Focke-Wulf Fw 190 A

[kopapaka]

Tím myslíš ty, kterým by Hans donesl ten knipl a řekl jim, ať opraví ten chybějící zbytek ?

[skelet]

Hans by přišel a řekl by: "dám Vám knipl výměnou za zbytek letadla "

[Hans S.]

Pché...

[El Diablo]

Historici našli u Otína německou stíhačku z 2. světové války

Unikátní a poměrně dobře zachovalé části německé stíhačky Fw 190 Focke Wulf z druhé světové války sestřelené v bitvě nad Jindřichohradeckem našli a vyzvedli v pátek 13. května historici u Otína nedaleko Jindřichova Hradce. Informovali o tom v pondělí.

http://www.novinky.cz/domaci/233558-his ... zpravy-dne

[Hans S.]

Je zajímavé, kolik práce kvůli několika troskám v obrovské hloubce, co? Celý den tam kopou, lopotí se, je jim horko, potí se... no co si budeme nalhávat? HNED bych s nimi měnil


Smazal jsem tu dva příspěvky, které byly trošku mimo téma

[skelet]

Proč mám pocit, že Hans.S si v poslední době musel koupit bryndáček?

http://zpravy.idnes.cz/dily-nalezene-ne ... -zpravy_pp
Jsem zvědav do jakého stavu ho nakonec vrátí. V každém případě je to nádhera

[Lord]

Okolnosti archeologům nahrály, a tak se ze stroje dochovala velká část motoru, vrtule, dokonce i některé přístroje z kokpitu. Bohužel zbytek draku je v pr ... už je to starší věc z roku 2008.

Stíhačku pilotoval prý Hubert Engst, německé stíhací eso
http://b24polna.bloguje.cz/666371-hubert-engst.php
www.luftwaffe.cz/engst.html

[Lord]

Pro fanšmekry. Detaily budíků a kokpitu ...

[skelet]

Ty poslední dva jsou ze Šturmoviku, ne??

[Lord]

Ano je, dal jsem to jsem, aby lidi mohli porovnat s originálem. Je to vcelku věrné. Ale někdo říká: pokud se treba mam podivat na ty kokpity, tak ten z Ila je sice moc pekny, ale pusobi na me strasne umele... Samotny model se mi taky libi vic, co ho ale bohuzel srazi je absence hry svetel a stinu...
Hans píše: + kabina - myslím, že nejkvalitnější ze všech současných kabin v celém TargetWare, na druhou stranu stále v grafických detailech jen obtížně srovnatelná s FB.
http://www.vwings.net/forum/viewthread. ... owstart=40





Více na http://aircraft-cockpits.com/ww2_fw190.htm

Popis jednotlivých budíků nechám na Hansovi, nebo zde
http://www.clubhyper.com/reference/fw19 ... itMap.html

[Hans S.]

Ty poslední dva jsou z Microsoft Flight Simulatoru. Ztvárnění kokpitu ve Šturmovi je v dnešní době ještě o něco lepší..ostatně sám jsem se na něm trošičku podílel

Dokonalé to ale ještě také není..hlavně rafičky ještě neukazují přesně to, co by měly. Ale to bude ještě o ladění Jinak dělat komplet popis kokpitu se mi nechce, ale pokud máte někdo dotaz, k čemu je určitý přístroj v kokpitu Fw 190, či nějakého jiného německého letadla, pak se samozřejmě ptejte.

[Lord]

Já má dotaz ohledně zaměřovače.
Je to Revi 16 B ?
http://www.cockpitinstrumente.de/instru ... Z%2042.htm
Jak to fungovalo, jak se to štimovalo?
Bylo možné zaměřovat i v noci? Jaká výhoda oproti terčíku?

