Xa. díl. Operace Merkur, květen 1941. Č 4.

zásobování Malty, Tarent, potápěči v Alexandrii...

Moderátoři: michan, Pátrač

Odpovědět
Uživatelský avatar
michan
2. Generálporučík
2. Generálporučík
Příspěvky: 6814
Registrován: 28/10/2005, 13:43

Xa. díl. Operace Merkur, květen 1941. Č 4.

Příspěvek od michan »

Xa. díl. Operace Merkur, květen 1941. Č 4.

Mapa Kréty se čtyřmi místy přistání dle „ Operace Merkur „ – od západu na východ to jsou – Malemes, Chania, Rethymnon a Heraklion.

Obrázek


Plán „Operace Merkur“.
Tak jak bývalo zvykem ve všech štábech německé armády - a to více jak 100 let - tak i v poměrně mladém - Hlavním štábu Luftwaffe (Hlavní štáb Luftwaffe - stejně jako podřízené štáby nižších útvarů Luftwaffe - jako štáb nové zbraně z 30. let 20. století vznikal tak, že si musel vzít některé štábní důstojníky z generálního štábu Wehrmachtu, neboť na některé specializace neměl ještě vystudované a vycvičené, své vlastní štábní důstojníky) – podávaly na hlavní štáb Luftwaffe návrhy nejprve podřízené jednotky.
Celkem se jednalo o 2 návrhy a Hlavní štáb Luftwaffe pak provedl třetí návrh, který byl tím rozhodujícím návrhem. Byl to návrh, který byl pak Prováděcím plánem „Operace Merkur“.

Nejprve si tedy řekněme jaké byly ty 2 návrhy podřízených jednotek:

1) Ten první návrh podala 4. letecká armáda Luftwaffe ( velel jí generálplukovník Löhr, který zároveň velel všem nasazeným silám proti Krétě) a její návrh zněl:

„Obsadit západní část Kréty (od Malemesu po hlavní město Kréty – Chanii včetně) a pak postupnými útoky obou divizí (7. letecké divize a 5. horské divize – proč horské? Totiž 22. vzdušně-výsadková divize byla odeslána již v březnu 1941 do Rumunska – do Ploješti - na ochranu ropných zařízení) dobývat ostrov Krétu od západu na východ.

Výhody tohoto útoku:
a) Velké soustředění sil a tím rychlá a absolutní převaha na místě, a to v každém případě – i kdyby byl protivník silnější, než předpokládal plán ‚Operace Merkur‘.
b) Plná ochrana nasazených sil – parašutistů při seskoku, kterou by poskytoval VIII. (8.) letecký sbor( 8. leteckému sboru velel generál von Richthofen).

Nevýhody tohoto útoku:
Obtížné, možná i dlouhodobé boje v horách ostrova Kréta, při kterých by nepříteli zůstala – a to nejméně omezená – možnost využívat svá východní letiště.“

2) Ten druhý návrh podával 11. letecký sbor ( velitel generál letectva Student) a návrh zněl:

„Společným nasazením - ve stejnou dobu - obsazovat celkem 7 bodů na ostrově Kréta parašutisty. Těmi nejdůležitějšími body zde byl Malemes, Chania, Rethymnon a Heraklion.

Výhody tohoto útoku:
Jedním a to současným útokem by byly obsazeny nejdůležitější body a ostrov Kréta by tak byl rychle dobyt.

Nevýhody tohoto útoku:
Roztříštěnost sil – bojové síly parašutistů by musely být vysazeny na jednotlivých bodech – sedmi bodech – byly by tak slabé, ale co by bylo ještě horší, letecká podpora od 8. leteckého sboru by nebyla na všech sedmi místech současně možná.“

Hlavní štáb Luftwaffe - se svolením svého velitele - Říšského maršála Göringa - pak po prostudování obou návrhů provedl třetí, konečný návrh, když na závěr rozhodl takto, cituji z konečného – Prováděcího plánu „Operace Merkur“:

„Ovládnutí ostrova časově rozděleným dobytím 4 nejdůležitějších bodů, aby byla možná plná ochrana 8. leteckým sborem, a sice dopoledne západní část (Malemes a Chania), odpoledne pak východní část (Rethymnon a Heraklion).“

Když bylo hlavním štábem Luftwaffe takto rozhodnuto, bylo okamžitě po ukončení bojových operací v Řecku – na řecké pevnině – zapojeno několik druhů získávání informací o nepříteli.
Které druhy průzkumu k získání informací to byly?

a) Letecký průzkum.
- Celkem byly nasazeny 2 výzvědné letky 8. leteckého sboru ke stálé kontrole pohybu spojeneckých lodí na moři, v bližším i vzdálenějším okolí Kréty a v krétských přístavech a také ke zjištění nepřátelských leteckých sil přímo na ostrově Kréta.
- Dále byla nasazena 1 výzvědná letka 11. leteckého sboru, která měla prozkoumat přistávací plochy (nejen pro letadla, ale i pro kluzáky DFS 230), polní opevnění, dělostřelecká postavení a tábory a kasárna spojeneckých jednotek a další informace, jako jsou cesty, po kterých dochází k zásobování jednotek a pod.

b) Špionáž.
- Tady se pokoušel ABWEHR pod velením admirála Canarise vyslat důvěrníky – řecké občany s nacistickým smýšlením, aby získávali informace. Dále prováděl ABWEHR výslechy spojeneckých agentů i vojáků, aby tak získal obraz o síle a rozložení posádek na Krétě. Stejně jako potřeboval získat přehled o obranných postaveních Angličanů a o způsobech jak bude obrana na Krétě prováděna.

c) 12. Armáda.
- Důstojníci 12. A prováděli stálé a systematické vyslýchání zajatců, a to jak řeckých, tak britských, novozélandských a australských, které se 12. A při bojích podařilo zajmout.

Ze všech těchto kanálů popsaných v a), b), c), vznikly samozřejmě zápisy, ze kterých štábní důstojníci Luftwaffe získali obraz o nepříteli na Krétě. Konečný zápis o situaci na Krétě pak byl o tomto:

Ty nejvýznamnější přístavy na Krétě jsou slabě obsazeny Royal Navy (jejími válečnými loděmi) a mnohem více jsou v přístavech obchodní lodě, které se tam velmi často střídají, jako například v zálivu Suda.
Pro německé lodě jsou omezené možnosti přistání v Rethymnonu, Heraklionu, zálivu Mirabella, Ierapetře a v zálivu Mesaras.
Dobrá a použitelná letiště se startovacími dráhami jsou u Malemesu a Heraklionu – když letiště s omezenou použitelností je u Rethymnonu. Průměrné obsazení letišť v prozkoumávané době bylo celkem 25 až 40 letadel – většinou stíhaček.
Průzkum zjistil silnou PVO (protivzdušnou obranu) v prostoru Chanie a také v zálivu Suda, u letiště Malemes, u Rethymnonu a Heraklionu.
V hlášeních pak bylo zjištěno – podle výpovědi agentů a zajatců, že je tam jenom jedna divize a nějaké části jednotek bez těžkých zbraní – jednotek, které unikly z Řecka.

(Právě tohle celkové zhodnocení situace na Krétě neodpovídalo skutečnému stavu. Bylo způsobeno tím, že Britové už dříve – dlouho před zahájením německých operací -v jihovýchodním prostoru Středomoří, začali s budováním obrany ostrova Kréta, neboť Kréta se měla stát štítem v jihovýchodním Středomoří. Tady však je nutné říci, že pro kvalitní obranu Britové neměli dostatek zbraní, zvláště těžkých. S tím co měli však dokázali Britové dobře maskovat dělostřelecká postavení. Dokázali dobře maskovat úpravy a změny v terénu. Tak se Němcům stalo, že některá postavení protiletadlových kanónů, která zachytila Luftwaffe z letadel na fotografiích, byly ve skutečnosti makety, a naopak většinu skutečných PVO – protiletadlových kanónů – německé fotografování nepostihlo.
Také většina údajů, které získali důvěrníci v tak krátkém čase – prakticky od konce dubna do 19. května 1941 – byly údaje rozporuplné a štábní důstojníci Luftwaffe měli jen krátký čas na jejich ověřování.)


