Bitva o atol Wake

Od Pearl Harbouru po Tokijskou zátoku

Moderátor: Pátrač

Odpovědět
Nelson
nadporučík
nadporučík
Příspěvky: 857
Registrován: 11/6/2005, 10:25
Bydliště: Většinou doma

Bitva o atol Wake

Příspěvek od Nelson »

Prosinec 1941. Japonská vojska zahajují svůj vítězný postup směrem na východ a na jih. Byl napaden Pearl Harbor, bombardovány Filipíny, Japonci se vylodili na Malajském poloostrově, na Guamu a v beznadějné situaci se ocitly jednotky bránící Hongkong.
Navíc byl u Kuantanu rozdrcen námořní svaz mající za úkol chránit britskou koloniální říši.

Přesto se však hned v prvních dnech války v Pacifiku stalo něco, co částečně zchladilo japonské nadšení. Při obsazování malého atolu uprostřed oceánu byl odražen první pokus o vylodění a útočící vojska utrpěla těžké ztráty. I přesto že ostrov Wake nevydržel druhý útok, nikdy během války potom neměl pro Japonce takovou hodnotu aby vyvážil ztrátu desítek pilotů, téměř 150 výsadkářů, několika lodí a hlavně ostudu kterou námořnictvo utrpělo.

V lednu 1941 se na ostrově, který dosud využívala letecká společnost Pan American Airways, vylodilo asi 1100 stavebních dělníků kteří do začátku podzimu přeměnili Wake ve vojenskou základnu. Rozšířili stávající letiště, vybudovali kasárna, palivové nádrže a středisko letové kontroly. Posádku tvořilo 462 mužů 1. obranného praporu USMC, 68 příslušníků USNavy a 6 spojařů pozemních vojsk. Ti opevnili také dva malé ostrůvky a na každém ze tří ostrovů atolu vybudovali postavení pro dvě děla 127 mm, 4 ráže 76 mm a 8 protiletadlových kanónů 50 mm.Obrázek Jeden z protiletadlových kanónů obránců
Koncem roku přibylo 49 mužů pozemního leteckého personálu VMF-211 USMC. A brzy ráno 4. prosince přelétlo z nedaleko se nacházející USS Enterprise 12 stíhaček Grumman F4F-3 Wildcat. Piloti majora Putmana byli sice nováčci kteří právě dokončili pilotní školu a na Wildcaty si teprve zvykali, nechybělo jim odhodlání postavit se potenciálnímu nepříteli.
Po přistání zjistili že letišti chybí prakticky vše, od palivových pump přes rádiové vybavení až po dostatečné množství půlpalcové munice do kulometů a vhodné letecké pumy (ty dostupné měly jiné rozteče závěsných bodů než držáky stíhaček). Kromě pozorovatelny na věži vodojemu také neexistoval jakýkoliv systém včasné výstrahy.Obrázek Wake - mapka ostrova

Podle rozpisu plánů pro první dny války měla Wake obsadit 4. Kantai expedičního Svazu Jižních moří. Její velitel, kontraadmirál Kadžioka měl k dispozici 3 staré lehké křižníky, 6 torpédoborců a 2 ponorky. Svaz doprovázely 2 eskortní torpédoborce vezoucí 450 elitních výsadkářů a dvě transportní lodě na jejichž palubách se nacházeli vojáci budoucí japonské posádky s kompletním vybavením.

V pondělí 8.12.1941 kolem 6.50 (všechna data jsou posunutá o den dopředu – Wake je na opačné straně datové čáry) zachytili radisté první zprávy z napadeného Pearl Harboru a velitel obrany ostrova major Devereux vyhlásil plnou bojovou pohotovost. Vzlétly čtyři stíhačky, start dalších však znemožnila náhlá tropická bouře. Po necelé hodině, když se mraky rozptýlily však poprvé zaútočili Japonci. 36 G3M2 Nell z Kwajaleinu proniklo nad ostrov a napadlo 8 stíhaček připravovaných ke startu a civilní hydroplán kotvící v laguně.

