XIV. díl. Operace MARKET GARDEN Č 112.

Od Normandie po kapitulaci Německa

Moderátoři: michan, Pátrač

Odpovědět
Uživatelský avatar
michan
2. Generálporučík
2. Generálporučík
Příspěvky: 6814
Registrován: 28/10/2005, 13:43

XIV. díl. Operace MARKET GARDEN Č 112.

Příspěvek od michan »

XIV. díl. Operace MARKET GARDEN. Č 112.
Na mapě oblasti Arnhem je - Plánované přistání a obrana Arnhemu od 17. do 19 . září 1944, -

Obrázek

, jak mělo vypadat, dle připraveného plánu, pro Urquhartovu 1. vzdušně-výsadkovou divizi.
4/ Plánování "Operace MARKET GARDEN" u Britů - u 1. vzdušně- výsadkové divize.
O všeobecném plánování celé "Operace MARKET GARDEN" jsme si řekli v Č 7, 8 a 9 viz zde:
http://www.palba.cz/viewtopic.php?f=137&t=5752
, kde jsou také vzpomenuty stupně, na kterých základní plánování probíhalo od 10. září 1944. Pro připomenutí:
1) Ono původní plánování - v britské 21. Skupině armád.
2) V britské 2. A
3) V britském 30. as (XXX. as).
4) V 1. vzdušně- výsadkové armádě.
5) V 1. vzdušně-výsadkovém sboru.
6) A také detailně pak - dle úkolů a příslušné problematiky - na jednotlivých vzdušně-výsadkových divizích.
Doporučuji si odkaz v Č 7, 8 a 9 přečíst
http://www.palba.cz/viewtopic.php?f=137&t=5752
stejně jako v Č 10, 11 a12.
http://www.palba.cz/viewtopic.php?f=137&t=5755
, aby člověk lépe pochopil, jak probíhalo divizní plánování, tedy u britské 1. vzdušně-výsadkové divize. V tom všeobecném plánování, které si člověk přečte, jsou popsána všechna úskalí, která byla ve skutečnosti při samotném plánování opomenuta. Kdežto v plánování, které budeme probírat nyní - v tom divizním - jsou tahle úskalí generálem Urquhartem brána více s odstupem. Jsou popsána delší dobu po válce, kdy již věděl co se odehrálo.
U divizního plánování - u Urquhartovy britské 1. vzdušně-výsadkové divize se tak dozvídáme, že zpravodajské informace pro divizní plánování byly omezené, a že jeho štáb tak tehdy velmi málo věděl o tom co se dělo v Arnhemu a okolí. Po válce přiznával generál, že těch informací, které do divize prošly všemi kanály až po plánování v 1) až 5) bylo málo a bohužel byly prý zastaralé. Přiznával, že on i jeho důstojníci štábu přistupovali při plánování ke zprávám z nadřízených velitelství velice opatrně, zvláště k těm, které říkaly, že narazí na slabý odpor. Projevuje tak trochu "stesk", že nedostávali informace novějšího data. V knize Arnhem si stěžuje, že i jeho nadřízený generál Browning prý mu řekl, "že by neměli čelit většímu odporu, než německé brigádní skupině podporované jen několika tanky". Ale přiznává, že Holandské hnutí odporu hovořilo v tom smyslu, že "otřesené zbytky tankových jednotek byly poslány do Holandska, aby se tam daly do pořádku" - a že cílovými oblastmi pro tyto tankové divize byla města Eindhoven a Nijmegen. Generál Urquhart také připomíná situaci, která je rozebrána v Č 13, 14 a 15, viz zde:
http://www.palba.cz/viewtopic.php?f=137&t=5759
, - jak to bylo s tanky a tankovými divizemi na všech stupních plánování 1) až 5), včetně neústupnosti majora Urquharta, jednoho ze zpravodajců (zpravodajského náčelníka 1. vzdušně-výsadkového sboru. Major Urquhart byl dokonce ze všech informací přesvědčen, že někde v oblasti Arnhemu jsou nejméně dvě německé tankové divize, to přesto, že žádný přímý důkaz neexistoval - mimo hlášení Holanďanů.
Informace neříkaly nic o jednotkách, číslech jednotek, síle jednotek - nic se také nevědělo o tom, zda jsou tam na doplnění, nebo jen projíždějí. Ani v samotném 1. vzdušně-výsadkovém sboru generála Browninga nikdo nepřikládal váhu varování majora Urquharta, že jsou v Arnhemu Němci silnější, než se předpokládalo. Nedůvěra dospěla tak daleko, že si musel major Urquhart vyžádat, dne 12. září, letecký fotografický průzkum z nízkoletících stíhaček v oblasti Arnhemu. Průzkum, který se měl zaměřit na zamaskovaná děla a tanky.). Opět doporučuji si celý odkaz o "zpravodajcích" přečíst v Č 13, 14 a 15.
Urquhart tak při vzpomínce na tohoto důstojníka (nejmenuje jej jménem -, že to byl jeho jmenovec, major Urquhart) připomíná, že jim nebyla dodána pro plánování velice důležitá čerstvá zpráva, informace - že je 9. a 10. td SS vybavována novými tanky ze skladu v oblasti Cleves, což bylo jen několik mil za německými hranicemi naproti Nijmegenu a Arnhemu.
Všímá si však toho, že ostatní názory zpravodajců na jednotlivých stupních majorovo konání "bagatelizovali" a generál přímo říká, že - jestliže SHAEF v úvahu informace (majora Urquharta) přijala a přece jenom podřízeným o nich řekla, - tak Montyho 21. Skupina armád informace o tankových divizích nesdílela. Podřízeným jednotkám je neposlala. Stojí za to zopakovat věty, které ve svých historických dílech má většina nejen vojenských historiků, ale i historiků všeobecně a která je úplně stejná, nebo podobná (Saunders, Hrbek a další), jako má Urquhart ve své knize Arnhem, cituji:

"Nepřipouštělo se nic, co by narušilo optimismus vládnoucí za kanálem La Manche. Do určité míry jsme měli stejné pocity - především náš vzdušně-výsadkový sbor. Dne 13. září, tedy čtyři dny před útokem, rozšířil sbor lehkovážně informaci, že Němci mají v Holandsku jen málo pěších záloh a počet jejich obrněnců nedává dohromady více než 50 až 100 tanků. A i když existovaly určité důkazy, že Němci posilují své linie na řekách poblíž Arnhemu a Nijmegenu, o vojácích bránících toto opevnění se říkalo, že je jich málo a že jsou 'zdravotně hendikepovaní'...."

(Informace pro Č 112., 113 a 114., byly použity z Generálmajor R. E. Urquhart, CB DSO a Wilfred Greatorex - ARNHEM, Jaroslav Hrbek - ARNHEM 1944 a Tim Saunders - NIJMEGEN - Operace Market Garden /americká 82. vzdušná výsadková divize a gardová obrněná divize/ - podobné i stejné informace jsem čerpal také z historických podkladů a z mých letitých zápisů a poznámek, též z historické literatury, jako je: - Cesta do Arnhemu Křičící orel v Holandsku - Donald R. Burgett , John Prager, C. W. Star Busmann - Bitva u Arnhemu a válka v Západní Evropě., Frank Steer - ARNHEM - Operace Market Garden - Přistávací plochy a Oosterbeek., A. Korthals Altes a N. K. C. A. in´t Veld - ZAPOMENUTÁ BITVA. /The Forgotten Battle/ a dalších použitých pramenů - Použité podklady - na konci článků.).

Při plánování však přesto Urquhart a jeho důstojníci dali více na logiku boje.
Všichni si byli při divizním plánování vědomi, že Němci v čase budou stále silnější (tak trochu si mysleli, že to bude trvat přece jenom dny, nikoliv hodiny, jak se bude odpor Němců zvyšovat - jak rychle budou Němcům přicházet posily) - počítali s tím, že obrana Němců přecházející v útok bude mít neustálý přísun posil, což u nich bude určitě omezené. Co však věděli úplně jistě bylo, že Němci budou mít stále výhodu v těžkých zbraních. U výsadkových jednotek se vždy muselo počítat, bylo to předpokládané riziko, že jejich bezprostřední přepad probíhá bez podpory těžkých zbraní!

To přesto, že i Urquhart dbal na to, aby bylo v I. vlně vysazeno, alespoň co nejvíce děl ráže 75 mm z 1. vzdušně-výsadkového lehkého dělostřeleckého pluku podplukovníka W. F. K. Thompsona.
Při plánování "Operace MARKET GARDEN" u britské 1. vzdušně-výsadkové divize generála Urquharta byly důležité zóny přistání a výsadku.
Generál Urquhart zvolil zóny přistání a výsadku tři - severně od železniční trati Arnhem - Utrecht, které jsou na horní mapě vyznačeny jako zóny - L, S a Y, a dvě - jižně od železniční trati a severně od vesnice Heelsum - zóny X a Z, viz mapa zón. Dále vyznačil oblast jižně od řeky Dolní Rýn proti městu, kde měla přistát Sosabowského 1. parašutistická brigáda. Když plánovali tak věřili, že v době kdy budou přistávat Poláci, bude již město Arnhem a německé baterie protiletadlových děl dávno umlčeny. Tomu odpovídaly i zóny pro shození zásob. Pak došlo k roztřídění jednotek, které budou vysazeny v I. vlně.
V I. vlně to byla:
1. parašutistická brigáda - brigádního generála G. W. Lathburyho, DSO, MBE.
a většina jednotek 1. vzdušně-výsadkové brigády - brigádního generála P. H. W. Hickse, DSO, MC a také velitelství 1. vzdušně-výsadkové divize a některé samostatné roty, které měly vyznačit oblasti seskoku přistání.
Myšlena je především 21. samostatná parašutistická rota majora B. A. Wilsona.

Britská 21. samostatná parašutistická rota měla k dispozici 12 letadel Panthfinder.
Pro 1. parašutistickou brigádu se počítalo se 143 Dakotami od 9. amerického transportního velení a všechny ostatní jmenované jednotky měly letět v kluzácích, které táhlo 358 vlečných letadel všech dostupných typů.
Jako II. vlna, měli za 24 hodin, tedy 18 září ( na mapě k 18. září jsou vidět modře zóny "Y"

Obrázek


a "S", kde odpoledne po 15,00 hodin seskočila II. vlna posil pro Arnhem)
, seskočit výsadkáři z 4. parašutistické brigády, které velel brigádní generál J. W. Hackett, DSO, E, MC ze 126ti Dakot( po přistání II. vlny měla brigáda generála Hacketta převzít ochranu seskokových a přistávacích zón a 1. vzdušně-výsadková brigáda generála Hickse, která je 24 hodin bránila do příletu II. vlny - se měla přesunout do Arnhemu na pomoc Lathburyho 1. parašutistické brigády - situace se však vyvinula v samotné Operaci MARKET GARDEN, úplně jinak...!!!). Zbývající vzdušně-výsadkové síly a další divizní jednotky měly přistát ve 301 kluzácích až třetí den, když mezi nimi měly být i hlavní síly polské 1. parašutistické brigády, které měly přiletět ve 114ti Dakotách a přistát ve 35ti kluzácích.....
ObrázekObrázekObrázek
Uživatelský avatar
michan
2. Generálporučík
2. Generálporučík
Příspěvky: 6814
Registrován: 28/10/2005, 13:43

Re: XIV. díl. Operace MARKET GARDEN Č 112.

