Boj o Jeruzalém, díl první

Arabsko-Izraelské války, Perský záliv...
Odpovědět
Uživatelský avatar
Pátrač
3. Generálmajor
3. Generálmajor
Příspěvky: 7850
Registrován: 14/8/2008, 06:44
Bydliště: Prostějov

Boj o Jeruzalém, díl první

Příspěvek od Pátrač »

BOJ O JERUZALÉM

Obrázek
PÁR SLOV ÚVODEM.

Jsem členem dvou seskupení, jsem v nich dobrovolně a s určitým záměrem.

Primo: jsem členem klubu vojenské historie KVH Dukla. Jsem v něm proto, že si myslím že je správné připomínat události Druhé světové války a jejího konce na našem území. Bez ohledu na objevy pražských politiků podporovaných VHÚ, u nás na Moravě to bylo jak bylo a jelikož naši členové po sesbírání výpovědí cca 1500 pamětníků sepsali dvě knihy a na třetí se pracuje, myslíme si, že necháme aktivisty jejich aktivismu a zůstaneme na svém.

Sekundo: jsem členem Spolku Hanácký Jeruzalém. Jsem v něm proto, že si myslím že připomínat osudy druhé největší židovské komunity na Moravě vyvražděné němci za pomoci českých pomahačů je nejen správné, ale i nesmírně nutné.

Náš spolek se jmenuje Hanácký Jeruzalém. Proč? To je vše na našich stránkách. Kde to lze nalézt a dovědět se mnoho zajímavého z historie našeho města, která byla dlouhá staletí i historií komunity našich židovský spoluobčanů. Tato vzdělaná, tvrdě pracující a významná komunita byla zničena z rozhodnutí nacistické zvůle. Bohužel i čeští pomahači přiložili ruce k tomu nelidskému dílu…

Přesto i naše současnost stále v sobě nese nemálo z toho, co po našich spoluobčanech povražděných ve vyhlazovacích německých táborech zbylo. Chtěl bych trochu přispět k poznání něčeho, co považuji velmi důležité – Jeruzaléma. Města měst, místa, jemuž podobné už nikde jinde na světě není.

Náš spolek jeho jméno nese ve svém názvu, protože takto se Prostějovu přezdívalo v dobách, kdy naši židovští spoluobčané mezi námi žili, pracovali, vychovávali děti a pracovali pro rozvoj svůj i města, jehož se cítili součástí.

Cyklus bude volný, bude mít celkově 12 částí, přičemž 9 z nich je již hotovo. Já se pokusím v tomto cyklu návštěvníky našich stránek Palba.cz, i skalní Palbáky provést historií tohoto města od novověku do roku 1917, kdy bylo vybojováno spojeneckými vojáky na Osmanské říši, událostmi v době Britského mandátu nad tímto městem, bojem o Jeruzalém v roce 1948 až 49, pokračovat budu rokem 1967, kdy byl získán v boji s Jordánským královstvím pod přímý vliv Státu Izrael. Poslední tři části se budou věnovat tomu, co se kolem tohoto města děje od roku 1973, kdy Stát Izrael upevnil své postavení do současnosti.

Bude to náročné a někdy hodně smutné čtení. Bude to i k zlosti a povede i k nechápavému kroucení hlavou. Ale doufám, že nikdo kdo si celý cyklus prostuduje, nebude zklamán. Psát budu postupně vycházejíc z mnoha pramenů a využiji i své osobní zkušenosti s tímto neuvěřitelným místem, které jsem zatím měl možnost navštívit třikrát.

A mohu říci, že jsme objevil historická fakta, která jsou dnes nejsou utajována, ale nejsou ani frekventována, nehodí se totiž jednou tomu a podruhé někomu jinému do jeho jediné pravdy. Já je sem dám všechna.

V práci mohou být i věcné a historické chyby. Budou v ní i mé osobní postoje, se kterými nemusí každý souhlasit. A budu ji psát tak, jak jsem uvyklý dělat vše, co se Státu Izrael týká – padni komu padni. Už jsem se i dověděl, že takto může psát o Jeruzalémě jen antisemita... Celou práci jsem připravoval dlouhé roky, z mě dostupných zdrojů, bez jakékoliv finanční podpory a mnoho z toho co v ní je obsaženo obsahují i mé přednášky.

Pozn.: Úvodní fotografie ukazuje Jeruzalém v roce 2018
ObrázekObrázek

Pes(ticid) - nejlepší přítel člověka! Nechápete? Nevadí. Hlavní je, že víte že:

JDE O TO, ŽE KDYBY O NĚCO ŠLO, BYLO BY DOBRÉ VĚDĚT, O CO VLASTNĚ JDE.
Uživatelský avatar
Pátrač
3. Generálmajor
3. Generálmajor
Příspěvky: 7850
Registrován: 14/8/2008, 06:44
Bydliště: Prostějov

Re: Boj o Jeruzalém, díl první

Příspěvek od Pátrač »

Obrázek
BOJ O JERUZALÉM – DÍL PRVNÍ Obsazení Jeruzaléma spojeneckými vojsky v roce 1917.


TROCHU FAKTOGRAFIE A HISTORIE

Jeruzalém je rozlohou a počtem obyvatel, největší město Izraele. Má rozlohu 125,1 km² a žije zde více než 850 000 obyvatel. Izrael a Palestina považuji Jeruzalém za své hlavní město, většina států však jako hlavní město Izraele uznává souměstí Tel Aviv-Jaffa. Současný Jeruzalém se rozrůstá daleko za hranicemi Starého Města.

