XIV. díl. Operace MARKET GARDEN Č 157.

Od Normandie po kapitulaci Německa

Moderátoři: michan, Pátrač

Odpovědět
Uživatelský avatar
michan
2. Generálporučík
2. Generálporučík
Příspěvky: 6814
Registrován: 28/10/2005, 13:43

XIV. díl. Operace MARKET GARDEN Č 157.

Příspěvek od michan »

XIV. díl. Operace MARKET GARDEN Č 157.

Na mapě obranného perimetru britských jednotek u Oosterbeeku, je zase vidět, jak se k době

Obrázek

22. září 1944 do 23,59 hodin, oproti minulému dni, zase zmenšil.
Prostor obranného perimetru Oosterbeek, pátek 22. září 1944.
Také tento den začal německou dělostřeleckou a minometnou palbou. První zpráva, kterou generál Urquhart v šedém mlhavém ránu dostal byla, že britský styčný důstojník u polských výsadkářů, podplukovník Stevens, který byl ve čtvrtek(21.9) s nimi shozen na jižním břehu Dolního Rýna, překročil na gumovém člunu řeku na severní stranu. Neměl žádné nové zprávy, jen že 30. as (XXX. as) se pokoušel vysvobodit britské parašutisty. To ráno Urquhart vážně pochyboval o tom, že Horrocks, a Browning o nich něco vědí. Spíše bylo reálné, že si neuvědomují v jaké situaci se britská 1. vzdušně-výsadková divize nachází.
Bilancování Urquharta nebylo skutečně to ráno v pátek 22. září nijak povzbudivé. Vždyť britská 1. vzdušně-výsadková divize, která se začala od 17. září v neděli, v prostoru Arnhem-Oosterbeek vysazovat, dostala do svého operačního území, do noci z 21. na 22. září celkem 10 000 mužů, jenomže ráno 22. září jich z tohoto množství bylo bojeschopných již jen 3 000. Vůbec nebylo jasné jak dlouho se tenhle zbytek udrží. Parašutisté a bojeschopní muži měli hrozné podmínky. Od 20. září v Oosterbeeku nefungovala kanalizace, vodovod Němci přerušili. Jak již bylo řečeno, vojáci používali vodu i z ústředního topení v domech a hotelích. Problém byl se dostat vůbec k nějaké studni a nabrat vodu - byly pod palbou kulometů, nebo německých ostřelovačů. Byl nedostatek potravin. Britští výsadkáři jedli skutečně vše, co našli a pomalu vyjedli i zásoby Holanďanů, kteří je zásobovali. To málo, co dostali ze shozů, stačilo sotva raněným. Byl nedostatek munice a vojáci museli šetřit v obraně i výstřelem.
Urquhart si uvědomoval, že jeho vojáci jsou na pokraji svých sil. Rozhodl proto, že vyšle přes Dolní Rýn, pokud možno co nejvyššího důstojníka, aby tuhle situaci svým nadřízeným a přicházejícímu Horrocksovi vyjasnil. Na jižní břeh proto chtěl vyslal svého náčelníka štábu divize podplukovníka Mackenzieho a podplukovníka Eddie Myerse, ženijního náčelníka divize, který měl na jižním břehu organizovat přepravu posil.
Slíbená pomoc 30. as (XXX. as) generála Horrockse však stále nepřicházela. Horrocks, jak víme, naplánoval průlom předmostí u Nijmegenu svou 43. divizí generálmajora G. I. Thomase, jehož jedna brigáda měla postupovat podél hlavní silnice přes Elst k Arnhemu (

Obrázek

některá městečka, včetně Elstu, viz zde na mapě prostoru Ostrov), a druhá brigáda se měla stočit vlevo přes Oosterhout k přívozu u Heveadorpu. Thomasovy vojáci ze 43. pěší divize měli úder provést v noci ze čtvrtka na pátek, ale až do pátečního rána k ničemu nedošlo. Na Oosterhout vyrazili až v pátek ráno 22. září z Nijmegenu, kdy už se mlha rozptýlila a tak byla jedna z výhod ztracena. Ve vše zahalující mlze vyrazila obrněná auta s gardisty aniž vystřelila jednu ránu hned v ranní mlze. Jednotka gardistů Somersetské lehké pěchoty byla podporovaná četou protitankových děl ráže 76 mm, tankovou rotou a baterií SHD. Němci je zastavili u Oosterhoutu a boj tam pokračoval celé dopoledne. Druhý směr útoku narazil na silnou obranu před Elstem( viz zde bojová činnost a přesuny jednotek britského 30. as (XXX. as), které v

Obrázek

prostoru Elstu narazily 21. a 22. června na pevnou německou obranu, kterou prorazily až dopoledne, ale hlavně odpoledne 25. září 1944).

