Xa. díl. Operace Merkur, květen 1941. Č 7.

zásobování Malty, Tarent, potápěči v Alexandrii...

Moderátoři: michan, Pátrač

Odpovědět
Uživatelský avatar
michan
2. Generálporučík
2. Generálporučík
Příspěvky: 6814
Registrován: 28/10/2005, 13:43

Xa. díl. Operace Merkur, květen 1941. Č 7.

Příspěvek od michan »

Xa. díl. Operace Merkur, květen 1941. Č 7.

Mapa „ Operace Merkur“, květen 1941.

Obrázek

Znalosti, detailní znalosti o nepříteli ( z Enigmy a konečné zprávy ULTRA) – kde a jakým způsobem proti Krétě Němci zaútočí ( vzdušný výsadek) a znalost míst kde se vylodí – tak to přeci měla být pro Spojence úžasná výhoda.
A to ještě měli Spojenci ve vodách okolo Kréty „takřka“ celé Středomořské loďstvo admirála Cunninghama, viz Č 6. na tomto odkaze:
http://www.palba.cz/viewtopic.php?t=4294
( bohužel i zde nebylo celé Středomořské loďstvo - jak si později řekneme – chyběl „Svaz H“ admirál Sommerville, který byl umístěný na Gibraltaru – LL „HMS Ark Royal“, bitevní loď „HMS Renown“, křižník „HMS Sheffield“ a 6 torpédoborců, jenž měl pohotovost kvůli německé bitevní lodi „Bismarck“, která 18. května vyplula na „lov“ z Gdyně – německá Operace Rheinübung“.
Viz zde: http://www.palba.cz/viewtopic.php?t=233
Britský Svaz „H“ se pak zúčastnil - od 24. května 1941 - honby na bitevní loď „Bismarck“ a do „ Operace Merkur „ nejen se svou kapacitou protiletadlových děl, ale ani letadel – PVO – nezasáhl – mnoho historiků tvrdí, že pokud by do „Operace Merkur“ zasáhl Svaz „H“ Němci by Krétu neobsadili.)
Proč to tedy - ona zpravodajská znalost detailů „ Operace Merkur“ – nebyla rozhodující výhoda pro Spojence, aby v boji o Krétu zvítězily?


No především v této době 2. světové války již jasně platilo, že musíš mít buď vzdušnou převahu, nebo nejméně musíš zabránit nepříteli, aby mohla jeho letadla bez potrestání podporovat svá vojska na bojišti – musíš mít alespoň velice hustou síť PVO.
Ale nejen to.
Popišme si ony události staré 69 let….

Na Krétě bylo do 19. května 1941 z 35 původních stíhaček Spojenců rozbito celkem 29 stíhaček ( některá letadla byla rozbita na letištích, některá byla rozbita při leteckých soubojích).
Ano, k 19. květnu 1941, zůstalo na Krétě 6 stíhaček, které se měly postavit v rámci PVO celému německému 8. leteckému sboru generála von Richthofena s jeho 180 stíhačkami a 430 bombardéry – 4. letecká armáda – a to do oblasti směřovalo ještě 493 dopravních Ju 52/3 ( teta Ju)
http://www.palba.cz/viewtopic.php?t=1172
a 100 nákladních kluzáků DFS 230.

Obrázek



Vzhledem k drtivé převaze Němců ve vzduchu rozhodl generál Wavell dne 19. května 1941, že zbývajících 6 britských stíhaček bude staženo okamžitě do Egypta.

Tak se tedy stalo, že od 19. května 1941 byla nejen celá obrana Kréty ( generál Freyberg), ale celá Středomořská flotila zbavena „ Střechy nad hlavou“ - letecké podpory ( LL „ HMS Formidble“ v Egyptě v Alexandrii a LL „ HMS Ark Royal“ jako součást Svazu „H“ byla zcela zaujata Atlantikem a německou bitevní lodí Bismarck)…….. Prý jen do té doby, než ustanou německé letecké útoky, anebo než britské lodě dovezou letadla ve větším množství z Velké Británie…….


