XIV. díl. Operace MARKET GARDEN Č 154.

Od Normandie po kapitulaci Německa

Moderátoři: michan, Pátrač

Odpovědět
Uživatelský avatar
michan
2. Generálporučík
2. Generálporučík
Příspěvky: 6814
Registrován: 28/10/2005, 13:43

XIV. díl. Operace MARKET GARDEN Č 154.

Příspěvek od michan »

XIV. díl. Operace MARKET GARDEN Č 154.

Co říká generál Urquhart o krvavé lázni, která čekala Sosabowského 1. polskou

Obrázek

parašutistickou brigádu 21. září 1944 po 17té hodině ( na mapě v dolní části uprostřed), krátce po přistání a proč Britové nedrželi přívoz v Heveadorpu a neměli ani čluny a prámy? Řekněme si to autenticky, přímo z knihy Arnhem, kde generál o situaci po čtvrt na šest odpoledne, a o bojích v perimetru Oosterbeek napsal, cituji:

"Ve čtvrt na šest odpoledne jsme dostali povzbuzující zprávu, že Poláci dorazili do své zóny výsadku jižně od řeky, východně od Drielu. Z jižní strany našeho perimetru byla věž kostela v Drielu jediným a významným bodem v ploché krajině za řekou. V té době však již padl přívoz v Heveadorpu, kterým bychom mohli dostat Poláky přes řeku, do rukou Němců a mému veliteli ženistů Eddiemu Myersovi se nepodařilo shromáždit čluny a prámy, jež byly pro převoz Poláků přes řeku nezbytné. Plánoval použít k tomuto účelu přívěsy k džípu a nyní vyslal jednu ze svých polních letek, aby se rozhlédla, co by se s tím dalo dělat.
Přílet Poláků vyvolal ze strany Němců rychlou reakci. Kromě prudkého útoku na místo přistání spustili ofenzívu proti východnímu křídlu perimetru, podporovanou tanky a samohybnými děly, a také podnikali přepady proti pozicím KOSB na severu. Loder-Symonds si vyžádal podpůrnou palbu od 64. pluku, jež německou ofenzívu na východní straně rozdrtila, ale jednotka KOSB, jež byla předtím předmětem intenzivního minometného ostřelování, musela Němce zastavit pomocí bajonetu. Své pozice dobyli zpět jen za vysokou cenu. Nakonec se jejich řady ztenčily na 150 mužů všech hodností."

Kdo četl konec Č 153. a čte nyní Č 154. jasně vidí, že není tak jednoduché odsoudit Urquharta a jeho výsadkáře. Totiž oni měli celé odpoledne plné bojů a nikde jen tak jednoduše nemohli sehnat čluny a prámy, navíc Němci právě od východu a od západu, podél řeky Dolní Rýn útočili za pomocí i těžkých tanků. Mimo toho musíme mít stále na paměti, že Němci plány Operace MARKET GARDEN znali a věděli, jak budou chtít a kudy Poláci proniknout do perimetru ke svým. Přes most v Arnhemu, dle původního plánu, to prostě nešlo, most byl Němců. Prostě bojová situace "na mašli". Každý odsudek, i po prostudování všech historických pramenů, bude vždy po boji, bude vždy po desítkách let, bude i pro nás o "první polovině minulého století". Bude vždy po něčem, k čemu nemáme dostatek informací, o něčem, kde jsme nebyli, a co si jen těžko dovedeme představit!!!
Zde ještě konfrontace některých míst v Oosterbeeku a v oblasti Ostrov, ve dnech Operace MARKET GARDEN a v dnešní době ve fotografii:
http://www.stiwotforum.nl/viewtopic.php?f=6&t=14904

(Informace pro Č 154., 155. a 156., byly použity z Generálmajor R. E. Urquhart, CB DSO a Wilfred Greatorex - ARNHEM, Jaroslav Hrbek - ARNHEM 1944, Tim Saunders - NIJMEGEN - Operace Market Garden /americká 82. vzdušná výsadková divize a gardová obrněná divize/ - podobné i stejné informace jsem čerpal také z historických podkladů a z mých letitých zápisů a poznámek, též z historické literatury, jako je: - Cesta do Arnhemu Křičící orel v Holandsku - Donald R. Burgett , John Prager, C. W. Star Busmann - Bitva u Arnhemu a válka v Západní Evropě., Frank Steer - ARNHEM - Operace Market Garden - Přistávací plochy a Oosterbeek., A. Korthals Altes a N. K. C. A. in´t Veld - ZAPOMENUTÁ BITVA. /The Forgotten Battle/ a dalších použitých pramenů - Použité podklady - na konci článků.)