Dopoledne 22. září 1944, jak bylo řečeno, trvala německá dělostřelecká a minometná palba, kterou Němci postupně přenesli do obranného perimetru Oosterbeeku, a zahájili místní útoky kolem celého perimetru. Když se tak stalo, a Němci začali útočit, začali nejprve řádit snajpři. Generál Urquhart si o tomto dopoledni a snajprech po začátku útoku zapsal, cituji:

"Jejich snajpři nyní zaujali ve větším počtu pozice uvnitř našich linií a snaživý odstřelovač, který měl výhled na zadní vchod na velitelství divize (hotel Hartenstein - má poznámka), znovu a znovu vyvolával šťavnaté kletby těch, jejichž důstojnost narušoval. Když jsem stál v hotelové hale právě poblíž těchto dveří a hovořil jsem s Iainem Murrayem, začaly do zdi bušit kulky vypalované tímto důvěrně známým nepřítelem. O jeho schopnostech jsem měl zprávy již dříve, některé dokonce tvrdily, že na jedny dveře pálil, ale další nechal být. Udělat s odstřelovačem krátký proces se vypravila hlídka sestavená Lauriem Hardmanem, který jako administrativní štábní důstojník neměl co na práci. Hardmanovo protiodstřelovačské družstvo bývalo úspěšné, a tak jsem doufal, že se jim podaří toho otravného Němce odstranit."

Tahle situace byla v době, kdy Urquhart čekal na svého náčelníka štábu podplukovníka Mackenzie, kterého chtěl vyslat k Browningovi a Horrocksovi se vzkazem, že divize již není jednolitý celek, ale že jde jen o soubor jednotlivců, kteří drží pohromadě. Generál svému náčelníkovi štábu přímo řekl, cituji:

"Dejte jim jasně najevo, Charlesi, že zoufale postrádáme muže, munici, jídlo a zdravotnické pomůcky a že potřebujeme obojživelná vozidla DUKW, abychom dostali Poláky přes řeku. Když nedorazí posily dnes večer, může být příliš pozdě."

A pak pokračoval tím, že přípravy na převoz přes řeku se stanou prioritou číslo jedna a proto s ním posílá právě podplukovníka Myerse, ženijního náčelníka divize, který bude přepravu organizovat. Vybavil je radou, ať dobře prohlédnou břehy řeky Dolní Rýn, aby mohli dobře instruovat ženisty 43. pěší divize o možnostech přechodu přes řeku a dodal, cituji:

"Především se je snažte donutit, aby si tam uvědomili v jaké jsme bryndě."

(Informace pro Č 157., 158. a 159., byly použity z Generálmajor R. E. Urquhart, CB DSO a Wilfred Greatorex - ARNHEM, Jaroslav Hrbek - ARNHEM 1944, Tim Saunders - NIJMEGEN - Operace Market Garden /americká 82. vzdušná výsadková divize a gardová obrněná divize/ - podobné i stejné informace jsem čerpal také z historických podkladů a z mých letitých zápisů a poznámek, též z historické literatury, jako je: - Cesta do Arnhemu Křičící orel v Holandsku - Donald R. Burgett , John Prager, C. W. Star Busmann - Bitva u Arnhemu a válka v Západní Evropě., Frank Steer - ARNHEM - Operace Market Garden - Přistávací plochy a Oosterbeek., A. Korthals Altes a N. K. C. A. in´t Veld - ZAPOMENUTÁ BITVA. /The Forgotten Battle/ a dalších použitých pramenů - Použité podklady - na konci článků.)

Oba podplukovníci jeli nejprve džípem a pak postupovali k řece Dolní Rýn, kde již museli

Obrázek

pěšky okolo kostela v Oosterbeeku. Krytým postupem se dostali až k místu, kde si předtím podplukovník Myers schoval nafukovací člun, jeden z mála, který nebyl prostřelen, nebo jinak mechanicky poškozen. Krytou strouhou pak táhli oba podplukovníci člun k řece. Z hlášení nám Urquhart podává místopis, kudy postupovali a co oba podplukovníci zažili při své cestě s člunem k řece a pak až k Polákům, cituji:

"Zahnuli vlevo a přitom se přikrčovali za živý plot vedoucí k řece. Mlha se zvedla, když se však dostali ke břehu, nad řekou se ještě vznášel mírný opar.
Vodní tok se zdál být hrozně široký; rychle se dohodli kdo z nich bude veslovat - úkol připadl na Mackenzieho. Za protipovodňovou hrází na jižní straně vypadal terén znepokojivě otevřený a plochý.
Zamířilo na ně několik dávek kulometné palby, ale nezasáhly je. Pozorným pohledem pátrali po Polácích, kteří na ně měli podle dohody čekat. Rozeznali dvě ocelové helmy, které mohly patřit Polákům, ale i Němcům. Po dvě nebo tři minuty leželi v zákopu a pak se Mackenzie vztyčil, přičemž pro případ nouze svíral bílý kapesník, zatímco Myers zůstal stranou - pro případ, že by muži byli Němci.
Všechno dobře dopadlo. Jeden z vojáků byl Polák a druhý britský styčný důstojník. Pro oba posly přinesli jízdní kola a společně přejeli mlžným oparem u řeky k Polákům, kteří právě odráželi prudké německé útoky přicházející od Elstu. Bylo jasné, že Poláci ztratili a ztrácejí mnoho mužů, kvůli německým dělům umístěným na ostrohu severně od řeky, z něhož byl předchozího dne vytlačen hraniční pluk.
Uprostřed této hektické činnosti prováděl generálmajor Sosabowski na jízdním kole obhlídku své brigády a snažil se posílit jejího ducha.
Tím, že Poláci Němce v oblasti Drielu tak zaměstnávali, nepřímo 43. pěší divizi pomáhali při jejich pokusech prorazit. Když se Mackenzie dostal k Polákům a vojákům jednotky Household Cavalry, nechtěl ztrácet čas a vyslal Horrocksovi informaci o mimořádné situaci divize. Horrocks odpověděl: 'Uděláme všechno, abychom nezbytné věci doručili.'
Jakkoli však měl Horrocks dobré úmysly, zůstává skutečností, že postup 30. as (XXX. as) naším směrem byl zavrženíhodně pomalý.
Oosterhout tento pátek vyčistil útok podporovaný více než stovkou děl asi v pět hodin odpoledne. Byl to uzavřený terén s velkým počtem sadů. Uvádí se, že po bitvě zůstalo pouhých 139 německých zajatců, starý tank, 5 protitankových děl a jedno dělo ráže 88 mm. Prapor 43. pěší divize, který se zúčastnil této akce, měl celkem 19 raněných. V perimetru mezitím přibývalo mrtvých a mnoho vojáků bylo raněno podruhé, jak leželi v devíti přeplněných budovách používaných zdravotnickou službou. Někteří z raněných byli zabiti na nosítkách při německém minometném ostřelování. Němci si pro náš malý perimetr vymysleli vlastní název.
Pojmenovali jej Kotel.
Zůstali jsme tedy sami a o neuspokojivých událostech jižně od řeky jsme nic nevěděli. Stále jsme usilovali, abychom toto důležité předmostí, přes které měl Monty v úmyslu projít se svým úderem do Německa, drželi otevřené.
Za to ovšem britská 1. vzdušně-výsadková divize draze platila."
ObrázekObrázekObrázek
Uživatelský avatar
michan
2. Generálporučík
2. Generálporučík
Příspěvky: 6814
Registrován: 28/10/2005, 13:43

Re: XIV. díl. Operace MARKET GARDEN Č 157.

Příspěvek od michan »

XIV. díl. Operace MARKET GARDEN Č 158.

Od rána 22. září 1944, kdy Němci zahájili proti perimetru Oosterbeek útoky po celém obvodu se situace britských obránců stále víc a víc zhoršovala. Němci používali stále stejnou taktiku.
Směrem od východu se snažili zatlačit Brity do středu zastavěné části Oosterbeeku tři německé bojové skupiny. Byly to bojové skupiny z 9. td SS "Hohenstaufen", které podporovaly tanky, ale především SHD Sturmgeschütze, viz zde od Sa 58 a TonyHazard:
http://www.palba.cz/viewtopic.php?f=117&t=881
Do bojů přímo v Oosterbeeku, v jeho zastavěné části, se tak zapojil německý instrukční ženijní prapor z Glogau, který Němci přesunuli letecky na letiště Deelenu. Na severu perimetru útočila "Bojová skupina Krafft" a "Bojová skupina Bruhns", jejíž granátníci útočili proti skotským hraničářům (KOSB) a zbytkům 156. parašutistického praporu. Na západním směru se do Oosterbeeku tlačila "Bojová skupina Lippert", což byli poddůstojníci ze školy SS podplukovníka SS Lipperta. Těm se podařilo zatlačit k východu 1. hraniční prapor a zmocnili se úseku na břehu řeky Dolní Rýn, včetně přívozu do Drielu.
Nejsilnější útoky však Němci nasměrovali, stejně jako den předtím, na jižní sektor, právě na převoz přes řeku, kde se snažili britské výsadkáře odříznout od řeky. V těchto místech museli několikrát muži majora Lonsdale vytlačit Němce bodákovým útokem.
O dopoledni a pak i odpoledni, v oblasti perimetru Oosterbeek podává svědectví nejprve sám generál Urquhart, který píše, cituji:

"Němci nyní používali (dopoledne a přes den 22. září - má poznámka) ve zvýšené míře samohybná děla, která pálila na domy v naší obranné linii. Lonsdaleovy síly (viz mapa z 22. září, kde jsou na jihu perimetru Lonsdaleovy síly - má poznámka) hlásily, že se jim podařilo jedno dělo zničit. Samostatná rota dostala jedno další. Mrholením probleskovaly plameny, když muži vystopovali samohybná děla a postavili se postupující německé pěchotě. U kostela v Oosterbeeku útočily i tanky Tiger. Jedno samohybné dělo neustále vyjíždělo zpoza rohu a pálilo na pozice obsazené vojáky z různých jednotek pod velením majora 3. praporu Allana Bushe, kterému pomáhal Jimmy Cleminson, můj známý z počátku akce, kdy jsme se museli skrývat ve městě (ale tehdy v městě Arnhemu - má poznámka). Byl tu s nimi i nezapomenutelný hubený starší seržant Callaghan a zvedal mužům náladu svým povzbuzováním. V kritických okamžicích jsme zahlédli, jak chodí mezi raněnými se zaprášeným holandským cylindrem na hlavě, oproti cylindrům užívaným v Británii nezvykle vysokým, a přitom říká: 'Je to jedno. Pod něčím takovým mě nic nemůže trefit'."

