XIV. díl. Operace MARKET GARDEN Č 103.

Od Normandie po kapitulaci Německa

Moderátoři: michan, Pátrač

Odpovědět
Uživatelský avatar
michan
2. Generálporučík
2. Generálporučík
Příspěvky: 6814
Registrován: 28/10/2005, 13:43

XIV. díl. Operace MARKET GARDEN Č 103.

Příspěvek od michan »

XIV. díl. Operace MARKET GARDEN Č 103.

Mapa Nijmegen a okolí 82. vzdušně výsadková divize dává obraz o místě bojů v Operaci

Obrázek

MARKET GARDEN.
V předchozím článku, myšleno v Č 102, již byly napsány některé emotivní, ale i "realisticko-vojenské" dojmy a názory na situaci, že ještě v noci z 20. na 21. září britský 30. as (XXX. as.) nepokračoval ihned na Arnhem. Musím říci, že jsem dojmů a názorů nalezl desítky, ale vypíši snad jen deset. U mnoha historiků jsem cítil, že se někde tématikou skoro opakují, a tak si všímám těch, které mají k MARKET GARDEN určitě co říci. Některé názory pocházely od Saunderse, některé ještě budu popisovat od Urquharta až budeme hovořit o Arnhemu a některé jsou z - Použité podklady. Neodpustím si ještě názory a dojmy, které nalezl také Jaroslav Hrbek a uvádí je v - Arnhem 1944.
Hrbek nejprve uvede, že parašutisté z 3. praporu 504. parašutistického pluku utrpěli při přechodu řeky Waal těžké ztráty. Vždyť jen ony čelní roty, tedy roty "H" a "I", ztratily celkem 134 padlých, raněných a nezvěstných, jak jsem již 2x uvedl. Pokračuje tím, že zbytky rot vyčistily až do vzdálenosti 400 metrů cestu - dálnici do Arnhemu - "Pekelnou dálnici" - od Dálničního silničního mostu, a to ještě do večera, či nočních hodin, a zabezpečily těch 400 metrů obranným perimetrem. Hrbek našel nejprve takový ironický příspěvek, když ještě dopoledne, v Arnhemu, říká, že kapitána Kappela, přítele podplukovníka Frosta, podráždilo, že se Britové neobjevují a tak prohodil k nadporučíku Richardu La Rivierovi: "Možná, že bychom měli vzít hlídku a přivést je za ruku."
Asi je v tomto místě ještě jednou třeba dát slovo veliteli 504. parašutistického pluku plukovníku Reubenu Tuckerovi (předtím jsem napsal, že Gavin ho našel strašně rozzuřeného), z jehož pluku byl ten 3. a 1. prapor, které utrpěly takové ztráty. Jak napsal Gavin, to již ale pro Saunderse, Tucker skutečně zuřil a hádal se s britskými důstojníky, kteří se objevili u Dálničního silničního mostu po 19té hodině a neustále prý je nabádal, aby do Arnhemu spěchali. Po skončení Operace MARKET GARDEN pak o této situaci plukovník Tucker napsal, cituji:

"Vykrváceli jsme při překračování Waalu, abychom se zmocnili severního konce mostu. Stáli jsme tam a vřelo to v nás, když se Britové na noc zastavili a nedokázali využít situace. Nemohli jsme to pochopit. Prostě tohle nebyl způsob, jakým se jednalo v americké armádě - zvláště kdyby to byli naši chlapi držící se zuby nehty o 17 kilometrů dále. Šli bychom, valili se bez zastávky. To je to, co by udělal George Patton, ať již bylo denní světlo nebo tma."

A o kus dál v textu ještě vše plukovník Tucker shrnul do vět, cituji:

"Vedli válku podle příručky. Utábořili se na noc. Jako obvykle se zastavili na čaj."

(Informace pro Č 103, 104 a 105 byly použity z Jaroslav Hrbek - ARNHEM 1944 a Tim Saunders - NIJMEGEN - Operace Market Garden /americká 82. vzdušná výsadková divize a gardová obrněná divize/ - podobné i stejné informace jsem čerpal také z historických podkladů a z mých letitých zápisů a poznámek, též z historické literatury, jako je: - Cesta do Arnhemu Křičící orel v Holandsku - Donald R. Burgett , John Prager, C. W. Star Busmann - Bitva u Arnhemu a válka v Západní Evropě., Generálmajor R. E. Urquhart, CB DSO a Wilfred Greatorex - ARNHEM, Frank Steer - ARNHEM - Operace Market Garden - Přistávací plochy a Oosterbeek., A. Korthals Altes a N. K. C. A. in´t Veld - ZAPOMENUTÁ BITVA. /The Forgotten Battle/ a dalších použitých pramenů - Použité podklady - na konci článků.)

