XIV. díl. Operace MARKET GARDEN Č 61.

Od Normandie po kapitulaci Německa

Moderátoři: michan, Pátrač

Odpovědět
Uživatelský avatar
michan
2. Generálporučík
2. Generálporučík
Příspěvky: 6814
Registrován: 28/10/2005, 13:43

XIV. díl. Operace MARKET GARDEN Č 61.

Příspěvek od michan »

XIV. díl. Operace MARKET GARDEN. Č 61.

Mapa útočné činnosti britské 21. Skupiny armád polního maršála Montgomeryho, v severní

Obrázek

části západní Evropy v době od 16. října do 10 listopadu 1944.
Bylo 24. října 1944, když američtí výsadkáři ze 101. vzdušně-výsadkové divize začali několik dní vést běžnou službu v obranných postaveních na území zvaném Ostrov. Tehdy vlastně z různými místními bojovými činnostmi ustrnula celá západní fronta. Do těchto chvil probíhaly po celé západní frontě místní ofenzívy, ve kterých Britové dobíjeli okolí Antverp a narovnávali neforemnou frontu - pytel - před sebou a také Američané se snažili, v místně omezených útocích, získat co nejvíce území směrem do Říše. V zázemí si logistika budovala vše, co potřebovala pro závěrečné ofenzívy do "Velkoněmecké Říše" - do území Hitlerova Německa.

Pluky "Křičících orlů", včetně 506. parašutistického pluku, si polepšily, neboť dostaly, stále pod britskou logistikou, kanadské kuchaře, kteří přeci jenom lépe znali americkou kuchyni, kterou hned servírovali výsadkářům.
Od velitele počínaje, přes důstojníky, až po jednotlivé výsadkáře, to v konci října již mezi "Křičícími orli" přímo vřelo.
Všude se diskutovalo o tom, že vlastně výsadkáři ztratili svou výlučnost, že jsou výsadkáři.
Polní maršál Montgomery z nich udělal vlastně pěchotu a vůbec nepřihlížel na specifikum výsadkářských jednotek. V říjnu se všem zdálo, že nemají naději, že by se běh událostí v dohledné době nějak změnil.
Vždyť již před týdnem - myšleno týdnem před 24. říjnem - požádal velitel 1. vzdušně-výsadkové armády, generál Brereton, polního maršála Montgomeryho, aby všechny americké výsadkové jednotky v Holandsku uvolnil a nahradil je britskými jednotkami. Monty nic!!!
Brereton znovu podal žádost, znovu byl ignorován. Poté Brereton Montgomerymu napsal, že zadržování parašutistů v zákopech, jako pěchoty, porušuje jedno ze základních pravidel taktiky výsadkových vojsk. A Monty opět nic a stále držel obě výsadkové divize, jak 82. tak 101., v zákopech. Počty amerických výsadkářů v divizích se v obraně a následných protiútocích neustále snižovaly. Rostly počty zabitých a raněných. Jediné co Monty pro americké výsadkáře udělal bylo, že jejich obrany proložil zvýšeným počtem britských dělostřeleckých baterií, když přidal i britské dalekonosné dělostřelectvo.
Ač to nebylo zvykem, porušil Brereton "zajetou" subordinaci a případ "výsadkáři, jako pěchota" předložil generálu Eisenhowerovi, vrchnímu veliteli spojeneckých vojsk v Evropě.

(Informace pro Č 61., 62. a 63. jsem čerpal z - Cesta do Arnhemu Křičící orel v Holandsku - Donald R. Burgett, podobné a stejné informace jsem čerpal také z Jaroslav Hrbek - ARNHEM 1944, když další informace pro popis jsem čerpal také z historických podkladů a z mých letitých zápisů a poznámek a také z historické literatury jako je: John Prager, C. W. Star Busmann - Bitva u Arnhemu a válka v Západní Evropě., Generálmajor R. E. Urquhart, CB DSO a Wilfred Greatorex - ARNHEM. Tim Saunders - NIJMEGEN - Operace Market Garden /americká 82. vzdušná výsadková divize a gardová obrněná divize/., Frank Steer - ARNHEM - Operace Market Garden - Přistávací plochy a Oosterbeek., A. Korthals Altes a N. K. C. A. in´t Veld - ZAPOMENUTÁ BITVA. /The Forgotten Battle/ a dalších použitých pramenů - Použité podklady - na konci článků.)

Z celé vzniklé situace, ( dnes by se řeklo - kauzy") byl v říjnu viditelně rozladěn i generál Eisenhower, který si dobře uvědomoval, stejně jako každý poslední voják ve spojeneckých řadách, že "Operace MARKET GARDEN" skončila, a to neúspěchem. Nejhorší na celé věci bylo, že neúspěch pokračoval tím, že krvácely "drahé, těžce výcvikem získané výsadkové jednotky" v opotřebovací válce vedené Montym.
Momentální situace v konci října byla taková, že Němcům v tu dobu došly síly, aby mohli tvrdě útočit na jih a Britové po neúspěšné "Operaci MARKET GARDEN" neměli dostatek sil, aby nějak výrazně, hlavně úspěšně, zaútočili přes Dolní Rýn do Říše. Na velkou spojeneckou ofenzívu to tehdy - Na Západní frontě - nevypadalo nikde...!!!
Koncem října i v prostoru, kde proti sobě stáli Britové a Němci, vznikla patová situace, kdy by jakýkoliv útok jedné, nebo druhé strany, skončil vykrvácením obou válčících stran.
Monty tohle nechtěl vidět, neboť by musel uznat, že jeho plán útoku před Dolní Rýn do Říše selhal. Stále odmítal připustit, že byl poražen. A také proto zůstaly všechny žádosti generála Breretona o uvolnění amerických výsadkářů nepovšimnuty a nezodpovězeny.


