XIV. díl. Operace MARKET GARDEN Č 85.

Od Normandie po kapitulaci Německa

Moderátoři: michan, Pátrač

Odpovědět
Uživatelský avatar
michan
2. Generálporučík
2. Generálporučík
Příspěvky: 6814
Registrován: 28/10/2005, 13:43

XIV. díl. Operace MARKET GARDEN Č 85.

Příspěvek od michan »

XIV. díl. Operace MARKET GARDEN Č 85.

Na mapě s názvem - Nijmegen a jeho okolí, 82. vzdušně výsadková divize - jsou v Nijmegenu

Obrázek

zakresleny oba mosty - Železniční i Dálniční silniční most přes řeku Waal - předposlední, zásadní překážky v Operaci MARKET GARDEN, na cestě do Arnhemu. Mosty o jejichž legendárním násilném přechodu přes ně, legendárním násilném přechodu přes řeku Waal americkými výsadkáři, ale i o celém útoku Američanů, ale i Britů přes Dálniční silniční most - bude nyní řeč.
Mosty přes řeku Waal v Nijmegenu.
Ještě než začneme popisovat boje o Železniční a Dálniční silniční most v Nijmegenu, zrekapitulujme si nejprve vše, čeho bylo dosaženo za prvních šest hodin, které v "Operaci MARKET GARDEN" uplynuly v bojové činnosti pluků americké 82. vzdušně-výsadkové divize generála Gavina. Respektive si řekněme, čeho pluky dosáhly. Mějme na paměti, že mezi cíli, které měla "All American" dosáhnout byl také pětiobloukový Dálniční silniční most přes řeku Waal. I když si řekneme, že různými nedorozuměními při plánování mělo jeho obsazení následovat až budou splněny ostatní úkoly, které 82. v "Operaci MARKET GARDEN" plnila.
Za málo víc než 6 hodin se podařilo:

- 504. parašutistický pluk obsadil most u Grave.
- V 19,30 hod. 504. a 505. obsadil přechod přes kanál Maasa - Waal u Heumen (když cíle 8, 9 vyhodili Němci do povětří, stejně jako železniční most mezi Mookem a Molenhoekem).
- Byly zřízeny, a zabezpečeny obranou, seskokové zóny - "E", "O", "N" a "T".
- Byla otevřena cesta pro britské pozemní jednotky až k Nijmegenu.
- 505. a 508. parašutistický pluk narazil nejprve na slabý německý odpor mezi přistávacími zónami na Groesbeeckých výšinách a REICHSWALDEM, které částečně obsadily a zabezpečily obranou.
- 508. parašutistický pluk obsadil celé pětikilometrové pásmo lesa od německo-nizozemských hranic, severně od Groesbeeckých výšin až jihovýchodním okrajům města Nijmegenu.
- Také velitelství celé 82. se dostalo na své předem vybrané místo.
.
A tak se zdálo, že ty prvotní, zdánlivě nejdůležitější, a určitě mnohé nejdůležitější, cíle byly dosaženy.
Po, o něco víc než šesti hodinách závisel celkový úspěch "Operace MARKET GARDEN" na takřka "druhotném" cíli - dobytí dlouhého silničního mostu v Nijmegenu (některé historické prameny říkají, že byl dlouhý 580 metrů i z nájezdy na most to bylo přibližně 800 metrů).

I když Gavin a jeho štáb dali tenhle silniční most na "takřka" poslední místo cílů pro den D - 17. září 1944, byl generál "přesvědčen", že jej jeho výsadkáři dobudou ještě první den.
Vydal totiž svému veliteli 508. parašutistického pluku, plukovníku Royi E. Linquistovi rozkaz, aby vyslal jeden ze svých praporů co nejrychleji po seskoku k dálničnímu mostu v Nijmegenu a 1. prapor jej měl obsadit ve zmatku, který v celé oblasti Nijmegenu způsobil výsadek celé divize. Při vydávání rozkazu generál Gavin zdůraznil plukovníku Linquistovi, že jeho 1. prapor musí postupovat zastavěnými částmi města velice rychle, neboť výsadkářům hrozí, že budou zataženi do pouličních bojů. Gavin Linquistovi přímo řekl, že považuje za nejvýhodnější, aby se jeho prapor k mostu přibližoval od východu, tedy z míst, kde zástavba města nebyla tak hustá (generál strašně litoval opět té skutečnosti, že velení odmítlo - Coup de Main - prudký úder - přistání kluzáků a výsadkářů co nejblíže k cíli, který on generálu Browningovi - veliteli britského 1. vzdušně-výsadkového sboru - i v tomto případě navrhoval).
Jenomže generál Linquist, velitel 508. parašutistického pluku se rozkazem, či instrukcí, (

Obrázek

viz zde mapa s názvem, - Bojové operace 508. parašutistického pluku v Den D - 17. září ve směru Groesbeek-Nijmegen - , kde je vidět postup 1. praporu, z 508. parašutistického pluku do Nimegenu, dne 17. září 1944, odpoledne a k večeru, ale i postupy 2. a 3. praporu tohoto pluku. Vidět jsou i oba mosty, o které šlo.)
Gavina neřídil a veliteli 1. praporu svého 508. parašutistického pluku, podplukovníku Shieldsovi Warrenovi vydal pokyn, aby jeho 1. prapor jen obsadil a držel postavení podél dálnice Groesbeek - Nijmegen přibližně 2 km jihovýchodně od města. Měl zabezpečit tuhle oblast obranou, poté měl zajistit spojení s ostatními dvěma prapory pluku dále k západu a k východu. Teprve až splní tyto obranné úkoly - zabezpečí obranu a naváže spojení - měl 1. prapor postupovat k mostu v Nijmegenu. A právě při plnění tohoto úkolu vydaném velitelem 508. pluku se 1. prapor dostal zrovna právě do středu oněch zastavěných částí města, kterým se svým rozkaze chtěl Gavin vyhnout...!!!
Všechny vyjmenované úkoly (zabezpečení obrany k Nijmegenu a navázání spojení s 2. a 3. praporem) splnil 1. prapor 508. parašutistického pluku teprve večer, když se setmělo. Takže až po setmění se vydaly roty 1. praporu, opatrně, tehdy tichými a opuštěnými ulicemi Nijmegenu, za svým cílem - Dálničním silničním mostem v Nijemegnu. První postupný cíl v Nijmegenu byl - Hlavní dopravní okruh, který vedl k jižním přístupům k mostu (viz zde mapa


