Operace Dynamo – evakuace pri Dunkerque

Od Podivné války do vylodění v Normandii

Moderátoři: michan, Pátrač

Uživatelský avatar
Lipton
Poddůstojník v záloze
Poddůstojník v záloze
Příspěvky: 166
Registrován: 25/8/2004, 12:10

Operace Dynamo – evakuace pri Dunkerque

Příspěvek od Lipton »

Operace ,,Dynamo'' evakuace pri Dunkerque

Operácia Dynamo začala 23. Mája 1940. Jej cieľom bolo evakuovať približne 350 000 príslušníkov britských a francúzskych vojsk potom čo nemecké vojská prelomili front pri Sedane. Spojenecké velenie zmobilizovalo všetky dostupné dopravné prostriedky – vojnové lode (najmä torpédoborce), ale aj športové jachty, rybárske lode, člny a remorkéry. Evakuáciu zo vzduchu chránilo 2740 britských lietadiel. Vďaka veľkému nasadeniu a dobrej organizácii sa do 4. júna podarilo prepraviť do Anglicka 338 226 vojakov. Na začiatku, 26. – 27. mája sa síce podarilo evakuovať len 8000 ľudí, ale už o deň ich bolo 19 000, 29. mája 47 000 a 31. mája až 68 000. Na pobreží však bolo zanechané množstvo vojnového materiálu, ktoré padlo do rúk Nemcom – 2460 diel, 11 000 kusov automatických zbraní, 45 000 automobilov a 20 000 motocyklov. Nemecké letectvo stratilo nad Dunkerqueom vyše 300 lietadiel, spojeneckých bolo zničených alebo poškodených 243. Medzi zachránenými bolo asi 110 000 francúzskych vojakov.
Hitler ako najvyšší veliteľ 24. Mája vydal rozkaz v ktorom predbežne pozastavil postup skupiny armád A, čím sa evakuácia uľahčila. Proti vôli hlavného veliteľa pozemného vojska Waltera von Brauchitscha zastavil tankovú skupinu generála Ewalda von Kleista na línii kanál La Bassée – kanál Aa, 30 – 70 km na juhovýchod od Dunkerque. Zmyslom tohto kroku bolo uchrániť tankové zväzky pre druhú fázu bojov vo Francúzsku. Keď vyšlo najavo, že pri Dunkerque ide o evakuáciu, nemecké velenie rozkaz o zastavení zrušilo.
Operáciu Dynamo britské noviny nazvali dunkerqueským zázrakom, čo premiér Churchill svojsky okomentoval poznámkou: „Války se nevyhrávají evakuacemi.“

Diskutujte o:
priebehu bitky
zúčastnených divíziách
veliteľoch oboch strán
stratách oboch strán
výsledku bitky
Granátník
Poddůstojník v záloze
Poddůstojník v záloze
Příspěvky: 574
Registrován: 25/8/2004, 11:36
Bydliště: Vsetín
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od Granátník »

Velká porážka pro Brity. Sice se to dneska dost upravuje, ale počet evakuovaných vojáků tento fakt nevyvrátí. Pravda, i to je celkem velký uspěch během několika dnů evakuovat 300 000 vojáků je dost, ale tito vojácí byli na pokraji vyčerpání a navíc ve Francii nechali veškerou těžkou techniku.

To je teda můj názor.
ObrázekObrázek
Uživatelský avatar
Lord
1. Armádní generál
1. Armádní generál
Příspěvky: 10860
Registrován: 24/8/2004, 02:48

Příspěvek od Lord »

Britové provedli před svým lidem mistrovskou mystifikaci, když porážku vydávali skoro za vítězství, na druhou stranu chápu, že by morálce Britů moc neprospělo nějaký sebemrskačství.
Chyba Hitlera, že je všechny nezmáčkl, dovede si představit kdyby padlo do zajetí na 300 000 britských vojáků? Chtěla by potom Británie vůbec pokračovat ve válce?
Nicméně záchrana vojáků je určitě důležitější než záchrana techniky, zatímco technika mohla být nahrazena z USA, vycvičení vojáci by se nahrazovali těžko, nehledě jaký by to mělo vliv na psychiku obyvatelstva.
Uživatelský avatar
Daver
Kapitán
Kapitán
Příspěvky: 1573
Registrován: 5/10/2004, 21:11
Bydliště: Plzeň