Ten den – 19. května 1941 – byl ještě podřízen 1. řecký pluk 5. novozélandské brigádě ( brigádní generál Hargest), kde dostal za úkol zajišťovat oblast Kastelli.

Generál Freyberg byl večer 19. května 1941 přesvědčen o tom, že pro obranu ostrova Kréta udělal vše co šlo a to v rámci svých bojových prostředků, které měl v danou chvíli k disposici…
Nyní velice důvěřoval Royal Navy, která v té době ovládala Středozemní moře….
Generál Freyberg spoléhal na to, že Royal Navy napadne a potopí očekávané německé výsadkové jednotky ještě cestou z řecké pevniny na ostrov Kréta….

Také německá strana ukončila všechny své přípravy k „Operaci Merkur“ do večera 19. května 1941. Velitelé a všichni vojáci byli přesně instruováni o svých úkolech a cílech a čekali v pohotovosti na letištích.


Odskočme a řekněme si jak v době Operace Merkur - k 20. květnu 1941 ráno - vypadal německý 11. letecký sbor generála Studenta ( v závorce bude vždy u jmen velitelů, jak dopadli při nasazení na Krétě).

ORGANIZACE NĚMECKÉHO 11. LETECK0HO SBORU - k 20. květnu 1941:

Velitel: Generál letectva Kurt Student.

Štáb:
Náčelník štábu: generálmajor Schlemm.
Ia: podplukovník Trettner.
Ubytovatel: podplukovník Seibt.
Ic: kapitán Mors.
I W: ( meteorolog): vládní rada ( major) dr. Brand.
IIa: plukovník von Fichte.
IIb: podplukovník Ehrlich.
Spojovací důstojník: podplukovník dr. Weyland.
Ženijní důstojník: podplukovník von Barenthin.
Důstojník pro výzbroj a výstroj: major Käthler.
IVa: vrchní vládní rada ( podplukovník) Hopf.
IVb: vrchní polní lékař ( podplukovník) dr Höfer.
Polní soud: rada válečného soudu ( major) Rüdel.

Sborové jednotky:

Průzkumná letka: kapitán Lampertsdörf.
11. transportní letka: nadporučík Schäfer.
41. motorizovaný oddíl: kapitán Hoppe.
Parašutistický protiletadlový kulometný prapor: kapitán Baier.
Parašutistický zdravotnický oddíl: vrchní štábní lékař ( major) dr. von Berg.

Podřízené jednotky:

PARAŠUTISTICKÝ ÚDERNÝ PLUK – jeho organizace.
( stav k 20.5.1941)

Velitel: generálmajor Meindl ( byl na Krétě těžce zraněn).

Štáb:
Pobočník: nadporučík von Seelen ( na Krétě zraněn).
Štábní důstojník: major Braun ( na Krétě padl).
Štábní důstojník: kapitán Pettelkau.
Ordonanční důstojník: nadporučík Schächter ( na Krétě zraněn).
Spojovací důstojník: nadporučík Göttsche.
Lékař pluku: vrchní štábní lékař ( major) dr. Neumann.
Velitel bojové čety: nadrotmistr Gutheil.
Velitel zpravodajské čety: rotmistr Erich.
Důstojník pro zvláštní účely: nadporučík Zierach.

Podřízené jednotky PARAŠUTISTICKÉHO ÚDERNÉHO PLUKU:

I. Prapor:
Velitel: major Koch ( na Krétě zraněn).
Pobočník: nadporučík Gerbrshagen ( na Krétě padl).
Štábní důstojník: nadporučík Ofmann ( na Krétě padl).
Lékař praporu: štábní lékař (kapitán) dr. Jäger.
Velitel zpravodajské čety: rotmistr Urban.
1. rota: Velitel: nadporučík Genz.
Lékař: vrchní lékař ( nadporučík) dr. Stehfen ( padl na Krétě).
2. rota: Velitel: kapitán Altmann ( nezvěstný).
Lékař: Vrchní lékař ( nadporučík) dr Hecker ( na Krétě padl).
3. rota: Velitel: nadporučík von Plessen ( na Krétě padl).
Lékař: vrchní lékař ( nadporučík dr. Weizel.
4. rota: Velitel: kapitán Sarrazin ( na Krétě padl).
Lékař: asistent (poručík) dr. Rommeswinkel ( na Krétě padl).
Spojovací rota: nadporučík Osius, ( na Krétě zraněn).