Obrázek


dnešního Nijmegenu. Na řece Waal je mezi oběma mosty slovo Nijmegen - Železniční je ten vlevo, vpravo je ten Dálniční silniční most.
Jihojihozápadně, asi 2 až 3 cm pod slovem Nijmegen je u nájezdu na Železniční most - první orientační bod - "Kulaťák" - kruhový objezd - červený kroužek s bílým vnitřkem - náměstí i dnes zvané Kaizer Karel Plein. Další důležitý bod, o kterém bude řeč je další náměstí - severovýchodně po červené čáře - což je ulice Oranje Single -směrem k Dálničnímu silničnímu mostu - a má název - tehdy v roce 1944 - Kaizer Ludwijk Plein, v 60tých letech přejmenováno na dnešní náměstí s nadjezdy - Kaizer Traianus Plein - budu používat v textu - Kaizer Ludwijk Plein, tedy tehdejší název z roku 1944. Až budeme k 20. září 1944 rozebírat závěrečné legendární dobývání obou mostů,

Obrázek


budeme také používat mapu s názvem - Nijmegen - kde je těch orientačních bodů více a je tam i ono náměstí s názvem - Náměstí císaře Lodwijka - onen Keizer Ludwijk Plein - kus vlevo od názvu - Nijmegen. Je tam z náměstí, po Arnhemské cestě, nájezd na Mostní rampu Dálničního silničního mostu. Vše je důležité pro další popisy).
Výsadkáři 1. praporu 508. parašutistického pluku věděli od Holandského hnutí odporu, že Němci zřejmě umístili detonační mechanizmus na mostě do budovy - Hlavní pošty v Nijmegenu. Velitel 1. praporu podplukovník Warren proto do Hlavní pošty vyslal urychleně jednu z čet. Výsadkáři této čety přemohli německé stráže. Ženisté, kteří šli s nimi, urychleně přeřezali veškeré elektrické vedení, které nalezli a zničili i celou ústřednu. Jenomže Němci nespali a v době, kdy četa obsazovala poštu, byla obklíčena zalarmovanými německými jednotkami. A tahle četa musela vydržet v obklíčení a bránit se německým útokům celé tři dny.
Zbytek Warrenova praporu postoupil až do středu města, kde je rozsáhlý park, který vede k Dálničnímu silničnímu mostu. Tady, večer a v noci, narazili američtí výsadkáři na silnou palbu německých kulometů z domů a ze zátarasů, a také na palbu z německých OT. Warrenovy výsadkáři na přístupy k mostu neustále útočili. Ve tmě se však špatně orientovali a byli nuceni ustoupit.
Německá "Bojová skupina Henke" tak první pokus Američanů o dobytí Nijmegenského mostu večer a v noci ze 17. na 18. září odrazila.
(Informace pro Č 85, 86 a 87 byly použity z Jaroslav Hrbek - ARNHEM 1944 a Tim Saunders - NIJMEGEN - Operace Market Garden /americká 82. vzdušná výsadková divize a gardová obrněná divize/ - podobné i stejné informace jsem čerpal také z historických podkladů a z mých letitých zápisů a poznámek, též z historické literatury, jako je: - Cesta do Arnhemu Křičící orel v Holandsku - Donald R. Burgett , John Prager, C. W. Star Busmann - Bitva u Arnhemu a válka v Západní Evropě., Generálmajor R. E. Urquhart, CB DSO a Wilfred Greatorex - ARNHEM, Frank Steer - ARNHEM - Operace Market Garden - Přistávací plochy a Oosterbeek., A. Korthals Altes a N. K. C. A. in´t Veld - ZAPOMENUTÁ BITVA. /The Forgotten Battle/ a dalších použitých pramenů - Použité podklady - na konci článků.)


Nevyjasněna dlouho zůstala jedna nepochopitelná skutečnost, že i když při 82. vzdušně-výsadkové divizi byli akreditováni dva reportéři (bylo již v předchozích článcích řečeno v Č 75 - dopisovatel BBC Cyril Wray a reportér, Bill Boni), že o bitvě prvého dne v Nijmegenu nikdo neinformoval. Částečně bylo odpovězeno tím, že oba reportéři byli plně vytíženi akcemi na Groesbeeckých výšinách hned po přistání, kde mohli hovořit o dokonale úspěšné bitvě. O Nijmegenu, obklíčení jedné čety na nijmégenské Poště, však britská ani americká veřejnost nic nevěděla. A právě neznalost celé bitvy, jejích problémů, úspěchů i neúspěchů v bitvách "Operace MARKET GARDEN", vedlo k dlouhodobému podceňování jak bojů 82., tak britské Gardové obrněné divize. Lidé neměli obraz o tom, jak byly dobývány mosty, s jakými problémy se divize setkávaly a co to znamenalo při otvírání cest přes Ostrov - území mezi řekou Waal a Dolní Rýn. Byla také patrná chyba i v samotném velení vzdušně-výsadkové operace jako celku, když byl význam mostů, hovoříme o těch v Nijmegenu(silničním i železničním) zastrčen trochu stranou, na úkor zvýraznění důležitosti, rozhodujícího významu Groesbeeckých výšin.
Gavin sám po válce o významu Groesbeeckých výšin pro plánování bitvy napsal, cituji:

"Dobytí a kontrola kopcovitého terénu zajistí ovládnutí nížiny, přístupů k Nijmegenu a přistávacích zón pro kluzáky a ukáže se, že je to klíč k úspěchu celé operace Grave - Nijmegen."