Tehdy dopoledne a zčásti odpoledne ničili německá SHD britští parašutisté pomocí P.I.A.T., anebo pomocí parašutistických protitankových děl ráže 76 mm. Zápisy divize a i historické knihy o obou skupinách specialistů přinášejí svědectví. Mezi těmi, kteří s pomocí P.I.A.T. ničili německá SHD a tanky, se nezapomenutelně zapsal major Robert Cain z 2. praporu jižněstafforshirského pluku (z praporu "South Staffords") o kterém nám přináší informace Jaroslav Hrbek i sám generál Urquhart. O majoru Cainovi podává svědectví nejprve Hrbek, včetně místopisu, a tak od Hrbka, cituji:

"Skutečným expertem na ničení tanků se stal major Robert Cain od 2. praporu jižněstaffordshirského pluku. Používal pancéřovku P.I.A.T.. V pátek (pochopitelně 22. září) mu již z intenzivní střelby praskly ušní bubínky a musel si uši zacpat cáry obvazů, aby zastavil krvácení. Střílel právě pancéřovkou na 100 metrů, když byla zeď za ním zasažena z tankového kanónu a zřítila se na něj. V oblaku prachu a trosek střílel major dál dokud tank nezastavil, jeho osádka byla postřílena britskými kulomety a tank zničen lehkou houfnicí."

O kombinaci major Cain a jeho P.I.A.T. a polští protitankoví dělostřelci hovoří generál Urquhart takto, cituji:

"Nedaleko působila družstva Roberta Caina a polská osádka protitankového děla. Aby mohli rychle podniknout odvetná opatření, ponechali Poláci své dělo na velmi exponovaném místě. Když se objevil tank Tiger, Poláci se přihnali ke svému dělu, vystřelili a pak bez ohledu na to, zda byl zásah úspěšný nebo ne, zaútočili - nehledě na ztráty - ulicí přímo proti šokovaným Němcům. Za svou statečnost draze zaplatili, takže záhy se mezi záložními členy obsluhy protitankového děla ocitl i Cleminsonův sluha. Když samohybné dělo opět zarachotilo za rohem ulice, nepodařilo se na něj zamířit ani polské dělo, ani Cainův P.I.A.T.. Proto Caina napadlo vystřelit protitankový granát z P.I.A.T.u přes dům. Byl to téměř vertikální výstřel a Cainovi se povedlo pouze shodit na sebe a na své pomocníky komín domu. Navzdory minometné palbě však samohybné dělo stále pronásledoval a za chvíli se mu skutečně podařilo SHD pomocí obloukem vypáleného protitankového granátu zahnat."

Jak to bylo dál s majorem Cainem se dozvídáme u Jaroslava Hrbka, v jeho knize Arnhem, kde píše, cituji:

"Při střelbě na další tank vybuchl projektil ještě uvnitř P.I.A.T.u. Major (Cain) rozhodil ruce a padl. Když k němu ostatní přiběhli, měl celý obličej černý a jeho první slova zněla: 'Myslím, že jsem slepý.' Jeho muži ho odnesli na ošetřovnu. Za půl hodiny se Cainovi zrak vrátil, obličej měl však plný úlomků železa. Odmítl morfium, a protože - podle jeho vlastních slov - 'nebyl dost raněn, aby tam zůstal' vrátil se zpět do boje.
Při dalším útoku již opět střílel P.I.A.T.em. Do pátečního odpoledne zničil pětatřicetiletý major celkem šest německých tanků a několik SHD. Za statečnost v bojích u Arnhemu byl major Robert Cain později vyznamenán nejvyšším britským vyznamenáním, Viktoriiným křížem."

A nyní jak vypadalo odpoledne 22. září, po 17té hodině, na jižním břehu řeky Dolní Rýn, kde konečně u Oosterhoutu, za pomoci 100 děl zlomila britská 214. brigáda z 43. pěší divize odpor Němců.
Bylo 17 hodin, když konečně od Oosterhoutu vyrazil britský 5. prapor pluku lehké pěchoty vévody z Cornwallu (Duke of Cornwall's Light Infantry) podplukovníka George Taylora, kterou podporovaly tanky z tankové roty 4./7. pluku královských dragounů (Royal Dragoon Guards) znovu do útoku. Tanky projely rychle i s OT a nákladními auty přes vesnice a osady severozápadně a severně od Oosterhoutu a za necelou půlhodinu se kolona dostala k řece Dolní Rýn. Odtud Britové zamířili proti proudu řeky k Drielu. Protože nenarazili na žádný odpor, - Němci prostě tenhle prostor neobsadili, - jeli dál až k okraji Drielu, kde čelní britský tank najel na minu. Tu minu tam předtím položili Poláci.
Britové žádali Poláky, aby jim minové pole vyčistili, ale Sosabowski měl těch vojáků v obraně minimum a tak britskému veliteli nevyhověl. Po chvíli najel na minu druhý tank. Hrbek si poznamenal, že tahle příhoda zrovna spojeneckému svazku Britů a Poláků neprospěla...
I dál si Hrbek o situaci na Dolním Rýnu poznamenal, že Britové z přijíždějící 43. pěší divize, 30. as (XXX. as) toho moc o místní situaci v oblasti Ostrov a Arnhem - 22. září - nevěděli. Přímo píše, cituji:

"O tom, jak vágní byly představy zúčastněných britských nižších velitelů o situaci v oblasti Arnhemu, svědčí skutečnost, že podplukovník Taylor chtěl po příjezdu do Drielu okamžitě pokračovat k jižní straně mostu ve městě( k mostu v Arnhemu...!!! - má poznámka), neboť nevěděl, že most již není v rukou Urquhartových výsadkářů. Naštěstí mu tento jeho úmysl Mackenzie a Myers, kteří strávili celý den v Sosabowského štábu, rozmluvili a Taylor od svého plánu zdráhavě upustil. S Taylorem dorazila k Rýnu dvě obojživelná vozidla DUKW, naložená municí a zásobami pro 1. vzdušně-výsadkovou divizi. Jejich spuštění na vodu však bylo odloženo až na noc. Přednost dostali polští parašutisté, kteří měli posílit perimetr na severním břehu.
Jejich přeprava začala ve 21,00.
Meyersovým ženistům se podařilo sehnat jenom čtyři nafukovací čluny, dva pro dva a dva pro jednoho muže. Proto mohlo najednou přes řeku jen šest mužů. Polští ženisté postavili několik malých vorů pro přepravu střeliva a zásob. Sosabowski dal pokyn a prvních šest Poláků nastoupilo do člunů. Za několik minut byli na druhé straně řeky. Potom lano, na kterém byly čluny a vory přivázány, táhly zase zpět. Byl to velmi pomalý a pracný způsob. Němci zatím nic netušili a do půlnoci se na severní břeh přepravilo 36 Poláků, kteří posílili Hicksův západní sektor. Pak se za řekou rozzářila německá světlice a osvětlila celé okolí. Okamžitě se rozštěkaly německé kulomety Spandau. Do čekajících parašutistů shromážděných na břehu začaly pálit minomety. Během několika minut Němci potopili dva čluny, jejichž pasažéři se ocitli ve vodě. Muži na břehu se rozprchli a začali střílet po padáku se světlicí. Zavládl zmatek a generál Sosabowski musel operaci zastavit. Poláci se stáhli zpět do postavení mimo prostor ostřelovaný minomety."
ObrázekObrázekObrázek
Uživatelský avatar
michan
2. Generálporučík
2. Generálporučík
Příspěvky: 6814
Registrován: 28/10/2005, 13:43

Re: XIV. díl. Operace MARKET GARDEN Č 157.

Příspěvek od michan »

XIV. díl. Operace MARKET GARDEN Č 159.

Sosabowského parašutisté se však ten večer a v noci z 22. na 23. září nehodlali vzdát, a když se jim podařilo německou světlici sestřelit pokračovali v přepravě s tím co zůstávalo. Znovu a znovu někteří plavali z jižní strany Dolního Rýna na severní břeh řeky, to přesto, že mnozí ve vodě našli smrt, jak napsal Hrbek, cituji:

"V okamžiku kdy světlice zhasla, se vrhli k člunům, naskočili do nich a přeprava začala nanovo. Pak se na nebi rozsvítila další světlice. Byla to krutá hra na schovávanou."

U Urquharta se dozvídáme, že, cituji:

"Mnoho se jich v proudu řeky utopilo, některé odnesl proud až do rukou nepřítele.
Navzdory usilovné snaze - jeden ženijní důstojník, David Storrs přivesloval s dvoumístným gumovým člunem přes řeku třiadvacetkrát - se do prvního ranního světla nedostalo na druhou stranu více než 50 Poláků."

U Hrbka se dozvíme i časové údaje o další noční činnosti Poláků na jižní straně řeky a co bylo s těmi DUKW, která mohla hodně pomoci, když říká, že cituji:

"Ve dvě hodiny ráno začala najíždět obě obojživelná vozidla DUKW se zásobami k řece. Jediným vhodným místem, kde mohla neohrabaná vozidla po břehu rozbrázděném kanály a náspy projet až k vodě, byla úzká silnice lemovaná příkopy po obou stranách. Po silném vytrvalém dešti již byla pokryta vrstvou bláta. Transportéry se přiblížily k řece právě v okamžiku, kdy padla hustá přízemní mlha. Nebylo vidět ani řeku, ani silnici. Znovu a znovu se šedesát mužů snažilo narovnat klouzající vozidla, která každou chvíli sjížděla smykem ze silnice. Zásoby sice z dvouapůltunových transportérů vyložili, ale ani toto odlehčení nepomohlo. Přes nadlidské úsilí udržet je na silnici sklouzly nakonec oba do příkopu jen několik metrů od břehu Rýna. Ve tři hodiny ráno se operace zastavila.
'Je to k ničemu', řekl Taylorovi Mackenzie, který operaci řídil, 'je to prostě beznadějné'."