[Vocko]

Fungovalo to celkem jednoduše. Žárovka svítila přes stínítko, ve kterém byl tvar zaměřovače. Přes soustavu čoček se obraz zvětšil a paprsky světla usměrnili a ten se pak odrážel od odrazového skla pilotovi do očí.
Zrcadlo uvnitř bylo kvůli kompaktnosti těla (např. spojenecké byli vyšší) a pomocí šroubů se dalo i lehce naklánět a tím posouvat obraz na skle. Jas se ovládal páčkou v pravo.
V noci použít jde. Prostě stáhneš jas na minimum aby tě neoslňoval obrazec a zaměřuješ (pokud tedy vidíš cíl). Kouřové sklo v předu je naopak pro slunečné počasí.
Výhoda proti terčíku? Myslím že neruší výhled. Zároveň je zaostřen v "nekonečnu", takže zaostříš na letadlo a zaměřovač je pořád ostrý. Také se obraz pohybuje podle pohybu tvé hlavy. Pokud vidíš obrazec, víš že tam střílíš, nemusíš se rovnat přímo do osy zaměřovače.
Na tomto videu je to pěkně vidět ;)
http://www.youtube.com/watch?v=NXsVg8F91t8&feature=related

[Hans S.]

Tohle by měl být Revi 12. Revi 16 B měl seříznuté rohy..

[DarkTatka]

No me treba vzdy zajimalo co je zac a jak funguje budik vpravo od ukazatele paliva, takove ty "hodinky".

[Hans S.]

Ses mohl zeptat včera

Je to ukazatel nastavení vrtule. Pokud ukazoval 12 hodin (jako na obrázku), pak byla vrtule na nejmenší stoupání, tzn. nastavená na nízké dopředné rychlosti. Pokud byla v poloze 6 hodin, tak to byl pravý opak - vrtule byla vypraporována, resp. na největší možné stoupání a vysoké rychlosti.

[Kruan]

Hans: chtěl bych se zeptat k nasazení Bf-109G a Fw-190A. Proč byly Fw převážně nasazovány na západě a Bf na východě? Evropa není můj šálek, ale tak nějak žiju v tom, že Bf byla podstatně lepší ve větších výškách, kde se stejně na východě nebojovalo. A Fw byl lepší v nižších hladinách, navíc se víc hodil pro Hit and Run - když podle vzpomínek Jerjomina nebo Zacharova němci prakticky na východě ani jinak nebojovali.

Hrála roli těžší výzbroj Fw, která byla potřeba proti bomb. svazům?

[KAHA]

Někde jsem četl,že 109 byla u pilotů oblíbená i pro přehlednější uspořádání přístrojů a ovládacích prvků než měl Fw-190.Neví o tom někdo něco?

[Hans S.]

Zajímavý dotaz, který si pokládá řada lidí zajímající se u tuto tématiku. Vzhledem k tomu, že jednoznačná odpověď neexistuje, tak můj následující výplod ber spíše za osobní spekulaci založenou především na dlouholetém studiu všeho o Fw 190

První bojoví piloti se s Fw 190 seznámili v průběhu roku 1940 avšak skutečné ostřejší zkoušky v polních (byť nebojových) podmínkách proběhly až počátkem roku 1941. Ty byly založené na intenzivním testováním dvojicí bojových pilotů (Otto Behrens, Karl Borris) a malém týmu mechaniků, tedy obecně v podmínkách a péči, jaké by se letounu dostávaly na frontě. Nutno podotknout, že stroj provázely enormní potíže s motorem. Ty byly takového rázu, že reálně hrozilo (ještě na počátku roku 1941!) hrozilo úplné zrušení celého programu Fw 190 (více ZDE). Toliko fakta, nyní domněnky

Na jaře 1941 probíhalo mohutné přezbrojování většiny stíhacích jednotek Luftwaffe na Bf 109 F. Přednost měly skupiny a eskadry, které se připravovaly na operaci Barbarossa. Pouze tři eskadry setrvaly z větší části na Bf 109 E - JG 77, JG 27 (obě východní a posléze jižní fronta) a JG 26. Shodou náhod (?) jak Otto Behrens, tak i Karl Borris byli příslušníky právě této eskadry. Tím se dostáváme hned ke třem velmi důležitým důvodům, proč zvolit právě JG 26:
1) dva piloti + část techniků, kteří mají s technikou relativně bohaté zkušenosti a mohou je bezbolestně předat kolegům pro obtížné první nasazení
2) jednotka byla vybavena staršími stroji, přezbrojena by musela být tak jako tak
3) západní fronta a s tím spojené lepší technické zázemí, které nevyzkoušené technice svědčí přeci jen lépe.

Naopak nedomnívám se, že by s nástupem Fw 190 na západě byly spojena očekávání konkrétních bojových výkonů.

