Messerschmitt Bf 109

[Saburo]

vycházím z letové příručky (1946) pro několik verzí (Merlin 61/66/266..)
chladič(e) - vždy auto (manual max. test na zemi)
směs paliva - vždy auto
kompresor - vždy auto (manual max. test na zemi)
otáčky vrtule - jen některé manuál
přechod k automatizaci je zřejmý a tak byl myšlen i můj příspěvek, jen názorná ukázka v kontextu předchozí debaty, ne jako detailní popis Spitu, ten je tu mimo topic a mimo mě
(jen trochu studuji na DCS Spita, jinak vím kulový)

to Aaron : dík za upozornění

[ringlett]

vycházím z letové příručky (1946) pro několik verzí (Merlin 61/66/266..)
chladič(e) - vždy auto (manual max. test na zemi)
směs paliva - vždy auto
kompresor - vždy auto (manual max. test na zemi)
otáčky vrtule - jen některé manuál
přechod k automatizaci je zřejmý a tak byl myšlen i můj příspěvek, jen názorná ukázka v kontextu předchozí debaty, ne jako detailní popis Spitu, ten je tu mimo topic a mimo mě
(jen trochu studuji na DCS Spita, jinak vím kulový)

to Aaron : dík za upozornění

Jo souhlas, takhle rozepsané už to je fakticky správně, já jen chtěl podotknout, že ta automatizace nebyla 100%

[Wasp]

Saburo

Děkuji za fotku ! Sice na ní nic nevidím, protože je malá, ale to je chyba na mé straně. Najdu větší.
Shodou okolností jsem se asi dva dny zpět díval na toto video:

http://archiv-akh.de/filme?utf-8=%E2%9C%93&q=109#1

Asi v čase 10:25 filmu je Hermann Graff, později k němu příjdou děti z Hitlerjugend ( všimni si pohledů některých, opravdu jím věřím, že by pro otčinu udělali vše) a maj. Graff jim ukáže letovou ukázku svého Bf 109, s Wgr 21 pod křídly a vypadá to, že má plně zakrytý podvozek !

A shodou okolností, hned za tímhle videem je Grislawskiho letadlo, jehož fotku jsi poslal,filmovaný v době, kdy se dělala tvoje fotka, jenže já jsem si na videu Flettneru nevšiml a ani teď, když jsem se cíleně na něj díval, kvalita filmu není ideální. V uvedeném odkazu je plno zajimavých věcí, Willi Messerschmitt a "Gigant", cvičení zaměstnanců firmy Messerschmitt v Regensburgu a plno dalších, je to lepší než porno.
Tady jsem našel zvětšení:
https://c1.staticflickr.com/9/8798/2871 ... 007175.jpg
a pořád nevidím :-/ Možná i to je důvod, proč mám zatím jenom jednu fotku...

K tvé otázce. Nevím, ale manuál ke G-8 bych pěkně prosil zaslat
Co jsem prošel knihy (zde legendárního) Aj-press, G-8 neměla možnost nosit podkřídelní pouzdra s kanóny, to stejné říká kniha od nakladatelství MBI-Sagitta. Pouze kamery, případně přídavná palivová nádrž, standartně radiokompas "Peil" a buď GM-1 nebo MW-50.

Manuál ke K-4, měl bych mít doma úplný manuál, dají se často najit po částech. Můžu zaslat třeba přes Leteckou poštu, moje úvaha je, že Kurfürst měl mít Flettner jako standartní vybavení, proto je v manuálu, což není v žádném jiném manuálu k Bf 109. Proč se dostal tak omezeně na sériová letadla, možná spěch, možná problémy ve výrobě, možná obojí.

Vyšší směrovka / klasická. V knize Messerschmitt Bf 109 F-K, Development,testing, production autoři Radinger, Otto je psáno o sérii vysokorychlostních testů, které proběhly od ledna do března 1943, pilot Lukas Schmid, model Bf 109 F-2 který byl k testům upraven, měl vystřelovací sedadlo ( !?), zmenšenou výchylku křidélek o 50%, automatickou kameru a dva přístroje Askania, jeden na monitorování rychlosti a druhý výšky.
Série testů odhalila problém trimování výškovky, kdy příliš ztuhlý lubrikant ( olej?) nedovoloval výškovku vyvážit ( po změně "oleje" který lépe odolával nízkým teplotám kolem - 40 stupňů, se ovladatelnost výškového kormidla měla zlepšit) a jako výsledek těchto testů bylo zvýšení směrového kormidla a kýlovky o 135 mm, dřevěné i kovové..
Nejspíše mám originální zprávu těchto testů, maximální naměřená rychlosti 737km/h IAS v 4-5 km, 906 TAS v 5-8 km a Mach 0.805 v 7 km.
Mohu zaslat taktéž.

