XIII. díl. Operace OVERLORD. Č 121.

Od Normandie po kapitulaci Německa

Moderátoři: michan, Pátrač

Odpovědět
Uživatelský avatar
michan
2. Generálporučík
2. Generálporučík
Příspěvky: 6814
Registrován: 28/10/2005, 13:43

XIII. díl. Operace OVERLORD. Č 121.

Příspěvek od michan »

XIII.díl. Operace OVERLORD. Č 121.

Německý "Protiútok u Mortain" dne 7. srpna 1944.

Obrázek

Východně od Mortain, před samotným městem, je Kóta 314 - Hill 314, která je na některých mapách, jako například i zde, značena - Kóta 317( viz text ) Správné je - Kóta 314 - Hill 314.
Přes všechny objektivní i subjektivní překážky, které jsme si řekli na konci Č 120., dodržela německá 5. TA nakonec stanovený čas protiútoku a po půlnoci z 6. na 7., tedy již 7. srpna, se daly jednotky do pohybu.
Severně od řeky Sée měla zaútočit, podle plánu, na pravém křídle útoku německá 116. td a to aniž měla čas provádět nějaké přeskupování, nebo přípravu. Plánovaným směrem proto zaútočily jen některé její tanky s pěchotou, neboť divize, jak již bylo řečeno, byla plně vytížena bojem.
Německá 116. td již několik dní před 7. srpnem sváděla těžké boje s Američany a před ofenzívou ji měla vystřídat čerstvě přispěchavší německá 84. pěší divize. Bylo to však tak chaotické, že do noci z 6. na 7. srpna německá 84. pd svůj úsek obrany nepřevzala v plném rozsahu. No a jak jsem již řekl, 116. td musela jít do protiútoku bez přeskupení, doplnění PHM i střeliva - rovnou z akce do akce. "A proto šel ten kdo se mohl uvolnit".
Na levém boku německé 116. td měla útočit na západ 2. td (viz mapa) a to ve dvou kolonách. Jedna z tankových kolon - 2. td - měla útočit jižně od řeky Sée k vesnicím le Mesnil Tove a le Mesnil Adelée. Ta druhá kolona z 2. td měla útočit přes St. Barthélémy směrem k Juvigny.
Německá 2. td SS, vedle 2. td, měla nejprve dobýt právě město Mortain, podle kterého dostala operace název (Protiútok u Mortain - německá Operace LÜTTICH), a pak pokračovat v útoku směrem na západ.
Další z německých tankových divizí, 1. td SS, pak měla v závěsu následovat útočící jednotky ve všeobecném směru na Juvigny a pak jako "mocná pěst", po proražení spojenecké fronty, znovu obsadit město Avranches.
Mapa na které jsou jednotlivé německé divize, které se Protiútoku u Mortain od 6. do 12.

Obrázek

srpna 1944 účastnily( zde na mapě je již správně označena Kóta 314 - Hill 314).
Takhle byl sestaven německý plán Protiútoku u Mortain.
Jenomže!
Skutečnost byla úplně jiná!
Totiž německá 116. td SS prostě na severu od řeky Sée, jak již bylo vysvětleno, vůbec nevyrazila. Alespoň ne hned ráno a s nějakým větším uskupením.
Pod ní kolony 2. td sice zahájily postup podél jižního břehu řeky a ještě bez odporu postoupily několik stovek metrů. Jen však do té doby než Američané zpozorovali z kopců jejich pohyb. Na obě kolony se zaměřila americká těžká dělostřelecká palba.
Tanky té prvé kolony, které přece jenom projely, pak po rozednění u vesnice le Mesnil Adelée, narazily na rozhodnou obranu amerických jednotek a musely sami přejít do obrany a zakopat se.
Druhá kolona z 2. td, včetně jednoho tankového praporu z 1. td SS americká postavení přece jenom po boji, u St Barthélémy také prorazily, ale při postupu byli Američany napadány, až byly zastaveny několik kilometrů západně, na silnici, která vede k Juvigny.
Podobně dopadly "Hlavní síly německé 1. td SS", které po proražení fronty měly zaútočit až do Avranches a pak k moři. Protože se žádný zásadní průlom spojenecké fronty, prováděný 2. td nekonal, projely Hlavní síly německé 1. td SS kolem 11 hodiny dopolední přes St. Bartelény a ještě asi 3,5 km pokračovaly směrem k Juvigny, ale americká obrana je svou palbou ze všech stran, okolo 12té hodiny zastavila.
Z velké části byla nejprve v útoku úspěšná německá 2. td SS, která obklíčila a dobyla Mortain a ještě v ranní mlze pokračovala na jihozápad ve směru na St. Hilaire. Při útoku německé 2. td SS se zdálo, že je to právě ona, která má otevřenou cestu na Avranches. Jenomže její počáteční úspěšný postup dne 7. srpna 1944 odpoledne zabrzdily a nakonec úplně zastavily tři zásadní faktory boje:

a) Rozhodná a neprostupná obrana amerických pěších jednotek, které když se vzpamatovaly z prvního šoku, podporovány SHD a divizním dělostřelectvem, nedovolily německým tankům a motorizované pěchotě nic jiného než vyhledat úkryty a zakopat se.

b) Veskrze hrdinný boj amerického 2. pěšího praporu ze 120. pěšího pluku americké 30. pěší divize (na mapě bývá, dle zvyklosti a amerických vojenských předpisů značen 2/120. pěší prapor), který zůstal obklíčen na důležitém pahorku před Mortain (Hill 314 - Kóta 314) a nejenže po celou ofenzívu své pozice udržel, ale po celou dobu německého Protiútoku u Mortain, prostřednictvím vysílačky korigoval a naváděl palbu amerického divizního a sborového dělostřelectva, což Němcům působilo v oblasti těžké ztráty.

c) Včas provedený zásah spojeneckého letectva.