Historie města začala v hluboké minulosti, sahá až do 4. tisíciletí před naším letopočtem a díky tomu je Jeruzalém jedno z nejstarších měst na světě. Jeruzalém je město, které nemá na světě sobě rovné, je to totiž:
- nejsvětější místo judaismu a duchovní centrum židovského národa.
- město, kde se nachází množství významných starověkých křesťanských míst a
- třetí nejsvětější místo islámu.

Nejsvětější místa všech těchto tří monoteistických náboženství se rozkládají ve Starém Městě na celkové rozloze necelého jednoho čtverečního kilometru a zahrnují:

- Chrámovou horu - Židé, místo vybudování a zkázy Prvního chrámu

- Západní zeď - Židé, jediný dochovaný pozůstatek Druhého chrámu

- baziliku Svatého hrobu - křesťané

- Skalní dóm - muslimové

- mešitu al-Aksá - muslimové

Staré Město, které je společně s jeruzalémskými hradbami zapsáno na seznamu světového dědictví UNESCO, se tradičně dělí do čtyř čtvrtí. Tedy na arménskou, křesťanskou, židovskou a muslimskou. O významu města svědčí i to, kolikrát byl v ohni války. Byl v průběhu toku času dvakrát úplně zničen, 23krát obléhán, 52krát napaden a 44krát dobyt.

Dnes zůstává status Jeruzaléma jedním z klíčových problémů izraelsko-palestinského a šířeji izraelsko – arabského konfliktu a dnes i izraelsko – muslimského konfliktu. Izraelská anexe východního Jeruzaléma byla označena mezinárodními společenstvími za okupaci a opakovaně kritizována Organizací spojených národů. Právě východní Jeruzalém je považován Palestinskou autonomií za hlavní město jejich budoucího státu. V důsledku rezoluce Rady bezpečnosti OSN číslo 478 z roku 1980 přesunula většina států světa svá velvyslanectví mimo Jeruzalém.

Roku 1517 padl Jeruzalém do rukou Osmanské říše. Jeho dosavadní držitelé, egyptští mamlůkové, byli muslimští vojáci, původně otroci, kteří tvořili egyptské vojenské jednotky. Několikrát se jim podařilo převzít moc, a tak v roce 1291 ovládla Svatou zemi mamlůcká dynastie Bahrí. Za jejich vlády se stal islám v Palestině většinovým náboženstvím. Nový vládce Jeruzaléma, sultán Selim I., zajistil, že město vkročilo do období rozkvětu.

Sultán Selim I. vybudoval dodnes dochované jeruzalémské hradby, obnovil tvrz a Davidovu věž. Koncem 16. století však zeslábla moc centrální vlády Osmanské říše a naopak vzrostla moc lokálních vládců a náčelníků usazených i nomádských kmenů. Jednotlivé skupiny mezi sebou často bojovaly, což vedlo k pustnutí celé Palestiny. To se přirozeně odrazilo i v Jeruzalémě, kde se velké části uprostřed města vylidnily.

Na počátku 19. století čítalo obyvatelstvo Jeruzaléma asi 9 000 lidí. Historici odhadují, že to bylo asi 4 tisíce muslimů, 3 tisíce křesťanů a 2 tisíce židů. Veškerá populace žila doposud uvnitř hradeb Starého Města, jež tvořily čtyři čtvrti, tak jak jsem uvedl výše. I přes mírnou imigraci židů z východní Evropy však město stále leželo ve stavu latentního úpadku.

Změnu přinesl až nový správní systém, který zavedl Egypťan Ibrahím Álí Paša poté, co s egyptským vojskem roku 1831 dobyl Palestinu. Stalo se v průběhu První egyptsko-otomanské války.

Obrázek
Obraz Ibrahíma Alího, Paši - byla to asi impozantní osobnost, a s celým získaným územím výrazně zahýbal. Mnoho z toho co realizoval nakonec inspirovali o osmanskou nobilitu když z pomocí evropským mocností Egypt z Palestiny opět vytlačila. Moc se jim to ale nedařilo.

Egypťané dokázali v zemi zajistit bezpečnost, pacifikovat odbojné kmenové klany a podpořit rozvoj zemědělství a obchodu. Jednou z nejdůležitějších událostí se pro Jeruzalém během egyptské vlády stala imigrace asi 1 500 židů, kteří přišli ze zemětřesením poničeného Safedu v dnešním severním Izraeli, a tím se Židé stali v Jeruzalémě nejsilnější náboženskou skupinou: bylo jich 5 000 oproti 4 500 muslimům, 3 500 křesťanům.

Obrázek
Územní rozmach Egypta na úkor Otomanské říše po První egyptsko - otomanské válce

Jenže už roku 1840 přispěchala na pomoc Osmanské říši Anglie a další evropské mocnosti a vytlačila Egypťany z Palestiny. Osmané sice od Egypťanů převzali moderní správní systém Palestiny, nedokázali již však zajistit v zemi bezpečnost, takže boje kmenových náčelníků se obnovily a země byla opět uvržena na cestu stagnace. Možná znáte úsloví o „tureckém hospodaření“. Jestli toto není důkaz, že občas platilo, tak už nevím co ano.

