PALBA.CZ

Tak jsem nakoukl a v tom pro K-4 je kde co, ale limitní rychlosti ne.
Našel jsem jen pro G-6 a G6/U4 z února a dubna 1944, kde rychlosti jsou, ale opět limit 750 ve výšce 0-4 km. Jestli nemáš a chceš, tak můžu někam uploadnout.

Děkuji moc, ale G-6 a G-6/U4 mám. Promiň že píšu pozdě, Nepsal jsem protože jsem hledal a ruzně se ptal. Napsal mě jeden borec a postnul mě stránku z manuálu L.Dv.T 2109 K-4 Teil 2 Bedienungsvorschrift -Fl
Stand Oktober 1944 - Ausgabe Januar 1945.
Já mám taky 2109 Bf 109 K-4 Teil 2 ale Fahrwerk.. oktober - november 1944, je tam čistě podvozek...

Poprosil jsem ho, jestli by mě jeho manuál neposlal, tak doufám že ano..

Jeho manuál je zatím nejnovější co jsem viděl ke K-4, říjen 44 - leden 45.
Stránka mě poslaná z manuálu :
http://kurfurst.freeforums.org/download/file.php?id=139

Rozdíl mezi stránkou co jsem postnul před tímto a touhle je v použitém měřícím přístroji:
FL 22235 pro 100 bis 900 km/h kdy se uvedené rychlosti s výškou snižují ( 850 km/h začíná a končí tuším 700 nebo 600 km/h)
FL 22245 pro 100 bis 1000 km/h kdy do 5 km je uveden 850 km/h a nad 800 km/h.
Zde úplná desátá stránka z manuálu :
http://kurfurst.freeforums.org/download/file.php?id=138

Nejspíše se opravdu posunul manuálový limit pro střemhlavé rychlosti.

Všiml jsem si, že stránky co jsem uvedl nejdou zobrazit bez přihlášení do fóra kurfurst.org. Kdo chce kdyžtak napište, mám je v kompu ale manuál z ledna 45 pro K-4 pořád hledám ale není to jen tak :-(...

Něco k Flettneru u Bf 109.
Sice to mám uloženo už nějaký ten rok v počítači, ale až teď jsem se začetl pořádně,zdroj Janda a Poruba, Messerschmitt Bf 109 G-10. Jinak jejich kniha o K-4 je vynikajcí.
Tedy autoři Janda a Poruba píší a já voně cituji:
"Část strojů vyrobených ve WNF Bf 109 G-10 dostala modernizovaná křidélka určená původně pro Bf 109 K. Modernizace se týkala vsazení Flettneru do křidélka, který zmenšoval síly v řízení.
Vývoj Flettneru pro Bf 109 začal už v roce 1942 (!) a přestože příznivě ovlivňoval ovladatelnost Bf 109, nikdy se masově nedostal do produkce.
Je doložen u několika Bf 109 G-5/G-6 z podzimu 1943 ( zřejmě zkušební kusy ), u několika G-10 z WNF ( série 613 xxx a několika 612 xxx), je zajimavé že není zatím věrohodná fotografie ukazující Flettneru u K-4, přestože právě u Kurfürsta mělo jít o standartní úpravu..."
Fotku s Flettnerem na křidélku u K-4 jsem zatím nenašel, ale pravda hodně fotek zrovna křidélko neukazuje.
Proč se Flettner na křidélkách dostal zrovna na Vídeňské Bf 109 G-10 autoři vysvětlují problémy v rozptýlené výrobě u mnoha dodavatelů v podmínkách německa koncem války. Dodavatel těchto křidélek posléze tato křidélka distribuoval na naše území, protože do tunelů blízko Tišnova byla přesunuta výroba továrny WNF a nově vzniklá továrna dostala jméno DIANA.
To dokládá i známá fotka z konce války z Letňanského letiště na které je půlka křídla s viditelným křidélkem s Flettnerovou vyvažovací ploškou.

Toto tedy zatím k Flettneru na křidélkách u Bf 109.

Ještě pořád rostou

https://www.novinky.cz/zahranicni/evrop ... ilota.html

Neporadíte někdo, kde by se dal sehnat nějaký slušný nákres MG 151/20, ideálně s alespoň pár rozměrama? Strejda Gůgl zklamal, našel jsem jen pidiobrázky a mizerné fotky.

