XIV. díl. Operace MARKET GARDEN Č 67.

Od Normandie po kapitulaci Německa

Moderátoři: michan, Pátrač

Odpovědět
Uživatelský avatar
michan
2. Generálporučík
2. Generálporučík
Příspěvky: 6814
Registrován: 28/10/2005, 13:43

XIV. díl. Operace MARKET GARDEN Č 67.

Příspěvek od michan »

XIV. díl. Operace MARKET GARDEN. Č 67.

Mapa s názvem - Prapory 504. parašutistického pluku útočí v neděli 17. září na Grave,

Obrázek

Overasselt a Heumen. - má v levém dolním rohu onen veledůležitý most u Grave (cíl - 11.) a hned pod značkou mostu je i městečko Grave.
Když byl úspěšně dobyt "veledůležitý" most u Grave, bylo nutné nejprve odstranit všechny rozbušky, nálože a miny, jakož i dráty vedoucí k odpálení, dále také maskované nálože z mostních konstrukcí. Ženisté 504. parašutistického pluku a někteří výsadkáři rot E a F z 2. praporu pracovali pod neustálou palbou z městečka Grave. Mezitím docházelo ke konsolidacím obou útočných rot, jak E, tak F. Protože palba z Grave neustávala, nařídil velitel roty E, kapitán John Thompson, aby výsadkáři ustoupili cestou kudy přišli asi o kilometr zpět k mostní rampě. Tam nechal zřídit zátaras na silnici do Grave. Poté, již konsolidované roty E a nově přibyvší rota D, která přešla přes most, zaútočily na městečko Grave.
Když se v bojových sestavách roty přiblížily k městu, zesílila z Grave kulometná a minometná palba Němců. Parašutisté však v naučených sestavách - jedna část střílí vším, co má, včetně bazook, druhá přískoky kličkuje vpřed a zalehne - nepřestávaly v postupném útoku až dosáhly Grave. Němci byli předchozími boji a palbou letadel ze vzduchu již tak otřeseni, že dlouho neodolávali a početní převaha parašutistů je vytlačila z Grave.
Bylo 17. září 1944 20,00 když velitel 2. praporu hlásil na pluk, že městečko Grave bylo dobyto a most u Grave je zabezpečen pevnou obranou.
A stejně jako v ostatních holandských městech, vyšli i v Grave obyvatelé do ulic a začali s americkými výsadkáři oslavovat osvobození. Zápisy 82. vzdušně-výsadkové divize říkají, že oslavy znesnadňovaly americkým výsadkářům přípravy obrany v Grave (naopak desítky let po válce vzpomínali veteráni 82. a žijící Holanďané ve výročích bitvy o Grave, - a "vzpomínali prý dodnes" - dodnes je myšleno ke konci devadesátých let minulého století - , na oslavy a vyprávěli si "nezapomenutelné zkazky" o mohutných oslavách se zpěvem a tancem, které prý trvaly až hluboko do noci ze 17. na 18. září 1944). Oslavy prý byly tehdy tak mohutné, že američtí výsadkáři vůbec nezpozorovali, že se v noci ze 17. na 18. září od Udenu přiblížil německý tank, který Američané považovali za britský. Když se tank přiblížil až do Grave, zahájil palbu na nepřipravené americké výsadkáře a několik jich zabil. Teprve déšť raket z bazooky jej prý zahnal zpět do německých pozic. Zároveň je v zápise řečeno, že to byl vlastně jediný případ za celé trvání MARKET GARDEN, kdy byl proti oblasti města a mostu u Grave spuštěn nějaký německý protiútok. K velitelům rot E a D, jakož i velení 2. praporu a výsadkářům bránícím Grave se ještě v noci z neděle 17. září na pondělí 18. září dostala zpráva o zpoždění britského 30. as (XXX. as). Obráncům Grave bylo sděleno, že tanky a OT britské Gardové obrněné divize se k mostu u Grave dostanou až další ráno.
A skutečně.
Bylo úterý dne 19. září v 8 hodin 20 minut, když k mostu u Grave a do městečka Grave dorazily OT britské roty B z 2. praporu Gardového jezdeckého pluku (2nd Household Cavalry Regiment).
(Na mapě s názvem - 30. as. ráno dne 19. září svým 2. průzkumným praporem Gardového jezdeckého pluku navázal v Grave styk s americkou 82. vzdušně-výsadkovou divizí.,

Obrázek


- je zaznamenána hodina i minuty prvního setkání spojeneckých jednotek. Vymezen je i prostor, který od rána tohoto dne obsadily a bránily pluky divize "All American generála Gavina.)

V kronice britské gardy je setkání popsáno takto, cituji:

"Američané obsadili tuto důležitou ocelovou konstrukci, která se klene přes Maasu, neporušenou. Byl to opravdu velmi významný čin a nyní se pluku podařilo druhé životně důležité spojení (je jasné, že je zde myšleno jako první spojení - spojení s americkou 101. severně nad Eindhovenem, a pak je toto spojení s 82. - to druhé spojení - má poznámka). Krátké zastavení. Velitel výsadkářů stručně informoval Angličany, že Nijmegenský most přes řeku Waal byl rovněž obsazen. Bohužel se ukázalo, že tato informace je nesprávná."