Osmanská říše si byla vědoma, že vládu nad Palestinou jí získaly zpět evropské mocnosti, začala proto zavádět reformy a zaujala také liberálnější přístup k menšinám. Evropské státy si navíc mohly dovolit stále více zasahovat do vnitřních záležitostí říše. V samotném Jeruzalémě se to projevilo příchodem evropských konzulů do Jeruzaléma, pod jejichž ochranou si v tomto městě zřídil své sídlo také anglikánský biskup a řecký i latinský patriarcha a misijní organizace vybudovaly nemocnice a školy.

V důsledku zlepšení dopravního spojení Palestiny s Evropou a rostoucích represí v Rusku, kde Židé čelili vlně represí a pogromů, přicházelo do Palestiny stále více Židů z východní Evropy. Tedy aškenázských Židů, kterým nakonec zajišťoval právní ochranu zejména britský konzulát. Židovské obyvatelstvo se tak začalo diferencovat. Místně dlouhodobě usedlí sefardští Židé totiž byli zpravidla osmanskými občany a disponovali tudíž značně většími právy než Aškenázové, kteří například jakožto cizinci nemohli nakupovat nemovitosti. Aškenázské Židy proto podporovali Židé z jejich domovských zemí skrze fondy, nazývaných chaluka. Ale tak nějak se tady zastavil čas.

V roce 1898 se uskutečnila v Jeruzalémě návštěva německého císaře Viléma II. Šlo mu o jedno - dlouhodobou strategií narušit dobré vztahy mezi Velkou Británií a Osmanskou říší a tím zde zapustit pevné kořeny pro budoucnost.

Obrázek
Německý císař se svojí chotí vjíždí slavnostně do Jeruzaléma…

O 16 let později slavil císař zásadní úspěch. Osmanská říše se přidala na stranu centrálních mocností a uzavřela spojení mezi Středozemním a Černým mořem. Zdroje ropy pro britské impérium byly vážně ohroženy a bylo jasné, že zde vzniklo nové bojiště, které bude vázat mnoho sil a prostředků. Turecko, jak budu říši nazývat pro zjednodušení, si vedlo se střídavými výsledky:

- osmanský útok na Egypt a Suezský průplav skončil krachem.

- vylodění na Geliboli a následné námořní operace skončily pro Brity a Francouze katastrofálním debaklem a naprosto oprávněně se Osmané cítili po jejich porážce velmi dobře

- povstalí Arabové, podněcovaní mimořádnou osobností Thomase Edwarda Lawrence, britského vojáka, cestovatele a arabisty, způsobili mnoho škod, ale hlavně velmi otřásli prestiží říše a sultána v celém muslimském světě tím, že dobyli Mekku.

Obrázek
Zde je fotografie tohoto neobyčejného muže. Zcela jistě je to jedna z nejvýraznějších osobností válečných událostí na Blízkém a Středním východě.

Lawrence už jako student historie v Oxfordu podnikl několik dobrodružných cest do Sýrie a Palestiny, zúčastnil se vykopávek v Iráku, kde se naučil arabsky a sblížil se s kočovnými beduíny. Roku 1914 se zúčastnil archeologické a kartografické výpravy na Sinajském poloostrově a pracoval jako rezident britské rozvědky v Káhiře. Když šerif Hussein vyhlásil v červnu 1916 povstání beduínů proti Osmanské říši, stal se Lawrence jeho styčným důstojníkem. Shodou okolností se jeho protihráčem na turecké straně stal český arabista a současně jezuita, rakousko-uherský podmaršálek Alois Musil. Alois Musil je pro nás krajně zajímavá osobnost, zvláště proto že pocházel z nedaleké obce Rychtářov – to píšu jako Prostějovák - a málokdo v naší bohaté historii toho dokázal tolik co on. V tomto cyklu povídání se k němu ještě vrátíme. Jinak na Palbe.cz o něm máme i práci vypracovanou kolegou Rasem.

Lawrence neměl prakticky žádné vojenské zkušenosti, přesto vyvinul pro špatně organizované beduíny účinnou strategii partyzánské války. Nájezdy na jedinou železniční trať, na vodovody a osamělé posádky měly úspěch, a Lawrencem vedení povstalci obsadili v červnu 1917 přístav Akaba a na samém konci války, dne 1. října 1918 Damašek.

V Mezopotámii naopak Britové usnuli na vavřínech a nakonec zde britský armádní sbor, vedený generálmajorem Townshendem, po statečném boji a po vyčerpání všech potravin a munice, kapituloval. Následoval děsivý pochod smrti. Ale nakonec po reorganizaci dohodových vojsk dne 11. března 1917 padl Bagdád. To bylo vše. Od východu to prostě nešlo.

Bylo rozhodnuto dobýt Palestinu postupem z Egypta. Britové, poučení válkou na mnoha frontách, rozhýbali svůj Egyptský expediční sbor a za podpory fascinující logistické podpory zahájili postup přes Sinajský poloostrov. Jsem bývalý vojenský logistik, a pokud to lze, rád si všímám, jak v minulosti zvládala logistickou podporu vojska bojující v těchto válkách.

Cestou si budovali železnici a současně vodovod, kterým přečerpávali vodu z Nilu. Jako by tím bylo pomalu naplňováno jedno staré proroctví nebo snad legenda. Nejsem až takový znalec islámských náboženských věcí, ale v tom proroctví se pravilo, že jednou ze západu přijde vůdce, který zbaví Palestinu turecké nadvlády. Má přijít do Jeruzaléma pokorně a pěšky, a přivede sebou vodu z Nilu. Možná to byla reminiscence na Osvobození Palestiny egyptskou armádou v roce 1831.