Příspěvek od michan »

XIV. díl. Operace MARKET GARDEN Č 113.

Už 12. září 1944, tedy jen dva dny poté, co se Urquhart a jeho štáb britské 1. vzdušně-výsadkové divize dozvěděl o "Operaci MARKET GARDEN", došlo k vysvětlování plánu.
Ano, již za dva dny plánování ve svém štábu divize, svolal generál Urquhart poradu, kde celý plán operace, v 17 hodin odpoledne, vyložil své skupině O. Skupina O se skládala z velitelů brigád, vyšších důstojníků brigád, velitelů dělostřelectva a ženistů, jakož i náčelníků služeb - RASC (Vojenská zásobovací a dopravní služba), zdravotnické služby, REME (Královských elektrických a mechanických inženýrů) a RAOC (pomocné jednotky). K začátku porady se váže příhoda, která měla vliv na identifikaci důstojníka v bojích v Arnhemu. Na poradu u Urquharta dorazil pozdě, tedy již po začátku porady, velitel divizní průzkumné roty major C. F. H. Gough (MC) a byl velitelem divize tzv. "sprdnut", neboť prý se nejednalo o první nedochvilnost. Až budeme popisovat dění v Arnhemu, dozvíme se, že právě ta nedochvilnost, a to "sprdnutí", byla identifikace mezi generálem Urquhartem a majorem Goughem ve vysílačce, aby bylo jednoznačné kdo je kdo v bojových podmínkách odposlechu Němců.

Pojďme však již k bližším informacím, kterými vysvětloval svým podřízeným, generál Urquhart, celý plán divize v "Operaci MARKET GARDEN". Především zdůraznil:

a) Že hlavním úkolem celé divize, ale především 1. parašutistické brigády brigádního generála G. W. Lathburyho bude obsadit a udržet hlavní Dálniční silniční most v Arnhemu a také pontonový most dále na západ.

b) Úkolem 1. vzdušně-výsadkové brigády brigádního generála P. H. W. Hickse (DSO, MC) bude chránit zóny shozu a přistání až do příchodu II. vlny. Až přistane II. vlna, přesune se brigáda na východ a vytvoří levý sektor předmostí na západním předměstí Arnhemu.

c) 4. parašutistická brigáda brigádního generála J. W. Hacketta (DSO, E, MC) se po svém příchodu do prostoru Arnhemu přesune východním směrem a vytvoří severní část pozic podél vyvýšeniny severně od města, kde se spojí s 1. parašutistickou brigádou na silnici Arnhem - Appeldoorn . Část Hackettovi brigády měla převzít ochranu seskokových, zásobovacích a přistávacích zón za Hicksovu brigádu.

d) 1. polská parašutistická brigáda generála Sosabowského měla po vysazení bezprostředně jižně od města Arnhem přejít řeku Dolní Rýn přes Dálniční silniční most, který bude již v tom okamžiku v držení Britů a měla obsadit východní předměstí Arnhemu.


Generál Urquhart ve svém výkladu plánu vysvětloval, že celá obrana bude vlastně - přibližně obdélníkové předmostí - se stálým střežením, obranou hlavních pozic, které budou krýt celou oblast Dálničního silničního mostu v Arnhemu, stejně jako pontonového mostu.
K celému výkladu velitele divize bylo vzneseno jen málo otázek, ke kterým generál podal vysvětlující poznámky. Vzhledem k tomu, že většina něco podobného znala ze zrušené "Operace COMET", nekonalo se ani rozladění, ani se nezdáli generálové a vyšší důstojníci úkolem překvapeni a rychle se rozešli k rozpracování plánu "Operace MARKET GARDEN" ve svých jednotkách.

Nejtěžší boje tedy visely především na jednotce, které velel brigádní generál Gerald Lathbury, tedy na 1. parašutistické brigádě. Pokud bude jejich činnost hned od začátku dobrá, mohla se povést i celá operace. Generál Lathbury se ve svém plánu rozhodl, že se průzkumná letka, průzkumná jednotka divize, pod velením majora Freddieho Gougha, musí pokusit dobýt hlavní most podle upraveného tzv. "coup de main" (náhlého prudkého přepadu), když ke svému cíli Dálničnímu silničnímu mostu v Arnhemu urychleně projede městem od severozápadu.

Postup svých jednotlivých praporů naplánoval takto:

1) Severní trasou, která byla označena na mapě kódovým názvem - LEOPARD - se měl vydat - podél silnice Ede-Arnhem 1. parašutistický prapor, kterému velel podplukovník David Dobie s úkolem obsadit důležité výšiny severně od Arnhemu a krýt tak od severu všechny přístupové cesty k mostům Arnhemu proti očekávaným německým útokům.