Ve větším rozlišení jsem to bohužel nenašel... Tady je ještě jedna verze...

No jo, jak jsem psal - rostou jen v malým. Každopádně díky za snahu

Čtu si teď po x-té Dickfelda a napadlo mě, že vlastně dodnes nevím jednu věc: Jak se v Me-109 nabíjely zbraně - respektive, co pilot provedl, když - jak píše (Dickfeld) "nabil jsem zbraně a..."
Napadá mě buď přepínač vedle počítadel munice nebo nějaká pojistka na hlavním panelu, ale to se mi nezdá, pojistka není spínač. Ještě mě napadlo jedno stisknutí spouště, ale jak řikám - nevím. Věděl by někdo?

U Bf 109 i Fw 190 jedině onen vypínač u počítadla munice. Nevím, jestli měly palubní zbraně úplně samostatný zbraňový okruh v rámci elektroinstalace (i když bych to asi dokázal dohledat), ale ten by tak jako tak byl sepnutý již od předstartovní procedury.

Mě to právě začalo vrtat hlavou, protože to tam omílá pořád dokola: "nabíjím zbraně a zvratem točím....", ještě nabít zbraně a už ho mám v zaměřovači...". Jsem myslel, že ten přepínač u počítadel je jen k aktivaci té kysny, do které jsou jednotlivá počítadla zastrčená.
No, hledal jsem ale nenašel jsem o tom nikde nic. A schéma elektriky 109 nemám.

Je to tím vypínačem (vypínači) na počítadle munice, při zapnutí se nabijí zbraně.
U A8 jsou dva, jeden pro trupové společně s vnitřními křídelními a druhý pro vnější a v manuálu píšou, že vnější se musí zapnout jako druhé a ne dříve než myslím 3 vteřiny po prvním, bo baterka by je nezvládla najednou...

Saburo - díky za info

Nějaká dobrá kniha o nočních stodevítkách ?

Neznám žádnou. O nočních stíhačích jsou Dlouhé noci stíhačů od Möhlenbecka, ale je to o Ju-88 a napsal to doktor eskadry, tedy ne pilot. Ale kniha je dobrá, doporučuju.
Pak snad ještě od Zebrowskiho Noci nad mraky, ale to jsem nečetl.

Klot píše:Pak snad ještě od Zebrowskiho Noci nad mraky, ale to jsem nečetl.

Já Zebrowskiho četl, čtivé, zajímavé, chvílemi hodně napínavé. Ale je to příběh bitevního pilota, nikoliv nočního stíhače.

Ohledně nočního stíhání s denními stíhačkami bych zkusil Orlí křídla od Hajo Hermanna.

Děkuji moc za tipy.
Dá se někde sehnat něco o Me 309 ? Původně měl mít motor DB 603, ale jediná informace o rychlosti je s motorem DB 605 ( údajně pouze základních 1475 PS) a naměřená hodnota prototypu V-4 tudíž nepřekvapí a činí 580 km/h ve 2 km ( z nějaké polské knihy). Ale to letadlo vypadá že mělo na podstatně větší výkony ale taky že bylo o něco složitější na výrobu. Přeci jen zasouvací chlazení, přetlaková kabina s dobrým výhledem, příďový podvozek a údajně i vystřelovací sedadlo nebylo jenom tak uvést do praxe a už vůbec ne v německých podmínkách.
Hodnocení Beauvaise se dá dohledat. Ale zaráží mě formulace že Bf 109 G byl obratnější a Me 309 mohl těžit jenom ze své rychlosti. Jednak aby ne když Gustav měl asi poloviční hmotnost a druhak, opravdu řešili manévrové souboje když praxe ukazovala potřebu rychlosti ?
Můj osobní názor je zatím takový, že Me 309 mohl nabídnout dost, ale potřeboval by více času na vývoj, dořešení problémů a nakonec by byl vynikajcí.
Na stránkách airpages.ru se dá dohledat maximální rychlost 733 km/h s motorem DB 603G.

Jak pracoval vysouvací chladič na Me 309 ? Na MS 406 s tím byly nějaké problémy ale údajně na 309 pracoval po úpravách dobře.