II. Prapor.
Velitel: major Stentzler.

Pobočník: nadporučík Wolf.
Štábní důstojník: nadporučík Stoltz.
Ordonanční důstojník: nadporučík Schelske.
Důstojník pro motorová vozidla: nadporučík Grossmann.
Velitel zpravodajské čety: poručík Braun.
Lékař praporu: štábní lékař ( kapitán) dr. Rodpewig.
Velitel bojové čety: nadporučík Barabas.
5. rota: Velitel: nadporučík Herterich.
Lékař: asistent ( poručík) dr. Grupp ( na Krétě zraněn).
6. rota: Velitel: nadporučík Pissin.
Lékař: vrchní lékař ( nadporučík) dr. Bronkhaus ( na Krétě padl).
7. rota. Velitel: nadporučík Barmetler ( na Krétě zraněn).
Lékař: nenašel jsem.
8. rota: Velitel: nadporučík Reinhardt.
Lékař: Vrchní lékař ( kapitán) dr. Gribel.
Naposledy upravil(a) michan dne 2/11/2010, 08:40, celkem upraveno 2 x.
ObrázekObrázekObrázek
Uživatelský avatar
michan
2. Generálporučík
2. Generálporučík
Příspěvky: 6814
Registrován: 28/10/2005, 13:43

Příspěvek od michan »

Xa. díl. Operace Merkur, květen 1941. Č 8.

III. Prapor.
Velitel: major Scherber (na Krétě padl).
Pobočník: nadporučík Heinz (na Krétě padl).
Štábní důstojník: nadporučík Trebes.
Ordonanční důstojník: nadporučík Leiss (na Krétě padl).
Lékař praporu: štábní lékař (nadporučík) dr. Ellenbeck (na Krétě padl).
Velitel zpravodajské čety: nadrotmistr Ziehm.
9. rota: Velitel: kapitán Witzig (na Krétě zraněn).
Lékař: Vrchní lékař (nadporučík) dr. Hesse (na Krétě padl).
10. rota: Velitel: nadporučík Schulte-Sasse (na Krétě padl).
Lékař: Vrchní lékař (nadporučík) dr. Merk.
11. rota: Velitel: nadporučík Jung (na Krétě padl).
Lékař: Vrchní lékař (nadporučík) dr. Zwick (na Krétě padl).
12. rota: Velitel: nadporučík Dobke (na Krétě padl).
Lékař: asistent (poručík) dr. Scheiffele.

IV. Prapor.
Velitel: kapitán Gericke.
Pobočník: nadporučík Engelhardt.
Lékař praporu: štábní lékař (kapitán) dr. Diehm.
Velitel zpravodajské čety: nadrotmistr Daniels.
13. rota: Velitel: nadporučík Sauer (na Krétě zraněn).
Lékař: asistent (poručík) dr. Weber.
14. rota: Velitel: kapitán Kiesel (na Krétě padl).
Lékař: jeho jméno jsem nenašel.
15. rota: Velitel: nadporučík Dobke (na Krétě padl).
Lékař: Vrchní lékař (nadporučík) dr. Zänker (na Krétě zraněn).
16. rota: Velitel: nadporučík Hoefeld.
Lékař: Vrchní lékař (nadporučík) dr. Wolf.


ORGANIZACE 7. LETECKÉ DIVIZE k 20. 5. 1941:
Velitel: generálporučík Süssmann.