Tak Hlavní štábu Luftwaffe špatně provedl rozbor, z toho samozřejmě předal špatnou informaci pro 11. letecký sbor – informaci, že na Krétě sice je nepřítel, ale ten nepřítel –„ tak ten měl být slabý. ….„

Ano.
Německý 11. letecký sbor připravovaný pro „Operaci Merkur“ počítal na Krétě jen se „slabou obranou nepřítele“.
ObrázekObrázekObrázek
Uživatelský avatar
michan
2. Generálporučík
2. Generálporučík
Příspěvky: 6814
Registrován: 28/10/2005, 13:43

Příspěvek od michan »

Xa. díl. Operace Merkur, květen 1941. Č 5.

Štábní důstojníci 11. leteckého sboru počítali ve svém konečném Prováděcím plánu „Operace Merkur“, jen se slabou obranou Britů, a proto bylo vymyšleno následující provedení útoku:

1) Letiště Malemes a Heraklion budou dobyta přímým útokem a udržena v provozu pro následné - pozdější - přistání letadel.

2) Další pluk parašutistů bude vysazen nad hlavním městem Kréty – Chanií, aby tam poutal předpokládané hlavní síly nepřítele a zároveň vyřadil překvapivou akcí hlavní stan velitele obrany Kréty – generála Freyberga.

3) Záda pluku nad a okolo Chanie bude krýt 7. ženijní parašutistický prapor (major Liebach), který seskočí u Alikianosu.

4) Čtvrtá bojová skupina obsadí letiště a město Rethymnon a v průběhu další akce pak bude udržovat spojení mezi západní a východní skupinou.

A nyní se podívejme, jak se připravovali na obranu ostrova Kréta Britové?

Bylo to 30. dubna 1941, když vrchní velení nad všemi jednotkami na Krétě převzal generál Bernard Freyberg.

Obrázek


Generál Freyberg byl podřízen vrchnímu veliteli pro Blízký východ, generálu Wavellovi

Obrázek


, který sídlil v Káhiře a ostrov Krétu navštívil 30. dubna1941.
Když Wavell a Freyberg prolétávali nad ostrovem Kréta a projížděli se po některých místech Kréty, dospěli k závěru, že útok německých výsadkářů (věděli, jak mi nyní víme - z Enigmy – z ULTRA – že bude proveden vzdušný výsadek) a i útok z moře je možný prakticky jen na 4 zóny. A právě těmto 4 zónám byla věnována při budování obrany největší pozornost.
Které to byly zóny?

1) Tou první zónou byla západní část ostrova s letištěm Malemes. Na pláni východně od letiště mohli totiž přistávat parašutisté.

2) Tím druhým úsekem – tou druhou zónou útoku, kde mohli parašutisté přistávat byla místa kolem zálivu Suda poblíž hlavního města Kréty Chanie.

3) Tou třetí zónou – místem útoku – bylo nepochybně letiště Rethymnon.

4) A tou čtvrtou zónou na východě ostrova Kréty muselo být letiště v Heraklionu.

(Jak vidíme Němci i Britové přemýšleli o místě seskoku stejně).

Britský operační štáb pro Krétu („Creforce“) pak podle těchto předpokladů ad 1/ až ad 4/ - vydal dne 3. května 1941 Operační rozkaz č. 10., který zněl, cituji:

„a) Úsek Heraklion – velitel brigádní generál Chapell:
Nasadit 14. britskou pěší brigádu se 7. středomořským plukem.
K tomu australský prapor 2/4., britskou 156. a australskou 7. baterii lehkých protiletadlových kanónů. K ochraně pobřeží nasadit baterii ‚B‘ 15. pluku pobřežního dělostřelectva. Dva řecké pěší prapory budou v záloze jako posily.

b) Úsek Rethymnon – velitel brigádní generál Vasey:
Nasadit australskou 19. brigádu s prapory 2/2., 2/7. s 2/22. kulometnou rotou. Dva řecké pěší prapory budou v záloze jako posily.