(Informace pro Č 67., 68. a 69. jsem čerpal z Tim Saunders - NIJMEGEN - Operace Market Garden /americká 82. vzdušná výsadková divize a gardová obrněná divize/ - podobné a stejné informace jsem čerpal také z Jaroslav Hrbek - ARNHEM 1944, když další informace pro popis jsem čerpal také z historických podkladů a z mých letitých zápisů a poznámek, též z historické literatury jako je: - Cesta do Arnhemu Křičící orel v Holandsku - Donald R. Burgett , John Prager, C. W. Star Busmann - Bitva u Arnhemu a válka v Západní Evropě., Generálmajor R. E. Urquhart, CB DSO a Wilfred Greatorex - ARNHEM, Frank Steer - ARNHEM - Operace Market Garden - Přistávací plochy a Oosterbeek., A. Korthals Altes a N. K. C. A. in´t Veld - ZAPOMENUTÁ BITVA. /The Forgotten Battle/ a dalších použitých pramenů - Použité podklady - na konci článků.)

Britové se svými tanky Sherman, z Gardové obrněné divize, k mostu u Grave dorazili také 19. září, ale až v 10 hodin. V té době se Britové v čelní skupině Gardového jezdeckého pluku dozvěděli, že další důležitý most na trase do Arnhemu, ve směru na Nijmegen, je těžce poškozen (za chvíli si tuhle informaci detailněji rozebereme) a že přes něj nebudou moci tanky přejíždět. Proto byly tanky, spolu s granátníky, odkloněni na trasu přes Overasselt na zdymadlový most v Heumen (Heumen - viz mapa).
Ještě k mostu u Grave si řekněme, že 20. září 1944 ráno již byla obrana mostu u Grave, a západní přístupy k Nijmegenu, změněna a obranu těchto pozic držela velšská garda. Další den 21. září pak převzal obranu mostu u Grave vedoucí prapor 43. pěší wessexské divize - 4. prapor dorsethirského pluku - a střežil životně důležitou konstrukci mostu u Grave, posílen divizními a sborovými protiletadlovými oddíly. Most u Grave byl v celé obraně "Operace MARKET GARDEN" strašně důležitý, zvláště z toho důvodu, že mezi 20. až 27. zářím došlo k stále se snižující kontrole vzdušného prostoru ze strany spojeneckých letadel. Totiž předčasné špatné podzimní počasí, mlhy déšť, a přece jenom větší vzdálenost od belgických a anglických letišť způsobovala, že Luftwaffe vycítila příležitost, přisunula na letiště západní části Třetí říše své stíhačky s PVOS Říše a také bombardéry a vážně v tyto dny narušila leteckou podporu britských a amerických jednotek( až budeme probírat detailně Arnhem, britské parašutisty, řekne nám mnohem víc o nadvládě Luftwaffe, ve dnech od 18.,19. září sám generál Urquhart - velitel britské 1. vzdušně-výsadkové divize...).
Nutno ještě dodat, že od dne 23. září, tvořila obranu mostu u Grave Holandská brigáda princezny Ireny, spolu, s již řečenými, divizními a sborovými protiletadlovými oddíly, které prý jako PVO britského 30. as, do této doby - doby nasazení u Grave - neměly žádné využití.....
Složení britské Gardové obrněné divize je uvedeno zde v Č 15.:
http://www.palba.cz/viewtopic.php?f=137&t=5759
, je tam i Holandská brigáda princezny Ireny.

Neděle dne 17. září na seskokové "zóně O".
Stále mějme na paměti, již řečenou skutečnost, že existovaly v plánu MARKET - pro 82. vzdušně-výsadkovou divizi - 4 seskokové a přistávací zóny. Gavin, aby dosáhl pro Němce nějakého překvapení, nechal označit značkaři jen jednu přistávací a seskokovou zónu.
My si nyní něco řekněme o seskokové "zóně O" (Pro připomenutí jsou seskokové a přistávací zóny, "E", "O", "N" a "T" nejlépe vidět na mapě s názvem - Nijmegen a jeho okolí, 82. vzdušně-výsad ková divize, která je úvodní mapou článku Č 64, viz zde:
http://www.palba.cz/viewtopic.php?t=5911&f=137
).
Již v předchozích článcích bylo řečeno, že americký 504. parašutistický pluk seskočil bez roty E z 2. praporu na dvou různých částech seskokové "zóny O". Obě části "zóny O" byly dobře označeny divizními značkovači a navíc mohli piloti, za denního světla, velice snadno identifikovat "zónu O" podle smyčky, kterou tvořila řeka Maasa s kanálem Maasa-Waal. Právě "zóna O" byla tou jedinou zónou, kterou nechal Gavin označit, protože právě zde měl 504. parašutistický pluk za úkol obsadit dva nejdůležitější cíle celé 82. vzdušně-výsadkové divize!!!
Gavin tak nechal moment překvapení pro své další pluky - pro svůj 505. a 508. parašutistický pluk.
Značkovači pro "zónu O" tak seskočili, v již na začátku řečený čas - ve 12 hodin 31 minut. Okamžitě začali rozmisťovat radiomajáky a vizuální značky na obě části.
Obě části "zóny O" byly tak dobře značkaři označeny, že byl seskok jednotek do nich naprosto přesný. Výsadkářské prapory se rychle soustředily a zorganizovaly, a jak říkají zápisy divize - "vše probíhalo jako na cvičení". Je jasné, že stejně jako při cvičení, přece jenom došlo k nějakým "příhodám" - při seskoku bylo jako vždy několik nehod.