A co Eisenhower?
Přemýšlel se štábem a přemýšlel, až dospěli k řešení:
Eisenhower, jak bylo jeho zvykem, stále ve své spojenecké rodině dbal na dodržení smíru. Proto rozhodl, že Monty bude mít k dispozici výsadkáře do doby, dokud Angličané nevyčistí od Němců celou oblast okolí Antverp. Až se tak stane, musí polní maršál Montgomery okamžitě vyjmout americké výsadkáře ze své působnosti a ti budou staženi z Holandska!


(Zde je mapa útoků britských a kanadských sborů, které od 2. října útočily z prostoru Antverp

Obrázek

a ústí řeky Šeldy, od 2. října do 10. listopadu, s cílem ovládnou a obsadit celou oblast a narovnat frontu.)
Velitelům výsadkářů a ani samotným výsadkářům se to moc nelíbilo, neboť velmi dobře znali pomalost a váhavost polního maršála Montgomeryho a tak předpovídali, že jejich nasazení může také trvat měsíce...!!! Výsledek tedy byl, že zatím stále patřili Montymu!!!!

Po rozhodnutí, že zůstávají u Britů, došlo na území zvaném Ostrov k reorganizaci a prapory 506. parašutistického pluku se přesunuly blíže k Arnhemu, kde měly poblíž vodní hráze, u tamního železničního mostu zaujmout obranu. Němci po všech těchto útocích, které jsme si řekli, do II. dekády října, obsadili v těchto místech oba rýnské břehy, včetně železničního mostu, a po nezdařené MARKET GARDEN drželi i hlavní dálniční most do Arnhemu. Na jih od řeky Dolní Rýn byly obranné pozice amerických výsadkářů odděleny od Němců hrází, která vedla rovnoběžně s řekou. Pozice obou soupeřů pak vypadaly tak, že Němci seděli na severní straně hráze a američtí výsadkáři na jižní straně hráze. Jižní obrannou stranu hráze Spojenců oddělovala od Němců železnice, která vedla z jihu na sever přes řeku Dolní Rýn. Tam pak byli Němci na východní straně a výsadkáři na západní. Styčný bod železnice a hráze bylo území, které pak tvořilo samostatný a svérázný kout, ve kterém se zuřivě bojovalo jak mezi jednotlivci, tak i mezi jednotkami. Probíhaly tam i tankové útoky a protiútoky, aby jedna z válčících stran získala vládu nad tímto územím - nad jižním koncem železničního mostu. Celé tohle území si vysloužilo přezdívku - "Hřbitovní kout".
Tady nechám na chvilku promluvit nejprve Burgetta, o období, době a zároveň i popsal ona místa, když v "Hřbitovním koutě" převzali američtí výsadkáři strážní službu, cituji:

"Znovu jsme byli převedeni na anglické stravovací dávky a znovu jsme dostali rozkaz obsadit přední postavení přímo proti nepříteli.
Naše družstvo se přesunulo do malého domku u základny hráze a kolem něho si v obranném perimetru vyhloubilo okopy plné vody. Domek jsme používali jen tehdy, když jsme se umývali studenou vodou z přilby, nebo chtěli uniknout dešti, pokud jsme neměli hlídku. Zbytek času jsme trávili v pohotovosti v okopech, z nichž jsme pozorovali hráz a terén obsazený Němci na protější straně řeky."

V přidělených směnách pak jednotlivé hlídky, zde třeba 4 lidi z družstva, odváželo auto do služby. Služba se odbývala v odposlouchávací stanici, těsně u železničního mostu. Auto je vždy odvezlo do krytého místa těsně u vody a oni se brodili vodou k malému domku, který těsně přiléhal k hrázi. V malém domku uvnitř byly ženijní pásky, které byly natažené od všech oken šikmo přes místnost. Ty pásky tam nebyly pro nic za nic. Pásky totiž sloužily k tomu, aby se za ně nikdo nepokoušel vlézt. Totiž všechna místa za a mezi nataženými páskami měly zastříleny němečtí ostřelovači. Němci si prokopali ze své strany do hráze tunely a na straně ke Spojencům si nechali jen malé otvory, ze kterých mohli, sami neviděni, střílet na spojenecké vojáky v jejich obranných postaveních. Do doby, než sem na hlídky přišli Burgett a spol, byli zastřeleni 3 američtí výsadkáři a několik Angličanů bylo zastřeleno a zraněno v okolí hráze. Britové tam také dali své ostřelovače, ale těm se nepodařilo německé specialisty odhalit. Němci stále zabíjeli a zraňovali. Mnozí výsadkáři vznesli námitku, že to asi nejsou vždy jen specialisté -ostřelovači, o čemž svědčilo i to, že bylo mnoho zraněných.
Američané, američtí výsadkáři, dobře věděli, že specialista-ostřelovač nezraňuje - ostřelovač specialista svým výstřelem vždycky zabije!!!
Domek byl stroze zařízen. Služba nesměla rozsvítit žádné světlo a přibližovat se k oknům. Jedno i druhé končilo smrtí. Většina služby probíhala ve stoje. Až někdy po půlnoci docházelo ke střídání. To se výsadkáři vydali po páskách zpět k náklaďáku, který je odvezl, když předtím poučili ty výsadkáře, kteří je vystřídali, o tom, co smějí a co nesmějí.