Řekněme si něco blíž o obraně Američanů na Hlavním směru německého útoku - na Mortain, - směrem na Avranches.
Tenhle Hlavní směr německého útoku, hájila americká 30. pěší divize generálmajora Lelanda S. Hobbse. Přestože americká 30. pěší divize byla přesunuta do obrany před Mortain pouhých 24 hodin před bojem, když vystřídala americkou 1. pěší divizi, bojovala velice zdatně. Musíme si říci, že americká 1. pěší divize nemohla v místech před Mortain a okolí vybudovat žádnou pečlivou obranu po ženijní stránce, neboť byla v neustálém útoku na město ( tudíž neměla důvod hned budovat pečlivou obranu) a pak hned střídala. Tím je řečeno, že v okolí Mortain nebyla Američany vybudována žádná obranná postavení, která by umožňovala čerstvě příchozí americké 30. pěší divizi hloubkovou obranu. Skutečně provizorní obranná postavení, mělké zákopy, do kterých 6. srpna v noci nastoupila vyčerpaná a oslabená, od St. Lö v nepřetržitých bojích se nacházející, americká 30. pěší divize (viz zde v Č 107 - Průběh bojů Operace COBRA:
http://www.palba.cz/viewtopic.php?f=137&t=5619
) měly pro americký 2/120. pěší prapor znamenat problém.
Již v době, kdy jednotlivé prapory americké 30. pěší divize, po svém příchodu do oblasti Mortain, zaujímaly obranná postavení, slyšely hukot motorů a skřípot pásů německých tanků.
Znamenalo to opět - "Sbohem odpočinku!"
Prapory a pluky 30. pěší divize čekal boj, a ne ledajaký.
Během několika hodin pronikly německé tanky prvním obranným pásmem a některé z jednotek 30. pěší divize tak zůstaly odříznuty od Hlavních sil.

Kóta 314 - Hill 314 (na některých mapách najdeme - kóta 317).
Jednou takovou odříznutou jednotkou byl právě již nahoře v zásadních faktorech vzpomínaný, a to v bodě b) americký 2/120. (2. prapor 120. pluku 30. pěší divize, viz mapy). Tenhle, na mapě uváděný, 2/120. americký pěší prapor, který měl na začátku boje u Mortain 700 mužů, bránil nejdůležitější pahorek v oblasti Mortain celkem 6 dnů. Na všechny výzvy ke kapitulaci odpovídal Němcům vždy záporně a zuřivou palbou. Pahorek s výborným výhledem do okolí je známý jako kóta 314 (317).
Americký 2/120. pěší prapor pro Němce znamenal doslova pohromu, neboť jim znemožňoval získat postavení, ze kterého by celkem snadno přehlédli celý sektor obrany amerického 7. as, jehož součástí 30. pěší divize byla.
Pro 2/120. pěší prapor nastaly opravdu kruté chvíle dne 8. srpna 1944, kdy vzhledem k velkému počtu raněných musel prapor vysílačkou požádat o dodání léků. Nadřízená velitelství se starala - vyslala několik letounů C - 47, jenomže v oblasti měli Němci soustředěno velké množství dobře terénem odcloněných a pečlivě zamaskovaných protiletadlových děl svého PVO. Americké letouny musely většinu tak důležitého nákladu shodit dřív a mizet z prostoru.
Podle divizních zápisů řešili vzniklou situaci dělostřelci americké 30. pěší divize tak, že naplnili dělostřelecké granáty kapslemi s morfiem a sulfonamidovým práškem, opatřili je redukovanou prachovou náplní a vystřelovali je do postavení obklíčeného praporu.
Americký 2/120. pěší prapor pak ještě odrážel německé útoky po celé 4 dny. Historie zaznamenala i vyjádření jednoho ze zajatých německých důstojníků, který o kótě 314 (317) řekl, že pro ně byla "Trnem v patě" a že po celou dobu ochromovala jejich pohyb. Skutečností bylo, že do 12. srpna byly svahy v okolí kóty 314 (317) plné mrtvol německých vojáků. Ale i Němci bojovali tvrdě. Američané hlásili u 2/120. pěšího praporu 300 mužů mrtvých, nebo zraněných.

Americký prezident Roosevelt boj 2/120. pěšího praporu proti zdrcující přesile nepřátel ocenil "Zvláštní pochvalou prezidenta Spojených států".

U ostatních oblastí německého protiútoku je ještě nutno říci, že když se v poledne 7. srpna v oblasti Mortain zvedla mlha, začaly na německé kolony, které v té době zaplnily všechny silnice, útočit raketami vyzbrojené Typhoony britské 83. letecké skupiny a Thunderbolty a Mustangy americké 9. taktického letectva. O úspěšnosti leteckých útoků Spojenců hovořily německé zápisy z odpoledne dne 7. srpna 1944, když německá 7. A hlásila, cituji:

"Od jedné hodiny odpoledne útok uvázl vzhledem k tomu, že nepřítel nasadil velké množství stíhacích bombardérů a my jsme zůstali zcela bez letecké podpory."