A jak již bylo řečeno - "coup de main" - "prudký úder" - přistání přímo nad cílem, nebo v cíli - silně znehodnotilo dobytí Nijmegenu a jeho mostů. U úkolu dobytí těchto mostů si generál Gavin zapsal, cituji:

"který se provede, až se splní ostatní úkoly a až bude možné vyšetřit dostatek vojska z jejich obranných postavení."

To přesto, že, jak jsme již řekli, plukovníku Linquistovi vydal rozkaz kudy má k mostům postupovat, což nevylučuje jeho cítění, že mosty jsou důležité. Sám však v plánování položil důraz, že musí být zabezpečeny boky, ochrany jednotek a pak teprve měl následovat útok na cíl, kterými byly mosty. O tom si Gavin výmluvně tehdy zapsal, cituji:

"Od srpna jsou Luftwaffe i Wehrmacht v defenzivě a ustupují do Německa, a tak jsme byli nakloněni věnovat při plánování větší pozornost naším vlastním plánům, než obavám z nepřítele, protože se předpokládalo, že jeho odpor bude zanedbatelný."

Víte, co tehdy vlastně Gavin myslel?
On myslel, že není třeba věnovat velkou pozornost co si myslí a dělají Němci, ale že celá MARKET GARDEN bude ležet na zabezpečení křídel - na rychlém a úspěšném obsazení Groesbeeckých výšin, zabezpečení přistávacích a seskokových ploch pro následné transporty. A to obsazení dalších mostů prostě bude až následný krok, kde z důvodů slabosti Němců nebudou problémy s nějakou obranou..... A tak to mělo být i s mosty přes řeku Waal!!!

O tehdejším městu Nijmegen si vojenský historik Saunders zapsal, cituji:

"Město Nijmegen, rozkládající se na jižním břehu řeky Waal, bylo bohaté a spořádané, dokud je nenavštívila bitva v roce 1944. Bylo strategicky významné již od římských dob a bylo chráněno starou pevností Valkhof, která bránila přístupy k přechodům přes řeky. Teprve v roce 1937 byl postaven silniční most téměř 600 metrů dlouhý (včetně zvýšených ramp). Druhý, železniční most, přetíná řeku ze západních předměstí necelých tisíc metrů po proudu. Staré město, které leží mezi silničním a železničním mostem, bylo typickým bludištěm uliček. Dál od centra se nové městské části pyšní širokými bulváry a moderními charakteristickými rysy městské architektury, jako jsou křižovatky s kruhovými objezdy a dvojproudé vozovky na Oranje Single."


Zde ještě fotografie obou mostů z letadla - vlevo je Železniční most a vpravo pak je

Obrázek

, pětiobloukový Dálniční silniční most, nezbytně nutný pro Operaci MARKET GARDEN.
ObrázekObrázekObrázek
Uživatelský avatar
michan
2. Generálporučík
2. Generálporučík
Příspěvky: 6814
Registrován: 28/10/2005, 13:43

Re: XIV. díl. Operace MARKET GARDEN Č 85.

Příspěvek od michan »

XIV. díl. Operace Market GARDEN Č 86.

Proberme si tedy detailněji útok na Nijmegen a jeho Dálniční silniční a Železniční most přes řeku Waal ( Na mapě Nijmegenu, v předchozím článku, je možno při přiblížení naleznout místa zmiňovaná v textu). Útok, který nakonec přerostl v jednu z největších bitev, kterou Američané a Britové v celé "Operaci MARKET GARDEN" vedli.
Jak již bylo řečeno, všechny tři prapory 508. parašutistického pluku, kterým velel plukovník Roy Lindquist, tedy 1., 2. a 3. prapor úspěšně přistály v zóně T a urychleně se rozmístily po plánované trase z Groesbeeku do Nijmegenu. Aniž na ně Němci, v prvních několika hodinách po přistání vůbec útočili, provedli američtí výsadkáři v plánovaných prostorech zabezpečenou obranu - zakopali se.
Radisté jednotlivých praporů navázali spojení, informovali, a byli také sami průběžně informováni o tom, co se v prostoru 82. dne 17. září odpoledne všechno děje. Slyšeli radostné výkřiky o dobytí mostu u Grave a mnoho dalších radostných obsazení, ale i nezdary, když se útok nezdařil, nebo zdařil jen z části.
V rozporu s pokyny Gavina (velitel Lindquist nepochopil rozkaz Gavina, že má také hned postupovat rovnou do Nijmegenu, ale hlavně po méně zastavěných prostorech - tedy od jihovýchodu a nikoliv od jihu) američtí výsadkáři jednotlivých praporů jen vylepšovali obranu a to až do 18,00 dne 17. září. Až teprve po 18té hodině vydal podplukovník Warren, velitel 1. praporu (stále hovoříme o 508. parašutistickém pluku), rozkaz svým dvěma rotám, rotě A a rotě B, aby vyrazily za svým novým úkolem - "Obsadit Dálniční silniční a Železniční most v Nijmegenu!" V obraně tak z 1. praporu zůstala jen rota C, jejíž části (čety) se měly ke zbytku praporu připojit až obě roty naleznou a připraví v Nijmegenu místa pro soustředění celého 1. praporu před útokem na mosty.
Na čele kolon obou rot 1. praporu postupovala rota A, kterou vedl příslušník Holandského hnutí odboje. Onen příslušník Holandského hnutí odboje ( student 22 let - Jan Van Hoof, bude o něm řečeno více u samotných mostů k 20. září), dovedl rotu A až ke křižovatce v jižní části města Nijmegen. Prohlásil, že se sám podívá trochu dál, kudy postupovat, a od té doby ho nikdo nikdy nespatřil.
Výsadkáři roty A ještě chvíli čekali a pak v obvyklé sestavě postupovali znovu dál do Nijmegenu (připomínám, že místo nezastavěnou částí Nijmegenu šli více vlevo, tedy z jihu - v zastavěné části města). Již velmi rychle se 1. četa poručíka Foleyho z roty A dostala v prostoru několik bloků před křižovatkou s kruhovým objezdem Keizer Karel Plein (křižovatka s kruhovým objezdem Keizer Karel Plein leží mezi železničním a silničním mostem, blíž k železničnímu mostu, již poměrně nedaleko řeky Waal, viz mapa Nijmegenu v předchozím článku). Přední postupující hlídky 1. čety se okamžitě rozptýlily do bojových sestav. Střelci z automatických pušek a kulometů opětovali palbu Němců z okolních domů a ostatní výsadkáři zaútočili. Přestřelka byla rychlá a výsadkáři ještě mohli postupovat dál. Podplukovník Warren vše, dle zápisu komentoval slovy z amerického fotbalu, cituji:

"Dobrá práce, chlapi! Nedejte si vzít balón."

Výsadkáři se pak ještě dostali až do středu již zmiňované křižovatky s kruhovým objezdem Keizer Karel Plein, kde došlo k o něco větší bitvě s německou obranou. Jak si zapsal Saunders, vypověděl jeden z účastníků této bitvy, americký výsadkář, tehdy vojín, příjmením Noon, následující, cituji:

"Hluk bitvy stále sílil, odrážel se totiž od okolních budov. Čáry stopovek křižovaly náměstí. Střílel jsem naslepo, protože záblesky granátů a ostré světlo z hořících budov na skopčácké straně objezdu vyřadily mé noční vidění."

Prudce a překvapivě, německou kulometnou palbou napadená rota A, musela zalehnout, nebo vyhledat úkryt v domech. V probíhající přestřelce rozkázal velitel 1. čety poručík Folley dvěma výsadkářům, aby nepozorovaně, kryti palbou postoupili vpřed. Této hlídce se podařilo zasáhnout jedno německé OT a z hořícího OT se jen několik Němců zachránilo útěkem do tmy. O následné situaci vypověděl vojenskému historiku jeden z dvojice amerických výsadkářů, desátník Blue, který vše pozoroval ve tmě na okraji náměstí o tom, co viděl, cituji:

"Nějaký kapitán SS přeskočil plot a chtěl utéct mezi domy. Řekl jsem Johnsonovi: 'Sejmi ho bodákem!' Když se kapitán dostal mezi nás, Johnson provedl výpad, úplně se minul a puška M-1 mu vyletěla z rukou... Kapitán doběhl k vysokému dřevěnému plotu a pokoušel se ho přelézt a já jsem mu věnoval krátkou dávku."

O malou chvíli později však dorazily na náměstí Kaizer Karel Plein Němcům posily, které boj zvrátily.
Tady je nutno na chvíli odskočit a říci si, že již odpoledne 17. září 1944, v době kdy v okolí velitelství Oosterbeeku u Arnhemu viděli němečtí velitelé přistávat britské výsadkáře, pochopil zde přítomný polní maršál Model význam, který v té chvíli mělo udržení mostu v Nijmegenu. Jedině udržení mostu v Nijmegenu mohlo přispět k zničení přistávajících britských výsadkářů v Arnhemu. Proto došlo k velmi rychlé shodě polního maršála Modela a generála Bittricha (velitele 2. ts SS /II. ts SS/), že těžištěm úsilí prvních minut, hodin a dnů Bittrichova 2. ts SS (II. ts SS) musí být udržení mostu v Nijmegenu a v Arnhemu. Proto Model, když přijel na Bittrichovo velitelství, okamžitě schválil jeho úmysl vyslat průzkumný prapor z 9. td SS Hohenstaufen do Nijmegenu a hned za ní tam měla jet "Bojová skupina Frundsberg" (zbytky jednotek z německé 10. td SS). Zámysl velitelů v zápise později potvrdil i tehdejší velitel divize generálmajor SS Heinz Harmel, cituji:

"Mým posláním bylo zablokovat ohrožení z jihu na tak dlouho, dokud se 9. td SS nevypořádá s britskou divizí v prostoru Oosterbeek - Arnhem. To byl hlavní úkol."

Plány jim tak trochu, spíše silně, narušil britský 2. parašutistický prapor podplukovníka Frosta, který, když německý 9. průzkumný prapor překročil Dolní Rýn do Nijmegenu, v zápětí večer a v noci, jak již bylo řečeno, obsadil severní konec arnhemského mostu. Tím byl vlastně od Arnhemu, zase naopak, izolován německý 2. ts SS (II. ts SS) mezi Nijmegenem a Arnhemem. Vlastně to znamenalo, že jakékoli další německé posily z německé divize Frundsberg (10. td SS) se do Nijmegenu mohly dostat jedině tak, že by pochodovaly kolem křídel, nebo se pomalým přívozem převezly přes Dolní Rýn v Pannerdenu, což bylo východně od Arnhemu, nebo se dostávaly dlouhým pochodem přes Emmerich.

