Válka za nezávislost Izraele

Arabsko-Izraelské války, Perský záliv...
Odpovědět
Uživatelský avatar
sa58
1. Armádní generál
1. Armádní generál
Příspěvky: 3477
Registrován: 4/2/2005, 12:43
Bydliště: Zlínsko
Kontaktovat uživatele:

Válka za nezávislost Izraele

Příspěvek od sa58 »

Válka za nezávislost Izraele

Hned po vyhlášení státu Izraele započala válka za jeho udržení.

Hagana disponovala pod vedením Israela Galiliho měla v té době cca 30.000 můžu, dalších 30.000 vyzbrojených a vystrojených mužů sloužilo jako rezerva. Irgun měl 3.500 příslušníků, Stern 500.

Obrázek

Arabská osvobozenecká armáda (dobrovolníci) měla 4000 špatně vycvičených vojáků, Palestinská Armáda za spásu arabského světa také 4000. Egypt poskytl 7.500-10.000 mužů, Libanon 2.500-3000, Sýrie 5000-7000 (včetně tankového praporu a letectva), Irák 8.000-10.000 (také tankové a letecké jednotky). Nejlépe vycvičenou jednotkou Arabů byla Zajordánská Arabská legie o síle až 10.000 mužů pod velením britského generála Johna Glubba. Skládala se ze 3 brigád a 4 obrněných praporů. K těmto jednotkám je třeba započítat asi 50.000 nevycvičených a špatně vyzbrojených Palestinců. Vrchním velitelem spojených arabských vojsk byl jmenován Zajordánský král Abdullah.

V první fázi války se jako nejméně nebezpečná pro Izrael jevila libanonská armáda, její postup byl zastaven u pohraničního postu Malkije. Syrská ofenziva podporovaná tanky byla zastavena u Deganie palbou dvou starých francouzských děl pod velením majora Moše Dajana. Iráčané postupovali přes Jordánsko jižně od Galiele a snažili se dobýt Geširu a Dženin, ale Izraelci je při odrazili. Při obnovené ofenzívě dobyli Syřané a Libanonci Mišmar Hajarden a Kadeš, byla také obsazena větší část severní Galilee.
Arabská legie obsadila většinu Jeruzaléma, izraelská posádka se musela vzdát. Izrael se marně pokoušel dobýt silnici Te l Aviv – Jeruzalém a proto postavili novou silnici v horách jižněji. Arabské legie dobyla Latrun, ovládla tak silnici na Jeruzalém a izraelcům se ho nepodařilo ani za cenu velkých ztrát dobýt zpět.
Na jihu Egypťané pronikli k Beeršebě, Hebronu a Betlému, kde se spojili s částí Arabské legie.

Na nátlak OSN bylo bylo dojednáno první příměří od 11.6 do 9.7. Obě strany ho využily k přeskupení vojsk a přísun posil. Do Izraele začaly z Československa proudit dodávky zbraní, letiště Žatec se stalo hlavní základnou pro kyvadlovou dopravu zbraní a letadel. Je dodáno 24 stíhaček Avia S-199, také byly prodány Spitfiry LF Mk IXE. Také zde probíhá výcvik pilotů.
Jediným státem, který vedle ČSR podpořil Izrael byla Francie. která zdarma poskytla zbraně a lodní přepravu stovek židovských dobrovolníků.

Po ukončení příměří nastává takzvaná desetidenní ofenzíva. Na severu se bojuje o Mišmaš Hajarden a Izraelci obsazují Nazareth a území na sever od Haify. Na středním úseku obsazují Lyddu a Ramle s největším letištěm, neuspějí však při útoku na Latrun a Jeruzalém. Na jihu se situace nemění. V době druhého příměří 18.7-14.10 (žádná ze stran ho nebere vážně) je 17.9 v Jeruzalémě neznámými muži zavražděn zástupce OSN hrabě Folke Bernadotte (atentát provedl zřejmě Stern).

Ještě během příměří infiltrovala izraelská brigáda do negevské pouště a zničila egyptské zásobovací trasy. Nedaří se jim dobýt Gazu, dobyjí však Beeršebu a obklíčí jednotky generála Nagiba u Faludže a Hebronu. Egypťanům se nedaří ofenzívou osvobodit obklíčené jednotky u Faludže, Izraelci naopak na přelomu roku obývají Bir Asludž, al-Audža a al-Aríš a útočí na Rafu. Egypt žádá RB OSN o zprostředkování příměří. Izraelci získávají přístup až k Akabskému zálivu s přístavem Ejlátem.
Ve střední části jsou vedeny boje se střídavým úspěchem s Arabskou legií, král Abdullah však už 30.11 uzavře s Izraelem příměří. Spojením Zajordánska a arabské části Palestiny vzniká Jordánské království.
Na severu jsou ofenzívou vytlačeny oddíly Arabské osvobozenecké armády do Libanonou a i zde je 30.11 uzavřeno příměří.

Do července 1949 je uzavřeno příměří se všemi nepřátelskými státy, existenci státu Izrael však žádný z nich neuznal. 11.3.1949 je Izrael přijat do OSN.

Válka stála Izrael 6.000 padlých a 30.000 raněných, země je zpustošena. Počet arabských uprchlíků z území kontrolovaných Židy dosáhl čísla až 720.000 lidí, tj, 70% arabské populace Palestiny. Nejvíce, asi 240.000 se přemístilo do východního sektoru země okupovaného Jordánci, 180.000 do pásma Gazy, 100.000 do Libanonu, 70.000 do Sýrie. Uprchlíci žijí na náklady OSN v utečeneckých táborech.
ObrázekObrázekObrázekObrázek

"Nachystejte květináče, na vánoce sem zpátky!"
Uživatelský avatar
Atlantis
nadporučík
nadporučík
Příspěvky: 819
Registrován: 7/4/2005, 15:12
Bydliště: Praha
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od Atlantis »

Dotaz: Kou dnes patří Falúdža?
Uživatelský avatar
M1A2 Abrams
podporučík
podporučík
Příspěvky: 657
Registrován: 10/8/2005, 21:34

Příspěvek od M1A2 Abrams »

Akože komu? Falúdža je v Iraku.
Entropia uzavretého termodynamického systému musí vzrastať. :-?
Nelson
nadporučík
nadporučík
Příspěvky: 857
Registrován: 11/6/2005, 10:25
Bydliště: Většinou doma

Příspěvek od Nelson »

Přidám jenom mapku. Je sice stejná jako ta od Sapika, jenom trochu hezčí. 8)

Obrázek
ObrázekObrázek

Z Palby jsem odešel, dotazy už na mě nesměrujte.
Uživatelský avatar
Atlantis
nadporučík
nadporučík
Příspěvky: 819
Registrován: 7/4/2005, 15:12
Bydliště: Praha
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od Atlantis »

No ale já myslím tu Falúdžu u které byly obklíčeni Egypťané (je to přímo v článku)
Odpovědět

Zpět na „Blízký a střední východ“