XIII. díl. Operace OVERLORD. Č 118.

Od Normandie po kapitulaci Německa

Moderátoři: michan, Pátrač

Odpovědět
Uživatelský avatar
michan
2. Generálporučík
2. Generálporučík
Příspěvky: 6814
Registrován: 28/10/2005, 13:43

XIII. díl. Operace OVERLORD. Č 118.

Příspěvek od michan »

XIII. díl. Operace OVERLORD. Č 118.

Mapa spojeneckých operací od 1. srpna 1944,
Obrázek
do 25. srpna 1944. Patrná je malá vzdálenost mezi Mortain a Avranches. Právě zde chtěl Hitler - Protiútokem u Mortain - rozdělit spojeneckou frontu v Normandii na dvě části a oddělit tak nejméně Američany od Logistiky a posil. Zároveň také chtěl zachránit svou 7. A před zničením.

Německý protiútok u Mortain.
Když Američané spustili svou útočnou ofenzívu - Operace COBRA - z Cotentinského poloostrova směrem na jih, podařilo se jim do 31. července, když dobyli město Avranches a okolí, zcela destabilizovat a uvést ve zmatek západní křídlo celé německé fronty v Normandii.
Pro Klugeho a německé velitele ve Francii to byl jasný signál, že bitva o Normandii je prohraná a po vzájemné dohodě došli k přesvědčení, že nezbývá nic jiného než ustoupit až k řece Seině. Byli přesvědčeni, že jen tak lze jako bojovou sílu zachránit německou 7. A. Pro své přesvědčení, že obrana Normandie je ztracena měli pádné důvody:

1) Vždyť Spojenci, dle průzkumu, měli ve svém předmostí v Normandii nyní mnohonásobnou početní převahu s ohromnou materiální převahou.

2) Byli schopni zabránit Němcům v přísunu zásob do oblasti bojů - zvláště útoky svého letectva.

3) Končící "Operace COBRA" vytvořila pro Američany ohromné prostory, kde mohli využít své mechanizované a tankové jednotky, aby dosáhli rozhodujícího vítězství.

Jiného názoru, jak za chvíli uvidíme, byl Adolf Hitler.
Ale nejprve si ještě musíme vysvětlit, kdy a jak v konci července narazil Kluge a důstojníci jeho štábu na "Hitlerovu vůli".
Začněme tedy tím místem, kterým jsme končili, body ad 1 až ad 3, když těch argumentů bylo více, jako čtvrtý bychom mohli uvést nedostatek střeliva a ostatní potřeby, které měla zajistit Logistika, jako např. PHM, chybějící zásahy Luftwaffe atd.
Polní maršál von Kluge všechny shodné body vzájemné dohody dne 31. července 1944 telefonoval zástupci náčelníka operačního štábu generálu Walteru Warlimontovi a projednal je s ním, jako přípravu písemného hlášení o situaci. Německá pečlivost uchovala pro historiky toto hlášení o situaci, zaslané následně písemně vrchnímu velitelství OKW, ve kterém Kluge mimo jiné napsal, cituji:

"Podpora ze strany námořnictva a letectva, která je nezbytná pro rozhodující boj, v němž je v sázce další vývoj situace na předmostí, je nulová. Generál Warlimont souhlasí, že s tímto problémem seznámí vůdce. Vrchní velitel Západ líčí vážnost situace s impresivní výmluvností. Zda může být nepřítel zastaven, není vůbec jisté. Jeho převaha ve vzduchu je strašlivá a paralyzuje každý náš pohyb... Ztráty na lidech a materiálu jsou mimořádné. Morálka vojsk velmi utrpěla vzhledem k neustávající vražedné nepřátelské palbě, a zejména ji ovlivňuje fakt, že jednotky pěchoty sestávající z narychlo zformovaných skupin, které už vůbec nelze považovat za náležitě organizovanou vojenskou sílu. V týlu fronty se teroristé, kteří cítí, že se blíží konec, stávají stále odvážnějšími. Tato skutečnost a ztráta velkého množství signálních zařízení činí řádné velení nadmíru obtížným... Na frontu musí být přisunuty čerstvé jednotky od 15. A, nebo odjinud... Nicméně, je stále nemožné odhadnout, zda se podaří nepřítele zastavit."

Nejvíce vypovídající jsou čísla, která doprovodila písemné hlášení o situaci německých vojsk na Západní frontě koncem července 1944:
V Normandii bylo nasazeno celkem něco okolo 700 000 německých vojáků. Od 6. června 1944, ode dne vylodění, jich bylo přibližně 80 000 mrtvých, raněných a nezvěstných a přibližně 80 000 jich padlo do zajetí. Němci nasadili do bojů celkem 1 400 tanků a do konce července jich nevratně ztratili 750 (musíme si vždy vzpomenout jak těžko se náhrady tanků a techniky dopravovaly do prostorů bojů, vzhledem k naprosté letecké převaze).