V posledních dnech měsíce října byli všichni výsadkáři u hráze informováni, že každý muž v oblasti území Ostrov vyfasuje prázdný 20ti litrový kanystr. Všichni, kdo se na území Ostrova nacházeli, byli instruováni, že pod pohrůžkou trestu musí mít kanystr neustále u sebe. Ať se hne, kam se hne.
Tehdy, ač to výsadkářům nebylo přímo řečeno, Němci informovali Brity, že jestliže z Ostrova neodejdou se všemi jednotkami, odstřelí Němci kus hráze a zaplaví celou oblast vodou. A jak si za chvíli řekneme, nebyla to jen nějaká planá hrozba. Němci to již na některých místech, nikoliv tedy zatím zde na Ostrově, již také provedli (viz. v Normandii - zatopení oblastí před pláží UTAH a zatopení oblasti před Le Havrem - rozlití řeky Seiny). I zde to zřejmě mysleli vážně.
ObrázekObrázekObrázek
Uživatelský avatar
michan
2. Generálporučík
2. Generálporučík
Příspěvky: 6814
Registrován: 28/10/2005, 13:43

Re: XIV. díl. Operace MARKET GARDEN Č 61.

Příspěvek od michan »

XIV. díl. Operace MARKET GARDEN Č 62.


Britská logistika obvyklým způsobem zařídila vydávání prázdných kanystrů americkým parašutistům. Na místa dislokace rot a praporů přijela nákladní auta. Roty se po družstvech a četách zařadily do zástupů a hned byla "Výdejna".
Každý výsadkář bez rozdílu hodnosti obdržel jeden prázdný kanystr od PHM a "bylo vymalováno".
Ke kanystru přišlo důrazné varování každému výsadkáři - jestliže kanystr ztratíš, nebo zahodíš, nebo budeš přistižen bez kanystru, hrozí ti válečný soud!!!
Zároveň byla všem zodpovězena otázka proč ten kanystr?
Výstraha říkala, že v jakoukoliv minutu, hodinu, či den může přijít vyhození vodní hráze do vzduchu a zaplavení okolní krajiny. Velení odhadovalo, že přílivová vlna bude vysoká až 5 metrů a mají to být právě ony prázdné kanystry, které výsadkáři zachrání život. Zároveň byl každý poučen, že až záplava přijde, musí se každý zavěsit na kanystr a plavat k nejbližšímu domu, stodole, nebo nějakému vyvýšenému terénu, který bude nejblíže.
Britové vůbec neuvažovali o tom, přes varování od Němců, že by své jednotky z Ostrova stáhli a přenechali tak Němcům krví zaplacené území, které tak pracně za cenu velkých ztrát, dobyli. Všichni, jak Britové, tak Kanaďané a pochopitelně i američtí výsadkáři, museli prostě na Ostrově zůstat.
A Němci?
Němci prostě viděli v území obsazeném Spojenci HROZBU! Od této hrozby, jak již bylo řečeno, mohl přijít spojenecký útok směrem na Arnhem a dál do Německa. Hrozby se Němci chtěli zbavit tak, že ji prostě zlikvidují zcela - vyhodí do povětří hráz a nemělo to trvat dlouho!
Britové však nezůstali tak nečinní, že by jen vydali kanystry. Začali ze svých postavení stahovat i všechna novější děla, především ta větších ráží - ráže 155 mm i s obsluhou. Na jejich místě provedli maskování, když dělo nahradili dřevěným sloupem veřejného elektrického vedení, které posadili na dřevěný vozík. Na konci takového dřevěného sloupu bylo zavěšeno rudé světlo baterky osvětlující "ústí hlavně". Palbu stažených děl nahradila stará opotřebovaná děla z 1. světové války, která na tom byla technicky nejhůř. Vše bylo vymyšleno tak, že až bude žádána dělostřelecká podpora 155 mm, budou tato stará děla střílet co nejrychleji a atrapy ze sloupů rozsvítí svá červená světla. Němci měli nabýt dojmu, že baterie dalekonosných děl zůstala na svých místech.
A pak to přišlo!!!
Dne 2. listopadu 1944 Němci splnili svou výhrůžku a hráz skutečně vyhodili do povětří (při zkoumání jsem narazil na 2 verze. Prvá verze, kterou říká třeba Burgett je, že Němci použili leteckou bombu, kterou umístili hluboko dovnitř hráze nedaleko Arnhemu a její výbuch vytvořil obrovskou trhlinu v hrázi. Druhá verze pak říká, že vyhození hráze do povětří bylo provedeno náložemi dynamitu německými ženisty).
Zde je odkaz na zátopy z webu, když podle této verze, Němci, 2. listopadu 1944, vyhodili hráz u Arnhemu pomocí dynamitu do povětří. V Překladači si nahoďte z holandštiny do češtiny, jsou tam i fotografie ze záplav:
http://www.oorlogsslachtoffersgemeenteb ... ndatie.htm
). Voda, která se z protržené hráze vyvalila, zaplavila oblast od Arnhemu až po Opheusden.
Samotný výbuch přišel skutečně bez výstrahy. Jednotlivá družstva amerických výsadkářů, ale i kanadských ženistů a britských dělostřelců, byla zachycena přílivem ve svých postaveních poblíž hráze. Většina se jich chopila prázdných kanystrů a začala přesně dodržovat pokyn, tedy plavala k vyvýšenému místu. Burgett nás seznamuje s tím, jak to vypadalo u jeho družstva a co následovalo, cituji:

"Vyškrábali jsme se na střechu domku a čekali, každý se svým kanystrem po boku. Seděli jsme na střeše jako slepice na bidýlku a strávili jsme tak několik hodin pozorováním kanadských ženistů, jak sbírají z blízkých střech na útočné čluny naše kamarády. Malé čluny se vždycky naplnily trosečníky, odjely a vrátily se pro další. Přivolali jsme Kanaďany a ti nás ujišťovali, že budeme už brzy na řadě. Jeden Kanaďan na útočném člunu, který měl z toho všeho, jak se zdálo, velké potěšení, nás konečně sebral. Křenil se na nás, když jsme se pracně škrábali do člunu. Do člunu se vešlo šestnáct až dvacet lidí a byl hnán velkým přívěsným lodním motorem. Protože jsem zvědavý, vyptával jsem se na motor. Vyrůstal jsem jako dítě za krize v městě Michiganu s jeho dvanácti tisíci jezery a strávil mnoho času na vodě - ale vždy jen na vorech. Vzpomínám si, že jsem viděl jen jediný přívěsný motor. Patřil jednomu sousedovi a byl tak malý, že se dal přenášet v ruce. Přívěsný motor našeho člunu byl velký a já jsem byl na něj zvědavý.
Kanadský ženista mi řekl, že je to americký výrobek o padesáti koňských silách. Byl prostě nádherný. Čněl na konci člunu do téměř dvoumetrové výše a vážil sto kilogramů. Od toho dne jsem snil, že budu mít někdy podobný, ale nikdy se mi ten sen nesplnil."

Tolik tedy Burgett a jeho prožitky.
Kanadský ženista vyložil celé družstvo a i další na suchou zem na vyvýšenině, kde se shromažďovaly roty A, B, C a D z 1. praporu.
Když se zjišťoval rozsah záplav, vidělo velení 101. vzdušně-výsadkové divize, že voda nezasáhla ani celou divizi, ba dokonce ani celý 506. parašutistický pluk a že skutečně zasaženi vodou byli jen ti, kdo byli v okamžiku protržení hráze v bezprostřední blízkosti.
(Nejprve tedy mapa fronty Britů od 2. do 7. prosince 1944, když už předtím oblast zvanou

Obrázek

Ostrov opustila americká 101. vzdušně- výsadková divize, viz další texty. )
Němci měli vše dobře vymyšleno, neboť nyní to byli oni, kdo seděli v předsunutých pozicích na hrázi, viz mapa pozic od 11. září do 15. prosinci 1944, před útokem v Ardenách. Je zde vidět, že Němci Spojence po zatopení oblasti Ostrov, později, vytlačili až skoro k Nijmegenu.

Obrázek

Oblast Ostrova mají takřka celou k 15. prosinci obsazenou.

Po záplavách dne 2. listopadu pak američtí výsadkáři prožívali ve svém úseku takřka posádkovou činnost a službu, kterou nazývali odpočinkovými dny. To přesto, že okolo nich neustále dopadala rušivá německá dělostřelecká palba a v předsunutých pozicích i palba ručních zbraní.
Montgomery je stále nepropouštěl ze svých služeb.

Pak přece jenom přišel 11. listopad Den příměří a americká 82. vzdušně-výsadková divize "vše zabalila" a nastoupila před nákladními automobily. Provedla rozlučku a opustila nijmegenský prostor, když jejich pozice převzaly britské jednotky. V polovině III. dekády měsíce listopadu, asi po 14ti dnech od odjezdu 82., přišel k 506. parašutistickému pluku, pluk Skotů. Poslechněme si jak střídání popsal Burgett, cituji:

"O dva týdny později, když jsme byli v poměrně klidné oblasti a pojídali z amerických dávek 'Deset v jedné krabici', připochodoval po silnici do naší blízkosti pluk Skotů. Byli oděni do regulérních britských battledresu, a když se blížili k našim pozicím, slyšeli jsme hlasité pištění dud. Zaslechli jsme je, když byli ještě hodně daleko, a vyběhli jsme k silnici podívat se, jak kolem nás pochodují. Jejich kolona však zastavila a vřískání dud umlklo. Naši důstojníci byli velmi formálním způsobem 'uvědomeni' o tom, že jsme oficiálně uvolněni ze služeb pod velením polního maršála Montgomeryho a máme rozkaz odejít."