Jakmile byla II./JG 26 přezbrojena na Fw 190, tak I. a III. Gruppe byly již jen otázkou času. Stroj se i přes počáteční obtíže i díky aktivní pomoci techniků JG 26 (navrhli a provedli úpravu vedení výfukového potrubí, které značně odlehčilo přehřívající se dvojici spodních válců zadní hvězdice motoru, následně se toto stalo standardem zavedeným přímo na výrobní lince). O půl roku později začala přezbrojovat i druhá ze západních eskader, JG 2. Domnívám se, že tak bylo učiněno již na základě skvělých výsledků, kterých Fw 190 dosahovaly (poměr sestřelů a ztrát do konce roku 1942 se Spitfiry činil asi 5 : 1 - 10 : 1) + samozřejmě příjemnější zázemí pro stále relativně novou techniku (Bf 109 byl v té době u jednotek 5 let, Fw 190 jen půl roku). Za další půlrok, když došlo ke kompletnímu přezbrojení všech 6 skupin obou eskader umístěných na Kanálu, přišly na řadu konečně i eskadry východní. Nejdříve JG 51 (která měla v době přezbrojení dokonce ještě i pár kousků Bf 109 E) a v rychlém sledu i JG 54. Luftwaffe zažívala zlaté časy. Na přelomu let 1942 a 1943 byla dost možná nejsilnější v celé své historii, na Fw 190 operovaly 4 kompletní stíhací eskadry (to znamená tabulkově okolo 500 letounů, reálně byly stavy tak 70%).

Nyní přichází další zlom - Luftwaffe si byla vědoma faktu, že Fw 190 je sice velmi silnou a univerzální stíhačkou, ale že ve výškách ztrácí. Základní (často opakovaná) myšlenka byla, že jednotka bude mít Fw 190 pro pokrytí nižštích a středních hladin a Bf 109 pro krytí výšek. Ty v současné verzi G-1/G-2 nabízely ve výškách výkony více než dostatečné. Osobně se mi tato myšlenka v kontextu doby nezdá. Jednotlivé Gruppe (skupiny) totiž operovaly koncem roku 1942, kdy došlo k rozhodnutí přezbrojit zpátky na Bf 109, většinou nezávisle. Bylo tedy nereálné, aby 30 Fw 190 z II./JG26 dostalo vrchní krytí od 30 Bf 109 z III./JG26. To mělo nastat až o rok, nebo rok a půl později. Domnívám se, že historici, kteří přezbrojení tímto odůvodňují, zaměňují tyto dvě časově vzdálené události. Pokud byl skutečně technický důvod, pak jen a pouze výškové výkony sami o sobě, nic dalšího. III./JG26 zahajuje přezbrojení v lednu 1943 a po pár měsících je již kompletně na Bf 109 G, kterých se bude držet až do sjednocení celé JG 26 na standard Fw 190 D. Tady si dovolím drobnou konspirační teorii, kterou jistě udělám Rosomákovi radost.
Domnívám se, že Bf 109 G se měly na západ vrátit stůj co stůj. Ať již kvůli prestiži společnosti Messerschmitt (ta v téhle době dostávala jednu ránu pod pás za druhou), různým vnitřním dohodám či pouze touze vyzkoušet, jak se nejnovější Gustav popere s nejnovějšími Spitfiry. U JG 26 byla vybrána II. Gruppe Wutze Gallanda. Ten příběh je velmi známý a velmi vtipný - Galland s výměnou strojů souhlasí tak dlouho, dokud si Bf 109 G nedal cvičný let. Po něm údajně velmi naštvaně vylezl z kokpitu a křikl na nějakého mechanika, ať mu padák přenese do skutečné stíhačky, tedy do Fw 190 Tím bylo přezbrojení II. Gruppe zastaveno a černého Petra si vytáhli kluci od III. Gruppe (JG 2 setrvala na Fw 190 A až do konce války, možná dostaly někde pár Dorek, musel bych se podívat do materiálů). Není náhodou, že III. Gruppe eskadry Schlageter (JG 26) v té době čerstvě převzal Fritz Geisshardt, který teprve pár dní zpátky přišel z východní fronty, kde létal u JG 77 na Bf 109.