Děkuji moc !

[Hans S.]

Snad už Wasa příště své dotazy napíše přímo sem .

Proč u Bf 109 roste odpor křídla pomaleji než u P-51D ? Je to kvůli velikosti křídla P-51D ? Chápu to tak, že při vodorovném letu bylo křídlo Bf 109 "výkonější ? U letadla by nejvíce mělo rušit aerodynamiku křídlo a P-51 by měl mít vynikajcí aerodynamiku, neznamenalo by to právě opak ?

V zásadě je to tím, že Mustang má laminární profil křídla. Jedná se o křídlo s tenkým profilem, u něhož dochází k přechodu z laminárního na aerodynamicky méně výhodné turbulentní proudění později. Jenže laminární profily udrží laminární proudění jen při velmi nízkých úhlech náběhu a s rostoucím úhlem náběhu se chovají naopak hůře, než turbulentní profily (ty mají skoro všechna další letadla druhé světové války, resp. z hlavy mě nenapadá jediné další krom Mustangu). Jednoduše řečeno v přímém letu má aerodynamický odpor menší Mustang a v zatáčkách skoro cokoliv jiného . Mustang obětoval manévrové schopnosti doletu a rychlosti. V manévrech na vysokých úhlech náběhu neměl proti Bf 109 velkou šanci na úspěch.

Proč se nedostal nějaký vypouklý překryt kabiny na stodevítku ? Československá Avie S-199 to zvládla, prototyp Bf 109 K měl zkušební překryt, s vypouklou vrchní stranou kabiny, který se do výroby nedostal, někde jsem četl, že výhled nezlepšil tento nový překryt tak dostatečně aby vyvážil svoji vyšší pracnost výroby a cenu. e překryt Erla nebyl o moc horší, byl zavedený a stačil.

Vypouklé překryty byly technologicky mnohem náročnější a dražší, než rovné plochy. U kulatých také byl problém s optickou čistotou. Lidstvo to prostě v téhle době ještě nemělo tak zmáknuté, jako dnes . Ostatně to byl důvod, proč došlo k překonstruování "kulatější" kabiny Bf 109 E na hranatou. Výhled z Erla Haube byl více než dostatečný. Kabina byla prosklená poměrně daleko za pilotovou hlavou, což hodně pomáhalo právě výhledu.

Byl důvodem nedostatek surovin k výrobě takového vypouklého překrytu ( nejspíše Perspex ?)? Kdy mělo německo problémy se vším koncem války ? Ale zase Fw 190 F a D měly novejší vypouklejší překryty než předešlé verze Fw 190 A.

Technologický rozdíl v kulaté kabině Fw 190 v porovnání s tou původní, musel být obrovský, ale nikdy jsem nečetl nějaké reference pilotů, kteří by nějak významnější preferovali kulatý překryt. Osobně se domnívám, že tato úprava u Fw 190 nebyla nutná a že výhled z původní "ploché" kabiny byl dostatečný. Ale sám jsem si vyzkoušel jen ten pozdní, až budu mít v nějakém muzeu možnost sednout do původního, tak řeknu Jinak ty kulaté kabiny byly používány i na Fw 190 A-8 a A-9, zavedeno to bylo právě v éře A-8. Nebyla to tudíž doména D/F/G.

[wasa]

Pokud sloty umožnily stodevítce dosáhnout vyšší úhel náběhu, dalo se to opravdu použít prakticky v boji ? Co jsem četl Helmuta Lipferta, nebo názor Franze Stieglera, Waltera Wolfruma a názory Finských pilotů o slotech tak ano. Ale také se da výčíst, že pilot nejspíše potřeboval nějakou praxi s Bf 109 aby zvládl jejich činost (vysunutí má dramaticky změnit letové vlastnosti), někteří piloti mínili, že manévrování se stodevítkou začínalo až po "vystřelení slotů" ven.
Jak mohly pomoci stodevítce sloty v manévrování třeba oproti Spitfirovi ?
Mohly sloty pomáhat pouze v nějakém rychlostním spektru, třeba do 400 km/h nebo mohli pilotovi posloužit i při prudké změně směru v rychlosti vyšší ?
V knize nakladateství Grada, Messerschmitt Bf 109 ( doporučuji i přes "anglické" výhrady, na e- shopu grada za 199 Kč)je mimo jiné i názor Erica Browna na práci slotů Bf 109 a moc lichotivě se o nich nevyjadřuje, podle něho pracují často "nevyzpitatelně". Ztěžují ovladatelnost křidélek při asymetrickém vysunutí a způsobují nestabilitu Bf 109 při letu za jiným letadlem.
Můj názor je, že při vší úctě, se Ericu Brownovi stodevítka moc nelíbila i když jí hodnotí spíše kladně.

