PALBA.CZ

Polní čepice c. a k. armády

Po katastrofálním výsledku Prusko-Rakouské války (1866) a vzniku Rakousko-Uherska, bylo nutno zavést nový a především levnější polní stejnokroj. Tyto změny se samozřejmě týkaly rovněž pokrývek hlavy. Původní čáka zůstala u pěších pluků zachována, ale nově byla nošena pouze jako součást slavnostní uniformy. Táborová pokrývka hlavy, nošená mimo službu a při práci, tvarem odpovídala čepicím pro jízdu (prostá "lodička"). Poprvé byla zavedena u pěchoty v roce 1868 a označována byla jako Lagermütze - "táborka". Čepice se vyráběla ze světlemodrého (Lichtblau) sukna. Skládala se z těla, nátýlníku, který bylo možné při nepřízni počasí stáhnout přes uši a soukenného čelního štítku, který bylo možné sklopit (jinak byl ukryt za lemem). Již v roce 1871 byl zaveden inovovaný vzor čepice (Kappe), doplněný lakovaným koženým štítkem. Tento typ byl určen pro denní službu v kasárnách, na cvičení, vycházky a především pro polním nasazení. Nový model b ...

ÚVOD

v rámci cyklu o Rudé armádě v obraně v období Velké vlastnecké války jsem už popsal ledacos. K tomu se mi při tvorbě podařilo vyčlenit i doplňkové práce na určitá témata. Další díl bude vývoj protitankové obrany a z toho logicky vyplynula potřeba nějakým způsoben popsat prostředky, ze kterých se protitanková obrana Rudé armády sestávala. Popsal jsem protitankové pušky- jen lehce, Mirek 58 o nich na Palbu práci v minulosti vložil, řešil jsem plamenomety a další pěchotní ohňometné prostředky. A tak sem nyní vkládám práci o protitankových kanónech.



První dělostřelecká protitanková zbraň: 37 mm protitankový kanón vz. 1930, rusky 37-мм противотанковая пушка обр. 1930 г.







...

44.HORSKÁ STŘELECKÁ DIVIZE U LIPOVCE

Určitě někteří z vás slyšeli či četli něco o bojích armády Slovenského štátu na východní frontě. Jedním z vojenských vystoupení byla i tzv. bitva u Lipovce, kde se proti Slovákům postavila 44.Horská Střelecká Divize. O slovenské Rychlé brigádě či jiných slovenských útvarech, je toho známo poměrně dost.Zkusme si představit protivníka, který Slovákům u Lipovce zle zatopil.

Takže něco k oné 44.horské střelecké divizi.
Příslušníci této divize si prošli boji už při obsazování Polska a Finska v roce 1939-40.
Po vypuknutí války s Německem byla tato divize někde u poblíž Maďarska a v polovině července 1941 organizovaně ustupovala. Některé pluky vedly zadržující boje, ale hlavní síly zůstali netknuté.Tato divize podléhala 8.střeleckému sboru 12. armády.Hlavní síly této divize se jako celek právě dostali prvně do boje u Lipovce proti Slovákům a německé 295.pěší divizi.
Tato divize se po ústupu nacházela u městečka nebo obce Vinnice a do prostoru Lipovce se do ...

Jak již jsem v předchozí části avizoval, k postupnému navracení rekvizičních oddílů od prvního náhradního praporu I. pl. SS začalo docházet v posledním březnovém týdnu 1919, načež do 30. března byla většina mužů zpět v domovské posádce. Příliš se zde však neohřáli, neboť díky pozitivním ohlasům z jejich působení, vzneslo MNO za nedlouho požadavek po jejich opětovném nasazení. S přihlédnutím k tomuto faktu pak v nevelkém výčtu pražských plukovních událostí, nastalých v krátkém mezidobí do dalšího odjezdu, mohu jen zmínit návrat frekventantů francouzského kurzu, díky němuž byl zahájen výcvik dle spojenecké pěchotní doktríny. A zejména, otevření vojenského domova 1). Více se prostě stihnout nadalo.
...

Bitevní psi conquistadorů



Jak známo pro domorodé obyvatele Ameriky znamenal kůň i pes pozoruhodný úkaz, který budil hrůzu. Domorodci chovali pouze drobná ochočená zvířata: šlo buď o Kynkažu (Potos flavus), což je malá stromová šelma, příbuzná mývalům a nosálům. Chována byla rovněž jihoamerická psovitá šelma zvaná Maikong (Cerdocyon thous), která loví na pobřeží kraby, raky v řekách, ptáky, plazy a drobné savce, ale i larvy hmyzu a pochutná si i na čerstvém ovoci. Oproti těmto drobným zvířátkům tak působili oni obrovští pyrenejští psi (příbuzní mastifů) opravdu hrůzně. Španělé si tuto skutečnost záhy uvědomili a umně ji využívali. Psi doprovázeli Kryštofa Kolumba již na jeho druhé plavbě. Dle jeho slov deset Španělů se psem požívá u indiánů větší strach, než sto Španělů bez psa. Váleční psi často nosili do boje různé typy "brnění", ča ...