Odeslané Klugeho hlášení měla na OKW a Hitlera úplně jiný vliv, než velitelství Západ očekávalo. Dne 2. srpna 1944, cítíc velkou příležitost obklíčit Američany, přikázal Adolf Hitler Klugemu, aby vpustil Američany bez většího odporu do Bretaně ( ve skutečnosti Němcům v Bretani nic jiného nezbývalo, neboť zde jak víme neměli dostatek sil a techniky). Kluge jako další krok měl shromáždit veškeré tankové jednotky, které se v Normandii nacházely a prudkým protiútokem z oblasti Mortain měl zaútočit až k pobřeží - k Avranches. Tím měl odříznout Pattonovy jednotky od zásobování a hlavních amerických sil.

Co to vše přineslo a co to vše ve svých důsledcích znamenalo si nyní postupně řekněme.
Kdo dobře sledoval mapy a text o Bretani v předchozích článcích, viděl, že od 31. července do 2. srpna 1944 se mezitím situace na západním křídle německé fronty neustále zhoršovala. Viděl, že americký 8. as z 3. A urychleně pronikal do Bretaně. Další sbory americké 3. A - 20. as a 15. as pak vyrazily na jih a jihovýchod k řece Loiře(20. as) a k městu le Mans(15. as). Jedna z map také říká, že americký 7. as z 1. A obsadil 2. srpna Mortain a jeho jednotky se usadily na pahorcích za tímto městem. Americký 19. as a 5. a,s také z 1. A, mezitím postupovaly k městu Vire.
V nejvyšších štábech ( mezi velitelstvím Skupiny Západ a OKW) mezitím od 2. srpna probíhala diskuze, ve které podrobili důstojníci velitelství Skupiny Západ, včetně Klugeho, Hitlerův rozkaz o protiútoku u Mortain kritice a štábu OKW oponovali, že pokud by stáhli veškeré tanky z oblasti jižně od Caen, určitě by ztratili rychle Falaise. Ale Hitler trval na svém. Skutečnost u Caen byla, že tam Britům a Kanaďanům vzdorovala v obraně pouze zdecimovaná 12. tanková divize SS.
K obhlédnutí situace a vyjasnění sporu, vyslal večer 2. srpna 1944 Hitler svého zástupce generálmajora Warlimonta a nařídil mu, aby po vyjasnění situace okamžitě obnovil hroutící se frontu. Měl tedy nejen ověřit skutečný stav, ale zajistit upevnění hroutící se fronty.
Tady si ještě řekněme, že než odjel Warlimont do Francie, přiznal se mu Hitler, že je možné, že budou muset z Normandie ustoupit. Nechal prý již připravit novou konečnou obrannou čáru Somma - Marna - Saone. Jenomže Warlimontovi přímo přikázal, že nesmí o něčem takovém, jako je nové obranné postavení, Klugemu vůbec nic sdělovat. A dodal to své obvyklé - Na Východní i Západní frontě užívané -, cituji:

"Jakmile je za linií fronty vybudována obranná linie, moji generálové nemyslí na nic jiného, než na ústup."

Mise generála Warlimonta byla tedy jasná - zastavit zhroucení německé fronty v Normandii a zároveň po vyjasnění situace zajistit, aby byl připravován protiútok u Mortain.
Když se Warlimont dostavil ke Klugemu večer dne 2. srpna, polní maršál mu okamžitě řekl, že vzhledem k obsazení Mortainu Američany a vzhledem tomu, že britský postup z oblasti Caumontu zaměstnává plně německý 2. (II.) ts SS, není již žádná naděje na uzavření průlomu u Avranches. Znovu mu zopakoval vše, co dal do hlášení, kde říká, že jediná možnost je ustoupit k Seině nebo i dále. A znovu Warlimontovi řekl, že ještě večer 2. srpna je situace taková, že ústup je možný a proveditelný. To za předpokladu, že se německé jednotky začnou stahovat okamžitě! Celý ústup měl již se svým štábem připraven. Podle tohoto plánu ústupu měla Tanková skupina Západ, která dosud pevně držela situaci v caenském sektoru v rukou, zadržovat dál britský průnik u Caumontu, u Mont Pinconu a Vire. Stále je ještě neporušená také fronta 7. A od Vire po Barentan, a i když její jižní křídlo je obnaženo, Američanům se ještě nepodařilo je obejít. Polní maršál Kluge proto navrhl, že zorganizuje skupinu mobilních divizí, které budou krýt tohle křídlo a zadrží Američany. Vznikne tak situace, kdy se budou moci poměrně hladce stáhnout všechny ostatní německé jednotky.
Warlimont i tento návrh Klugeho předal Hitlerovi a OKW, a to ještě v noci.
Odpověď na návrhy přišla od Hitlera v 8 hodin ráno dne 4. srpna 1944. Ona to vlastně nebyla odpověď, on to byl "Hitlerův příkaz"!!!
Hitlerův příkaz pro Klugeho zněl, že musí zahájit ofenzívu z oblasti Vire - Mortain směrem k pobřeží u Avranches!
Podle tohoto příkazu, který dostal Kluge 4. srpna, mělo velitelství Skupiny Západ shromáždit 8 z 9 tankových divizí, které se nacházely v Normandii. Do protiútoku u Mortain měla Luftwaffe nasadit 1 000 stíhaček.
Všechna dilemata, všechna váhání a přemýšlení Klugeho a jeho štábu Hitler svým rozkazem vyřešil!!!
ObrázekObrázekObrázek
Uživatelský avatar
michan
2. Generálporučík
2. Generálporučík
Příspěvky: 6814
Registrován: 28/10/2005, 13:43

Re: XIII. díl. Operace OVERLORD. Č 118.