Dave Southwood říká, že vybírání střemhlavého letu s Bf 109 G je obtížné, protože pilot nemůže kvůly vysokým silám vytrimovat výškové kormidlo, na druhou stranu, testy z knihy Messerschmitt Bf 109 F-K autorů Otta a Radingera říkají, že po změně mazací kapaliny nastavení trimu se dalo trimovat výškové kormidlo zvládnutelně/ovladatelně, podle překladu.
Dvě protichůdné informace.

[Tempik]

O nesymetrickém vysouvání slotů při letu za jiným letounem jsem četl i jinde. Na manévrování to nebylo nijak dramatické, ale zhoršovalo to možnost míření. Jen už si nevzpomínám kde to bylo.

[Saburo]

sorry za prodlevu, nestíhal jsem...

Nevím, ale manuál ke G-8 bych pěkně prosil zaslat
Co jsem prošel knihy (zde legendárního) Aj-press, G-8 neměla možnost nosit podkřídelní pouzdra s kanóny, to stejné říká kniha od nakladatelství MBI-Sagitta. Pouze kamery, případně přídavná palivová nádrž, standartně radiokompas "Peil" a buď GM-1 nebo MW-50.

Je mi líto, ale manuál na G8 samozřejmě nemám, tato informace je z AJpressu na Bf, je to tam jak v hlavním textu tak i v jedné poznámce na závěr.
S ohledem na nějaké povědomí o ostatních německých manuálech, kde jsou uvedeny také všechny vmožné varianty i když k jejich reálnému použití nedošlo, bych jim v tomto věřil.
Publikace od MBI-Sagitta je hodně stará a jen co se týče G8 je tam několik nepřesností, namátkou nevznikaly přestavbou (v texu píšou konverzí), ale vyráběly se v regulérní sérii a nebylo jich vyrobeno málo (bylo jich něco kolem 800-1000), mimichodem vyráběly se až do roku 45.

A co se týká toho našeho "problému" , koukal jsem do všeho co mám na BF a někde se dokonce zmiňují o tom, že K-4 měla mít ony vylepšené křidélka nebo měly být nějak upravené, ale s ohledem na situaci v reálu k tomu nedošlo a nebo vůbec nepíšou o nějaké změně - zůstalo u původních.
čerpal jsem z tohoto:
JaPo, MBI-Sagitta, AJpress, FLUGZEUG CLASSIC Extra Bf 109 Teil 3, Messerschmitt Bf 109: the complete monography a Messerschmitt Bf 109 F, G, & K Series: An Illustrated Study
plus dostupné fotografie, kde není ani na jediné vidět křidélko s flettnerem, ale na těch co se dá takový detail rozeznat, je vždy klasické křidélko jako na G variantách
V tomto ohledu bylo Kčko stejně tuhnoucí nebo chceš-li obratné jako G-10 a starší verze G.

p.s. křídlo s laminárním profilem měly na příklad J2M a G4M2/3

p.s.2 vyboulený překryt na FW byl tuším poprvé seriově použit na F-8, z důvodu nedostatečného výhledu... bitevníci potřebovali vidět lépe

[El Diablo]

Messerschmitt Bf 109 (dokument CZ dabing)

[wasa]