Tolik Burgett.
Následovalo rutinní nakládání na kanadské náklaďáky. Výsadkáři znovu přejeli most k Nijmegenu směrem na jih. Poté přijeli k nějakému klášteru, kde si Britové zřídili logistické středisko. Výsadkáři odevzdali zbraně, vysvlékli šaty a absolvovali svou první sprchu po 72 dnech. V další místnosti dostali od ponožek až po čepici vše, včetně skokanské kombinézy. Všichni si oblékli parádní uniformy, přes které ještě oblékli bojové kombinézy.
Venku nastoupili tentokrát na anglické náklaďáky a angličtí řidiči je vezli Holandskem směrem na jih. Jak vše viděl Burgett, když opouštěl v listopadu 1944 Holandsko, včetně emocí výsadkářů i jeho a co viděli, cituji:

"Když jsme projížděli městy a městečky, Holanďané, kteří nás zahlédli, přestali pracovat, ať se zaměstnávali čímkoli a volali: 'Sedmnáctého září, sedmnáctého září.' Po celou dobu drželi ruce zvednuté s prsty ukazujícími písmeno 'V', jako symbol vítězství.
Tito lidé nezapomněli. Pomáhali nám v každé situaci, dokonce za cenu vlastních životů. Toto byla jejich země. Němci v ní byli už příliš dlouho. Na obzoru se rýsovala svoboda.
Náš konvoj projížděl městy, o které jsme tak tvrdě bojovali:
Gravenem, Udenem, Veghelem, Koeveringem, St. Oedenrodem, Sonem a Eindhovenem.
Opustili jsme frontu v Holandsku dne 27. listopadu a byli konečně vyvezeni ze země dne 28. listopadu 1944. Strávili jsme nepřetržitých dvaasedmdesát dnů na holandské frontě. V této době 101. vzdušně-výsadková divize utrpěla 3 792 ztrát. Náš konvoj směřoval na své třicetišestihodinové cestě do Mourmelonu-le-Grand, staré vojenské základny z 1. světové války ve Francii. Tím skončila naše bitva o silnici do Arnhemu."
ObrázekObrázekObrázek
Uživatelský avatar
michan
2. Generálporučík
2. Generálporučík
Příspěvky: 6814
Registrován: 28/10/2005, 13:43

Re: XIV. díl. Operace MARKET GARDEN Č 61.

Příspěvek od michan »

XIV. díl Operace MARKET GARDEN Č 63.

5) Boj americké 82. vzdušně-výsadkové divize v okolí Nijmegenu a britský 30. as.
Nejblíže k Arnhemu, k britské 1. vzdušně-výsadkové divizi, v Operaci MARKET GARDEN,

Obrázek

operačně působila americká 82.vzdušně-výsadková divize, které velel brigádní generál,

Obrázek

vlastně v té době již generálmajor, James Maurice Gavin.
Životopis generála Gavina do Operace MARKET GARDEN, byl skutečně pestrý a v začátku i těžký, a já některé momenty napíši, když podrobnější informace z jeho životopisu lze čerpat na těchto odkazech:
http://www.airborne-museum.org/en/histo ... s-m-gavin/
http://en.wikipedia.org/wiki/James_M._Gavin
James Maurice Gavin se narodil 22.3. 1907 v Brooklynu a tehdy bylo jeho jméno Nally James Ryan a až do dvou let byl v sirotčinci v klášteře milosrdných. V roce 1909 jej adoptovali Martin a Marie Gavinovi.
Ještě napíši, že po složitém a pohnutém mládí - viz odkazy - díky své píli a studiu ve svém volném čase, a to hlavně pak při službě v armádě si doplnil vzdělání. Když 1.4. 1924 skládal v americké armádě přísahu, lhal o svém skutečném datu narození. Po čtyřech letech tvrdé práce, absolvoval v červnu 1929 West Point a byl povýšen na poručíka.
Zkrátím vše a ještě napíši, že je ještě pro nás důležité, že byl k 10.10. 1943 povýšen do hodnosti brigádního generála a tak se v 36ti letech stal nejmladším generálem v americké armádě. V Itálii, na Sicílii, 1943 velel 505. parašutistickému pluku z 82. vzdušně-výsadkové divize.
Jeho poslední nasazení před MARKET GARDEN bylo v "Den D" v Normandii, - v Operaci OVERLORD, viz. Č 31, 32 a 33.,
http://www.palba.cz/viewtopic.php?f=137&t=5347
, kde vedl výsadkáře do útoku proti mostu La Fiere poblíž městečka Sainte-Mere-Eglise) . Po skončení bojů v Normandii byl povýšen na generálmajora a stal se velitelem 82. vzdušně-výsadkové divize za povýšeného generála Ridgwaye (generál Ridgwaye pak velel 18. /XVIII./ vzdušně-výsadkovému sboru, v nově vzniklé 1. vzdušně-výsadkové armádě, viz Č 7. zde:
http://www.palba.cz/viewtopic.php?f=137&t=5752
).
Nyní snad ještě složení americké 82. vzdušně-výsadkové divize v době operace MARKET GARDEN, které je již napsáno zde, v Č 10:
http://www.palba.cz/viewtopic.php?f=137&t=5755
, dále něco všeobecného o Zpravodajských informacích v době před MARKET GARDEN, viz zde v Č 13 a dál: http://www.palba.cz/viewtopic.php?f=137&t=5759
v Č 16 všeobecně o Němcích, jejich obraně v době Operace MARKET GARDEN, pro připomenutí:
http://www.palba.cz/viewtopic.php?f=137&t=5767
, jakož i něco z Německých úvah, před Operací MARKET GARDEN, je v Č 19:
http://www.palba.cz/viewtopic.php?f=137&t=5780