Ia: major von Üxküll.
Jednotky 7. letecké divize:
Transportní letka: nadporučík Dörrwald.
7. parašutistický ženijní prapor: major Liebach.
7. parašutistický dělostřelecký oddíl: major Bode.
7. parašutistický kulometný prapor: kapitán Schulz.
7. parašutistický protitankový oddíl: kapitán Schmitz.

Jednotlivé pluky parašutistů 7. letecké divize a jejich prapory:

1. PARAŠUTISTICKÝ PLUK.
Velitel plukovník Bräuer.

Pobočník: kapitán Rau.
Zpravodajský důstojník: nadporučík Gerhold.

I. Prapor:
Velitel: major Walther.
Pobočník: poručík Konrad Schulz.

II. Prapor:

Velitel: kapitán Burckhardt.
Pobočník: poručík Schächter.

III. Prapor:
Velitel: major Karl Lothar Schulz.
Pobočník: poručík Proff.

2. PARAŠUTISTICKÝ PLUK.
Velitel: plukovník Sturm.

Pobočník: kapitán Paul.
Zpravodajský důstojník: poručík Rosenberg.

I. Prapor:
Velitel: major Kroh.
Pobočník: nadporučík Fellner.

II. Prapor:
Velitel: kapitán Pietzonka.
Pobočník: nadporučík Knobloch.

III. Prapor:
Velitel: kapitán Wiedemann.
Pobočník: jméno jsem nenalezl.

3. PARAŠUTISTICKÝ PLUK.
Velitel: plukovník Heidrich.

Pobočník: nadporučík Heckel.
Zpravodajský důstojník: nadporučík Fassl.

I. Prapor:

Velitel: kapitán von der Heydte.
Pobočník: poručík Lauk.

II. Prapor:
Velitel: major Derpa.
Pobočník: nadporučík Schulze.

III. Prapor:
Velitel: major Heilmann.
Pobočník: poručík Lehmann.

Jak víme, tak od března 1941 byla 22. vzdušně-výsadková divize, která byla jinak součástí 11. leteckého sboru, poslána do Rumunska do Ploješti, aby hlídala rumunské naftové rafinérie. Těsně před útokem na Krétu byla k 11. leteckému sboru generála Studenta, namísto 22. vzdušně-výsadkové divize, přidělena 5. horská divize generálmajora Ringela a jako záloha byly přičleněny části 6. horské divize – ještě to blíže rozebereme z pohledu velení 5. horské divize.

Protože přepravní kapacita letadel určená k převozu jednotek na Krétu nestačila (493 Ju 52/3 a více jak 100 kluzáků DFS 230) k současnému vysazení všech tří operačních skupin (West – Západ, Süd – Střed a Ost – Východ, kde operační skupina Süd měla úkoly 2), musel být plánovaný útok proveden ve dvou vlnách.
Zatímco ten úder 1. vlny začínal v časných ranních hodinách 20. května 1941 a byl namířen proti letišti Malemes (West), proti Chanii a zálivu Suda (Süd), ve 2. vlně (plánovaný odlet byl ve 13 hodin transportními letadly, která se měla vrátit z akce po vysazení 1. vlny) měla být napadena a dobyta letiště Rethymnon a Heraklion (Ost).

Složení tří operačních skupin:
1. Vlna: ÚDERNÝ PARAŠUTISTICKÝ PLUK – generálmajor Meindl.

I. Prapor: Velitel: major Koch: přistanou v nákladních kluzácích proti postavením protiletadlových děl u Chanie, zálivu Suda a letiště Malemes. Dobudou kótu 107 poblíž letiště Malemes.

II. Prapor: Velitel: major Stenzler: seskočí v sektorech východně od letiště Malemes, západně od Spilie.

III. Prapor: Velitel: major Scherber: seskočí v sektoru východně od letiště Malemes.

IV. Prapor: Velitel: kapitán Gericke: seskočí v sektoru západně od silničního mostu přes Tauronitis.


3.PARAŠUTISTICKÝ PLUK: Velitel: plukovník Heidrich - ze 7. letecká divize:
I. Prapor: Velitel: kapitán von Heydte: seskočí na pláň u káznice Agya. Prostor v sektoru silnice Chania – Suda.
II. Prapor: Velitel: major Derpa: seskočí východně od káznice Agya. Obsadí prostor výšin u Galatas.
III. Prapor: Velitel: major Heilmann: seskočí jako předvoj pluku v prostoru Galatas – Daratsos – silnice na Alikianos – Chania.