Jenom jediný Wildcat na zemi unikl zkáze, zbylých 7 bylo zničeno, stejně jako sklady náhradních dílů, část opravářských dílen a velká část palivových zásob. Padlo 21 vojáků (včetně 3 pilotů) a 11 mužů utrpělo zranění. Posádka hydroplánu Pan American AirWays naložila pasažéry cestující do Manily a vrátila se s nimi na Havaj. Čtyři stíhačky které vzlétly ještě před bouří hlídkovaly v severním sektoru a piloti Japonce přilétající od jihozápadu nezaregistrovali.
Druhého dne krátce před polednem se bombardéry vrátily. 26 letounů opět nalétlo nad Wake, tentokrát byli očekáváni. Čtveřice stíhaček je rozehnala a kromě čtyř sestřelených bylo dalších 14 Japonských strojů těžce poškozeno (3 z nich se později zřítily do moře). I přes tento úspěch však bomby opět ničily vybavení ostrova.
Další den, opět ve stejném čase přilétlo 16 bombardérů. Piloti Wildcatů na ně čekali daleko od ostrova a zase padala k hladině jen japonská letadla. Tentokrát jen 2, ale všechny zbývající stroje byly vážně poškozeny.Obrázek Letecký snímek atolu

Téhož dne, 10.12.1941 se k, podle optimistických hlášení japonských pilotů, "zničenému ostrovu" přiblížil námořní svaz. Ze 13 kilometrů zahájili Japonci předinvazní palbu a výsadkáři nastoupili do člunů. Ve vzdálenosti 4 km však začaly střílet pobřežní 5'' děla a hned první granáty z ostrůvku Wilkes zasáhly torpédoborec Hajaté. Byl zasažen muniční sklad lodě, japonská loď se rozlomila a během pár vteřin zmizela pod vodou. Mezitím se dělostřelcům z hlavního ostrova podařilo druhou salvou zasáhnout křižník Jubari. Těžce poškozená loď se stáhla.
Zbývající plavidla se po chvíli dostala do palebných sektorů děl z ostrůvku Peale, po několika salvách však Japonci raději ustoupili. Mezitím napadl Wildcat kapitána Elroda torpédoborec Kisaragi a podvěšenou bombu svrhl mezi hlubinné pumy na zádi lodě. Po sérii obrovských výbuchů se japonské plavidlo doslova rozpadlo na několik kusů. Další stíhačky poškodily také křižník Tenryu a jednu z transportních lodí. Všechny stíhačky však byly poškozeny.
To bylo maximum co byl schopen japonský admirál akceptovat a po několika dalších náletech na svá plavidla zavelel ještě téhož dne k ústupu. Výsadkové čluny, vyčkávající ve vymezeném prostoru se vrátily i s vojáky k plavidlům svazu a japonské lodě odpluly zpět ke Kwajaleinu.

Rozzlobený Jamamoto nařídil 15.12. vyčlenit z Kido Butai větší síly a rozkázal Nagumovi vracejícímu se od Pearl Harboru vyrazit na pomoc s celým svým svazem. Později však dospěl k názoru, že je to zbytečné a tak příští den upravil svůj předchozí rozkaz ve smyslu, že stačí 2. Koku Sentai (2. divize letadlových lodí – Hiryu a Soryu) 2 křižníky a 2 torpédoborce. Skupinka ihned vyrazila k Wake i s tím, že obě letadlové lodě měly velmi málo paliva. Na pomoc invazním silám vyplul i kontraadmirál Goto se čtyřmi těžkými křižníky a třemi torpédoborci. Navíc Goto převzal velení celé operace.
Mezitím přišli Japonci o další plavidlo. 17.12. se srazily dvě ponorky poflakující se kolem Wake a člun s označením RO-66 šel ke dnu.

Nad atolem se opět začaly objevovat japonské bombardéry. Velení v Pearl Harboru začalo uvažovat nad tím, že posádku posílí tak aby byla schopná odrazit i další očekávaný pokus o vylodění. Admirál Kimmel (sice již odvolaný ale stále ještě nedorazil nástupce) poslal již 15.12. na pomoc Saratogu s doprovodným křižníkovým svazem. 23.12. se letadlová loď dostala na vzdálenost asi 800 km od atolu když Kimmela dočasně nahradil velitel svazu bitevních lodí viceadmirál Pye. Ten ze strachu před dalšími ztrátami okamžitě odvolal celou posilovou skupinu a kontraadmirál Fletcher se tedy se svými plavidly vrátil na Havaj.