Ještě jsme však k podvečerní bojové situaci neřekli vše. V době největších bojů, po 17té hodině, se bránícím jednotkám Loder-Symondse a majora Wilsona zdálo, v tom kouři boje, že

Obrázek

byla celá jednotka KOSB (7. prapor králových vlastních skotských hraničářů - KOSB) na severu úplně zlikvidována. Dokonce si to již okolní jednotky myslely, neboť se zprávy šířily rychle a pochopitelně to vyvolalo znepokojení, neboť by to bylo oslabení celé obrany. Naštěstí to pravda nebyla, jen KOSB na severu musela ustoupit o několik domů zpět, aby se stejným počtem vojáků mohla po ústupu bránit zkrácenou linii. Jenomže to zároveň znamenalo, že mezi KOSB, její novou obrannou linií a samostatnou rotou značkařů majora Wilsona vznikl pás volného terénu, který byl výhodný pro útočící Němce. Popis tohohle volného terénu a řady domů, jakož i další místopis, kde se následné boje odehrávaly, také další boje, na jižní straně, u řeky Dolní Rýn, si raději opět poslechněme od generála Urquharta, když se náhle dostaneme k úplně absurdní situaci, která se při bojích v MARKET GARDEN v prostoru Oosterbeek udála, cituji:

"Řada domů nebyla souvislá a příslušníci KOSB se ocitli na trochu nebezpečném místě.
Během bitvy o Bílý dům (zde Urquhart bez upozornění přeskakuje ke Zdravotní službě a zavede nás až úplně k absurdní situaci, kterou avizuji výše- má poznámka) se stanoviště služby odnášející oběti boje stalo předmětem nepříjemné pozornosti a po jednom přímém zásahu se vojenský lékař ve službě Devlin rozhodoval, zda se nemá stáhnout zpět z bezprostřední bitevní zóny. Payton-Reid jej však varoval, že když přesune stanoviště zpět, nemusí být chráněno. 'Ať jste vpředu nebo vzadu,' vysvětloval Payton-Reid vážným hlasem, 'jste v území nikoho'.
'Bylo by to lepší než tam, kde jsme teď', trval na svém vojenský lékař.
'Dobrá,' řekl Payton-Reid. 'Uděláme pro vás, co budeme moci, bude to ale těžké.'
Ti, co byli schopni chůze, se pod vedením vojenského lékaře a zástupce velitele Paytona-Reida majora Cokea vydali směrem k nové ošetřovně. Když se blížili ke křižovatce, zastavila je německá hlídka, která byla přichystána k palbě i když vojenský lékař nesl vlajku Červeného kříže. Spolu s Cokem jim vyšli v ústrety. Německý velitel, velmi mladý a pedantský důstojník chtěl vědět, co to znamená.
'Jdeme jenom na naši ošetřovnu,' odpověděl Coke srozumitelnou němčinou.
'Já vím jenom to, že jste na našem území', řekl mladý oficír. 'Proto jste našimi zajatci.'
Coke, malý a elegantní člověk, který rychle přemýšlel i jednal se stylizoval do předstírané pózy uražené ješitnosti. 'To nemůžete udělat,' namítl. 'Jsme pod ochranou Červeného kříže. Nesmíte se nás ani dotknout.'
Německý důstojník si už nebyl o správnosti svého předchozího prohlášení tak jistý.
'Nesmíte se nás ani dotknout,' prohlásil Coke důležitě. 'Utíkejte domů. My jdeme k sobě domů'."

Celá tahle absurdní situace se začala vyvíjet tak, že německý důstojník nejenže zaváhal, ale začal se přiklánět k názoru Cokeho. Pak mu přece jenom nějak "došlo", že má zbraně, že je "nějak tak silnější" a že řešením také může být, když se nebude ptát tohohle "neústupného Brita, mluvícího německy", ale že se půjde zeptat svého nadřízeného. Vyzval majora Cokeho, aby s ním šel k jeho majorovi a vydali se na německé velitelství, kde mladý oficír svému majorovi, který byl mnohem starší, vyložil Cokeho teorii. Co následovalo nám opět v téhle absurdní situaci popsal Urquhart, když nejprve říká, že to byl jeden z nejlepších vtipů, který kdy starší německý major slyšel, cituji:

" 'Jsou to naši zajatci,' potvrdil mladšímu důstojníkovi.
Coke, Devlin a zbytek raněných dostali pokyn, aby pokračovali dále po silnici do nitra území, které drželi Němci. Za chvíli narazili na dva německé tanky, přesouvající se na frontu. Coke si panovačně stoupl doprostřed silnice a zvedl ruku. Tanky zastavily a Coke zahájil s německým důstojníkem v prvním tanku vzrušenou diskuzi. Pak se usmál, tanky se otočily a Coke dal svým raněným vojákům pokyn, aby nasedli. 'On jim snad ty zatracené krámy zrekvíroval,' žasl jeden voják - a měl pravdu. Coke, který pocházel z rodiny, jež dala Anglii celé generace vojáků, byl nějaký čas po této epizodě zabit, když se svou charakteristickou podnikavostí vedl velký počet britských zajatců k útěku'."