c) Úsek zálivu Suda – velitel generálmajor Western:
Na ochranu tohoto zásobovacího centra ostrova a poloostrova Akrotiri budou nasazeny s britskou 151. a 234. baterií těžkých a 129. lehkých protiletadlových kanónů, ještě 7. australská baterie lehkých protiletadlových kanónů.
K ochraně pěchoty a dělostřelectva pak bude nasazen 2/8. australský prapor, dále northumberlandští husaři, protitankový oddíl a většina 15. pluku pobřežního dělostřelectva. Jako posila zde bude jeden řecký prapor.

d) Úsek Malemes – velitel generálmajor Puttick:
Pro obranu nasadit celou 2. novozélandskou divizi se 4. a 5. brigádou a bojovou skupinou majora Oakese. Dále nasadit bojovou skupinu britské 156. baterie a bojové družstvo 7. australské baterie lehkých a protiletadlových kanónů. Zde budou jako záloha tři řecké pěší prapory.“

Celkově tato síla pod velením generála Freyberga vypadla víc než impozantně.
Vždyť to bylo více jak 30 000 vojáků Commonwealthu (některé prameny říkají více jak 32 000) a skoro 11 000 řeckých vojáků. Celých 20 dní byly z Káhiry z Egypta zasílány posily – do úsekových skupin obrany - zvláště pak to byla přepravní technika.
Do zálivu Suda přijížděly od začátku května do 19. května 1941, na obchodních lodích, neustále další a další menší oddíly.
Tak například z Blízkého východu dorazily pluky 2. Leicesters a 1. Argyll and Sutherland Highlanders.
Dne 13. května nařídil generál Freyberg vytvoření 10. novozélandské brigády, jejíž velení převzal plukovník Kippenberger.
V úseku d) Malemes převzal velení 4. novozélandské brigády brigádní generál Inglis a velení 5. brigády převzal brigádní generál Hargest.

Námořní operace celé Royal Navy kolem Kréty byly podřízeny admirálu Siru Andrew Browne Cunninghamu – britskému vrchnímu veliteli pro Středomoří ( Středomořská flotila).
Všechny námořní operace kolem Kréty, a to celé Royal Navy, byly podřízeny jedinému cíli – a to zabránit vylodění nepřítele na Krétě.

Sám Sir Andrew Browne Cunningham o tom řekl (podkladem zde je – Zpráva anglické Admiralitě ze 4. srpna 1941, ze které je tento výňatek použit), cituji:

„Věděli jsme, že se na ostrově chystá vzdušně-výsadková invaze. Zdálo se však téměř nepochopitelné, že by mohla mít proti předem varovaným jednotkám úspěch pouhá vzdušně-výsadková operace, podpora z moře se zdála být nevyhnutelná, takže zničení německých konvojů Středomořskou flotilou by mohlo zajistit vítězství.“

Britská Středomořská flotila prováděla svěřené úkoly ve dvou fázích až do 20. května 1941:

V první fázi tak probíhala příprava v přístavu Suda, aby byl připraven pro zásobování pozemních vojsk.

Druhá fáze pak spočívala v námořních opatřeních pro případ, že Němci začnou očekávaný útok.

V té době Britové předpokládali, že dnem německého útoku na ostrov Kréta bude zřejmě 17. květen 1941 (přesný den zatím neznali ani z Enigmy). Již od 14. května 1941 proto držel velitel Středomořského loďstva Sir Andrew Browne Cunningham lodě v pohotovosti, aby byly schopny odrazit všechny případné lodní výsadky německého a případně i italského loďstva.

Dnem 15. května 1941 byly všechny britské námořní jednotky Středomořské flotily na moři – většina se jich pohybovala jižně od ostrova Kréty ( severně, západně a východně pak situaci okolo Kréty hlídalo částečně britské letectvo – a to od začátku května do 17. až 19. května 1941).
ObrázekObrázekObrázek
Uživatelský avatar
michan
2. Generálporučík
2. Generálporučík
Příspěvky: 6814
Registrován: 28/10/2005, 13:43

Příspěvek od michan »

Xa.díl. Operace Merkur, květen 1941. Č 6.

