Operace Lvoun (Seelöwe)

[Ejdou Rotacak]

dyk nic nepřekrucuje, o prázdninách 40 bylo RAF v dost špatném stavu. Že si čuchli k vrtulim i pšonci a češi bylo proto, že už britům teklo do bot.
Povolávák nakonec dostali i veterináři ze Skotska, třeba James Herriot - nalítal velkou p*ču a přesto málem skončil u bojové perutě....protože
v tom období citelně ubýval dostatek kvalitně proškolených pilotů.

Hrozně to recyklujete, po válce se o tom psalo vcelku otevřeně, bez obalů, všichni byli ještě živí a mohli se vyjádřit - rozporovat, upozornit na účelovou lež.
Teď jsou všichni mrtví, tak hrrr znovu vynaleznout kolo a nabarvit ho na růžovo...ono to dá hnedka rozum, že v teple pokojičku s černym čajem a štrůdlem
dojdu k větší pravdě, než historikové před 75 lety - oni holt neměli dostatek podkladů. To Pepík s Kubou najdou na netu všechno.....

[Tempik]

Jistě máš nějaké údaje k tomu "v dost špatném stavu". A v jakém stavu na tom byli němci, když ztráceli mnohem více pilotů?

[kenavf]

..po válce se o tom psalo vcelku otevřeně, bez obalů, všichni byli ještě živí a mohli se vyjádřit - rozporovat, upozornit na účelovou lež.
Teď jsou všichni mrtví, tak hrrr znovu vynaleznout kolo a nabarvit ho na růžovo.......

[kacermiroslav]

Ale já psal o válečných lodích, ne o tom, že jsi posbíral lodě i rybářům z rybníka abys měl tonáž pro transport vojáků. Argument byl, že by RN při invazi nemohla hlídat válečné lodě Německa a ty by proklouzli a odřízli Británii od zásobování. Proto se ptám které lodě by tedy zůstali podporovat vylodění, když by vypluli na oceán odřezávat. Nejsem si jistý, že by Německo mělo kapacity na obě tyto úlohy. A ano, začíná bse to tu opakovat. Někteří si totiž pořád neuvědomili, že ten cirkus neměl absolutní šanci se úspěšně vylodit.

O silách Kriegsmarine mám něco rozepsané, tak odpovím až to dokončím. A jinak k té poslední větě, je mi jasné, že to byla narážka na mě:-) Nicméně v tom případě to je narážka na celou řadu historiků, vojáků atd., kteří jsou jiného názoru než ty. Většina zdrojů, které doma mám k dispozici, naopak počítají s úspěšným vyloděním. Dokonce se takto vyjádřil opakovaně i Churchill. Ovšem druhá věc je, a to bych se fakt už opakoval, je udržet zásobování invazních vojsk v Anglii. To jen ten kámen úrazu, který by s největší pravděpodobností odsoudil invazi k neúspěchu.

Jinak nikde nejsem nezaznamenal někoho, kdo by zde tvrdil, že by německá Kriegsmarine byla schopna odříznou Británii od zásobování. To je blbost. Můžeš mi připomenout, kde a kým to zaznělo? Mám obavu, že to máš trošku pomotané.

[Mirek58]

On si jen rád překrucuje fakta. Je to takový jeho koníček. On si našel, že piloti co si prošli jinými letectvy a měli zkušenosti měli na přeškolení na Hurricana, nebo Spitfira jen 12 hodin, ale už schválně nedodá, že před tím ti piloti měli nalétáno i bojově desítky až stovky dalších hodin.

Tak já rád překrucuju fakta, W.Churchil, udržuje mýtus schválně, H. Dowding falšoval fakta ( asi proto ho po skončení krize Churchil vykopnul)

A jen by mě zajímalo na jakých typech ti noví "vycvičení" piloti měli nalétány ty stovky hodin?
Mohl bys mi to prozradit?

[kacermiroslav]

Stavy letadel FC rostly, stavy pilotů taktéž, to je pravda.
Jenomže nastupovali piloti s 10-12 hodinami výcviku na stihači.

Mirku co to plácáš?
nebo Ti přijde, že piloti např. naší 312ky byli nezkušení?

Jak už jsem uvedl dříve, v létě 1940 byla denní produkce 15 stíhacích letounů RAF a k tomu 6 pilotů. RAF tak měla ve skutečnosti více letadel, než pilotů. I z toho důvodu ke svým letkám zařadili zahraniční piloty včetně Čechoslováků, aby tu mezeru vyplnili. To jen na doplnění toho, co píše Mirek58.

