Německá samohybná děla – díl 7 (prototypy a projekty)

dělostřelecké a PL samohybné komplety
Odpovědět
Uživatelský avatar
sa58
1. Armádní generál
1. Armádní generál
Příspěvky: 3477
Registrován: 4/2/2005, 12:43
Bydliště: Zlínsko
Kontaktovat uživatele:

Německá samohybná děla – díl 7 (prototypy a projekty)

Příspěvek od sa58 »

Německá samohybná děla – díl 7
...německé prototypy a projekty...

Obrázek
V posledním díle této série se podíváme do „kuchyně“ německých firem a konstrukčních kanceláří. Nepůjde o sériově vyráběné samohybné děla, půjde tu o prototypy a projekty. A stejně jako u jiné bojové techniky, ani u této kategorie rozhodně němečtí konstruktéři nezaháleli.

Nejprve se podíváme na samohybná děla, vyrobená alespoň coby funkční prototypy.

SdKfz 165/1 – 10,5cm FH 18/1 auf Geschützwagen IV
Jak již název tohoto vozidla napovídá, půjde o stroj vybavený lehkou houfnicí ráže 105 mm. Vývoj probíhal od roku 1941 u firmy Krupp. Mělo se jednat o moderní samohybné dělo využívající velké množství prvků z již produkovaných tanků, hlavně z typu Pz IV.

I když se mělo jednat o vozidlo vycházející z tanku Pz IV, již na první pohled jsou zde známy jisté disproporce. Především šlo o zkrácený podvozek, na každé straně bylo jen po třech párech pojezdových kol, jiné bylo i hnací kolo. Pád podpírali tři podpěrné kladky. Pohon zajišťoval benzínový šestiválec Maybach HL 66 P o objemu 6754 ccm, jeho výkon byl 180 HP při 2800 ot/min, sériové vozidla měly být vybaveny výkonnějším motorem HL 90 o výkony 360 HP. Přenos zajišťovala převodovka Zahnradfabrik SSG 76, ta umožňovala řadit rychlosti 6 vpřed a 1 vzad.
Vozidlo nemělo plnohodnotný pancíř jako tank Pz IV, maximální síla pancíře byla na čele korby 20 mm, na zbytku vozidla měl pancíř sílu 14,5 mm

Zajímavé bylo umístění houfnice FH 18/1 ráže 105 mm v částečně natáčené věži (70°), náměr houfnice šel měnit v rozmezí -10° a +40°. Palebný průměr pro houfnici činil šedesát nábojů. Mimo houfnici vozidlo nedisponovalo žádnou další zabudovanou výzbrojí, osádka měla mít k dispozici pouze jeden samopal. Věž neměla střechu, v případě špatného počasí měla osádka k dispozici krycí plachtu. Ve věži měli své stanoviště střelec, nabíječ a velitel, v korbě seděl vedle sebe řidič a radista.

Bylo vyrobeno pouze 8 vozidel pro zkoušky, mimo polygomy došlo i na testy na východní frontě. Přednost však dostala jednodušší konstrukce na podvozku tanku Pz II – Wespe.

Obrázek Obrázek

Technické data SdKfz 165/1
délka – 5,90 m
šířka – 2,87 m
výška – 2,25 m
hmotnost – 17,00 t
výkon motoru – 180 HP
max. rychlost silnice – 45 km/h
dojezd silnice – 315 km
dojezd terén – 170 km
zásoba PHM – 410 l
pancéřováni - 14,5-15 mm
osádka – 5


Heuerschrecke 10
Koncern Krupp začal v roce 1942 práce na nové samohybné houfnici ráže 105 mm, umístěné na podvozku Geschützwagen III/IV. Tento podvozek vznikl kombinací nejrozšířenějších německých tankových podvozků té doby (Pz III a IV). Z typu IV byl použit podvozek, pásy, filtry a výfuk, z Pz III to byl motor, převodovka, hnací kolo, elektoinstalace, řízení a několi dalších komponent. Oproti podvozku, používaném u vozidel Hummel a Nashorn, je již na první pohled patrné mírné prodloužení podvozku vzadu u napínacího kola. Název je na první pohled poněkud krátký, narazil jsem ale na „echt“ německé označení – 10,5cm le18/1 L/28 auf Waffenträger GW IVb
Vozidlo mělo opět otočnou věž, mimo to však zde byla možnost sejmutí věže a její použití coby polního opevnění. K tomu účelu bylo vozidlo vzadu na korbě vybaveno rámovým jeřábem, umožňujícím sejmutí a opětovné usazení věže. Dále zde byla možnost táhnout na speciálním skládacím vozíku další věž. Mimo tuto činnost mohlo vozidlo poskytovat logistickou podporu, šlo tedy opravdu o univerzální obrněný prostředek.