Ale zpět ke kruhovému objezdu Kaizer Karel Plein. Právě v době útoku amerických výsadkářů na náměstí, byl náhle slyšet hukot motorů obrněných polopásových vozidel a náklaďáků. Bylo slyšet otevírání zadních dveří OT a cvakot okovaných bot na dlažbě. To přijela přední část posil německé bojové skupiny poslané Bittrichem. Byly to posily, které se připojily ke stálé německé posádce Nijmegenu, která byla složena z vojáků výcvikové poddůstojnické školy v síle asi slabé roty. Dále to byly tři pěší roty domobrany ze 6. záložního praporu, z 406. pěší divize, dále pak železniční stráže a policejní záložní roty. Jako první doplněk pro vyztužení německé obrany v Nijmegenu, přijela pěší rota instrukčního pluku Hermann Göring, která se v té době, čistě náhodou, přesouvala na jiné místo soustředění a v té době seskoku amerických a britských parašutistů byla v Nijmegenu. Jako další posily pro Nijmegen pak přijely tři roty vojáků ze 6. záložního praporu, které sem poslal z vojenského okruhu VI. (Wehrkreis VI) sám polní maršál Model. Tak bylo v pozdním večeru dne 17. září v Nijmegenu náhle 1 000 německých vojáků pod hlavním velením parašutistického instrukčního pluku plukovníka Henkeho ("Bojová skupina Henke"). "Bojová skupina Henke" měla jako podpůrnou techniku děla ráže 88 mm (4. rota 572. praporu protiletadlového dělostřelectva) a také protiletadlové kanóny ráže 20 mm. Již od pozdního odpoledne nechal podplukovník Henke budovat kompletní obranné pozice kolem jižního konce obou, tak velice důležitých, mostů - Dálničního silničního a Železničního.
Své velitelství si podplukovník Henke vybudoval v pevnosti Hof van Holland na severním břehu řeky Waal. Mimo všech těchto opatření ještě plánoval zřízení silných předsunutých (předsunutých před samotnou obranu mostu) obranných postavení. Jedno z těchto předsunutých obranných postavení před samotnými mosty byla právě obranná pozice na kruhovém objezdu Keizer Karel Plein a na kruhovém objezdu, který byl necelý kilometr od obou mostů, kam se vlastně sbíhaly všechny trasy do Nijmegenu( onen Kaizer Ludwijk Plein). Takto byla vybudována kompletní síť německé obrany, která chránila hlavní postavení kolem obou mostů.

( Zde je ještě mapka všech událostí od večera 17. září, kdy americká 82. vzdušně-výsadková

Obrázek


divize začala dobývat, Nimegen a jeho mosty, důležitou cestu na území zvané Ostrov, ale především, v dané dny Operace MARKET GARDEN, důležitou cestu do Arnhemu. Všechny zakreslené události začínám vysvětlovat, ostatní události, v dalších dnech, pak v dalších článcích také vysvětlím.)
ObrázekObrázekObrázek
Uživatelský avatar
michan
2. Generálporučík
2. Generálporučík
Příspěvky: 6814
Registrován: 28/10/2005, 13:43

Re: XIV. díl. Operace MARKET GARDEN Č 85.

Příspěvek od michan »

XIV. díl. Operace MARKET GARDEN Č 87.

Na boje v nočních hodinách ze 17. na 18. září, na kruhovém objezdu, v centru náměstí - "Kaizer Karel Plein - pak také dál vzpomínal, a to do Saundersova zápisu, člověk, který vše prožil a vyvázl z těchto bojů v Nijmegenu, americký výsadkář desátník Bleu z roty A 1. praporu 508. parašutistického pluku, divize "All American" takto, cituji:

"Stáli jsme u velkého okopu vyhloubeného Němci, když jsme uslyšeli ra-ta-ta německého kulometu. McMillan skočil plavmo do okopu a já jsem ho v závěsu následoval. Pohlédl jsem vzhůru a spatřil Johnsona padajícího do okopu a stopovky, které ho zasáhly. Během dvou hodin byli zabiti dva kamarádi ze základního výcviku.
Němci nás vypátrali a začali házet na naši díru granáty. Odstrčil jsem Johnsonovo tělo stranou a sáhl po fosforovém granátu, vytrhl kolík a hodil jej do kulometného hnízda. Výbuch granátu ozářil celý prostor. Byl jsem zábleskem a kouřem oslepen, ale slyšel jsem Němce, jak sbírají kulomet a ustupují."

V tu dobu přišla i americkým výsadkářům z roty A posila. Byla to rota B ze stejného 1. praporu, spolu s velitelskými četami, které na nějaký čas stabilizovaly situaci v bitvě o náměstí - mírně ve prospěch Američanů. Američtí výsadkáři mohli ukázat své zkušenosti a znalosti získané výcvikem a bojem v Normandii, pro které jim Němci dali název "Rudí ďáblové". Na některé momenty z těchto krátkých, pro Němce ničivých výpadů, dvojic, trojic a nebo útočných družstev amerických výsadkářů, do německých pozic, vzpomínal americký výsadkář vojín George Lamm takto, cituji:

"Kapitán Adams rozkázal 2. četě, aby prošla pozicemi 1. a 3. čety a vyčistila a obsadila prostor kolem středu kruhu, v sousedství roty B. Byl to ožehavý podnik. Vlastní a nepřátelští vojáci se promíchali a neexistovala žádná pevná fronta. Tma ke zmatku přispívala, při přeskupování nám však i pomáhala. Jednotkám byly vydány instrukce: 'Střílet pouze na rozkaz, případně při obraně jen z očí do očí!!! Když bude možné, použijte útočný nůž nebo bodák!'
Vojín Le Boeuf vklouzl do skopčáckého obsazeného okopu a zabil nešťastného Němce útočným nožem. Muži seržanta Henderosna kontrolovali zákopy, které jsme vynechali a sebrali pár lidí z obsluhy protiletadlového kanónu (umístěného uprostřed náměstí). Byli to pánové spíš postarší."