2) Pod kódovým označením - TIGER - měl postupovat, střední trasou přes Oosterbeek, směrem přímo do středu města Arnhem, britský 3. parašutistický prapor pod velením podplukovníka Johna Fitche. Fitchův 3. parašutistický prapor měl za úkol obsadit centrum Arnhemu, okolo kterého měl vytvořit pevné vnější obranné postavení silničního mostu přes Rýn.

3) Úplně nejjižnější trasou, pod kódovým označením - LION - , postupoval později "nejznámější prapor" - "2. parašutistický prapor podplukovníka Johna Frosta", jehož úkolem bylo projít celou severní stranu břehu řeky Dolní Rýn. Co nejrychleji proniknout do města Arnhem a přitom se zmocnit všech tamějších tří mostů - železničního, pontonového a toho nejznámějšího a největšího Dálničního silničního mostu
( jednotlivé trasy postupu viz na

Obrázek

této mapě). Další oficiální problematiku plánování viz zde: http://www.palba.cz/viewtopic.php?f=137&t=5795
V souladu s plánem divize se na konci dne 17. září 1944 počítalo s tím, že 1. prapor podplukovníka Dobieho bude držet vnější linii obrany, spolu se silným vnitřním obranným prstencem, ve kterých bude i obrana 2. a 3. praporu.

V době plánování však přišly na divizi z vyšších útvarů dodatečné úpravy, které říkaly, že se sníží počet letadel, který bude mít britská 1. vzdušně-výsadková divize k dispozici.

Po skončení plánování prováděly jednotky doplňování všeho potřebného. Jednotlivá družstva, čety, roty a prapory studovaly mapy, nejnovější průzkumné fotografie, aby se co nejlépe seznámily s místem svého bojového nasazení. Všichni, pod dojmem odvolané "Operace COMET", neustále očekávali jestli nepřijde odvolání také MARKET GARDEN. Když se tak nestalo do soboty 16. září, začali již trochu věřit ve své první "ostré bojové nasazení".
Od soboty rána dne 16. září zmizel shon a pozdě odpoledne přeletěly štáby na letiště, ze kterých měly další den startovat do bojové akce. Po různých "peripetiích" se konečně začaly shromažďovat jednotky britské 1. vzdušně-výsadkové divize na přidělených letištích.
Generál Urquhart musel ještě řešit jeden problém, jestli má být bombardována léčebna duševně chorých, která byla jižně od stanice Wolfhezen, což bylo nepříjemně blízko seskokových a přistávacích zón britské 1. vzdušně-výsadkové divize. Jak již bylo řečeno, řekl generál Urquhart ano. Později se ukázalo, že Němci měli hned vedle léčebny své muniční sklady, které bombardéry amerického letectva zasáhly a způsobily v oblasti "inferno plamenů a výbuchů".

5/ První den - 17. září 1944 a další dny "Operace MARKET GARDEN".

V Č 21., na tomto odkaze, http://www.palba.cz/viewtopic.php?f=137&t=5780
a pak v Č 22., 23. a 24. na tomto odkaze:
http://www.palba.cz/viewtopic.php?f=137&t=5785
jsou vylíčeny všechny odlety zúčastněných divizí v Operaci MARKET GARDEN, dne 17. září 1944 z Velké Británie, včetně ztrát kluzáků. Je tam líčen samozřejmě i odlet britské 1. vzdušně-výsadkové divize generála Urquharta. První odpoledne britské divize v Operaci MARKET GARDEN pak pokračuje v Č 25., 26. a 27., na tomto odkaze:
http://www.palba.cz/viewtopic.php?f=137&t=5795
Odpoledne prvého dne dál pokračuje postupem a bojem praporů britské 1. vzdušně-výsadkové divize i v Č 28., 29. a 30., na tomto odkaze:
http://www.palba.cz/viewtopic.php?f=137&t=5800
, dál pokračuje obsazením Dálničního silničního mostu v Arnhemu, večer a v noci ze 17. na 18. září 1944 praporem podplukovníka Frosta v Č 31. a 32., viz tento odkaz:
http://www.palba.cz/viewtopic.php?f=137&t=5810
, kterým ty všeobecnosti líčení prvého dne končí.
Ještě snad přistání II. vlny výsadků, kde jsou také všechny divize, včetně té britské( bude zde však ještě detailněji rozebráno), je v Č 45., viz odkaz zde: http://www.palba.cz/viewtopic.php?f=137&t=5851

Všechny tyto oficiální a všeobecné poznatky, informace, dodané historiky, kteří popisují MARKET GARDEN, si nyní doplníme o znalosti a vědomosti člověka, který tam byl, který svou divizi řídil, velel jí až na několik desítek hodin, kdy se dostal do izolace od štábu. Budou od velitele britské 1. vzdušně-výsadkové divize generála Urquharta, včetně vysvětlení - Proč a jak se ocitl v izolaci, jak ta izolace trvala dlouho a pokusíme se zodpovědět otázku - jestli měla vliv na vývoj celé bojové operace jeho divize?....
ObrázekObrázekObrázek
Uživatelský avatar
michan
2. Generálporučík
2. Generálporučík
Příspěvky: 6814
Registrován: 28/10/2005, 13:43

Re: XIV. díl. Operace MARKET GARDEN Č 112.