K 22. září 1944 patří ještě si říci jak vypadala celková situace britské 2. A v celé délce koridoru - od Belgie až na oblast zvanou Ostrov. Ten den, v pátek 22. září, byl průběh dopravy od Belgie až po Elst, kde byli Britové zastaveni, napadán Němci a Spojenci prožívali jednu krizi za druhou.
Oba křídelní sbory, ať již britský 8. as (VIII. as) napravo od 30. as (XXX. as), nebo 12. as (XII. as) nalevo od útočícího sboru, při svém útoku na sever narážely od 17. září, tedy i 22. září, na silný německý odpor. Kupředu, krýt křídla útočící 30. as (XXX. as) se oběma sborům moc nedařilo. Za celých pět dní "Operace MARKET GARDEN" pronikly oba křídelní sbory přibližně na úroveň města Sonu, tedy jen do prostoru, kam pronikla americká 101. vzdušně-výsadková divize "Křičící orli" již první den, když dobyla most u Sonu a město Son. Američtí výsadkáři 101. neměli dost prostředků k obraně celého koridoru od Sonu ke Grave (boje po celé délce koridoru od Belgie, u 101. ve dny 22., 23. až 27. září viz zde v Č 49., 50.:
http://www.palba.cz/viewtopic.php?f=137&t=5872
a v ty samé dny boje americké 82. na frontě jedné silnice, viz zde v Č 73. a 74.:
http://www.palba.cz/viewtopic.php?f=137&t=5927
).
Celé dlouhé kilometry silnice od Belgie po Elst na území zvaném Ostrov nebyly bráněny vůbec. Vždy, když je Němci obsadili a Spojenci se to dozvěděli, vyslali britské tanky a pěší útvary, v nichž velkou část vždy tvořili američtí výsadkáři, jako pěchota, aby Němce odtud vyhnali. Na některých místech onoho koridoru představovaly "Bojovou frontu" příkopy podél silnice.....
Velitel všech německých jednotek, které měly zničit "Operaci MARKET GARDEN" polní maršál Model, nechal soustředit, spolu s Bittrichem všechny německé hlavní údery především na deset kilometrů spojeneckého koridoru v okolí Veghelu, nad Sonem, v oblasti, kde operovala Taylorova divize "Křičící orli" . Tedy v oblasti kde byly čtyři mosty, neboť Němci doufali, že vždy alespoň jeden most dobudou a obsadí. Celkem dvakrát se takto 22. září Němci pokusili za podpory tanků prorazit. Britské tanky spolu s americkými parašutisty ze 101. a s dělostřelectvem je odrazily (viz horní odkaz o 101. v Č. 49. , 50.). Co se Němcům nepodařilo u Veghelu, zdařilo se jim u Udenu a Horrocksovi, veliteli 30. as (XXX. as), který byl tehdy v Nijmegenu přišla zároveň zpráva i o zoufalé situaci britské 1. vzdušně-výsadkové divize generála Urquharta u Oosterbeeku. Hodně špatná byla ta zpráva od Udenu, když o celém nám Hrbek píše, cituji:

"Jen půl hodiny poté, co dostal generál Horrocks v Nijmegenu zprávu o zoufalé situaci Urquhartovy divize u Oosterbeeku, přišlo na jeho velitelství hlášení o tom, že německé obrněné jednotky přeťaly koridor, kterým procházela jediná komunikační linie jeho sboru.
Pohyb britských kolon na sever se na dalších 24 hodin zastavil. Tři spojenecké divize v okolí Nijmegenu - britská Gardová obrněná divize, 43. pěší divize a americká 82. vzdušně-výsadková divize - byly odříznuty.
Kriticky se vyvíjela zejména situace Gavinových parašutistů. Vystaveni již několik dní německým protiútokům z Reinchswaldského lesa, jež ohrožovaly Groesbeecké výšiny a most u Heumenu, potřebovali nutně další posily (viz odkazy Č 73., 74. - má poznámka). Počasí v Anglii však ani ve čtvrtek, ani v pátek neumožnilo odlet 325. pluku kluzákové pěchoty divize. Stejně marně čekal na své posily v těchto dnech i generál Taylor. Dopravní letadla nemohla kvůli počasí samozřejmě shodit ani jedné americké divizi žádné zásoby.
Horrocks musel za této situace oslabit své jednotky, které se pokoušely probít k Urquhartovým výsadkářům severně od Nijmegenu, a poslat část svých sil zpět na jih na pomoc ohrožené Taylorově divizi. Do oblasti jižně od Grave se přesunula britská 32. Gardová brigáda, ale i s pomocí britských tanků trvalo celých 24 hodin, než se spojeneckým jednotkám podařilo Němce z koridoru vytlačit. Dočasný úspěch Modelovy ofenzívy měl velký vliv i na osud britských výsadkářů u Arnhemu. V pátek 22. září se Operace MARKET GARDEN ocitla definitivně v krizi."