7. parašutistický ženijní prapor: Velitel: major Liebach bez 3. roty: seskočí severně od prostoru Alikianos.


2. Vlna: 2. PARAŠUTISTICKÝ PLUK: Velitel: plukovník Sturm.
I. Zesílený prapor: Velitel: major Kroh: seskočí na letišti Rethymnon.
II. Prapor (nebyl nasazen).
III. Zesílený prapor: Velitel: kapitán Wiedemann: seskočí mezi letištěm a městem Rethymnon.

1. PARAŠUTISTICKÝ PLUK: Velitel: plukovník Bräuer.
I. Prapor: Velitel: major Walther: seskočí v prostoru u Gournes, východně od města a letiště Heraklion.
II. Prapor: Velitel: kapitán Burckhardt: seskočí východně od města Heraklion.
III. Prapor: Velitel: major Karl Lothar Schulz: seskočí na město Heraklion.

II. Prapor: 2. PARAŠUTISTICKÉHO PLUKU majora Schirmera seskočí na Heraklion jako záloha.
Naposledy upravil(a) michan dne 25/10/2010, 08:18, celkem upraveno 1 x.
ObrázekObrázekObrázek
Uživatelský avatar
michan
2. Generálporučík
2. Generálporučík
Příspěvky: 6814
Registrován: 28/10/2005, 13:43

Příspěvek od michan »

Xa.díl. Operace Merkur, květen 1941. Č 9.

Tady je čas si říci, respektive blíže rozebrat, situaci s 5. horskou divizí generálmajora Ringela.
Jak jsme si řekli, tak 22. vzdušně-výsadková divize, která doposavad bojovala bok po boku s parašutisty 7. letecké divize a to v Holandsku, viz zde:
http://www.palba.cz/viewtopic.php?t=3758
a zde:
http://www.palba.cz/viewtopic.php?t=3773
však nebyla pro „Operaci Merkur“ k dispozici, neboť, jak jsme si řekli, byla již v březnu 1941 nasazena k ochraně důležitých ropných polí v Rumunsku v oblasti Ploješti. Jako náhradu dostal 11. letecký sbor generála Studenta pro „Operaci Merkur“ právě 5. horskou divizi generálmajora Ringela ( a části 6. horské divize byly připraveny jako záloha celé operace).
Generál Student, velitel 11. leteckého sboru ještě žádal, aby mu byl přímo podřízen i 8. letecký sbor, ale této žádosti nebylo vyhověno, 8. letecký sbor zůstal součásti 4. letecké armády.
Je dobré vědět, že 5. horská divize skončila řecké tažení po 27. dubnu 1941 svým vstupem do Athén. Válečné tažení pro horské myslivce 5. horské divize znamenalo, že prožili nasazení a boje po celých 6 týdnů na Balkáně. Prakticky se dá říci, že prošli balkánský poloostrov pěšky, a to trasou, která měřila 1 500 km.
Když byla 5. horská divize se svým velitelem generálmajorem Julius Ringelem v Chalkidě, dostal její velitel přísně tajné sdělení, ke kterému byla přiložena mapa.
Na tomto „Přísně tajném sdělení“ byl nápis „Akce Merkur“.
Sám generálmajor Julius Ringel, velitel 5. horské divize o svém prvním dojmu vyprávěl v pamětech, které sepsal, cituji:

„Mráz nám přejel po zádech. V těch pár větách, které tu stály, se před námi rýsovalo nejšílenější dobrodružství, jaké kdy lidé prožili.“