Příspěvek od Daver »

jo a ve fancii nechali velkou část zastaralé techniky kterou nahradili moderní z USA
"Nemůžeš-li střílet, staň se bunkrem, nemůžeš-li se hýbat, staň se zbraní, nemůžeš-li vyhrát, staň se hrdinou."
Melkor

Příspěvek od Melkor »

Rozhodně velké štěstí Anglánů a idiotské chyby Hitlera.
Uživatelský avatar
Daver
Kapitán
Kapitán
Příspěvky: 1573
Registrován: 5/10/2004, 21:11
Bydliště: Plzeň

Příspěvek od Daver »

Hitler si myslel že Briti u Dunkerque rozdrtí jeho letectvo.
"Nemůžeš-li střílet, staň se bunkrem, nemůžeš-li se hýbat, staň se zbraní, nemůžeš-li vyhrát, staň se hrdinou."
Granátník
Poddůstojník v záloze
Poddůstojník v záloze
Příspěvky: 574
Registrován: 25/8/2004, 11:36
Bydliště: Vsetín
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od Granátník »

Daver: to je sice pravda, ale při tom, co Britům hrozilo to nebylo až tak dvakrát dobré !!

No, taky záleží v čem lepší techniku. Sice britské tanky taky nebyly nic moc, ale americké Shermany taky nestály za moc !! Mozna tak Pershing, ale těch teda zas moc nebylo !!
ObrázekObrázek
Uživatelský avatar
sa58
1. Armádní generál
1. Armádní generál
Příspěvky: 3477
Registrován: 4/2/2005, 12:43
Bydliště: Zlínsko
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od sa58 »

Datum: 04.06.2005
Autor: Miroslav Šiška
Zdroj: Právo
Strana: 24

Zázrak u Dunkerku

Námořní evakuace 338 226 mužů z francouzského Dunkerku do Británie na přelomu května a června 1940 byla současníky označována jako zázrak.
V jeho pozadí byla jedna z největších hádanek druhé světové války - motiv Hitlerova rozkazu, který zastavil útočící německá tanková vojska před posledním přístavem, přes který mohli spojenečtí vojáci uprchnout.

"Rozkaz zastavit" se stal po válce předmětem sporů. Únik čtvrt miliónu příslušníků britských expedičních sil a ostatních jednotek byl některými německými generály hodnocen jako největší vojenská chyba třetí říše. Erich von Manstein například ve svých pamětech napsal: "Vyklouznutí britské armády z Dunkerku je jednou z rozhodujících chyb Hitlera. To mu později ztížilo provedení invaze do Anglie."

Mansteinův plán

Hitler chtěl původně zaútočit na západ již na podzim 1939. Podle jeho rozkazu měly být armády připraveny 12. listopadu. Nepříznivé počasí několikrát způsobilo odklad útoku, až Hitler 10. ledna 1940 stanovil začátek ofenzívy na sedmnáctého.
Ale právě 10. ledna 1940 se stalo něco, co zásadně ovlivnilo další průběh války. Toho dne se v ledovém počasí a silném větru ztratil nad zasněženým Rýnem styčný důstojník 2. letecké armády, který při cestě z Münsteru do Bonnu zaletěl do Belgie a byl nucen přistát. Měl u sebe kompletní operační plán pro útok na západě a nestačil jej úplně spálit. Do rukou Belgičanů padly jeho důležité části.
Německý letecký atašé v Haagu hlásil, že ještě téhož večera měl belgický král dlouhý telefonní hovor s holandskou královnou. Němci samozřejmě v té době přesně nevěděli, co se s dokumentem stalo, ale obávali se přirozeně nejhoršího. Hitler chtěl nejdříve udeřit okamžitě, ale potom rozhodl jinak - zcela upustil od původního operačního plánu a ten byl posléze nahrazen plánem novým, Mansteinovým.
Ten původní byl vypracovaný generálním štábem pod vedením Franze Haldera a postavený na podobných základech jako plán z roku 1914. Hlavní důraz byl kladen na pravé křídlo, kudy měl vést výpad přes belgické pláně v podání skupiny armád B pod Beckovým vedením. Prostřední skupina armád A pod Rundstedtem, čelící Ardenám, měla hrát druhořadou roli. Skupina armád C pod vedením Leeba na levém křídle stála naproti hranici Francie jako taková a měla prostě ohrozit a uzemnit francouzské armády, které měly v držení Maginotovu linii.
Manstein měl za to, že stávající plán je příliš průhledný a obsahuje mnoho prvků z minulosti - a jako takový může být spojeneckým velením snadno předjímán. Pojal smělý nápad přesunout těžiště hlavního úderu na pohoří Ardeny. Argumentoval tím, že nepřítel by nikdy nečekal nasazení masy tanků v tak náročném terénu.
Ačkoli na Hitlera udělala originalita Mansteinova plánu velký dojem, neztotožnil se s ním ihned. Teprve v situaci, kdy se rozhodl přistoupit na nutnost odkladu a nový plán schválil, rychle dospěl k předpokladu - ať už vědomě či nevědomě - že ho vymyslel sám. Mansteinovi přiznal pouze tu zásluhu, že s ním v této věci souhlasil. "Mezi všemi generály, s nimiž jsem se bavil o novém plánu na západě," poznamenal Hitler nějakou dobu poté s poukazem na jejich rozhovor, "byl Manstein jediný, kdo mě pochopil."