Že tomu tak skutečně bylo a v Urquhartově obranném perimetru Oosterbeek se situace hroutila o tom svědčí i událost, kterou popisuje generál Urquhart, který ještě přes den naplánoval poslední útočnou operaci, kterou chtěl dobýt výběžek, který se tyčil u Westerbuingu, což měla provést jednotka hraničního pluku, hned ráno 23. září. Ještě v noci z 22. na 23. září svůj rozkaz generál zase odvolal, když o tom ve své knize napsal, cituji:

"Mezitím mě vzbudili a oznámili mi, že na mě čeká major Breeze, velitel části hraničního pluku, jenž byl pověřen útokem na výběžek u Westerbuingu. Zcela nepochybně se obával pravděpodobného výsledku. 'Muži jsou pěkně vyčerpaní', hlásil, 'a i když budeme schopni usadit se na vyvýšenině, zase nás odtamtud pravděpodobně rychle vytlačí, protože nám budou scházet posily'. Souhlasil jsem, že nezdar v tomto stádiu by byl fatální a že místo rizika ústupu po krátkém obsazení výšiny raději zůstanou v současných pozicích."

Tak takhle končil den 22. září, probíhala noc a rodil se den nový, ještě těžší, sobota 23. září 1944.


Použité podklady:

Duce – Anatomie jedné kariéry – Luboš Taraba.
Adolf Hitler a jeho cesta k moci – Rainer Zitelmann.
Nacismus – Alessandra Minerbiová – editor: Flavio Florani.
Pakty Stalina s Hitlerem – výběr z dokumentů 1939 a 40 – Naše vojsko.
Přísně tajné 3/99, 4/99, 3/05 a 3/08.
HPM ročník XIV. – Ivo Pejčoch – Těžký křižník Canarias.
Září 1938 – Role a postoje spojenců ČSR – Miloslav John.
Dějiny světa, svazek IX – L. I. Zubka, A. M. Zubinský a G. N. Sevosťjanov.
Dějiny světa, svazek X. – V. V. Kurasov, A. M. Někrič.
Krev, slzy a pošetilost v nejtemnější hodině 2. světové války – Len Deighton.
Druhá světová válka – Úplná historie – Martin Gilbert.
Blitzkrieg od Hitlerova nástupu po pád Dunkergue - Len Deighton.
Druhá světová válka – John Keegan.
Polské tažení Hitler a Stalin rozbíjejí Polskou republiku – Janusz Piekalkiewicz.
Tanková válka 1939 – 1945 - Janusz Piekalkiewicz.
Letecká válka 1939 – 1945 - Janusz Piekalkiewicz.
Námořní válka 1939 – 1945 - Janusz Piekalkiewicz.
Historie německé armády 1939 – 1945 – Philippe Masson.
Slovenská armáda 1939 – 1945 – Charles K. Kliment, Břetislav Nakládal.
Hitlerovi válečníci – Guido Knopp.
Německé obrněné jednotky – Horst Scheibert.
Hitlerovy elitní jednotky – Lucas Cooper.
Němečtí parašutisté ve II. světové válce – Volkmar Kühn.
Operace Jubilee, Dieppe 1942 – Norman Franks.
Narvik – Donald Macintyre.
Ocelová lavina – Darius Jedrzejewski, Zbigniew Lalak.
Bitva o Británii – Leonard Mosley a redakční kolektiv Time-Life Books.
Černí andělé, Historie zbraní SS – Rupert Butler.
Historie válek – David Brownstone a Irene Franck.
Neznámé špionážní operace KGB – Mitrochinův archiv – Christopher Andrew, Vasilij Mitrochin.
Den D, 1944, Hlasy z Normandie – Robin Neillands, Roderick de Normann.
Druhá světová válka den za dnem – Donald Sommerville.
Svět ve válce 1939 – 1945 – Dr. Duncan Anderson, Dr. Stephen Badsey, David Chandler, Dr. Paddy Griffith, Sean McKnight, Gary Sheffield.
Marcel Jullian – Bitva o Británii – červenec-září 1940
Alan Cooper – Cíl Drážďany.
Boje o Itálii 1943 až 1945 – Dominick Graham a Shelford Bidwell.
Hitlerovy horské jednotky – James Lucas.
http://www.palba.cz/viewtopic.php?t=1176,
http://www.palba.cz/viewtopic.php?t=1179
http://www.palba.cz/viewtopic.php?t=1193
http://www.palba.cz/viewtopic.php?t=1209
a v nich následné diskuze.
Miloš Hubáček – Bitva u Matapanu.
Miloš Hubáček - INVAZE.
Válka v Normandii. Ode Dne D k St. Lo,
německýma očima - Vince Milano a Bruce Conner.
Charles Kirkpatrick - Spory o druhou frontu.
Stephen Badsey - Příprava operace Overlord.
Detlef Vogel - Německá obrana.
Edward Marolda - Operace Neptune.
Steven J. Zaloga - Den D 1944 Pláž OMAHA.
Roger Cirillo, Stephen Badsey - Den D.
Charles Kirkpatrick - Soustřeďování sil.
Alfred Price - Vzdušné boje.
Nigel de Lee - Boje v Ńormandii.
Nigel de Lee - Průlom.
Bernard Nalty - Invaze do jižní Francie.
Roger Cirillo - Pronásledování k Sieně.