[Tempik]

Tak já bych na doplnění vaší demagogie doplnil, že piloti mohli opustit svoje setřelené letouny na padáku a za hodinu být opět ve vzduchu (což se stávalo). Nebo mohli nouzově přistát a svůj poškozený stroj zcela rozbít. Téměř každý pilot války u všech letectev přišel někdy o svůj stroj. Jen málokdy se stalo, že by se stroji nic nestalo a pilot v něm zemřel.
Za další se vyráběli jako stíhací letouny už jen Hurricany a Spitfiry a docházelo tak k přezbrojení starých typů na nové. V té době totiž sloužili třeba ještě Gladiatory.
Z toho celkem snadno vyplývá, že není nic zvláštního na tom, že Británie produkovala více nových strojů, než pilotů. Mělo to tak každé letectvo.
Mirku, ti piloti měli nalétáno Od Avií a PZL, po Blochy, Morany, Dewoitiny, nebo Curtissy. Měli zvládnutou pilotáž na moderních strojích a mnoho z nich se s němci již ve vzduchu setkalo. Jejich přeškolení nebylo zas o tolik těžší, jako když si někdo přesedne z Oktávie do Mercedesu. Byli to armádní profíci.

[Ejdou Rotacak]

aha.....jdu si škrtnout pár přečtených autobiografií britských a francouzkých pilotů, oni to Tempíku popisovali pohledem té kritické doby trochu jinak, ale evidetně byli mimo a anglické děti běhali po dětskejch hříštích
s hubou od ucha k uchu zamatlaný od čokolády....

[kacermiroslav]

Jistě máš nějaké údaje k tomu "v dost špatném stavu". A v jakém stavu na tom byli němci, když ztráceli mnohem více pilotů?

Kolego, je potřeba rozlišit situaci před Bitvou o Británii a po jejím průběhu. Pokud se bavíme o situaci před a tudíž de facto o operaci Lvoun a jen o stíhacím letectvu, tak v průběhu francouzského tažení se Němcům ve vzduchu a na zemi zničit kolem 3000 spojeneckých letadel. Jen operace Dynamo stála RAF cca 100 strojů. Počátkem června 1940 měla RAF k dispozici pouze 331 hurricanů a spitfiru, zatímco Němci měli k dispozici 850 Me 109 a Me 110. O měsíc později ale RAF již disponovala 591 stíhacími stroji. Měsíční produkce dosáhla více jak 400 strojů a v rámci obranné doktríny se soustředila výroba převážně právě na stíhačky. (zdroj: E.Kiesler - Operace Lvoun, str. 210, 211).

Dále ze stejného zdroje (str. 211) cituji: "Kdo bude na nových strojích létat? Pilotní školy nebyly připraveny na obrovský příliv nových letadel. Nikdo také nepočítal s vysokými ztrátami na kontinentu a v Norsku. Vyškolení stíhacího pilota trvalo celý rok. Fighter Command chybělo 300 až 400 stíhačů, a to i po započtení polských a francouzských pilotů, kteří uprchli do Anglie. Převzetí 51 námořních letců na věci nic neměnilo."

Němci naopak měli již od druhé poloviny třicátých let rozběhnutý program letců, v kterém (pokud si dobře pamatuji) bylo až 12.000 letců. I z toho důvodu si Němci za něco málo přes půl roku dovolili vtrhnout do SSSR, protože spíše trpěli nedostatkem letounů než letců.

[Tempik]

Zvláštní. Já pak nechápu, jak RAF dokázala vyhrát bitvu o Británii, když měla jen polovinu stíhaček co LW a k tomu jí chybělo 400 pilotů, kteří se vycvičili až za rok....

Pokud se bavíme o tom, že by Lvoun měl začít dřív, než co začala opravdová Bitva o Británii, tak jsi s prominutím asi upadl. Na jednu stranu tu operuješ loďmi a betonem vylitými prámy, které němci shromáždili až v podstatě po bitvě o Británii a na straně druhé operuješ počty britských letounů před bitvou o Británii. Jako vážně? Ujasni si tedy datum, kdy k tomu Lvounu mělo dojít, abys mohl měřit armády ke stejnému datu.

To že němci jeli na začátku války v mírovém režimu a nenastartovali výrobu nových strojů taky výrazně přispělo k jejich porážce. Ale jsem si dost jist, že od roku 43 produkovali násobně víc letounů, než pilotů.

[Ataman]

...se takto vyjádřil opakovaně i Churchill...W.Churchil, udržuje mýtus schválně...

