'Operace BERLIN' se musí uskutečnit dnes večer'."


Co následovalo, je celkem přirozené, my si ještě z historických pramenů jen řekněme, že si vzpomněl generál Urquhart na paralelu toho, co se učili všichni britští důstojníci. Evakuace za řekou generálu Urquhartovi připomněla z Velké války, evakuaci z Gallipoli. Generál myslel na to, že musí následovat ztenčení předních linií, při vytváření dojmu o pokračujícím odporu. Do detailu se musí propracovat snaha, aby byly veškeré jednotky organizovaně přesunovány na pláže, odkud budou evakuovány vojáci ze severního břehu na jižní. Generál Urquhart ve své knize popsal všechny momenty, které následovaly, když připravoval - duševně - "Operaci BERLIN" a my si jeho některé následné kroky řekněme, cituji:

"Zavolal jsem Charlese Mackenzieho (svého náčelníka štábu - má poznámka), aby mi s evakuačním plánem pomohl. 'Víte jak to provedli na Gallipoli, Charlesi? No, musíme to udělat nějak podobně.' V duchu jsem si představoval stahování linie podkovy po obou křídlech, dokud nedojde řada na ty, kteří jsou nejblíže řece. Bude nutné, aby malé skupiny zvýšily palbu. Tím by vznikl dojem, že jsme stále ještě na původních místech. Spoléhal jsem také na pravděpodobnost, že až si Němci uvědomí určitý pohyb uvnitř perimetru, budou předpokládat, že k němu dochází v opačném směru, což se dalo oprávněně očekávat vzhledem k předchozímu úsilí Poláků dostat se přes řeku k opěrnému bodu, který získali Dorsetští (při svém vylodění od dvou hodin v noci do rána, - zde se tedy dozvídáme, že z těch 420 vyloďovaných Dorsetshirských - část 4. praporu Dorsetshirského pluku - se jich několik skupin vylodilo v pořádku a na východní části obranného perimetru Oosterbeek vytvořily vyloděné skupiny - opěrný bod - má poznámka).
Museli jsme také počítat s rozsáhlou dělostřeleckou palbou ze strany 30. as (XXX. as), jejichž dosavadní působení bylo neocenitelné. Také by došlo ke kulometné palbě 43. divize na křídlech z druhé strany řeky. Doufal jsem, že s touto ochranou budou klamné manévry tak dokonalé, jak jen bylo možné."

Dalším krokem, který následoval bylo, že generál Urquhart na 10 hodin 30 minut dne 25. září 1944 svolal poradu všech svých žijících nejvyšších velitelů divize a náčelníků jednotlivých druhů činností divize.
To se již, ještě před poradou, rozhořela těžká bitva v obranném perimetru Oosterbeek, kterou budeme začínat v příštím článku - za týden.
Stejně tak si popíšeme celou důležitou poradu v 10 hodin 30 minut, včetně účastníků porady. Budeme pak pokračovat přípravami na naloďování a stahování jednotek. Řekneme si i o tom, že radisté se svými vysílačkami museli zůstat na svých místech a dál běžně vysílat. Stejně tak se dozvíme, že první starost Urquharta byla o zraněné, když doktora Warracka informoval, že se zraněnými a doktory zůstane na svém místě a přejdou pod německé doktory a poté do zajetí.


Použité podklady:

Duce – Anatomie jedné kariéry – Luboš Taraba.
Adolf Hitler a jeho cesta k moci – Rainer Zitelmann.
Nacismus – Alessandra Minerbiová – editor: Flavio Florani.
Pakty Stalina s Hitlerem – výběr z dokumentů 1939 a 40 – Naše vojsko.
Přísně tajné 3/99, 4/99, 3/05 a 3/08.
HPM ročník XIV. – Ivo Pejčoch – Těžký křižník Canarias.
Září 1938 – Role a postoje spojenců ČSR – Miloslav John.
Dějiny světa, svazek IX – L. I. Zubka, A. M. Zubinský a G. N. Sevosťjanov.
Dějiny světa, svazek X. – V. V. Kurasov, A. M. Někrič.
Krev, slzy a pošetilost v nejtemnější hodině 2. světové války – Len Deighton.
Druhá světová válka – Úplná historie – Martin Gilbert.
Blitzkrieg od Hitlerova nástupu po pád Dunkergue - Len Deighton.
Druhá světová válka – John Keegan.
Polské tažení Hitler a Stalin rozbíjejí Polskou republiku – Janusz Piekalkiewicz.
Tanková válka 1939 – 1945 - Janusz Piekalkiewicz.
Letecká válka 1939 – 1945 - Janusz Piekalkiewicz.
Námořní válka 1939 – 1945 - Janusz Piekalkiewicz.
Historie německé armády 1939 – 1945 – Philippe Masson.
Slovenská armáda 1939 – 1945 – Charles K. Kliment, Břetislav Nakládal.
Hitlerovi válečníci – Guido Knopp.
Německé obrněné jednotky – Horst Scheibert.
Hitlerovy elitní jednotky – Lucas Cooper.
Němečtí parašutisté ve II. světové válce – Volkmar Kühn.
Operace Jubilee, Dieppe 1942 – Norman Franks.
Narvik – Donald Macintyre.
Ocelová lavina – Darius Jedrzejewski, Zbigniew Lalak.
Bitva o Británii – Leonard Mosley a redakční kolektiv Time-Life Books.
Černí andělé, Historie zbraní SS – Rupert Butler.
Historie válek – David Brownstone a Irene Franck.
Neznámé špionážní operace KGB – Mitrochinův archiv – Christopher Andrew, Vasilij Mitrochin.
Den D, 1944, Hlasy z Normandie – Robin Neillands, Roderick de Normann.
Druhá světová válka den za dnem – Donald Sommerville.
Svět ve válce 1939 – 1945 – Dr. Duncan Anderson, Dr. Stephen Badsey, David Chandler, Dr. Paddy Griffith, Sean McKnight, Gary Sheffield.
Marcel Jullian – Bitva o Británii – červenec-září 1940
Alan Cooper – Cíl Drážďany.
Boje o Itálii 1943 až 1945 – Dominick Graham a Shelford Bidwell.
Hitlerovy horské jednotky – James Lucas.
http://www.palba.cz/viewtopic.php?t=1176,
http://www.palba.cz/viewtopic.php?t=1179
http://www.palba.cz/viewtopic.php?t=1193
http://www.palba.cz/viewtopic.php?t=1209
a v nich následné diskuze.
Miloš Hubáček – Bitva u Matapanu.
Miloš Hubáček - INVAZE.
Válka v Normandii. Ode Dne D k St. Lo,
německýma očima - Vince Milano a Bruce Conner.
Charles Kirkpatrick - Spory o druhou frontu.
Stephen Badsey - Příprava operace Overlord.
Detlef Vogel - Německá obrana.
Edward Marolda - Operace Neptune.
Steven J. Zaloga - Den D 1944 Pláž OMAHA.
Roger Cirillo, Stephen Badsey - Den D.
Charles Kirkpatrick - Soustřeďování sil.
Alfred Price - Vzdušné boje.
Nigel de Lee - Boje v Ńormandii.
Nigel de Lee - Průlom.
Bernard Nalty - Invaze do jižní Francie.
Roger Cirillo - Pronásledování k Sieně.
John Prager, C. W. Star Busmann - Bitva u Arnhemu a válka v Západní Evropě.
Generálmajor R. E. Urquhart, CB DSO a Wilfred Greatorex - ARNHEM.
Jaroslav Hrbek - ARNHEM 1944.
Tim Saunders - NIJMEGEN - Operace Market Garden (americká 82. vzdušná výsadková divize a gardová obrněná divize).
Donald R. Burgett - CESTA DO ARNHEMU - Křičící orel v Holandsku.
Frank Steer - ARNHEM - Operace Market Garden - Přistávací plochy a Oosterbeek.
A. Korthals Altes a N. K. C. A. in´t Veld - ZAPOMENUTÁ BITVA. ( The Forgotten Battle)
Jaroslav Hrbek – Tobruk 1941.
Janusz Ledwoch – Afrikakorps.