Zastavte tanky

Před rozbřeskem 10. května 1940 byla naproti hranici Lucemburska soustředěna největší masa tanků, jaká byla dosud ve válce k vidění. Toho dne Němci zahájili svůj bleskový útok, blitzkrieg, proti Nizozemsku, Belgii a Lucembursku.
Jejich obrněné divize podporované hloubkovými bombardéry si během pouhých několika dnů prorazily cestu Nizozemskem. Pak vtrhly do Francie a obešly Maginotovu linii překvapivým útokem Ardenským lesem, který francouzští a britští stratégové považovali za neprůchodný. Britský expediční sbor byl spolu s francouzskou armádou vržen zpět postupujícími německými vojsky, která je začala svírat do kleští.
Ustupující britské síly byly postupně zatlačeny až k pobřeží. Dne 22. května dorazilo asi 250 německých tanků k Dunkerku a hrozilo, že Britům přetnou ústupové trasy. Němci se chystali zasadit poslední smrtelnou ránu. A pak, když byli pouhých deset kilometrů před tímto městem, se 24. května, zhruba v 11.30 hodin, tanky najednou zastavily. Stalo se něco ohromujícího: Hitler nařídil osobním rozkazem všem německým silám, aby stanuly na dosažených pozicích. A ještě pozoruhodnější bylo, že tento rozkaz byl vyslán nešifrovaně a byl zachycen britskými vojsky. Příkaz, aby německá armáda zastavila postup - haltbefehl - doslova zněl: "Z vůdcova rozkazu... bude útok severozápadně od Arrasu omezen všeobecně na linii Lens-BéthuneAire-St. Omer-Gravelines. Průplav překročen nebude." Hitlerovi velitelé pancéřových jednotek tím byli šokováni. Bombardovali své nadřízené námitkami a protesty, ale bylo jim řečeno, že to byl "osobní rozkaz vůdce". Ewald von Kleist po válce řekl, že vzhledem k tomu, jak nesmyslný mu tento rozkaz připadal, rozhodl se "ignorovat ho a vyrazit dál přes průplav. Moje pancéře už vnikly až do Hazebroucku a přeťaly Britům ústupové cesty... Pak však přišel ještě důraznější rozkaz, že se mám stáhnout za průplav. Moje tanky se tam musely zdržet tři dny".
Jiný z generálů, R. Thoma, doslova prosil, aby směl se svými tanky postupovat dál - avšak Hitler zůstal neoblomný, tanky musely vyčkat.

Operace Dynamo

Rozkaz byl odvolán o tři dny později, avšak i pak byly některé tankové divize převeleny k odražení francouzské protiofenzívy na Sommě, čímž se zmenšil tlak na britské a francouzské obránce Dunkerku. Ony tři dny poskytly životně nezbytný čas, aby mohli kolem města zřídit obranné postavení a udržet Němce v odstupu dostatečně dlouho, než proběhne evakuace.
Bylo štěstím, že přípravná opatření byla v Anglii zahájena o týden dříve, i když z jiného důvodu. Nový premiér Churchill schválil 20. května, aby "se shromáždilo velké množství malých plavidel ve stavu pohotovosti a ty dále pluly k přístavům a zátokám na francouzském pobřeží" s cílem zachraňovat příslušníky britských expedičních sil (BEF), kteří by mohli být odříznuti, kdyby se podle stávajícího plánu pokoušeli prorazit na jih do Francie.
V následujících dnech se situace prudce zhoršila a brzy bylo ministerstvu námořnictva jasné, že Dunkerque bude jedinou možnou únikovou cestou. Odpoledne 26. května byla zahájena operace Dynamo spočívající v evakuaci vojáků z francouzského pobřeží s použitím jakéhokoli plavidla, které bylo po ruce. Před Dunkerkem se jich hemžilo 860, od bitevních křižníků až ke katům (plachetnicím s jedním stěžněm).
Britové měli štěstí v tom, že nebe bylo po většinu času zachmuřené, takže luftwaffe mohla jen omezeně zasáhnout. Počasí bylo naopak velice příznivé a mořská hladina celý týden klidná jako na jezeře. Za čtyři dny dopravila britská plavidla do bezpečí přes 125 tisíc mužů a do půlnoci 2. června byla evakuace BEF dokončena (224 tisíc mužů). Cestou do Anglie našlo smrt pouze asi dva tisíce vojáků.

