PALBA.CZ

Nápověda - loď na níže uvedeném obrázku je o něco starší než ex-německý křižník Niobe (později jugoslávský Dalmacija a ještě později italský Cattaro)
Dle popisky obrázku uvedené na CombinedFleet.com jde o fotku z roku 1933

Žeby obrnený krížnik

Ano měl jsem na mysli oba japonské křižníky třídy Izumo (?Idzumo?). Z nichž si během WW2 zabojoval v útočné operaci křižník Izumo (zatímco sesterský Iwate sloužil myslím výhradně pro výcvikové účely/účely pobřežní ochrany.)
http://combinedfleet.com/Izumo_t.htm - zabojoval si během WW2 jak v úvodní fázi v oblasti čínského pobřeží viz účast na přemožení amerického dělové člunu USS Wake a britského HMS Peterel. A zejména si zabojoval během ochrany japonské invazní flotily při invazi na Filipíny (u Luzonu byl těžce poškozen)


1.Pro zajímavost:
Japonci měli k prosinci 1941 v lodním inventáři ještě další staré velké válečné lodě - křižníky:
a) třídy Asama (Asama, Tokiwa) - z nichž minimálně Tokiwa se rovněž účastnil útočných japonských operací - ovšem spíše v roli transportu, jestli se nepletu = nejsem si jistý ohledně skutečných osudů křižníku Asama během WW2 http://www.combinedfleet.com/AsamaOCA_t.html, zatímco u Tokiwa je vcelku jasné, že přišla o hlavní dělostřeleckou výzbroj a používána jako minonoska)
b) křižník Yakumo - myslím že WW2 prožil jako plavidlo pro výcvik/pobřežní ochranu
c) křižník Kasuga - myslím, že sloužil výhradně jako výcvikové plavidlo
Další starý křižník (Azumo) byl vyřazen těsně před WW2

Osobně mám pochybnost, že by Japonsko reálně potřebovalo udržovat ve stavu tyhle staré kocábky. Spíše mám dojem, že japoncům bylo líto tyto velké lodě odepsat (zatímco menší křižníky - např. chráněný Tsushima - vyřadili)

Moje pochybnost pramení z toho jaké nové (velké) lodě byly stavěny v Japonsku. Kromě obou těžkých křižníků třídy Ibuki totiž japonci stavěli buď velké bitevní lodě třídy Jamato nebo lehké křižníky (ať už třídy Agano či specifické třídy Oyodo).

Ovšem po Midway už na nějaké novostavby lodí pobřežní ochrany nezbylo - maximum pozornosti bylo věnováno jednak opravám poškozených lodí a druhak: novostavbám (eskortních či plnohodnotných) letadlových lodí, posléze protiponorkových lodí atd..

Ono to totiž vypadá, že v roli lodí pobřežní ochrany samotných japonských ostrovů japonci použili jednak staré bitevní lodě třídy Fuso resp. třídy Ise plus těžký křižník Nachi (ve druhé polovině války toto pravidlo už přestávalo platit tím jak se bortily japonské plány). Zatímco pro ochranu pobřeží na protějším břehu (tj. severočínského) byly použity rekonstruované (ex-čínské) křižníky sloužící jako třída https://en.wikipedia.org/wiki/Ioshima-class_cruiser.



2.Pravdou je, že např. v pobřežní ochraně působily během WW2 ještě starší lodě než výše uvedený japonský příklad křižníku Izumo - viz např. https://en.wikipedia.org/wiki/Tordenskj ... fence_ship - avšak nemám pocit, že by se účastnily útočných ofenzivních akcí.



3. Další zajímavostí spojenou s válečnou kariérou Izumo bylo, že těžké poškození tohoto křižníku v prosinci 1941 u Luzonu bylo vůbec největší poškození velké válečné lodě, které IJN utrpělo v úvodní fázi WW2 - křižník byl v opravě delší dobu - do služby se vrátil až v létě 1942.

Další ztrátou japonského námořnictva (=poškozením které vyřadilo ze služby na delší dobu) bylo až v dubnu 1942, kdy USS Seawolf torpédoval lehký křižník Naka během okupace Velikonočního ostrova.

okupace Velikonočního ostrova???
Velikonoční ostrov byl okupován? Kdy a kým? Patří přece Chile... co mi uniklo?

Vlastimil Čech píše:okupace Velikonočního ostrova???
Velikonoční ostrov byl okupován? Kdy a kým? Patří přece Chile... co mi uniklo?

Asi myslel Vánoční ostrov.
Vánoce nebo Velikonoce, je to jedno, oboje jsou to křesťanský svátky.

Kouzelnik píše:Ano měl jsem na mysli oba japonské křižníky třídy Izumo (?Idzumo?).

Nejpřesněji by to bylo Izumo. Idzumo je česká transkripce ruské transkripce japonského jména. Podobně jako kamikaze x kamikadze, ninža x nindža atd. Ovšem z hlediska pravopisu jsou přípustné obě varianty. Máme to jako jediní na světě, tomu se říká demokracie (a nebo nerozhodnost )!

Ohledně té nešťastné transkripce jsem staromil: česká transkripce starořeckých, japonských a ruských slov (jmen) je přesná a logická (japonština je s češtinou až neuvěřitelně kompatibilní). Naproti tomu moderní trendy prohnání přes angličtinu (u ruských jmen extra) výslovnost deformují. U čínských si nejsem jist, nevím jestli byla tradiční transkripce košer.

Inconnu píše:Ohledně té nešťastné transkripce jsem staromil: česká transkripce starořeckých, japonských a ruských slov (jmen) je přesná a logická (japonština je s češtinou až neuvěřitelně kompatibilní). Naproti tomu moderní trendy prohnání přes angličtinu (u ruských jmen extra) výslovnost deformují. U čínských si nejsem jist, nevím jestli byla tradiční transkripce košer.

Čínština, díky "ch", "č" a "š", je česky (ostatně všeslovansky) transkripovatelná naprosto bezproblémově, na rozdíl od něm. nebo angl. Jediný problém je u japonštiny a kantonštiny v "ž", které vyslovují jako mazlivé "zj", a proto se někdy transkripuje jako "dž", a někdy jako "ž". Tento problém je i v angl., srv. Iwo jima (angl. vyslov Ivodžima) a Kagoshima (angl. vyslov Kagošima), kde v jap. originálu je "džima" a "šima" stejný znak - česky "žima", tedy Ivožima a Kagožima Znamená to "ostrov".
V jednom starším českém odbor. článku, starém už asi 20 let, jsem dokonce (velmi jsem se tomu nasmál) našel jméno číňana "Čen Lub Chen", což je třeba přeložit si tak, že novinář článek opsal z polštiny, kde slovo "lub" znamená "nebo", takže v pl originálu, tím co tam měli napsáno, prostě mysleli to, že to přebrali z angličtiny, a nejsou si jisti, zda se jmenuje opravdu Chen, nebo to je jen angl. trapnost a on se jmenuje Čen
Bé bylo správně, jak se ukázalo. Byl to Čen Tung