Bitva o Charkov 1943 - debata

Zlomové bitvy mezi Stalingradem a Kurskem

Moderátoři: michan, Pátrač

Odpovědět
Uživatelský avatar
Lord
1. Armádní generál
1. Armádní generál
Příspěvky: 10860
Registrován: 24/8/2004, 02:48

Bitva o Charkov 1943 - debata

Příspěvek od Lord »

Zde pište Vaše názory na třetí bitvu o Charkov (odehrávající se ke konci února a začátkem března 1943). Jak známo u Charkova se uplatnil nově zformovaný 1. tankový sbor složený výhradně z vojáků divizí SS - Totenkopf, Leibstandarte a Das Reich. Hausserovy oddíly SS se na svém úseku fronty zatvrzele bránily útočícím tankovým sborům generálporučíka Rybalka zatímco další sovětské jednotky je začaly obcházet jak ze severu tak z jihu. Za této situace hrozilo sboru obklíčení, avšak nakonec se Němcům podařilo situaci obrátit ve svůj prospěch a zvítězit.

Možnost debaty je rozmanitá – smělost Haussera, který přes Hitlerův rozkaz ustoupil. Mobilita vojsk oproti statickému postavení, volba elastické obrany. Hitlerova snaha degradovat Mansteina a jeho návštěva v Záporoží, ale nakonec uklidnění frajtra a Manstein si nakonec může udělat co chce a po svém. Úspěšnost nasazení tanků Tiger apod.

Obrázek
Charkov mapa.

Obrázek
Charkov - tanky.
ObrázekObrázekObrázekObrázekObrázek
Uživatelský avatar
Atlantis
nadporučík
nadporučík
Příspěvky: 819
Registrován: 7/4/2005, 15:12
Bydliště: Praha
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od Atlantis »

Hitler vydal někdy rozkaz ustoupit??? Tak to je pro mě novinka:-))
Uživatelský avatar
Lord
1. Armádní generál
1. Armádní generál
Příspěvky: 10860
Registrován: 24/8/2004, 02:48

Příspěvek od Lord »

Špatně jsi to pochopil, Hitler samozřejmě ústup zakázal, ale Hausser prohlásil, že nedopustí druhý Stalingrad a na vlastní odpovědnost rozhodl, že se vojska z Charkova stáhnou. Hitler prohlásil, že se už teď nemůže spolehnout ani na jednotky SS. Později von Manstein, potažmo Hausser dobyl Charkov zpět.

Obrázek
vlevo Paul Hausser

Obrázek
Esesáci zpět v Charkově
ObrázekObrázekObrázekObrázekObrázek
Uživatelský avatar
Lord
1. Armádní generál
1. Armádní generál
Příspěvky: 10860
Registrován: 24/8/2004, 02:48

Příspěvek od Lord »

Radola Gajda píše:Na první fotce je Fritz Klinkenberg.
Jako ten típek vpravo? Kdo to je? Neznám kdo je Fritz ... velitel pluku?
ObrázekObrázekObrázekObrázekObrázek
Uživatelský avatar
Daver
Kapitán
Kapitán
Příspěvky: 1573
Registrován: 5/10/2004, 21:11
Bydliště: Plzeň

Příspěvek od Daver »

Bělehrad?..ten v Jugoslávii?
nebyl to nahodou Bělgorod?
"Nemůžeš-li střílet, staň se bunkrem, nemůžeš-li se hýbat, staň se zbraní, nemůžeš-li vyhrát, staň se hrdinou."
Uživatelský avatar
Lord
1. Armádní generál
1. Armádní generál
Příspěvky: 10860
Registrován: 24/8/2004, 02:48

Příspěvek od Lord »

Hoši nějak se to tady zvrhlo v zbytečný špičkování, navíc v sekci kam to nepatří ... musel jsem to trochu promáznout. Jedná se nejspíš o nějakej Gajdův džouk ... buď to napiš přímo nebo založ téma v Hospodě :mrgreen:
ObrázekObrázekObrázekObrázekObrázek
Uživatelský avatar
Radola Gajda
Poddůstojník v záloze
Poddůstojník v záloze
Příspěvky: 407
Registrován: 10/10/2004, 14:29
Bydliště: ČR

