Silné ochladenie a sucho v substropoch pred 4200 rokmi
Viedlo ku kolapsu civilizácií ranej bronzovej doby vrátane harapskej civilizácie. Sucho trvajúce niekoľko 200-300 rokov.
Minojské klimatické optimum
Cca 3800-3200 rokov pred dneškom. Príjemné pre rozvoj civilizácií stredomoria - , kréta, mikény, fenické mestá, atď.
SIlné ochladenie 3200 rokov pred dneškom
Vo východnom stredomorí sucho a invázia morských národov. Podľa výskumov to boli skôr utečenci než výbojné vojská.
Východné stredomorie sa vyľudnilo. Pád minojskej a mykénskej kultúry, chetitskej ríše.
https://cs.wikipedia.org/wiki/Zhroucen% ... nzov%C3%A9
Ochladenie v železnej dobe 900 až 300 pred letopočtom.
Toto výrazné klimatické zhoršenie prinieslo pokles teplôt, vyššiu vlhkosť a väčšie množstvo zrážok, čo zásadne ovplyvnilo vtedajšie hospodárstvo, spôsob osídlenia i ráz krajiny v strednej Európe. V jeho druhej polovici (okolo rokov 500 až 300 pred Kr.) aj výrazne chladnejším, čo viedlo k rozširovaniu močiarov, zmenám v poľnohospodárstve a presunom obyvateľstva.
Klimatické zmeny v bronzovej a železnej dobe
Klimatické zmeny v bronzovej a železnej dobe
Já bych všechny ty internety a umělý inteligence zakázala.
Zrútenie civilácií neskorej bronzovej doby pred 3200 rokmi
https://medium.seznam.cz/clanek/tom-sco ... vet-310748
Představte si svět, kde funguje mezinárodní obchod, diplomaté si vyměňují dopisy a nóty jak na běžícím pásu, mocná impéria uzavírají mírové smlouvy a luxusní zboží putuje tisíce kilometrů.
Dlouho předtím, než vůbec vzniklo město Řím a v Řecku vyrostly první městské státy klasické éry, prožívalo východní Středomoří svůj první zlatý věk. Mluvíme o pozdní době bronzové, někdy kolem roku 1200 před naším letopočtem.
Byla to éra nevídané prosperity. Egypt zažíval vrchol za vlády slavných faraonů, v Malé Asii dominovala mocná říše Chetitů, na řecké pevnině kvetla bohatá mykénská kultura a syrské pobřeží kontrolovaly bohaté obchodní přístavy jako Ugarit, Gebal či Arados.
Tento sofistikovaný a vysoce propojený svět však během pouhých několika desetiletí kompletně zkolaboval. Na vině byla souhra hned několika katastrof, jejímž nejvýraznějším symbolem se stali záhadní nájezdníci: mořské národy.
Tyto civilizace však byly fatálně závislé na mezinárodním obchodu. Klíčem k jejich moci byl bronz, tehdejší strategická surovina pro výrobu nejlepších zbraní i nástrojů. K výrobě bronzu je však zapotřebí měď, která se těžila na Kypru, a cín, který se musel dovážet na obrovskou vzdálenost, dost možná až z území dnešního Afghánistánu.
Pokud by se přerušila jediná obchodní cesta, zhroutila by se ekonomika všech států. A přesně to se před více než třemi tisíci lety stalo.
Dlouho se věřilo, že tito lidé mořských národu byli primární příčinou kolapsu. Moderní věda však na základě výzkumů v oblasti klimatologie a archeobotaniky ukázala mnohem komplexnější obraz. Mořské národy byly spíš symptomem hlubší krize, pověstnou poslední kapkou do nádoby plné problémů.
Historik Eric Cline, autor přelomové studie 1177 př. Kr.: Rok, kdy se zhroutila civilizace, popisuje tehdejší události jako systémový kolaps. Došlo k souběhu několika fatálních faktorů najednou:
Změna klimatu a sucho: Analýzy sedimentů a starověkého pylu ukazují, že kolem roku 1200 př. n. l. zasáhlo širší Středomoří staleté sucho. Sklizeň poklesla na historické minimum.
Hladomory a vnitřní nepokoje: Nedostatek jídla vedl k hladomoru. Dochovaly se dopisy, v nichž chetitští králové prosí Egypt o akutní dodávky obilí, protože „v jejich zemi není co jíst“. Hlad vyvolal vzpoury obyvatelstva a zhroucení vnitřní správy států.