Ale zpět k německému útoku v jihovýchodním obranném úseku perimetru Oosterbeek, v místě, které bránila skupina kapitána Lonsdala. Také zde německý útok po 18,30 hod rozvrátila dělostřelecká palba 64. dělostřeleckého pluku z jižní strany řeky Dolní Rýn. Jenomže Němci to nevzdávali a pět minut po 19,00 hodině napadli opět KOSB. Deset minut po 20,00 udeřili na 10. parašutistický prapor, který v tomto úseku ztratil posledního ze svých důstojníků a přišel o všechny domy, které v obraně držel. V jednom z domů zavalilo totiž zřícené zdivo velitele 10. parašutistického praporu (10. parašutistický prapor patřil do 4. parašutistické brigády generála Hacketta) podplukovníka Smythe. (Podplukovník Smyth byl vyproštěn z trosek, odvezen na obvaziště s těžkými zraněními, kterým později v německém zajetí podlehl.) Z 10. parašutistického praporu, okolo 20té hodiny dne 21. září, zůstalo jen 30 zdravých, řekněme raději bojeschopných mužů, kteří neměli ani jednoho důstojníka a podobně špatně na tom v tu dobu byl i 156. parašutistický prapor, ze stejné 4. parašutistické brigády generála Hacketta.
ObrázekObrázekObrázek
Uživatelský avatar
michan
2. Generálporučík
2. Generálporučík
Příspěvky: 6814
Registrován: 28/10/2005, 13:43

Re: XIV. díl. Operace MARKET GARDEN Č 154.

Příspěvek od michan »

XIV. díl. Operace MARKET GARDEN Č 155.

Neustálé útoky Němců, večer 21. září 1944, na celý obranný perimetr Oosterbeek, stejně jako špatná situace u řeky Dolní Rýn, vyvolávaly rozhodnutí, které musel udělat generál Urquhart na večerní poradě. Ještě než porada začala, přišla zpráva, že je situace v Heveadorpu špatná. Totiž severní konec přívozu v Heveadorpu byl potopen a večer měli celou severní stranu přívozu v rukou Němci. Na druhé, jižní straně, byly, jak již bylo řečeno, hlídky Sosabowského, které marně hledaly čluny nebo prámy. Protože nic nenašly musel Sosabowski rozhodnout, že zdecimovaná polská brigáda zaujme obranné postavení u Drielu.
Ještě než začala večerní porada v Hartensteinu, hlásili také velitelé jednotek v obraně ztráty, které v součtu byly velmi vysoké. Jednotky neměly jídlo, skoro žádnou vodu (dokonce v některých domech byl vypuštěn celý systém ústředního topení) a byl nedostatek munice. Před večerní poradou si generál Urquhart osobně prošel některé obranné pozice. Musel vědět vše, musel zvážit všechny okolnosti - například večer a v noci při prohlídce perimetru - viděl po bojích ještě nepohřbená těla. V celkem devíti ošetřovnách, které byly většinou ve sklepě, nebo na chodbách, viděl velké množství raněných - dospěl k rozhodnutí - stáhnout jednotky ze severního čela obranného perimetru a vyztužit jimi mezery v obraně!
Samotná večerní porada velení britské 1. vzdušně-výsadkové divize v hotelu Hartenstein, začala tak, že nejprve generál Urquhart vysvětlil stav divize a probral skutečné postavení divize. Poté začal rozhodnutím o nezbytnosti zkrátit obrannou linii. Vysvětlil, že tím bude možno uzavřít všechny průrvy, kterými dochází k neustálé infiltraci Němců do obranného perimetru. Seznámil důstojníky s tím, že již stáhl jednotku KOSB z několika domů (viz mapa Situace ve 23,59 dne 21. září 1944), přesunul průzkumnou letku s nezávislou rotou a letkou ženistů na východní stranu pod velení generála Hacketta a zformoval divizní RASC (pomocné jednotky) v malou jednotku, jež se dostala do jedné řady mezi značkaře (ona nezávislá rota) majora Wilsona a Lonsdaleovy síly (viz na jihu mapy).
Dále seznámil přítomné velitele detailně s nynější obrannou podkovou, obranným perimetrem, který měl, 21. září, uprostřed šířku přibližně 900 m (1 000 yardů), nahoře se podkova rozšiřovala na 1 080 m (1 200 yardů) a její hloubka byla po dokončení stahování 1 800 m (2 000 yardů). Generál nezapomněl připomenout, že než byly nové obranné pozice zaujaty, bylo ještě několik mužů zabito, nebo zraněno.

Protože se podařilo navázat spojení s parašutistickým sborem, podal velitel divize hlášení vojenskou zkratkovitou mluvou, které, z originálu - doslova přeloženo - znělo, cituji z jeho knihy:

"Divize v Arnhemu za 24 hodin žádné nové informace. Zbytek div. ve velmi stísněném perimetru. Těžké ostřelování z minometů a palba z kulometů, následovaná místními útoky. Nejhorší samohybná děla. Naše oběti vysoké. Zdroje vyčerpány. Naprosto důležité uvolnění během 24 hodin."

Jako ukázku, - jak vypadala večeře 21. září, jaké menu, bylo i pro veliteli divize a členy štábu - předloženo k večeři? - autenticky Urquhart zapsal, cituji:

"Ve sklepě hotelu Hartenstein obcházel štábní důstojník s ešusem.
Pro tuto dobu měl úkol strážce zásob a zajišťoval, aby rozdělování všeho probíhalo naprosto spravedlivě a stejnoměrně. Když přišel ke mě řekl: 'Tentokrát dva, pane.'
Vzal jsem si svůj příděl dvou tvrdých bonbónů."