No jo, Churchill, ten toho nakecal, třeba tohle taky řikal ten váš Churchill:

Jen děti, blázni a velmi staří lidé si mohou dovolit mluvit vždy pravdu.

nebo:

Za války je pravda tak drahocenná, že ji musí vždy doprovázet tělesná stráž lží.

aha.....jdu si škrtnout pár přečtených autobiografií britských a francouzkých pilotů

Dobrej nápad, přece jenom, byli to piloti nikoliv historikové, navíc

neměli dostatek podkladů.

[Tempik]

aha.....jdu si škrtnout pár přečtených autobiografií britských a francouzkých pilotů, oni to Tempíku popisovali pohledem té kritické doby trochu jinak, ale evidetně byli mimo a anglické děti běhali po dětskejch hříštích
s hubou od ucha k uchu zamatlaný od čokolády....

No a co popisovali? Že končí s létáním a bojováním? Nebo co tím chceš říct? Já nepíšu, že měli radost z války, ale že byly odhodlaní bojovat dál.

[Mirek58]

Jen tak na okraj ke skákání z letadla.
Padl zde názor, že pilot vyskočí z letadla může do hodiny nasednout do jiného.
Může, když bude mít štěstí a nebude popálený, nebo nebude mít nějakou dírku v těle navíc.
A pokud nebude zraněný, je zde ještě další problém.
Přistání na padáku.
Pokud se někdo bude věnovat tehdejší padákové technice, zjistí, že u výsadkářů z cca jedné čtvrtiny přistání došlo ke zranění, vykloubení, namožení atd.
Což u další činnosti výsadkáře je sice nepříjemné, ale není to zdravotní komplikace fatální jako u pilota.
Tam následoval stop létání a léčení.

[Lord]

Ale já psal o válečných lodích, ne o tom, že jsi posbíral lodě i rybářům z rybníka abys měl tonáž pro transport vojáků. Argument byl, že by RN při invazi nemohla hlídat válečné lodě Německa a ty by proklouzli a odřízli Británii od zásobování. Proto se ptám které lodě by tedy zůstali podporovat vylodění, když by vypluli na oceán odřezávat. Nejsem si jistý, že by Německo mělo kapacity na obě tyto úlohy. A ano, začíná bse to tu opakovat. Někteří si totiž pořád neuvědomili, že ten cirkus neměl absolutní šanci se úspěšně vylodit.

O silách Kriegsmarine mám něco rozepsané, tak odpovím až to dokončím. A jinak k té poslední větě, je mi jasné, že to byla narážka na mě:-) Nicméně v tom případě to je narážka na celou řadu historiků, vojáků atd., kteří jsou jiného názoru než ty. Většina zdrojů, které doma mám k dispozici, naopak počítají s úspěšným vyloděním. Dokonce se takto vyjádřil opakovaně i Churchill. Ovšem druhá věc je, a to bych se fakt už opakoval, je udržet zásobování invazních vojsk v Anglii. To jen ten kámen úrazu, který by s největší pravděpodobností odsoudil invazi k neúspěchu.

Jinak nikde nejsem nezaznamenal někoho, kdo by zde tvrdil, že by německá Kriegsmarine byla schopna odříznou Británii od zásobování. To je blbost. Můžeš mi připomenout, kde a kým to zaznělo? Mám obavu, že to máš trošku pomotané.

Možná Tempík reagoval na mně. Já jsem napsal, že to bylo v teoretické rovině, viz tento příspěvek.
http://www.palba.cz/viewtopic.php?p=302710#p302710
No abych uvedl zdroj, tak Jim Wallman a možné scénáře. Jedná se o úpravu parametrů hry Sandhurst z roku 1974, jak jsi o ní Kačermíro psal. V roce 2015 byla znovu přehrána, s novými poznatky, resp. za trošku jiných vstupních předpokladů.
Herní výzvou pro německé hráče je založit předmostí v jižní Anglii a zjistit, zda mohou způsobit zhroucení britské vlády dříve, než budou vyčerpáni nebo jim dojdou zásoby, protože podzimní počasí a aktivita nepřítele, snižuje jejich schopnost zásobovat přiměřeně své síly.

Hra se konala na novém místě v Manchesteru, které umožnilo různým úrovním velení obsazení vedlejších místností oddělených od mapy. Hráči přišli a navštívili hlavní místnost, pokud chtěli něco důležitého říct nebo o něco požádat. Když začalo první kolo, bylo to vlastně naše nejtišší období, protože jsme věděli, že dojde ke zpoždění, protože informace byly filtrovány z velení z divize na sbor (v hlavní místnosti) na úroveň armády (jiná vedlejší místnost) před tím než se dostaly k nám.