Příspěvek od Radola Gajda »

Tak pokud je džouk dobytí hlavního města Jugoslávie,s pár hochy z motocyklového praporu(cca. 10 lidí),tak tu nemáme o čem mluvit..
Obrázek
Uživatelský avatar
Lord
1. Armádní generál
1. Armádní generál
Příspěvky: 10860
Registrován: 24/8/2004, 02:48

Příspěvek od Lord »

Dobře hoši, o tom já nic nevím, tedy se omlouvám … ale když už píšete snažte se to rozvést. Nejen něco v náznacích přisypat.

Tedy tomu pánovi se vzdala vdala jeho lstí celá bělehradská posádka, zajímavé … a jakou lstí pánové … nebylo by marný to více rozkošatit.
ObrázekObrázekObrázekObrázekObrázek
Uživatelský avatar
Bruno
Důstojník v záloze
Důstojník v záloze
Příspěvky: 824
Registrován: 8/10/2004, 10:51

Příspěvek od Bruno »

Radola Gajda píše:Stejně když to rozkošatím,tak mi to na portál určitě nedáš.
Ja sem až prídem domov napíšem zhruba o čo išlo a ty Gajdo ked chceš napiš o tom článek kludne, Lord ti to tam dá. :)
ObrázekObrázekObrázekObrázek

Najvačším nepriatelom mieru su pacifisti...
Uživatelský avatar
Bruno
Důstojník v záloze
Důstojník v záloze
Příspěvky: 824
Registrován: 8/10/2004, 10:51

Příspěvek od Bruno »

Takže k tomu husárskemu kúsku Klingenberga...

Ako prvý dorazil k Dunaju motocyklový prieskumný prapor, ktorému velil SS Hauptsturmfuhrer Fritz Klingenberg. Dunaj bol v tom čase tak rozvodnený, že strhol všetky mosty a preto sa prechod cez rieku zdal byť nemožný. Bez ohladu na rozkaz k zastaveniu postupu sa Klingenberg rozhodol rieku prekročiť. Preplavil sa spolu s desiatimi dobrovolníkmi pomocou zrekvírovaných rybárskych člnov. S týmto nepatrným oddielom vyrazil a dosiahol Belehrad. Za pomoci čirého blafovania, že situácia obráncov je bezvýchodisková , presvedčil starostu aby sa mesto vzdalo.
Za toto svoje drzé :mrgreen: víťazstvo bol vyznamenaný myslím Rytierskym krížom Žerlezného kríža.
ObrázekObrázekObrázekObrázek

Najvačším nepriatelom mieru su pacifisti...
Uživatelský avatar
Lord
1. Armádní generál
1. Armádní generál
Příspěvky: 10860
Registrován: 24/8/2004, 02:48

Příspěvek od Lord »

Díky Bruno za příspěvek takhle by to mělo vypadat. Nemám nic proti tomu, když to rozkošatíte šesti větami, i když to je od věci, ale psát tady hádanky jednou větou, mezitím se špičkovat a podstatu věci se dozvědět až po deseti příspěvcích není úplně košer. Radola co jsi napsal delšího na portálu zůstává publikováno. Obvykle jsme ti to já nebo Radar dali i na úvodní stránku.

Něco jsem o tom také našel tak přidávám … tedy v Jugoslávii velel motocyklovému praporu, poté velel 2. kompanii SS-Kradschutzen-Battalion až do roku 1942, kdy učil v SS Junkerschule v Bad Tölzu. Mezitím si asi musel odskočit k Charkovu? Od 21. ledna 1945 do 22. března 1945 velel SS-Oberführer Fritz Klingenberg 17. divizi pancéřových granátníků SS Götz von Berlichingen a jako její velitel padl blízko Herxheimu.

