Operace LINEBACKER II

Francie a USA proti Ho Či Minovi
Uživatelský avatar
Mantra
7. Major
7. Major
Příspěvky: 1018
Registrován: 19/2/2008, 08:57
Bydliště: Platan

Operace LINEBACKER II

Příspěvek od Mantra »

LINEBACKER II 1972

Než se začnu věnovat danému tématu jenom trochu odbočím a připomenu jeho hlavního "hrdinu" – Boeing B-52 Stratofortress.

Jeho první návrh vznikl již v roce 1940 a první prototyp vzlétl až v roce 1952 po dlouých peripetiích jak politických tak finančních. Až blokáda Berlína v roce 1948 a Korejská válka ukázaly, že USA bude stále potřebovat strategický bombardér. Byly postaveny první prototypy XB-52 a YB-52 a druhý jmenovaný uskutečnil první let 15.dubna 1952. Po dvou letech testování jeho leteckých a statických vlastností bylo USAF spokojeno. Bylo objednáno 744ks z nichž poslední opustil továrnu v roce 1962. V průběhu let bylo vytvořeno osm různých verzí od „A“ do „H“. Posádku tvoří šest příslušníků letectva. Letadlo unese víc jak 27tun nákladu.

B-52 byly nasazeny ve Vietnamu v roce 1965 a během dvou let nasazení ve Vietnamu kdy odlétaly z Andersenova letiště na Guamu, provedly více jak 10tis. vzletů. Na základně pracovalo kolem 15tisíc vojáků a civilistů a bylo zde 150 B-52. V roce 1967 začaly B-52 létat z Thajska ze základny U Tapao. Lety se tak zkrátily z 10-12hod na 3-5hodin a tím se zvýšil i náklad bomb, který bylo možno donést nad cíl kvůli menšímu množství paliva. Také odpadla potřeba tankování ve vzduchu. Bombardovací squadrony prováděly 50 až 90 vzletů za den. Tato situace trvala dalších pět let a to i v době kdy probíhala intenzívní jednání o ukončení Vietnamské války.

Obrázek
Andersenovo letiště na Guamu

S těmi se dostáváme až na podzim roku 1972 do Paříže. Tady se 8.října schází Henry Kissinger a představitelé Severního Vietnamu. Po těchto jednáních, kdy Severní Vietnam přijal všechny podmínky zastavení palby a vrácení válečných zajatců, byl Kissinger velmi spokojený a optimisticky viděl blížící se konec Vietnamské války. 18.října odletěl do Jižního Vietnamu na doladění detailů a 24.října hlásil prezidentu Nixonovi, že „Mír je v kapse(za dveřmi)“.

20.listopadu se obě strany vrátily do Paříže a všechno bylo jinak. Představitelé Severního Vietnamu již nesouhlasili se všemi podmínkami a 4.prosince odmítli všechny dříve domluvené detaily a jednání zkrachovalo. Tím na sebe přivolali zlobu samotného „nejvyššího“ - Nixona, který řekl Kissingerovi po návratu do Washingtonu: „ Jestliže obnovíme bombardování, musí to být něco nového, což znamená, že musíme bombardovat Hanoi a Haiphong bombardéry B-52. Všechno ostatní, nepřítel již nebude brát v potaz.“

Na základě jeho rozhodnutí, Spojený štáb vydal 15.prosince nařízení velitelství Pacifické oblasti k maximálnímu nasazení letectva. Což znamenalo, že všechny letky B-52 na Guamu a v Thajsku se musí připravit k plnění dalších úkolů. Jejich příprava zabrala více jak 12 hodin.

Příprava F-4, které byly umístěny na základně v Koratu, byla trochu komplikovanější. V době kdy se začala připravovat tato operace, už nikdo nepředpokládal, že se něco takového stane a tak už v průběhu mírových rozhovorů byli, v říjnu a listopadu, staženi příslušníci USAF, kteří byli na služební cestě a ti, kterým končila mise byli staženi taky. Na letišti zůstali jenom mladí vojáci s několika starými vlky, kterým byl zastaven odlet. K tomu jim byl vydán rozkaz připravit maximum letounů pro dvojnásobný počet letů než předtím. Normálně se udržovalo 80-85% bojeschopných letadel, pro tuto operaci bylo připraveno 93%, tzn. 23 letadel z 25.

Při operaci byla i nouze o materiál, a tak docházelo k situacím, že letadla připravená k letu neměla potřebné navigační, naváděcí a ECM přístroje a tak se čekalo až se vrátí jiné letadlo z letu a tyto přístroje byly vyndány a ihned namontovány do letadla na stojánce. Piloti v tomto období byli vydáni do rukou svých mechaniků a ty odváděly přímo „ďábelskou“ práci a ani jedno letadlo nebylo ztraceno kvůli jejich chybě nebo chybějícímu vybavení!

16.prosince Kissinger oficiálně oznámil, že jednání se Severním Vietnamem ztroskotala a 17.prosince byl vydán oficiální rozkaz pro uskutečnění operace: „Nařizuji zahájit dne 18.prosince bombardování Hanoie, Haiphongu a Thai Nguyen a vyvinout po dobu 3 dnů maximální úsilí, opakuji maximální úsilí, nad těmito cíli. Být připraven na prodloužení této mise!“, která dostane jméno

LINEBACKER II


Operace Linebacker II byla naplánována jako denní nízkoletové taktické údery na území Severního Vietnamu, doplněné nočním bombardováním z velkých výšek pomocí B-52. Toto noční bombardování vyžadovalo skvělé zplánování, neboť do něho byly zapojeny nejenom bombardéry, ale i taktické letectvo na jejich ochranu, letectvo určené k blokování letišť, letky pro REB a letadla pro sledování vzdušného prostoru nad Vietnamem. K tomu bylo třeba určit: jednotlivé časy pro bombardování cílů, příletové a odletové trasy, výšku bombardování, rychlost, prostory pro doplnění paliva, důležité cíle a jak provádět REB.