Dominový efekt: Když uprchlíci, pohánění zoufalstvím a hladem, zničili několik klíčových přístavů, přeťali tím globální obchodní sítě. Bez kyperské mědi a afghánského cínu nebylo možné vyrábět bronz. Armády vyspělých států přišly o zdroje na obnovu své výzbroje.
Celý sofistikovaný systém se sesypal jako domeček z karet. Civilizace východního Středomoří byly tak provázané, že pád jedné automaticky znamenal záhubu pro ostatní.
Následující staletí se v učebnicích dějepisu označují jako „temný věk“. Lidé zapomněli psát, rafinovaná architektura zmizela a populace ve Středomoří drasticky poklesla. Trvalo stovky let, než z těchto trosek povstalo klasické antické Řecko.
Představte si svět, kde funguje mezinárodní obchod, diplomaté si vyměňují dopisy a nóty jak na běžícím pásu, mocná impéria uzavírají mírové smlouvy a luxusní zboží putuje tisíce kilometrů.
Dlouho předtím, než vůbec vzniklo město Řím a v Řecku vyrostly první městské státy klasické éry, prožívalo východní Středomoří svůj první zlatý věk. Mluvíme o pozdní době bronzové, někdy kolem roku 1200 před naším letopočtem.
Byla to éra nevídané prosperity. Egypt zažíval vrchol za vlády slavných faraonů, v Malé Asii dominovala mocná říše Chetitů, na řecké pevnině kvetla bohatá mykénská kultura a syrské pobřeží kontrolovaly bohaté obchodní přístavy jako Ugarit, Gebal či Arados.
Tento sofistikovaný a vysoce propojený svět však během pouhých několika desetiletí kompletně zkolaboval. Na vině byla souhra hned několika katastrof, jejímž nejvýraznějším symbolem se stali záhadní nájezdníci: mořské národy.
Tyto civilizace však byly fatálně závislé na mezinárodním obchodu. Klíčem k jejich moci byl bronz, tehdejší strategická surovina pro výrobu nejlepších zbraní i nástrojů. K výrobě bronzu je však zapotřebí měď, která se těžila na Kypru, a cín, který se musel dovážet na obrovskou vzdálenost, dost možná až z území dnešního Afghánistánu.
Pokud by se přerušila jediná obchodní cesta, zhroutila by se ekonomika všech států. A přesně to se před více než třemi tisíci lety stalo.
Dlouho se věřilo, že tito lidé mořských národu byli primární příčinou kolapsu. Moderní věda však na základě výzkumů v oblasti klimatologie a archeobotaniky ukázala mnohem komplexnější obraz. Mořské národy byly spíš symptomem hlubší krize, pověstnou poslední kapkou do nádoby plné problémů.
Historik Eric Cline, autor přelomové studie 1177 př. Kr.: Rok, kdy se zhroutila civilizace, popisuje tehdejší události jako systémový kolaps. Došlo k souběhu několika fatálních faktorů najednou:
Změna klimatu a sucho: Analýzy sedimentů a starověkého pylu ukazují, že kolem roku 1200 př. n. l. zasáhlo širší Středomoří staleté sucho. Sklizeň poklesla na historické minimum.
Hladomory a vnitřní nepokoje: Nedostatek jídla vedl k hladomoru. Dochovaly se dopisy, v nichž chetitští králové prosí Egypt o akutní dodávky obilí, protože „v jejich zemi není co jíst“. Hlad vyvolal vzpoury obyvatelstva a zhroucení vnitřní správy států.
Dominový efekt: Když uprchlíci, pohánění zoufalstvím a hladem, zničili několik klíčových přístavů, přeťali tím globální obchodní sítě. Bez kyperské mědi a afghánského cínu nebylo možné vyrábět bronz. Armády vyspělých států přišly o zdroje na obnovu své výzbroje.
Celý sofistikovaný systém se sesypal jako domeček z karet. Civilizace východního Středomoří byly tak provázané, že pád jedné automaticky znamenal záhubu pro ostatní.
Následující staletí se v učebnicích dějepisu označují jako „temný věk“. Lidé zapomněli psát, rafinovaná architektura zmizela a populace ve Středomoří drasticky poklesla. Trvalo stovky let, než z těchto trosek povstalo klasické antické Řecko.
Já bych všechny ty internety a umělý inteligence zakázala.