Příspěvek od michan »

XIII. díl. Operace OVERLORD. Č 119.

Postavení spojeneckých sborů a armád

Obrázek

mezi 7. a 11. srpnem 1944.

Obrázek

a zde postavení jednotlivých divizí obou válčících stran na bojišti u Mortain v době protiútoku od 7. do 12. srpna 1944.

Z přiznání, které bylo pro historii zachyceno, že Hitler nechal již dávno před tím, než Spojenci v Normandii prorazili z předmostí, budovat novou obranu na čáře Somma - Marna - Saone, jasně plyne, že štáb OKW a vůdce, ono co dál, řešili.
Nejednalo se o žádná lehká řešení. Byly jen tyto možnosti:

a) Ustoupit z Normandie k řece Seině.

Proti tomuto ústupu však hovořily Spojenci rozbombardované a zničené železnice, mosty a cesty. Proti hovořil samozřejmě také nedostatek dopravních prostředků. Štáby OKW si konečně také přiznaly skutečnost, že Spojenci ovládali vzdušný prostor, což znamenalo, že by se jednalo o ústup za mimořádně těžkých podmínek, který by se neobešel bez těžkých ztrát na lidské síle a na ztrátě techniky.

b) Provést protiútok byla druhá možnost.

Tahle možnost - protiútok - na mapě OKW ve "Vlčím doupěti v Rastemburgu" vyhlížela pro štáb i Hitlera nejlépe. Navíc, co štáby ve velitelstvích Skupiny armád Západ nevěděly, na bojiště v Normandii posílalo OKW sedm divizí jako posily. Dvě divize přijížděly z jižní Francie, čtyři divize přijížděly z 15. A z Calaiské úžiny a jedna divize z Německa.

Hitler a jeho štáb OKW prostě zvolil variantu b) - Protiútok!
Zároveň došlo mezi 1. a 6. srpnem 1944 k reorganizaci německé Tankové skupiny Západ,

Obrázek

a vznikla 5. TA (5. Tanková Armáda - 5. TA) viz. obrázek.
Hitler a jeho štáb při těchto reorganizacích a příkazech vůbec, počátkem srpna 1944, neřešil zásadně situaci levého (západního) křídla německé fronty, která se mu v té době ještě zdála stabilní. Úvahy o protiútoku byly soustředěny pouze doprostřed fronty německé 7. A, k bránícím se německým sborům v okolí města Vire (84. as a 2. parašutistický sbor). Pokud by se protiútokem u Mortain podařilo přetnout spojenecký koridor u Avranches a dál na západ až k moři, byly by americké divize v pasti. Vyřešilo by se tím hned několik problémů. Všechny americké divize, které tak "vlítly" do Bretaně a na jih a jihovýchod - k Loiře a k Seině by byly odříznuty od zásob PHM, proviantu a munice. Zároveň by spojenecká vojska, která by zůstala severně od linie Mortain - Avranches byla stále v krajině Bocage. V krajině, v které se tak špatně Američanům a Britům bojovalo.

Tohle byly hlavní důvody riskantní akce, které "vojevůdce" Hitler a jeho na vše kývající štáb nemohli odolat!


Pro historiky se dokonce zachovalo vyjádření Adolfa Hitlera, který před spuštěním protiútoku u Mortain napsal, cituji:

"Výsledek bitvy o Normandii závisí na úspěchu Avrancheského útoku. Velitel na Západě má jedinečnou a neopakovatelnou příležitost napadnout mimořádně zranitelné postavení nepřítele a tím zcela změnit situaci."