Příspěvek od michan »

XIV. díl. Operace MARKET GARDEN Č 114.

Historický popis dění v oblasti Arnhemu v Operaci MARKET GARDEN začněme skutečně od začátku, podrobněji příletem britské 21. samostatné parašutistické skupiny majora B. A. Wilsona, jehož svéráznou osobnost, stejně jako jeho samostatnou rotu "značkařů", jsme si představili v Č 108.
http://www.palba.cz/viewtopic.php?t=5992&f=137
, hned v úvodu.
Divizní jednotka, kterou 21. samostatná rota majora Wilsona bezesporu byla, přilétla do oblasti přistávacích zón oblasti Arnhemu ve 12 hodin a byla vysazena na padácích z letounů Short Stirling viz zde od Hanesse:
http://www.palba.cz/viewtopic.php?f=217&t=850
Celý let těchto 12ti letounů Short Stirling se "značkaři", které odlétaly z Británie o 2 hodiny dříve než hlavní proudy výsadků, proběhl bezproblémově. Major Wilson do zápisu uvedl, že místa přistání, přistávací a seskokové zóny, které měli označit poznal i podle popásajících se krav na loukách v poledním slunci. Když blikalo červené světlo vyskočila celá jeho rota na určená místa. Ze země se ozývala řídká palba ručních zbraní, která zapřičinila, že jeho dva značkaři byli při seskoku zasaženi. Jeden "značkař" zemřel a druhý byl nezraněn, neboť kulka prolétla tornou, kterou měl na hrudi, když v té torně nesl několik minometných střel. V zápise Wilson také uvedl, že mu na zemi chvíli trvalo než se vyprostil z postrojů padáku a hned po pár krocích narazil na vzdávající se Němce, kteří jej zavedli ke krytu, ve kterém byly další příslušníci Wehrmachtu. O jejich nezájmu nějak vůbec bojovat se Wilson přesvědčil rychle. Takřka nepřerušili oběd, kterému se věnovali a i výzvě, aby setrvali na svém místě se ochotně podvolili. Pak Wilson zorganizoval ze svých mužů úderné skupiny a s ostatními značkaři, rozhozenými na další přistávací a seskokové zóny se spojil vysílačkou. Mezi prvními rozkazy, jak říká i zápis v historii britské 1. vzdušně-výsadkové divize byl i rozkaz - "Vypusťte holuby". Ano, Britové i zde u Arnhemu v "Operaci MARKET GARDEN" použili holuby, kteří měli donést do Londýna zprávu o zdárném přistání, které se obešlo zatím bez boje.
Ale ouha, holuby vše nějak nepochopili a usadili se na střeše jednoho z venkovských stavení. Ke vzletu je museli výsadkáři donutit tak, že po nich chvíli házeli kameny....
Ve 13 hodin 15 minut v neděli 17. září 1944, tedy 15 minut před přistáním hlavních sil, byl u 21. samostatné parašutistické skupiny stav takový, že "značkaři" měli jednoho mrtvého kolegu, 16 zajatců a dokonce se jim podařilo získat prvou kořist - německé štábní auto.
Na určených seskokových a přistávacích zónách byly rozloženy nylonové pruhy látky, barevné panely a také byly rozmístěny přistávací radary Eureka.
Když se přesvědčil major Wilson, že vše klape (prý až moc perfektně - tak z toho byl i trochu nervózní), odebral se na své velitelství, za které zvolil opuštěnou farmu, a odtud byl připraven pomoci při přistávání.
Generál Urquhart si po přistání zapsal, že když přistával kluzák, ve kterém byl on, uviděl vedle sebe přistávat jeden kluzák Horsa, který se za zvířeného prachu zapíchl do země. Další kluzák, který generál viděl, tentokrát Hamilcar se převrátil a další se po kontaktu se zemí stočil, ale pak se srovnal. Jeden kluzák pak skončil mezi stromy a křídla praskla jako větvičky.
Když se posádka kluzáku, ve kterém přiletěl velící generál divize, dostala bez problémů ven, začal generál sledovat další, jak on napsal, - "tenkostěnné létající vagóny", - které klouzaly všemi směry. Plochy přistání kluzáků přirovnal ve svém zápise k zaplněnému parkovišti
( zde je právě přistávací zóna "Z", západně od Wolfheze, na které přistály kluzáky Horsa a

Obrázek


Hamilcar, 17. září 1944 odpoledne po 14,00 hodin, s 1. vzdušně-výsadkovou brigádou generála Hickse)
, kde po chvíli v přeplněném prostoru musely kluzáky přistávat tak, že manévrovaly ze strany na stranu, aby si našly své místo. Některé kluzáky musely ve vzduchu chvíli kroužit, aby nalezly vůbec nějaké volné místo.
(zde je