Také další hlášení je o něčem podobném, když v 15 hodin odpoledne si hořce stěžoval náčelník štábu 47. ts (XLVII. ts) na nedostatek stíhací ochrany a varoval svou nadřízenou 7. A slovy, cituji:

"Aktivita nepřátelských stíhacích bombardérů je téměř nesnesitelná. Leibstandarte Adolf Hitler (v té době 1. td SS) hlásí, že letecké útoky takové intenzity nikdy předtím nezažila. Její postup byl zastaven!"

Řekněme si, že ani odpoledne dne 7. srpna 1944 nebyla ještě schopna německá 116. td v rámci "Protiútoku u Mortain" vůbec zasáhnout většími silami, neboť stále bojovala ve svém sektoru s americkými jednotkami ze 7. as.
ObrázekObrázekObrázek
Uživatelský avatar
michan
2. Generálporučík
2. Generálporučík
Příspěvky: 6814
Registrován: 28/10/2005, 13:43

Re: XIII. díl. Operace OVERLORD. Č 121.

Příspěvek od michan »

XIII. díl. Operace OVERLORD. Č 122.

V této fázi boje si nutno říci, že se silně změnily pozice Spojeneckého letectva od počátku vylodění.
Totiž v posledních týdnech měsíce července a na začátku srpna 1944 udělali ženisté a pomocné oddíly, včetně tzv. "mořských včel"( "mořské včely" - američtí budovatelé letišť na Tichomořských ostrovech, jejichž některé jednotky byly i s jejich veliteli z Tichomoří staženi, nejprve k útoku na Sicílii a do Itálie a pak do Normandie) ohromný kus práce. V Normandii bylo vybudováno velké množství vzletových a přistávacích drah pro potřeby taktického letectva. Do 5. srpna tak bylo v Normandii postaveno 17 drah pro stíhací bombardéry, 2 vzletové dráhy pro střední bombardéry a to s povrchem, který byl zpevněn prefabrikovanými díly z různých materiálů. Znamenalo to, že spojenecké taktické letectvo získalo základny v bezprostřední blízkosti operačního bojového prostoru. Spojenecké letectvo mohlo na požádání zasáhnout velice rychle. Problémem nyní zůstávalo především - "Letové a Neletové počasí".
A tak mohlo spojenecké letectvo i odpoledne dne 7. srpna 1944 zasáhnout ve prospěch spojeneckých jednotek v nebývalé intenzitě.
Není se co divit, že velitelství německé 2. td k večeru toho dne hlásilo své nadřízené 7. A, cituji:

"Od 13,00 hodin útok nepokročil."

Z německé 5. TA pak generál Funck po chvíli hlásil oč jde, cituji:

"Kolem Mortainu probíhají tvrdé boje, situace našich tanků začíná být velmi znepokojující v důsledku zásahu spojeneckého letectva."

A za nějakou dobu už dostal polní maršál Kluge zprávu, že ze 70ti tanků jich jen 30 bojeschopných dosáhlo americké linie. I polní maršál musel svým nadřízeným konstatovat - Ofenzíva neuspěla! Do svých vlastních řad pak musel, když generál Eberbach žádal posily, aby byl vůbec schopen bránit přístupy k Falais, jen slíbit, že až nějaké jednotky bude mít, až je stáhne od Mortainu, že mu je pošle k Falais.
Možná, že stažení jednotek by bylo řešení, ale zasáhl Hitler. Nejprve vytknul Klugemu a jeho štábu, že zahájili protiútok u Mortain předčasně a bez náležité přípravy - přeskupení, doplnění střeliva a PHM a stažení více jednotek. Hitler na svém velitelství se svými generály byl stále přesvědčen, že pořád existuje jedinečná příležitost jak zlikvidovat ten kousek země k Avranches - onu krátkou vzdálenost na západním křídle fronty - a odeslal polnímu maršálovi příkaz, cituji:

"Nařizuji provedení odvážného útoku bez ohledu na riziko."

Ve svém nařízení dál požadoval, aby Kluge okamžitě stáhl "všechny", nikoliv jen dostupné, ale "všechny" síly z Eberbachovy fronty 5. TA a použil je při protiútoku směrem k Avranches a k moři.
Klugemu nezbývalo nic jiného než zatelefonovat Eberbachovi a dát mu příkaz, že musí na 9. srpna 1944 připravit další útok směrem na Avranches, a že k tomu bude potřebovat tři tankové divize, které musí stáhnout z obrany severně od Falais. Pro Eberbacha pak ještě dodal, cituji:

"Předpokládám, že neúspěch pokračujícího útoku na Avranches povede ke zhroucení celé naší fronty v Normandii, ale Hitlerův rozkaz je tak jednoznačný, že nezbývá, než uposlechnout."