Pozor, tady ještě jedna velmi důležitá věc, která měla na čachry s letadly jistě velký vliv - u Luftwaffe byl vypracován plán na střídání eskader ve smyslu západní na východ a východní na západ. Celá JG 26 měla být přesunuta na východní frontu (a "ideálně" přezbrojena na Bf 109) a místo ní na Kanál měli přijít kluci Trautloftovi hoši z eskadry Grünherz (JG 54). Paradoxně to všechno proběhlo značně jinak, nežli zněl původní plán. Na západ odletěla III./JG54, která ale byla jediná vyzbrojena Bf 109. Opačným směrem zase nenamířila III./JG26 (Bf 109), ale I./JG26 (Fw 190). Ta si na východě udělala drobné prázdniny. Když si velení Luftwaffe uvědomilo nesmyslnost těchto rotací, tak si to muži Johannese Seiferta a celé I. Gruppe namířili zase domů. Na východě po sobě zanechali cca 50 ohořelých ruských vraků a tři vlastní stroje. Další zajímavostí je, že ač se I./JG26 po tomto krátkém mezičase vrátila na západ a v celku velmi úspěšně ztrpčovala západním spojencům život až do konce bojů, tak III./JG54 na východ nemířila. Zůstala na západě pod velením JG 26 a koncem války byla přeznačena na její IV. Gruppe (IV./JG26).

V této době také začíná kvapem narůstat poptávka po Fw 190 u rodících se čistě bitevních jednotek. Výroba se mělní a není dostatek strojů, které by umožňovaly nahrazování ztrát v kombinaci s dalším rozšířováním počtů (musíme mít na paměti, že výrobní náklady Fw 190 byly cca o 50% vyšší, nežli v případě Bf 109). Nyní se ale postupně dostaneme do další etapy a tou byl konec roku 1943, resp. příchod roku 1944, to už bylo na západ přesunuto množství jednotek, všechny na Bf 109. Američané vystrčily zoubky. Bf 109 se v boji s "Viermoty" ukázaly jako nedostatečně účinné. Bylo potřeba jejich výzbroj zesílit. Podvěsné kanony po vzoru východní fronty se ukázaly jako ne zcela vhodné. Výkony klesly a Bf 109 nemohly soupeřit s eskortou. Podvěsné raketomety byly ještě horší...a spásný těžký kanon MK 108 byl v rozumných počtech zatím v nedohlednu. Nezbylo než na svaz poslat takové množství Fw 190, jaké jen bylo možné. Jenže to mělo háček - svazy létaly ve vysokých výškách, kde se stával dvouhvězdicový čtrnáctiválec poněkud dýchavičným a svému dvanáctiválovému řadovému kolegovi prostě nestačil. V této době se skutečně zrodila myšlenka na aktivní výškové krytí Focke-Wulfů 109kami, zvláště pak těžce pancéřovaných strojů se zesílenou výzbrojí, které byly sice stále relativně rychlé, ale jakýkoliv manévrový boj pro ně byl velice rizikový. V této době je JG 51 přezbrojena zpátky na Bf 109, domnívám se, že důvodem byla akutní potřeba Focke-Wulfů při obraně říše. Na druhou stranu tuto mojí domněnku nepotvrzuje JG 54, jejíž I. a II. Gruppe setrvaly na Fw 190 A až do hořkého konce v obklíčeném Kuronském kotli.

Takže pokud bych měl na otázku odpovědět v jediné větě, pak zpočátku byl západ, resp. JG 26 tím nejlepším místem, kde Fw 190 vyzkoušet. No a když už konečně začalo hromadné přezbrojování východních jednotek, tak přiletěli Američané se svým čtyřmotorovým balíkem leteckých pum a bylo vystaráno.

[Hans S.]

Někde jsem četl,že 109 byla u pilotů oblíbená i pro přehlednější uspořádání přístrojů a ovládacích prvků než měl Fw-190.Neví o tom někdo něco?

To, že měl Bf 109 přehledněji seřazené přístroje píše například Eric Brown, slavný to stíhací a testovací pilot RAF. Osobně shledávám rozmístění přístrojů obou strojů za příjemné a systematické. Bf 109 - vlevo letové, vpravo motorové. Fw 190 - vlevo letové, vpravo a dole motorové.


Nedomnívám se, že by to pro nějakého pilota znamenalo více, než rozdíly mezi letovými vlastnostmi obou strojů (ať již konkrétnímu pilotovi vyhovovaly více charakteristiky Bf 109, nebo Fw 190).