Obrázek


kluzák Horsa, a zde pak je


Obrázek

kluzák Hamilcar)
Zdánlivý chaos byl postupně zvládnut a po přistání okamžitě docházelo k vykládání kluzáků s důrazem - rychle vyložit džípy!
Do " činorodého zmatku vznikajícím i při organizovaném vykládání " přicházeli místní obyvatelé, kterým nevadilo, že jim po krátkém přivítání výsadkáři "zrekvírovali jejich selské povozy". V zápise uvedl generál, že na zemi byli dobře vidět - oranžové a karmínové (druh odstínu červené) pruhy nylonu, které, jak jsme již řekli, tam položili značkaři a zatížili je kmeny a drny. Někde v lese byla slyšet ojedinělá palba z ručních zbraní a křik.
To se však již první kolony džípů, děla a malé skupiny výsadkářů vydaly na cestu ke svým cílům.
Na přistávacích plochách bylo na různých místech vidět vojáky, kteří měli problémy s poškozenými kluzáky a výstrojí. Generál si zapsal, že byl svědkem toho, jak se jedna skupina vojáků snažila vyprostit protitankové dělo ze zdemolovaného kluzáku. Vykládka z kluzáku pokračovala a generál pozoroval seskok 1. parašutistické brigády brigádního generála Lathburyho , který probíhal na zóně shozu "S", vzdálené asi "400 yardů" (360 metrů) od přistávací zóny kluzáků. Urquhart jej popisuje jako učebnicový seskok, při kterém se ani jeden parašutista nesnášel na padáku někde stranou od zóny shozu. Vše probíhalo dle rozkazů a tak se stal generál jen divákem, když sledoval jak se výsadkáři zvedají po seskoku, shromažďují zavazadla, která byla shozena o chvíli dřív. Postupně začali vybalovat minomety a kulomety, shromažďovat bedny s municí, těžkou výzbroj a další zásoby. Bedny tak byly vyhledávány, shromažďovány dle druhu svého obsahu - vše mělo svůj řád.
Po shromáždění se také 1. parašutistická brigáda, brigádního generála G. W. Lathburyho, dala do pohybu. Jeho tři prapory postupovaly po třech trasách určených jako jejich bojové cíle:
- Severní trasou LEOPARD postupoval 1. prapor podplukovníka D. Dobie.
- Střední trasou TIGER postupoval 3. prapor podplukovníka J. A. C. Fitch.
- Jižní trasou LION pak postupoval 2. prapor podplukovníka J. D. Frosta.
Byly to cíle, které měly prapory dobýt a zajistit v Arnhemu a předměstí, včetně toho nejdůležitějšího, Dálničního silničního mostu v Arnhemu.


Velmi rychle se objevily první náznaky potíží, které popsal Urquhart. Nejprve představil po přistání své provizorní velitelství - pod stromy na okraji lesa. A právě teď zapsal problém - spojaři obtížně navazovali spojení svými vysílačkami i krátkého dosahu. Nakoukněme do zápisu Urquharta a řekněme si, co si k této situaci - špatné spojení, spíše obtížné navazování spojení - na svém provizorním velitelství pod stromy, zapsal, cituji:

"Brzy jsme zjistili, že naše radiostanice jsou pro daný účel nevhodné a navíc jejich účinnost omezuje písčitý a hustě zalesněný terén. Informace byly kusé. Na vlastní oči jsem viděl, že Lathburyho 1. parašutistická brigáda je v pořádku, o Hicksově 1. vzdušně-výsadkové brigádě , která přistála severně od naší pozice jsem však žádné zprávy neměl. Rozhodl jsem se vyrazit a Hickse zkontrolovat osobně. Právě když jsem se chystal vyjet se svým radistou v džípu, vyšel z lesa velký počet civilistů: byli samý úsměv a vítání, ale někteří na nás jen mlčky divně zírali. Vyslovili jsme domněnku, která byla - jak se později ukázalo - správná, že to jsou pacienti, kteří uprchli po bombardování z léčebny pro duševně choré. Nijak se to na nich nepodepsalo a nepřekáželi nám."

Na Hicksově velitelství 1. vzdušně-výsadkové brigády generál zjistil, že je její velitel na kontrole svých praporů. Přesvědčil se, že brigáda dorazila v pořádku, ale dozvěděl se i tak trochu zkomolenou zprávu o průzkumné letce - "průzkumácích" divize, kterým velel major Gough. Tahle smíšená jednotka majora Gougha (průzkumná letka bez jedné čety) byla na místo přepravena kluzáky a měla provést náhlý a rychlý přepad Dálničního silničního mostu v Arnhemu. Jenomže - "náhle a rychle ještě nevyrazila".... - a to z prostého důvodu - mezi kluzáky, kterým se nepodařilo doletět, byly právě ty, které nesly většinu vozidel této průzkumné letky. Bylo jasné, že tahle důležitá část plánu divize - boj o most - tedy hned v začátku nevyšla!!!.....
Generál věděl, jak je tenhle problém důležitý a okamžitě chtěl vypracovat s majorem Goughem nějakou alternativu plánu a chtěl také, aby se tu alternativu plánu dozvěděl i generál Lathbury. Totiž tohle vše znamenalo, že 2. parašutistický prapor, kterému velel podplukovník Frost má ten úkol mnohem "ostřejší" - bude bojovat o Dálniční silniční most v Arnhemu bez pomoci, bez toho, že by jej předem obsadili průzkumáci - průzkumná letka majora Gougha.
Ke všemu se ještě přidal další problém - jedna skupina Goughových průzkumáků byla určena pro práci na mém velitelství, ale teď se situace změnila a generál potřeboval, aby se Gough urychleně vydal do Arnhemu. Jenomže v těchto momentech, o kterých mluvíme, nikdo nevěděl kde se major Gough nacházíel. Generál udělal, to, co si tehdy myslel, že je nejsprávnější a zanechal tam rozkaz, že se s ním Gough musí spojit ihned jak se vrátí na své velitelství. Z takto vydaného rozkazu, jak za chvíli uvidíme, vznikl chaos a situace se zamotala....
Protože žádné zprávy o Goughovi nedorazily, bylo vše špatně. Navíc se zjistilo, že nefungují ani vysílačky delšího rozsahu. Na chvíli začalo fungovat jen spojení mezi jednotkami na krátkou vzdálenost, ale s 1. vzdušně-výsadkovou brigádou generála Hickse a vnějším světem, na vyšší velitelství, se spojení nepodařilo navázat.
Generál Urquhart v tyto odpolední hodiny dne 17. září ještě nezoufal, byl však roztrpčen, že nelze navázat spojení, ale přesto si ještě optimisticky k této době zapsal, cituji:

"Poruchy ve spojení nepředstavovaly nic nového. Poměrně často jsem je zažil v poušti a poznal jsem v takových okamžicích cenu osobní mobility (pochopitelně, že tím myslíel spojky buď pěší, nebo jako v tomto případě - v džípech - má poznámka). Schylovalo se k večeru a Němci podnikali odvetná opatření. Do oblasti dopadlo několik minometných střel a personál velitelství začal kopat zákopy. Počítal jsem s tím, že Lathburyho brigáda, i když jsem viděl jejich účinný začátek akce, se k mostu zatím nedostala. Viděl jsem několik džípů, které vyrazily, většina mužů se však trmácela po svých a na cestě nebyli déle než několik hodin."



Použité podklady:

Duce – Anatomie jedné kariéry – Luboš Taraba.
Adolf Hitler a jeho cesta k moci – Rainer Zitelmann.
Nacismus – Alessandra Minerbiová – editor: Flavio Florani.
Pakty Stalina s Hitlerem – výběr z dokumentů 1939 a 40 – Naše vojsko.
Přísně tajné 3/99, 4/99, 3/05 a 3/08.
HPM ročník XIV. – Ivo Pejčoch – Těžký křižník Canarias.
Září 1938 – Role a postoje spojenců ČSR – Miloslav John.
Dějiny světa, svazek IX – L. I. Zubka, A. M. Zubinský a G. N. Sevosťjanov.
Dějiny světa, svazek X. – V. V. Kurasov, A. M. Někrič.
Krev, slzy a pošetilost v nejtemnější hodině 2. světové války – Len Deighton.
Druhá světová válka – Úplná historie – Martin Gilbert.
Blitzkrieg od Hitlerova nástupu po pád Dunkergue - Len Deighton.
Druhá světová válka – John Keegan.
Polské tažení Hitler a Stalin rozbíjejí Polskou republiku – Janusz Piekalkiewicz.
Tanková válka 1939 – 1945 - Janusz Piekalkiewicz.
Letecká válka 1939 – 1945 - Janusz Piekalkiewicz.
Námořní válka 1939 – 1945 - Janusz Piekalkiewicz.
Historie německé armády 1939 – 1945 – Philippe Masson.
Slovenská armáda 1939 – 1945 – Charles K. Kliment, Břetislav Nakládal.
Hitlerovi válečníci – Guido Knopp.
Německé obrněné jednotky – Horst Scheibert.
Hitlerovy elitní jednotky – Lucas Cooper.
Němečtí parašutisté ve II. světové válce – Volkmar Kühn.
Operace Jubilee, Dieppe 1942 – Norman Franks.
Narvik – Donald Macintyre.
Ocelová lavina – Darius Jedrzejewski, Zbigniew Lalak.
Bitva o Británii – Leonard Mosley a redakční kolektiv Time-Life Books.
Černí andělé, Historie zbraní SS – Rupert Butler.
Historie válek – David Brownstone a Irene Franck.
Neznámé špionážní operace KGB – Mitrochinův archiv – Christopher Andrew, Vasilij Mitrochin.
Den D, 1944, Hlasy z Normandie – Robin Neillands, Roderick de Normann.
Druhá světová válka den za dnem – Donald Sommerville.
Svět ve válce 1939 – 1945 – Dr. Duncan Anderson, Dr. Stephen Badsey, David Chandler, Dr. Paddy Griffith, Sean McKnight, Gary Sheffield.
Marcel Jullian – Bitva o Británii – červenec-září 1940
Alan Cooper – Cíl Drážďany.
Boje o Itálii 1943 až 1945 – Dominick Graham a Shelford Bidwell.
Hitlerovy horské jednotky – James Lucas.
http://www.palba.cz/viewtopic.php?t=1176,
http://www.palba.cz/viewtopic.php?t=1179
http://www.palba.cz/viewtopic.php?t=1193
http://www.palba.cz/viewtopic.php?t=1209
a v nich následné diskuze.
Miloš Hubáček – Bitva u Matapanu.
Miloš Hubáček - INVAZE.
Válka v Normandii. Ode Dne D k St. Lo,
německýma očima - Vince Milano a Bruce Conner.
Charles Kirkpatrick - Spory o druhou frontu.
Stephen Badsey - Příprava operace Overlord.
Detlef Vogel - Německá obrana.
Edward Marolda - Operace Neptune.
Steven J. Zaloga - Den D 1944 Pláž OMAHA.
Roger Cirillo, Stephen Badsey - Den D.
Charles Kirkpatrick - Soustřeďování sil.
Alfred Price - Vzdušné boje.
Nigel de Lee - Boje v Ńormandii.
Nigel de Lee - Průlom.
Bernard Nalty - Invaze do jižní Francie.
Roger Cirillo - Pronásledování k Sieně.
John Prager, C. W. Star Busmann - Bitva u Arnhemu a válka v Západní Evropě.
Generálmajor R. E. Urquhart, CB DSO a Wilfred Greatorex - ARNHEM.
Jaroslav Hrbek - ARNHEM 1944.
Tim Saunders - NIJMEGEN - Operace Market Garden (americká 82. vzdušná výsadková divize a gardová obrněná divize).