Z historických pramenů pak dál plyne, že tehdy večer, či v noci z 20. na 21. září 1944 plukovník Tucker uvažoval o tom, že své, sice oslabené, ale stále bojovně naladěné muže svého pluku pošle na vlastní pěst, bez rozkazu z vyšších míst na sever - na Arnhem... Jenomže pak prý si uvědomil, že Gavin potřebuje každého výsadkáře, neboť na divizi útočí Němci ze všech směrů. A proto svou myšlenku nerealizoval. Stejně tak historie zapsala, že Gavin o Tuckerových nutkání útočit na Arnhem věděl, a prý by mu je určitě zakázal, kdyby s tím přišel. Postoj Gavin schvaloval (Gavinův postoj vyplývá i ze slov, které jsem uvedl v Č 102.), sympatizoval s názory svých podřízených. Dokonce si někde zapsal, že kdyby byl na místě generála Browninga americký generál Ridgway (velitel amerického 18. vzdušně-výsadkového sboru) poslal by prý všechna parašutisty na Arnhem, "ať se děje, co se děje!!!" Dělal by vše, aby britské parašutisty zachránil.
Ale i Hrbek se dopátral stejných názorů, jako Saunders a proto dál říká, že oni i ti britští generálové, jako byl Dempsey (velitel britské 2. A), Horrocks (velitel 30. as /XXX. as/), Browning (velitel Operace MARKET GARDEN a zároveň velitel 1. vzdušně-výsadkového sboru) a generál Adair (velitel britské Gardové obrněné divize) moc dobře věděli, že by se mělo rychle postupovat na Arnhem!!!
Jenomže všichni tihle generálové měli informace od svých průzkumů o tom, jak Němci

Obrázek

převáželi své tanky Tiger VI. na pontonech přes Dolní Rýn na převozu z Pannerdenu a směřovaly je do vesničky Lent, tedy od východu k severní části Nijmegenu, ale také že nějaké Tigery již přejely přes Arnhemský most a směřovaly také k Lentu a Nijmegenu ze západu!!!
Věděli o všech útocích na "Pekelné dálnici". Ale co především, přišly k nim zprávy o problémech s logistikou na "Pekelné dálnici". Znali terén na sever od Dálničního silničního mostu v Nijmegenu směrem na Arnhem, který naprosto nebyl vhodný pro masovější nasazení tanků, a že k těm tankům bylo večer a v noci velmi málo pěchoty. a proto prý se nakonec britští generálové rozhodli, že další postup bude možný až sem na severní část Nijmegenu dorazí britská 43. (Wessex) pěší divize generála Thomase (ve svém hodnocení to v Č 102 říká generál Horrocks, že pro ni poslal). Britská 43. (Wessex) pěší divize však v té době nedorazila ani ještě do Grave, neboť na ni právě ze všech stran - od západu i východu - útočily německé jednotky. Divize generála Thomase tak nemohla do Nijmegenu dorazit dřív než za 18 hodin.

Další pohledy na situaci v noci a večer 20. září 1944 si řekneme u Arnhemu, zde tedy ještě, že generál Browning vysílal zprávu do Arnhemu (my u Arnhemu uvidíme, že spojení stále nefungovalo), ve které píše generálu Urquhartovi o překročení řeky Waal britskými tanky. V noci z 20. na 21. září pak zaslal novou depeši, cituji:

"202358... záměr Gardové obrněné divize... za úsvitu vyrazí k mostům v Arnhemu..."

Asi za hodinu po této depeši, protože se Browning dozvěděl o zdržení kvůli přísunu pěchoty, posílá generál novou depeši:

"210045... pro zítřejší útok bude 1. vzdušně-výsadková divize první prioritou, ale neočekávám další možný postup před hodinou 12,00..."

Jenomže v té době už neexistovalo spojení a tak nikdo nevěděl, že pro Frosta a Gougha je u arnhemského mostu pozdě.
Existovaly ještě další názory. My si ještě některé za chvíli řekneme, ale teď si ještě vysvětleme, co již bylo "nakousnuto", jak to ve skutečnosti vypadalo od Nijmegenu na sever až k mostu v Arnhemu.
Jak jsem v první větě tohoto odstavce nakousl, v době bojů v Nijmegenu, měl už britský 2. parašutistický prapor ve středu 20. září, ale dopoledne, již jen velice slabé pozice na severní rampě arnhmeského mostu. Pak dokonce 3 hodiny předtím, než byl obsazen nijmegenský Dálniční silniční most, britští parašutisté v Arnhemu své těžce bráněné pozice ztratili!!!

Britský vojenský historik Saunders k ztrátě pozice říká, že to bylo stejně fantastické, vždyť skupina britských parašutistů v síle necelého jednoho praporu držela severní konec arnhemského mostu celých 60 hodin. Tohle číslo říká, že most v Arnhemu drželi o 20 hodin déle, než to žádal velitel britské 21. Skupiny armád polní maršál Montgomery. Na druhé straně to však bylo méně než 72 hodin, které tehdy slíbil velitel britské 1. parašutistické divize generál Urquhart. Vkrádá se tam kdyby - jenomže na kdyby si historie nehraje. Historie kdyby nezná. Saunders říká to kdyby tak, že kdyby most držel celý jeden parašutistický pluk, nebo celá divize, mohlo vše být jiné. Stejně tak říká, že kdyby dodržel britský 30. as (XXX. as) plánovaný harmonogram, že by se podařilo na arnhemský most se dostat včas. Vše v plánu Operace MARKET GARDEN však bylo přílišným optimistickým časovým rozvrhem. Nebralo se v úvahu - Sosabowského - " A co Němci!!!"
Prostě se nesmí se zapomenout na rychlé reakce Němců. Poslechněme si reakci muže, který byl později, "s nadsázkou" nazýván "vítězem v Operaci MARKET GARDEN" - německého SS Brigadeführera (generálmajora SS) Harmela, velitele německé 10. td SS "Frundsberg", který tehdy velice tlačil na své ženisty SS, aby zprovoznili Pannerdenský převoz, přes Dolní Rýn ( na území zvané Ostrov), na kterém nejprve převážely (od 18. září rána) jen malé jednotky, s malými vozidly, a až teprve 20. září začaly převážet těžké tanky Tiger VI. a okamžitě je posílaly na Lent. Harmel k tomu později napsal, cituji:

"V prvních dnech byl převoz z Pannerdenu přes řeku velice slabý. Když jsme začínali, mohli jsme převézt pouze vojáky a lehká vozidla a pak zbývající samohybné dělo mé divize. Mým ženistům to trvalo více než dva dny (do odpoledne 20. září) než postavili vor pro tanky, které tehdy přijížděly z továren v Říši. Já sám jsem se převozem přepravil spolu se svým taktickým velitelstvím a usadil jsem se v Doorenburgu...."
ObrázekObrázekObrázek
Uživatelský avatar
michan
2. Generálporučík
2. Generálporučík
Příspěvky: 6814
Registrován: 28/10/2005, 13:43

Re: XIV. díl. Operace MARKET GARDEN Č 103.

Příspěvek od michan »

XIV. díl. Operace MARKET GARDEN Č 104.

Z vět napsaných v předchozím článku je jasně vidět, že Němci urychleně stavěli bariéru obrany na území zvaném Ostrov, těsně za Lentem. To znamená, že i kdyby se narychlo sehnaly nějaké pěší jednotky s tanky, ještě v noci z 20. na 21. září a poslaly se na Arnhem, nebyly by schopny se rozvinout mimo silnici. Mimo toho, jak již řekl velitel čelních tanků Sherman v Lentu, seržant Robinson, byly jeho tanky pod palbou z křídel po celou dobu jízdy. To znamená, že koridor, či "Pekelná dálnice" z Nijmegenu do Lentu

Obrázek

a dál do Arnhemu nebyla na křídlech zleva i zprava, tedy z východu i ze západu - vyčištěna od Němců. Dokonce měli Němci jedno své opevněné postavení vybavené děly v Oosterhoutu. Mimo toho vydal generál SS Harmel rozkaz, aby všechna dostupné jednotky, cituji:

"zablokovaly silnici mezi Elstem a Lentem všemi dosažitelnými protitankovými kanóny i všemi ostatními děly, protože když to neuděláme, pojedou přímo do Arnhemu."

To tedy znamená, jak používá Saunders další kdyby, že i kdyby britská garda byla schopna postupovat, narazila by na připravené Němce a nutně muselo dojít ke ztrátám jediných, tehdy dostupných tanků Sherman, v noční bitvě, která by nastala.
Totiž úspěšné dosažení cílů, být úspěšný v "Operaci MARKET GARDEN", to ztratili Spojenci již dávno předtím - ve chvíli, kdy 17. či 18. září nedobyli nijmegenské mosty - tedy hned v počátku "Operace MARKET GARDEN".

Některé výroky pronesené Moffattem Burrissem, velitelem těžce pošramocené, legendární roty I, ze 3. praporu, 504. parašutistického pluku, po padesáti letech, byly již napsány v Č 102.
Ukončeme historickou debatu na taktické úrovni také jeho výrokem po padesáti letech, když Moffatt Burriss ještě k vyvrcholení bitvy o oba nijmegenské mosty dodával, cituji:

"3. prapor z 504. parašutistického pluku dokázal nemožné. Překročili jsme řeku Waal. Útočili jsme přes tři kilometry zuřivě bráněného otevřeného terénu. Zmocnili jsme se dvou důležitých nijmegenských mostů. Otevřeli jsme životně důležitou cestu do Arnhemu. A Skopčáci museli draze zaplatit."

Již jsem naznačil, částečně i popsal, že pro britský 2. parašutistický prapor podplukovníka Frosta( tehdy, 20. září, velel obraně arnhemského mostu, za těžce zraněného Frosta - major Gough) by byla večer, u arnhemského mostu, již cesta uvolněna pozdě.
I proto asi patří poslední slovo " Vítězi Operace MARKET GARDEN", jak je s určitou nadsázkou nazýván německý velitel 10. td SS "Frundsberg", SS-Brigadeführer Heinz Harmel, který po padesáti letech přemýšlení o tom co tehdy prožíval a jak vše viděl, o událostech uvedl, cituji:

"Zřídkakdy se chápe, že o vítězi arnhemské bitvy se ve skutečnosti rozhodlo v Nijmegenu. Kdyby se Spojenci zmocnili nijmegenského mostu první den, všechno by pro nás skončilo. Dokonce i kdybychom jej ztratili druhého dne, bylo by velice obtížné Spojence zastavit. Ve chvíli, kdy přijeli anglické tanky, byla však již záležitost rozhodnuta..."