Ještě jsme snad k 21. září 1944 neřekli, že tím, jak přistála po 17té hodině Sosabowského 1. polská parašutistická brigáda, museli Němci tuhle nerovnováhu nějak odstranit. Na jihu Dolního Rýna, v prostoru Drielu měli náhle v týlu polskou jednotku. Je pochopitelné, že to znamenalo změnu v organizaci německé obrany.
Vzhledem k tomu, že Harmelova německá 10. td SS "Frundsberg" byla plně vytížena bojem s britským 30. as, jednotkami Gardové divize, které se pokoušely prorazit od Nijmegenu na sever, musel převzít velení bojových operací proti Polákům velitel 9. td SS "Hohenstaufen", plukovník Harzer. Proto byly německé jednotky nasazené podél železniční tratě od zničeného železničního mostu přes Rýn až k Elstu sloučeny do "Zadržovacího svazku Harzer" (Sperrverband Harzer). Velením této zadržovací skupiny byl pověřen plukovník Gerhard. "Zadržovací svazek Harzer" tvořil 41. kulometný prapor, prapor Schörken, "Bojová skupina námořnictva Köhnem", jednotka Luftwaffe Kauer a 3. prapor "Landstorm Nederland", složený z holandských nacistů. Ještě večer 21. září dostal plukovník Gerhard a všechny jednotky pověřené bojem proti spojeneckému výsadku u Dolního Rýna rozkaz pro příští den, ve kterém velitel německého 2. ts SS generál Bittrich nařizoval, cituji z Hrbka:

"9. td SS pokračuje v soustředěném útoku proti britské 1. vzdušně-výsadkové divizi a co nejrychleji ji zničí. Zadržovací svazek Harzer (velitel plukovník Gerhard) zaútočí od železniční trati Elst - Arnhem na nepřátelské parašutisty, kteří přistáli u Drielu, a především zabrání jejich spojení se silami britské 1. vzdušně-výsadkové divize, které jsou na sever od Rýna u Oosterbeeku."

Holandské hnutí odporu od 21. září 1944.
Větší tlak na použití informací Holandského hnutí odporu, ze strany spojeneckého velení, nastal právě 21. září. Proto bychom si měli něco o něm říct, neboť k tomuto dni informace o něm patří. O Holandském hnutí odporu v "Operaci MARKET GARDEN" je již hovořeno zde v Č 14. a Č 15.:
http://www.palba.cz/viewtopic.php?f=137&t=5759
, kde již také bylo řečeno, že Američané více využívali zpravodajské informace Holandského hnutí odporu, než Britové, že jim více věřili než Britové (Američanům se to vyplatilo již při přistávání jednotek v oblasti Eindhoven, i u Gavina při přistávání v oblasti Nijmegen - využití holandského telefonního spojení pevnou linkou, s tajným číslem a další zpravodajské informace, včetně informací kde je dislokována jaká k německá jednotka, někdy i její výzbroj...atd).
Celý průběh "Operace MARKET GARDEN" sledoval člen holandské královské rodiny,

Obrázek

vrchní velitel nizozemských ozbrojených sil, princ Bernhard (33 let) se stále větší podrážděností, stále více nespokojen a rozezlen. Holandská královská rodina, stejně jako většina Holanďanů, byla přesvědčena, že Nizozemsko bude snadno osvobozeno již v prvních dnech září. Nestalo se tak. Holandsko se v polovině září proměnilo v bojiště, které se stále zvětšovalo - a mělo být hůř.
Královská rodina si byla vědoma, že se nic nerodí snadno. Neobviňovala Brity ani Američany, kteří denně nasazovali své životy. To ne.
Ale.
Nespokojenost nejen královské rodiny narůstala.
Jak vypověděly pozdější zápisy pro historii, - prince Bernharda prý nejvíce rozladil postoj tehdejšího polního maršála Montgomeryho a štábu britské 21. Skupiny armád. Jednalo se o stejný problém, o kterém o pár odstavců výš hovořím - Britové málo využívali informace Holandského hnutí odporu.
Jaroslav Hrbek - v knize - Arnhem 1944 - doslova napsal, cituji:

"Holandští důstojníci působící u Montgomeryho štábu jako poradci mohli britskému velení poskytnout cenné rady, přesto je Britové z plánování Operace MARKET GARDEN zcela vyloučili. Když se Holanďané dozvěděli, jakou trasou chtěly kolony 30. as (XXX. as) postupovat do Nizozemí, snažili se britské velení odradit a varovali je před nebezpečím použití silnic na vysokých náspech. Britští štábní důstojníci je sice zdvořile vyslechli, jejich záměry to však ani v nejmenším neovlivnilo. V Bernhardově štábu převládal všeobecně dojem, že 'Britové nás považovali za partu idiotů, protože jsme se opovážili zpochybňovat jejich vojenskou taktiku'."