My začneme o něco více detailněji o americké 82. vzdušně-výsadkové divizi - někde u plánování Operace MARKET GARDEN - přímo u generála Gavina a jeho štábu, když všeobecně o plánování celé operace MARKET GARDEN hovoříme zde, v Č 7:
http://www.palba.cz/viewtopic.php?f=137&t=5752

Plán Operace MARKET GARDEN americké 82. vzdušně-výsadkové divize( divize All American).
Zde něco i z webu:
http://en.wikipedia.org/wiki/82nd_Airborne_Division

Jak říkají všechny historické prameny(uvedené u Č 61), nebyl ani plán Operace MARKET GARDEN, sestavený za účasti generála Gavina, jeho štábem divize, - již při a po plánování - nijak dokonalý!!!!
Ano.
Štábní důstojníci a Gavin museli totiž respektovat mnoho věcí, které jim nadřízené štáby " doslova nadiktovaly"!!!
Všeobecně, jsou obtíže, které nadřízené štáby, jako - Respektujte - nadiktovaly divizím, popsány, viz respektování požadavků letectva shrnuté v bodech a), b), c), d) v Č 9.
http://www.palba.cz/viewtopic.php?f=137&t=5752

Jak plyne z historických pramenů uvedených v Č 61 a na konci článků, obtíže, které z takového "diktátu" americkou 82. čekaly, a Gavin si obtíží byl vědom, popisuje sám generál, když zároveň vysvětluje poslání divize v prostoru Nijmegenu, cituji tedy Tima Saunderse, který vše vybral z popisu samotného Gavina:

" Úkolem 82. vzdušně-výsadkové divize bylo zmocnit se dlouhého mostu v Grave přes řeku Maasu, dobýt a ubránit kopcovitý terén v sousedství Groosbeeku, obsadit alespoň jeden ze čtyř mostů přes kanál Maasa-Waal a konečně dobýt velký most ve městě Nijmegenu... Pokud jde o mne, měl jsem obavy z přílišného rozptýlení výsadkářů, ke kterému dojde při prvním seskoku. Nevyhnutelně vzniknou široké mezery v perimetru, který mám obsadit a bránit, a bude se muset učinit několik velmi obtížných rozhodnutí, pokud jde o místa přistání. Již z prvních výsadkových operací v Sicílii jsme se poučili, že je výhodnější přistát blízko cíle a smířit se s vyššími ztrátami, než se k cíli probojovávat na zemi. Na druhé straně jsme dostali za úkol obsadit tolik cílů na tak velkém prostoru - přibližně téměř 48 km - , že mohlo dojít k úplné ztrátě kontroly již v okamžiku přistání, když se předem pečlivě neuváží, že se jednotlivým jednotkám musí přidělit přesně stanovené cíle."

Slova, která Gavin napsal prakticky vykreslují co vše se pak skutečně u 82. v Operaci MARKET GARDEN stalo, i když byly všechny zásady zde popsané tak trochu i dodrženy.
Pojďme tedy dál a " pěkně popořadě":
Specifika úkolů 82. vzdušně-výsadkové divize, také zvané "All American" byla o trochu jiná, než tomu bylo u britského 30. as a jeho Gardové obrněné divize na čele, stejně jako byla jiná i u 101. v tom, že jak Britové tak 101. se musely probojovávat přes předsunuté německé jednotky, které stály před britskou 2. A a jejími sbory v prvém sledu.
Kdežto dle všech vyšších štábů, měla americká 82. vlastně bojovat, něco jako v týlu přední německé fronty...!!!
Jinými slovy měla bojovat někde, kde budou jen, německé rozbité jednotky na doplnění, týlaři, spojaři, nemocní a pomocné jednotky.....!!!!
Že se jednalo o příliš optimistické úvahy se ukázalo velmi rychle. Velmi rychle byly všichni na spojenecké straně "probuzeni"!
Velmi rychle je Němci přesvědčili o svých dlouholetých válečných zkušenostech, o své vojenské vyzrálosti, organizačních schopnostech ve vytváření odolné a velice účinné obrany.
Ve skutečnosti prostě jak zpravodajci Spojenců, ti především, ale i ostatní ve Spojeneckých štábech podcenili, že prostor, kde měla v MARKET GARDEN americká 82. vzdušně- výsadková divize, je velice specifický....!

Totiž prostor bojového nasazení, operačního působení americké 82. vzdušně výsadkové divize, byl v těsném sousedství hranice holandského vojenského prostoru s Německým vojenským okruhem IV ( Wehrkreis IV ) v Třetí říši.
A ve Wehrkreis IV toho bylo až příliš mnoho...
V Německém vojenském okruhu IV, bylo rozmístěno velké množství výcvikových škol všech možných druhů zbraní, včetně těch těžkých ( od pěchotních škol, přes minometné dělostřelecké až po tankové).
Byly tam také samozřejmě i ty týlové, včetně týlových jednotek, kde byli i ranění na doléčení. Byli tam i nekvalitní jednotky skládající se i z tzv "kryplů" - nedoslýchaví vojáci a vojáci trpící žaludečními obtížemi.