!!!!!!!

K bojům americké 82. vzdušně-výsadkové divize v oblasti Nijmegenu, v době Operace MARKET GARDEN, neodmyslitelně patří hrdinský čin vojína Towle, který si vysloužil jedinou medaili cti udělenou Kongresem USA americké divizi "All American" za celou 2. světovou válku. K událostem za které byla Kongresová medaile cti udělena, došlo dne 21. září 1944 na území zvaném Ostrov. Zároveň nám tato bojová operace ukazuje, jak to vypadalo druhý den po dobytí Dálničního silničního mostu, v těch nejsevernějších pozicích, které dosáhli britští gardisté a američtí parašutisté na území za oběma mosty, Dálničním a Železničním.....
Od rána 21. září bránil 1. prapor 504. parašutistického pluku levé křídlo spojenecké fronty (kdo se podívá dobře na útok - násilný přechod řeky Waal dne 20. září - vidí na mapě, že vlevo od 3. praporu, jehož roty I a H útočily pak za řekou Waal doprava, směrem k, nejprve Železničnímu mostu a pak k Dálničnímu silničnímu mostu, - je 1. prapor téhož pluku, který útočil doleva právě směrem k Oosterhoutu, kde pak zaujal obranu) na severním předmostí za řekou Waal, na území zvaném Ostrov, naproti Oosterhoutu (Oosterhout, viz mapa Nijmegen a jeho okolí, 82. vzdušně-výsadková divize - nahoře).
Německá pěchota prováděla protiútoky již od rána, a to i na rotu C z 1. praporu, která je musela pomocí automatických zbraní držet v bezpečné vzdálenosti. Němci od rána, v několika protiútocích, ztratili asi 20 vojáků. Co se dělo dál popsal pro historika Saunderse americký výsadkář seržant Ross S. Carter, který říkal, že taková situace nemohla trvat dlouho, že by se Němci tak snadno za cenu ztrát nechali jen stále odrážet. Carter si pak zapsal, cituji:

"Válka se zarputilým a vynalézavým nepřítelem nikdy neposkytuje jednostrannou výhodu na dlouho. Naše úspěšná střelba z pušek vyvolala odplatu, nejprve těžkou dělostřeleckou přehradnou palbu a poté útok obrněnců. Pět tanků PzKpfw VI. (Tiger), podporovaných početnou pěchotou vtrhlo do městečka a postupovalo k nám. Za protějším náspem silnice jsme slyšeli hukot a řinčení tanků. A pak jsme spatřili pět obrovských netvorů seřazených do útočné formace. Dlouhé lesknoucí se hlavně trčely do výše jako choboty prehistorických příšer téměř k hřebenu silnice. Pouze vysoký břeh tankům nedovoloval sklopit hlavně tak nízko, aby nás zasáhly. Skopčácká pěchota zůstával z úcty před naším skvělým střeleckým mistrovstvím neviditelná, ukrytá v okopech. Čekali na zabíjačku jako šakalové."

Tanky Tiger patřily do německé "Bojové skupiny Knaust", kterou vedl major Knaust. Německá "Bojová skupina Knaust" už byla zesílenou bojovou skupinou, která si probojovala cestu troskami skončené obrany arnhemského mostu (skončené již 20. září někdy k odpoledni) a která tudy projela na jih k Nijmegenu.
Již vzpomínaný seržant Carter o bitvě pokračuje, cituji:

"Kdyby se tanky jednou dostaly přes silnici, byli bychom ztraceni, protože pole za námi bylo perfektně rovné a hladké až k řece. Teď to byla záležitost několika minut, než přijedou, a patrně už většina z nás bude mrtvá. Dohadovali jsme se, jestli nás Skopčáci všechny hned postřílejí, nebo nám dají chvilku času, abychom se mohli vzdát, když v tom štíhlý mladistvý Towle s bazukou a za ním James K. s nějakými granáty vyběhli nahoru. Towle, který k nám přišel v Itálii, byl klidný, duchapřítomný tmavovlasý chlapec, jehož osudem a štěstím bylo, že měl jako jediný střelec z bazuky v rotě ještě nějakou zásobu munice.
Vyšplhal se na svah, prohlédl si rychle tanky, sklouzl dolů a vzal si bazuku. Pronesl ironicky: 'Mám dojem, že dneska dostanu kongresovou medaili.' Vyšplhal se zpátky vzhůru a začal pracovat. Odpálil svou kovovou trubku, sklouzl dolů, znovu nabil a pak se vydrápal na jiné místo. Skopčáci otáčeli hlavněmi osmaosmdesátek a tankových kulometů a snažili se namířit na místa na svahu, kde vystrčí svou zbraň nad svah, a pálili po něm přímou střelbou. Proti Towlemu stálo pět tanků, každý 60 tun těžký. Proti třem stům tun pohyblivých pevností stál jeden muž s jednou bazukou! A nakonec tvrdohlavý výsadkář donutil tanky k ústupu do města. Jeho statečnost zachránila naši rotu a levý břeh Waalu.
O několik minut později zasáhla Towla mina a zabila ho.
Obdržel medaili cti posmrtně."