Obrázek

Obrázek

Vozidlo poháněl motor Maybach HL 90 o výkonu 360 HP, později měl být vyměněn za typ HL 100. Síla pancíře se pohybovala od 10 mm (zadní části) do 30 mm (čelo korby a věže), zbytek pancéřování měl sílu 16 mm. Věž je opět bez střechy. Osádka je stejná jako u předchozího Kruppova modelu
Výzbroj měla tvořít lehká polní houfnice 10,5cm lFH 43 ráže 105 mm, k dispozici je 60 nábojů. Další výzbroj opět chybí. (O tomto typu houfnice jsem se jen letmo dočetl, šlo snad pouze o prototyp...). Podle všeho měla být tato houfnice namontovaná až v sériových vozidlech, u prototypů byla použita osvědčená FH 18/40. Náměr houfnice se mohl měnit v rozpětí 0° až 70°.

Obrázek Obrázek

Vozidlo bylo podle všeho postaveno pouze v jednom exempláři. Nebylo zavedeno do výzbroje, přednost dostal jednodušší Wespe. Navíc existoval konkurenční projekt firmy Rheinmetall Borsing.

Technické data Heuerschrecke 10
délka – 6,00 m
šířka – 3,00 m
výška – 3,00 m
hmotnost – 23,00 t
výkon motoru – 360 HP
max. rychlost silnice – 45 km/h
dojezd silnice – 300 km
dojezd terén – 160 km
zásoba PHM – 500 l
pancéřováni - 10-30 mm
osádka – 5


Jak jsem již výše uvedl, přímým konkurentem pro Heuerschrecke 10 byla konstrukce firmy Rheinmetall Borsing. Jeho označení odpovídá zavedeným německým zvyklostem – FH 18/40 auf Geschützwagen III/IV. Již podle označení je jasné, o jaký podvozek a zbraň se zde jedná.

Obrázek

Nemá cenu tu opět popisovat podvozek, na korbě je umístěna plně otočná věž, osazená lehkou houfnicí FH 18/40 ráže 105 mm. Palebný průměr se pohybuje okolo 60 nábojů, v bojovém prostoru se snad měl nacházet kulomet MG 34 ráže 7,92 mm. Náměr houfnice bylo možno nastavit v rozmezí -10° až + 70°. Síla pancíře se pohybuje od 10 do 30 mm, věž je opět bez střechy. Osádka je klasická, dva muži v korbě + tři ve věži.

Obrázek

Samohybné dělo byla vyrobeno v jednom prototypu a dopadlo úplně stejně jako jeho konkurent. Přednost dostalo jednodušší Wespe.

Technické data FH 18/40 auf Geschützwagen III/IV[
bohužel jsem nezjistil vůbec nic...



Od lehkých houfnic zamíříme na opačný pól, podíváme se na projekty těžkých samohybných děl. Šlo o klasické Hitlerovo megalomanství, podobné obrněné vozidla by byly lahůdkou pro spojenecké letectvo.

Grille 17
Pod tímto označením se skrývá samohybný kanon ráže 170 mm, umístěný na prodlouženém podvozku tanku Tiger II. Prodloužený podvozek měl na každé straně jedenáct pojezdových kol, pohon zajišťoval stejný motor jako u tanku Tiger II – Maybach HL 230 P45 o výkonu 700 HP.
Na korbě byla umístěna rozměrná nástavba, kryjící bojový prostor a výzbroj prakticky ze všech stran. Čelní pancíř měl sílu 30 mm, bočnice a zadní stěna 16 mm. Řidič a radista seděli vedle sebe v trupu, ve věži měli své stanoviště dva nabíječi, střelec a velitel.
Ve věži byl osazen dlouhohlavňový kanon ráže 17cm kanone 18 ráže 170 mm, jeho maximální dostřel se pohyboval okolo 28 km. Palebný průměr pro kanon byl pět nábojů. Narazil jsem i na označení K44, ale kromě jednoho zdroje jsem nikde nic podobného neviděl.