Hořkost Francouzů

Evakuováno bylo také přibližně 95 tisíc spojeneckých vojáků, především Francouzů. Příští dvě noci se přes rostoucí obtíže vyvinulo veškeré úsilí, aby se do bezpečí dopravili i zbývající Francouzi - jejich armáda měla za úkol zadržovat Němce po několik posledních hodin. Došlo však k závěrečné tragédii, která triumfu celé operace dodala trpkou příchuť.
V noci na 4. června byl připraven poslední riskantní pokus vyzvednout francouzský zadní voj. Na lodích bylo místo asi pro 30 tisíc mužů. Vyčerpaná frontová pěchota se obratně odpoutala od nepřítele a potichu zamířila ke břehu. Zdánlivě odnikud se ale ve stejných chvílích objevily na plážích tisíce jiných bojovníků. Ve sklepech a rozvalinách Dunkerku se totiž skrývalo kolem 40 tisíc vojáků, o kterých nemělo francouzské velení ani ponětí a kteří nyní vyšli ven.
Té noci bylo evakuováno 26 175 francouzských vojáků, jen málokterý z nich však patřil k zadnímu voji. Šlo o žalostnou epizodu dunkerské evakuace, která zanechala ve Francii bolestné pocity. Drtivá většina Francouzů měla pocit, že je Britové opustili. Marné bylo uvádět, že bylo zachráněno 123 095 Francouzů, z toho 102 570 na britských lodích.
Když evakuace začala, Churchill předpokládal, že by se mohlo podařit zachránit 30 tisíc mužů. Velitel operace Dynamo viceadmirál Ramsay odhadoval jejich počet na 45 tisíc. Nakonec jich bylo odvezeno do Anglie 338 266 a další čtyři tisíce dopraveny do jiných francouzských přístavů.

Vojenské důvody i politické motivy

Proč nechal Hitler uniknout britskou armádu, která mu byla ve skutečnosti vydána na milost a nemilost? Jaké byly důvody, jež ho vedly k vydání rozkazu o zastavení postupu?
Známý britský vojenský historik Liddell Hart - poté co po válce hovořil s řadou německých generálů, kteří se těchto bojů zúčastnili - uvádí, že většina z nich zastávala názor, že Hitlerovo rozhodnutí se zakládalo na vojenských důvodech, třebaže by sami rádi věděli, který z nich byl pro něj nejzávažnější.
Hitler sám své rozhodnutí dodatečně vysvětloval různými způsoby. Jedním z nich bylo, že prudké deště proměnily flanderské bažiny v terén obtížný pro tankové operace. Jindy se obával francouzské protiofenzívy na Sommě nebo svůj postup zdůvodňoval snahou ušetřit tanky pro následující postup na Paříž.
Mezi generály byli však i tací, kteří se domnívali, že za Hitlerovým rozhodnutím byly politické motivy. Jedním z nich byl Halder - ten již v inkriminované době, jak to vyplývá z jeho deníku. V zápise učiněném 25. května 1940 poukázal na zvrat v plánu způsobený Hitlerovým rozkazem a poznamenal, že "politické vedení pojalo fixní ideu, že rozhodující bitva nesmí být svedena na vlámské půdě, ale spíše v severní Francii. Aby tento politický tah zamaskovalo, předkládá tvrzení, že Flandry, protkané vodními kanály, nejsou pro tankovou válku vhodné."
Také tehdejší náčelník štábu armády Günther Blumentritt byl přesvědčen, že Hitlerův rozkaz vycházel ze skrytého politického motivu, byť odlišného. Spojoval to s tím, jaké překvapivé řeči vedl Hitler během návštěvy Runstedtova velitelství 24. května - tedy v den vydání rozkazu. V soukromém rozhovoru s Runstedtem (v přítomnosti Blumentritta) se Hitler svěřil s názorem, že do šesti týdnů bude po válce. Potom chce uzavřít rozumný mír s Francií a pak bude otevřená cesta k dohodě s Británií.
Přitom se Hitler rozplýval v úvahách o britském impériu a jeho úloze ve světovém dění (třebaže by to nikoho, kdo četl Mein Kampf, nemělo překvapit). Skončil slovy, že jeho cílem je uzavřít mír s Británií na takovém základě, který bude ona moci akceptovat z pozice své cti.
Samotný Blumentritt řekl Hartovi, že "zastavení tanků bylo způsobeno nejen vojenskými důvody. Byla to součást politického plánu na uzavření míru za snažších okolností. Kdyby byla britská armáda u Dunkerku zadržena, britský národ by mohl mít dojem, že na jeho cti ulpěla skvrna, kterou musí vymazat. Hitler doufal, že když je nechal uniknout, Brity si tím usmíří."

