Řecký oheň byla pravděpodobně sloučenina různých ingrediencí jako ledek, síra, ropa, pálené vápno, sodík, koudel atd. Předpokládá se, že jej vynalez někde kolem roku 673 syrský uprchlík Kallinikos z Heliopole.

Díky účinkům řeckého ohně se podařilo v roce 678 ukončit pětileté arabské obléhání Konstantinopole, dále pak byzantinci tímto ohněm zničili arabské loďstvo v roce 717 - 718, když byla Konstantinopol opět obležena. Roku 941 stejně dopadl kyjevský kníže Igor před branami hlavního města. Další obléhání následovala jako například turecké z roku 1422 po kterém pak následovalo poslední - úspěšné z roku 1453.

Zlatý Roh byl strategický přístav na severu města, k němuž byl hlídán přístup železným řetězem položeným přes celý záliv. Ten bránil nepřátelským lodím proniknout do přístavu a ohrožovat hůře chráněnou část města. Turkům se však podařilo přetáhnout svou flotilu po souši a dostat ji do Zlatého Rohu. To byl zlomový okamžik obléhání a pádu Cařihradu.

Ohledně těch plavidel, tak i v poslední bitvě sehrála svou roli, protože na straně Byzantinců bylo 26 lodí a u Turků 126 plavidel s tím, že Byzantinci svého nepřítele hojně ničili z lodí pomocí řeckého ohně.

Jo, dík za link, docela mě tam zaujalo to v bitvě ve Zlatém Rohu, zdá se, že tahle zátoka měla důležitou strategickou polohu.

Bolo to pri obliehaní v roku 626, kde sa pred bránami mesta zišli Sassánovci, Avari a Slovania.

Pozri:

kód:

http://cs.wikipedia.org/wiki/Obl%C3%A9h%C3%A1n%C3%AD_Konstantinopole_(626)

citace:

Vďaka nemu mali Byzantinci na mori technologickú prevahu,

A taky taktickou ve způsobu nasazení, ostatní flotily používaly v té době hlavně útok klounem, takže v bitvách se většinou jely nechat podpálit. O námořních střetech se Slovany slyším poprvé, spíš bych čekal střety na souši, protože se kvůli námořní převaze Byzance asi nedostali z Černomoří dál jak po Dardanely.

To obléhání Konstntinopole asi myslíš definitivní útok Osmanů, tam už loďstvo nemohlo zvrátit osud torza zbytku říše, ovšem jeho úspěch v zátoce Zlatého Rohu stál údajně hlavu velitele turecké flotily.

Jak jsem psal ke složení, tak to jěště něčeho byla síra a taky mýdlová směs- pokud ovšem byla v té době mýdlo známé.

mmmichalll napsal:

Směs se používala hlavně v námořních bitvách, byzantinci dokonce vytvořili jákesi první plamenomety, kterými se to pumpovalo na nepřátele.

Lode vyzbrojené týmto gréckym ohňom sa postarali o mnohé víťazstvá pri obliehaní Konštantínopola. Vďaka nemu mali Byzantinci na mori technologickú prevahu, bez neho by možno útočníkov neodrazili. Napr. odrazili útok Arabov v 7. stor. , a taktiež boli úspešní proti flotilám Slovanov aj Variagom zo severu.

Katalánské bojovníky původně pravděpodobně najal byzantský císař Andronikos II. k bojům proti Turkům. Následně vzhledem k tomu , že jim neproplatil část slíbeného žoldu, vzbouřili se a začali drancovat zemi. Aténský vévoda byl další jejich zaměstnavatel s nímž se nepohodli. což mělo za následek již zmíněnou bitvu, kterou vevoda prohrál.