K vybraným cílům patřily továrny s válečnou výrobou, železniční a silniční síť, zastavit dovoz materiálu z Číny a to jak po moři tak po souši, sklady, spojovací uzle, elektrárny, letiště, továrny, stanoviště SAM v okolí tří výše uvedených měst. Tou dobou byly v Severním Vietnamu rozmístěny SA-2 Guideline a k tomu přenosné SA-7 Grail (Strela). O rozmístění SA-3 GOA (Neva) se stále vedou diskuze. Bylo dodáno více jak 200 odpalovacích zařízení s přibližně 2000ks raket, 4.000 protiletadlových kanónů rúzných ráží a 200 Migů. Pro vybudování sítě PVO byl do Vietnamu vyslán sovětský generál a dokázal opravdu na svou dobu vybudovat impozantní systém PVO.
Zde je nutno poznamenat, že doposovad byly nálety prováděny jednotlivými bombardéry nebo v malých skupinách ve dne. Kdežto operace Linebacker II byla naplánována v nočních hodinách na což nebyly osádky PVO, piloti ale hlavně lidé ve vybraných městech zvyklý.
Obrázek
postavení SAM

Průběh operace – noční nálety

18.prosince začal letecký úder proti všem leteckým základnám severního Vietnamu. Po nich vyrazil první bombardovací svaz se 129 letadly k určeným cílům. Byl rozdělen do 3 vln po 48, 30 a 51 letadlech. Jejich cílem byla Hanoi. Letadla letěly po třech s vertikálními rozestupy 150m a horizontálními 1,5km. Za další dvě až tři minuty byla další trojice.
První B-52 byla sestřelena hned v první vlně. Stalo se tak v místě shozu bomb a dostala zásah dvěma raketami najednou – explodovaly v blízkosti letadla. Z celé osádky se zachránili pouze navigátor a důstojník elektroniky, kteří byli zadrženi a uvězněni. Během této první noci byly ztraceny další dvě B-52 a dvě byly těžce poškozeny. Pro američany to bylo 2,5% ztrát, ale plánovači očekávali víc a tak nějak zavládlo uspokojení nad průběhem akce. Podle amerických zdrojů bylo vypáleno více jak 200 raket SAM.

Bombardovací svaz byl doprovázen F-4 a dvoumístnými F-105 Wild Weasel. Tato ochrana byla poskytována po celou dobu náletu. F-4 a F-105 startovaly ze základen Korat, Ubon a Udorn v Thajsku. K bombardovacímu svazu se pravidelně připojovaly nad Laosem, poblíž města Sam Neua. Hlavním úkolem pro F-105 bylo vyhledat a umlčet PVO podél trasy náletu. Phantomy prováděly přímé krytí bombardovacího svazu a blokovaly vybraná letiště. Pro tento úkol byly určeny skupiny šesti až osmi Phantomů. Blokování bylo prováděny ve dvojicích nebo ve čtveřicích, které létaly ve výškách od 2 do 6000m a kroužily v „osmičkách“ nad letištěm. Skupiny odlétaly pryč 3-5min po ukončení bombardování. Většinou přilétaly nad letiště 10-15min před příletem svazu do cílové oblasti a dále prováděly shazování hliníkových proužků – chaffů – k rušení radaru.


19. prosince, tedy druhou noc, se scénář opakoval. Bombardovací svaz měl jenom 93 letadel rozdělených do tří vln po 21, 36 a 36 letadel. Tuto noc nebyl žádný B-52 sestřelen i když bylo vypáleno přibližně 180 raket, podle sovětských zdrojů byl jenom jeden poškozen a podle amerických byly poškozeny dva. Doprovod byl stejný jako předešlou noc a měl úkoly i pro denní útoky.

Jak proběhl nálet na Hanoi

Tuto noc bylo ve vlně určené k bombardování Hanoie 21 B-52, rozdělených do tří skupin, doprovázelo je 16 F-4 k blokování letišť a shazování chaffů proti radarům, dále 6 x F-105, které hledaly a umlčovaly systémy PVO a dalších 20 F-4 provádělo přímou ochranu bombardérů. Další určená letadla jako EC-135 (létající velitelské stanoviště), 2 EB-66 a 2 EA-6B pro REB a EC-121 se podílely na akci, ale byly mimo hranice Severního Vietnamu. Řídící letové středisko EC-135 udržovalo ze začátku spojení na dvou frekvencích a to s B-52 a se skupinami F-4 a F-105. Jakmile se všechny skupiny spojily přešlo se na frekvenci B-52.