A tady se právě již začal projevovat strach polního maršála Gunthera von Kluge, který se musel začít snažit přesvědčit Hitlera, že je, jako vždy, jeho poslušným a oddaným polním maršálem.
Totiž v Berlíně začaly soudy nad spiklenci, kteří byli zapojeni do atentátu na Hitlera dne 20. července 1944 - "Operace Valkýra".
I když Kluge nebyl přímým účastníkem a nepodílel se na spiknutí přímo, o spiknutí věděl s mnohými spiklenci se stýkal a někteří spiklenci byli během jeho kariéry, jeho přímými podřízenými.
Jednalo se třeba o generála Heinricha von Stülpnagela, vojenského guvernéra Francie, nebo také generálmajora Henninga von Tresckow, který u Klugeho sloužil jako náčelník jeho štábu u "Skupiny armád Střed" ("Mitte"). I tahle popsaná spojitost v dané době stačila na oprátku. A jak znal Kluge Himmlera, věděl, že gestapáci spojitosti určitě najdou a sestaví a tak v tuto dobu nechtěl vyvolat ještě Hitlerův hněv svou neposlušností, i když viděl tu vojenskou nesmyslnost rozkazu, při momentální situaci u Mortainu a Falais.
Když se jedna ze tří tankových divizí už začala přesunovat od Caen k Mortainu - bylo to ve 23 hodin v noci ze 7. na 8. srpna 1944 - dopadl do prostorů jižně od Caen těžký úder. To zaútočilo tisíce spojeneckých bombardérů a začala dělostřelecká příprava za účasti 720 děl. Do útoku šli Britové a Kanaďané ve směru na Falais(Operace TOTALIZE, viz dál). Polní maršál stačil jen odvolat přesun dalších dvou td generála Eberbacha. Přikázat jim, aby zůstaly jižně od Caen a pomohly čelit těžké spojenecké ofenzívě. Byla to tahle "hrůza", která zároveň přinutila Klugeho zrušit, Hitlerem přikázaný, útok proti Avranches naplánovaný na 9. srpna 1944.
Jenomže Hitler neskončil. Hitler volal 9. srpna 1944 a nařizoval, že útok na Avranches musí být proveden, cituji:

"aby byly napraveny chyby neúspěšného útoku."

A Hitler ofenzívu jen oddálil, přikazoval, aby byla zahájena 11. srpna a účastnit se ji mělo několik sborů pod nově vytvořeným velitelstvím na úrovni armády, kterému měl stát v čele generál Eberbach. Protože se Němcům podařilo útoky Britů a Kanaďanů částečně zastavit - tlak mezi Caen a Falais od severu trochu polevil( ale jen dočasně), předal generál Eberbach svou 5. TA Seppu Dietrichovi a sám převzal velení, podle Hitlerova rozkazu, nově vytvořené "Tankové skupiny Eberbach".
Ebarbachovi štábní důstojníci okamžitě začali zjišťovat jak nejlépe provést útok na Avranches. Již tohle zjišťování přineslo poznatek, že bude nemožné do 11. srpna shromáždit síly. Nejbližší možné datum útoku - reálnějšího útoku - bylo 20. srpen 1944.

Zde jsou nejprve

Obrázek

útoky amerického 15. as od 2. do 8. srpna 1944.
A zde jsou pak útoky

Obrázek

amerického 15. as z Pattonovy 3. A od 7. do 11. srpna 1944, i s obratem na sever k Alenconu ( bude ještě příště podrobněji rozebráno).

Již 11. srpna 1944 však Němci zaznamenali obrat amerického 15. as z Pattonovy 3. A od Le Mans na sever, směrem k Alenconu. Německým generálům z velitelství Západ, ale i štábním důstojníkům z OKW, docházela spojitost - Kanaďané a Britové útočí od severu. Patton útočí od jihu. Bude-li vše koordinováno, je to jasná snaha prorazit k Falais, čímž se německé jednotky ocitají v nebezpečí obklíčení. Jestliže hrozí tohle nebezpečí, nepřichází pokračování útoku na Avranches v úvahu....!!!
Tahle doba mezi 7. a 11. srpnem 1944 pro americkou 1. A znamenala, že postupně likvidovala všechny průniky německých jednotek u Mortain, které se jim tam zdařily od 7. srpna.
Byl večer 11. srpna, když americké jednotky začaly útočit na Němci obsazené St. Barthélemy a Mortain a 12. srpna dopoledne už měly obě města obsazena.
Také jižně od Mortain se Němci z rozkazu Haussera, velitele 7. A, začali stahovat směrem na východ a to až za Barenton.
Těmito závěrečnými tahy definitivně končil "Německý protiútok u Mortain"( a začínala Operece - Falaiská Kapsa - Falais Pocket).
Za 6 dní bojů měli Američané téměř 5 000 mrtvých a raněných. Německé ztráty jsem nenašel, ale v historických podkladech se říká, že byly podstatně větší než americké. Materiálně zanechali Němci u Mortain 100 zcela zničených tanků. Historici na americké, britské i německé straně se podivují, že za daného stavu věcí se Hitler nikdy nevzdal myšlenky zaútočit na Avranches a stále věřil, že jednou přijde vhodná chvíle a on rozkáže útok, kterým přetne spojenecká vojska až k moři (možná, že je zde "geniální" asociace z květnového útoku přes Ardénský les v roce 1940 ve Francii a zárodek - asociace - Bitvy o Ardeny na přelomu prosince 1944 a ledna 1945), lk La Manche.
My si jen řekněme, že v dané chvíli, právě z důvodů Hitlerovo trvání na možném útoku na Avranches, nemohl Hausser zcela stáhnout své jednotky 7. A, z nebezpečného výběžku, i když ho zde jednoznačně ohrožovali na křídlech - na severu Britové a Kanaďané, a na jižním křídle Američané. Nemohl tak zabránit rodícímu se obklíčení.
Ještě si však popíšeme blíže to severní rameno kleští - Britsko-kanadské útoky severně od Falais( Operaci TOTALIZE).
ObrázekObrázekObrázek
Uživatelský avatar
michan
2. Generálporučík
2. Generálporučík
Příspěvky: 6814
Registrován: 28/10/2005, 13:43

Re: XIII. díl. Operace OVERLORD. Č 121.