Obrázek
Zde je fotografie z budování sinajské vojenské železnice – zajímavé dílo vojenské infrastruktury a záruka plynulého toku vojsk a materiálu na bojiště

Obrázek
Zde je v popředí vidět položené vodovodní potrubí čerpající vodu z Nilu, za ním železnici a za ním polní cestu s nekonečným proudem kolesen s materiálem. I díky tomuto nekonečnému proudu materiálu bylo možno osmanskou říši porazit.

Železnice i vodovod byly budovány tempem 80 kilometrů za měsíc. To je skvělé tempo a bylo jasné, že turecká armáda tomuto procesu nebude schopna dlouho vzdorovat. Ten vodovod bylo dílo, které bere dech i dnes. Měl přečerpávací stanice, vyrovnávací nádrže, věžové vodojemy pro udržení tlaku a jeho součástí byla mobilní nádrž na 2 500 000 litrů vody. Před čelem tohoto pohybu postupoval Velbloudí dopravní sbor, který zajišťoval vše potřebné pro jednotky v dotyku s Turky.
Všemu tomu velel generálporučík Sir Archibald James Murray. Pěší divize pochodovaly podél pobřeží a železnice a zbytek terénu pokrývaly jezdecké síly a jednotky na velbloudech. Jízdě velel Australan generál Sir Henry George Chauvel. Zkušený profesionál s bohatými zkušenostmi. Byl inteligentní, své vojáky, většinou dobrovolníky, velmi odolné a vytrvalé, miloval hlubokou vojáckou láskou a oni mu to vraceli. Jejich role na porážce Turků v Palestině se nakonec ukázala nezastupitelná. Tyto jezdecké divize byly jak britské, tak australské. Vždy to byli odolní vojáci původem z venkova, uvyklí těžké práci, často dobří střelci. Britové bojovali jako klasická jízda, Australané jako pěchota, která se na koních přesouvala.

Obrázekxxxxx Obrázek
Zde ty velitele máte. První je generálporučík sir Archibald James Murray a ten druhý je generál Sir Henry George Chauvel

Tyto divize byly tvořeny třemi jezdeckými brigádami. Každá vždy se třemi jezdeckými pluky, kulometným oddílem s 12 kulomety a dělostřeleckým oddílem s 12 děly.
Kavaleristy podporovaly dvě technické jednotky.

- lehká automobilová hlídka vybavená vozidly Ford T s lehkými kulomety a

- lehká obrněná motorizovaná baterie s obrněnými vozy Rolls Royce.

Chauvel velel i speciální síle, nazývané Imperial Camel Corps. Bylo to 1 660 vojáků a důstojníků. Pocházeli hlavně z australských jezdeckých jednotek. Byli to hodně dobří vojáci. Bylo to deset střeleckých rot, kdy každá měla 5 kulometů, jedna samostatná kulometná rota a jedna samostatná dělostřelecká baterie.

Obrázek
Jedna z rot Imperiálního Camel Corpsu při odpočinku

Když byla obsazena Sinaj, před jejich očima se objevila Palestina. Ta byla pořád pod nadvládou osmanské říše a její armády.

Obrázek
Zde je pohled na německo-osmanský štáb s velitelem německým majorem Tillerem před zahájením bojů o město Gaza. Ten řídil boje o Gazu, protože prvním cílem zde bylo právě město Gaza. Ta Gaza, která plní stránky světového tisku i dnes více než bohatě. Útok byl zahájen 26. března 1917. Byl veden velkou silou a razancí - dvě pěší divize a jedna divize jízdy šly do čelního útoku.

Obrázek
Tato fotografie potom ukazuje osmanskou kulometnou jednotku, která brání přístupy k městu.

Velitel Gazy, německý major Tiller, byl v zoufalé situaci, ale dokázal nemožné. Brity s těžkými ztrátami odrazil. Britští velitelé totiž nevymysleli nic jiného, než čelní útok proti dělům a kulometům.

Obrázek
Zničený britský tank po první bitvě o město Gaza. Britové jich zde měli asi 12, ale stále dělali stejnou chybu. Místo vytvoření úderné tankové pěsti je rozptýlili po bojišti a každý tank díky tomu bojoval sám za sebe.

Dne 17. dubna téhož roku byl zahájen další útok. Oba protivníci se navzájem zabíjeli tři dlouhé dny. Výsledek byl pro Brity opět velmi zlý. 6 624 padlých, raněných a nezvěstných proti 402 padlým, 1634 raněným a 245 nezvěstným na straně Turků. Murray by odvolán a Palestina byla nadále v rukou Turků.
Padlo rozhodnutí a na bojiště dorazil generál sir Edmund Allenby.

Edmund Henry Hynman Allenby, 1. vikomt Allenby, se narodil 23. dubna 1861 a zemřel 14. května 1936. Byl britský voják, který se proslavil ve druhé fázi Velké války, ve které vedl jako vrchní velitel Egyptského expedičního sboru od 12. června 1917 do konce války v roce 1918 britské jednotky v bojích proti Osmanské říši v Africe a Asii. V průběhu těchto let zcela ovládl klíčové oblasti blízkého východu, zejména Palestinu a Sýrii a zcela deklasoval turecké, německé a dokonce rakousko-uherské jednotky působící na této frontě.