V 04.20 byla zachycena vedoucí skupina 16-ti F-4 a v 04.32 se na obrazovkách radarů objevila první skupina sedmi B-52, která byla detekována 350km od předsunuté radarové hlídky ve výšce 10km. Při přibližování se do cílové oblasti provedly vedoucí F-4 rozhoz chaffů východně a severozápadně od příletové osy a pak se tato skupina přemístila nad letiště v Kep, Hoi Bai, Hoa Lac a Yen Bai, kde prováděly blokování letišť.
Doprovodná skupina 20-ti Phantomů měla za úkol boj se stíhačkami Vietcongu. Většinou létaly o 1.000-2.000 metrů níže než bombardovací svaz. Nad územím Severního Vietnamu prováděly protiraketové „hadí“ lety několikrát po sobě. Nad Viet Chi začaly se shazováním hliníkových proužků k zarušení radarů. V prostoru shazování bomb se odpoutaly od sestavy bombardérů do vzdálenosti 20-30km na obě strany.
Čtyři F-105-tky Wild Weasel byly přibližně jednu minuty před svazem ve výšce 4.000 metrů. Všechny byly vyzbrojeny proti-radarovými raketami Shrike a několika bombami. Cíle pro F-105 byly následující - rozmístění PVO raketových systémů, PVO kanóny a radary. Nad cílovou oblastí se vedoucí dvojice F-105 oddělila od svazu a zamířila do oblasti vzdálené 20-30km na severovýchod od Hanoie, kde prováděla patrolování oblasti. Další dvojice pokračovala v letu s bombardovacím svazem další dvě minuty a pak se oddělila a prováděla stejnou činnost jako první dvojice. Třetí dvojice byla minutu za bombardovacím svazem ve výšce 4.5-5km a plnila stejný úkol jako první dvě dvojice, ale neprováděla patrolování. Jakmile bombardovací svaz překročil hranice Severního Vietnamu nabral směr na Viet Chi a za deset minut se B-52 s doprovodem ocitly nad Hanoií a vypustily svůj náklad pum. Po jejich odletu zůstaly v oblasti F-105-tky, které se po nějakých 10 minutách vrátily zpět na základnu.
Druhá a třetí vlna přeletěla přes PVO na severo-západě ve stejné výšce a bombardovaly západní část Hanoie a letiště Gialam. Všechny bombardéry prováděly rušení PVO systémů s použitím rušiček. Celý nálet trval 62 minut.

Zvláštní pozornost byla věnována příletovým a odletovým trasám. Letadla z Andersonova letiště byly schopné nést 9-10tun bomb (přibližně 27-29ks 340kg pum v trupu). Let byl veden přes místo pro dotankování, které bylo východně od Filipínských ostrovů. Odtud B-52 pokračovaly do prostoru LIMA (přibližně 150-200km od Da Nangu), kde se rozdělily podle cílů a hlavně byly navadeny přes prostory se slabou PVO což znamenalo nalétat z jihozápadu a západu. Od západního směru se letadla přiblížila k řece Mekong a směřovala na sever k Laosu k Sam Neua. Odtud letěly k městům Phu Tho, Yen Bai a Viet Chi a pak už rovnou k cílům. Tato cesta byla používána nejčastěji neboť se jednalo o nejkratší cestu, hlavně při odletech ze základny U Tapao. Letadla startující z této základny mohly nést přibližně 20tun bomb. Většinou měly 24 bomb pod křídly a 42 v trupu nebo nesly 25tun a v tom případě bylo 75 bomb v trupu. Při náletech z U Tapao, bombardéry létaly přes Korat na jihozápadě nebo přes Vientiane a Sam Neua při náletech ze západního směru.

20.prosince odstartovalo 99 B-52 opět ve třech vlnách po 33, 30 a 36 letadlech. Tento den byl pro změnu dnem PVO Severního Vietnamu, neboť se jim podařilo sestřelit 4 B-52G a 2 B-52D a jeden B-52 byl poškozen. Druhá vlna byla odvolána po sestřelení 3 B-52 v první vlně. Velitel SAC ale poslal třetí vlnu ke splnění úkolu.
Třetí vlna se přibližovalo k cílům, když vedoucí letoun třetí vlny, byl sestřelen. Z osádky se katapultovali pouze tři a jenom dva se dočkali propuštění z vězení. Třetí zemřel po 10 dnech zajetí na následky zranění utrpěných výbuchem rakety. Další B-52G byla ze čtvrté trojice té stejné vlny a byla zasažena raketou do přední části trupu. Pilotovi se podařilo ještě získat kontrolu nad strojem, spustit se níž ale byl zasažen další raketou. Byl vydán rozkaz k opuštění stroje, který vzápětí explodoval a pohřbil většinu posádky. Jenom zadní střelec se zachránil a byl po přistání na zem zajat Vietcongem.

Bombardovací výška byla v rozmezí 10.400-10.600m.n.m. Jeden B-52 s 20 tunami nákladu mohl pokrýt souvislý bombardovací „koberec“ o délce 700-1600m a šířce 150-200m. Vzdálenost kráterů byla 10-50metrů a závisela na rychlosti při shození. Bombardéry mohly létat samostatně neboť měly zaměřovací radar na palubě.

V noci 21.prosince byla vyslána pouze jedna vlna 30 bombardérů ze základny U Tapao, které bombardovaly Hanoi. Náletový směr a taktika byla stejná, jediné co se změnilo byl odletový směr. Byly sestřeleny dva bombardéry.

Dne 22.prosince USA učinily nabídku Vietcongu a opětovném zahájen mírových rozhovorů. Na souhlasnou odpověď si musely počkat další 4 dny. V noci byl proveden další útok, tntokrát však na Haiphong, jmenovitě přístav a zásobníky ropy, který nebyl až tak chráněný. Do cílů pro tuto noc byly zahrnuty i postavení raket SAM. Nálet provedlo 30 bombardérů a podle obou stran žádný nebyl sestřelen.