Příspěvek od michan »

XIII. díl. Operace OVERLORD. Č 123.

Mapa pro všeobecnou orientaci směrů útoků

Obrázek

v Operaci TOTALIZE

"Operace TOTALIZE".
Ještě než si řekneme něco bližšího o "Falaiské kapse", seznámíme se s útokem britsko-kanadských sil na severu, a to od doby probíhajícího protiútoku německých jednotek u Mortain - Protiútoku u Mortain, od 7. srpna 1944.
Kanadskou Operaci TOTALIZE, útok jižně od Caen, naplánoval a pak také sám řídil generál Simonds, velitel kanadské 1.A.

Obrázek


(Mapa původního plánu Operace TOTALIZE i s místy bombardování těžkými čtyřmotorovými bombardéry na obou křídlech útoků).
Podle hodnocení některých historiků naplánoval generál Simonds svou operaci důmyslně a s novými prvky v pojetí útočné operace.
Pro útok svých kanadských jednotek rozhodl generál Simonds, že ofenzíva bude uskutečněna bez dělostřelecké přípravy. Jeho jednotky měly nejprve postupovat v noci ze 7. na 8. srpna tak, aby Němci přišli o výhodu velkého dostřelu svých univerzálních děl ráže 88 mm. Kanaďané měli prvních 5 km postupovat všichni v OT, které budou seřazeny do úzkých kolon na šířku čtyř tanků, když v čele měly jet "Cepní" tanky, které uvolňovaly průchody v minových polích spolu se speciálně upravenými tanky AVRE (Assault Vehicle Royal Engineers), britské 79. tankové divize - viz zde skvěle od TonyHazard -
http://www.palba.cz/viewtopic.php?f=336&t=2492
, opatřené moždíři k likvidaci betonových pevnůstek, a tanky vezoucí náklad hatí k překonávání příkopů a protitankových překážek. Za nimi pak následovaly Shermany, spolu s OT a pěchotou. V závěsu pak jeli ženisté s vyprošťovacími vozidly, buldozery, ambulance na polopásových podvozcích a další potřebná bojová technika. Tyhle kolony pak uzavíraly další jednotky tanků. Pěchota se převážela ve věžích SHD, jejichž kanóny byly odmontovány a každý jakýkoliv jiný pěší voják měl být považován za nepřítele a měl být likvidován. Kanadská pěchota pak měla sesednout po pěti kilometrech a zaútočit na druhou linii německé obrany. Postup měl začít po setmění a pokračovat celou noc.
Ihned po setmění napadly těžké bombardéry RAF německou obranu na obou křídlech po celé frontě hlavního útoku, když už byly kanadské jednotky v pohybu, stejně tak jako měla teprve tehdy spustit svou palbu těžká děla.
Protože zde bylo opět "nóvum" - "hromadné užití těžkých bombardérů k blízké podpoře postupujících vojsk v noci( ve větším měřítku) " - musela být provedena "nová opatření".
Pro jednotlivé velitele letů byly značkovacími letouny shozeny radiomajáky, jejichž shoz byl ze země řízen vysílačkami a také dělostřelci barevnými granáty vyznačili cíle bombardování.
V prvém sledu zaútočil kanadský 2. as (z kanadské 1. A), který tvořily 2. a 3. pěší divize, 4. tanková divize a 2. samostatná tanková brigáda. Kanadský útok byl posílen o skotskou 51. ( Highland) pěší divizi, 33. samostatnou tankovou brigádou z britského 1. as (britská 2. A). Zároveň zde britský 1. as posílila nově vyloděná polská 1. tanková divize.
Východně od falaiské silnice zahajovala útok skotská 51. ( Highland) pěší divize a 33. tanková brigáda, spolu s kanadskou 2. divizí a kanadskou 2. tankovou brigádou, které útočily západně od nich.

Postup "Cepních tanků" a zmatky v prvních minutách, zachytil jejich velitel Ian Hammerton, který o oněch hodinách, kdy odminovací tanky vyrazily, pro historiky řekl( citace je z historického pojednání Nigel de Lee - Průlom), cituji:

"Říct, že jsme měli obavy, by bylo slabé slovo. Tanky jsou v noci takřka slepé... Měli jsme vyprahlo v puse a žaludek na vodě víc kdy předtím, včetně Dne D. Sunuli jsme se vpřed, všichni oči na stopkách. Když jsme se přiblížili k německým postavením, nebylo už vidět vůbec nic - tolik kouře a prachu, že nebylo vidět ani červené koncovky tanků před námi. Postupovali jsme 'přískokem', v rádiu samé nadávky. Najednou vidím, že přede mnou žádný tank není. V tu chvíli jsme zapadli do obrovského kráteru..."


Když jednotky překročily čáru Solier - St. André sur Orne, a stalo se tak půl hodiny před půlnocí 7. srpna, útočily s úmyslem obsadit La Hogue na levé straně, St. Aignan de Cramesnil uprostřed a Caillouet poblíž řeky Laize na straně pravé.

Obrázek

Skutečné útoky Operace TOTALIZE od 7. do 10. srpna 1944 směrem K Falais.

