SMILŮV HRAD
SOUČÁST KOLONIZACE DRAHANSKÉ VRCHOVINY

ÚVOD.

Posledním hradem přímo ve Vojenském újezdu Březina je hrad s názvem Smilův hrad. Je to hrad technicky z pohledu hradní architektury zajímavý, ale že by to byla vyloženě celebrita, to určitě ne. Je navíc otázkou, zda šlo opravdu o hrad, jak je dnes chápeme, i když zachované stavební prvky a terénní úpravy jej mezi hrady bez pochyby řadí. I v této práci si mohu ušeřit cokoliv o Vojenském újezdu Březina, a jelikož se cítím povinen vo [...]

řez pěchotní opakovací puškou Mannlicher Model 1895

Kulomety na bázi pušek Mannlicher

Počátek války znamenal pro c.a.k. armádu razantní obrat. Na počátku války se vojskům dařilo, první armáda vstoupila do ruského Polska a dosáhla několika vítězství. Následná ruská protiofensiva znamenala katastrofu. Padl Lvov, Danklova první armáda se zachytila až před Krakovem, zbytky vojska v Haliči ustupovaly do Karpat, odříznut byl Przemyšl. Tato pevnost byla obléhána až do března roku 1915. Rusové post [...]

Zvláštní dotaz, že? V první řadě bychom si asi měli odpovědět na otázku, jestli a jak se Čech na Auroru mohl vůbec dostat. Nu, zrovna na tomhle není nic zvláštního. Jistý Filip Prytoluk se narodil 14. září 1890 v osadě Kopče (dnes Novokotov) na ukrajinské Volyni, asi sedmnáct kilometrů od Lucku. Jeho otec, „originální“ Čech Daniel Prytoluk se tam stejně jako jiní volyňští Češi usadil, aby v carském státě provozoval zemědělské podnikání. Syn Filip se vyučil [...]

Korejské obrněné vozidlo K21

Kórejské K21(K300) je dnes pravdepodobne najlepším BVP na svete. Disponuje palebnou silou švédskeho CV-90, ochranou nemeckej Pumy, pohyblivosťou prekonáva akéhokoľvek konkurenta a má dokonca schopnosť plavby. Vývoj K-21 začal koncom 90tich rokov, ako náhrada starých KIFV (K200). Ako „referenčná hrozba“ slúžilo ruské BMP-3 (ktorých má J. Kórea k dispozícii asi 70). K21 malo byť schopné odolať napadnutiu zo strany BMP-3 a zároveň mať palebnú silu postačujúcu k jeho [...]

Sedmidenní válka, RČS 1919

Přestože zde na Palbě již kvalitní článek o československo-polském konfliktu z počátku naší státnosti máme drahně let a přestože nynější virtuální svět není k tomuto tématu rovněž příliš skoupý. Dovolím si konstatovat, že v rámci bližšího studia materiálů, popisujících hektické události třetí lednové dekády roku 1919 na Těšínsku, lze narazit na určité disproporce. Ačkoliv z faktografického hlediska nelze současným pracím vytknout z hola nic, z hlediska vyváženosti [...]