Úředním jazykem pak byla pro Kongres USA popsána smrt vojína Johna R. Towla, který se narodil v Clevelandu v Kalifornii, a která byla popsána v pochvale, uveřejněné, ve Všeobecném rozkaze ze dne 15. března 1945, takto, cituji:

"Vojín Towle motivovaný pouze svým vysokým pojetím povinnosti, která si vyžadovala zničení nepřítele za každou cenu, rychle doplnil zásoby munice, pak proběhl přibližně sto metrů hustou nepřátelskou palbou k obnaženému postavení, ze kterého mohl vystřelit raketovým granátometem na nepřátelské polopásové vozidlo. Když poklekl, aby se připravil k palbě, byl smrtelně zraněn minometným granátem. Vojín Towle svou hrdinskou neústupností zachránil za cenu vlastního života mnoho kamarádů a přímo napomohl ke zhroucení nepřátelského protiútoku."
ObrázekObrázekObrázek
Uživatelský avatar
michan
2. Generálporučík
2. Generálporučík
Příspěvky: 6814
Registrován: 28/10/2005, 13:43

Re: XIV. díl. Operace MARKET GARDEN Č 103.

Příspěvek od michan »

XIV. díl. Operace MARKET GARDEN Č 105.

Historiky, ze všech dostupných podkladů sehnané zápisy té doby, dál říkají, že bitva na severním předmostí, na území zvaném Ostrov, i po smrti vojína Towla pokračovala, neboť Němci připravovali další útok, o kterém velitel roty seržant Carter zapsal, cituji:

"Rozšířila se zpráva, že kapitán požádal o podporu britské tanky. Dívali jsme se dolů po silnici směrem k mostu (k Železničnímu a pak dál Dálničnímu silničnímu mostu přes řeku Waal), a s pochybami jsme doufali, že britské tanky přijedou včas, protože byly čtyři hodiny odpoledne. Pokud nám bylo známo, tankisté nikdy nezanedbali svůj odpolední čaj. Naslouchali jsme hučení tanků dole v městečku a doufali, že rozeznáme zvuk britských tanků.
Nakonec jsme uslyšeli, jak se rozjíždějí nepřátelské tanky. Srdce nám popadala do kalhot. A pak jsme dole na silnici uslyšeli hlasitý hukot. Britové přijížděli. Brzy poté jsme spatřili šest britských tanků doprovázených pěchotou. Přitiskli jsme se těsněji ke dnu svých okopů, protože jsme věděli, že nepřítel zdvojnásobí ostřelování. Britské tanky se přiblížily a daly se do práce nanejvýš profesionálně. Vyřadily téměř okamžitě tři tanky PzKpfw VI a kulomety kropily vše v dohledu.
Střílel na ně kulomet z velkého domu na druhé straně silnice. Jeden z tanků okamžitě prostřelil dům pancéřovou střelou a poté fosforovým granátem, který vybuchl uvnitř. Z domu se ozval ohlušující kravál a hned poté vyrazili z domu vojáci a zmateně prchali pryč. Potom tanky poslaly ke všem čertům i minometné postavení. Hluk těchto užitečných akcí plus ratatata jejich kulometů se vtiskly hluboko do našich vděčných srdcí, jako rajská hudba. Tanky nám zahrály 'Lone Ranger rescue' (Záchranu osamělého Rangera) ve velkém stylu. Když galantní tankoví kavalíři skončili své vystoupení, odrachotili cestou, po které přijeli. Protože to samozřejmě bylo hodně dlouho po době vhodné k čajovému dýchánku, zajeli do nejbližšího lesa k odpočinku."

Byly to vylepšené britské tanky Cromwell Mk.IV, viz zde od YAMATO:
http://www.palba.cz/viewtopic.php?f=336&t=1367
, které přes svůj opožděný příjezd na spojeneckou frontu u Oosterhoutu, spolu se Shermany, které patřily do 2. praporu velšské gardy, zachránily americké výsadkáře z 1. praporu 504. parašutistického pluku. Tehdejší velitel britské 1. tankové roty major Fisher později zaznamenal své dojmy z 21. září 1944, kdy, jak psal, nejprve stál bezmocně za bojovou skupinou, jejíž postup byl tehdy na Arnhem zastaven. Zapsal si hodinu po hodině, někde i s minutami, cituji:

"- 13,00 hod. Můj tank jede právě přes řeku Waal.
- 13,15 hod. trčíme nehnutě na mostě... je to poněkud nepříjemné, protože představujeme ideální cíl pro německé bombardéry, pokud ještě existují.
- 14,00 hod. Tento most není zajímavý... Občas dochází ke slabé střelbě z ručních zbraní, ale nemohu přesně zjistit odkud.
- 14,15 hod. Když jsem právě teď vystoupil z tanku, zahvízdala kulka kolem mého nosu - doslova! Brzy poté jsem byl terčem koncentrace min kolem nás... teď je nad námi spousta nepřátelských letadel. Jeden muž z obrněné roty byl lehce raněn. Na jakém pitomém místě to sedíme!
- 14,45 hod. Mnoho letadel nízko nad námi. Je to nepříjemná situace, na tento most dlouho nezapomenu!
- 15,15 hod. Silnější dělostřelecká a minometná palba. Velitelé brigády, divize a sboru, všichni přešli postupně dopředu, aby připravili plán, jak se vypořádat s odporem nepřítele. My mezitím trčíme na tomto proklatém mostě.
- 16,30 hod. Každou chvíli minometná palba, aby nás ani na okamžik nenechali na pokoji, ale ne tak blízko jako předtím...
Doufám, že na mostě nebudeme muset stát celou noc."