Jenomže praktik Kluge viděl víc a nejen v terénu a krátké vzdálenosti k moři ( podívejme se jak malý kousek vzdálenosti byl na mapě - od Mortain do Avranches a k moři) výhody protiútoku. Z osobní studie v terénu, síly protivníka, znal všechna ta úskalí, která protiútok u Mortaine v sobě skrýval. Včetně toho, že před Falais vzdorovala Britům a Kanaďanům v obraně jen zdecimovaná 12. td SS (hrozilo tak nebezpečí napadení z boku, které se pak uskutečnilo, jak si dál řekneme. To ještě Kluge nevěděl, jen mohl tušit, že Patton ohne svůj 15. as na sever a provede u Falais druhé rameno kleští, ale to bude již jiná, následná operace - "Falaiská kapsa" Bude o ní řeč.).
Zatím řešíme, že si Kluge uvědomoval nebezpečí Hitlerova plánu na protiútok u Mortain. Když tedy Kluge dostal Hitlerův plán, seznámil se s ním a již po půl hodině telefonoval náčelníkovi operačního štábu Wehrmachtu generálplukovníku Jodlovi. Ve svých větách vysvětloval své nejzákladnější pochybnosti o úspěšnosti plánu.
Ale, jak říkají historické zápisy - Jodl jej "usměrnil".
Po skončení telefonického rozhovoru mezi Klugem a Jodlem, začal polní maršál okamžitě plnit příkazy dané plánem OKW.


Jeho náčelník štábu generálporučík Blumentritt po válce o celé situaci s plánem protiútoku u Mortain napsal, cituji:

"Plán operace přišel na naše velitelství vypracován do posledního detailu. Určoval konkrétní divize, které měly být užity. Pro tento účel měly být co nejrychleji staženy z frontových linií. Sektor, ve kterém mělo dojít k útoku byl přesně stanoven, dokonce byly určeny silnice a vesnice, přes které měly útočící jednotky postupovat. Veškeré plánování bylo provedeno vrchním velitelstvím podle map a generálové ve Francii nebyli konzultováni, jejich rady byly přímo nežádoucí."

A tak i polní maršál Kluge začal podle instrukcí plánu na protiútok u Mortain, ve velkém spěchu (přípravy musely být provedené od 4. srpna ráno do 7. srpna ráno) připravovat německou ofenzívu.
Protiútok, o kterém velitel americké 12. Skupiny armád generál Bradley později řekl, že víc než cokoli jiného prohrál protiútok u Mortain Němcům bitvu o Francii, neboť z taktického hlediska neměli prostředky k jejímu úspěšnému provedení.
Od odpoledne 4. srpna 1944 až do 6. srpna 1944 neměl ani jeden německý štábní důstojník v Normandii chvíli oddechu. Všichni "kmitali", neboť se musela provést rozsáhlá reorganizace velitelské struktury - viz. zmíněná předělávka - Tanková skupina Západ - na 5. TA. A na základě toho se muselo provést přeskupení jednotek.
Při schůzce Klugeho s velitelem německé 7. A generálem Hausserem bylo největším problémem, který bylo nutno vyřešit - Shromáždění potřebných sil pro protiútok.
Hitlerův plán říkal, že do protiútoku musí být zasazeno osm tankových divizí z devíti v Normandii dislokovaných. Jenomže tak to viděli "štábáci" a vůdce v Hitlerově Hlavním stanu. V praxi vypadala na frontě situace jinak.
Na jihu útočil americký 15. as z 3. A, když překročil řeku Mayenne, začal ohrožovat přímo velitelství německé 7. A v le Mans. A na úplném severu budoucího protiútoku neustávaly ve svých útocích britská 2. A a kanadská 1. A ve směrech od Caen k Falais.
Eberbachova Tanková skupina Západ, která, jak jsme již řekli, byla od 6. srpna 1944 přejmenována na 5. TA, hlásila Klugemu, že nemůže poskytnout pro protiútok u Mortain ani jednu z těchto svých tří td - 21. td, 9. td a 10. td SS. Takhle vypadly tři tankové divize z protiútoku, neboť stále bojovaly.
Nejvyšší velitelé z velitelství Západ museli řešit i datum zahájení ofenzívy.
Hitler nejprve na Klugeho naléhal, aby přípravy urychlil, ale postupně měnil názor. Změna názoru vyplývala z toho, jak sledoval průnik Američanů koridorem u Avranches směrem na jih. Viděl, jak Patton více a více jednotek posílá okolo Avranches do Bretaně a tak došel k přesvědčení, že když útok pozdrží, odřízne mnohem víc amerických divizí od severních základen. Takhle Hitler a OKW došli k rozhodnutí, že datum by mělo být 8. srpna. Jenomže Kluge se děsil právě tohohle postupu Američanů na jih a jihozápad, stejně jako jej děsil nápor Britů na severu, neboť tušil a správně předpokládal ramena kleští budoucího obklíčení. Když už tedy měl spustit ofenzívu, kterou po jednoznačném rozkazu přijal za svou, chtěl vyrazit co nejrychleji.
Hausser, velitel 7. A, znajíc také situaci z terénu, se ke Klugemu přidal a společně navrhli zahájit ofenzívu u Mortain v noci z 6. na 7. srpna 1944. To znamenalo o 24 hodin dřív, než chtěl Hitler. Kluge pro OKW a Hitlera uvedl v hlášení, cituji:

"Jsem v časové tísni a nemám jistotu, jak dlouho pěchota udrží svá postavení proti americkým a britským tankům. Musím proto zaútočit okamžitě."