Obrázek
Maršál Edmund Henry Hynman Allenby, 1. vikomt Allenby v roce 1919, fotografie s vlastním podpisem
Po válce získal v roce 1919 hodnost polního maršála a byl mu udělen dědičný titul vikomt z Allenby. Je považován za jednoho z nejlepších dohodových velitelů první světové války.

Vytlouci Osmany a jejich spojence z Palestiny dokázal rychle – jeho cíl totiž nebyla Gaza, ale Be er ševa. Alleny totiž na čelní útoky proti silně bráněným pevnostem zrovna moc nebyl.

Obrázek
Letecký pohled na Be er ševu v roce před britským útokem. Byla to ve své podstatě díra, která by nestála za pozornost. Jenže to byl významný zdroj vody – bylo zde 13 studen s velkou kapacitou a navíc obsazení tohoto místa by značilo obchvat Gazy od severovýchodu a Alleny věděl, že to bude pro jeho protivníky už dost silná hrozba…

Do dějin války na tomto bojišti se zapsal skvělou kamufláží třetího útoku na Gazu, kdy pod tímto krytím zaútočil na Be er ševu, kterou nakonec dobyly australské jezdecké jednotky ANZAC pod velením brigádního generála Williama Granta. Útokem, který se stal legendárním. Fotografie následuje :

Obrázek

Pokud se chcete dovědět více, sežeňte si film Lehká jízda, originální název Lighthorsemen z roku 1983. Je tam vše podstatné.

Obrázek
Přebal CD či VHS s tímto filmem. Opravdu stojí za shlédnutí.

Díky tomu, že nyní byla Gaza od severu obchvácena, dne 31. října byla zahájena třetí bitva o Gazu. Gaza byla Turky vyklizena 7. listopadu 1917 a jih Palestiny byl v britských rukou.

Obrázek
Australská lehká jízda v akci

Obrázek
Australská lehká jízda pochoduje obsazenou Gazou – nezbývá než postupovat na sever.

Následuje fotografie – letecká města Jeruzalém pořízená před příchodem britských vojsk. Je to velmi zajímavý pohled na město, které v té době bylo skoro bez významu a dnes je to město, kolem něhož se točí celý svět…

Obrázek

Britové následně vytrvale a nezadržitelně postupovali na sever. A Jeruzalém, město, o které nám jde, bylo Turky vyklizeno 10. prosince 1917. Jeruzalémský guvernér Izet Bej se svými lidmi vyšli z jeho hradeb a předal Britům písemnou kapitulaci města.

Obrázek
Zde je fotografie,která tento zlomový okamžik v dějinách města měst zachytil a pro budoucnost.Je na něm i Izet Bej, představitelé náboženských skupin a ekonomického a společenského života Jeruzaléma po vydání města Britům

Allenby se projevil i v této unikátní situaci jako člověk, mající cit pro situaci. O proroctví, o kterém jsem psal výše dobře věděl. A ukázal velikost, o jaké se císaři Vilémovi II před 16 lety ani nezdálo. Císař do Jeruzaléma vjel v kočáru.

Alleny do města vstoupil Jaffskou branou, pokorně a pěšky. Šel v doprovodu jen svého pobočníka a dvou důstojníků svého štábu. Obyvatelé jej nadšeně vítali. I jeho jméno bylo jako z legend: Allenby foneticky zní stejně jako Alláh-en-Nébí, což nešlo přece vnímat jinak než jako Posel boží…,

Obrázek
Zde je na prvním obrázku naplnění legendy. Generál Allenby vstupuje prostě a pěšky Jafskou bránou do Jeruzaléma.

Ale Alleny věděl že je možné vše a proto, jak ukazuje druhá fotografie, jeho bezpečnost zajišťuje strážní jednotka na druhé straně - obrázek níže:

Obrázek

A tím jsme se dostali k moderním dějinám Jeruzaléma. Těm se budu podrobně věnovat v dalších dílech této práce.

Zde jen letem světem. Význam města s příchodem Britů stoupl a nakonec se stalo významným centrem. Se založením Britského mandátu Palestina v roce 1920 bylo město místem sídla nejvyššího komisaře mandátní správy. Sionisté navíc ve městě postavili sídlo Národního institutu, ve kterém sídlila Židovská agentura a Židovská národní rada. V roce 1925 byla na hoře Skopus otevřena Hebrejská univerzita. Byly také založeny nové čtvrti mimo hradby města – jak židovské, tak i arabské.

Obrázek
Jeruzalém v roce 1933

V tomto období se zostřoval etnický konflikt mezi Araby a Židy. V roce 1929 vypukly v Palestině násilné nepokoje s náboženským podtextem, které se velmi silně projevovaly i v Jeruzalémě. Další konfrontaci přineslo Arabské povstání v letech 1936–1939.

Podle plánu Organizace spojených národů na rozdělení Palestiny bylo předpokládáno, že Jeruzalém spolu s Betlémem bude mezinárodním územím. Avšak když vypukla První arabsko-izraelská válka, známá také jako Válka o nezávislost, ignorovaly obě strany, nyní už znepřátelené strany, tento status a snažily se získat vládu nad Jeruzalémem. Arabské jednotky zablokovaly židům cestu do Jeruzaléma a zastavily přívod vody do města. Jen ozbrojené konvoje dokázaly do města za cenu těžkých ztrát proniknout a přivézt do něj zásoby.