- Úkolem celého 2. praporu 504. parašutistického pluku, který seskočil právě v těchto dvou místech "zóny O", bylo obsadit konec západního mostu u Grave. Právě jsme si úkol dobytí mostu u Grave probrali a víme, že byl beze zbytku splněn( u všech úkolů viz mapu - Prapory 504. parašutistického pluku útočí v neděli 17. září na Grave, Overasselt a Heumen.).

- Úkoly a cíle 1. praporu 504. parašutistického pluku ležely na východě v linii kanál Maasa-Waal, přes kterou vedlo celkem 5 mostů. Již v plánování, aby byla pozdější radiová korespondence před odposlouchávajícími Němci utajena, bylo těchto 5 mostů označeno čísly - 7, 8, 9, 10 a 11 (Grave byl tím 11.). Také u mostů 7 až 10 doufal plukovník Rouben Tucker, velitel 504. parašutistického pluku, že je jeho výsadkáři dobudou neporušené. Plukovník však určitě potřeboval silniční a železniční most na kanálu Neobosch-Honinghuite - tedy most číslo 10. Totiž most číslo 10 představoval prioritní cíl, neboť se o něm předpokládalo, podle všech leteckých snímků a zpráv Holandského hnutí odporu, že by jako jediný (ze 7 až 10) mohl unést tanky.

- Úkolem amerického 3. praporu 504. parašutistického pluku pak bylo, dobýt zajistit obranou hlavní silnici z Grave do Nijmegenu, kterou nutně potřeboval britský 30. as (XXX. as), aby mohl rychle postupovat do Arnhemu, na sever a pak dál do Třetí říše.

Plán tedy předpokládal, že 1., 2. a 3. prapor z 504. parašutistického pluku zajistí všechny mosty, včetně cesty, v délce 8 kilometrů silnice a také přechody na 7,5 km vodních kanálů ( viz na mapě 1/504, 2/504 a 3/504).
Jak již bylo řečeno, nejen Gavin a Tucker, ale všichni výsadkáři 82. si byli vědomi, že mají před sebou úkol, který je nejméně velice těžký, jestli není dokonce nesplnitelný - pro lehké jednotky, které nemají žádná obrněná vozidla a operují v týlu nepřítele...!!!
ObrázekObrázekObrázek
Uživatelský avatar
michan
2. Generálporučík
2. Generálporučík
Příspěvky: 6814
Registrován: 28/10/2005, 13:43

Re: XIV. díl. Operace MARKET GARDEN Č 67.

Příspěvek od michan »

XIV. díl. Operace MARKET GARDEN. Č 68.

Boj o most u Heumen (most Č 7) - neděle 17. září 1944.
Tenhle další důležitý most ( viz úvodní mapu v Č 67), jehož důležitost se ukázala velice rychle, a to již v neděli 17. září 1944, přemosťoval kanál Maasa-Waal u Heumen
( na tomto odkaze je i most u Heumen:
http://home.kpn.nl/been0319/stories14.html ) . Most sám měl velké zdymadlo, které vodní dopravě v Holandsku dovolovalo přepravovat ty úplně největší říční lodě se zbožím. A právě ono velké zdymadlo a most ze západu, měla jako svůj cíl rota B z 1. praporu 504. parašutistického pluku. Rotě B velel kapitán Thomas B. Heldeson.
V neděli, prakticky již okolo 13 hodiny, bylo německým obráncům mostu Č 7 v kódovém označení Spojenců jasné, že proti nim bude spuštěn útok. V záplavě přilétávajících letadel Němci viděli, že američtí parašutisté přistávají jak západně, tak východně od jejich mostu u Heumen, který měli bránit. Když jejich velitel zjistil, že bude napaden, stáhl okamžitě vzdálenější obranu přímo k mostu. Nechal své vojáky zaujmout obranu na malém ostrově mezi zdymadlem a širokým kanálem zdymadla. Netrvalo dlouho a na západní straně mostu se parašutisté roty B, spolu se svými ženisty, plazili v ochranné palbě kulometů směrem k mostu. Po cestě přestřihovali všechny kabely, které objevili, aby tak překazili Němcům případný pokus vyhodit most do povětří. Velitel 1. praporu to vyjádřil v zápise slovy, cituji:

"Pracovali s vypětím lidí, kteří vědí, že v případě neúspěchu vyletí pravděpodobně do povětří spolu s mostem."

Výsadkářům roty B se na první pokus nepodařilo překročit most na zdymadle a jejich útok se zastavil již na břehu kanálu Maasa-Waal. Parašutisté okamžitě sehnali všechny dostupné kulomety, ze kterých pak spustili nepřetržitou palbu do prostoru zdymadel. Tahle palba podpořená palbou z minometů 60 mm znemožňovala Němcům jakýkoliv pohyb a překazila jim dva pokusy o sebevražedné vyhození mostu do povětří. Němci měli ve své pozici zdymadla i jeden ruský protitankový kanón ráže 75 mm - vyrobený před rokem 1942. Obsluha tohohle kanónu, ve špatně vybudovaném ochranném okopu kanónu, byla vyhnána ze svých pozic palbou z kulometů, když někteří byli při pokusu střílet zabiti.
Bojová situace ve prospěch amerických výsadkářů se změnila, když dorazili výsadkáři z 2.
praporu 505. parašutistického pluku, kteří seskočili v prostoru Kamp poblíž přistávací zóny T ( zde na mapě s názvem - Boje 505. parašutistického pluku v neděli 17. září o Groesbeecké pahorkatiny - ,