Pokračující nálety zredukovaly počet stíhaček na Wake na dva kusy (postupně se sice z vraků podařilo poskládat další stroje ale Američané o ně přicházeli během náletů i kvúli běžným haváriím).
Konečně se japonské letadlové lodě dostaly na dosah atolu a 21.12. se nad ním objevilo prvních 31 palubních bombardérů doprovázených 18 stíhačkami. Způsobené škody sice nebyly velké ale letouny se vrátily hned příští den. Oba zbývající Wildcaty byly sestřeleny (podle japonských zdrojů je měl na svědomí jediný pilot) a střemhlavé Valy napadly vše co našly.
V noci z 22. na 23.12. se potom vylodili elitní výsadkáři a do 9.30 byl zlomen veškerý zbývající odpor. Poslední boj byl prý podle svědků o bezvýznamný kráter vzniklý po výbuchu bomby na okraji zničeného letiště.

Americké ztráty se odhadují na přibližně 20%, vojáci a větší část civilistů byli odvezeni do zajateckých táborů. Zbytek civilních zaměstnanců námořnictva byl donucen vybudovat na atolu přejmenovaném na Otori Šima (Ptačí ostrov) ponorkovou a hydroplánovou základnu. Potom byli všichni popraveni.

Při pozdějším americkém postupu středním Pacifikem byl ostrov označen jako bezvýznamný a americké síly jej ve svém tažení jen obešly. Japonská posádka kapitulovala 4.9.1945.
Použitá literatura:
Samuel E. Morison - History of the United States Naval Operation in World War II
Robert Moskin - Dějiny Námořní pěchoty USA
John Toland - The Rising Sun: the Declina and Fal of the Japanese Empire 1936-1945
J. Hrbek+I. Hrbek - Krvavé oceány
Lubomír Vejřík - Tenno Heika Banzai
Naposledy upravil(a) Nelson dne 6/8/2006, 14:15, celkem upraveno 3 x.
ObrázekObrázek

Z Palby jsem odešel, dotazy už na mě nesměrujte.
Uživatelský avatar
sa58
1. Armádní generál
1. Armádní generál
Příspěvky: 3477
Registrován: 4/2/2005, 12:43
Bydliště: Zlínsko
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od sa58 »

Díky za článek, doufám že ho zde ocení naše široká čtenářská veřejnost která se jen přihlási a nenapíše ani řádku 8)

Já to čerl už v knížce od Vejříka. Zajímalo by mě, jaké by byla možnost ubránění atolu po příjezdu posil které se poflakovaly tak pomalu, že je nakonec odvolaly..
ObrázekObrázekObrázekObrázek

"Nachystejte květináče, na vánoce sem zpátky!"
Uživatelský avatar
Ralph Kerr
Poddůstojník v záloze
Poddůstojník v záloze
Příspěvky: 215
Registrován: 28/11/2005, 18:51
Bydliště: Lubník

Příspěvek od Ralph Kerr »

Dobrej článek.Dík.Ještě tu něco dám.
Obrázek
Uživatelský avatar
Ralph Kerr
Poddůstojník v záloze
Poddůstojník v záloze
Příspěvky: 215
Registrován: 28/11/2005, 18:51
Bydliště: Lubník

Příspěvek od Ralph Kerr »

Pomocná výprava odplula z Pearl Harboru 16.prosince.Byla tam CV 3 Saratoga, 3 křižníky, 9 torpédoborců, hydroplánový nosič Tangier a taky tanker AO 5 Neches.Jenže tanker udělal jen 12 nebo 13 uzlů a navíc Fletcher při tankování udržoval kurs od Wake (!!!!!), tím pádem nedoplula včas.