Jenomže rozkaz je rozkaz!!!
A tak se generálmajor Ringel se svým divizním štábem přesunul z Chalkidy do Athén.
Tady v Athénách pak začal se svými spolupracovníky, operačními důstojníky majorem Haidlenem a kapitánem Ferchlem rozpracovávat plán „Operace Merkur“.
To bylo na začátku května 1941. V té době byla jeho 5. horská divize rozmisťována na jihořecká letiště na Eubóji, v Attice a v Boiótii.
Když pak začal 14. května 1941 letecký útok na Krétu, i ten poslední, obyčejný horský myslivec věděl, že se poletí přes moře na Krétu!
Ve stále větším řeckém horku se od 18. května 1941 nakládal vojenský materiál na 2 „Lehké flotily“.
Tyto 2 „Lehké flotily“, to byly vlastně „mořské skořápky“. Když říkáme mořské skořápky, řekněme si, že Němci shromáždili do těchto 2 „lehkých flotil“ vše co se udrželo na vodě, a to od plachetnic s pomocným motorem, přes rybářské lodě až po malé nákladní lodě. Na tyto lodě se nakládala děla, protitankové kanóny, protiletadlové kanóny, munice, přístroje a vozidla, motocykly a pohonné hmoty a nakonec se po 18. květnu 1941 nalodili také parašutisté a horští myslivci.
Ke každému z těchto dvou lodních oddílů byl přiřazen jeden italský torpédový člun, jako ochranný doprovod. Na moři se pak lodě shlukly do konvojů. Byl to:

1. lodní oddíl – doprovod mu prováděl torpédový člun „Lupo“.

Obrázek


2. lodní oddíl – doprovod mu prováděl torpédový člun „Sagittario“.

Obrázek

Oba oddíly pak měly vyplout na moře dne 20. května 1941 a to v časných ranních hodinách. Jako první cíl byl zvolen nejprve ostrov Milos. Teprve z ostrova Milos měl 1. i 2. lodní oddíl pokračovat na ostrov Krétu.

Na palubě toho 1. lodního oddílu se nacházel zesílený III. prapor 100. pluku horských myslivců (velitel podplukovník Ehal). Oddíl čekal na start do neznáma v přístavu Pireu.

Na palubách lodí 2. lodního oddílu se na Krétu plavil zesílený II. prapor 85. pluku horských myslivců ( velitel major dr. Treck).

Takto byli připraveni horští myslivci k přepravě na Krétu.

Je zde asi dobré říci jak se na tuto přepravu na „kocábkách“ dívalo velení 5. horské divize? Za všechny štábní důstojníky 5. horské divize to vyjádřil její velitel generálmajor Ringel, který později napsal, cituji:

„Ta šílená cesta lehké flotily mi dělala víc starostí než chystaný let mých ostatních jednotek na ostrov. Na této části ‚Operace Merkur‘ lpěl už od začátku pocit nejistoty, ba dokonce nechuti a odporu všech, kdo se jím musel zúčastnit. Ať důstojníci nebo mužstvo, každý na dotaz, jaký je jeho názor, prohlašoval, že by na Krétu desetkrát raději letěl, než se tam plavil po vodě.“

Jak jsme si již řekli, 19. května 1941 večer bylo vše pro „Operaci Merkur“ připraveno.

Úvod k prvnímu útoku z III. dimenze – útok ze vzduchu – parašutistický a vzdušně-výsadkový (na kluzácích) útok mohl začít.

Na Krétě čekalo v maskovaných pozicích přibližně 42 000 (některá čísla hovoří o 43 000) spojeneckých vojáků v obraně, na útok přibližně 8 100 mužů, kteří na ně měli zaútočit ze vzduchu na padácích a nebo přiletět v nákladních kluzácích DFS 230 a pak také další speciální jednotky měly připlout na malých lodích.
Nad Krétou chtěli Němci nasadit celkem 430 bombardérů, ve kterých byly i – v té době velice obávané - střemhlavé bombardéry Ju 87 Stuka
http://www.palba.cz/viewtopic.php?t=1348
, a přibližně 180 stíhaček.
Na svou dobu velmi dobře vycvičení vojáci, německých vzdušně-výsadkových jednotek, měli přiletět na více jak 100 kluzácích DFS 230, a s přibližně 493 dopravních Ju 52/3 (Teta Ju)
http://www.palba.cz/viewtopic.php?t=1172
měli být vysazeni perfektně vycvičení parašutisté, z nichž někteří již měli za sebou bojové zkušenosti z Holandska.