To ale neodpovídá dalšímu zdroji na kterém je uvedeno, že tuto noc byl sestřelen kapitán Giroux se svým B-52 „Scarlet 03“ nad Hanoií. Letadlo odstartovalo ze základny U Tapao. Když se letadlo přiblížilo na 2 minuty od místa shozu pum (přibližně 80km od Hanoie) bylo zasaženo raketou. Kapitán Giroux hlásil, že byli zasaženi a že svítí několik hlásičů požáru.
http://www.taskforceomegainc.org/g104.htm

Obrázek

I s těmito varovnými hlášeními dokázali shodit svůj náklad na cíl a potom co-pilot kapitán Bennett odeslal signál mayday. V 03.45 hodin, asi 3 minuty po shození pum se stav letadla rapidně zhoršil a kapitánu Girouxovi bylo jasné, že už dlouho letadlo ve vzduchu neudrží. Jelikož nemohl použít interkom zmáčkl nouzové tlačítko oznamující okamžité opuštění letadla. Vzápětí bylo slyšet rány od katapultujících se kamarádů. Po dopadu na zem zaznamenaly doprovodná letadla několik nouzových signálů. Jelikož se jednalo o hustě obydlenou oblast západně od Hanoie, byla šance na jejich záchranu velmi nízká. Na chvíli se podařilo navázat kontakt s kapitánem Camerotou, ale po krátké chvíli signál zmizel a posádka byla prohlášena za MIA. Pouze tři členové - Peter Giroux, Peter Camerota a Louis LeBlanc - byli zajati a v roce 1973 se vrátily zpět domů.

Po shození bomb se B-52 ve většině případů vracely přes Laos na své základny a druhá možnost byla přes Tonkinský záliv. Jestliže se letadla vracela zpět na Andersonovo letiště měla v nádržích přibližně 5-6tun paliva a tak ještě dotankovávala po cestě z KC-135. Tyto tankovací místa byla ve výšce 7-7.500m.
Letová hladina B-52 byla v rozmezí 10 – 11km nad mořem a rychlost v průměru 840km/h. Při přibližování se k cíly, ve vzdálenosti 60-70km od cíle posádky navedly letadla do stanovené výšky a dosáhly přesně stanovenou rychlost. Toto nastavení se muselo udržet až do doby shozu bomb. Po shození bomb a ostrém otočení od cíle byly ihned vysypány chaffy a posádky se snažily uniknout z dosahu PVO.
Ostré otočení od cíle-180 stupňů a plnou rychlostí pryč byla taktika vymyšlená pro shoz atomových pum, tak aby posádky unikly z dosahu účinků pumy. I když nebyly shazovány atomové pumy posádky B-52 používaly tuto taktiku po celou dobu nasazení ve Vietnamu bez jakýchkoliv změn – např. uniknout před SAM.


V noci z 23. na 24.prosince zaútočilo 30 bombardérů přibližně 50 mil severo-východně od Hanoie. Letadla byla poprvé rozdělena do různých letových výšek a příletel z různých směrů a byl jim určený čas maximálně 20min. nad cílem. Jejich ochrana nebyla zajištěna kvůli špatnému počasí a špatnému zplánování. Tento nálet se opět obešel beze ztrát.

Obrázek

Další noc se vydal stejný počet bombardérů k bombardování železnic v okolí Hanoie, které byly mimo dosah raket. Jeden B-52 byl těžce poškozen palbou PVO kanónů.

Kvůli silnému rušení radiolokátorů nebyly osádky radiolokátorů schopny určit výšku a rychlost svazu. Zřejmě díky sovětským poradcům používaly pro určení výšky Migy. Ty se přiblížily, samořejmě když překonali stíhací ochranu svazu a snažily se letět s bombardéry aby zjistili jejich výšku a rychlost. Podle sovětského generála jim byla situace prvních pět dnů velmi usnadněna, neboť američani používali stále stejnou výšku, rychlost, trasy a taktiku.

Noc z 25. na 26.prosince proběhla v duchu oslav vánoc a tak B-52 a jejich osádky měly den klidu. Pozemní personál byl nesmírně šťastný neboť po týdnu dřiny si mohl konečně na 24hodin oddychnout a to není třeba mluvit o letadlech… Jediný kdo operoval bylo taktické a palubní letectvo. PVO severního Vietnamu se tak mohla připravit na pokračování náletů.
V průběhu 26.prosince Vietcong odpověděl, že je ochotný se vrátit k jednacímu stolu, ale podal to takovým způsobem, aby si nikdo nemohl myslet, že je k tomu přimělo několikadenní masové bombardování. Nixon souhlasil a první schůzka byla naplánována na 2.ledna 1973.

Na „podporu“ americké ochoty jednat byl poslán do vzduchu největší nálet v dějinách B-52. Podílelo se na něm víc jak 200 letadel, z čehož bylo 120 bombardérů (78 z Guamu a 42 z Thajska), 54 Phantomů na přímou ochranu svazu a 25 Phantomů na sypání chaffů a blokování letišť a 18 F-105 a A-7 na ničení PVO. Samozřejmě nechyběly 2 EB-66 a EA-6B, doplněné dvěmy EC-121H a jedním EC-135 létajícím VS, tyto poslední byly opět mimo území Severního Vietnamu. To vše v jediné vlně, která útočila na různé cíle ze tří náletových směrů a různých výšek. Bombardéry byly rozděleni do třech skupin – první bombardovala Thai Nguyen a komplex Kinh No, druhá bombardovala Duc Noi, Hanoi a železnice v Haiphongu, a pro poslední vlnu bylo vybráno skladiště vozidel ve Van Dien. To všechno se odehrálo během 69minut. Jednalo se i o největší nálet od druhé světové války. B-52 svrhly v „jeden moment“ 8.228 bomb, tzn. 2.796 tun. Dva bombardéry byly sestřeleny, jeden nad Hanoií a druhý se zřítil v Thajsku těsně před přistáním.