Když to nějak shrnu.
Pro zamýšlené použití Flettnerových vyvažovacích ploškách na křidélkách Bf 109 K jsou hlavním zdrojem:
Manuál ke K-4 (vydaný říjen-listopad 1944) kde jsou jasně na křidélkách vidět, manuál se k nim vrací ve třetím díle kde se jim více věnuje, je tam bokorys, na kterém je popsáno co k čemu u něj je. A toto jsem neviděl u žádného jiného manuálu k Bf 109 (neviděl jsem všechny).
Kniha JaPo Messerschmitt Bf 109 ze které cituji:
"Vedle pevných odlehčovacích plošek používal Bf 109 K nové, pohyblivé odlehčovací plošky (Flettnerovy klapky) vsazené do obrysu křídla ( nejspíše chyba, správně mělo být - křidélka).Jsou uváděny v příručce pro obsluhu letadla, tak při každé jiné zmínce o Bf 109 K.
Jejich instalace však byla vzácná, ( zkracuji)z důvodů rychlého náběhu výroby (a dále v knize) z důvodu spojenecké bombardovací ofenzívy dochází k narušení organizace výroby, zásobování atd" - A z tohoto důvodu byl Flettner na K-4 vzácností, výrobci si pomáhaly díly z řady G, které byly mezi sebou vzájemně zaměnitelné.

Dalším zdrojem je hra DCS - Messerschmitt Bf 109 K, v jeho manuálu ( který je docela věrně udělán) je zmínka, přeloženo:" Flettnerovy plošky měly být standardem pro sériovou výrobu Bf 109 K, snižují sílu na ovládání křidélek, jsou však extrémně vzácné, většina Bf 109 K používala křidélka z Bf 109 G".

Další je Heinrich Beauvais ( zkušební pilot) mluví o ovladatelnosti ve vysoké rychlosti: "Každý novější model se ovládal lépe ve vyšších rychlostech než předchozí, nejlepší byl model Bf 109 K, který měl na křidélkách Flettner tabs".

Foto z roku 1945 Praha- Letňany, na kterém je pravá polovina křídla Bf 109 (K) a na křidélku je jasně vidět Flettner. V popisu fóra k fotce je uvedeno, že křídlo pochází ze závodu DIANA ( výroba v tunelech, blízko Tišnova u Brna).

A více zatím nemám. Nebo....
Dnes jsem se díval na fotky stodevítek a našel jsem dvě!
Na obou je jasně vidět Flettnerova ploška, ale má to háček.
Obě plošky jsou na Bf 109 G.
První stroj patří nějakému Gerhardu Barkhornovi, datace snímku je jaro 1944, druhá je blíže neurčená, konec roku 1944.
Manuál ke K-4 má datum říjen, listopad 1944.

Myslím si, že se u těchto modelů Bf 109 G jednalo o nějakou úpravu na přání pilota ( Barkhornův stroj), nebo o zkušební "kus" v druhém případě.

Obrázky bych sem vložil, ale nevím jak, prostý odkaz mám jenom v prvním případě, zbylé dva jsou z Flickru.
http://i412.photobucket.com/albums/pp20 ... 73d034.jpg

U toho hledání jsem našel i jednu modelovou:
http://www.hyperscale.com/features/2001 ... r_rear.JPG

Osobně se mě docela líbí kniha od JaPa, zajmavá a na detaily skvělá je kniha od Jean- Claude Mermetta, Messerchmitt Bf 109 G 4 - K 4 ,engines and fittings. Tunely pro Messerschmitty autor Vladimír Ustohal( podzemní továrna DIANA) kde autor popisuje výstavbu závodů, pracovní procesy a kde jsou zachyceny i paměti bývalých dělníků.

[Skeptik]

Jen abych měl jasno, bavíte se o odlehčovacích ploškách (správný český terminus technikus ), které redukují síly v řízení, že?
Flettner Klappe (anglický termín je "servo tab") jsou ale jen jednou z možností řešení - viz:
http://aerospace.fsik.cvut.cz/letadla1/ ... %C3%AD.pdf

Jinak pozor, kromě odlehčovacích plošek existují taky plošky vyvažovací (trim), vypadají dost podobně, ale na manévrovatelnost nemají přímý vliv. Odlišují se ovládáním - viz ten odkaz.

[Alfik]

Jen abych měl jasno, bavíte se o odlehčovacích ploškách (správný český terminus technikus ), které redukují síly v řízení, že?
Flettner Klappe (anglický termín je "servo tab") jsou ale jen jednou z možností řešení - viz:
http://aerospace.fsik.cvut.cz/letadla1/ ... %C3%AD.pdf

Jinak pozor, kromě odlehčovacích plošek existují taky plošky vyvažovací (trim), vypadají dost podobně, ale na manévrovatelnost nemají přímý vliv. Odlišují se ovládáním - viz ten odkaz.