Obrázek
Obrázek
Uživatelský avatar
michan
2. Generálporučík
2. Generálporučík
Příspěvky: 6814
Registrován: 28/10/2005, 13:43

Příspěvek od michan »

Dobrá práce pane. Kdysi jsem o tom četl a už mě to trochu vypadlo, takže díky.
ObrázekObrázekObrázek
Uživatelský avatar
Micuhide Akechi
rotmistr
rotmistr
Příspěvky: 141
Registrován: 11/10/2006, 11:13
Bydliště: Příbram

Příspěvek od Micuhide Akechi »

Myslím, že by pomocná výprava atol nezachránila, Saratoga by proti Sorjú a Hirjú asi neobstála. Ale s trochou štěstí mohla odrazit druhou invazi.

Já osobně bych pro sprosté povraždění civilistů nepoužil výraz poprava. A také část zajatých vojáků při cestě z ostrova skonala pod ostřím samurajských mečů, aby tak Japonci odčinili hanbu potupného vítězství.
Obrázek
Uživatelský avatar
kacermiroslav
5. Plukovník
5. Plukovník
Příspěvky: 5286
Registrován: 25/3/2008, 14:07
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od kacermiroslav »

Pokud byl atol američany označován jak bezvýznamný, tak se divím, že neměli aspoň zájem evakuovat své jednotky a radši je tam nechali na pospas japonské přesile. A o tom co japonci dělají se zajatci už dávno všichni věděli z dění v Číně (např. Nankingský masakr atd.).
ObrázekObrázekObrázek
Uživatelský avatar
Michal.Lipka
svobodník
svobodník
Příspěvky: 30
Registrován: 8/5/2008, 14:18

Příspěvek od Michal.Lipka »

Před válkou Wake jako předsunutý bod pokrýval vzdálené přístupy k Pearl Harboru, sloužil jako palivová základna při přeletech na Filipíny a zároveň jako základna leteckého průzkumu. V předválečných amerických schématech svůj význam měl.
Ale po obsazení Japonci byl při pozdějším postupu označen jako nedůležitý kvůli tomu, že je to z něj všude příliš daleko. Letecký průzkum z něj nebyl zapotřebí, protože hlavní směr amerického náporu vedl mnohem jižněji, mimo jeho dosah, Pearl Harbor kvůli velké vzdálenosti také neohrožoval, tak proč se jím zabývat. A dodávky zásob okupační posádce celkem spolehlivě pohlídaly americké ponorky.
Spíš se divím že Japonci své vojáky nestáhli podobně jako v případě Aleut.
Válka je nejbestiálnějším šílenstvím
Leonardo da Vinci
1911
četař
četař
Příspěvky: 70
Registrován: 7/5/2008, 11:53

Příspěvek od 1911 »

kacermiroslav píše:Pokud byl atol američany označován jak bezvýznamný, tak se divím, že neměli aspoň zájem evakuovat své jednotky a radši je tam nechali na pospas japonské přesile. A o tom co japonci dělají se zajatci už dávno všichni věděli z dění v Číně (např. Nankingský masakr atd.).
tiez si myslim ze sa mohli pokusit ich evakuovat.... co sa tyka osudu zajatcov - nebol by som si isty ze vedeli co ich caka...doteraz sa japonske zverstva tykali len aziatov... alebo nie??
nejsem novacek, kdysi jsem tu byl "znam" jako "sketch"....:-)
Uživatelský avatar
kacermiroslav
5. Plukovník
5. Plukovník
Příspěvky: 5286
Registrován: 25/3/2008, 14:07
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od kacermiroslav »

To ano, až na ten rozdíl, že tehdy s nima s amíkama nebyly ve válce. Japonci si při svých masakrech počínali neskutešně brutálně, ale cizince ušetřili. A proč? Protože s nima neválčili.
ObrázekObrázekObrázek
Uživatelský avatar
mmmichalll
rotmistr
rotmistr
Příspěvky: 118
Registrován: 7/3/2008, 18:09

Příspěvek od mmmichalll »