Obrázek

Obrázek17cm K18

Prototyp se začal stavět v roce 1944, do konce války byl vyroben pouze podvozek a část nástavby bez osazeného kanonu. Plánovalo se i verze osazená hmoždířem ráže 210 mm, patrně se mělo jednat o 21 cm Mörser 18.

Technické data Grille 17
délka – 13,00 m
šířka – 3,27 m
výška – 3,15 m
hmotnost – 55,00 t
výkon motoru – 700 HP
max. rychlost silnice – 50 km/h
dojezd silnice – 300 km
dojezd terén – 150 km
zásoba PHM – 950 l
pancéřováni korba - 80-150 mm
pancéřováni nástavba - 16-30 mm
osádka – 6


Nakonec jsem si nechal stodvacetitunového drobečka. Jeho označení zapadalo do německého „zvěřince“ - Bär.
Šlo pouze o projekt těžkého samohybného hmoždíře ráže 305 mm, umístěného na upraveném podvozky tanku Tiger. Hmoždíř byl osazen v rozměrné nástavbě, umístěné v zadní části vozidla. Maximální dostřel hmoždíře byl asi 10.500 metrů, jeho maximální náměr byl 70°. Pohon měl zajišťovat motor Maybach HL 230 o výkonu 700 HP.
Projekt se nikdy nedostal ani do stádia přípravy výroby prototypu, šlo opravdu pouze o projekt.

Obrázek Obrázek

Technické data Bär
délka – 8,20 m
šířka – 4,2 m
výška – 3,55 m
hmotnost – 120,00 t
výkon motoru – 700 HP
max. rychlost silnice – 20 km/h
osádka – 6

Tímto končím seriál věnovaný německým samohybným dělům. Pokud Vám v něm chybí nějaké vozidla, je to proto, že již je o nich na Palbě vlastní článek. A pokud jsem na nějaké zapomněl, můžete klidně doplnit seriál o další díly.


zdroje:
Ivo Pejčoch – Obrněná technika 2
Aero Publishers - Armor Series 04 - Sturmartillerie - Self Propelled Guns And Flak Tanks
Waffen-Arsenal 182 - Motoren und Getriebe Deutscher Panzer 1935-1945
http://www.panzernet.net/
ObrázekObrázekObrázekObrázek

"Nachystejte květináče, na vánoce sem zpátky!"
Uživatelský avatar
YAMATO
2. Generálporučík
2. Generálporučík
Příspěvky: 2808
Registrován: 19/3/2005, 19:25
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od YAMATO »

Tan nápad s tou sesaditelnou věží byl docela zajímavy...
ObrázekObrázek

Když zmizíš, tak budeš zmizelej, jinak tě zmizím já.
Uživatelský avatar
kacermiroslav
5. Plukovník
5. Plukovník
Příspěvky: 5286
Registrován: 25/3/2008, 14:07
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od kacermiroslav »

YAMATO píše:Tan nápad s tou sesaditelnou věží byl docela zajímavy...
To ano, ale stejně si nějak nedokážu představit její použití. Nebo spíše, co vše by muselo předcházet tomu, aby byla bojově použitelná. Předpokládám, že jen sesadit věž na nějakou rovnaninu nestačí. Musí to být do nějaké pevného podloží, protože osádka by jen ve věží bojovat nemohla (nedostatek místa, málo munice, pohon otáčení věže..atd.). Pokud má k tomu někdo více info, docela by mě to zajímalo.
ObrázekObrázekObrázek
Uživatelský avatar
cayman
podpraporčík
podpraporčík
Příspěvky: 276
Registrován: 2/6/2005, 22:56
Bydliště: Bratislava

Příspěvek od cayman »

Na Grille 17 ma zaujali dve veci:

1) Dost nepomer medzi pancierom korby a nastavby 150 mm vs. 30 mm. Chapem ze pancier korby proste zdedil po Tigerovi II, ale ta nastavba asi nechranila skoro proti nicomu. Teda uz ked stavam monstrum tak to dotiahnem dokonca. Hmotnot to malo oproti Tigru II priaznivu (55 t vs. 69 t), tak nejaky ten priestor na zvacsenie panciera tu bol.