Bylo 8. srpna 1944 ve 14 hodin odpoledne, když polská 1. tanková divize a kanadská 4. tanková divize pronikly mezi čelními jednotkami a zaútočily na druhé pásmo německé obrany.
Polákům se podařilo obsadit důležitou vyvýšeninu, která leží východně od hlavní cesty mezi Potigny a Falais, což byl neuvěřitelně důležitý krok. Kanadské tankové divizi se podařilo obsadit pahorky mezi Potigny a údolím řeky Laize. Kanadská 3. pěší divize byla připravena obsadit území mezi oběma tankovými divizemi svými pěšáky.
V prvé fázi se britský 1. as neměl podílet na levém křídle Kanaďanů na větších aktivitách. Měl totiž za úkol držet vlastní frontu proti německým útokům ze směru Vimont, případně Mézidon. Teprve když by Kanaďané svůj průlom rozšířili, měl být britský 1. as požádán, aby převzal některou z částí území získaných kanadskými jednotkami.
V tu dobu bránil frontu jižně od Caen, kam útočila kanadsko-britská vojska, německý 1. ts SS s 89. pěší divizí, která nedávno dorazila od 15. A od Calais, spolu s 12. td SS ( v té době měla pouze 48 tanků), která byla umístěna hlouběji ve vnitrozemí.
Co však bylo horší, Němci měli v hlubokém prostoru jižně od Caen velké množství univerzálních děl 88 mm z III. protiletadlového sboru. Mimo toho měl velitel německého 1. td SS ještě k dispozici prapor 21 tanků typu Tiger a v záloze, východně od la Hogue měl 271. pěší divizi.
Jak jsme řekli, "Operace TOTALIZE" kanadsko-britský útok, začal 7. srpna podvečerním postupem tanků a obrněných vozidel s pěchotou. Ve 23 hodin večer více než 1 000 těžkých bombardérů Velitelství britského bombardovacího letectva začalo bombardovat křídla britsko-kanadského útoku a více než 700 děl zahájilo čelně palbu na německá obranná postavení.
Když se kolony dostaly do pohybu, 360 středních a polních děl vytvořilo palebnou přehradu, která pokrývala prostor 2 km do šířky a to nalevo od silnice Caen - Falaise a každé 2 minuty se palebná přehrada děl posouvala o 200 metrů dopředu, a to tak, že byla sladěna s rychlostí postupu útočících kolon.
Netrvalo dlouho a bojiště jižně od Caen zahalily mraky prachu od výbuchu leteckých bomb a dělostřeleckých granátů, jakož i pohyb stovek pásových vozidel. Právě ty mraky prachu způsobily, že velké množství britských bombardérů nebylo schopno nalézt určené cíle a dokonce krátce před půlnocí musel velitel letectva nařídit, aby se zbytek bombardérů i s pumami vrátil na základnu. Mračna prachu a kouř způsobily řadu kolizí, ale kanadsko-americké jednotky postupovaly dál.
Krátce před rozedněním pěchota opustila OT a upravené SHD (jak jsme již řekli - bez dělostřeleckých věží) a za rozbřesku již měla obsazeny vesnice St. Aignan de Cramesnil nalevo od silnice Caen - Falais a Caillouvet napravo od ní. Teprve za rozbřesku 8. srpna 1944 se německá obrana vzpamatovala a kladla zuřivý odpor. V jednom tankovém souboji postupující kanadské tankové divize, ztratili Kanaďané 20 tanků a Němci 11. Během dopoledne 8. srpna 1944 útočila polská 1. obrněná divize a kanadská 4. tanková divize směrem na jih a dosáhla vzpomínaných pahorků na východních přístupech k Falais. Jejich postup po celou dobu podporovaly stíhací bombardéry britské 2. Taktické letecké armády.
Perutě Typhoonů útočily na německé tanky a děla, větší soustředění pěchoty a Spitfire a Mustangy vepředu prováděly průzkum komunikačních linií, po kterých Němci přisunovali posily.
S přibývajícími hodinami, k poledni a popoledni 8. srpna narůstala i německá obrana. Němci kladli zoufalý odpor. V boji prvně nasazené kanadské a polské tanky s posádkami z kanadské 4. tankové divize a polské 1. tankové divize začaly mít problémy s orientací na bojišti. Na bojiště se v půl jedné odpoledne dostaly i B 17 z americké 8. letecké armády, které zbombardovaly německou obranu, ale obě tankové divize nezareagovaly rychle po bombardování a ztratily výhodu, kterou jim bombardování poskytlo. Útok kanadských a polských tanků se zastavil na pahorcích východně od Falais.

Byla noc z 8. na 9. srpna 1944, když maršál Kluge hlásil na OKW již u ostatních úderů Američanů vzpomínané, cituji:

"Myšlenka úderu ve směru Avranches je nyní těžko proveditelná. Na severu se Angličanům podařilo proniknout hluboko podél silnice Caen - Falaise... 89. pěší divize byla zničena několika pumovými koberci... 12. tanková divize SS, která operovala jako silná úderná skupina, byla též zničena nepřátelským bombardováním... Absolutní letecká převaha nepřítele, za které jsou naše síly rozbíjeny na kusy, se dnes opět projevila jako rozhodující."