-
palo satko
- Kapitán
- Příspěvky: 2635
- Registrován: 16/9/2013, 17:59
- Bydliště: Pezinok, Slovensko
Re: Klimatické zmeny v bronzovej a železnej dobe
Dramatickým príkladom rozsahu a zložitosti vtedy fungujúcich výmenných systémov je vrak lode nájdený pri južnom pobreží Anatólie v Uluburune. Loď sa potopila okolo roku 1300 pred Kristom počas cesty, ktorá by viedla proti smeru hodinových ručičiek okolo východného Stredomoria, pravdepodobne z Cypru do Egejského mora, potom na juh k pobrežiu severnej Afriky, pozdĺž delty Nílu a na sever pozdĺž pobrežia Levantu. Potopila sa, keď bola zatlačená na nebezpečný záveterný breh s plným nákladom vrátane 10 ton medi v 354 ingotoch v tvare hovädzej kože, 1 tony cínu, 150 kanaánskych džbánov, niektoré pravdepodobne obsahovali víno, 175 modrých sklenených ingotov zo Sýrie, desiatich veľkých cyperských hrncov na prepravu menších keramických nádob, afrického čierneho dreva z Egypta, ako aj slonoviny, hrochích zubov a korytnačích pancierov. Okrem toho sa tam nachádzali šperky, niekoľko zbraní vrátane dvoch mykénskych mečov a váhy so sadami závaží. Bol to ohromujúci nález nesmiernej hodnoty, ktorý ukázal samotný rozsah a dosah jednej obchodnej misie. Čo však predstavuje, je otvorené diskutácii. Hoci by to mohol byť jediný tribut poslaný od jedného kráľa druhému, pravdepodobnejším vysvetlením je, že išlo o obchodný podnik, pričom majiteľ vymieňal tovar v každom prístave, aby zvýšil hodnotu nákladu a odčerpával nahromadené prebytky na investície do pozemných podnikov. Bez ohľadu na ekonomický kontext to ukazuje niečo z rozsahu a rozsahu obchodných systémov, ktoré teraz fungujú na uspokojenie obrovských požiadaviek veľkých kráľov. Naznačuje to tiež existenciu kvalifikovanej obchodnej
triedy. Tento druh prestížnej ekonomiky niesol so sebou zárodky vlastnej deštrukcie. Vzácne suroviny a pracovná sila boli investované do štátnej štruktúry a do čoraz luxusnejšieho životného štýlu elity. Králi a ich sprievod žili oddelené životy v prepracovaných palácoch, ktoré dominovali kráľovským mestám, ako sú Chattúsa, Babylon a Achetaten, obklopení svojimi palácovými závislosťami. Veľkolepé stavebné programy, armády služobníctva a požiadavky systému na darovanie v stále rastúcom rozsahu museli byť hradené úsilím pomyselne pracujúceho obyvateľstva žijúceho v menších mestách a na okolitom vidieku.
Tot o napisal Barry Cunliffe v By steppe, desert, and ocean
Ak došlo čo len malemu problemu s potravinami, tak sa obyvatelia vzburili a vyrabovali palace, zabili kraľa aj s jeho pisárom. Ako sa to vravi? Poslušnosť od vzbury delia tri nepodane jedla?
Nakoniec nie je to tak davno, čo tu niekto prišiel o Orlík a to že nebol vyrabovany a vypaleny bolo len tym, že až taky hlad a hnev nebol. Mnohe ine kaštiele hlavne na Slovensku ale boli.
triedy. Tento druh prestížnej ekonomiky niesol so sebou zárodky vlastnej deštrukcie. Vzácne suroviny a pracovná sila boli investované do štátnej štruktúry a do čoraz luxusnejšieho životného štýlu elity. Králi a ich sprievod žili oddelené životy v prepracovaných palácoch, ktoré dominovali kráľovským mestám, ako sú Chattúsa, Babylon a Achetaten, obklopení svojimi palácovými závislosťami. Veľkolepé stavebné programy, armády služobníctva a požiadavky systému na darovanie v stále rastúcom rozsahu museli byť hradené úsilím pomyselne pracujúceho obyvateľstva žijúceho v menších mestách a na okolitom vidieku.
Tot o napisal Barry Cunliffe v By steppe, desert, and ocean
Ak došlo čo len malemu problemu s potravinami, tak sa obyvatelia vzburili a vyrabovali palace, zabili kraľa aj s jeho pisárom. Ako sa to vravi? Poslušnosť od vzbury delia tri nepodane jedla?
Nakoniec nie je to tak davno, čo tu niekto prišiel o Orlík a to že nebol vyrabovany a vypaleny bolo len tym, že až taky hlad a hnev nebol. Mnohe ine kaštiele hlavne na Slovensku ale boli.