Hausserův sbor u Charkova byl složen z divizí Leibstandarte SS Adolf Hitler, Das Reich a Totenkopf, přitom jen Leibstandarte a Das Reich se účastnily tažení v Jugoslávii.

Klingenberg byl v Das Reich, kde jako SS-Hauptsturmführer úspěšně dobyl Bělehrad. Jeho úkolem bylo obsadit a zabezpečit cesty a mosty a čekat na příchod posil. Ovšem mosty byly zničeny ustupující jugoslávskou armádou – Bruno píše, že rozvodněným Dunajem. Německé tanky tedy potřebovaly k dalšímu postupu masivní podporu ženistů.

Následující text je převzat ze stránek http://sweb.cz/freiwilligen/DOBROVOLNICI/hlavni.htm

… když uviděl za řekou Dunaj město Bělehrad, rozhodl se Klingenberg město obsadit, protože tam byl zmatek způsobený bombardováním. Klingenberg měl jen 24 hodin do dalšího hlášení nadřízeným a toto rozhodnutí mu vyneslo Rytířský kříž. Klingenberg uviděl šanci k průzkumu okolí města, když jeho muži odhalili motorový přívoz přes Dunaj – Bruno píše, že pomocí rybářských člůnů. Vzal s sebou poddůstojníka a dva vojáky a překročili řeku. Výlet byl nebezpečný, protože stále pršelo a sněžilo – tedy Dunaj byl asi opravdu rozvodněný.

Po přechodu řeky poslal Klingenberg dva muže zpět, aby převezli zbytek jednotky. Při další cestě narazil člun na překážku a začal se potápět. Tak zůstal Klingenberg na protějším břehu jen se šesti muži (Bruno píše, že jich bylo deset) a omezenými zásobami střeliva. Klingenberg a jeho muži pokračovali po hlavní silnici a potkali několik britských nákladních aut a autobusů obsazených jugoslávskými vojáky.

Zajali tato vozidla a vojáky spolu s německým turistou, který zde byl uvězněn. Klingenberg použil turistu jako překladatele. SS-mani pokračovali za pomoci zajatců a ukořistěných uniforem v cestě k dalším nepřátelským bodům. Po vstupu na předměstí se němečtí vojáci střetli dvakrát v přestřelkách s Jugoslávci. Po vítězném boji pronikli Němci do města, aniž by se setkali s odporem. Konečně dojeli do centra města se svými zajatci a německým turistou. Byli v srdci města a žádný z nich nebyl zraněn.

Vojáci SS žasli, že na ně ve městě nikdo nezaútočil. Občané chodili do obchodů jako by se nic nedělo. Klingenberg rozkázal svému poddůstojníkovi vyvěsit německou vlajku v 17:00, 12. dubna 1941. Svým mužům přikázal hlídkovat ve městě, aby občané měli dojem, že obsadili město. Po několika hodinách vyhledali Klingenberga starosta a jeho úředníci a ptali se ho, co chce. Klingenberg informoval starostu, že je velitelem kontrolního týmu několika SS tankových divizí. Klingenberg prohlásil, že nemá rádio, aby informoval Luftwaffe, že se město vzdalo, aby ukončilo bombardování a též, aby tanky ušetřily město při útoku. Starosta neprohlédl lest a vyhlásil kapitulaci města. Jugoslávská armáda a policie souhlasila se složením zbraní výměnou za to, že Němci nebudou pokračovat v dalším útoku.

Jugoslávští vojáci složili zbraně v centru města pod dohledem starosty. Klingenberg rozkázal těmto vojákům, nyní zajatcům, aby se ubytovali ve čtyřech hotelech a vyčkali příchodu německých jednotek. Klingenberg a jeho šest vojáků zajali 1300 nepřátel a město s 200 000 obyvateli bez výstřelu. Jugoslávští vojáci vně města, kteří nevěděli co se stalo a přijeli do města, byli svými nadřízenými vyzváni ke kapitulaci.