Takže tahle britská tanková rota si žádný velký čajový dýchánek dovolit nemohla a to ani potom, neboť to byli oni, kteří se museli rozjet po silnici dopředu a doleva, a přijít na pomoc výsadkářům na levém křídle předmostí před Oosterhoutem, o kterém byla před chvíli řeč. Na Cronwellech Mk.IV a Shermanech si vezly tanky ještě pěšáky z britského 1. praporu velšské gardy. Britské zápisy hovoří o tom, že to byla právě děla z této roty, která zničila ony tři německé Tigery VI. Obrněná rota pak dostala rozkaz ustoupit, protože pokus celé Gardové obrněné divize, jako takové, prorazit do Arnhemu nevyšel a byl zastaven. Tahle rota pak zůstala v lese jako podpora 1. praporu 504.parašutistického pluku s úkolem přijít kdykoliv na pomoc americkým výsadkářům na ještě zranitelném předmostí.
Britský 30. as (XXX. as) byl posílen 43. wessexkou divizí a také tanky 8. obrněné brigády a neustále se pokoušel obchvatnými cestami zahnat Němce nejen k břehům Dolního Rýna, ale chtěl prorazit k arnhemskému mostu a dál. Arnhemský most, jak již bylo několikrát řečeno, dávno nebyl (od začátku odpoledne 20. září) v rukou Britů, britských výsadkářů z 1. vzdušně-výsadkové divize. Britští výsadkáři již byli zatlačeni do obranného perimetru mimo Arnhem. Do obranného perimetru, který již neměl z taktického hlediska žádný význam.
Německý tlak ze všech stran na tzv. "Pytel, či frontu" tehdejších jednotek 30. as (XXX. as) a amerických parašutistů, neustále zesiloval. Dělo se tak i další dny, 22., 23., 24 a 25. září 1944. Proto přišel rozkaz, že se v noci z 25. na 26. září všechny zbývající britské výsadkové jednotky evakuují z onoho "zbytečného obranného perimetru na severní straně Dolního Rýna" - zbytečného od pozdního odpoledne a večera 20. září - do pozic, které ovládali Spojenci. V kruté nahotě dní, dní plných bojů a krve, si o tom podrobněji řekneme u Arnhemu.

A právě od těchto dní - od 26., či 27. září 1944 - neustále - všichni velitelé, ale i prostí vojáci - výsadkáři, dělostřelci, tankisté i pěšáci - uvažují o tom, jestli mohli udělat něco víc, aby se dostali do Arnhemu včas, aby pomohli výsadkářům britské 1. výsadkové divize generála Urquharta.
Je velké množství těch, kteří tvrdí, že to byla celková koncepce "Operace MARKET GARDEN", který prý byla špatná. Tedy nejenže plán byl špatný. Koncepce prý byla zplozena "Ješitností", čímž byl nejen letecký, ale i výsadkový plán fatálně chybný. A tahle hádka o "Ješitnosti", o koncepci a o plánu - pokračuje v různých fázích již od září 1944 až po dnešní dny.

Ještě nám snad zbývá říci si - u americké 82. vzdušně-výsadkové divize generála Gavina, - její ztráty za dobu trvání "Operace MARKET GARDEN", tedy v období od 17. září do 26. září 1944.
Je s podivem, že tato divize "All American" měla ze všech divizí nejvíce úkolů, nejvíce přesunů, nejvíce obranných i útočných manévrů. Z nich některé byly skutečně sebevražedné - konkrétně třeba násilný přechod řeky Waal prováděný dvěma prapory výsadkářů. Přesto měla v celé "Operaci MARKET GARDEN" ztráty nejmenší. Čísla budu říkat, jako přibližná. Jestliže Američané v "Operaci MARKET GARDEN" měli, - obě divize, ztráty 3 974 mužů, připadlo na 82. vzdušně-výsadkovou divizi 1 432 mužů a na 101. vzdušně-výsadkovou divizi 2 118 mužů. Zbytek, tedy 424 padlých, jsou většinou piloti, či příslušníci amerického letectva, zvláště pak dopravního (ztráty byly většinou u všech historiků podobné, pro 82. zde používám ztráty, které zapsal Jaroslav Hrbek v knize - Arnhem 1944).
Celkové ztráty všech vojáků obou stran si pak řekneme až po Arnhemu, až budeme provádět - "Bilancování Operace MARKET GARDEN".
Snad ještě, že útoky Němců na koridor od Západu jsou popsány u 101.vzdušně- výsadkové divize v Č 46. až 57. a dále v Č 58., 59., 60., 61 až 62. - viz zde: http://www.palba.cz/viewforum.php?f=137
A boje s Němci, kteří většinou přicházeli z Třetí říše - od východu pak na stejném odkaze od Č 70. až do Č 105.
Americká All American - 82. opustila prostor Holandska 11. listopadu 1944( 101. opustila prostor 27. a 28. listopadu 1944).