Ono to není tak jednoduchý. Porovnávání čistě papírových údajů je zavádějící a ne úplně vypovídající. Třeba už jen proto, že taková maximální rychlost je udávána jednou hodnotou, ale reálně se s každou výškou mění.

Když chceš zavádět nový typ do výzbroje, tak musí přinášet opravdu velký příslib výkonů, nebo bojové hodnoty jako takové. Jenže Bf 109 i Fw 190 byly natolik dobře postavené konstrukce, že se dokázaly přizpůsobit v podstatě úplnému vrcholu "pístové" éry. Spíš se musíš ptát, co měly Me 209 i 309 o tolik lepšího, aby to opodstatnilo jejich zavedení. Mě samotného nic nenapadá.

Je škoda že se toho zase tak moc o těchto letadech neví. Bf 109 i Fw 190 nabízeli pořád hodně. Letadlo které by je mělo nahradit by muselo, jak říkáš nabídnout něco více. Me 309 vypadá jako letadlo které by mohlo dosáhnout dobrých výkonů, ale stálo by to zato, zvláště když tu byl Me 262, kdy vlastně až ten (a jemu podobní) by dále nesl tu pomyslnou pochodeň stíhacích sil Luftwaffe po 109 a 190.
Fakta jsou taková, že 109 se nedal jen tak lehce nahradit a nebyl důvod, stejné u 190.
Me 309 má plno zajimavých nápadů, jeho výroba by byla náročnější, provoz asi vzhledem ke chladiči za podvozkovou nohou taky těžší ( zvláště na východě) kdy při vzletu by asi mohlo dojít k zanesení, poškození chladiče. Příďový podvozek piloti podle toho co jsem četl taky moc kladně nehodotili ( zvyk?). Po stráce výhledu, výzbroje, dostupu je to krok vpřed. Výkony nejsou známy, nevím o žádném dochovaném grafu, ale proč nakonec ne. Dají se dohledat ty rychlosti kolem 730-745 km/h ale kdo ví ? Další věcí je třeba ovladatelnost při vysoké rychlosti, neznámá. Tady by tohle letadlo mohlo být lepší, ale nemuselo, zatím se to neví. Myslím že RLM se správně rozhodlo ukončit Me 309 a podpořit Fw 190, který vedl k Doře, zvláště když by vývoj Me 309 nejspíše určitě zpomaloval práci na Me 262, což byla priorita. Ve zprávě pro spojence o vývoji Me 262 Kokothaki uvedl, že Messerschmittova firma byla neúměrně zatěžována prací na obou projektech najednou a že W.Messerschmitt chtěl mít k dispozici i Me 309 k Me 262, kdežto on preferoval pouze Me 262.Ale přes to, není někde něco více o Me 309 ? Ostatně i ve vzhledu Me 262 je něco ze 309. Me 209 by byl asi také dobrý, ale opět tu byl Me 262 a Bf 109 GAS/K a Fw 190 D, tak proč.
Chtělo by to nějaký graf, fotku kokpitu, něco hmatatelného.
Mimochodem, něco nového k výkrutu 109 ?

Podle všeho, co lze dohledat byl Me-309 vyloženě špatnou konstrukcí.
Problémy se směrovou stabilitou, chlazením, nezvládnutá konstrukce podvozku, neustále narůstající hmotnost, obtížná pilotáž (viz závěry z testu v Těchonín 1943) ...... atd.
Maximální rychlost nad 700 km/h byla jen vypočtená. Reálně dosažená prototypem Me-309V4 byla pouhých 575 km/h.
Možná, že by se dalším vývojem dalo letadlo dodělat, ale na to v druhé polovině 1943 a v roce 1944 již nebyl ani čas, ani prostředky ... a stejně by se nedostalo nic zázračného. Vrtulové stíhací letouny již byly na svém zenitu.

Vrtulové stíhací letouny již byly na svém zenitu.

plus Do 335 a Ta 152 nabízely mnohem větší potenciál. Smysluplněji bych třeba ještě vnímal rozvoj Me 209 než 309, ale i ta narážela na velmi solidní a výrobně bezbolestnou konkurenci v podobě Ta 152.