Obrázek

je možno nalézt popisovaná místa a skutečnosti, když místo - Kamp je tam vidět pod seskokovou a přistávací zónou "T").
Přistáli totiž ve vzdálenosti 6 km směrem na severovýchod od Groesbeeku, když skutečné místo přistání mělo být na bližší seskokové zóně N (viz mapy seskokových a přistávacích zón). Americký 2. prapor tam musel seskočit, neboť mu nic jiného nezbývalo. Bližší seskoková zóna N byla totiž ze vzduchu zahlcena letouny a parašutisty a 2. prapor chvíli kroužil nad seskokovou a přistávací zónou N a pak okamžitě odletěl k seskokové a přistávací zóně T, kde bylo volněji. Po provedeném seskoku se musel 2. prapor 505. parašutistického pluku, chtě nechtě, vydat pěšky na zrychlený přesun v délce 3,5 km, aby se dostal ke svému cíli, mostu Č 7, u Heumen. Při svém zrychleném přesunu musel 2. prapor sestoupit z Groesbeeckých kopců a zaútočit na Němce z prostoru, který byl do té doby německým týlem a odkud Němci nic nečekali.
Spojený útok obou jednotek amerických výsadkářů znamenal, že se německý odpor obklíčených obránců zhroutil pod těžkou palbou.
Bylo 18 hodin, když velitelé obou jednotek hlásili na velitelství 82. vzdušně-výsadkové divize generála Gavina, že "Most Č 7 - most u Heumen" - je definitivně dobyt a je zřizována jeho obrana.
Jak si za chvilku řekneme, bylo právě dobytí mostu u Heumen otevřením cesty pro britský 30. as (XXX. as) do Nijmegenu. Protože budeme mluvit o tom, že některé mosty byly vyhozeny do povětří (most Č 8, 9), byla cesta přes most u Heumen most Č 7, cestou náhradní. Byla oklikou, kde však nebylo úplně jisté, zda most unese i tanky. Proto vznikla naléhavá potřeba obsadit mosty dál na severu, zvláště pak velký most v kódovém označení 10. Američtí výsadkáři ale zaútočili i na mosty Č 8 a 9 a to ještě večer prvého dne, tedy 17. září.

Strašnou nevýhodou zde bylo právě to, že výsadkáři nemohli přistát přímo u mostů Č 8 a 9( ono podvolení se letectvu), což dovolilo Němcům provést uvedení svých demoličních čet do úplné pohotovosti.

Američtí výsadkáři museli seskočit západně a východně od těchto mostů. Na východním konci seskokové a přistávací zóny O tak seskočily roty E a C z 1. praporu 504. parašutistického pluku. Tady je nutno říci, že některé seskoky nebyly přesné, některé skupiny seskočily na níže položeném zalesněném hřebenu ledovcové morény. Byl to hřeben, který vznikl někdy na konci doby ledové a dominoval seskokové zóně. Cílem roty C z 1. praporu byl právě most Č 8 mezi vesnicemi Malten a Droge. V jedné z těchto skupin, která přelétla zónu a přistála na ledovcové moréně, byl i štábní seržant Ross S. Carter, který po seskoku zjistil, že přistává někde, kde jsou malá jezírka a on se do jednoho malého jezírka po seskoku "řítí"... O svých nepříjemných pocitech při přistávání a o svém zážitku spojeném s mostem Č 8, Saundersovi vypověděl toto, cituji:

"Začal jsem zoufale manipulovat se šňůrami padáku, abych přistál na levém břehu. Přímo nad okrajem jezírka jsem myslil, že přistanu ve vodě a utopím se. Ale měl jsem štěstí. Můj pád byl zpomalen jehličnatými stromy, z nichž nejvyšší nebyl ani čtyři a půl metru vysoký, a které mi teď navíc skýtaly ochranu. Směr k mostu jsem zjistil podle směru nalétávajících letadel. Pak jsem se prodíral mezi jehličnatými stromy až jsem došel k průseku. Pečlivým prozkoumáním svého postavení jsem dospěl k závěru, že po tomto průseku bude k mostu postupovat i rota E. Protože jsem byl nejblíže k mostu, rozhodl jsem se, že se budu chovat jako předsunuté postavení a hlídat případnou léčku. Netrpělivě jsem čekal na kamarády. Kluci přibíhali poklusem ve dvojicích a trojicích až byla na místě celá rota E. Téměř všichni seskočili bez problémů. Patnáct minut po přistání na holandské půdě jsme už byli na cestě k mostu.
Brzy jsme se vynořili u pohodlného krytu jehličnatých stromů a rozběhli se přes většinou holý terén ke svému cíli. Byli jsme od něho necelých pět set metrů, když obrovský výbuch zvedl most vysoko do povětří a rozprášil ho široko daleko. Někteří z nás byli poraněni létajícími troskami... Němci okamžitě po zničení mostu vybudovali v jeho troskách houževnatou obranu. byli jsme ostřelovány kulomety z několika stran. A tak jsme zalehli do příkopu a čekali na setmění.
Když nastala tma, rota E se přesunula do lesa poblíž vyhozeného mostu. Postavili jsme stráže, vyslali hlídky a zakopali se na noc. Bezprostředně kolem nás zavládl poměrný klid. Později nás kontaktovala hlídka z 505. parašutistického pluku z druhé strany mostu, která prožila - soudíc podle střelby - pekelnou bitvu."