Po dvou kolech bylo jasné, že Britové předpokládali, že přistaneme na západě. Většina jejich sil byla nasazena z Portsmouthu na západě a do Brightonu na východě ... značné síly byly také ve Skotsku a na východním pobřeží. Luftwaffe ničila železniční nádraží a omezila přepravu vojsk.

Nejlepší zprávou ze všech bylo, že Folkestone i Dover nebyli sabotováni a byli slabě bráněni vojáky domobrany.
Na konci hry Němci do značné míry ovládali kanál a plánovali prorazit kolem Cornwallu do Atlantiku poté, co bylo potopeno několik hlavních lodí RN. Za další RAF se neukázala takovou hrozbou, jak jsme si původně mysleli.

Zdroj: https://spprojectblog.wordpress.com/201 ... -megagame/

Jen bych dodal, že výškové bombardování lodí, které můžou manévrovat, se ukázalo jako málo účinné, a proti stíhačkám byly bárky a lodě chráněny 20 mm flaky. Prámy Siebel vybavené 88 mm děly posloužily jako náhradní torpédoborce. Děly byly vybavené také motorové lodě. To částečně kompenzovalo nedostatek torpédoborců KM. O lehké britské válečné lodě se postaraly štuky, o těžké bitevní lodě také těžká děla z Calais, a miny.
Britové se neodvážili nasadit všechnu sílu RN, ale ve skutečnosti by možná smělý Churchill dal příkaz k většímu nasazení. Pokud by ovšem věděl, kam hlavní německé lodě směřují k výpadu.

Na tom odkazu to rozebírají pak více v komentářích. Ovšem najdou se tam takový neználci, kteří furt tvrdí, že Němci neměli pořádné čluny / přistávací plavidla nebo dopravní flotilu, a zdá se že podceňují to, co Němci dokázali shromáždit a upravit.

[Polarfox]

Většina zdrojů, které doma mám k dispozici, naopak počítají s úspěšným vyloděním. Dokonce se takto vyjádřil opakovaně i Churchill. Ovšem druhá věc je, a to bych se fakt už opakoval, je udržet zásobování invazních vojsk v Anglii. To jen ten kámen úrazu, který by s největší pravděpodobností odsoudil invazi k neúspěchu.

Jenže co je to úspěšné vylodění? To že se tam Němci vůbec dostanou, bez ohledu na ev. ztráty vojáků a materiálu, případně sešup v harmonogramu a plynulosti operace? Že ta invaze z fleku neselže? Tady to není jen o udržení zásobování, ale i funkčním udržení první vlny jako takové...jen těžko doufat, že by plavební, vyloďovací a vykládací plány Němcům klaply tak, jak si představovali (ev. jak to někdo vytvořil, ať už tomu věřil či ne). To je prakticky sci-fi a řada věcí by se rozklížila už v první fázi. Ten "úspěch" by byl patrně velice draze vykoupen. A to je pořád jen začátek...

Ano, mohu si například představovat, že zakotvím s dvojitou řadou transportů u pobřeží a budu je několik dní a nocí vykládat, aniž by se cokoli stalo (od toho, že je rozhodně nebudu vykládat tak rychle, jak bylo v plánu až po to, že nepřítel je rozhodně nenechá být, zvláště, když je chrání kulové prd), ale asi to tak nedopadne, že? To je to možná nejpodstatnější na celém tom německém snažení...XX věcí, které měly díky spěchu, provizorním metodám a různým slabostem extrémně velkou náchylnost k méně příznivému průběhu a ten méně příznivý průběh by ve většině případů, do té či oné míry, nastal. Jenže úspěšnost záměru staví na v podstatě ideálním průběhu plánu v možná někdy až idealizovaných podmínkách. To je dle mého ta absurdita německého plánu.

[Polarfox]

Jen bych dodal, že výškové bombardování lodí, které můžou manévrovat, se ukázalo jako málo účinné, a proti stíhačkám byly bárky a lodě chráněny 20 mm flaky. Prámy Siebel vybavené 88 mm děly posloužily jako náhradní torpédoborce. Děly byly vybavené také motorové lodě. To částečně kompenzovalo nedostatek torpédoborců KM. O lehké britské válečné lodě se postaraly štuky, o těžké bitevní lodě také těžká děla z Calais, a miny.
Britové se neodvážili nasadit všechnu sílu RN, ale ve skutečnosti by možná smělý Churchill dal příkaz k většímu nasazení. Pokud by ovšem věděl, kam hlavní německé lodě směřují k výpadu.