Po svém vstupu do WWI jap. obsadili německou základnu v Číně a k německým zajatcům se chovali velmi přívětivě, dokonce s nimi směňovali cigarety už nevím za co. Ve 20. a 30. letech asi nastal jakýsi návrat k samurajským kořenům- zajetí je hanba a ponížení a pokud si zajatec sám nevezme život netřeba se sním mazlit v rukavičkách.
ale cizince ušetřili. A proč? Protože s nima neválčili
Zajímavé, asi je brali jen jako nezvané diváky, nebo je tolerovali, aby si nepoštvali proti sobě ostatní velmoci příliš brzy.
Ministerstvo školství varuje: Čtení škodí hlouposti
Uživatelský avatar
Pátrač
3. Generálmajor
3. Generálmajor
Příspěvky: 7850
Registrován: 14/8/2008, 06:44
Bydliště: Prostějov

Příspěvek od Pátrač »

Nelsone, to je první ucelený materiál o bojích o tento ostrov co jsem četl. I Hubáček to ve své hexalogii vyřešil několika řádky bez podrobností.

Velmi zajímavé. Mám jeden dotaz. Ti nešťastní civilisté byli popraveni z důvodu utajení? Někde jsem slyšel, že to bylo za trest za americké nálety na japonská města. Našel jsi ve svých pramenech něco přesnějšího?
ObrázekObrázek

Pes(ticid) - nejlepší přítel člověka! Nechápete? Nevadí. Hlavní je, že víte že:

JDE O TO, ŽE KDYBY O NĚCO ŠLO, BYLO BY DOBRÉ VĚDĚT, O CO VLASTNĚ JDE.
Uživatelský avatar
Micuhide Akechi
rotmistr
rotmistr
Příspěvky: 141
Registrován: 11/10/2006, 11:13
Bydliště: Příbram

Příspěvek od Micuhide Akechi »

Tak Nelson už ti asi bohužel neodpoví ...

Ti civilisté zde s Japonci zůstali ještě téměř 2 roky. Až v říjnu 1943 na ostrov zaútočila letadlová loď Yorktown. Japonci to pokládali za počátek americké invaze. Údajně z obavy, že by civilisté mohli útočníkům prozradit japonské pozice, nechal velitel posádky Sakaibara zbývajících 98 pracovníků popravit. Po válce byl za tento čin odsouzen k smrti a oběšen.
V tomto případě se rozhodně nejednalo o pomstu za spojenecké nálety proti japonským městům. Od Doolittlova náletu uplynul již rok a půl, zhruba rok zbýval do ofenzívy vedené bombardéry B-29. Nevím ale, jaký byl osud lidí odvlečených do Japonska.
Obrázek
Uživatelský avatar
Pátrač
3. Generálmajor
3. Generálmajor
Příspěvky: 7850
Registrován: 14/8/2008, 06:44
Bydliště: Prostějov

Příspěvek od Pátrač »

Micuhide Akechi - tak děkuji alespoň Tobě. Vlasně ano - Nelson psal cosi, že končí. Pokud psal takové věci tak je to škoda.
sdvorak
Příspěvky: 3
Registrován: 5/5/2008, 21:00

Příspěvek od sdvorak »

Micuhide Akechi píše: Ti civilisté zde s Japonci zůstali ještě téměř 2 roky. Až v říjnu 1943 na ostrov zaútočila letadlová loď Yorktown. Japonci to pokládali za počátek americké invaze. .
eh, Yorktown byl potopen v bitvě u Midway v červnu 1942,... těžko mohl v roce 43 provádět nějaký operace... anebo to byla nová loď stejného jména?
Uživatelský avatar
cayman
podpraporčík
podpraporčík
Příspěvky: 276
Registrován: 2/6/2005, 22:56
Bydliště: Bratislava

Příspěvek od cayman »

To bol USS Yorktown CV-10 triedy Essex, pomenovaný práve na počesť Yorktownu CV-5 potopeného pri Midway.

Tento prežil vojnu a je jednou z lodí ktoré skončili ako múzeum, a síce pri Charlestone v Južnej Karolíne (to je to mesto kde je Fort Sumter). Je možné ho krásne vidieť aj na Google maps.
Odpovědět

Zpět na „Námořní válka v Pacifiku“