To znamenalo most Č 8 zničen. A co most Č 9?
Poměrně podobně vše proběhlo i u mostu č 9 (viz mapa). Také most Č 9 Němci vyhodili do povětří přesně v době, kdy se k němu američtí výsadkáři z přední čety roty A 1. praporu 504. parašutistického pluku přiblížili. Tahle situace přesně ukazovala to, čeho se Gavin a jeho štáb chtěli vyvarovat. Dalekým shozem od cílů, po kterém měly být napadeny - koordinace mezi 3. praporem 508. parašutistického pluku - který měl provést současný útok z obou stran mostu Č 9 - byla nemožná. Americký 3. prapor 508. parašutistického pluku byl shozen značně daleko, na Groesbeeckých výšinách. Povedla se jen polovina, když v zápise 82. vzdušně-výsadkové divize se uvádí, že v 19 hodin 40 minut:

"1. prapor 504. parašutistického pluku obsadil západní stranu mostu Č 9. Most vyhozen do povětří."

V tom samém zápise se pak uvádí, že onen 3. prapor 508. parašutistického pluku se dostal po setmění 17. září přes vesnici Hatert ke svému cíli a, cituji:

"Vyslal hlídku k mostu Č 9."

Tady je jasně vidět, že k mostům jedna část dorazila včas a druhá pozdě (a jenom hlídka), ale v celkovém kontextu je to stejně jedno, neboť most Č 9 Němci vyhodili do povětří.
Velení 82. vzdušně-výsadkové divize se domnívalo, že 3. prapor 508. parašutistického pluku, který nemohl splnit časový harmonogram pro vzdálenost od mostu, prostě dostal rádiem zprávu, že most byl vyhozen do povětří a nemá cenu již na most útočit a tak vyslal už jen hlídku...!!!
Čeho je si však dobré všimnout, je ta skutečnost, že radiové spojení u 82. vzdušně-výsadkové divize generála Gavina fungovalo i v naprosto nerovném a zalesněném terénu. Prapory, pluky a divize normálně komunikovaly vysílačkami. Říkám to proto, že v Arnhemu měli britští radisté, v obdobných terénních podmínkách neobyčejné problémy. Přes vyslání různých retranslačních stanic na džípech v Arnhemu prostě komunikace vysílačkami nefungoval, a když tak jen ze začátku a omezeně. Velitelé v Arnhemu prostě nebyli schopni velet pomocí vysílaček, což se ukázalo jako jeden z nejzávažnějších problémů při bojových operacích, které tam proběhly.

A co most Č 10?
ObrázekObrázekObrázek
Uživatelský avatar
michan
2. Generálporučík
2. Generálporučík
Příspěvky: 6814
Registrován: 28/10/2005, 13:43

Re: XIV. díl. Operace MARKET GARDEN Č 67.

Příspěvek od michan »

XIV. díl. Operace MARKET GARDEN Č 69.

Most Č 10 u Neeorboschu.
Dalším důležitým cílem amerických výsadkářů divize "All American", 82. vzdušně-výsadkové divize byl silniční a železniční most u Neeorbosch. Útok na most Č 10 (viz úvodní mapa v Č 67., s názvem - Prapory 504. parašutistického pluku útočí v neděli 17. září na Grave, Overasselt a Heumen) měla provést rota C z 1. praporu 504. parašutistického pluku, která na něj měla zaútočit od západu. Od východu na něho měla, ve stejný čas, zaútočit rota E z 2. praporu 508. parašutistického pluku. O důležitosti mostu Č 10 hovoří velitel divize generál Gavin ve svých popisech cílů takto, cituji:

"Železniční most vede přes kanál vedle silničního mostu. Bylo nanejvýš důležité dobýt jej neporušený, protože to byl jediný most mezi Grave a Nijmegenem, který podle mého přesvědčení mohl unést tíhu obrněných vozidel. Zdálo se, že Němci to věděli také, protože - jak jsme se o tom brzy přesvědčili - zorganizovali vysoce účinnou obranu pomocí zákopů, bunkrů a ostnatého drátu. A vše bylo navíc chráněno minovými poli."

Je vidět, že si důležitost mostu generál Gavin uvědomoval, ale je potom s podivem, že na most Č 10 zaútočili jednotky až po útoku na mosty jiné. Již jsme hovořili o tom, že právě 1. prapor 504. parašutistického pluku měl své cíle rozptýleny na širokém prostoru, když právě čety a roty jeho praporu útočily ze západu i na mosty Č 8 a 9. Je proto s podivem, že když most Č 10 u Neeorboschu byl "tak důležitý" jej šly dobývat oddíly, které nejprve útočily na jiný cíl.
Jako první se k mostu Č 10 u Neeorboschu přiblížila četa z roty E, ale 2. praporu 508. parašutistického pluku, které velel tehdy i později vysoce ceněný poručík Lloyd Polette. Že u mostu byla první je jen z toho důvodu, že četa dorazila k mostu Č 9 až když byl vyhozen do povětří, tudíž se nezapletla do žádných bojů a mohla pokračovat ke svému druhému cíli, kterým byl právě most Č 10. V zápise o útoku na most Č 10, o přibližování v brzkém ránu ze 17. na 18. září je o poručíku Polettovi napsáno, že jeho četa se obezřetně přibližovala k mostu Č 10 a všichni doufali, že Němce překvapí, cituji:

"Vyrazil v 03,30 hod. ráno 18. září. Díky tomu, že byla ještě tma a později ranní slunce svítilo obráncům do očí, mohli Polettovi muži vniknout až do německých postavení."