Dalším kdo se podílel na této operaci byly tankovací letouny KC-135. Celkem jich bylo v prostoru 194. Tyto letadla provedly 763 misí k přečerpání paliva. Z toho většina, 607, byla provedena pro taktické letectvo a zbytek pro B-52.

Obrázek
B-52 s KC-135 na U Tapao

V noci 27.12. proběhl další nálet se 60 bombardéry. Do cílů byly opět zahrnuty i samotné baterie SAM, železnice. B-52 přilétaly z různých směrů, výšek a ztratily dva bombardéry. Podle sovětských hlášení došlo k sestřelení 2 B-52 (jeden byl sestřelen Mig-21 a druhý raketou), jeden byl poškozen a ještě než se zřítil nad Laosem tak se posádka katapultovala a druhý byl sestřelen při bombardování železnice v Trung Quang. Tou dobou už Vietcongu dost zásadně chyběly rakety a jejich PVO systém nebyl schopen pokrýt takové množství letadel a to ještě v podmínkách těžkého rušení.

Předposlední noc (28.12.) této operace bylo vysláno 60 bombardérů (30 z U Tapao a 30 z Guamu). Tyto byly v cílové oblasti napadeny osamělým Migem 21, který byl vzápětí sestřelen doprovodnými Phantomy. Raketové systémy vypálily několik málo raket, ale bezúspěšně.

Poslední noc, tedy 29.prosince, bylo vysláno opět 60 bombardérů (rozdělení stejné jako předešlou noc), které bombardovaly okolí Hanoie, a hlavně sklady raket a železnici. Poslední bombardér přistál na Guamu v 06.59 Hanoiského času. Tuto noc nebyl ztracen žádný bombardér.

Bombardovací squadrony také vzlétaly na jiné cíle než těžce bráněná města. Letky ze základny U Tapao prováděly nálety jižně od 20 rovnoběžky na shromaždiště techniky Vietcongu a zásobovací trasy. V rámci těchto náletů byly bombardéry doprovázeny po celou dobu F-4 a na jejich ochranu byly vyčleňovány EB-66 s kterými se potkávaly nad Laosem a Tonkinským zálivem. USA vděčí letadlům REB za relativně nízké ztráty. PVO systémy byly opravdu velmi kvalitně zarušeny, jak přiznal i sovětský generál.

Jediné co zpochybňuje je použití rušiček na B-52. Podle něj bylo jednodušší zjistit s dostatečným předstihem kde se svaz nachází, kvůli povinnosti posádek vyzkoušet rušičky před vstupem do bojového prostoru, které tak činily asi 30min od cíle. Tyto rušičky byly nastaveny před odletem na rušení jedné frekvence bez ohledu na to, na jaké frekvenci pracuje navigační systém raket, což mohlo vést k dalším ztrátám, kdyby byly použity jiné raketové systémy. Na SA-75 to však stačilo neboť vietnamské osádky raket je střílely naslepo do prostoru kde byly bombardéry a tak to vypadá, že pomalu všechny sestřely byly způsobeny samodestrukcí rakety v blízkosti letadla.

31.prosince USA vyhlásily zastavení palby.

Z vojenského hlediska byla tato operace velice úspěšná. V průběhu jedenácti dnů byly zničeny všechny požadované cíle anebo byly nepoužitelné a válečná výroba Vitcongu byla přerušena. Podle válečných zajatců a zahraničních diplomatů morálka vietnamců byla v troskách. Po letech jednotlivých soubojů bylo USAF schopno porazit účinný systém PVO ve velké operaci. V průběhu této operace bylo oficiálně ztraceno 15 (uvádím 17 tak jak jsem našel v různých zdrojích) a poškozeno 9 B-52 (podle metodiky USAF není letadlo poškozené považováno jako ztráta, když se vrátí zpět na základnu a poté je sešrotováno, s těmito by činil celkový počet 22-4 letadel), což by bylo něco kolem 10% ztrát, na které bylo spotřebováno více jak 1.000 (jiný zdroj 1.242) raket SAM a nespočet munice do PVO kanónů. Bylo sestřeleno celkem 92 členů posádek, z nichž 59 bylo zadrženo nebo zachráněno a zbytek padl nebo byl prohlášen za MIA. Ani jeden B-52 nebyl sestřelen stíhačkou, podle američanů, hodně tomu i napomohlo špatné počasí v průběhu operace.
K tomu je nutno připočíst dalších 13 doprovodých letadel a jejich 29 členů posádek, z nichž 17 bylo zachráněno nebo zajato, zbytek padl nebo byl prohlášen za MIA.
Operace dosáhla požadovaného cíle – zlomit odpor severo-vietnamců k mírovým jednáním. Tak jak v říjnu působili jistě, odmítali všechny návrhy, tak v lednu po těchto 12 dnech a 11 nocích intenzívního leteckého bombardovbání byli otřeseni a ochotni ke všemu.
Jak dodal Henry Kissinger: „V druhé půlce prosince se to zlomilo a pak všechna ta jednání nabrala rychlý spád.“ Na konci těchto jednání, 23.ledna 1973, byla podepsána dohoda o odchodu USA z Vietnamu a hlavně o předání válečných zajatců.
Obrázek
"Will screw them hard, fast, and in an elegant manner."
Major General Haim Bar-Lev 1967
Uživatelský avatar
Mantra
7. Major
7. Major
Příspěvky: 1018
Registrován: 19/2/2008, 08:57
Bydliště: Platan