Len tak zhruba ked pocitam (vysku panciera som tipol na 1,4 m, Sirka 2,5m [z celkovej sirky 3,2 m odratame cosi pre otvor pre kanon], hmotnost panciera s plochou 1 m2 a hrubkou 1 mm asi 8 kg)

1 mm celneho panciera vazil asi 28 kg cize ak by pridali napr. 50 mm tak to je 1,4 tony.

2) Predlzeny podvozok. Malo to z hladiska unifikacie vobec nejaku vyhodu, alebo to bol prakticky "novy" podvozok akurat ze mal s kingtigerom urcite diely (kolesa, odpruzenie, pasy...) zhodne?
Uživatelský avatar
skelet
4. Brigádní generál
4. Brigádní generál
Příspěvky: 17710
Registrován: 26/1/2008, 15:48

Příspěvek od skelet »

spíše by mne zajímalo proč neodlehčily samotný podvozek.. navíc u děla s takovým dostřelem
ObrázekObrázekObrázek
Uživatelský avatar
YAMATO
2. Generálporučík
2. Generálporučík
Příspěvky: 2808
Registrován: 19/3/2005, 19:25
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od YAMATO »

cayman píše:Na Grille 17 ma zaujali dve veci:

1) Dost nepomer medzi pancierom korby a nastavby 150 mm vs. 30 mm. Chapem ze pancier korby proste zdedil po Tigerovi II, ale ta nastavba asi nechranila skoro proti nicomu. Teda uz ked stavam monstrum tak to dotiahnem dokonca. Hmotnot to malo oproti Tigru II priaznivu (55 t vs. 69 t), tak nejaky ten priestor na zvacsenie panciera tu bol.

Len tak zhruba ked pocitam (vysku panciera som tipol na 1,4 m, Sirka 2,5m [z celkovej sirky 3,2 m odratame cosi pre otvor pre kanon], hmotnost panciera s plochou 1 m2 a hrubkou 1 mm asi 8 kg)

1 mm celneho panciera vazil asi 28 kg cize ak by pridali napr. 50 mm tak to je 1,4 tony.
Osobně si myslím, že případná sériová vozidla by měla pancíř korby zeslaben, pro takové vozidlo byl naprosto zbytečně vezenou hmotou. Reálně by se nemělo dostat do střetu s tanky atd., největším nebezpečím by bylo letectvo.

cayman píše:2) Predlzeny podvozok. Malo to z hladiska unifikacie vobec nejaku vyhodu, alebo to bol prakticky "novy" podvozok akurat ze mal s kingtigerom urcite diely (kolesa, odpruzenie, pasy...) zhodne?
Určitě tam byla velká část dílů společných.
ObrázekObrázek

Když zmizíš, tak budeš zmizelej, jinak tě zmizím já.
Uživatelský avatar
hydrostar
Kapitán
Kapitán
Příspěvky: 1717
Registrován: 26/9/2006, 21:19
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od hydrostar »

Heuerschrecke 10
U tohoto stroje by se slušelo dodat, že jeho dalším možným konkurentem byl projekt ze Škody Plzeň. Jednalo se o samohybnou houfnici 10,5cm le.F.H. 43 (Sfl) v plně otočné věži, která byla umístěna na podvozku středního tanku Škoda T-25. Podobně jako u německého stroje byla věž plánovaná jako snímatelná pomocí mechanismu, hnaného motorem vozidla. Pancéřové pláty byly ostře zkosené a jejich tloušťka se pohybovala od 15 do 30 mm, což pro podpůrné vozidlo plně dostačovalo. Podobně jako T-25 se ani toto samohybné dělo s vypočtenou hmotností 24,2 t nedostalo dál, jak do stádia dřevěného modelu.
Hydrostar se s námi trvale rozloučil...
Uživatelský avatar
sa58
1. Armádní generál
1. Armádní generál
Příspěvky: 3477
Registrován: 4/2/2005, 12:43
Bydliště: Zlínsko
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od sa58 »

Vývoj 10,5cm lFH 43 probíhal přímo v Plzni, po osvobození prototyp odvezli amíci....
ObrázekObrázekObrázekObrázek

"Nachystejte květináče, na vánoce sem zpátky!"
Odpovědět

Zpět na „Samohybná děla“