PALBA.CZ

Morane-Saulnier typ L Typ L je jedním z nejlépe doložených raných Moraneů, protože byl používán jak k průzkumu, tak k improvizovanému boji v prvních měsících války. Francouzský pilot poručík Roland Garros ve svém dopise z podzimu 1914, psaném během služby u frontové jednotky, popisuje své zkušenost...

Morane-Saulnier typ H Typ H byl používán především k předválečným zkouškám ovladatelnosti a výcviku pilotů, a proto se většina dochovaných svědectví vztahuje k testovacím letům a školním provozům, nikoli k boji. Zkušební pilot společnosti Morane-Saulnier Raymond Saulnier v interním hodnotícím memor...

Francouzský pilot sloužící u italských jednotek, poručík Franco Bordoni-Bisleri, který si získal reputaci díky sérii bojových úspěchů na severní italské frontě, v jednom referátu svého křídla poznamenal: „HD.1 není nejrychlejší stroj, který jsem kdy pilotoval, ale je to ten, na kterém se cítím nejlé...

Navzdory tomu, že francouzská armáda považovala HD.1 za „nadbytečný“ v době, kdy již zaváděla SPADy, britské a francouzské námořní síly jej krátce později převzaly pouze v omezeném množství. Hlavní zvrat v osudu typu nastal s jeho vývozem a licenční výrobou v Itálii. V Itálii byl HD.1 jedním z nejob...

Jedním z nejpozoruhodnějších svědectví, které máme z boje s Nieuportem 28, je dopis amerického pilota Quentina Roosevelta, syna bývalého prezidenta Theodora Roosevelta, který sloužil u 95th Aero Squadron. Ve svém osobním dopise domů zachytil intenzitu svých prvních bojů ve vzduchu: „Musím přiznat, ž...

Nieuport 28 zaujímá v historii letectví zvláštní místo především jako první stíhací letoun, s nímž americké Army Air Service vstoupily do skutečného leteckého boje na západní frontě. V době, kdy Spojené státy zahájily formování vlastních stíhacích jednotek v Evropě, nebyl k dispozici dostatečný poče...

Nasazení letounu Nieuport 28 na jaře roku 1918 odhalilo řadu konstrukčních a provozních problémů, které nebyly při továrních zkouškách plně patrné. Přestože se jednalo o moderně pojatý stíhací letoun s výkonným rotačním motorem Gnome 9N Monosoupape, bojové podmínky na západní frontě rychle ukázaly l...

SPAD S.VII byl jedním z prvních stíhacích letounů, který umožnil pilotům spolehlivě bojovat s nepřátelskými letadly díky dobré rychlosti, robustnosti a stabilní palebné platformě – vlastnostem, o kterých se zachovalo i množství dobových vzpomínek a hlášení. Francouzský as Georges Guynemer, který s S...

Trojplošné uspořádání křídel bývá ve spojení s první světovou válkou nejčastěji spojováno se jmény Sopwith Triplane nebo Fokker Dr.I, avšak francouzská firma Nieuport patřila k prvním výrobcům, kteří se touto koncepcí systematicky zabývali. Nieuport Triplane nebyl jednorázovým pokusem, ale součástí ...

Dobové operační hlášení – mise s Caudron R.11 (přepis kontextu z francouzského pramene z roku 1918) „Dne 14. září 1918 byly formace 23 bombardérů Breguet 14 z Escadre 13 nasazeny proti železničním uzlům v Conflans-en-Jarnisy nedaleko města Metz, zhruba 30 km za nepřátelskými liniemi. Operace byla or...

„Posádky Caudronů R.11 tvořící doprovod bombardovacím formacím poskytují silné palebné pokrytí pro naše Breguity a úspěšně odrazily útoky nepřátelských stíhaček díky pěti kulometům na palubě.“ *(operační závěr z hodnocení eskortních misí, reflektující souhrnné hlášení velení o výkonu jednotek R.11)...

Pozdní nasazení v roce 1918 znamenalo, že R.11 zasáhl do bojů až ve finální fázi války, ale přesto byl zařazen u řady eskortních eskadrill, včetně R 46, R 239, R 240, R 241, R 242 a R 246. Francouzské velení jej chápalo spíše jako „letící pevnost“ s vysokým palebným krytím, nikoli jako klasický stíh...

René Fonck – pozorovatel a později stíhací eso (sloužil jako pozorovatel u escadrille C 47, 1915–1916; paměti „Mes combats“) „Na Caudronu jsme létali dlouhé hodiny nad liniemi. Stroj nebyl rychlý, ale byl klidný a umožňoval mi pozorovat nepřítele bez neustálého boje s řízením.“ (René Fonck, Mes comb...

Zajímavé je, že G.6 byl nasazen ve službě u víc než 38 různých escadrill francouzského Aéronautique Militaire, což ukazuje, že jeho použití bylo relativně rozsáhlé a různorodé, nikoli jen okrajové, jak bývá někdy prezentováno v populárních přehledech. Caudron G.6 vstoupil do služby v druhé polovině ...

Morane-Saulnier A.I vstoupil do služby u francouzských frontových perutí už počátkem roku 1918, kdy byl nasazen jako jeden z nově vyvinutých "střemhlavých" bojových jednoplošných stíhacích letounů ve snaze nahradit starší typy a doplnit SPAD XIII a Nieuport 28. Ačkoliv měl velmi úspěšné zk...

Z raných hlášení francouzského Aéronautique Militaire z let 1914–1915 vyplývá, že Caudron G.3 byl vnímán především jako stabilní, ale zranitelné letadlo. V hlášení pozorovatele seržanta Louis Lenoira z escadrille C.11 po průzkumném letu nad Aisnou v říjnu 1914 se uvádí: „Caudron drží let bez námahy ...

Dobová odborná periodika, především francouzský L’Aérophile, k těmto pokusům přistupovala zdrženlivě. Zatímco v 90. letech 19. století byly ornitoptéry často prezentovány jako potenciálně rovnocenná alternativa k vrtuli, kolem roku 1912–1914 se tón odborných komentářů znatelně změnil. Rioutovy pokus...

1912 Největší úspěch přišel na závodech Gordon Bennett Trophy, elitní soutěži leteckých závodů té doby, která se konala 13. října 1912 a opět v roce 1913. V prvním ročníku Monocoque v rukou pilota Julesa Védrinese triumfoval a zároveň stroj potvrdil svou technologickou převahu. Vedle toho se Mauric...

Navzdory tomu, že AC dosahoval poměrně vyrovnaných letových vlastností, byl považován za pokročilý design oproti některým tehdejším strojům Morane-Saulnier, ve skutečném technologickém srovnání s konkurencí selhal, což bylo hlavní příčinou, proč se neprosadil ve větší sérii. Vznikl v době, kdy franc...

V době, kdy se Morane-Saulnier AF objevil na scéně v létě roku 1917, byla situace ve francouzském stíhacím letectvu již do značné míry stabilizovaná a zároveň velmi pragmatická. Francouzská Aviation Militaire se po bolestných zkušenostech z let 1915–1916 poučila, že pouhá obratnost a lehkost konstru...