Donald R. Burgett - CESTA DO ARNHEMU - Křičící orel v Holandsku.
Frank Steer - ARNHEM - Operace Market Garden - Přistávací plochy a Oosterbeek.
A. Korthals Altes a N. K. C. A. in´t Veld - ZAPOMENUTÁ BITVA. ( The Forgotten Battle)
Jaroslav Hrbek – Tobruk 1941.
Janusz Ledwoch – Afrikakorps.
Paul Carell – Lišky Pouště.
Janusz Piekalkiewicz – Rommel – Tajná válka v Africe.
Dwight David Eisenhower – INVAZE DO EVROPY.
Harry C. Butcher – TŘI ROKY s EISENHOWEREM.
Jiří Brož – STŘEDOMOŘÍ V OHNI DRUHÉ SVĚTOVÉ VÁLKY.
D – DAY OPERACE OVERLORD, dle nakladatelství Salamander
Den D 1944 Pláž Omaha, - Steven J. Zaloga, Howard Gerrard.
Books Ltd, Londýn.
Další související historická literatura.
Mé dlouholeté poznámky a mapy.
Z webu http://www.Palba.cz je použito jako podklad a upoutávka:
V subkapitole – Armády 1918 – 1945 u Francie zde:
http://www.palba.cz/viewforum.php?f=143
a zde jednotlivé sekce:
a) Pozemní a cizinecká legie – (články od Kačermiroslav, Sa 58 a Bruno):
http://www.palba.cz/viewforum.php?f=160
b) Letectvo – ( články YAMATO, Kačermiroslav a Fatale):
http://www.palba.cz/viewforum.php?f=161
c) Námořnictvo – (ovládal Norad – Nelson):
http://www.palba.cz/viewforum.php?f=162
d) Opevnění a bunkry – (od Bruna a Lorda):
http://www.palba.cz/viewforum.php?f=48
Aby pak důležitou smlouvu o porážce Francie z 22. června 1940 dodal Kačermiroslav v sekci
e) Ostatní:
http://www.palba.cz/viewtopic.php?t=3463
V subkapitole – Armády 1918 – 1945 pak nalezneme - Británie viz zde:
http://www.palba.cz/viewforum.php?f=139
kde jsou pak jednotlivé sekce, a v nich potom musíš otevřít - Pozemní vojsko:
http://www.palba.cz/viewforum.php?f=154
tam teprve otevřeš Obrněná technika – (především YAMATO, TonyHazard a Easy_Company) zde:
http://www.palba.cz/viewforum.php?f=241
aby pak ještě následovaly odkazy od Sa 58:
http://www.palba.cz/viewtopic.php?t=3351
a Thór:
http://www.palba.cz/viewtopic.php?t=2936
http://www.palba.cz/viewtopic.php?t=2892
http://www.palba.cz/viewtopic.php?t=2821
Royal Navy (především Norad – Nelson a také trochu Mikhassel. Dralno):
http://www.palba.cz/viewforum.php?f=153
Letectvo:
http://www.palba.cz/viewforum.php?f=99
pak má své podsekce:
Stíhací letouny – (xradar, YAMATO, Tempík, Reisen):
http://www.palba.cz/viewforum.php?f=216
Bombardovací a bitevní letouny – (Haness, YAMATO):
http://www.palba.cz/viewforum.php?f=217
Ostatní letouny – (Kačermiroslav):
http://www.palba.cz/viewforum.php?f=218
Různé – (od Haness, Ikala, Lord a YAMATO):
http://www.palba.cz/viewforum.php?f=220
A starší neaktualizovaný článek od Fatale:
http://www.palba.cz/viewtopic.php?t=1180
O Německé obrněné technice je možné se na Palbě dozvědět na tomto odkaze v subkapitolách zde http://www.palba.cz/viewforum.php?f=138
Tanky a stíhače tanků:
http://www.palba.cz/viewforum.php?f=116
od Sa 58, YAMATO, TonyHazard.
Samohybná děla http://www.palba.cz/viewforum.php?f=117 také od Sa 58 a YAMATO.
Mnoho dalších věcí, jako jsou OA – Obrněné Automobily - na tomto odkaze http://www.palba.cz/viewforum.php?f=17 také od Sa 58.
Z letecké techniky jsou to především v subkapitole Luftwaffe
http://www.palba.cz/viewforum.php?f=20
u Stíhacích letadel http://www.palba.cz/viewforum.php?f=112
monografie Hans S a YAMATO, stejně jako u Bombardovacích a bitevních http://www.palba.cz/viewforum.php?f=113
a u Ostatních http://www.palba.cz/viewforum.php?f=192
je to pak Tunac, Haness, Hans S a YAMATO.
Vybavení letounů http://www.palba.cz/viewforum.php?f=193je od Ikala, Eda a Sa 58.
O Itálii jsou pak jednotlivé subkapitoly zde:
http://www.palba.cz/viewforum.php?f=142


Případné doplnění a diskuzi prosím směřujte na tento odkaz:


http://www.palba.cz/viewtopic.php?f=137&t=58&start=40
ObrázekObrázekObrázek
Odpovědět

Zpět na „Pozemní boje 1944 - 1945“