Útok na Krétu začínal….


Použité podklady:


Duce – Anatomie jedné kariéry – Luboš Taraba.
Adolf Hitler a jeho cesta k moci – Rainer Zitelmann.
Nacismus – Alessandra Minerbiová – editor: Flavio Florani.
Pakty Stalina s Hitlerem – výběr z dokumentů 1939 a 40 – Naše vojsko.
Přísně tajné 3/99, 4/99, 3/05 a 3/08.
HPM ročník XIV. – Ivo Pejčoch – Těžký křižník Canarias.
Září 1938 – Role a postoje spojenců ČSR – Miloslav John.
Dějiny světa, svazek IX – L. I. Zubka, A. M. Zubinský a G. N. Sevosťjanov.
Dějiny světa, svazek X. – V. V. Kurasov, A. M. Někrič.
Krev, slzy a pošetilost v nejtemnější hodině 2. světové války – Len Deighton.
Druhá světová válka – Úplná historie – Martin Gilbert.
Blitzkrieg od Hitlerova nástupu po pád Dunkergue - Len Deighton.
Druhá světová válka – John Keegan.
Polské tažení Hitler a Stalin rozbíjejí Polskou republiku – Janusz Piekalkiewicz.
Tanková válka 1939 – 1945 - Janusz Piekalkiewicz.
Letecká válka 1939 – 1945 - Janusz Piekalkiewicz.
Námořní válka 1939 – 1945 - Janusz Piekalkiewicz.
Historie německé armády 1939 – 1945 – Philippe Masson.
Slovenská armáda 1939 – 1945 – Charles K. Kliment, Břetislav Nakládal.
Hitlerovi válečníci – Guido Knopp.
Německé obrněné jednotky – Horst Scheibert.
Hitlerovy elitní jednotky – Lucas Cooper.
Němečtí parašutisté ve II. světové válce – Volkmar Kühn.
Operace Jubilee, Dieppe 1942 – Norman Franks.
Narvik – Donald Macintyre.
Ocelová lavina – Darius Jedrzejewski, Zbigniew Lalak.
Bitva o Británii – Leonard Mosley a redakční kolektiv Time-Life Books.
Černí andělé, Historie zbraní SS – Rupert Butler.
Historie válek – David Brownstone a Irene Franck.
Neznámé špionážní operace KGB – Mitrochinův archiv – Christopher Andrew, Vasilij Mitrochin.
Den D, 1944, Hlasy z Normandie – Robin Neillands, Roderick de Normann.
Druhá světová válka den za dnem – Donald Sommerville.
Svět ve válce 1939 – 1945 – Dr. Duncan Anderson, Dr. Stephen Badsey, David Chandler, Dr. Paddy Griffith, Sean McKnight, Gary Sheffield.
Marcel Jullian – Bitva o Británii – červenec-září 1940
Alan Cooper – Cíl Drážďany.
http://www.palba.cz/viewtopic.php?t=1176
http://www.palba.cz/viewtopic.php?t=1179
http://www.palba.cz/viewtopic.php?t=1193
http://www.palba.cz/viewtopic.php?t=1209
a v nich následné diskuze.
Další související historická literatura.
Mé dlouholeté poznámky a mapy.
Na webu pak:
www.Palba.cz



Pro diskuzi a pro případné doplnění prosím všechny použít tento odkaz:

http://www.palba.cz/viewtopic.php?t=206&start=20
ObrázekObrázekObrázek
Odpovědět

Zpět na „Námořní a vzdušné operace ve Středomoří“