Tady, v případě mostu Č 10, skutečně využili Polettovi výsadkáři starou vojenskou pravdu, že brzké ranní hodiny jsou ty nejhorší pro obránce( hlídkám se klíží oči a tělo bojuje s únavou) a že je dobré naopak pro útočníka je využít. I v tomto případě platilo, že Němci, ač útok na most Č 10 očekávali, nevšimli si, že se jim američtí výsadkáři propracovali až na 100 metrů od mostu. Teprve tehdy němečtí obránci, alarmováni svými hlídkami, postupně zahajovali palbu. Nutno však říci, že to postupně - vyústilo ve skutečně mohutnou palbu německých kulometů a minometů, která "připíchla" východně od kanálu, Polletovy výsadkáře k zemi. Ztráty neúměrně narůstaly, neboť Polettovy výsadkáři s sebou neměli žádné těžší zbraně. Ukázalo se však opět, že zde radiové spojení funguje a poručík Polett se dovolal svému kolegovi poručíku Tomlinsonu, který od mostu Č 9 v Hatertu, 3 km jižně, přivedl rychle k mostu Č 10 svou četu, která se palbou okamžitě zapojila. Nebyl to však ještě dostatek mužů, který by stačil, aby byl most dobyt. Zvláště chyběly těžké zbraně, ty měly teprve dorazit alespoň v podobě minometů 81 mm. Generál Gavin závěrečný boj o most Č 10 u Neeorbeschu popisuje v divizním hlášení takto, cituji:

"V průběhu boje zpozorovali Němce, kteří se pohybovali po mostě všude, kde to šlo, a tak se domnívali, že pokládají nálože. Kolem 10,30 hod. byly německé nálože odpáleny a zničily železniční most. Ačkoli to poručík Polette tehdy nevěděl, poškodily vážně i silniční most. Kolem 11,00 hod. dopoledne Polette a Tomlinson obnovili útok za podpory minometů 81 mm a dobyli německá postavení. Němci uprchli po mostě na jihozápad."

I tohle hlášení nám říká, že zřejmě i u Němců došlo k nějaké chybě. Totiž jedna část úkolu se německým ženistům podařila - vyhození železničního mostu -, ale ta druhá část úkolu - vyhození dálničního mostu - se podařila jen zčásti. Němci byli jednoznačně prudkostí a nenadálostí útoku, a také palbou amerických výsadkářů překvapeni, ale přesto zafungoval výcvik a demolice Američanům vytvořila problém. Přes vzniklý problém však výsadkáři obou čet vybudovali obranu mostu. Když potom v úterý, 19. září, k mostu u Neeobeschu dorazil britský Gardový jezdecký pluk z Gardové obrněné divize, prohlédl si její "průzkumník - seržant ženistů" most a prohlásil, že je nevhodný pro přejezd obrněnců.
A tak byla zorganizována objížďka pro Gardovou obrněnou divizi přes menší, ale neporušený most, na jihu u Heumen, most Č 7( již o tom byla řeč a stal se proto neobyčejně důležitým až veledůležitým... Alespoň na čas.).
O mostu Č 10 u Neeobeschu si ještě řekněme, že sem přece jenom byli nasměrováni britští ženisté, kteří přechod kanálu Maasa-Waal, poškozenou konstrukci mostu, přemostili novou konstrukcí, a to za několik málo dní. Doprava 30. as (XXX. as) pak probíhala tak, jak bylo původně plánováno.
Jak již bylo řečeno, od 19. září 1944 čelní části britské Gardové obrněné divize nejprve překračovaly Maasu po mostě u Grave, pak byly odvedeny dále přes most u Heumen, dost daleko směrem na jih od plánovaného přechodu přes kanál Maasa-Waal.
Čelní oddíly Gardové obrněné divize pak dostaly za úkol připojit se ke 2. praporu 505. parašutistického pluku, které v té době dobývaly Nijmegenské mosty( bude detailně popsáno později). Do toho však přišly informace od taktického vzdušného průzkumu, kterými dávala britská 21. Skupina armád čelním oddílům najevo, a teď z pramenů uvedených v Č 67, že nepřítel, cituji:

"... se zakopává v prostoru 7 852 lesa REISCHWALD a je zřejmé, že nepřítel tam buduje postavení s cíle protiútoku proti našemu pravému křídlu v oblasti držené 505. parašutistickým plukem... Aby se této hrozbě čelilo, Skupina COLDSTREAMSKÉ GARDY z Gardové obrněné divize přešla pod velení 82. vzdušně-výsadkové divize."

Nutně pak došlo k přeskupení, když za skupinou granátníků a coldstreamských gardistů postupovala welšská garda, která, jak jsme si řekli již u mostu Č 7, převzala obranu mostu u Grave. Dále pak irská garda, která, jak víme, od odpoledne dne 17. září postupovala po většinu doby na čele útoku 30. as (XXX. as) a Gardové obrněné divize - přešla do zálohy Gardové obrněné divize.
V zápise divize se pak objevuje, že seskok amerického 504. parašutistického pluku, jakož i všechny jeho bojové operace dne 17. září odpoledne, které vedly k dobytí trojúhelníkového terénu mezi řekou Maasou a kanálem Maasa-Waal - byly velice úspěšné. Nechyběla rychlost a překvapení. Zároveň se tam však objevily i věty o tom, že tam, kde Němci dostali čas k obnově rovnováhy, dokázali vždy odpálit demoliční nálože. Přesto byla cesta pro 30. as (XXX. as), sice oklikou přes Heumen, zřízena velice rychle, aniž by musela 43. Wessexská divize a oddíly královských ženistů provádět nějaké zvláště časově náročné "přemosťovací operace"......