Paul Carell – Lišky Pouště.
Janusz Piekalkiewicz – Rommel – Tajná válka v Africe.
Dwight David Eisenhower – INVAZE DO EVROPY.
Harry C. Butcher – TŘI ROKY s EISENHOWEREM.
Jiří Brož – STŘEDOMOŘÍ V OHNI DRUHÉ SVĚTOVÉ VÁLKY.
D – DAY OPERACE OVERLORD, dle nakladatelství Salamander
Den D 1944 Pláž Omaha, - Steven J. Zaloga, Howard Gerrard.
Books Ltd, Londýn.
Další související historická literatura.
Mé dlouholeté poznámky a mapy.
Z webu http://www.Palba.cz je použito jako podklad a upoutávka:
V subkapitole – Armády 1918 – 1945 u Francie zde:
http://www.palba.cz/viewforum.php?f=143
a zde jednotlivé sekce:
a) Pozemní a cizinecká legie – (články od Kačermiroslav, Sa 58 a Bruno):
http://www.palba.cz/viewforum.php?f=160
b) Letectvo – ( články YAMATO, Kačermiroslav a Fatale):
http://www.palba.cz/viewforum.php?f=161
c) Námořnictvo – (ovládal Norad – Nelson):
http://www.palba.cz/viewforum.php?f=162
d) Opevnění a bunkry – (od Bruna a Lorda):
http://www.palba.cz/viewforum.php?f=48
Aby pak důležitou smlouvu o porážce Francie z 22. června 1940 dodal Kačermiroslav v sekci
e) Ostatní:
http://www.palba.cz/viewtopic.php?t=3463
V subkapitole – Armády 1918 – 1945 pak nalezneme - Británie viz zde:
http://www.palba.cz/viewforum.php?f=139
kde jsou pak jednotlivé sekce, a v nich potom musíš otevřít - Pozemní vojsko:
http://www.palba.cz/viewforum.php?f=154
tam teprve otevřeš Obrněná technika – (především YAMATO, TonyHazard a Easy_Company) zde:
http://www.palba.cz/viewforum.php?f=241
aby pak ještě následovaly odkazy od Sa 58:
http://www.palba.cz/viewtopic.php?t=3351
a Thór:
http://www.palba.cz/viewtopic.php?t=2936
http://www.palba.cz/viewtopic.php?t=2892
http://www.palba.cz/viewtopic.php?t=2821
Royal Navy (především Norad – Nelson a také trochu Mikhassel. Dralno):
http://www.palba.cz/viewforum.php?f=153
Letectvo:
http://www.palba.cz/viewforum.php?f=99
pak má své podsekce:
Stíhací letouny – (xradar, YAMATO, Tempík, Reisen):
http://www.palba.cz/viewforum.php?f=216
Bombardovací a bitevní letouny – (Haness, YAMATO):
http://www.palba.cz/viewforum.php?f=217
Ostatní letouny – (Kačermiroslav):
http://www.palba.cz/viewforum.php?f=218
Různé – (od Haness, Ikala, Lord a YAMATO):
http://www.palba.cz/viewforum.php?f=220
A starší neaktualizovaný článek od Fatale:
http://www.palba.cz/viewtopic.php?t=1180
O Německé obrněné technice je možné se na Palbě dozvědět na tomto odkaze v subkapitolách zde http://www.palba.cz/viewforum.php?f=138
Tanky a stíhače tanků:
http://www.palba.cz/viewforum.php?f=116
od Sa 58, YAMATO, TonyHazard.
Samohybná děla http://www.palba.cz/viewforum.php?f=117 také od Sa 58 a YAMATO.
Mnoho dalších věcí, jako jsou OA – Obrněné Automobily - na tomto odkaze http://www.palba.cz/viewforum.php?f=17 také od Sa 58.
Z letecké techniky jsou to především v subkapitole Luftwaffe
http://www.palba.cz/viewforum.php?f=20
u Stíhacích letadel http://www.palba.cz/viewforum.php?f=112
monografie Hans S a YAMATO, stejně jako u Bombardovacích a bitevních http://www.palba.cz/viewforum.php?f=113
a u Ostatních http://www.palba.cz/viewforum.php?f=192
je to pak Tunac, Haness, Hans S a YAMATO.
Vybavení letounů http://www.palba.cz/viewforum.php?f=193je od Ikala, Eda a Sa 58.
O Itálii jsou pak jednotlivé subkapitoly zde:
http://www.palba.cz/viewforum.php?f=142



Případné doplnění a diskuzi prosím směřujte na tento odkaz:

http://www.palba.cz/viewtopic.php?f=137&t=58&start=40
ObrázekObrázekObrázek
Odpovědět

Zpět na „Pozemní boje 1944 - 1945“