No a již všeobecně bylo řečeno, že ani 82. nevěděla, že v jejím prostoru se dává dohromady německý 2. ts SS(II. ts SS) generála Bittricha. Informace o německé 9. a 10. td SS, z tohoto 2. ts SS prý měla americká 82., její štáb, včetně Gavina, tak na 20%, což bylo hodně málo, jak se, a to velice rychle, měla americká výsadková divize v samotné Operaci MARKET GARDEN přesvědčit.


Použité podklady:


Duce – Anatomie jedné kariéry – Luboš Taraba.
Adolf Hitler a jeho cesta k moci – Rainer Zitelmann.
Nacismus – Alessandra Minerbiová – editor: Flavio Florani.
Pakty Stalina s Hitlerem – výběr z dokumentů 1939 a 40 – Naše vojsko.
Přísně tajné 3/99, 4/99, 3/05 a 3/08.
HPM ročník XIV. – Ivo Pejčoch – Těžký křižník Canarias.
Září 1938 – Role a postoje spojenců ČSR – Miloslav John.
Dějiny světa, svazek IX – L. I. Zubka, A. M. Zubinský a G. N. Sevosťjanov.
Dějiny světa, svazek X. – V. V. Kurasov, A. M. Někrič.
Krev, slzy a pošetilost v nejtemnější hodině 2. světové války – Len Deighton.
Druhá světová válka – Úplná historie – Martin Gilbert.
Blitzkrieg od Hitlerova nástupu po pád Dunkergue - Len Deighton.
Druhá světová válka – John Keegan.
Polské tažení Hitler a Stalin rozbíjejí Polskou republiku – Janusz Piekalkiewicz.
Tanková válka 1939 – 1945 - Janusz Piekalkiewicz.
Letecká válka 1939 – 1945 - Janusz Piekalkiewicz.
Námořní válka 1939 – 1945 - Janusz Piekalkiewicz.
Historie německé armády 1939 – 1945 – Philippe Masson.
Slovenská armáda 1939 – 1945 – Charles K. Kliment, Břetislav Nakládal.
Hitlerovi válečníci – Guido Knopp.
Německé obrněné jednotky – Horst Scheibert.
Hitlerovy elitní jednotky – Lucas Cooper.
Němečtí parašutisté ve II. světové válce – Volkmar Kühn.
Operace Jubilee, Dieppe 1942 – Norman Franks.
Narvik – Donald Macintyre.
Ocelová lavina – Darius Jedrzejewski, Zbigniew Lalak.
Bitva o Británii – Leonard Mosley a redakční kolektiv Time-Life Books.
Černí andělé, Historie zbraní SS – Rupert Butler.
Historie válek – David Brownstone a Irene Franck.
Neznámé špionážní operace KGB – Mitrochinův archiv – Christopher Andrew, Vasilij Mitrochin.
Den D, 1944, Hlasy z Normandie – Robin Neillands, Roderick de Normann.
Druhá světová válka den za dnem – Donald Sommerville.
Svět ve válce 1939 – 1945 – Dr. Duncan Anderson, Dr. Stephen Badsey, David Chandler, Dr. Paddy Griffith, Sean McKnight, Gary Sheffield.
Marcel Jullian – Bitva o Británii – červenec-září 1940
Alan Cooper – Cíl Drážďany.
Boje o Itálii 1943 až 1945 – Dominick Graham a Shelford Bidwell.
Hitlerovy horské jednotky – James Lucas.
http://www.palba.cz/viewtopic.php?t=1176,
http://www.palba.cz/viewtopic.php?t=1179
http://www.palba.cz/viewtopic.php?t=1193
http://www.palba.cz/viewtopic.php?t=1209
a v nich následné diskuze.
Miloš Hubáček – Bitva u Matapanu.
Miloš Hubáček - INVAZE.
Válka v Normandii. Ode Dne D k St. Lo,
německýma očima - Vince Milano a Bruce Conner.
Charles Kirkpatrick - Spory o druhou frontu.
Stephen Badsey - Příprava operace Overlord.
Detlef Vogel - Německá obrana.
Edward Marolda - Operace Neptune.
Steven J. Zaloga - Den D 1944 Pláž OMAHA.
Roger Cirillo, Stephen Badsey - Den D.
Charles Kirkpatrick - Soustřeďování sil.
Alfred Price - Vzdušné boje.
Nigel de Lee - Boje v Ńormandii.
Nigel de Lee - Průlom.
Bernard Nalty - Invaze do jižní Francie.
Roger Cirillo - Pronásledování k Sieně.
John Prager, C. W. Star Busmann - Bitva u Arnhemu a válka v Západní Evropě.
Generálmajor R. E. Urquhart, CB DSO a Wilfred Greatorex - ARNHEM.
Jaroslav Hrbek - ARNHEM 1944.
Tim Saunders - NIJMEGEN - Operace Market Garden (americká 82. vzdušná výsadková divize a gardová obrněná divize).
Donald R. Burgett - CESTA DO ARNHEMU - Křičící orel v Holandsku.