Američtí výsadkáři z rot A a B si počínali velice zkušeně, ostatně jako celý 1. prapor 508. parašutistického pluku, který ovládl celý střed náměstí Keizer Karel Plein, "jenomže jim nebylo souzeno".
Dál k Železničnímu mostu, ale ani k Dálničnímu silničnímu mostu k Nijmegenu to už prostě nešlo. Na pomoc původní německé obraně, jak už v předchozím článku bylo řečeno, přišly posily zkušených německých vojáků SS, které začaly v noci ze 17. na 18. září celou bitvu rozhodovat. A právě také v této době přišla ona dílčí informace od Holandského hnutí odporu, že v nijmegenském poštovním úřadě, který ležel necelých 500 metrů od obou mostů, je umístěn odpalovací mechanizmus demoličních náloží, kterým se dají vyhodit oba mosty do povětří. A tak bylo náhle - "zničení odpalovacího zařízení prioritním cílem 508. parašutistického pluku, jestliže má zůstat šance zmocnit se mostů neporušených". Na přímý rozkaz velitele 508. parašutistického pluku plukovníka Lindquista, vytvořil velitel 1. praporu podplukovník Warren útočné družstvo, útočnou hlídku, která dostala za úkol, v době bojů o Kaizer Karel Plein, proklouznout německými předsunutými pozicemi a zaútočit na budovu poštovního úřadu v Nijmegenu. Hlídka z 1. praporu si počínala velice zkušeně a po krátkém nočním boji, většinou muž proti muži, budovu pošty obsadila a mechanizmus odpálení (zápisy hovoří, že spíše odřezali všechny dráty, které jakoby vycházely z pošty) náloží byl zničen. Jenomže ani Němci bránící oba mosty nespali, rychle zareagovali a americké parašutisty v budově pošty obklíčili. Tahle americká bojová skupina, útočný oddíl, pak bojoval 3 dny v obklíčení. Parašutisté si museli počínat velice dobře, ale hlavně úsporně, neboť každou hodinou ubývala munice, potraviny i voda a i bojeschopní muži. Němci za ty 3 dny na ně podnikli mnoho protiútoků a ztráty mezi výsadkáři rostly.
Celý zpožděný útok na nijmegenské mosty, který 1. prapor spustil na nocí překvapené Němce, - ale v domovní zástavbě - , končil pomalu neúspěchem. Tohoto večera a této noci ze 17. na 18. září se americkému 1. praporu 508. parašutistického pluku divize "All American" nepodařilo zmocnit se Železničního, ani Dálničního silničního mostu. Americký prapor nepřekonal silnou německou obranu a byl nucen se k ránu stáhnout na jih Nijmegenu a tam se reorganizovat. A právě v době, kdy prapor ustupoval na jižní okraje Nijmegenu, přišel od štábu divize generála Gavina onen "hysterický" rozkaz, aby generál a i 1. prapor okamžitě zamířil ostrým pochodem do Groesbeeku, kde, jak jsme si v předchozích článcích řekli, začal útočit z REICHSWALDU, z Třetí říše, německý Feldtův sbor - Bojová skupina Hermann a Bojová skupina Becker! Nejprve však jen její, narychlo sehnané předsunuté oddíly, které okupovaly životně důležité, pro celou divizi "All American" životně důležité, přistávací a seskokové zóny (zónu T a ohrožovaly zónu N). Tohohle ústupu z centra Nijmegenu samozřejmě Němci využili a mnohé jejich jednotky se do Nijmegenu vrátily, jiné přišly jako posila a začaly v městě budovat své obranné pozice. To totiž dorazily další posily z německé divize Frundsberg - 10. td SS (z 2. ts SS generála Bittricha). Major SS Euling pak převzal odpovědnost za bezprostřední obranu Dálničního silničního mostu v Nijmegenu.

Boje v prostoru Nijmegenu v pondělí 18. září 1944.
Ještě v noci, či spíše brzy ráno 18. září, se větší část amerického 1. praporu 508. parašutistického pluku začala přemisťovat směrem na Groesbeecké výšiny a obranu jižních částí města Nijmegen pak převzala a držela jen rota G, ale z 3. praporu 508. parašutistického pluku. Tahle rota G z 3. praporu bylo jediné, co mohla "All American" vyčlenit teď na obranu jižních částí Nijmegenu. Její čety převzaly opěrné body i u Kaizer Karel Plein a některé čety se pokoušely dojít východní trasou po okraji města a dobýt silniční most( původní úkol 1. praporu...). Jenomže 18. září ráno už byla německá obrana okolo Dálničního silničního mostu, její opěrné body, posíleny jednotkami SS. Ovšem většina obránců v těchto opěrných bodech, přesto ještě pocházela z týlových jednotek. A tak se úderná družstva amerických výsadkářů, nyní za denního světla, tedy, že viděli kam jdou, začala propracovávat přes domy a dvory, přes početně silnější německé jednotky. Úderná družstva amerických výsadkářů se vyhýbala silným německým opěrným bodům a postupně likvidovala německé předsunuté pozice. Poměrně rychle, hlavně však metodicky (nepozorovaně se přiblížit a zabít německou hlídku bez výstřelu), čistili američtí výsadkáři jednotlivé domy podél celé trasy postupu. Jenomže do jejich postupu zasáhla německá děla. Byla to palba zbytků německého 5. dělostřeleckého doplňovacího pluku SS majora SS Schwappachera, která byla rozmístěna severně od řeky Waal. A právě palba těchto německých děl zastavila útok amerických úderných družstev z roty G 3. praporu, která, když vyčistila domy na cestě , přešla do rojnic a blížila se k hlavním obranným pozicím Němců u Dálničního silničního mostu.
Německý major SS Schwappacher o tom po boji sepsal zprávu, ve které říká jak si počínali méně zkušení němečtí vojáci - vlastně to byli policejní záložníci nasazeni jako německá pěchota - , kteří již začali vlastně ustupovat, cituji z vojenského historika Saunderse:

"... již proudili zpátky do týlu, když byl (americký) útok zastaven přesně mířenými dělovými salvami dopadajícími mezi přední útočné vlny. Naše vlastní (SS) pěchota, nyní posílená z týlu a podporovaná další dělostřeleckou palbou, donutila nepřítele ustoupit značně daleko na jih. Severní kruhový objezd ( Kaizer Ludwijk Plein, má poznámka) se vrátil do našich rukou."

A tak se stalo, že agresivní pancéřoví granátníci SS, které podporovalo silně německé dělostřelectvo, opět zvrátilo bojovou situaci ve prospěch Němců. Nicméně rota G z amerického 3. praporu 508, parašutistického pluku dosáhla 18. září stejně úspěchu. Vždyť pozice jejich předních čet byly vzdálené jen o něco dál než 100 metrů od Dálničního silničního mostu v Nijmegenu.
V Nijmegenu pak nastala v boji přestávka. My budeme pokračovat příště - dalšími bitvami -, které se v Nimegenu o Železniční a Dálniční silniční most, postupně proměnily v historickou epopej, patřící k Operaci MARKET GARDEN.


Použité podklady:

Duce – Anatomie jedné kariéry – Luboš Taraba.
Adolf Hitler a jeho cesta k moci – Rainer Zitelmann.
Nacismus – Alessandra Minerbiová – editor: Flavio Florani.
Pakty Stalina s Hitlerem – výběr z dokumentů 1939 a 40 – Naše vojsko.
Přísně tajné 3/99, 4/99, 3/05 a 3/08.
HPM ročník XIV. – Ivo Pejčoch – Těžký křižník Canarias.
Září 1938 – Role a postoje spojenců ČSR – Miloslav John.
Dějiny světa, svazek IX – L. I. Zubka, A. M. Zubinský a G. N. Sevosťjanov.
Dějiny světa, svazek X. – V. V. Kurasov, A. M. Někrič.
Krev, slzy a pošetilost v nejtemnější hodině 2. světové války – Len Deighton.
Druhá světová válka – Úplná historie – Martin Gilbert.
Blitzkrieg od Hitlerova nástupu po pád Dunkergue - Len Deighton.
Druhá světová válka – John Keegan.
Polské tažení Hitler a Stalin rozbíjejí Polskou republiku – Janusz Piekalkiewicz.
Tanková válka 1939 – 1945 - Janusz Piekalkiewicz.
Letecká válka 1939 – 1945 - Janusz Piekalkiewicz.
Námořní válka 1939 – 1945 - Janusz Piekalkiewicz.
Historie německé armády 1939 – 1945 – Philippe Masson.
Slovenská armáda 1939 – 1945 – Charles K. Kliment, Břetislav Nakládal.
Hitlerovi válečníci – Guido Knopp.
Německé obrněné jednotky – Horst Scheibert.
Hitlerovy elitní jednotky – Lucas Cooper.
Němečtí parašutisté ve II. světové válce – Volkmar Kühn.
Operace Jubilee, Dieppe 1942 – Norman Franks.
Narvik – Donald Macintyre.
Ocelová lavina – Darius Jedrzejewski, Zbigniew Lalak.
Bitva o Británii – Leonard Mosley a redakční kolektiv Time-Life Books.
Černí andělé, Historie zbraní SS – Rupert Butler.
Historie válek – David Brownstone a Irene Franck.
Neznámé špionážní operace KGB – Mitrochinův archiv – Christopher Andrew, Vasilij Mitrochin.
Den D, 1944, Hlasy z Normandie – Robin Neillands, Roderick de Normann.
Druhá světová válka den za dnem – Donald Sommerville.
Svět ve válce 1939 – 1945 – Dr. Duncan Anderson, Dr. Stephen Badsey, David Chandler, Dr. Paddy Griffith, Sean McKnight, Gary Sheffield.
Marcel Jullian – Bitva o Británii – červenec-září 1940
Alan Cooper – Cíl Drážďany.
Boje o Itálii 1943 až 1945 – Dominick Graham a Shelford Bidwell.
Hitlerovy horské jednotky – James Lucas.
http://www.palba.cz/viewtopic.php?t=1176,
http://www.palba.cz/viewtopic.php?t=1179
http://www.palba.cz/viewtopic.php?t=1193
http://www.palba.cz/viewtopic.php?t=1209
a v nich následné diskuze.
Miloš Hubáček – Bitva u Matapanu.
Miloš Hubáček - INVAZE.
Válka v Normandii. Ode Dne D k St. Lo,
německýma očima - Vince Milano a Bruce Conner.
Charles Kirkpatrick - Spory o druhou frontu.
Stephen Badsey - Příprava operace Overlord.
Detlef Vogel - Německá obrana.
Edward Marolda - Operace Neptune.
Steven J. Zaloga - Den D 1944 Pláž OMAHA.
Roger Cirillo, Stephen Badsey - Den D.
Charles Kirkpatrick - Soustřeďování sil.
Alfred Price - Vzdušné boje.
Nigel de Lee - Boje v Ńormandii.
Nigel de Lee - Průlom.
Bernard Nalty - Invaze do jižní Francie.
Roger Cirillo - Pronásledování k Sieně.
John Prager, C. W. Star Busmann - Bitva u Arnhemu a válka v Západní Evropě.