Kdybych řekl, že nedostatek stíhaček budu řešit přiděláním raketnic nebo lišt pro lehké AA střely na bizjet a nedostatek tanků kompenzovat opancéřováním náklaďáku, tak mne tu někdo ukamenuje. Ale nad výše uvedeným nikdo nehne ani brvou

Na konci hry Němci do značné míry ovládali kanál a plánovali prorazit kolem Cornwallu do Atlantiku poté, co bylo potopeno několik hlavních lodí RN.

Ta hra musela stát za to ...celý ten setup je boží

[Tempik]

Ok, zahrajeme si hru. Uděláme z britů retardy a němcům dáme +10 ke štěstí. Pojďmě hrát.........
Ne vážně, to je tak absurdní, že to nemá na Palbě co dělat.

[Polarfox]

kteří furt tvrdí, že Němci neměli pořádné čluny / přistávací plavidla nebo dopravní flotilu, a zdá se že podceňují to, co Němci dokázali shromáždit a upravit.

Na druhou stranu, že by bylo co závidět, se také říci nedá.

Pokud by jsi měl to "štěstí" že by jsi byl v první vlně první vlny, tak se dostaneš na břeh tím, co vidíš v popředí...



...jinak pak tím, co vidíš v pozadí, ev. jiným podobným kouskem. Načež zahájíš svůj výstup na území nepřítele asi nějak takto...



...aby jsi se následně mohl věnovat takovýmto bohulibým činnostem (nazval bych to relaxační práce se dřevem na mírumilovné vyloďovací pláži)...



...a takto by jsi to, neustálým opakováním, montováním a demontováním, poutáním a odpoutáváním a s dopomocí různých plavidel a plavidýlek (jako jsou ta v pozadí/okolo, včetně různých parníčků, jachtiček, celních člunů atd.) provozoval až do zblbnutí. A nedejbože, kdyby ti někdo při tom celém cyklu, počínaje těmi gumovými čluny, chtěl třeba ublížit, což se, řekněme, při takové invazi může i stát

[Lord]

Jen bych dodal, že výškové bombardování lodí, které můžou manévrovat, se ukázalo jako málo účinné, a proti stíhačkám byly bárky a lodě chráněny 20 mm flaky. Prámy Siebel vybavené 88 mm děly posloužily jako náhradní torpédoborce. Děly byly vybavené také motorové lodě. To částečně kompenzovalo nedostatek torpédoborců KM. O lehké britské válečné lodě se postaraly štuky, o těžké bitevní lodě také těžká děla z Calais, a miny.
Britové se neodvážili nasadit všechnu sílu RN, ale ve skutečnosti by možná smělý Churchill dal příkaz k většímu nasazení. Pokud by ovšem věděl, kam hlavní německé lodě směřují k výpadu.

Kdybych řekl, že nedostatek stíhaček budu řešit přiděláním raketnic nebo lišt pro lehké AA střely na bizjet a nedostatek tanků kompenzovat opancéřováním náklaďáku, tak mne tu někdo ukamenuje. Ale nad výše uvedeným nikdo nehne ani brvou

Na konci hry Němci do značné míry ovládali kanál a plánovali prorazit kolem Cornwallu do Atlantiku poté, co bylo potopeno několik hlavních lodí RN.

Ta hra musela stát za to ...celý ten setup je boží

Ale však já už to napsal, pro Kenavfa, že by to vyžadovalo souhru šťastných náhod pro Němce, které se zdají nepravděpodobné. Vy zase píšete, jak by to vše klaplo Britům, a to by se asi taky nestalo, takže pro lepší pochopení je asi někdy lepší jít do těch krajních případů.

Zadání hry znělo: Zda by podobně jako ve Francii, vážné a dostatečně rychlé válečné zisky pro Němce vyvolaly politický kolaps.

Ve skutečnosti do toho vždy vstupuje více faktorů, takže spoléhat se jen na štěstí nelze. I když můj názor je, že Hitler měl v první fázi války navrch, protože ignoroval zaběhnuté postupy.

Postupem času, když už ho nepřátelé prohlédli, naučili se moderní válce, a proti připravenému protivníku už neuspěl. Za další je o něm známo, že dost často podceňoval logistiku.
Na začátku války při překvapivých úderech dokázaly vojska získat i cizí zásoby.
Na východní frontě byla živena od domorodců, kterým zapálili chalupy. V severní Africe Rommel získal taky něco na spojencích.