Když Britové 14. května 1948 odešli ze země a Izrael vyhlásil nezávislost, vstoupila do země Arabská legie a boje se rozpoutaly naplno. Arabské legie již 18. května vstoupily do města a následujícího dne se dostaly až do židovské čtvrti. Avšak 20. května izraelské jednotky získaly území zpět. Ne však nadlouho – 28. května padla židovská čtvrť opět do rukou Arabů. 1. června začínali Izraelci v Jeruzalémě prohrávat. V červenci pak byl ještě učiněn pokus dobýt zpět Staré město, avšak neuspěl.

Po konečném uzavření příměří tak Izraelcům zůstala jen západní část Jeruzaléma. V prosinci 1949 do ní přesídlil Knesset. Přesunout se musela také Hebrejská univerzita. 7. listopadu 1949 pak vyhlásil David Ben Gurion Jeruzalém hlavním městem Státu Izraele.

Dne 5. června 1967 vypukla izraelským preemptivním leteckým úderem na letecké základny Egypta Šestidenní válka. Jordánské vojsko ostřelovalo židovské město a dobylo budovu velitelství sil OSN. Izraelská armáda odrazila jordánský útok a zahájila protiútok, ve kterém odřízla Jeruzalém od Ramalláhu. Následně se izraelští výsadkáři skrz Lví bránu dostali do Starého města a ovládli celý Jeruzalém.

Ale o tom v dalších dílech, zde jsem se trochu rozcvičil. Pátrač
ObrázekObrázek

Pes(ticid) - nejlepší přítel člověka! Nechápete? Nevadí. Hlavní je, že víte že:

JDE O TO, ŽE KDYBY O NĚCO ŠLO, BYLO BY DOBRÉ VĚDĚT, O CO VLASTNĚ JDE.
ringlett
praporčík
praporčík
Příspěvky: 308
Registrován: 6/3/2012, 19:41
Kontaktovat uživatele:

Re: Boj o Jeruzalém, díl první

Příspěvek od ringlett »

Pěkné, těším se na pokračování.

Drobná výtka, na obou leteckých fotografiích je Berševa.
seabee
Kapitán
Kapitán
Příspěvky: 3507
Registrován: 18/7/2013, 18:59

Re: Boj o Jeruzalém, díl první

Příspěvek od seabee »

Pátrač napsal:
"V tomto období se zostřoval etnický konflikt mezi Araby a Židy. V roce 1929 vypukly v Palestině násilné nepokoje s náboženským podtextem, které se velmi silně projevovaly i v Jeruzalémě."

To je hodně "politicky korektní" a rádoby neutrální. Na vyšetření násilností v roce 1929 jmenovali Britové Královskou komisi pod předsednictvím sira Waltera Shawa, která konstatovala že za násilnosti jsou odpovědní Arabové a určila i podíl\y pdpovědnosti muftího a členů arabské exekutivy. A výslovně uvedla, že základní příčinou násilností je "arabská animozita a nepřátelství vúči židům v důsledku zklamání politických a národních aspirací a z obav o ekonomickou budoucnoat."

Zklamání politických a národních aspirací bylo ale důsledkem pokračující koloniální správy ze strany Británe, Francie, Itálie a Španělska (např. nesplněné sliby T.E. Lawrence) - s tím měli Židé pramálo společného.

A ta příčina (zklamání) zdá se trvá dodnes - viz tzv. "Arabské Jaro" a vnitroarabské války a revoluce i v zemích hodně od Palestiny vzdálených.
Slyší-li nechápaví, podobají se hluchým.
Hérakleitos z Efesu, zvaný Skoteinos (Temný – asi 544-484 př.n.l.),
Uživatelský avatar
Pátrač
3. Generálmajor
3. Generálmajor
Příspěvky: 7850
Registrován: 14/8/2008, 06:44
Bydliště: Prostějov

Re: Boj o Jeruzalém, díl první

Příspěvek od Pátrač »

ringllet - zdravím - fotografie vyměněna, přehlédl jsem to. Díky za upozornění.

Pro mořskou včelu - jsem vše jen ne politicky korektní. Toto byla jen zkratka, podrobný popis bude v dalších dílech. Pátrač
ObrázekObrázek

Pes(ticid) - nejlepší přítel člověka! Nechápete? Nevadí. Hlavní je, že víte že:

JDE O TO, ŽE KDYBY O NĚCO ŠLO, BYLO BY DOBRÉ VĚDĚT, O CO VLASTNĚ JDE.
seabee
Kapitán
Kapitán
Příspěvky: 3507
Registrován: 18/7/2013, 18:59

Re: Boj o Jeruzalém, díl první

Příspěvek od seabee »

Promiň, nechtěl jsem ti do toho kecat, rozsahem, podrobnostmi a fakty je to co děláš obdivuhodný. Možná až hystericky ale reaguju i na náznaky činnosti různých aktivistů, kteří budou za chvíli třeba psát, že v roce 1972 v Mnichově suroví izraelští sportovci napadli palestinské aktivisty, kteří si s nimi chtěli v klidu pohovořit a museli se bránit. Na wikipedii to už delší dobu probíhá, přepisování hesel. A viz u nás populární umělecké ztvárňování bestaility Čechů vůči Němcům v roce 1945. atd.
Slyší-li nechápaví, podobají se hluchým.
Hérakleitos z Efesu, zvaný Skoteinos (Temný – asi 544-484 př.n.l.),
Uživatelský avatar
Zemakt
6. Podplukovník
6. Podplukovník
Příspěvky: 11468
Registrován: 28/8/2008, 11:14
Bydliště: Cheb