Příspěvek od Mantra »

Doufám že jsem nikomu nevlezl do zelí. Kdyby ano čekám jakýkoliv komentář.
Obrázek
"Will screw them hard, fast, and in an elegant manner."
Major General Haim Bar-Lev 1967
Uživatelský avatar
cover72
7. Major
7. Major
Příspěvky: 3160
Registrován: 12/6/2007, 20:09

Příspěvek od cover72 »

Moc pěkný článek, mám jen pár dotazů:
Předně, jak na tom první dny bombardování byly stíhačky NVA - podařilo se jim zabránit ve startu tím blokováním letišť, nebo prorazily, popř. doletěly k bombardovacím svazům ze vezdálenějších a tedy neblokovaných základen?

Dále, mohl by někdo spočítat, co nakonec stálo více - jestli cena všech těch vypálených S-75, nebo cena sestřelených bombardérů? Udělal bych to sám, ale v tuhle hodinu se mi už do toho nechce...
Letadla z Andersonova letiště byly schopné nést 9-10tun bomb (přibližně 27-29ks 340kg pum v trupu
Ony byly i 750lbs bomby? Já měl vždycky z to, že existují jen 250,500,1000 a 2000lbs?
Může to někdo popsat, resp. mi dát označení?

Pak už jen připomínkodotaz - S-75 asi patřily přímo Severovietnamské armádě, ne? Provoz SAM si pod ní dovedu představit daleko spíše, než v partyzánské struktuře VC...


Nakonec mě ještě napadlo - posádky sestřelených bombardérů to měly asi v zajetí horší, než osádky taktických strojů - zvlášť ty, které spadly rovnou na Hanoj při bombardování. Z kteréhožto úhlu pohledu bych se ani nedivil, kdyby byly ony KIA způsobeny něčím jiným, než zraněními utrpěnými ve vzduchu...
Uživatelský avatar
michan
2. Generálporučík
2. Generálporučík
Příspěvky: 6814
Registrován: 28/10/2005, 13:43

Příspěvek od michan »

Do zelí ne, ale zde na Palbě je obšírně popsána celá válka ve Vietnamu 1964 až 1975 zde
http://www.palba.cz/viewforum.php?f=108
včetně " Pařížských mírových jednání" i operace ROLLING THUNDER - první letecké kampaně proti VDR, viz zde
http://www.palba.cz/viewtopic.php?t=2241
, vzniku konfliktu i počátků vzniku obou Vietnamů - VDR i RVN včetně většiny i pozemních operací po časové ose.
Také LINEBACKER II - nebo též "Vánoční bombardování" v prvém a druhém článku viz zde:
http://www.palba.cz/viewtopic.php?t=2341

Tedy Tvůj článek podrobněji zkoumá a doplňuje jednu z leteckých kampaní, které na území Vietnamu proběhly.
Pozadí a vznik celého konfliktu, od 19. století, jeho hlubokou historii, včetně Dien Bien Phu - zde:
http://www.palba.cz/viewtopic.php?t=788
pak včetně let 1964 až do roku 1975 - do jeho konce - najdete na výše uvedeném odkazu zde na Palbě.

Tolik ignorace Mantra - k sapíkovi i mě zase nemusíš tak dávat najevo - doplnění máš celkem fajn.
Naposledy upravil(a) michan dne 31/1/2009, 09:11, celkem upraveno 1 x.
ObrázekObrázekObrázek
Uživatelský avatar
Mantra
7. Major
7. Major
Příspěvky: 1018
Registrován: 19/2/2008, 08:57
Bydliště: Platan

Příspěvek od Mantra »

to michan - já jsem četl ty věci co jsou na odkazech, jsem rád že máme stejný pocit, že to doplňuje ty témata vámi zpracované.

já zas takový ignorant nejsem.

Ty raketové systémy byly samozřejmě v rukou Severního Vietnamu.

Ohledně Migů, co jsem kde našel, tak se o nich v souvislosti s Linebacker II moc nepíše. Nevím jak na tom byly s výbavou na noční létání, za špatného počasí a to samé platí pro použití zbraňových systémů. A ještě k tomu připočítat silné rušení a asi toho moc nebylo co mohly provádět. Možná se pletu ale tak to vidím.

tady jsou ty 340kg - 750pounds bomby:
http://www.globalsecurity.org/military/ ... s/m117.htm

K posádkám jak psal michan - hotel Hanoi byl velmi dobrou stanicí. Myslím že i loňský kandidát na US prezidenta strávil 5let v zajetí a podivej se jak dopad, záda skřivená atd.atd.
Obrázek
"Will screw them hard, fast, and in an elegant manner."
Major General Haim Bar-Lev 1967
Uživatelský avatar
michan
2. Generálporučík
2. Generálporučík
Příspěvky: 6814
Registrován: 28/10/2005, 13:43

Příspěvek od michan »

Dobře.
Já to tady na Palbě totiž vnímám tak, že historie se má prolínat s technikou a událostmi té doby a základní šablonu historie pak rozšiřují detaily - celkem logické.