Frank Steer - ARNHEM - Operace Market Garden - Přistávací plochy a Oosterbeek.
A. Korthals Altes a N. K. C. A. in´t Veld - ZAPOMENUTÁ BITVA. ( The Forgotten Battle)
Jaroslav Hrbek – Tobruk 1941.
Janusz Ledwoch – Afrikakorps.
Paul Carell – Lišky Pouště.
Janusz Piekalkiewicz – Rommel – Tajná válka v Africe.
Dwight David Eisenhower – INVAZE DO EVROPY.
Harry C. Butcher – TŘI ROKY s EISENHOWEREM.
Jiří Brož – STŘEDOMOŘÍ V OHNI DRUHÉ SVĚTOVÉ VÁLKY.
D – DAY OPERACE OVERLORD, dle nakladatelství Salamander
Den D 1944 Pláž Omaha, - Steven J. Zaloga, Howard Gerrard.
Books Ltd, Londýn.
Další související historická literatura.
Mé dlouholeté poznámky a mapy.
Z webu http://www.Palba.cz je použito jako podklad a upoutávka:
V subkapitole – Armády 1918 – 1945 u Francie zde:
http://www.palba.cz/viewforum.php?f=143
a zde jednotlivé sekce:
a) Pozemní a cizinecká legie – (články od Kačermiroslav, Sa 58 a Bruno):
http://www.palba.cz/viewforum.php?f=160
b) Letectvo – ( články YAMATO, Kačermiroslav a Fatale):
http://www.palba.cz/viewforum.php?f=161
c) Námořnictvo – (ovládal Norad – Nelson):
http://www.palba.cz/viewforum.php?f=162
d) Opevnění a bunkry – (od Bruna a Lorda):
http://www.palba.cz/viewforum.php?f=48
Aby pak důležitou smlouvu o porážce Francie z 22. června 1940 dodal Kačermiroslav v sekci
e) Ostatní:
http://www.palba.cz/viewtopic.php?t=3463
V subkapitole – Armády 1918 – 1945 pak nalezneme - Británie viz zde:
http://www.palba.cz/viewforum.php?f=139
kde jsou pak jednotlivé sekce, a v nich potom musíš otevřít - Pozemní vojsko:
http://www.palba.cz/viewforum.php?f=154
tam teprve otevřeš Obrněná technika – (především YAMATO, TonyHazard a Easy_Company) zde:
http://www.palba.cz/viewforum.php?f=241
aby pak ještě následovaly odkazy od Sa 58:
http://www.palba.cz/viewtopic.php?t=3351
a Thór:
http://www.palba.cz/viewtopic.php?t=2936
http://www.palba.cz/viewtopic.php?t=2892
http://www.palba.cz/viewtopic.php?t=2821
Royal Navy (především Norad – Nelson a také trochu Mikhassel. Dralno):
http://www.palba.cz/viewforum.php?f=153
Letectvo:
http://www.palba.cz/viewforum.php?f=99
pak má své podsekce:
Stíhací letouny – (xradar, YAMATO, Tempík, Reisen):
http://www.palba.cz/viewforum.php?f=216
Bombardovací a bitevní letouny – (Haness, YAMATO):
http://www.palba.cz/viewforum.php?f=217
Ostatní letouny – (Kačermiroslav):
http://www.palba.cz/viewforum.php?f=218
Různé – (od Haness, Ikala, Lord a YAMATO):
http://www.palba.cz/viewforum.php?f=220
A starší neaktualizovaný článek od Fatale:
http://www.palba.cz/viewtopic.php?t=1180
O Německé obrněné technice je možné se na Palbě dozvědět na tomto odkaze v subkapitolách zde http://www.palba.cz/viewforum.php?f=138
Tanky a stíhače tanků:
http://www.palba.cz/viewforum.php?f=116
od Sa 58, YAMATO, TonyHazard.
Samohybná děla http://www.palba.cz/viewforum.php?f=117 také od Sa 58 a YAMATO.
Mnoho dalších věcí, jako jsou OA – Obrněné Automobily - na tomto odkaze http://www.palba.cz/viewforum.php?f=17 také od Sa 58.
Z letecké techniky jsou to především v subkapitole Luftwaffe
http://www.palba.cz/viewforum.php?f=20
u Stíhacích letadel http://www.palba.cz/viewforum.php?f=112
monografie Hans S a YAMATO, stejně jako u Bombardovacích a bitevních http://www.palba.cz/viewforum.php?f=113
a u Ostatních http://www.palba.cz/viewforum.php?f=192
je to pak Tunac, Haness, Hans S a YAMATO.
Vybavení letounů http://www.palba.cz/viewforum.php?f=193je od Ikala, Eda a Sa 58.
O Itálii jsou pak jednotlivé subkapitoly zde:
http://www.palba.cz/viewforum.php?f=142


Případné doplnění a diskuzi směřujte prosím na tento odkaz:

http://www.palba.cz/viewtopic.php?f=137&t=58&start=40
ObrázekObrázekObrázek
Odpovědět

Zpět na „Pozemní boje 1944 - 1945“