Již v Č 14. a 15. bylo řečeno, že Britové prostě Holanďanům nevěřili a je tam i řečeno, že jeden z vedoucích Holandského hnutí odporu byl "německý konfident", který kvůli svému bratrovi, kterého měli Němci zajatého, jim donášel. Snad odtud i částečně pramenila nedůvěra Britů. Přesto historici nechápou nechuť k spolupráci i ostatních lidí britského velení na všech stupních (musela být někde v hlavách, ještě z historie, kdy Britská Koruna soupeřila s tou Holandskou Korunou o kolonie po světě). Nepochopitelná je nedůvěra a nechuť ke spolupráci s Holanďany přímo na všech úrovních britského velení.
ObrázekObrázekObrázek
Uživatelský avatar
michan
2. Generálporučík
2. Generálporučík
Příspěvky: 6814
Registrován: 28/10/2005, 13:43

Re: XIV. díl. Operace MARKET GARDEN Č 154.

Příspěvek od michan »

XIV. díl. Operace MARKET GARDEN Č 156.

Bylo s podivem, že nikdo nebral vážně doporučení korvetního kapitána Arnolduse Wolterse (32 let), který byl styčným nizozemským důstojníkem ve štábu britské 1. vzdušně-výsadkové divize. Holandské velení jej k Britům do Arnhemu jmenovalo právě proto, že pocházel z této oblasti. Podle jeho vyjádření ho Britové někdy přiváděli k zoufalství, neboť jim ze znalosti místa a místních informací sděloval kam chodit nemají a kam naopak mají jít, a oni jej naprosto ignorovali. To přesto, že hned po přistání korvetní kapitán Wolters navázal spojení s rozsáhlou organizací Holandského hnutí odboje v Arnhemu a okolí a dostával ověřené zprávy. Již v předchozím bylo řečeno, že u Arnhemu žádní zrádci nebyli. Hned v začátku operace dodal, např. Wolters zprávy o příjezdu tanků od severu, ale i další. Narážel na nechuť Britů při svých návrzích na spolupráci. Přestože dodal věrohodné informace, bylo to jako když "háže hrách na zeď" - odezva 0. Holandské hnutí odporu v oblasti Arnhem přímo dychtilo po spolupráci s Brity. Odbojáři šli až tak daleko, že zorganizovali dokonce bojové jednotky, které chtěly bojovat na straně Britů se zbraní v ruce. Štáb britské 1. vzdušně-výsadkové divize, naprosto kategoricky, odmítl takovou myšlenkou - boje holandských jednotek ve svých řadách - se vůbec zabývat.
Pak nastala situace, která ještě vše zhoršila. Pro spolupráci s Holandským hnutím odporu byl pro oblast Arnhem určen britský velitel Arnhemu, plukovník Barlow. Ten však padl již v úterý 19. září. Kdo dobře čte tak vidí jak umírali britští důstojníci, průběžně, každý den. Každým dnem od 18. září jich bylo míň a míň. Tak také nebyl již nikdo jmenován na místo velitele Arnhemu a pak to, se ztrátou území ztrácelo význam.
Do 19. září včetně, se stejně všichni ostatní britští důstojníci chovali ke korvetnímu kapitánu sice zdvořile, ale chladně, a stejně tomu bylo i po 19. září. Chladné nechávali štábní důstojníky britské divize i takové informace Holandského hnutí odporu, které hovořili o přísunu německých posil, o přesunu jednotek z místa na místo. O počtu tanků, SHD, děl a minometů, které za cenu vlastního života odbojářů, získával korvetní kapitán Wolters od rozsáhlé ilegální zpravodajské sítě Holandského hnutí odporu v oblasti. Wolters musel znovu a znovu všechny informace několikrát zdlouhavě prověřovat, takže se takovéhle zpravodajské informace, - v čase, - po čase prověřování a ověřování - stávaly nepouživatelnými. Britové by je pro zastaralost několika hodin, či dne, prostě pro svou bojovou operaci již nemohli použít. Když přece jenom začali již Britové brát na vědomí informace Holandského hnutí odporu, a stalo se tak až okolo 20. září, kdy vrcholila, ale zároveň končila bitva o Arnhem, bylo již takřka pozdě. Holanďané v tento den již pracovali v naprosto nepříznivých podmínkách a situace se ještě zhoršila ve čtvrtek 21. září 1944. Němci totiž ten den přikázali evakuovat veškeré civilní obyvatelstvo z Arnhemu a nejbližšího okolí.
Přesto nizozemští odbojáři stejně zůstávali v opuštěném Arnhemu, i když riskovali dopadení a jistou smrt. Dále obstarávali informace pro štáb 1. vzdušně-výsadkové divize. K této schizofrenní situaci píše český historik Jaroslav Hrbek v knize Arnhem 1944, tato slova k 21. září 1944, cituji:

"Britská nedůvěra k nizozemskému odbojovému hnutí kontrastovala s postojem Američanů, kteří od samého počátku využívali pomoci odbojářů nejen v oblasti zpravodajské, nýbrž i ve vlastních bojových akcích.
S prohlubující se krizí Operace MARKET GARDEN narůstaly od pátku 22. září i obavy prince Bernharda z vývoje situace, v případě, že britská ofenzíva skončí neúspěchem. Měl strach z represálií v oblastech, které by se snad Němcům podařilo dobýt zpět. Také čtyřiašedesátiletá nizozemská královna Vilemína sledovala vývoj operace, o kterém ji Bernhard průběžně informoval, s obavami z německých odvetných akcí vůči nizozemskému lidu. Královna Němce upřímně nenáviděla. Když ji krátce po zahájení britského útoku do Nizozemí princ informoval o tom, že spojenecké jednotky brzy osvobodí některé královské zámky a panství, Vilemína prohlásila: 'Spalte je všechny.' Bernhard byl zaražen. 'Prosím?' Zeptal se nevěřícně. 'Nikdy nevkročím do míst, kde Němci seděli v mých křeslech, v mých pokojích. Nikdy!' Princ se jí to marně snažil vymluvit. Královna zůstala pevná. 'Spalte ty paláce,' nařídila, 'nikdy do žádného z nich nevkročím'."

K Holandskému hnutí odporu, k spolupráci holandští důstojníci versus britští důstojníci se pak váže jedna historka, která také vypovídá o tom, co znali a uměli holandští důstojníci ze svých vojenských vysokých škol - kde se učili o specifiku oblasti Holandska z pohledu vojenského. Je jasné, že před válkou většina těchto styčných holandských důstojníků prováděla spoustu cvičení mezi holandskými poldery, mezi vyvýšenými silnicemi, kanály a řekami a musela ze všeho skládat zkoušky. K této vojenské vědomosti holandských styčných důstojníků, z jejich studia na Akademii holandského generálního štábu, se váže historka, kterou pro nás popsal z holandské historie Hrbek, cituji:

"Krátce po zastavení tankového útoku irských gardistů u Elstu( právě 21. září - má poznámka) přišel do důstojnické jídelny britské gardy v Nijmegenu na večeři důstojník nizozemské 'Brigády princezny Ireny'. Rozhlédl se kolem stolu a řekl: 'U zkoušky by jste propadli.'
Překvapeným gardovým důstojníkům pak vysvětlil, že jednou z otázek kladených u zkoušek na Nizozemské Akademii generálního štábu před válkou bývala i otázka o správném způsobu útoku na Arnhem od Nijmegenu.
Zkoušeným poskytli na výběr dvě možnosti:

a) Útok po hlavní silnici.
b) Postupovat 3 kilometry, pak uhnout doleva, překročit Rýn a provést obchvat k Arnhemu.

'Ti, kdo si vybrali jízdu přímo po hlavní silnici, u zkoušky propadli.' Prohlásil nizozemský důstojník.
'Ti, kdo uhnuli vlevo a pak postupovali podél řeky, zkoušku udělali'..."

Ke konci dne 21. září si musíme ještě říci, že britské 43. (Wessex) pěší divizi generálmajora Ivora Thomase, která od velitele 30. as (XXX. as) generála Horrockse dostala 17. září odpoledne rozkaz, aby se od 18. září z Belgie přesunula na čelo útoku, ke Gardové tankové divizi, se v těchto těžkých bojových podmínkách útoku na jednu silnici po celé trase - přesouvala vlastně tři dny.
Z historických pramenů, z kterých informace čerpám a jsou výše uvedeny, se tak přesně dozvídáme i místopis a hlavně to, co se dělo autenticky, cituji:

"Tři dny trvalo britské 43. (Wessex) pěší divizi generálmajora Ivora Thomase, než dojela z Neerpeltu (ještě v Belgii - má poznámka) do Nijmegenu, to jest sto kilometrů. Zčásti to bylo způsobeno útoky na koridor, hlavní vinu však měla přílišná opatrnost generála Thomase. Americký historik Chester Wilmot ironicky poznamenal, že 'Jeho divize mohla tuto vzdálenost překonat rychleji pěšky' (tuhle ironickou poznámku psal také z toho důvodu, že dobře věděl o tom, že jsou všechny britské i americké divize, zapojené do Operace MARKET GARDEN, plně motorizované - má poznámka).
Nyní byla divize konečně v Nijmegenu a ráno 22. září měla přejít do útoku směrem k Dolnímu Rýnu.
Generál Horrocks předpokládal, že 129. brigáda generála G. H. L. Mola vyrazí po obou stranách dálnice k Elstu a zlomí německý odpor, zatímco 214. brigáda brigádního generála Huberta Essameho zaútočí ve stejné době k západu na Oosterhout a na sever Drielu, kde se spojí s polskými parašutisty a spolu s nimi se přepraví na severní břeh Dolního Rýna a posílí perimetr výsadkářů u Oosterbeeku."