Omyl byl záchranou

Hitler měl tak složitou povahu a křivolaké myšlení, že žádné jednoduché vysvětlení jeho rozkazu nemůže být spolehlivé. Bylo zřejmě utkáno z několika myšlenkových vláken vojenské a politické povahy. Kromě již uvedených k nim například ještě patřil i účinek Göringova tvrzení o schopnostech letectva, jež nepřítele u Dunkerku zničí bombardováním.
Ale ať již je skutečné vysvětlení jakékoli, Hitlerův grandiózní omyl přispěl k záchraně Británie právě v nejkritičtějším okamžiku její historie. Kdyby se tehdy nepodařilo téměř 350tisícovou armádu evakuovat, Britové by nejspíše byli snadno podlehli německé invazi a určitě by nebyli dlouhá léta po roce 1940 schopni nějaké ofenzívy v Africe či kdekoli jinde. Záchrana britské armády z Dunkerku byla záchranou britské účasti ve válce.
Uživatelský avatar
Bruno
Důstojník v záloze
Důstojník v záloze
Příspěvky: 824
Registrován: 8/10/2004, 10:51

Příspěvek od Bruno »

Osobne sa prikláňam k názoru,že Hitler kalkuloval a myslel na budúce mierové jednania s Anglickom.Príde mi to ako jediný možný dôvod pre tak zásasdné rozhonutie.
ObrázekObrázekObrázekObrázek

Najvačším nepriatelom mieru su pacifisti...
Uživatelský avatar
YAMATO
2. Generálporučík
2. Generálporučík
Příspěvky: 2808
Registrován: 19/3/2005, 19:25
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od YAMATO »

Taky bych to tak viděl. Ostatně, kdyby nebyl v čele Churchill, ale někdo podobný Chamberlainovi, tak to nemusel být špatný plán. Ale čtvrt milionu zajatců by byl asi lepší argument pro vyjednávání...
ObrázekObrázek

Když zmizíš, tak budeš zmizelej, jinak tě zmizím já.
Uživatelský avatar
Bruno
Důstojník v záloze
Důstojník v záloze
Příspěvky: 824
Registrován: 8/10/2004, 10:51

Příspěvek od Bruno »

Každopádne je to chyba a kdo vie či nie osudová...
ObrázekObrázekObrázekObrázek

Najvačším nepriatelom mieru su pacifisti...
Uživatelský avatar
YAMATO
2. Generálporučík
2. Generálporučík
Příspěvky: 2808
Registrován: 19/3/2005, 19:25
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od YAMATO »

Hm, naštěstí. Kdyby vyřadil Anglii, tak si myslím, že by v SSSR vyhráli...a my bysme v lepším případě živořili někde na Uralu.
ObrázekObrázek

Když zmizíš, tak budeš zmizelej, jinak tě zmizím já.
Uživatelský avatar
Bruno
Důstojník v záloze
Důstojník v záloze
Příspěvky: 824
Registrován: 8/10/2004, 10:51

Příspěvek od Bruno »