Docela zajímavý je vývoj Byzantské říše, co se počtu obyvatelstva týče. Může to být takovou malou nápovědou na to, jak velkou brannou mocí v případě potřeby mohla Byzantská říše disponovat.

rok
550 - cca 34 Mio obyvatel
780 - cca 7 Mio obyvatel
1025 - cca 12 Mio obyvatel
1143 - cca 10 Mio obyvatel
1281 - cca 5 Mio obyvatel

Z tohoto krátkého přehledu je patrné, že Byzantská říše poté co byla vyvrácena latinskými křižáky, se již nikdy nedostala na úroveň z poloviny 12.století ani v počtu obyvatel (území atd.) a tudíž i její branná moc rapidně poklesla. Je možná až s podivem, že i tak se ještě po téměř dvě století dokázala ubránit nájezdníkům z východu. A možná kdyby západní svět se trošku více věnoval obraně Konstantinopole v roce 1453, mohla říše přestát i další staletí a držet osmanské Turky v malém nárazníkovém pásmu na Bosporu. Ovšem netečnost západního světa se mu po pár desítkách let vymstila. Osmanská říše expandovala na Balkán, rozvrátila zdejší říše a pak dále pokračovala do Uher, ze kterých zůstala pod křesťanskou vládou jen nepatrná část. Nové nárazníkové pásmo mezi islámem a křesťanstvím se tak vinou západních evropských zemí posunulo až k Dunaji. A přitom opravdu stačilo málo. Konstantinopol se v roce 1453 bránila s pouhými 7.000 obránci proti turecké síle odhadované na 80.000 až 200.000 vojáků a to poměrně dlouho a úspěšně (2 měsíce město vzdorovalo i přes svou obrovskou plochu a malý počet obránců. To svědčí o kvalitě obránců a městských hradeb). A západ? Ten vše přehlížel až na janovské, kteří se svým velitelem Giovannim Giustinianem vyslali obráncům na pomoc 700 dobře vyzbrojených a vycvičených bojovníků. Bohužel i když to byla cenná pomoc, zůstalo pouze u ní. Nikdo další se již nepřidal.

Ještě k Vikingům v Byzantské armádě:

pokud se nemýlím, tak součástí mírové smlouvy Byzance s ruským knížetem Vladimírem bylo, že Byzanc vyšle na Rus misionáře - viz. známý "křest sv. Vladimíra" a Vladimír poskytne družinu Varjažských (tedy v Rusku usadivších se Vikingů) bojovníků. Tito bojovníci byli elitními jednotkami Byzantské armády, ba dokonce Varjažská družina se stala součástí císařské gardy. Čili v jejich případě nešlo o žoldnéře, ale o bojovníky, kteří zůstali natrvalo v konstantinopoli.

ad Vikingové v Byzanci)
Ve válkách, které Byzanc vedla v 11. a 12. století ve Středomoří nastala poměrně paradoxní situace, kdy byly součástí byzantského vojska Varjagové (Vikingové původem ze Švédska, proudící na jih po ruských řekách a přes ruské stepi), kteří bojovali proti sicilským Normanům (Vikingové prapůvodem z Dánska, kteří se na Sicílii dostali přes Normadii).

ad Katalánská kompanie)
Katalánci se dostali na území dnešního Řecka díky Athénskému vévodovi Gautierovi V. z Brienne na počátku 14.století. Athénské vévodství byl stát "západního typu" vzniklý po pádu Konstantinopole v roce 1204.

Pro neshody s placením žoldu se z Katalánců stal problém, který se snažil řešit Gautier VI. vojensky. V bitvě u Halmyrosu roku 1311 byl ale poražen a Katalánci provolali sicilského krále vévodou a athénské vévodství se stalo jednou z korunních zemí Aragonu.

Problematika latinských států v Řecku by si vyžádala samostatný článek.. uvidíme..

K tomu Řeckému ohni- mělo údajně jít o směs ropy, pryskyřice, ledku, kalafuny a asi ještě něčeho. Jak napsal kacermíra, tak kvůli velkému utajení se přesné ingredience nedochovaly- stejně bych to doma radši nezkoušel dělat

citace:

který měl tu vlastnost, že hořel i na vodě a pod vodou

Muselo být asi docela překvapení, když se to nepřátelé snažili uhasit, co nejhorší, polití vodou mělo opačný účinek, oheň začal hořet daleko víc, asi při kontaktu vody a směsy došlo k chemické reakci, kdy se voda H2O přeměnila na své základní stavební prvky H-vodík-silně to hořlavý plyn a O-kyslík-plyn hoření podporující. Možnost uhašení samozřejmě byla, buď polít octem nebo močí, což ale většinou vojáci neměli hned k dispozici, nebo, to spíš, o téhle možnosti vůbec nevěděli
Směs se používala hlavně v námořních bitvách, byzantinci dokonce vytvořili jákesi první plamenomety, kterými se to pumpovalo na nepřátele.