Stránka 1 z 1

Bitva u mysu Esperance

Napsal: 8/7/2005, 22:44
od Nelson
Po těžkých porážkách v džunglích Guadalcanalu došli Japonci k závěru, že tento ostrov je hlavním směrem amerického útoku a rozhodli se vrhnout do boje hlavní síly námořního letectva a těžké hladinové lodě. Naplánovali rozsáhlou ofenzívu při které počítali například s obsazením Port Moresby, San Cristóbalu, Russellových ostrovů, Louisiad a jiných.
Od poloviny září 1942 začaly být výrazně posilovány letecké jednotky v Rabaulu. Také americké letectvo na Guadalcanalu početně výrazně vzrostlo.
Protože systém japonského zásobování torpédoborci se ukázal jako nedostatečný, vypracoval štáb v Rabaulu plány velké zásobovací operace jíž se měly zúčastnit i velké transportní lodě ale i malé přepravní bárky.
V první polovině října se v oblasti Guadalcanalu odehrálo několik drobných šarvátek které Japonce přesvědčily, že nastal čas k vyslání velkého konvoje. Bylo určeno, že celá zásobovací operace má proběhnout od 11. do 15. října. Jako doprovodná akce bylo naplánováno ostřelování Hendersonova letiště, tak aby bylo ochromeno americké letctvo na ostrově. Tím byla pověřena 6. divize křižníků kontraadmirála Aritoma Gota. Bombardování měl předcházet nálet 45ti Bett krytých 47mi Zery. Jediným výsledkem náletu bylo krátké přerušení průzkumných letů. I přesto byly japonské křižníky 11. října odpoledne objeveny.


V blízkosti Guadalcanalu se pohyboval americký TF-64 kontraadmirála Normana Scotta. Ten zajišťoval vlastní konvoj naplánovaný náhodou na stejné období.
Po objevení Japonců nabral Scott v 16.07 kurz k ostrovu Savo tak aby mohl nepřítele napadnout. V námořní terminologii se jím naplánovaný manévr nazývá "položit příčku na T", tak aby mohl pálit plnými bočními salvami a nepřítel musel používat jenom přední věže Měl nad Japonci palebnou převahu, proti třem japonským těžkým křižníkům a dvěma torpédoborcům mohl nasadit dva těžké a dva lehké křižníky a pět torpédoborců. Jeho lodě měly dohromady 19 děl 203mm proti 18 japonským. V menších rážích byla tato převaha ještě větší.

Ve 22.30 vytvořily americké lodě kýlovou formaci a přešly na plnou bojovou pohotovost. Hodinu před tím byl svaz objeven japonskou ponorkou, ta však tuto informaci nepředala dál.

Ve 23.33 provedl TF-64 obrat o 180 stupňů. V té době byl asi 15 mil od nepřítele a některé jeho lodě už měly Japonce na obrazovkách radarů. Při obratu došlo k menšímu narušení bojové sestavy.

Přibližně ve stejné době se Gotovy lodě vynořily z pásma tropického lijáku. Japonské křižníky byly také v kýlové linii a torpédoborce pluly napravo a nalevo od vlajkové lodě. Ve 23.43 snížili Japonci rychlost a teprve teď hlídky zjistily na vzdálenost téměř deset kilometů nepřítele.Vlajková Aoba okamžitě zahájila obrat a v tom okamžiku ji zasáhla plná salva z křižníku Boise. Goto utrpěl smrtelná zranění, byl zdemolován můstek Aoby a vyřazena většína děl.

V následujících minutách zasáhly Aobu, další křižník Furutaku a torpédoborec Fubuki desítky granátů všech ráží, Furutaku navíc jedno torpédo. Celý boj se změnil v dost nepřehlednou přestřelku, mnohdy nebylo ani jasné kdo pálí na koho. Admirál Scott se dokonce dvakrát pokusil zastavit palbu aby získal přehled. Za tato přerušení boje byl později kritizován, neboť třem japonským lodím se v nastalém zmatku podařilo ustoupit. Furutaka a Fubuki se ještě během noci potopily. Křižník Kinugasa přit ústupu navíc dokázal TF-64 ohrozit salvou torpéd ale bez úspěchu. V následném dělostřeleckém souboji ještě těžce poškodil Boise.

V 00.22 nařídil Scott ukončení boje. Kromě Boise byly v americkém svazu poškozeny i torpédoborce Farenholt (palbou vlastních lodí) a Duncan. Ten se kolem poledne potopil. Boise a Farenholt se i přes vážná poškození podařilo zachránit.

Při náletu na japonský transportní konvoj 22.řijna byly potopeny další dva torpédoborce. Následně se všechny japonské lodě z oblasti Guadalcanalu stáhly. Při zpáteční plavbě zemřel na palubě vlajkové Aoby kontraadmirál Goto.

Největší zásluhu na vítězství měl kontraadmirál Scott. Jediné co je mu možno vytknout kromě těch dvou nešťastných rozkazů o zastavení palby je to, že špatně zvolil vlajkovou loď . Pokud by velel z jednoho z lehkých křižníků vybavených modernějšími radary, mohl být jeho úspěch výraznější. Jeho plán byl ale velmi jednoduchý, plně využil nabídnutou šanci a nechbělo mnoho a mohl skončit celkovým zničením japonské skupiny. Navíc se mu podařilo částečně odčinit americký debakl u ostrova Savo.

Obrázek
Furutaga
Obrázek
Boise

Napsal: 30/10/2008, 15:55
od kacermiroslav
Americké síly v bitvě u mysu Esperance

Velitel by Rear Admiral Norman Scott:
Lidské ztráty: 163 mrtvých

2x těžký křižník:
San Francisco, (F), Capt. Charles H. McMorris _ lehce poškozen
Salt Lake City, Capt. Ernest G. Small

2x lehký křižník:
Boise, Capt. Edward J. Moran _ poškozen
Helena, Capt. Gilbert C. Hoover

5x torédoborec, Capt. Robert G. Tobin
Farenholt, Comdr. Eugene T. Seaward _ poškozen
Buchanan, Comdr. Ralph E. Wilson
Laffey, Lt. Comdr. William E. Hank
Duncan, Lt. Comdr. Ennis W. Taylor _ potopen
McCalla, Lt. Comdr. William G. Cooper




Japonské síly v bitvě u mysu Esperance

Velitel Aritomo Gotó (+ zemřel v bitvě):
Lidské ztráty: 454 mrtvých, 111 zajatých

3x těžký křižník:
Aoba _ poškozen (+ 81 mrtvých)
Furutaka _ potopen (+ 33 ? mrtvých)
Kinugasa

2x torédoborec
Hacujuki
Fubuki _ potopen (+ 148 mrtvých)