Tak se pomalu dostáváme k oblasti, která v Operaci MARKET GARDEN sehrála velmi důležitou roli. Jedná se o oblast Molenhoek a postupně o Groesbeecké výšiny. Je to oblast už blízko Třetí říše. Oblast, ze které po celou "Operaci MARKET GARDEN" hrozilo největší nebezpečí pro spojeneckou - "Pekelnou silnici". Právě odsud, z oblastí přes Groesbeecké výšiny a z Reischwaldu, Němci živili své každodenní protiútoky proti Spojencům. Zde byly svedeny jedny z nejtěžší bitev v celé Operaci MARKET GARDEN, ale i po skončení této operace.

A jak vše po odpoledni 17. září začalo, tak o tom všem příště.


Použité podklady:

Duce – Anatomie jedné kariéry – Luboš Taraba.
Adolf Hitler a jeho cesta k moci – Rainer Zitelmann.
Nacismus – Alessandra Minerbiová – editor: Flavio Florani.
Pakty Stalina s Hitlerem – výběr z dokumentů 1939 a 40 – Naše vojsko.
Přísně tajné 3/99, 4/99, 3/05 a 3/08.
HPM ročník XIV. – Ivo Pejčoch – Těžký křižník Canarias.
Září 1938 – Role a postoje spojenců ČSR – Miloslav John.
Dějiny světa, svazek IX – L. I. Zubka, A. M. Zubinský a G. N. Sevosťjanov.
Dějiny světa, svazek X. – V. V. Kurasov, A. M. Někrič.
Krev, slzy a pošetilost v nejtemnější hodině 2. světové války – Len Deighton.
Druhá světová válka – Úplná historie – Martin Gilbert.
Blitzkrieg od Hitlerova nástupu po pád Dunkergue - Len Deighton.
Druhá světová válka – John Keegan.
Polské tažení Hitler a Stalin rozbíjejí Polskou republiku – Janusz Piekalkiewicz.
Tanková válka 1939 – 1945 - Janusz Piekalkiewicz.
Letecká válka 1939 – 1945 - Janusz Piekalkiewicz.
Námořní válka 1939 – 1945 - Janusz Piekalkiewicz.
Historie německé armády 1939 – 1945 – Philippe Masson.
Slovenská armáda 1939 – 1945 – Charles K. Kliment, Břetislav Nakládal.
Hitlerovi válečníci – Guido Knopp.
Německé obrněné jednotky – Horst Scheibert.
Hitlerovy elitní jednotky – Lucas Cooper.
Němečtí parašutisté ve II. světové válce – Volkmar Kühn.
Operace Jubilee, Dieppe 1942 – Norman Franks.
Narvik – Donald Macintyre.
Ocelová lavina – Darius Jedrzejewski, Zbigniew Lalak.
Bitva o Británii – Leonard Mosley a redakční kolektiv Time-Life Books.
Černí andělé, Historie zbraní SS – Rupert Butler.
Historie válek – David Brownstone a Irene Franck.
Neznámé špionážní operace KGB – Mitrochinův archiv – Christopher Andrew, Vasilij Mitrochin.
Den D, 1944, Hlasy z Normandie – Robin Neillands, Roderick de Normann.
Druhá světová válka den za dnem – Donald Sommerville.
Svět ve válce 1939 – 1945 – Dr. Duncan Anderson, Dr. Stephen Badsey, David Chandler, Dr. Paddy Griffith, Sean McKnight, Gary Sheffield.
Marcel Jullian – Bitva o Británii – červenec-září 1940
Alan Cooper – Cíl Drážďany.
Boje o Itálii 1943 až 1945 – Dominick Graham a Shelford Bidwell.
Hitlerovy horské jednotky – James Lucas.
http://www.palba.cz/viewtopic.php?t=1176,
http://www.palba.cz/viewtopic.php?t=1179
http://www.palba.cz/viewtopic.php?t=1193
http://www.palba.cz/viewtopic.php?t=1209
a v nich následné diskuze.
Miloš Hubáček – Bitva u Matapanu.
Miloš Hubáček - INVAZE.
Válka v Normandii. Ode Dne D k St. Lo,
německýma očima - Vince Milano a Bruce Conner.
Charles Kirkpatrick - Spory o druhou frontu.
Stephen Badsey - Příprava operace Overlord.
Detlef Vogel - Německá obrana.
Edward Marolda - Operace Neptune.
Steven J. Zaloga - Den D 1944 Pláž OMAHA.
Roger Cirillo, Stephen Badsey - Den D.
Charles Kirkpatrick - Soustřeďování sil.
Alfred Price - Vzdušné boje.
Nigel de Lee - Boje v Ńormandii.
Nigel de Lee - Průlom.
Bernard Nalty - Invaze do jižní Francie.
Roger Cirillo - Pronásledování k Sieně.
John Prager, C. W. Star Busmann - Bitva u Arnhemu a válka v Západní Evropě.
Generálmajor R. E. Urquhart, CB DSO a Wilfred Greatorex - ARNHEM.
Jaroslav Hrbek - ARNHEM 1944.
Tim Saunders - NIJMEGEN - Operace Market Garden (americká 82. vzdušná výsadková divize a gardová obrněná divize).