Víš, a když už tady někdo, k nějaké věci, něco napsal, tak vždy na Palbě bývalo slušností, že další " Palbák" to nejméně odkazem dal najevo, že si všiml a ne až na vyzvání.
Zavádíš tady nové mravy?
Abych věděl do budoucna...
Tady na Palbě nejsme na ranweji, v kokpitu, v muničním skladě, za spouští kulometu a já nevím u jaké zbraně v poli.
Tady si o tom sdělujeme znalosti a souvislosti prostě písemnou formou...

Ostatně abych nezapoměl, i náš staronový Haness tady o B - 52 již informuje ve svém technickém článku :
http://www.palba.cz/viewtopic.php?t=1029

a skvělý redboy o S - 75 zde:
http://www.palba.cz/viewtopic.php?t=1544
ObrázekObrázekObrázek
Uživatelský avatar
Hans S.
5. Plukovník
5. Plukovník
Příspěvky: 3767
Registrován: 22/2/2007, 04:34
Bydliště: Gartenzaun
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od Hans S. »

michan píše: Víš, a když už tady někdo, k nějaké věci, něco napsal, tak vždy na Palbě bývalo slušností, že další " Palbák" to nejméně odkazem dal najevo, že si všiml a ne až na vyzvání.
Zavádíš tady nové mravy?
Abych věděl do budoucna...
Tady na Palbě nejsme na ranweji, v kokpitu, v muničním skladě, za spouští kulometu a já nevím u jaké zbraně v poli.
Tady si o tom sdělujeme znalosti a souvislosti prostě písemnou formou..
??????
Uživatelský avatar
michan
2. Generálporučík
2. Generálporučík
Příspěvky: 6814
Registrován: 28/10/2005, 13:43

Příspěvek od michan »

No na to vyzvání - Snad jsem nevlezl někomu do zelí - Čekám jakékoliv komentáře - Příspěvek je Včera 23:12 - jsem ty odkazy dal já i s komentářem - svým komentářem.....
ObrázekObrázekObrázek
Uživatelský avatar
hydrostar
Kapitán
Kapitán
Příspěvky: 1717
Registrován: 26/9/2006, 21:19
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od hydrostar »

Pane Michane, jste geniální. Jste jediný opravdový autor na palbě. Jedině vy máte to právo dávat sem veškeré příspěvky. A pokud už je nějaký třeba kvalitnější a je od konkurence, tak ho vždy, opakuju vždy odpálkujete spoustou odkazů na své stránky, kde to máte dle svého zpracované kvalitněji. Tady mě napadá jen píseň od skupiny Olympic. Já, já, já jenom já...
Hydrostar se s námi trvale rozloučil...
Uživatelský avatar
Altaj
nadrotmistr
nadrotmistr
Příspěvky: 189
Registrován: 17/1/2008, 13:32

Příspěvek od Altaj »

Michan. Lol. Pripada ti (zachvilu zrejme ,,vam´´) logicke umiestnit linky na subweb s obsahom vseobecnejsich informacii (to neznamena zlych!!) ake tento clanok poskytuje ?

K teme. Nebolo sucastou operacie LINEBACKER II aj plan na likvidaciu Vietnamskych Migov ?
Za všetko zlo sa môže katolícka cirkev.
takaru
rotný
rotný
Příspěvky: 88
Registrován: 1/2/2009, 00:16

Příspěvek od takaru »

:(
Mantro, zkus si vygůglit na earthu Guam a mrkni se jak se jmenuje tamní letiště.
:wink:
Uživatelský avatar
Hans S.
5. Plukovník
5. Plukovník
Příspěvky: 3767
Registrován: 22/2/2007, 04:34
Bydliště: Gartenzaun
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od Hans S. »

Máš na mysli letiště Anderson (PGUA), nebo letiště A. B. Won Pat (PGUM)? Problém u PGUA je, že se občas uvádí jak Anderson, tak i Andersen. Ale najdeš kupodivu oboje, já raději Andersen. Každopádně rozhodně mi to nepřijde jako důvod psát nějaké jízlivé poznámky.
Uživatelský avatar
michan
2. Generálporučík
2. Generálporučík
Příspěvky: 6814
Registrován: 28/10/2005, 13:43

Příspěvek od michan »

Hydrostar - od tebe trocha té ironie - to skutečně sedí - ty - ty svoje stránky ( ale svoje osobní stránky, nikoliv společnou Palbu, kde jde o věci spolu související a k sobě patřící) propaguješ i u makovejch buchet...
Altaj - je vidět, že jsi ten Vietnam nečetl, neboť tvrdit u ....x ( přesněji 19 - devatenácti kapitol a nejméně dalších 8 - osmi kolegů - pojednávajících o Vietnamu) kapitol, kde jsou popsány i bitvy a kampaně - tak takovou hloupost, jako že jde o všeobecné stránky může jen mladý nezkušený chlapec ( mládí není vada, taky dospěješ a také si třeba přečteš mezi tím něco delšího), který prostě nečte delší texty, než na které zatím má...
To není můj problém...
No s takto naivními se mi ani nechce diskutovat - byl jsem vyzván a jako moderátor a autor pojednání o Vietnamu zde na Palbě, jsem se cítil vyzván otázkou a jako moderátor těchto stránek, kterým se cítím, jsem svůj názor řekl...
Počítejte do deseti, pak si to všechno znovu přečtěte, a pak se pokuste přemýšlet
Došlo?

Ještě jednou, některé ignoranty upozorňuji na výzvu Mantra z 30. ledna 2009 - zde nahoře ve 23:12 hodin...

Toť vše z mé strany o tom...