Když se britská Středomořská flotila shromáždila 15. května 1941 na jih od Kréty, zaslal její velitel admirál Cunningham písemně generálu Wavellovi zprávu, jak budou zasahovat jednotlivé oddíly jeho loďstva a jaké cíle, které lodě Středomořské flotily mají. I z této zprávy, z těchto záměrů, je vidět, že Středomořská flotila připravena byla.
A tak tedy zde jsou záměry a k nim příslušné lodě, které mají tyto záměry plnit:

a) Jednotka „C“ – velitel kontraadmirál Glennie s vlajkovou lodí lehkým křižníkem „HMS Naiad

Obrázek


(Dido-class light cruiser ) a s torpédoborci „HMS Kandahár“, „HMS Kingston“ a „HMS Juno“ a s lehkým křižníkem „HMS Coventry“

Obrázek


zůstanou v pohotovosti a budou zajišťovat prostor Heraklionu a Sitie.

b) Jednotka „D“ – velitel kontraadmirál King s vlajkovou lodí lehkým křižníkem „HMS Dido“

Obrázek


, s lehkým křižníkem „HMS Poebe“ a dvěma torpédoborci – měla zabránit jakémukoliv vylodění v prostoru západně od Rethymnonu.

c) Jednotka „B“ – křižníky „HMS Glouster“ (kapitán Rowley) a „HMS Fiji“

Obrázek

(kapitán William-Powlett) bude připravena utkat se s nepřítelem severozápadně od Kréty, nebo bude podporovat jednotku „D“.

d) Jednotka „A“ – velitel viceadmirál Pridham-Whippel na bitevní lodi „HMS Queen Elizabeth“

Obrázek


, spolu s bitevní lodí „HMS Barham“ a 5 torpédoborců zaujmou postavení západně od Kréty, kde budou fungovat jako clona pro ostatní jednotky svazu Středomořské flotily.

e) Záloha: Jako záloha zůstanou v Alexandrii bitevní lodě „HMS Warspite“ a „HMS Valiant“, LL (letadlová loď) „HMS Formidable“, lehký křižník „HMS Ajax“ a všechny zbývající použitelné torpédoborce.

f) Plán: Noční pročesávání moře kolem Kréty bylo naplánováno takto:

I. Jednotka „B“ bude „pročesávat“ – prohledávat – západní pobřeží Řecka od polostrova Katalas.
II. Jednotka „D“ bude Středozemní moře prohledávat od Antikythéry po Pireus.
III. Jednotka „C“ bude prohledávat moře od ostrova Kasos směrem na ostrov Leros.

g) Všechny námořní jednotky se po splnění svých úkolů stáhnou tak, aby se po rozednění pohybovaly na sever od Kréty. Pak se začnou stahovat na jih.

h) Ponorka „HMS Rorqual“


Obrázek


obdržela rozkaz operovat v okolí ostrova Lemnos.

i) Flotila rychlých člunů byla umístěna v zálivu Suda.

j) Loď „HMS Abdiel“


Obrázek


položí mezi Kefalonií a Leukasem minové pole, aby útočícímu nepříteli přerušila spojení Korintským průplavem.

k) V plánu se počítalo i s přiměřeným leteckým průzkumem okolo celého ostrova Kréty (– jenomže tento letecký průzkum byl bohužel velice slabý).

l) Vrchní velitel pro Středozemní moře admirál Cunnigham bude všechny tyto akce (a/ až k/) kontrolovat z Alexandrie. Podle tohoto plánu však byli všichni velící důstojníci jednotek – jednotlivých námořních útvarů – informováni, že se od nich očekává samostatné jednání, jako je například likvidace ohlášených nepřátelských jednotek.

Právě díky této zprávě, právě díky tomuto plánu Středomořské flotily admirála Cunninghama, se podařilo prvotně – v prvních bojích – zcela zlikvidovat každé přiblížení německých a italských lodí k ostrovu.