Málo čteš vlákno dovolím si ocitovat sám sebe o dvě stránky dříve:
"Flettnerova klapka v sobě spojuje fci vyvažovací (trimovací) a odlehčovací klapky. Princip je v tom, že trimem se nastavuje vahadlo, na kterém je upevněno táhlo ovládající odlehčovací klapku, takže se míra odlehčování odvíjí od nastavení trimu.
Viz zde (s obrázkem ) : https://en.wikipedia.org/wiki/Servo_tab Nenechte se zmást jiným názvem - tomu, čemu v češtině říkáme Flettnerova nebo též kombinovaná klapka, říkají v emerice Servo tab "
a
"Ještě dodám, že se Flettnerovy klapky po válce moc nepoužívaly - byly považovány za zbytečně složité a tím i poruchové, ačkoli nevím že by se v praxi takovými ukázaly. Asi jen konstruktérská pověra (nezvyk, konzervativismus). Navíc, u většiny malých letadel, byla na některé ploše jen jedna klapka, odlehčovací/trimovací, pevná, přestavitelná na zemi. Trimy a jiné klapky se obecně montovaly nejvíc na směrovku, na výškovky a křidélka méně, a to i u válečných letadel.
V pov. obd. se používaly (pokud bylo zapotřebí jak trimovacích tak i odlehčovacích) obě vedle sebe, a v příp. výškovek často na jedné půlce vyvažovací (trimovací) a na druhé odlehčovací.
U moderních letadel se Flettnery používají běžně, zvl. u větších a těžších, protože u nich se (zřejmě) ta "složitost" vyváží tím, že jsou všechny části sestavy dostatečně dimenzované. Nebo si na ně prostě konstruktéři za ty desetiletí od války zvykli co já vím.
Flettner sám je mnohem více znám jako ten člověk co dělal pokusy s vírníkem, s protiběžnými rotory vrtulníku, a s letadly s rotující nosnou plochou, využívající tzv. Magnusova jevu. Pro klapky se mimo Něm., Rak. a Č/S prostředí používají jiné názvy vč. toho co jsem napsal výše. Takže byste našli i jiné, vč. na wikině, pokud budete vědět co hledáte "

[Saburo]

Jde o ty odlehčovací plošky v tomto případě, měly by pomoci pilotům 109 snížit potřebnou sílu pro vládání křidélek za vyšších rychlostí. Ty flettnery s kombinovanou funkcí byly snad na Mustangu, u Dčka.

Ta fotka z Letňan, netuším jak se podílela fabrika v Letňanech na produkci v Regensburgu (odkud pocházely až na dvě? všechny K-4) během války, ale po válce do Letňan nechalo ČS MNO stáhnout veškery letecký materiál k zhodnocení případného dalšího použití. Diana, pokud vím, měla jako pobočka WNF dělat G-10/U4, on ten trup za křídlama je G-10. Takže vlasně kdo ví co to bylo za křídlo?

Jinak, když budu počítat Grislawského G-6 (v popisu k fotografii na ten flettner autor knihy upozorňuje!), tak vím o třech Bf s flettnery, vzpomínaný Bf Gerharda Barkhorna (foto nemám, ale někde to psali plus příspěvek výše) a pak je tady někde https://www.flickr.com/photos/28092068@N03/sets/ fotka na maďarskou G-14 (asi, v popisu je G-15???), kde je flettner na levém křidélku jasně viditelný. Ale žádná K-4, nikde...

[wasa]

Taky jsem si vzpoměl, že Diana dělala Bf 109 G-10 z WNF, a našels i tu G-15 ( ?) co jsem včera našel já , je tam i ten Barkhorn a Marc-André Haldimans má plno vynikajcích fotek, když není co dělat, hledám tam K-4 s ploškou.
U těch Kurfürstů je problém, že jich není zase tak hodně, a na asi 75% fotek, nejsou zřetelně vidět křidélka tak, aby bylo možné rozpoznat Flettner, plno K-4 nemá ani kryty podvozku.

Nikde jsem nenašel žádné testy Bf 109 s Flettnerem, nikde není žádná pořádná zmínka o Flettneru na Bf 109 G, je to zatím nezmapovaná země.
Ani nevím, kde se tato křidélka vyráběla, mohlo jít o zvláštního výrobce ?
Přece se musely testovat, a být schváleny na provoz. Někde by měl být nějaký dokument testování.
Je možné, že se osvědčily na Bf 109 G a měly být standart na Bf 109 K-4, stejně jako překryt Erla, kanón MK 108, vyšší směrovka s Flettnerem atd... Novinkou mělo být standartní zavedení, na základě zkušeností s verzi Bf 109 G s Flettnerem, o tom se zatím žádná kniha nezmiňuje.