Generálmajor R. E. Urquhart, CB DSO a Wilfred Greatorex - ARNHEM.
Jaroslav Hrbek - ARNHEM 1944.
Tim Saunders - NIJMEGEN - Operace Market Garden (americká 82. vzdušná výsadková divize a gardová obrněná divize).
Donald R. Burgett - CESTA DO ARNHEMU - Křičící orel v Holandsku.
Frank Steer - ARNHEM - Operace Market Garden - Přistávací plochy a Oosterbeek.
A. Korthals Altes a N. K. C. A. in´t Veld - ZAPOMENUTÁ BITVA. ( The Forgotten Battle)
Jaroslav Hrbek – Tobruk 1941.
Janusz Ledwoch – Afrikakorps.
Paul Carell – Lišky Pouště.
Janusz Piekalkiewicz – Rommel – Tajná válka v Africe.
Dwight David Eisenhower – INVAZE DO EVROPY.
Harry C. Butcher – TŘI ROKY s EISENHOWEREM.
Jiří Brož – STŘEDOMOŘÍ V OHNI DRUHÉ SVĚTOVÉ VÁLKY.
D – DAY OPERACE OVERLORD, dle nakladatelství Salamander
Den D 1944 Pláž Omaha, - Steven J. Zaloga, Howard Gerrard.
Books Ltd, Londýn.
Další související historická literatura.
Mé dlouholeté poznámky a mapy.
Z webu http://www.Palba.cz je použito jako podklad a upoutávka:
V subkapitole – Armády 1918 – 1945 u Francie zde:
http://www.palba.cz/viewforum.php?f=143
a zde jednotlivé sekce:
a) Pozemní a cizinecká legie – (články od Kačermiroslav, Sa 58 a Bruno):
http://www.palba.cz/viewforum.php?f=160
b) Letectvo – ( články YAMATO, Kačermiroslav a Fatale):
http://www.palba.cz/viewforum.php?f=161
c) Námořnictvo – (ovládal Norad – Nelson):
http://www.palba.cz/viewforum.php?f=162
d) Opevnění a bunkry – (od Bruna a Lorda):
http://www.palba.cz/viewforum.php?f=48
Aby pak důležitou smlouvu o porážce Francie z 22. června 1940 dodal Kačermiroslav v sekci
e) Ostatní:
http://www.palba.cz/viewtopic.php?t=3463
V subkapitole – Armády 1918 – 1945 pak nalezneme - Británie viz zde:
http://www.palba.cz/viewforum.php?f=139
kde jsou pak jednotlivé sekce, a v nich potom musíš otevřít - Pozemní vojsko:
http://www.palba.cz/viewforum.php?f=154
tam teprve otevřeš Obrněná technika – (především YAMATO, TonyHazard a Easy_Company) zde:
http://www.palba.cz/viewforum.php?f=241
aby pak ještě následovaly odkazy od Sa 58:
http://www.palba.cz/viewtopic.php?t=3351
a Thór:
http://www.palba.cz/viewtopic.php?t=2936
http://www.palba.cz/viewtopic.php?t=2892
http://www.palba.cz/viewtopic.php?t=2821
Royal Navy (především Norad – Nelson a také trochu Mikhassel. Dralno):
http://www.palba.cz/viewforum.php?f=153
Letectvo:
http://www.palba.cz/viewforum.php?f=99
pak má své podsekce:
Stíhací letouny – (xradar, YAMATO, Tempík, Reisen):
http://www.palba.cz/viewforum.php?f=216
Bombardovací a bitevní letouny – (Haness, YAMATO):
http://www.palba.cz/viewforum.php?f=217
Ostatní letouny – (Kačermiroslav):
http://www.palba.cz/viewforum.php?f=218
Různé – (od Haness, Ikala, Lord a YAMATO):
http://www.palba.cz/viewforum.php?f=220
A starší neaktualizovaný článek od Fatale:
http://www.palba.cz/viewtopic.php?t=1180
O Německé obrněné technice je možné se na Palbě dozvědět na tomto odkaze v subkapitolách zde http://www.palba.cz/viewforum.php?f=138
Tanky a stíhače tanků:
http://www.palba.cz/viewforum.php?f=116
od Sa 58, YAMATO, TonyHazard.
Samohybná děla http://www.palba.cz/viewforum.php?f=117 také od Sa 58 a YAMATO.
Mnoho dalších věcí, jako jsou OA – Obrněné Automobily - na tomto odkaze http://www.palba.cz/viewforum.php?f=17 také od Sa 58.
Z letecké techniky jsou to především v subkapitole Luftwaffe
http://www.palba.cz/viewforum.php?f=20
u Stíhacích letadel http://www.palba.cz/viewforum.php?f=112
monografie Hans S a YAMATO, stejně jako u Bombardovacích a bitevních http://www.palba.cz/viewforum.php?f=113
a u Ostatních http://www.palba.cz/viewforum.php?f=192
je to pak Tunac, Haness, Hans S a YAMATO.
Vybavení letounů http://www.palba.cz/viewforum.php?f=193je od Ikala, Eda a Sa 58.
O Itálii jsou pak jednotlivé subkapitoly zde:
http://www.palba.cz/viewforum.php?f=142


Případné doplnění a diskuzi prosím směřujte na tento odkaz:

http://www.palba.cz/viewtopic.php?f=137&t=58&start=40
ObrázekObrázekObrázek
Odpovědět

Zpět na „Pozemní boje 1944 - 1945“