Později to už bylo horší ... ani ta hra o Anglii nakonec nedopadne pro Němce jednoznačným vítězstvím, ale ani totální prohrou. Jak už jsem kdysi psal, kdyby se podařilo přesně naprogramovat účinnost či odolnost té které zbraně, tak lze provést počítačovou simulaci. Takhle tu hru hrají lidi na desce. Udělají jinak jedno rozhodnutí, to ovlivní další ... a celkově je počítáno s tím, že Britové budou reagovat dogmaticky, strnule, a panicky jako Francouzi.

[Tempik]

Vy zase píšete, jak by to vše klaplo Britům, a to by se asi taky nestalo, takže pro lepší pochopení je asi někdy lepší jít do těch krajních případů.

Cože? My tu odkazujeme celou dobu na to, že britové vyhráli Bitvu o Británii a dá se tedy předpokládat její efektivity na základě faktu. Royal Navy bylo několikanásobně silnější ve všech směrech. Dovedu si představit, že by se polovina první vlny dostala na břeh bojeschopná. Ale už by nezbylo moc čím zásobovat a bez možnosti použít Blitzkrieg by se moc do vnitrozemí nedostali. On se Blitz krieg s pár tanky a bez zásobovacích nákladních vozidel moc dělat nedá.

Já si taky rozjedu takové What If.
Německé hladinové lodě by přestaly existovat. Válečné i ty co sebraly průmyslovému provozu. Předpokládám, že pro takovou operaci by se tam objevila prakticky všechna válečná plavidla a téměř všechny by šla ke dnu.
Royal Navy by utržila těžké ztráty. Dost možná největší za svoji moderní existenci.
RAF i LW by přišli o polovinu svých letounů, LW i o většinu pilotů z nich.
Wehrmacht by přišel o 150 000 vycvičených mužů, polovina z nich jsou zajatci.
Britové by přišli o 100 000 mužů.

Německo odkládá o několik měsíců tažení do Ruska, protože mu chybí podpora letectva, průmysl je zpomalen kolapsem lodní dopravy a přišli o 150 000 nejlepších vojáků a několik set tanků.
Sovětům se v uspořeném čase podaří započnutá restrukturalizace své armády a Němci je tak nezastihnou zcela nepřipravené, ale jen neschopné. Navíc propásli dobré počasí. Wehrmachtu se nepodaří způsobit Rudé armádě takové škody a i když postupuje, jde to výrazně pomaleji. O půl roku dříve se otáčí postup fronty a Sověti začínají tlačit huna zpátky.

Britové nemají dost námořních sil na Africkou kampaň a Italům se tak daří obsadit značnou část severní Afriky Britov dokáží udržet jen Maltu. Afrikakorps neexistuje, není důvod.
Po vstupu USA do války je brzy Afrika ve spojeneckých rukou. Italské jednotky nejsou připraveny a němci mají svých problémů dost. Najíždme na klasický západní scénář. Jen jde vše o něco rychleji, protože loďstvo spojenců si nemusí dělat starosti s loďstvem německým a hlídat jejich opuštění přístavů. Zbyl jen Tirpitz a několi ktěžce pošokozených a nikdy neopravených plavidel. Ponorkáři přišli o mnoho dobrých posádek během Seelowe a spojenecké lodstvo se zaměřuje primárně na ně. Nastávají jim těžké časy. Celé zásobování Británie a příprava na vylodění do evropy postupuje rychleji.
Na východě sice němec nedobyl tak rozsáhlá území, ale to mu paradoxně pomáhá. Nemá tak širokou frontu a Paulusova armáda nepadla u Stalingradu, protože se tam ani nedostala. I zásobování je pro němce snažší. Ustupuje s menšími ztrátami a rus krvácí. Stalin požaduje tlak západních spojenců.
Ti mají svoje předmostí již v Itálii, Normandii a jižní Francii a postupují k německým hranicím. Válka končí o čtrt roku dříve. Berlín dobyl Patton a Sověti se dostali jen k Waršavě na severu a Bratislavě na jihu. Německý národ je rád, že je celý pod západními spojenci že pro ně válka končí. Stalin protestuje a chce Polsko a část Německa pod svůj vliv. Dostává jen Polsko a Slovensko. Americká armáda se dostala až do Jihlavy a Bohemia tak zůstává s Rakouskem ve sféře Západu. Nastává období studené války.