Flettnerovu plošku jsem našel na Spitfiru Mk.21 - (z Hansova grafu výkrutu je vidět, jak změnila výkrut Spitfiru), P-51, Me 262, Ho 229, větší letadla, tuším He 111...

Obě ty fotky mám stažený, až příjdu na to, jak se vkládájí obrázky, dám je na palbu.

[Tempik]

Flettnerovu plošku jsem našel na Spitfiru Mk.21 - z Hansova grafu výkrutu je vidět, jak změnila výkrut Spitfiru, P-51, Me 262, Ho 229, větší letadla, tuším He 111...

Pozor. Výkrut Spitfiru 21 se nezlepšil kvůli fletnerově klapce. Křídlo Spitfiru 21 a Spitfiru V/IX je absolutně jiné. Chápu, že tím chceš naznačit jaký měl fletner vliv, ale ne. Spitfire 21 a Spitfire IX jsou stejně rozdílná letadla, jako třeba Bf 109 a Mustang. Jiný motor, jiný trup, jiné křídlo, jiné ovládání. Ostatně je to vidět i na průběhu křivky. Do 250 MPH je stará verze mnohem lepší a až od této rychlosti je lepší mk. 21. Je to tím posunem užitných rychlostí směrem nahoru, kdy konstruktéři obětují vlastnosti na nižších rychlostech ve prospěch vyšších. A to je konstrukcí křídla a ne přidáím klapky. Ta jen pomáhá, ale ne v desítkách procent.

[wasa]

Ano, přesněji by asi bylo: Flettnerova klapka přispěla ke změně výkrutu Spitfiru Mk.21.
Mrkl jsem se na Tempesta Mk.V, má na křidélku také něco takového, šlo taky o Flettner ? Apropo,dá se dočíst, že měl Tempest laminární křídlo, nebo že měl "křídlo velice blízké laminárnímu" jak to bylo ?

[Tempik]

Něco podobného používal také. Přesněji ve vláknu o Tempestu, ať to tu moc nesviníme http://www.palba.cz/viewtopic.php?f=216 ... &start=120

[Ataman]

Apropo,dá se dočíst, že měl Tempest laminární křídlo, nebo že měl "křídlo velice blízké laminárnímu" jak to bylo ?

Koukni na Tempíkovo článek o Tempestu, je to skoro hned na začátku.

[wasa]

Jj, je to tam.
Proč se později nechávalo ostruhové kolečko v nezatažené, pevné poloze ? Bf 109 F mohl mít kolečko podobně polozatažené, jako Fw 190A, to s tím byly takové problémy, že se to nevyřešilo spolehlivě ani u Bf 109 K-4 ?
Někde jsem četl, že se vytažené kolečko podepsalo na úbytku rychlosti až 12 km/h, mě osobně se to zdá trochu moc.

Sloužily průzkumné Bf 109 G-8 v samostatnách průzkumných jednotkách, nebo mohly být i součástí JG ?

[Saburo]

Proč se později nechávalo ostruhové kolečko v nezatažené, pevné poloze ? Bf 109 F mohl mít kolečko podobně polozatažené, jako Fw 190A, to s tím byly takové problémy, že se to nevyřešilo spolehlivě ani u Bf 109 K-4 ?

Problém byl i s tím z jakých letišť Luftwaffe operovala. Polní letiště s travnatým povrchem, obzvlášť na východě, bylo nejčastěji příčinou problémů s ostruhovým kolem, bordel prostě znefunkčnil mechanismus zatahování kola... A když to nakonec chtěli dát do K-4, průmysl už to nezvládl.

Někde jsem četl, že se vytažené kolečko podepsalo na úbytku rychlosti až 12 km/h, mě osobně se to zdá trochu moc.

Ten údaj je správný, skutečně to bylo kolem 10km/h.

Sloužily průzkumné Bf 109 G-8 v samostatnách průzkumných jednotkách, nebo mohly být i součástí JG ?

Sloužily u jednotek taktického průzkumu označených Nahaufklärungsgruppe (Nah-Aufklärungs) NAGr.1, 2, 3 ... Ty nebyly součástí JG i když jednotlivé kusy se mohly vyskytovat i tam, to ale asi nikdo nikdy nedohledá.

[wasa]

Nedávno vzlétl Messerschmitt Bf 109 G-12, video zde:
https://www.youtube.com/watch?v=759CIhZgXsw