Příště již bude vše o Urquhartovi a jeho britské 1. vzdušně-výsadkové divizi v "Operaci MARKET GARDEN".



Použité podklady:

Duce – Anatomie jedné kariéry – Luboš Taraba.
Adolf Hitler a jeho cesta k moci – Rainer Zitelmann.
Nacismus – Alessandra Minerbiová – editor: Flavio Florani.
Pakty Stalina s Hitlerem – výběr z dokumentů 1939 a 40 – Naše vojsko.
Přísně tajné 3/99, 4/99, 3/05 a 3/08.
HPM ročník XIV. – Ivo Pejčoch – Těžký křižník Canarias.
Září 1938 – Role a postoje spojenců ČSR – Miloslav John.
Dějiny světa, svazek IX – L. I. Zubka, A. M. Zubinský a G. N. Sevosťjanov.
Dějiny světa, svazek X. – V. V. Kurasov, A. M. Někrič.
Krev, slzy a pošetilost v nejtemnější hodině 2. světové války – Len Deighton.
Druhá světová válka – Úplná historie – Martin Gilbert.
Blitzkrieg od Hitlerova nástupu po pád Dunkergue - Len Deighton.
Druhá světová válka – John Keegan.
Polské tažení Hitler a Stalin rozbíjejí Polskou republiku – Janusz Piekalkiewicz.
Tanková válka 1939 – 1945 - Janusz Piekalkiewicz.
Letecká válka 1939 – 1945 - Janusz Piekalkiewicz.
Námořní válka 1939 – 1945 - Janusz Piekalkiewicz.
Historie německé armády 1939 – 1945 – Philippe Masson.
Slovenská armáda 1939 – 1945 – Charles K. Kliment, Břetislav Nakládal.
Hitlerovi válečníci – Guido Knopp.
Německé obrněné jednotky – Horst Scheibert.
Hitlerovy elitní jednotky – Lucas Cooper.
Němečtí parašutisté ve II. světové válce – Volkmar Kühn.
Operace Jubilee, Dieppe 1942 – Norman Franks.
Narvik – Donald Macintyre.
Ocelová lavina – Darius Jedrzejewski, Zbigniew Lalak.
Bitva o Británii – Leonard Mosley a redakční kolektiv Time-Life Books.
Černí andělé, Historie zbraní SS – Rupert Butler.
Historie válek – David Brownstone a Irene Franck.
Neznámé špionážní operace KGB – Mitrochinův archiv – Christopher Andrew, Vasilij Mitrochin.
Den D, 1944, Hlasy z Normandie – Robin Neillands, Roderick de Normann.
Druhá světová válka den za dnem – Donald Sommerville.
Svět ve válce 1939 – 1945 – Dr. Duncan Anderson, Dr. Stephen Badsey, David Chandler, Dr. Paddy Griffith, Sean McKnight, Gary Sheffield.
Marcel Jullian – Bitva o Británii – červenec-září 1940
Alan Cooper – Cíl Drážďany.
Boje o Itálii 1943 až 1945 – Dominick Graham a Shelford Bidwell.
Hitlerovy horské jednotky – James Lucas.
http://www.palba.cz/viewtopic.php?t=1176,
http://www.palba.cz/viewtopic.php?t=1179
http://www.palba.cz/viewtopic.php?t=1193
http://www.palba.cz/viewtopic.php?t=1209
a v nich následné diskuze.
Miloš Hubáček – Bitva u Matapanu.
Miloš Hubáček - INVAZE.
Válka v Normandii. Ode Dne D k St. Lo,
německýma očima - Vince Milano a Bruce Conner.
Charles Kirkpatrick - Spory o druhou frontu.
Stephen Badsey - Příprava operace Overlord.
Detlef Vogel - Německá obrana.
Edward Marolda - Operace Neptune.
Steven J. Zaloga - Den D 1944 Pláž OMAHA.
Roger Cirillo, Stephen Badsey - Den D.
Charles Kirkpatrick - Soustřeďování sil.
Alfred Price - Vzdušné boje.
Nigel de Lee - Boje v Ńormandii.
Nigel de Lee - Průlom.
Bernard Nalty - Invaze do jižní Francie.
Roger Cirillo - Pronásledování k Sieně.
John Prager, C. W. Star Busmann - Bitva u Arnhemu a válka v Západní Evropě.
Generálmajor R. E. Urquhart, CB DSO a Wilfred Greatorex - ARNHEM.
Jaroslav Hrbek - ARNHEM 1944.
Tim Saunders - NIJMEGEN - Operace Market Garden (americká 82. vzdušná výsadková divize a gardová obrněná divize).
Donald R. Burgett - CESTA DO ARNHEMU - Křičící orel v Holandsku.
Frank Steer - ARNHEM - Operace Market Garden - Přistávací plochy a Oosterbeek.
A. Korthals Altes a N. K. C. A. in´t Veld - ZAPOMENUTÁ BITVA. ( The Forgotten Battle)