Podle zápisu se Hitler "hodně ošíval", měl různé výhrady, ale na závěr přece jenom ustoupil a datum - noc z 6. na 7. srpna 1944 ne jednoznačně dovolil.
ObrázekObrázekObrázek
Uživatelský avatar
michan
2. Generálporučík
2. Generálporučík
Příspěvky: 6814
Registrován: 28/10/2005, 13:43

Re: XIII. díl. Operace OVERLORD. Č 118.

Příspěvek od michan »

XIII. díl. Operace OVERLORD. Č 120.


V době, kdy německé štáby promýšlely, jak nejlépe dál a jak vůbec co nejefektněji dál a nakonec shromažďovaly jednotky a techniku, se bojová situace na frontě neustále zhoršovala v jejich neprospěch ( od 4.8 do 6. 8 v noci).
Již odpoledne 6. srpna se jednotky americké 3. A přiblížily k městu le Mans (sídlo štábu a velitelství německé 7. A), proto musela německá 9. td, která v té době dorazila z jižní Francie, spolu se 708. pěší divizí, po obdržení nového rozkazu - okamžitě zastavovat postup Američanů na východ. Bylo jasné, že 9. td, stejně jako 708. pěší divize, byly pro protiútok u Mortain nepoužitelné. A podobně na severu, kde útočili Britové, byly zaměstnány hned čtyři z pěti německých tankových divizí. Pro Mortain tak Kluge mohl ze severu použít jenom jednu tankovou divizi a to 1. td SS. Nastala situace, že místo osmi divizí, které chtěl Hitler použít, byly soustředěny pro útok u Mortain jen čtyři tankové divize. A Hitler ještě útok Klugemu zkomplikoval, neboť chtěl přesné hlášení konečných plánů operace, jakož i bojovou sestavu jednotek, které budou pro útok u Mortain použity.
Navíc Hitler, naprosto subjektivně zkomplikoval Klugemu a Hausserovi rozhodování, když oni pověřili generála Hanse von Funcka jako velitele 47. ts, tankového sboru, který útočil na čele německých jednotek. Hitler naprosto sugestivně a bez dlouhého vysvětlování pověřil řízením operace generála Eberbacha. Celé tohle subjektivní rozhodnutí mělo kořeny v dávné nenávisti (z roku 1938) k Funckovi. Totiž generál Funck byl jedním z nejbližších spolupracovníků vrchního velitele německých pozemních sil generálplukovníka Wernera von Fritsche, který byl na rozkaz Hitlera odstaven z funkce nepodloženým obviněním, které vykonstruovalo gestapo a SS. A Hitler po červencovém atentátu na svou osobu už nevěřil prakticky žádnému z vysokých armádních důstojníků. Proto, když zjistil z detailního hlášení, že právě Funck má řídit protiútok u Mortain, okamžitě ho nechal vyměnit.