No a my jsme si řekli již u Američanů, že Kluge nesměl, či nechtěl rozčílit Hitlera a proto v závěru svých slov dodal, že přece jenom všechny rozkazy splní, ale upozorňuje, že když budou jeho jednotky dále útočit na Avranches, budou určitě Britové rádi, neboť to prospěje jejím útokům od Caen na Falais.
Jak se však ukázalo, bylo hlášení Klugeho jen zčásti pravdivé, a to v té části, kde říká o naprostém ovládnutí vzdušného prostoru spojeneckým letectvem. Totiž zápisy říkají, že velitel německé 5. TA při kontrole stavu zjistil skutečnost, že 89. pěší divize i 12. td SS nebyly zcela zničeny, ale utrpěly ztráty 50%...
Příště ještě dokončíme Operaci TOTALIZE a budeme pokračovat Falaiskou kapsou.

( Pro vojenskou specifičnost textu, jakož i z důvodů zachování vojenské terminologie, kvůli přesnějšímu zachování faktů, menší chybovosti v historické faktografii, jsem většinou do těchto míst psal text, ze svých poznámek a osnovy celého tažení v Normandii, text mnou sestavený ( Osnovu viz zde na tomto odkaze v Úvodu:
http://www.palba.cz/viewtopic.php?f=137&t=5236
) - dále pak jsem psal text z informací z historického pojednání, Nigel de Lee - Průlom, a místy jsem pak použil informace pro text v článcích z historického pojednání - Miloš Hubáček - Invaze - což jsou podklady uvedené i u Č 123. na konci.
Všechen historický děj v článcích popisuji svými slovy. Pokud je uvedena citace, je vždy uvedeno odkud byla použita.
U některých historických dějů jsou informace použity z dalších podkladů, které jsou uvedeny na konci posledního článku, zde u Č 123. - Použité podklady.
Obrázky a mapy jsou použity z volně uložených na zahraničních webech, umístěných zde na Palbě v - Album, nebo Fotoforum - odtud pak dle návodu vložených do mých článků.)


Použité podklady:

Duce – Anatomie jedné kariéry – Luboš Taraba.
Adolf Hitler a jeho cesta k moci – Rainer Zitelmann.
Nacismus – Alessandra Minerbiová – editor: Flavio Florani.
Pakty Stalina s Hitlerem – výběr z dokumentů 1939 a 40 – Naše vojsko.
Přísně tajné 3/99, 4/99, 3/05 a 3/08.
HPM ročník XIV. – Ivo Pejčoch – Těžký křižník Canarias.
Září 1938 – Role a postoje spojenců ČSR – Miloslav John.
Dějiny světa, svazek IX – L. I. Zubka, A. M. Zubinský a G. N. Sevosťjanov.
Dějiny světa, svazek X. – V. V. Kurasov, A. M. Někrič.
Krev, slzy a pošetilost v nejtemnější hodině 2. světové války – Len Deighton.
Druhá světová válka – Úplná historie – Martin Gilbert.
Blitzkrieg od Hitlerova nástupu po pád Dunkergue - Len Deighton.
Druhá světová válka – John Keegan.
Polské tažení Hitler a Stalin rozbíjejí Polskou republiku – Janusz Piekalkiewicz.
Tanková válka 1939 – 1945 - Janusz Piekalkiewicz.
Letecká válka 1939 – 1945 - Janusz Piekalkiewicz.
Námořní válka 1939 – 1945 - Janusz Piekalkiewicz.
Historie německé armády 1939 – 1945 – Philippe Masson.
Slovenská armáda 1939 – 1945 – Charles K. Kliment, Břetislav Nakládal.
Hitlerovi válečníci – Guido Knopp.
Německé obrněné jednotky – Horst Scheibert.
Hitlerovy elitní jednotky – Lucas Cooper.
Němečtí parašutisté ve II. světové válce – Volkmar Kühn.
Operace Jubilee, Dieppe 1942 – Norman Franks.
Narvik – Donald Macintyre.
Ocelová lavina – Darius Jedrzejewski, Zbigniew Lalak.
Bitva o Británii – Leonard Mosley a redakční kolektiv Time-Life Books.
Černí andělé, Historie zbraní SS – Rupert Butler.
Historie válek – David Brownstone a Irene Franck.
Neznámé špionážní operace KGB – Mitrochinův archiv – Christopher Andrew, Vasilij Mitrochin.
Den D, 1944, Hlasy z Normandie – Robin Neillands, Roderick de Normann.
Druhá světová válka den za dnem – Donald Sommerville.
Svět ve válce 1939 – 1945 – Dr. Duncan Anderson, Dr. Stephen Badsey, David Chandler, Dr. Paddy Griffith, Sean McKnight, Gary Sheffield.
Marcel Jullian – Bitva o Británii – červenec-září 1940
Alan Cooper – Cíl Drážďany.
Boje o Itálii 1943 až 1945 – Dominick Graham a Shelford Bidwell.
Hitlerovy horské jednotky – James Lucas.
http://www.palba.cz/viewtopic.php?t=1176,
http://www.palba.cz/viewtopic.php?t=1179
http://www.palba.cz/viewtopic.php?t=1193
http://www.palba.cz/viewtopic.php?t=1209
a v nich následné diskuze.
Miloš Hubáček – Bitva u Matapanu.
Miloš Hubáček - INVAZE.
Válka v Normandii. Ode Dne D k St. Lo,
německýma očima - Vince Milano a Bruce Conner.
Charles Kirkpatrick - Spory o druhou frontu.
Stephen Badsey - Příprava operace Overlord.
Detlef Vogel - Německá obrana.
Edward Marolda - Operace Neptune.
Steven J. Zaloga - Den D 1944 Pláž OMAHA.
Roger Cirillo, Stephen Badsey - Den D.
Charles Kirkpatrick - Soustřeďování sil.
Alfred Price - Vzdušné boje.
Nigel de Lee - Boje v Ńormandii.
Nigel de Lee - Průlom.
Bernard Nalty - Invaze do jižní Francie.
Roger Cirillo - Pronásledování k Sieně.
Jaroslav Hrbek – Tobruk 1941.
Janusz Ledwoch – Afrikakorps.
Paul Carell – Lišky Pouště.
Janusz Piekalkiewicz – Rommel – Tajná válka v Africe.
Dwight David Eisenhower – INVAZE DO EVROPY.
Harry C. Butcher – TŘI ROKY s EISENHOWEREM.
Jiří Brož – STŘEDOMOŘÍ V OHNI DRUHÉ SVĚTOVÉ VÁLKY.
D – DAY OPERACE OVERLORD, dle nakladatelství Salamander
Den D 1944 Pláž Omaha, Steven J. Zaloga, Howard Gerrard.
Books Ltd, Londýn.
Další související historická literatura.
Mé dlouholeté poznámky a mapy.
Z webu http://www.Palba.cz je použito jako podklad a upoutávka:
V subkapitole – Armády 1918 – 1945 u Francie zde:
http://www.palba.cz/viewforum.php?f=143
a zde jednotlivé sekce:
a) Pozemní a cizinecká legie – (články od Kačermiroslav, Sa 58 a Bruno):
http://www.palba.cz/viewforum.php?f=160
b) Letectvo – ( články YAMATO, Kačermiroslav a Fatale):
http://www.palba.cz/viewforum.php?f=161
c) Námořnictvo – (ovládal Norad – Nelson):
http://www.palba.cz/viewforum.php?f=162
d) Opevnění a bunkry – (od Bruna a Lorda):
http://www.palba.cz/viewforum.php?f=48
Aby pak důležitou smlouvu o porážce Francie z 22. června 1940 dodal Kačermiroslav v sekci
e) Ostatní:
http://www.palba.cz/viewtopic.php?t=3463
V subkapitole – Armády 1918 – 1945 pak nalezneme - Británie viz zde:
http://www.palba.cz/viewforum.php?f=139
kde jsou pak jednotlivé sekce, a v nich potom musíš otevřít - Pozemní vojsko:
http://www.palba.cz/viewforum.php?f=154
tam teprve otevřeš Obrněná technika – (především YAMATO, TonyHazard a Easy_Company) zde:
http://www.palba.cz/viewforum.php?f=241
aby pak ještě následovaly odkazy od Sa 58:
http://www.palba.cz/viewtopic.php?t=3351
a Thór:
http://www.palba.cz/viewtopic.php?t=2936
http://www.palba.cz/viewtopic.php?t=2892
http://www.palba.cz/viewtopic.php?t=2821
Royal Navy (především Norad – Nelson a také trochu Mikhassel. Dralno):
http://www.palba.cz/viewforum.php?f=153
Letectvo:
http://www.palba.cz/viewforum.php?f=99
pak má své podsekce:
Stíhací letouny – (xradar, YAMATO, Tempík, Reisen):
http://www.palba.cz/viewforum.php?f=216
Bombardovací a bitevní letouny – (Haness, YAMATO):
http://www.palba.cz/viewforum.php?f=217
Ostatní letouny – (Kačermiroslav):
http://www.palba.cz/viewforum.php?f=218
Různé – (od Haness, Ikala, Lord a YAMATO):
http://www.palba.cz/viewforum.php?f=220
A starší neaktualizovaný článek od Fatale:
http://www.palba.cz/viewtopic.php?t=1180
O Německé obrněné technice je možné se na Palbě dozvědět na tomto odkaze v subkapitolách zde http://www.palba.cz/viewforum.php?f=138
Tanky a stíhače tanků:
http://www.palba.cz/viewforum.php?f=116
od Sa 58, YAMATO, TonyHazard.
Samohybná děla http://www.palba.cz/viewforum.php?f=117 také od Sa 58 a YAMATO.
Mnoho dalších věcí, jako jsou OA – Obrněné Automobily - na tomto odkaze http://www.palba.cz/viewforum.php?f=17 také od Sa 58.
Z letecké techniky jsou to především v subkapitole Luftwaffe
http://www.palba.cz/viewforum.php?f=20
u Stíhacích letadel http://www.palba.cz/viewforum.php?f=112
monografie Hans S a YAMATO, stejně jako u Bombardovacích a bitevních http://www.palba.cz/viewforum.php?f=113
a u Ostatních http://www.palba.cz/viewforum.php?f=192
je to pak Tunac, Haness, Hans S a YAMATO.
Vybavení letounů http://www.palba.cz/viewforum.php?f=193je od Ikala, Eda a Sa 58.
O Itálii jsou pak jednotlivé subkapitoly zde:
http://www.palba.cz/viewforum.php?f=142


Případné doplnění a diskuzi prosím směřujte na tento odkaz:

http://www.palba.cz/viewtopic.php?f=137&t=67&start=180
ObrázekObrázekObrázek
Odpovědět

Zpět na „Pozemní boje 1944 - 1945“