Horší to však bylo s britským letectvem.
Tady si řekněme, že nejprve Luftwaffe spustila klamné letecké útoky, od 13. května, ale hlavně 14. května 1941 na Maltu, kde bombardovala celý zmíněný ostrov. Že to nebylo jenom takové malé bombardování, tak o tom svědčí, že bylo sestřeleno nad Maltou celkem 62 německých a 15 italských letedel. Při těchto klamných – maskujících – bombardováních, které měly vyvolat dojem, že Němci zaútočí na Maltu, ztratili také Britové 60 stíhacích letounů, z nichž prakticky polovina byla zničena na zemi – na letištních plochách.
Bohužel Britové v té době velice špatně ztráty letadel nahrazovali.

Pro představu zde uvádím:
Dne 12. května 1941 se podařilo Britům dopravit konvoj z Velké Británie do Alexandrie v Egyptě. Konvoj byl zcela pod ochranou bitevních a letadlových lodí, křižníků a torpédoborců a obeplouval celou Afriku a do Alexandrie připlul přes Suezský průplav.


Byl to velice důležitý konvoj – „Operace Tiger“ – přivezl velice cenný a důležitý válečný materiál - ale prosím pro Nilskou armádu (útok a obrana proti DAK generála Rommela v Africe).
Konvoj přivezl 238 tanků a 43 stíhacích letadel. Při „Operaci Tiger“ byla ztracena pouze jedna nákladní loď.
Doufám, že to každý slyší – „přivezl 43 stíhacích letadel“ ( a Britové jich jenom při obraně Malty ztratili 60 za 1,5 dne…..).


Již popisovaným leteckým útokem na Maltu - ve dnech 13., 14. května 1941, je však také německým 8. leteckým sborem (velitel generál von Richthofen), ale pak především po 15. květnu 1941, samozřejmě bombardována i Kréta.
Cílem veškerého bombardování Luftwaffe ostrova Kréty, bylo zničení její PVO – protiletadlových flaků a zejména protiletadlových baterií na lehkém (protiletadlovém) křižníku „HMS York“

Obrázek


, který byl v zálivu Suda. Zároveň chtělo bombardování 8. leteckého sboru ochromit britskou lodní dopravu.
A bohužel Němcům se dařilo.
Do 19. května 1941 bylo na letištích Malemes a Heraklion již jen několik britských stíhacích letadel. Jen protiletadlové baterie na severním a jižním břehu zálivu Suda a jedna baterie na protiletadlovém křižníku „HMS York“ ještě stále střílely.
Samotný záliv Suda však vypadal strašně. Všude v moři ležely četné vraky vyhořelých lodí.

Dne 19. května 1941 podával admirál Cunningham hlášení svému nadřízenému – generálu Wavellovi, ve kterém se říkalo, že britský stíhací letecký svaz, umístěný na Krétě, má k tomuto dni už jen 7 strojů.
I s příkladu „Operace Tiger“ jasně plynulo, že z Alexandrie se stíhacích letadel hned tak nedočká.
A tak po hlášení admirála Cunninghama, rozhodl velitel pro Blízký východ generál Wavell, že všechny letouny (oněch 7, ale vlastně 6, neboť jeden byl mezitím také sestřelen) budou okamžitě staženy do Egypta, do doby, než útoky Luftwaffe zeslábnou, nebo než připlují obchodní lodě z Velké Británie, které letadla přivezou.

Nyní tedy to nejdůležitější – proč!
Proč byla britská armáda na Krétě poražena?
Ano.
Jedním z hlavních důvodů proč byli Briti na Krétě poraženi bylo, že ode dne 19. května 1941 byla britská Středomořská flotila a obrana ostrova Kréta zcela bez letecké podpory.
Němci měly absolutní leteckou nadvládu nad Krétou…..