Možno by si bol v GŠ tak jak teraz :mrgreen:
ObrázekObrázekObrázekObrázek

Najvačším nepriatelom mieru su pacifisti...
Uživatelský avatar
YAMATO
2. Generálporučík
2. Generálporučík
Příspěvky: 2808
Registrován: 19/3/2005, 19:25
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od YAMATO »

Já se svými předky těžko, mě by nehrozil ani ten Ural...
ObrázekObrázek

Když zmizíš, tak budeš zmizelej, jinak tě zmizím já.
Uživatelský avatar
Bruno
Důstojník v záloze
Důstojník v záloze
Příspěvky: 824
Registrován: 8/10/2004, 10:51

Příspěvek od Bruno »

Jiczak? :wink:
ObrázekObrázekObrázekObrázek

Najvačším nepriatelom mieru su pacifisti...
Uživatelský avatar
YAMATO
2. Generálporučík
2. Generálporučík
Příspěvky: 2808
Registrován: 19/3/2005, 19:25
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od YAMATO »

Taková směsice...taky odboj (popravený prastrýc) a víc věcí.
ObrázekObrázek

Když zmizíš, tak budeš zmizelej, jinak tě zmizím já.
Uživatelský avatar
Bruno
Důstojník v záloze
Důstojník v záloze
Příspěvky: 824
Registrován: 8/10/2004, 10:51

Příspěvek od Bruno »

No myslím,že Ural atd sú scenáre pre odôvodnenie odboja atd.Za Heydricha sa situácia ukludnila a práve preto musel byť odstránený,pretože vedel ako má na Čechov ísť....(cukor a bič)Keď bol vo funkcii protektora odboj zaspal a nebolo to ani tak represáliami.Pre tých čo sa oháňajú popravami na dennom poriadku len tolko,že za šmelinu by človek odvisol aj na britských ostrovoch...
ObrázekObrázekObrázekObrázek

Najvačším nepriatelom mieru su pacifisti...
Uživatelský avatar
YAMATO
2. Generálporučík
2. Generálporučík
Příspěvky: 2808
Registrován: 19/3/2005, 19:25
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od YAMATO »

No, do značné míry to tak bylo, co jsem např. slyšel od příbuzných a tak. Je to samozřejmě nepohodlné to přiznat...Zavedení německých sociálních opatření mělo obrovský vliv...a Češi makali jak šrouby pro vítězství říše až do samého konce války. Samozřejmě bylo nemálo vyjjímek, ale proč např. Francouzi a další Němcům vyrobili jen zlomek toho co my?

No, Gajdo, do nás....
ObrázekObrázek

Když zmizíš, tak budeš zmizelej, jinak tě zmizím já.
Uživatelský avatar
Bruno
Důstojník v záloze
Důstojník v záloze
Příspěvky: 824
Registrován: 8/10/2004, 10:51

Příspěvek od Bruno »

Konečne rozumný názor oprostený od patriotizmu.

Gajdova reakce na seba nedá určite dlho čakat. :wink:
ObrázekObrázekObrázekObrázek

Najvačším nepriatelom mieru su pacifisti...
Uživatelský avatar
Radola Gajda
Poddůstojník v záloze
Poddůstojník v záloze
Příspěvky: 407
Registrován: 10/10/2004, 14:29
Bydliště: ČR

Příspěvek od Radola Gajda »

Takže Bruno,říká ti něco návrh Heydrichovy České otázky?Jedna třetina na Sibiř na práce,druhá na náležitou převýchovu do Říše,třetí POPRAVIT-vskutku nádherné vyhlídky.....
Yamato-tak názor hrdiny,který by každou součástku co vyrobí,vždy znehodnotil,a nebál by se jak o svůj život tak o život svých příbuzných,na klopě měl československou trikoloru a cestou do práce na rtech Hej Slované.Doporučuju si zdokumentovat odboj a kolaboraci i v jiných státech Evropy,co se týče kolaborace,tak nás můžou směle strčit do kapsy snad jen Poláci,ovšem nikdo jiný.Stačí se jen podívat,kolik vojáků z Holandska,Belgie,Francie,Norska a atd. bojovali pod německým praporem na všech frontách a nebojovali zas tak špatně,to už něco naznačuje.To,že se v protektorátě vyráběly zbraně a výzbroj,samozřejmě kvalitní,neřeší vůbec nic,obzvlášť,když ty jako dělník jsi denodenně pod dohledem buď vlajkaře nebo nějakého sudeťáka...
Obrázek
Odpovědět

Zpět na „Pozemní boje 1939 - 1944“