Rakety od Le Prieura a Goddarda

Možná některé čtenáře překvapí, že k vojenskému využití raket v Evropě došlo již během první světové války. Tehdy se nad bojištěm objevily první operačně použitelné neřízené rakety typu vzduch-vzduch, které vznikaly jako zbraň na ničení vzducholodí a balonů. Využitím rakety na tuhé palivo pro potřeby armády, se zaobíral již před koncem války, americký inženýr Robert Goddard. Pokud by se tedy boje v Evropě protáhly, bylo možné, že předchůdce světoznámé Bazuky nebo V-2 by vznikl o desítky let dříve. Nepředbíhejme a nejprve se podívejme do bližší historie. V první polovině devatenáctého století prožívaly rakety v armádách renesanci, ale jejich sláva začala hasnout kolem poloviny století, kdy se do výzbroje dělostřelectva dostávaly nové typy děl a munice a rakety se dále využívaly primárně pro osvětlování nebo signalizaci.

V roce 1850 prohlásil francouzský maršál Marmont, že rakety přinesou úsp ...

.



Dějiny válek znají mnoho a mnoho příkaldů použití zvířat v boji. Historicky známe bojové slony užíváné jak ve Středomoří tak i v Indii a okolních zemích kde žije a byl využitelný slon indiký. O používání koní pro jezdectvo, vozatajstvo není třeba psát. A poštovní holubi? To je legendární záležitost.





Kamarádi v boji i mimo něj – vojáci a jejich psi.



V Rudé a před tím ruské známe psy pro hledání záškodníků, hlídání válečných zajatců a strážní službu. Dále pro hledání min, vyhledávání a hlídání raněných vojáků a přepravu malých množství matriálu a zpráv. Staletí potom psi pomáhali střežit hranice státu. Pes se mnoha příbě ...

Ministeriálové



Říšská služebná šlechta









Ministerialita nebo ministeriálové patří neodmyslitelně k středověkým dějinám Svaté říše římské. Přesto si myslím, že ne každý u nás, byť se o středověk zajímá, se s tímto pojmem setkal, případně jej dokáže správně popsat. Když jsem sepisoval krátké dějiny Chebska, nemohl jsem problematiku ministeriálů vynechat a je to téma tak zajímavé, že jsem se rozhodl věnovat mu kratší samostatný článek (Chebsko bude následovat).



Termín ministeriál je odvozený z latinského ministerium- úřad, služba či minister- sluha, pomocník a s tímto pojmenováním se setkáváme již za Merovejců. Takto označovaní lidé vykonávali domácí úřady nebo sloužili jako pánova stráž. Za Karlovců pak označení představovalo zejména nižší úředníky.



Počátek dnešního chápání tohoto termínu ve vztahu k vrcholnému středověku byl dán v 11. století. V ...

Dar poloboha Prométea lidstvu, tedy oheň, se stal pro lidi pověstným dobrým sluhou i zlým pánem. Oheň představuje mocného služebníka lidí jak v míru, tak i ve válce. Co existují lidé mající oheň, po tu dobu existují snahy tento jev využít i ve vojenství.





Malířova představa řeckém ohni



Svého vrcholu tyto snahy dosáhly v první polovině dvacátého století, kdy byly v obou světových válkách nasazeny plamenomety. Stacionární, přenosné, na vozících i instalované na vozidlech zbraně tohoto druhu, měly obrovský ničivý účinek a velmi silný působily i na morálku nepřítele. Ono když kamaráda vedle vás v zákopu ...

Japonsko se v polovině 15. století propadlo do období permanentních konfliktů mezi knížaty jednotlivých provincií, takže občanskou válkou zmítaná země nepředstavovala vojenskou hrozbu, kterýžto stav se změnil až na přelomu osmdesátých a devadesátých let následujícího století, kdy říši sjednotil Hidejoši Tojotomi. Ambiciózní kampaku se už dříve zabýval myšlenkou na zahraniční expanzi, a poté co se stal nezpochybnitelným pánem Nipponu, rozhodl se svoji v boji zocelenou a moderními arkebuzami vyzbrojenou armádu (1), vrhnout na Asijský kontinent, přičemž prvořadý cíl expanze představovala Čína.



Důvodů pro dobyvačné tažení můžeme hledat povícero, včetně odplaty za neúspěšnou m ...