Ale - „svou kůži nechtěli Britové prodat lacino“……


Použité podklady:


Duce – Anatomie jedné kariéry – Luboš Taraba.
Adolf Hitler a jeho cesta k moci – Rainer Zitelmann.
Nacismus – Alessandra Minerbiová – editor: Flavio Florani.
Pakty Stalina s Hitlerem – výběr z dokumentů 1939 a 40 – Naše vojsko.
Přísně tajné 3/99, 4/99, 3/05 a 3/08.
HPM ročník XIV. – Ivo Pejčoch – Těžký křižník Canarias.
Září 1938 – Role a postoje spojenců ČSR – Miloslav John.
Dějiny světa, svazek IX – L. I. Zubka, A. M. Zubinský a G. N. Sevosťjanov.
Dějiny světa, svazek X. – V. V. Kurasov, A. M. Někrič.
Krev, slzy a pošetilost v nejtemnější hodině 2. světové války – Len Deighton.
Druhá světová válka – Úplná historie – Martin Gilbert.
Blitzkrieg od Hitlerova nástupu po pád Dunkergue - Len Deighton.
Druhá světová válka – John Keegan.
Polské tažení Hitler a Stalin rozbíjejí Polskou republiku – Janusz Piekalkiewicz.
Tanková válka 1939 – 1945 - Janusz Piekalkiewicz.
Letecká válka 1939 – 1945 - Janusz Piekalkiewicz.
Námořní válka 1939 – 1945 - Janusz Piekalkiewicz.
Historie německé armády 1939 – 1945 – Philippe Masson.
Slovenská armáda 1939 – 1945 – Charles K. Kliment, Břetislav Nakládal.
Hitlerovi válečníci – Guido Knopp.
Německé obrněné jednotky – Horst Scheibert.
Hitlerovy elitní jednotky – Lucas Cooper.
Němečtí parašutisté ve II. světové válce – Volkmar Kühn.
Operace Jubilee, Dieppe 1942 – Norman Franks.
Narvik – Donald Macintyre.
Ocelová lavina – Darius Jedrzejewski, Zbigniew Lalak.
Bitva o Británii – Leonard Mosley a redakční kolektiv Time-Life Books.
Černí andělé, Historie zbraní SS – Rupert Butler.
Historie válek – David Brownstone a Irene Franck.
Neznámé špionážní operace KGB – Mitrochinův archiv – Christopher Andrew, Vasilij Mitrochin.
Den D, 1944, Hlasy z Normandie – Robin Neillands, Roderick de Normann.
Druhá světová válka den za dnem – Donald Sommerville.
Svět ve válce 1939 – 1945 – Dr. Duncan Anderson, Dr. Stephen Badsey, David Chandler, Dr. Paddy Griffith, Sean McKnight, Gary Sheffield.
Marcel Jullian – Bitva o Británii – červenec-září 1940
Alan Cooper – Cíl Drážďany.
Průběžně tématické články: www.Palba.cz
A
http://www.palba.cz/viewtopic.php?t=1176
http://www.palba.cz/viewtopic.php?t=1179
http://www.palba.cz/viewtopic.php?t=1193
http://www.palba.cz/viewtopic.php?t=1209
a v nich následné diskuze.
Další související historická literatura.
Mé dlouholeté poznámky a mapy.


Případné doplnění a diskuzi směřujte prosím na tento odkaz:

http://www.palba.cz/viewtopic.php?t=206&start=20
ObrázekObrázekObrázek
Uživatelský avatar
michan
2. Generálporučík
2. Generálporučík
Příspěvky: 6814
Registrován: 28/10/2005, 13:43

Příspěvek od michan »

Ještě LL ( Letadlová loď ) " HMS Formidable", o které říkáme v bodě e), že byla připravena jako záloha v Alexandrii:


Obrázek


společně s bitevními loděmi "HMS Warspite", "HMS Valiant". lehkým křižníkem " HMS Ajax" a zbývajícími, použitelnými torpédoborci.
O velkých lodích zde v bodě e) jmenovaných, bude ještě řeč, a to v dalších pokračováních.

Doplnění bylo děláno zároveň i s důvodů posloupnosti článku dle čísel, které bylo jedním z kolegů porušeno.

Nadále spolu s adminy prosím, zasílat doplnění a také diskusi na odkaz:

http://www.palba.cz/viewtopic.php?t=206&start=20
ObrázekObrázekObrázek
Odpovědět

Zpět na „Námořní a vzdušné operace ve Středomoří“