Donald R. Burgett - CESTA DO ARNHEMU - Křičící orel v Holandsku.
Frank Steer - ARNHEM - Operace Market Garden - Přistávací plochy a Oosterbeek.
A. Korthals Altes a N. K. C. A. in´t Veld - ZAPOMENUTÁ BITVA. ( The Forgotten Battle)
Jaroslav Hrbek – Tobruk 1941.
Janusz Ledwoch – Afrikakorps.
Paul Carell – Lišky Pouště.
Janusz Piekalkiewicz – Rommel – Tajná válka v Africe.
Dwight David Eisenhower – INVAZE DO EVROPY.
Harry C. Butcher – TŘI ROKY s EISENHOWEREM.
Jiří Brož – STŘEDOMOŘÍ V OHNI DRUHÉ SVĚTOVÉ VÁLKY.
D – DAY OPERACE OVERLORD, dle nakladatelství Salamander
Den D 1944 Pláž Omaha, - Steven J. Zaloga, Howard Gerrard.
Books Ltd, Londýn.
Další související historická literatura.
Mé dlouholeté poznámky a mapy.
Z webu http://www.Palba.cz je použito jako podklad a upoutávka:
V subkapitole – Armády 1918 – 1945 u Francie zde:
http://www.palba.cz/viewforum.php?f=143
a zde jednotlivé sekce:
a) Pozemní a cizinecká legie – (články od Kačermiroslav, Sa 58 a Bruno):
http://www.palba.cz/viewforum.php?f=160
b) Letectvo – ( články YAMATO, Kačermiroslav a Fatale):
http://www.palba.cz/viewforum.php?f=161
c) Námořnictvo – (ovládal Norad – Nelson):
http://www.palba.cz/viewforum.php?f=162
d) Opevnění a bunkry – (od Bruna a Lorda):
http://www.palba.cz/viewforum.php?f=48
Aby pak důležitou smlouvu o porážce Francie z 22. června 1940 dodal Kačermiroslav v sekci
e) Ostatní:
http://www.palba.cz/viewtopic.php?t=3463
V subkapitole – Armády 1918 – 1945 pak nalezneme - Británie viz zde:
http://www.palba.cz/viewforum.php?f=139
kde jsou pak jednotlivé sekce, a v nich potom musíš otevřít - Pozemní vojsko:
http://www.palba.cz/viewforum.php?f=154
tam teprve otevřeš Obrněná technika – (především YAMATO, TonyHazard a Easy_Company) zde:
http://www.palba.cz/viewforum.php?f=241
aby pak ještě následovaly odkazy od Sa 58:
http://www.palba.cz/viewtopic.php?t=3351
a Thór:
http://www.palba.cz/viewtopic.php?t=2936
http://www.palba.cz/viewtopic.php?t=2892
http://www.palba.cz/viewtopic.php?t=2821
Royal Navy (především Norad – Nelson a také trochu Mikhassel. Dralno):
http://www.palba.cz/viewforum.php?f=153
Letectvo:
http://www.palba.cz/viewforum.php?f=99
pak má své podsekce:
Stíhací letouny – (xradar, YAMATO, Tempík, Reisen):
http://www.palba.cz/viewforum.php?f=216
Bombardovací a bitevní letouny – (Haness, YAMATO):
http://www.palba.cz/viewforum.php?f=217
Ostatní letouny – (Kačermiroslav):
http://www.palba.cz/viewforum.php?f=218
Různé – (od Haness, Ikala, Lord a YAMATO):
http://www.palba.cz/viewforum.php?f=220
A starší neaktualizovaný článek od Fatale:
http://www.palba.cz/viewtopic.php?t=1180
O Německé obrněné technice je možné se na Palbě dozvědět na tomto odkaze v subkapitolách zde http://www.palba.cz/viewforum.php?f=138
Tanky a stíhače tanků:
http://www.palba.cz/viewforum.php?f=116
od Sa 58, YAMATO, TonyHazard.
Samohybná děla http://www.palba.cz/viewforum.php?f=117 také od Sa 58 a YAMATO.
Mnoho dalších věcí, jako jsou OA – Obrněné Automobily - na tomto odkaze http://www.palba.cz/viewforum.php?f=17 také od Sa 58.
Z letecké techniky jsou to především v subkapitole Luftwaffe
http://www.palba.cz/viewforum.php?f=20
u Stíhacích letadel http://www.palba.cz/viewforum.php?f=112
monografie Hans S a YAMATO, stejně jako u Bombardovacích a bitevních http://www.palba.cz/viewforum.php?f=113
a u Ostatních http://www.palba.cz/viewforum.php?f=192
je to pak Tunac, Haness, Hans S a YAMATO.
Vybavení letounů http://www.palba.cz/viewforum.php?f=193je od Ikala, Eda a Sa 58.
O Itálii jsou pak jednotlivé subkapitoly zde:
http://www.palba.cz/viewforum.php?f=142


Případné doplnění a diskuzi prosím směřujte na tento odkaz:

http://www.palba.cz/viewtopic.php?f=137&t=58&start=40
ObrázekObrázekObrázek
Odpovědět

Zpět na „Pozemní boje 1944 - 1945“