Jaroslav Hrbek – Tobruk 1941.
Janusz Ledwoch – Afrikakorps.
Paul Carell – Lišky Pouště.
Janusz Piekalkiewicz – Rommel – Tajná válka v Africe.
Dwight David Eisenhower – INVAZE DO EVROPY.
Harry C. Butcher – TŘI ROKY s EISENHOWEREM.
Jiří Brož – STŘEDOMOŘÍ V OHNI DRUHÉ SVĚTOVÉ VÁLKY.
D – DAY OPERACE OVERLORD, dle nakladatelství Salamander
Den D 1944 Pláž Omaha, - Steven J. Zaloga, Howard Gerrard.
Books Ltd, Londýn.
Další související historická literatura.
Mé dlouholeté poznámky a mapy.
Z webu http://www.Palba.cz je použito jako podklad a upoutávka:
V subkapitole – Armády 1918 – 1945 u Francie zde:
http://www.palba.cz/viewforum.php?f=143
a zde jednotlivé sekce:
a) Pozemní a cizinecká legie – (články od Kačermiroslav, Sa 58 a Bruno):
http://www.palba.cz/viewforum.php?f=160
b) Letectvo – ( články YAMATO, Kačermiroslav a Fatale):
http://www.palba.cz/viewforum.php?f=161
c) Námořnictvo – (ovládal Norad – Nelson):
http://www.palba.cz/viewforum.php?f=162
d) Opevnění a bunkry – (od Bruna a Lorda):
http://www.palba.cz/viewforum.php?f=48
Aby pak důležitou smlouvu o porážce Francie z 22. června 1940 dodal Kačermiroslav v sekci
e) Ostatní:
http://www.palba.cz/viewtopic.php?t=3463
V subkapitole – Armády 1918 – 1945 pak nalezneme - Británie viz zde:
http://www.palba.cz/viewforum.php?f=139
kde jsou pak jednotlivé sekce, a v nich potom musíš otevřít - Pozemní vojsko:
http://www.palba.cz/viewforum.php?f=154
tam teprve otevřeš Obrněná technika – (především YAMATO, TonyHazard a Easy_Company) zde:
http://www.palba.cz/viewforum.php?f=241
aby pak ještě následovaly odkazy od Sa 58:
http://www.palba.cz/viewtopic.php?t=3351
a Thór:
http://www.palba.cz/viewtopic.php?t=2936
http://www.palba.cz/viewtopic.php?t=2892
http://www.palba.cz/viewtopic.php?t=2821
Royal Navy (především Norad – Nelson a také trochu Mikhassel. Dralno):
http://www.palba.cz/viewforum.php?f=153
Letectvo:
http://www.palba.cz/viewforum.php?f=99
pak má své podsekce:
Stíhací letouny – (xradar, YAMATO, Tempík, Reisen):
http://www.palba.cz/viewforum.php?f=216
Bombardovací a bitevní letouny – (Haness, YAMATO):
http://www.palba.cz/viewforum.php?f=217
Ostatní letouny – (Kačermiroslav):
http://www.palba.cz/viewforum.php?f=218
Různé – (od Haness, Ikala, Lord a YAMATO):
http://www.palba.cz/viewforum.php?f=220
A starší neaktualizovaný článek od Fatale:
http://www.palba.cz/viewtopic.php?t=1180
O Německé obrněné technice je možné se na Palbě dozvědět na tomto odkaze v subkapitolách zde http://www.palba.cz/viewforum.php?f=138
Tanky a stíhače tanků:
http://www.palba.cz/viewforum.php?f=116
od Sa 58, YAMATO, TonyHazard.
Samohybná děla http://www.palba.cz/viewforum.php?f=117 také od Sa 58 a YAMATO.
Mnoho dalších věcí, jako jsou OA – Obrněné Automobily - na tomto odkaze http://www.palba.cz/viewforum.php?f=17 také od Sa 58.
Z letecké techniky jsou to především v subkapitole Luftwaffe
http://www.palba.cz/viewforum.php?f=20
u Stíhacích letadel http://www.palba.cz/viewforum.php?f=112
monografie Hans S a YAMATO, stejně jako u Bombardovacích a bitevních http://www.palba.cz/viewforum.php?f=113
a u Ostatních http://www.palba.cz/viewforum.php?f=192
je to pak Tunac, Haness, Hans S a YAMATO.
Vybavení letounů http://www.palba.cz/viewforum.php?f=193je od Ikala, Eda a Sa 58.
O Itálii jsou pak jednotlivé subkapitoly zde:
http://www.palba.cz/viewforum.php?f=142



Případné doplnění a diskuzi prosím směřujte na tento odkaz:


http://www.palba.cz/viewtopic.php?f=137&t=58&start=40
ObrázekObrázekObrázek
Odpovědět

Zpět na „Pozemní boje 1944 - 1945“