Re: Boj o Jeruzalém, díl první

Příspěvek od Zemakt »

Tobě se nelíbí Habermanův mlýn nebo co? :D

Díky Pátrači a těším se. Zatím není co dodat. Jen snad, že svůj úvod do této problematiky jsem odstartoval tímto https://en.wikipedia.org/wiki/Exodus_(Uris_novel). Už je tomu spousta let, asi 17 mi bylo :smutek:

Edit: pravopis
Naposledy upravil(a) Zemakt dne 15/11/2020, 09:26, celkem upraveno 2 x.
ObrázekObrázek

"Voni fotr, řekněte jim tam, že se jim na jejich párky vyserem!"
ringlett
praporčík
praporčík
Příspěvky: 308
Registrován: 6/3/2012, 19:41
Kontaktovat uživatele:

Re: Boj o Jeruzalém, díl první

Příspěvek od ringlett »

Pátrač píše:ringllet - zdravím - fotografie vyměněna, přehlédl jsem to. Díky za upozornění.
Není zač, mě se tohle stává stále.
Uživatelský avatar
Pátrač
3. Generálmajor
3. Generálmajor
Příspěvky: 7850
Registrován: 14/8/2008, 06:44
Bydliště: Prostějov

Re: Boj o Jeruzalém, díl první

Příspěvek od Pátrač »

Na tu fotku mě upozornil v SZ i pan Hájek. Takže jsem rád že to lze lehce vyspravit.

Jinak Zemakte loď Exodus je ve své podstatě děsivý příběh - dojde i na něj. Ten článek na wikipedii je Tvůj? Tak to všechna čest.

rinnglet- po mnoha letech kdy se tomu věnui, přednáším -v Izraeli jsem byl osobně už 3x jsem zjistil, že je potřeba být velmi opatrný. Ledacos není tak jak vypadá a nebo jak je zvyket to vnímat. Nemálo takových věcí bude i v tomto cyklu. Nic to nemění na mém postoji k Izraeli, ale hodně věcí co jsem před pár lety vnímal tak jak mi to umožnily tehdejší znalosti, dnes vidím úplně jinak a ne vždy je to nějaká hitparáda.

Třeba mám rozsáhlou přenášku - má dvě části o izraelsko-palestinském konflitu a myslel jsem, jak není dobrá. Ona dobrá je. Ale ne dost dobrá. Nyní ji musím přepracovat - není totiž objektivní ani k jedné straně. Prostě není padni komu padni.
ObrázekObrázek

Pes(ticid) - nejlepší přítel člověka! Nechápete? Nevadí. Hlavní je, že víte že:

JDE O TO, ŽE KDYBY O NĚCO ŠLO, BYLO BY DOBRÉ VĚDĚT, O CO VLASTNĚ JDE.
Uživatelský avatar
Zemakt
6. Podplukovník
6. Podplukovník
Příspěvky: 11468
Registrován: 28/8/2008, 11:14
Bydliště: Cheb

Re: Boj o Jeruzalém, díl první

Příspěvek od Zemakt »

Ale kdeže, jen jsem chtěl upozornit na ten román :wink: .
ObrázekObrázek

"Voni fotr, řekněte jim tam, že se jim na jejich párky vyserem!"
seabee
Kapitán
Kapitán
Příspěvky: 3507
Registrován: 18/7/2013, 18:59

Re: Boj o Jeruzalém, díl první

Příspěvek od seabee »

Pátrač píše: Nic to nemění na mém postoji k Izraeli, ale hodně věcí co jsem před pár lety vnímal tak jak mi to umožnily tehdejší znalosti, dnes vidím úplně jinak a ne vždy je to nějaká hitparáda.
Nechci samozřejmě nepodloženě předem podezírat, a přiznal jsem obavy z vlastní hysterie, ale když slyším o nových pohledech a přehodnocení, tak se midělá husí kůže :D Příklad:
Nedávno jsem čet knihu izraelského autora Avi Shlaima, "Izrael a Palestina, přehodnocení, revidování, vyvracení", podle jména židovského původu a ten vysloveně nelže, jenom účelově "přesouvá důraz" a mate pojmy. Masakr v Kirjat Širmoně, kde tři ozbrojenci LFOP vyvraždili obyvatele jednoho celého domu, 18 Židů včetně devíti dětí (původně se vydali do školy (vyvraždit?vzít rukojmí?)), ale byl svátek, tak byla prázdná, nazývá autor "incidentem". Na druhé straně, když izraelská policie a vojáci zasáhli proti Arabům, kteří z výšky chrámové hory házeli na shromážděné poutníky kameny, traverzy a jiné předměty (z výšky 19m stačí na zabití málo), a zlikvidovali je, nazývá to autor "masakrem".
Slyší-li nechápaví, podobají se hluchým.
Hérakleitos z Efesu, zvaný Skoteinos (Temný – asi 544-484 př.n.l.),
Uživatelský avatar
Pátrač
3. Generálmajor
3. Generálmajor
Příspěvky: 7850
Registrován: 14/8/2008, 06:44
Bydliště: Prostějov

Re: Boj o Jeruzalém, díl první

Příspěvek od Pátrač »

seabee - tak tedy musíte počkat, až to bude celé na Palbě.
ObrázekObrázek

Pes(ticid) - nejlepší přítel člověka! Nechápete? Nevadí. Hlavní je, že víte že:

JDE O TO, ŽE KDYBY O NĚCO ŠLO, BYLO BY DOBRÉ VĚDĚT, O CO VLASTNĚ JDE.
Uživatelský avatar
Ramon
nadpraporčík
nadpraporčík
Příspěvky: 432
Registrován: 18/9/2007, 17:30
Bydliště: Praha
Kontaktovat uživatele:

Re: Boj o Jeruzalém, díl první

Příspěvek od Ramon »

Na den přesně před rokem jsem po několikahodinovém šmejdění po tankovém muzeu v Latrunu dorazil do Jeruzaléma. Můj výlet do Izraele byl z velké části inspirován zdejší Pátračovou činností, takže děkuju že jsem si mohl připomenout mou návštěvu i díky tomuhle článku a už se těším na další díl :D
Obrázek
Uživatelský avatar
Pátrač
3. Generálmajor
3. Generálmajor
Příspěvky: 7850
Registrován: 14/8/2008, 06:44
Bydliště: Prostějov

Re: Boj o Jeruzalém, díl první

Příspěvek od Pátrač »

Ramon píše:Na den přesně před rokem jsem po několikahodinovém šmejdění po tankovém muzeu v Latrunu dorazil do Jeruzaléma. Můj výlet do Izraele byl z velké části inspirován zdejší Pátračovou činností, takže děkuju že jsem si mohl připomenout mou návštěvu i díky tomuhle článku a už se těším na další díl :D
Už je tady: http://www.palba.cz/viewtopic.php?f=109&t=8937

Izrael má něco do sebe, že ano Ramone. Těším se, až se tam vrátím.
ObrázekObrázek

Pes(ticid) - nejlepší přítel člověka! Nechápete? Nevadí. Hlavní je, že víte že:

JDE O TO, ŽE KDYBY O NĚCO ŠLO, BYLO BY DOBRÉ VĚDĚT, O CO VLASTNĚ JDE.
Inconnu
desátník
desátník
Příspěvky: 48
Registrován: 23/3/2010, 14:43

Re: Boj o Jeruzalém, díl první

Příspěvek od Inconnu »

Zajímavé téma, o kterém jsem se chtěl dávno něco víc dovědět. A vůbec jsem netušil, že Prostějovu se říkalo hanácký Jeruzalém. A přitom tom mám za rohem... :oops:
Peace through superior firepower
Uživatelský avatar
Pátrač
3. Generálmajor
3. Generálmajor
Příspěvky: 7850
Registrován: 14/8/2008, 06:44
Bydliště: Prostějov

Re: Boj o Jeruzalém, díl první

Příspěvek od Pátrač »

Začalo to poté, co byli židé vyhnáni královským ediktem z královských měst. To bylo tak:

ihlavští měšťané, z nichž mnozí měli od Židů vypůjčené peníze, využili obvinění Židů z údajné dohody s husity a s podporou Albrechta Habsburského je ze svého města roku 1426 vyhnali. Tedy své věřitele sprostě okradli úplně o vše a ejhle - byli bez dluhů...

Také ostatní královská města využila potřebu krále uchovat si jejich přízeň a vymohla si roku 1454 na Ladislavu Pohrobkovi privilegium de non tolerandis Judaeis, tj. o netrpění Židů. Sám král v listině vydané městu Olomouc svou slabost přiznává: „Učinili jsme [to] … ku větší přízni, že jsme jim [měšťanům] všechny židovské domy, jejich synagogu a hřbitov přenechali…“ Vyvlastněním židovského majetku si dotyčná tři královská města bezpochyby dosti pomohla, materiální důvody ovšem nebyly jediné.

Velký podíl na vyhnání Židů z Brna měl vášnivý kazatel Jan Kapistrán, jenž přišel na Moravu, aby horlil proti husitům, ale nakonec se obrátil i proti Židům. Brno musel opustit také velmi uznávaný rabín Jisra'el Bruna, jemuž se dostalo vzdělání v Řezně u předních aškenázských učenců. Jedině Uherské Hradiště se vyslovilo pro zachování židovského obyvatelstva ve svých hradbách.

Důsledky vyhnání Židů z královských v polovině 15. století byly zřetelné ještě roku 1835, kdy podle oficiálních údajů Židé stále ještě žili mimo královská města.

Okradených Židů se často ujala vrchnost, jež doufala využít židovského potenciálu v soupeření s královskými městy. Pro vrchnost příliv židovského obyvatelstva na jejich statky skutečně znamenal hospodářský přínos, jinak by se kvůli němu zejména roku 1541 sotva byli vzepřeli nařízení krále Ferdinanda I., jímž vypovídal všechny Židy ze země.

Pro Židy samotné ovšem vyhnání představovalo strmý pád: z králem privilegované vrstvy žijící ve střediscích hospodářského a kulturního života se rázem ocitli v malých městech, jež s trochou štěstí ležela při nějaké obchodní trase, okradeni, zbaveni královské ochrany a vydáni na milost a nemilost vrchnosti.

Museli tedy opustit Olomouc. Prostějov jich většinu přijal a tak vznikla velká komunita, která byla zničena až díky Holocaustu. Jinak toho bude 9 dílů, třeba se dovíte něco zajímavého.
ObrázekObrázek

Pes(ticid) - nejlepší přítel člověka! Nechápete? Nevadí. Hlavní je, že víte že:

JDE O TO, ŽE KDYBY O NĚCO ŠLO, BYLO BY DOBRÉ VĚDĚT, O CO VLASTNĚ JDE.
Odpovědět

Zpět na „Blízký a střední východ“