John Prager, C. W. Star Busmann - Bitva u Arnhemu a válka v Západní Evropě.
Generálmajor R. E. Urquhart, CB DSO a Wilfred Greatorex - ARNHEM.
Jaroslav Hrbek - ARNHEM 1944.
Tim Saunders - NIJMEGEN - Operace Market Garden (americká 82. vzdušná výsadková divize a gardová obrněná divize).
Donald R. Burgett - CESTA DO ARNHEMU - Křičící orel v Holandsku.
Frank Steer - ARNHEM - Operace Market Garden - Přistávací plochy a Oosterbeek.
A. Korthals Altes a N. K. C. A. in´t Veld - ZAPOMENUTÁ BITVA. ( The Forgotten Battle)
Jaroslav Hrbek – Tobruk 1941.
Janusz Ledwoch – Afrikakorps.
Paul Carell – Lišky Pouště.
Janusz Piekalkiewicz – Rommel – Tajná válka v Africe.
Dwight David Eisenhower – INVAZE DO EVROPY.
Harry C. Butcher – TŘI ROKY s EISENHOWEREM.
Jiří Brož – STŘEDOMOŘÍ V OHNI DRUHÉ SVĚTOVÉ VÁLKY.
D – DAY OPERACE OVERLORD, dle nakladatelství Salamander
Den D 1944 Pláž Omaha, - Steven J. Zaloga, Howard Gerrard.
Books Ltd, Londýn.
Další související historická literatura.
Mé dlouholeté poznámky a mapy.
Z webu www.Palba.cz je použito jako podklad a upoutávka:
V subkapitole – Armády 1918 – 1945 u Francie zde:
http://www.palba.cz/viewforum.php?f=143
a zde jednotlivé sekce:
a) Pozemní a cizinecká legie – (články od Kačermiroslav, Sa 58 a Bruno):
http://www.palba.cz/viewforum.php?f=160
b) Letectvo – ( články YAMATO, Kačermiroslav a Fatale):
http://www.palba.cz/viewforum.php?f=161
c) Námořnictvo – (ovládal Norad – Nelson):
http://www.palba.cz/viewforum.php?f=162
d) Opevnění a bunkry – (od Bruna a Lorda):
http://www.palba.cz/viewforum.php?f=48
Aby pak důležitou smlouvu o porážce Francie z 22. června 1940 dodal Kačermiroslav v sekci
e) Ostatní:
http://www.palba.cz/viewtopic.php?t=3463
V subkapitole – Armády 1918 – 1945 pak nalezneme - Británie viz zde:
http://www.palba.cz/viewforum.php?f=139
kde jsou pak jednotlivé sekce, a v nich potom musíš otevřít - Pozemní vojsko:
http://www.palba.cz/viewforum.php?f=154
tam teprve otevřeš Obrněná technika – (především YAMATO, TonyHazard a Easy_Company) zde:
http://www.palba.cz/viewforum.php?f=241
aby pak ještě následovaly odkazy od Sa 58:
http://www.palba.cz/viewtopic.php?t=3351
a Thór:
http://www.palba.cz/viewtopic.php?t=2936
http://www.palba.cz/viewtopic.php?t=2892
http://www.palba.cz/viewtopic.php?t=2821
Royal Navy (především Norad – Nelson a také trochu Mikhassel. Dralno):
http://www.palba.cz/viewforum.php?f=153
Letectvo:
http://www.palba.cz/viewforum.php?f=99
pak má své podsekce:
Stíhací letouny – (xradar, YAMATO, Tempík, Reisen):
http://www.palba.cz/viewforum.php?f=216
Bombardovací a bitevní letouny – (Haness, YAMATO):
http://www.palba.cz/viewforum.php?f=217
Ostatní letouny – (Kačermiroslav):
http://www.palba.cz/viewforum.php?f=218
Různé – (od Haness, Ikala, Lord a YAMATO):
http://www.palba.cz/viewforum.php?f=220
A starší neaktualizovaný článek od Fatale:
http://www.palba.cz/viewtopic.php?t=1180
O Německé obrněné technice je možné se na Palbě dozvědět na tomto odkaze v subkapitolách zde http://www.palba.cz/viewforum.php?f=138
Tanky a stíhače tanků:
http://www.palba.cz/viewforum.php?f=116
od Sa 58, YAMATO, TonyHazard.
Samohybná děla http://www.palba.cz/viewforum.php?f=117 také od Sa 58 a YAMATO.
Mnoho dalších věcí, jako jsou OA – Obrněné Automobily - na tomto odkaze http://www.palba.cz/viewforum.php?f=17 také od Sa 58.
Z letecké techniky jsou to především v subkapitole Luftwaffe
http://www.palba.cz/viewforum.php?f=20
u Stíhacích letadel http://www.palba.cz/viewforum.php?f=112
monografie Hans S a YAMATO, stejně jako u Bombardovacích a bitevních http://www.palba.cz/viewforum.php?f=113
a u Ostatních http://www.palba.cz/viewforum.php?f=192
je to pak Tunac, Haness, Hans S a YAMATO.
Vybavení letounů http://www.palba.cz/viewforum.php?f=193je od Ikala, Eda a Sa 58.
O Itálii jsou pak jednotlivé subkapitoly zde:
http://www.palba.cz/viewforum.php?f=142


Případné doplnění a diskuzi prosím směřujte na tento odkaz:


http://www.palba.cz/viewtopic.php?f=137&t=58&start=40
ObrázekObrázekObrázek
Odpovědět

Zpět na „Pozemní boje 1944 - 1945“