Všechny přesuny německých jednotek a techniky v rámci přípravy na útok u Mortain - od 4. do - 6. srpna 1944 nebylo možno před spojeneckým, zvláště před leteckým, průzkumem utajit. Příliš mnoho tanků a jednotek se pohybovalo v prostoru! Ve štábech Spojenců tak narůstalo podezření, že Němci chystají opravdu něco velikého. Mozaiku pak nejlépe pro zpravodajce doplnila Enigma, takže mohla vzniknout depeše ULTRA. Nejlepší informace byly získány z Enigmy 6. srpna odpoledne. Jak už to bývalo zvykem, opět to byly nejméně opatrní radisté od Luftwaffe, když jedna ze zachycených a rozšifrovaných depeší Enigmy žádala podporu nočních stihačů pro německou 2. td SS během jejího útoku přes pozice Američanů v čerstvě obsazeném městečku Mortain. Další z rozluštěných depeší krátce nato dokonce říkala, že německý 47. td bude útočit s 2. td, 116. td a 1. a 2. td SS. Další jiné depeše, které následovaly v rychlém sledu za sebou spojeneckým zpravodajcům říkaly, že plánovaný čas spuštění útoku bude 18 hodin 30 minut. Depeše říkala, že výchozí pozice útoku bude na čáře Sourdeval - Mortain. První cíl útok byla 16 km vzdálená silnice Brécy - Montigny. Byla tam jediná chyba, že použito bude pět tankových divizí. Chybné údaje vlastně byly dva - útok začínal až po půlnoci z 6. na 7. srpna a tankových divizí nebylo pět, ale čtyři. Údaje nebyly zkresleny úmyslně, ale pramenily z chaosu, který vládl v německých liniích a v objektivních potížích, které vznikly při přesunech takového množství techniky a jednotek.
Jednoznačně byly všechny informace získané z Enigmy a ostatních průzkumů, informacemi mimořádného významu. Podle těchto informací se mohli jednotliví velitelé amerických a britských jednotek připravit přivítat Němce.
A oni tak učinili.
Konkrétně velitel americké 12. Skupiny armád generálporučík Bradley (1. A a 3. A) proti jehož jedné z armád - 1. A - jejímu 7. as německá ofenzíva u Mortain ( s cílem dobýt Avranches a dojít až k moři) směřovala, a který depeši ULTRA dostal - ihned zareagoval.
Rozhodoval mezi dvěma možnostmi:
1) Buď mohl povolat zpět své čtyři divize, které pronikaly do nitra Francie a užít je k zastavení připravovaného německého útoku.
2) Spolehnout na to, že americké síly, které v té době držely frontu jí při nárazu Němců udrží.
Při možnosti 2) by pak ony čtyři divize mohly pokračovat dál v dosavadní úspěšné operaci proti odkrytému německému křídlu.
Protože byl Bradley ujištěn Eisenhowerem a jeho velitelstvím, že mu bude zajištěno na zvětšující se vzdálenosti letecké zásobování - 2 000 tun zásob - rozhodl se velitel 12. Skupiny armád zariskovat a operaci pojmout s širokým záběrem, neboť mohla být vyřazena celá jedna německá armáda.
Nechal na frontě široké 30 km mezi Vire, St. Pois a Mortain urychleně rozmisťovat celkem pět svých pěších divizí a do zálohy nechal připravit dvě tankové úderné skupiny. Mimo toho nařídil třem Pattonovým divizím (35. a 80. pěší divizi a francouzské 2. tankové divizi - 15. as z 3. A), aby se zdržely na 24 hodin v prostoru poblíž St. Hilaire, západně od Mortainu. Tímhle přeskupením nechal Bradley pokrýt přístupy k Avranches, zároveň provedl údery po stranách výběžku, který Němci zvolili, jako soustřeďovací prostor pro svůj Protiútok u Mortain (Mortain Counterattack). V době, kdy americká 30. pěší divize ze 7. as bude držet oblast okolo Mortainu (viz. mapa), motorizované jednotky 7. as proniknou kolem německého boku do Ambriéres a Mayenne a tam se spojí s jednotkami Pattonovy 3. A. Hlavní úder, který Bradley chystal, a který měl narušit německé plány ofenzívy, měl namířen proti městu Vire, již mnohokrát vzpomínanému uzlu dopravy, které bylo oporou německého pravého křídla Hausserovy 7. A.
Útoky Bradleyho jednotek, stejně jako útoky britských jednotek 21. Skupiny armád Montgomeryho měly do dne 6. srpna 1944, včetně dopoledne, vzrůstající intenzitu. Němci až pozdě odpoledne toho dne provedli protiúder právě u Vire, čímž jenom Spojencům dokazovali jak město Vire potřebují, neboť zde použili část sil, které měli připraveny k k svému Hlavnímu útoku - útoku ze 6. na 7. srpna 1944 proti Avranches. Německý protiútok u Vire byl slabý a nezabránil tomu, aby Američané město ještě v nočních hodinách dobyli a současně pronikli částí německých nástupních prostorů východně od St. Pois.

Německý protiútok u Mortain měl začít, místo původních 18 hodin 30 minut, o půlnoci. Ještě než skutečně o půlnoci začal, vydal generál Hausser velitel 7. A rozkaz, který historici nalezli a zaznamenali, ve kterém se říkalo, cituji:

"Na úspěšném provedení operace závisí výsledek války na Západě a v té souvislosti možná i výsledek celé války."

Patetické vyjádření Haussera bylo určeno skutečně pro jeho SS, neboť čtyři oslabené německé td v útoku nemohly mít úplně zásadní význam pro výsledek 2. světové války. Nicméně pro dění v Normandii měly ohromný význam a tady měl, jak si později řekneme, Hausser pravdu.

Bylo 22 hodin večer dne 6. srpna 1944, když generál Hans von Funck hlásil generálu Hausserovi, že čelní kolony německé 1. td SS stále ještě nedorazily do nástupních prostorů a že teprve procházejí vesnicí Tinchebray. Hlásil také, že 2. td neobdržela tanky Panther ani útočná děla, stejně jako motorizované dělostřelectvo, které jim bylo slíbeno. Dále, že velitel německé 116. td "zase udělal zmatek". Funck dál pokračoval, že následkem toho zmatku bude pravděpodobně zahájení útoku na pravém křídle o celé hodiny zdrženo.
Generál Hausser mu na to odpověděl, že tohle vše nic nemění na skutečnosti, že útočná operace musí být, dle Hitlera provedena. Hausser si dle zápisu jenom ulevil tím, že řekl - útok u Mortain má špatný začátek, a že doufá, že ztracený čas večer a v noci vynahradí ranní mlha.
Po všech peripetiích, problémech, se shromažďováním, nedoplněním potřebnou technikou, přesto vše, německý útok u Mortain začal po půlnoci 7. srpna 1944.

Obrázek

Německé útoky 7. srpna 1944.

Ale o tom až příště.