No a právě ráno 22. září, když Němci zahájili své dělostřelecké ostřelování, dostal generál Urquhart z Nijmegenu depeši, kterou ocituji i s odpovědí z knihy - Arnhem, generála Urquharta, kde je přesně z knihy, dle překladatele napsáno:

" '43. div. dostala rozkaz podstoupit riziko a odlehčit dnes vašemu postavení, směřuje k přívozu. Pokud si to vynutí situace musíte se stáhnout k přívozu nebo se přepravit přes řeku.'

Odpověděl jsem: 'Rádi vás uvidíme'. V té době jsme sice již kontrolu přívozu ztratili, měl jsem však v úmyslu pokusit se dobýt jej zpět."



Použité podklady:

Duce – Anatomie jedné kariéry – Luboš Taraba.
Adolf Hitler a jeho cesta k moci – Rainer Zitelmann.
Nacismus – Alessandra Minerbiová – editor: Flavio Florani.
Pakty Stalina s Hitlerem – výběr z dokumentů 1939 a 40 – Naše vojsko.
Přísně tajné 3/99, 4/99, 3/05 a 3/08.
HPM ročník XIV. – Ivo Pejčoch – Těžký křižník Canarias.
Září 1938 – Role a postoje spojenců ČSR – Miloslav John.
Dějiny světa, svazek IX – L. I. Zubka, A. M. Zubinský a G. N. Sevosťjanov.
Dějiny světa, svazek X. – V. V. Kurasov, A. M. Někrič.
Krev, slzy a pošetilost v nejtemnější hodině 2. světové války – Len Deighton.
Druhá světová válka – Úplná historie – Martin Gilbert.
Blitzkrieg od Hitlerova nástupu po pád Dunkergue - Len Deighton.
Druhá světová válka – John Keegan.
Polské tažení Hitler a Stalin rozbíjejí Polskou republiku – Janusz Piekalkiewicz.
Tanková válka 1939 – 1945 - Janusz Piekalkiewicz.
Letecká válka 1939 – 1945 - Janusz Piekalkiewicz.
Námořní válka 1939 – 1945 - Janusz Piekalkiewicz.
Historie německé armády 1939 – 1945 – Philippe Masson.
Slovenská armáda 1939 – 1945 – Charles K. Kliment, Břetislav Nakládal.
Hitlerovi válečníci – Guido Knopp.
Německé obrněné jednotky – Horst Scheibert.
Hitlerovy elitní jednotky – Lucas Cooper.
Němečtí parašutisté ve II. světové válce – Volkmar Kühn.
Operace Jubilee, Dieppe 1942 – Norman Franks.
Narvik – Donald Macintyre.
Ocelová lavina – Darius Jedrzejewski, Zbigniew Lalak.
Bitva o Británii – Leonard Mosley a redakční kolektiv Time-Life Books.
Černí andělé, Historie zbraní SS – Rupert Butler.
Historie válek – David Brownstone a Irene Franck.
Neznámé špionážní operace KGB – Mitrochinův archiv – Christopher Andrew, Vasilij Mitrochin.
Den D, 1944, Hlasy z Normandie – Robin Neillands, Roderick de Normann.
Druhá světová válka den za dnem – Donald Sommerville.
Svět ve válce 1939 – 1945 – Dr. Duncan Anderson, Dr. Stephen Badsey, David Chandler, Dr. Paddy Griffith, Sean McKnight, Gary Sheffield.
Marcel Jullian – Bitva o Británii – červenec-září 1940
Alan Cooper – Cíl Drážďany.
Boje o Itálii 1943 až 1945 – Dominick Graham a Shelford Bidwell.
Hitlerovy horské jednotky – James Lucas.
http://www.palba.cz/viewtopic.php?t=1176,
http://www.palba.cz/viewtopic.php?t=1179
http://www.palba.cz/viewtopic.php?t=1193
http://www.palba.cz/viewtopic.php?t=1209
a v nich následné diskuze.
Miloš Hubáček – Bitva u Matapanu.
Miloš Hubáček - INVAZE.
Válka v Normandii. Ode Dne D k St. Lo,
německýma očima - Vince Milano a Bruce Conner.
Charles Kirkpatrick - Spory o druhou frontu.
Stephen Badsey - Příprava operace Overlord.
Detlef Vogel - Německá obrana.
Edward Marolda - Operace Neptune.
Steven J. Zaloga - Den D 1944 Pláž OMAHA.
Roger Cirillo, Stephen Badsey - Den D.
Charles Kirkpatrick - Soustřeďování sil.
Alfred Price - Vzdušné boje.
Nigel de Lee - Boje v Ńormandii.
Nigel de Lee - Průlom.
Bernard Nalty - Invaze do jižní Francie.
Roger Cirillo - Pronásledování k Sieně.
John Prager, C. W. Star Busmann - Bitva u Arnhemu a válka v Západní Evropě.
Generálmajor R. E. Urquhart, CB DSO a Wilfred Greatorex - ARNHEM.
Jaroslav Hrbek - ARNHEM 1944.
Tim Saunders - NIJMEGEN - Operace Market Garden (americká 82. vzdušná výsadková divize a gardová obrněná divize).