Klingenberg tak dobyl město se šesti muži. O den později v noci dorazily do města hlavní síly divize "Das Reich", očekávající těžké boje. Nevšímali si Klingenbergovi zprávy, protože ji považovali za nepřátelskou dezinformaci. Žasli, když našli Klingenberga a jeho muže v dobytém městě.

Obrázek
Klingenberg.
ObrázekObrázekObrázekObrázekObrázek
Uživatelský avatar
Atlantis
nadporučík
nadporučík
Příspěvky: 819
Registrován: 7/4/2005, 15:12
Bydliště: Praha
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od Atlantis »

Lorde, ale nemusíš jen kritizovat, že se to nepatrně odlišuje. Výsledek byl přesto stejný, ne?
Ale připomíná mě to Romella a Caporetto:-))
Uživatelský avatar
Mantra
7. Major
7. Major
Příspěvky: 1018
Registrován: 19/2/2008, 08:57
Bydliště: Platan

Příspěvek od Mantra »

Tahle operace měla název “RUMJANCEV”, podle ŠTEMENKA – Genarální štáb za války.
K jejímu oficiálnímu schválení došlo 6. a 8.srpna tedy několik dnů po jejím zahájení dne 3.srpna.
Tak jak napsáno nahoře, po protiúderech německé armády v rozmezí 11. až 20.srpna se, podle Antonova(tehdy NGŠ) zmenšily možnosti na vniknutí do týlu nepřítele, nadiktoval Stalin Štemenkovi směrnici přímo Vatutinovi (kopie byla odeslána i pro Žukova):
„Události posledních dnů ukázaly , že jste se z minulosti nepoučil a pokračujete ve starých chybách jak v plánování, tak při řízení operací.
Snaha útočit všude a obsadit co největší území bez zajištění úspěchu a bez spolehlivého zabezpečení křídel úderných uskupení je paušální útok. Takový útok vede k rozptylování sil a prostředků a umožňuje nepříteli udeřit do boku a týlu našich uskupení, jež postoupila daleko kupředu a nezabezpečila si křídla (Stalinův dodatek „ a bít je po částech“).
Za takových okolností se nepříteli v prostoru Alexejevky a Kovjagů podařilo vpadnout do týlu 1.tankové armády. Potom udeřil na nekryté křídlo sousední 6.gardové armády, jež dosáhla čáry Otrada-Vjazovaja-Panasovka, a nakonec využil vaší bezstarostnosti, aby 20.srpna udeřil z prostoru Achtyrky na jihovýchod do týlu 27.armády, 4. a 5. gardový tankový sbor. Touto nepřátelskou činností utrpěla naše vojska značné a ničím neomluvitelné ztráty. Kromě toho jsme přišli o výhodné postavené pro porážku charkovského uskupené nepřítele. Jsem nucen vás znovu upozornit na nepřípustné chyby, kterých jste se dopustil při řízení operací, a požaduji, abyste úkol zlikvidovat achtyrské uskupení nepřítele splnil v nejbližších dnech jako nejdůležitější. Splnit ho můžete, protože k tomu máte dostatečné prostředky. Prosím, nedejte se strhnout myšlenkou na obchvat charkovského nástupiště od Poltavy, ale soustřeďte všechnu pozornost na reálný a konkrítné úkol – zlikvidovat achtyrské uskupení nepřítele, neboť bez zničení tohoto uskupení nepřítele by Voroněžský front žádných významnějších úspěchů nemohl dosáhnout. Prosím, nerozptylujte své síly“. To prosím tam bylo doplněno až po druhém přečtení celé směrnice, jak uvádí Štemenko.
Jak vidno, sovětští velitelé se stále učili jak ovládat svoje podřízené vojska a u Vatutina to platilo dvojnásob.
Tyto chyby mu byly odpuštěny a byl jmenován v březnu roku 1943 v jeho 42.letech velitelem Voroněžského frontu, což je dobrý!
Víc o něm je na:

http://en.wikipedia.org/wiki/Nikolai_Vatutin
Odpovědět

Zpět na „Od Stalingradu po Kursk“