(Pro vojenskou specifičnost textu, jakož i z důvodů zachování vojenské terminologie, kvůli přesnějšímu zachování faktů, menší chybovosti v historické faktografii, jsem většinou do těchto míst psal text, ze svých poznámek a osnovy celého tažení v Normandii, text mnou sestavený ( Osnovu viz zde na tomto odkaze v Úvodu:
http://www.palba.cz/viewtopic.php?f=137&t=5236
) - dále pak jsem psal text z informací z historického pojednání , Nigel de Lee - Boje v Normandii, Nigel de Lee - Průlom, a místy jsem pak použil informace pro text v článcích z historického pojednání - Miloš Hubáček - Invaze - což jsou podklady uvedené i u Č 120., zde na konci.
Všechen historický děj v článcích popisuji svými slovy. Pokud je uvedena citace, je vždy uvedeno odkud byla použita.
U některých historických dějů jsou informace použity z dalších podkladů, které jsou uvedeny na konci posledního článku, zde u Č 120. - Použité podklady.
Obrázky a mapy jsou použity z Album, nebo Fotoforum na Palbě - odtud pak dle návodu vloženy do mých článků.)



Použité podklady:

Duce – Anatomie jedné kariéry – Luboš Taraba.
Adolf Hitler a jeho cesta k moci – Rainer Zitelmann.
Nacismus – Alessandra Minerbiová – editor: Flavio Florani.
Pakty Stalina s Hitlerem – výběr z dokumentů 1939 a 40 – Naše vojsko.
Přísně tajné 3/99, 4/99, 3/05 a 3/08.
HPM ročník XIV. – Ivo Pejčoch – Těžký křižník Canarias.
Září 1938 – Role a postoje spojenců ČSR – Miloslav John.
Dějiny světa, svazek IX – L. I. Zubka, A. M. Zubinský a G. N. Sevosťjanov.
Dějiny světa, svazek X. – V. V. Kurasov, A. M. Někrič.
Krev, slzy a pošetilost v nejtemnější hodině 2. světové války – Len Deighton.
Druhá světová válka – Úplná historie – Martin Gilbert.
Blitzkrieg od Hitlerova nástupu po pád Dunkergue - Len Deighton.
Druhá světová válka – John Keegan.
Polské tažení Hitler a Stalin rozbíjejí Polskou republiku – Janusz Piekalkiewicz.
Tanková válka 1939 – 1945 - Janusz Piekalkiewicz.
Letecká válka 1939 – 1945 - Janusz Piekalkiewicz.
Námořní válka 1939 – 1945 - Janusz Piekalkiewicz.
Historie německé armády 1939 – 1945 – Philippe Masson.
Slovenská armáda 1939 – 1945 – Charles K. Kliment, Břetislav Nakládal.
Hitlerovi válečníci – Guido Knopp.
Německé obrněné jednotky – Horst Scheibert.
Hitlerovy elitní jednotky – Lucas Cooper.
Němečtí parašutisté ve II. světové válce – Volkmar Kühn.
Operace Jubilee, Dieppe 1942 – Norman Franks.
Narvik – Donald Macintyre.
Ocelová lavina – Darius Jedrzejewski, Zbigniew Lalak.
Bitva o Británii – Leonard Mosley a redakční kolektiv Time-Life Books.
Černí andělé, Historie zbraní SS – Rupert Butler.
Historie válek – David Brownstone a Irene Franck.
Neznámé špionážní operace KGB – Mitrochinův archiv – Christopher Andrew, Vasilij Mitrochin.
Den D, 1944, Hlasy z Normandie – Robin Neillands, Roderick de Normann.
Druhá světová válka den za dnem – Donald Sommerville.
Svět ve válce 1939 – 1945 – Dr. Duncan Anderson, Dr. Stephen Badsey, David Chandler, Dr. Paddy Griffith, Sean McKnight, Gary Sheffield.
Marcel Jullian – Bitva o Británii – červenec-září 1940
Alan Cooper – Cíl Drážďany.
Boje o Itálii 1943 až 1945 – Dominick Graham a Shelford Bidwell.
Hitlerovy horské jednotky – James Lucas.
http://www.palba.cz/viewtopic.php?t=1176,
http://www.palba.cz/viewtopic.php?t=1179
http://www.palba.cz/viewtopic.php?t=1193
http://www.palba.cz/viewtopic.php?t=1209
a v nich následné diskuze.
Miloš Hubáček – Bitva u Matapanu.
Miloš Hubáček - INVAZE.
Válka v Normandii. Ode Dne D k St. Lo,
německýma očima - Vince Milano a Bruce Conner.
Charles Kirkpatrick - Spory o druhou frontu.
Stephen Badsey - Příprava operace Overlord.
Detlef Vogel - Německá obrana.
Edward Marolda - Operace Neptune.
Steven J. Zaloga - Den D 1944 Pláž OMAHA.
Roger Cirillo, Stephen Badsey - Den D.