Donald R. Burgett - CESTA DO ARNHEMU - Křičící orel v Holandsku.
Frank Steer - ARNHEM - Operace Market Garden - Přistávací plochy a Oosterbeek.
A. Korthals Altes a N. K. C. A. in´t Veld - ZAPOMENUTÁ BITVA. ( The Forgotten Battle)
Jaroslav Hrbek – Tobruk 1941.
Janusz Ledwoch – Afrikakorps.
Paul Carell – Lišky Pouště.
Janusz Piekalkiewicz – Rommel – Tajná válka v Africe.
Dwight David Eisenhower – INVAZE DO EVROPY.
Harry C. Butcher – TŘI ROKY s EISENHOWEREM.
Jiří Brož – STŘEDOMOŘÍ V OHNI DRUHÉ SVĚTOVÉ VÁLKY.
D – DAY OPERACE OVERLORD, dle nakladatelství Salamander
Den D 1944 Pláž Omaha, - Steven J. Zaloga, Howard Gerrard.
Books Ltd, Londýn.
Další související historická literatura.
Mé dlouholeté poznámky a mapy.
Z webu http://www.Palba.cz je použito jako podklad a upoutávka:
V subkapitole – Armády 1918 – 1945 u Francie zde:
http://www.palba.cz/viewforum.php?f=143
a zde jednotlivé sekce:
a) Pozemní a cizinecká legie – (články od Kačermiroslav, Sa 58 a Bruno):
http://www.palba.cz/viewforum.php?f=160
b) Letectvo – ( články YAMATO, Kačermiroslav a Fatale):
http://www.palba.cz/viewforum.php?f=161
c) Námořnictvo – (ovládal Norad – Nelson):
http://www.palba.cz/viewforum.php?f=162
d) Opevnění a bunkry – (od Bruna a Lorda):
http://www.palba.cz/viewforum.php?f=48
Aby pak důležitou smlouvu o porážce Francie z 22. června 1940 dodal Kačermiroslav v sekci
e) Ostatní:
http://www.palba.cz/viewtopic.php?t=3463
V subkapitole – Armády 1918 – 1945 pak nalezneme - Británie viz zde:
http://www.palba.cz/viewforum.php?f=139
kde jsou pak jednotlivé sekce, a v nich potom musíš otevřít - Pozemní vojsko:
http://www.palba.cz/viewforum.php?f=154
tam teprve otevřeš Obrněná technika – (především YAMATO, TonyHazard a Easy_Company) zde:
http://www.palba.cz/viewforum.php?f=241
aby pak ještě následovaly odkazy od Sa 58:
http://www.palba.cz/viewtopic.php?t=3351
a Thór:
http://www.palba.cz/viewtopic.php?t=2936
http://www.palba.cz/viewtopic.php?t=2892
http://www.palba.cz/viewtopic.php?t=2821
Royal Navy (především Norad – Nelson a také trochu Mikhassel. Dralno):
http://www.palba.cz/viewforum.php?f=153
Letectvo:
http://www.palba.cz/viewforum.php?f=99
pak má své podsekce:
Stíhací letouny – (xradar, YAMATO, Tempík, Reisen):
http://www.palba.cz/viewforum.php?f=216
Bombardovací a bitevní letouny – (Haness, YAMATO):
http://www.palba.cz/viewforum.php?f=217
Ostatní letouny – (Kačermiroslav):
http://www.palba.cz/viewforum.php?f=218
Různé – (od Haness, Ikala, Lord a YAMATO):
http://www.palba.cz/viewforum.php?f=220
A starší neaktualizovaný článek od Fatale:
http://www.palba.cz/viewtopic.php?t=1180
O Německé obrněné technice je možné se na Palbě dozvědět na tomto odkaze v subkapitolách zde http://www.palba.cz/viewforum.php?f=138
Tanky a stíhače tanků:
http://www.palba.cz/viewforum.php?f=116
od Sa 58, YAMATO, TonyHazard.
Samohybná děla http://www.palba.cz/viewforum.php?f=117 také od Sa 58 a YAMATO.
Mnoho dalších věcí, jako jsou OA – Obrněné Automobily - na tomto odkaze http://www.palba.cz/viewforum.php?f=17 také od Sa 58.
Z letecké techniky jsou to především v subkapitole Luftwaffe
http://www.palba.cz/viewforum.php?f=20
u Stíhacích letadel http://www.palba.cz/viewforum.php?f=112
monografie Hans S a YAMATO, stejně jako u Bombardovacích a bitevních http://www.palba.cz/viewforum.php?f=113
a u Ostatních http://www.palba.cz/viewforum.php?f=192
je to pak Tunac, Haness, Hans S a YAMATO.
Vybavení letounů http://www.palba.cz/viewforum.php?f=193je od Ikala, Eda a Sa 58.
O Itálii jsou pak jednotlivé subkapitoly zde:
http://www.palba.cz/viewforum.php?f=142


Případné doplnění a diskuzi prosím směřujte na tento odkaz:

http://www.palba.cz/viewtopic.php?f=137&t=58&start=40
ObrázekObrázekObrázek
Odpovědět

Zpět na „Pozemní boje 1944 - 1945“