Takže dost už o tom kdo jste to vše nepochopil. Mantrovi jsem svůj názor - na jeho výzvu - jako moderátor - řekl.
Pište jako ostatní k věci - LINEBACKER II. a technika v něm použitá.
Tolik moderátor.
Naposledy upravil(a) michan dne 1/2/2009, 15:58, celkem upraveno 1 x.
ObrázekObrázekObrázek
Uživatelský avatar
cover72
7. Major
7. Major
Příspěvky: 3160
Registrován: 12/6/2007, 20:09

Příspěvek od cover72 »

Tak ohledně mé druhé otázky -zagooglil jsem ve snaze najít kusovou cenu raket S-75 a protože mi google nic nevyplivl na prní tři dotazostránky zval jsem to. Asi to bude tím, že neumím rusky...

tedy o co mi jde - nemá někdo po ruce kusovou cenu rakety používané vietnamskými S-75, resp. kolik to stálo Rusy?

===
Ohledně Hanojského přístavu si pak vzpomínám, že se snad nesměl bombardovat nebo zaminovávat, protože hrozilo, že by při tom zařvala ruská loď a byl by průšvih... Při LBII tohle paltilo také?
RAYTHEON
7. Major
7. Major
Příspěvky: 602
Registrován: 14/5/2007, 20:44

Příspěvek od RAYTHEON »

to cover72

Obávám se, že tvé snažení ve věci kusové ceny S-75 je odsouzeno k nezdaru. V centrálně řízené ekonomice je pojem cena natolik rozplizlý, že spíše seženeš tři vlasy děda vševěda než skutečnou cenu, kterou CCCP za tuto raketu zaplatil.
Uživatelský avatar
michan
2. Generálporučík
2. Generálporučík
Příspěvky: 6814
Registrován: 28/10/2005, 13:43

Příspěvek od michan »

Jen takové malé vyjasnění pojmů - pro Hanoj byl přístavem Haipong - město i přístav.
Jestli Mantra našel něco bližšího řekne - já vím, že při LINEBACKER II. se útočilo na vše.
Prosím Tě hledal jsem tu ruskou loď - v přístavu Haipong skutečně potopena byla nějaká ruská loď - samozřejmě protesty a pod., ale jestli to bylo při tomto " Vánočním bombardování " - LINEBACKER II. ( bylo totiž také " Velikonoční bombardování " - LINEBACKER bez čísla - v dubnu 1972
viz zde: http://www.palba.cz/viewtopic.php?t=2341
- ze stejných důvodů - dostat VDR k mírovým rozhovorům - Nebylo nasazeno tolik B - 52, ale Phantomy F - 4 tuším už D, F- 105, F - 111, A- 6 a A - 7 a samozřejmě i B - 52, ale v menším množství).
Jo jinak v LINEBACKER II. Severní Vietnam obvinil USA, že bombardují i zavodňovací kanály - což od roku 1965 nesměly, neboť hrozily ve VDR těžké záplavy. Takže se po vybombardování PVOS a PVO bombardovalo a již i před tím zaminovávalo vše.
ObrázekObrázekObrázek
Uživatelský avatar
hydrostar
Kapitán
Kapitán
Příspěvky: 1717
Registrován: 26/9/2006, 21:19
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od hydrostar »

Michane, já ti za to nemožu, že závidíš, že má někdo stránky a přidává je i do makových buchet. Budeš si muset asi zvyknout. Jiná alternativa tu totiž není. A proto stačí jen napsat tvé ty ty své stránky. A promiň, ono to nebyla vůbec žádná ironie. To byl prostě fakt a měl by ses nad sebou v tomto směru zamyslet, pane dokonalá...
Hydrostar se s námi trvale rozloučil...
Uživatelský avatar
michan
2. Generálporučík
2. Generálporučík
Příspěvky: 6814
Registrován: 28/10/2005, 13:43

Příspěvek od michan »

To není k věci, že ne? Závist? Tobě hydrostar - neblbni. A také bez ironie.
Ale slibuji ti, že se nad sebou zamyslím...
ObrázekObrázekObrázek
Uživatelský avatar
sa58
1. Armádní generál
1. Armádní generál
Příspěvky: 3477
Registrován: 4/2/2005, 12:43
Bydliště: Zlínsko
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od sa58 »

RAYTHEON píše:to cover72
Obávám se, že tvé snažení ve věci kusové ceny S-75 je odsouzeno k nezdaru. V centrálně řízené ekonomice je pojem cena natolik rozplizlý, že spíše seženeš tři vlasy děda vševěda než skutečnou cenu, kterou CCCP za tuto raketu zaplatil.

No pro VDR to možná byla speciální "darovací" cena. Ovšem cokoli co šlo z východu k nám se platilo pěkně na dřevo, někde v rozhovoru s plk. Vaškem padla částka za MiG-29... Na tu dobu to byla pálka jak prase...
Naposledy upravil(a) sa58 dne 1/2/2009, 17:52, celkem upraveno 1 x.
ObrázekObrázekObrázekObrázek

"Nachystejte květináče, na vánoce sem zpátky!"
Uživatelský avatar
michan
2. Generálporučík
2. Generálporučík
Příspěvky: 6814
Registrován: 28/10/2005, 13:43

Příspěvek od michan »

To je fakt zajímavý problém RAYTHEON a sa58.
Zajímal jsem se o lecos, ale jestli, jak a za kolik se za tu internacionální pomoc platilo - nevím.
Pamatuji se, že ROH vybíralo třeba 5 korun a my jsme si ve fabrice říkali - na náboje do Vietnamu.
Nějak se platit muselo né?
ObrázekObrázekObrázek
Odpovědět

Zpět na „Vietnam“