Charles Kirkpatrick - Soustřeďování sil.
Alfred Price - Vzdušné boje.
Nigel de Lee - Boje v Ńormandii.
Nigel de Lee - Průlom.
Bernard Nalty - Invaze do jižní Francie.
Roger Cirillo - Pronásledování k Sieně.
Jaroslav Hrbek – Tobruk 1941.
Janusz Ledwoch – Afrikakorps.
Paul Carell – Lišky Pouště.
Janusz Piekalkiewicz – Rommel – Tajná válka v Africe.
Dwight David Eisenhower – INVAZE DO EVROPY.
Harry C. Butcher – TŘI ROKY s EISENHOWEREM.
Jiří Brož – STŘEDOMOŘÍ V OHNI DRUHÉ SVĚTOVÉ VÁLKY.
D – DAY OPERACE OVERLORD, dle nakladatelství Salamander
Den D 1944 Pláž Omaha, Steven J. Zaloga, Howard Gerrard.
Books Ltd, Londýn.
Další související historická literatura.
Mé dlouholeté poznámky a mapy.
Z webu http://www.Palba.cz je použito jako podklad a upoutávka:
V subkapitole – Armády 1918 – 1945 u Francie zde:
http://www.palba.cz/viewforum.php?f=143
a zde jednotlivé sekce:
a) Pozemní a cizinecká legie – (články od Kačermiroslav, Sa 58 a Bruno):
http://www.palba.cz/viewforum.php?f=160
b) Letectvo – ( články YAMATO, Kačermiroslav a Fatale):
http://www.palba.cz/viewforum.php?f=161
c) Námořnictvo – (ovládal Norad – Nelson):
http://www.palba.cz/viewforum.php?f=162
d) Opevnění a bunkry – (od Bruna a Lorda):
http://www.palba.cz/viewforum.php?f=48
Aby pak důležitou smlouvu o porážce Francie z 22. června 1940 dodal Kačermiroslav v sekci
e) Ostatní:
http://www.palba.cz/viewtopic.php?t=3463
V subkapitole – Armády 1918 – 1945 pak nalezneme - Británie viz zde:
http://www.palba.cz/viewforum.php?f=139
kde jsou pak jednotlivé sekce, a v nich potom musíš otevřít - Pozemní vojsko:
http://www.palba.cz/viewforum.php?f=154
tam teprve otevřeš Obrněná technika – (především YAMATO, TonyHazard a Easy_Company) zde:
http://www.palba.cz/viewforum.php?f=241
aby pak ještě následovaly odkazy od Sa 58:
http://www.palba.cz/viewtopic.php?t=3351
a Thór:
http://www.palba.cz/viewtopic.php?t=2936
http://www.palba.cz/viewtopic.php?t=2892
http://www.palba.cz/viewtopic.php?t=2821
Royal Navy (především Norad – Nelson a také trochu Mikhassel. Dralno):
http://www.palba.cz/viewforum.php?f=153
Letectvo:
http://www.palba.cz/viewforum.php?f=99
pak má své podsekce:
Stíhací letouny – (xradar, YAMATO, Tempík, Reisen):
http://www.palba.cz/viewforum.php?f=216
Bombardovací a bitevní letouny – (Haness, YAMATO):
http://www.palba.cz/viewforum.php?f=217
Ostatní letouny – (Kačermiroslav):
http://www.palba.cz/viewforum.php?f=218
Různé – (od Haness, Ikala, Lord a YAMATO):
http://www.palba.cz/viewforum.php?f=220
A starší neaktualizovaný článek od Fatale:
http://www.palba.cz/viewtopic.php?t=1180
O Německé obrněné technice je možné se na Palbě dozvědět na tomto odkaze v subkapitolách zde http://www.palba.cz/viewforum.php?f=138
Tanky a stíhače tanků:
http://www.palba.cz/viewforum.php?f=116
od Sa 58, YAMATO, TonyHazard.
Samohybná děla http://www.palba.cz/viewforum.php?f=117 také od Sa 58 a YAMATO.
Mnoho dalších věcí, jako jsou OA – Obrněné Automobily - na tomto odkaze http://www.palba.cz/viewforum.php?f=17 také od Sa 58.
Z letecké techniky jsou to především v subkapitole Luftwaffe
http://www.palba.cz/viewforum.php?f=20
u Stíhacích letadel http://www.palba.cz/viewforum.php?f=112
monografie Hans S a YAMATO, stejně jako u Bombardovacích a bitevních http://www.palba.cz/viewforum.php?f=113
a u Ostatních http://www.palba.cz/viewforum.php?f=192
je to pak Tunac, Haness, Hans S a YAMATO.
Vybavení letounů http://www.palba.cz/viewforum.php?f=193je od Ikala, Eda a Sa 58.
O Itálii jsou pak jednotlivé subkapitoly zde:
http://www.palba.cz/viewforum.php?f=142


Případné doplnění a diskuzi prosím směřujte na tento odkaz:

http://www.palba.cz/viewtopic.php?f=137&t=67&start=180
ObrázekObrázekObrázek
Odpovědět

Zpět na „Pozemní boje 1944 - 1945“