PALBA.CZ

Jiří Mikulecký-JEDEN Z POSLEDNÍCH OBRÁNCŮ VLASTI







Tak tenleten pilot je pro mne opravdu velký hrdina a to co prožil je neuvěřitelné,skoro až šílené a díky tomuto letci se mi zas rozšířil obzor v dějinách čs.vojenského letectví.

Jiří Mikulecký se narodil dne 16.září 1918 v obci Sloupnice což je obec na orlickoústecku.První třídu absolvoval ve Sloupnici,ale poté již začal chodit do školy v Žamberku,kde s rodiči přestěhoval.Žamberk je opravdu krásné městečko,letos jsem byl na dovči v Orlických horách,kde jsem chodil po opevnění a krásách východních Čech a Žamberk jsem navštívil.Ale že tam chodil do školy tak vyjímečný člověk,tak to jsem zjistil až teď.Trošku jsem odbočil.

Po dvou letech se opět stěhuje,tentokrát do Litomyšle,kde chodí dál do školy.Po nějaké době,myslím tak 3 roky se Jiří Mikulecký vrací s rodiči ...

Po stažení vojsk Kuomintangu z Nankingu hodlalo Tokio čínský incident ukončit dobytím tzv. Trojměstí zvaného v současnosti Wu-chan. Hlavní úloha pochopitelně připadla armádě, kterou mělo podporovat námořní letectvo reprezentované mateřskými letadlovými loděmi AKAGI a SÓRJÚ, a uskupení na řece Jang-c’-ťiang, kterému velel kontradmirál E. Kondó. Ten disponoval mj. 3 lehkými křižníky, 7 torpédoborci a stejným počtem dělových člunů, a protože plavbě po řece bránily nejenom uzávěry z potopených lodí, ale i minová pole, dostal na povel také 8 minolovek. Těmto na poměry Jang-c’-ťiang impozan ...

Obrovská Čína zažívala v první polovině 20. století krušné časy. Lidnatá, ale zaostalá a nestabilní země se po svržení dynastie Čching propadla do chaosu občanské války, a teprve koncem dvacátých let rozhárané poměry jakž takž stabilizoval generál Čankajšek, jenž dosáhl i mezinárodního uznání, třebaže ve skutečnosti ovládal jenom území střední Číny v povodí řeky Jang-c’-ťiang, a další rozsáhlé oblasti drželi komunisté, vládci jednotlivých provincií, či tzv. „warlordi“. Navíc severovýchodní Čínu ovládali Japonci, kteří zde vyhlásili loutkový stát Mandžukuo, a netajili se záměrem na další expanzi, k čemuž je povzbuzovala vojenská slabost Říše středu a její vnitropolitická s ...

V debatách na Palbě o akvizicích vojenské techniky a struktuře AČR a OSSR se periodicky vrací jaksi strategická otázka: s jakým cílem buduje své armády ČR a SR? Na jakou válku, proti komu a proti jakým nepřátelským cílům, se připravuje či má připravovat?



Každý stát, jehož resort Obrany přistupuje ke své práci "s péčí náležitého hospodáře", má samozřejmě vytvořené krizové scénáře pro všechny myslitelné hrozby. Nicméně výstavba armády co do struktury a techniky nemůže pokrýt všechny eventuality a musí se prioritizovat.



Když se v technických oborech provádí systémová analýza rizik, jednotlivé eventuality se vynáší na dvojrozměrný graf: osa X je pravděpodobnost nežádoucí události, osa Y závažnost jejího dopadu:





Největší prioritu má pokrytí rizik, která jsou vysoce pravděpodobná a vysoce závažná.

Potom pokrytí rizik, která jsou sice nepravděpodobná ale pokud by nastala, byla by též velmi závažná - protože "pravděpodobnost" j ...

Asie, Pacifik, Japonsko, Čína 1931-1945. Č 84.

Mapa koordinovaných útoků







, které zmilitarizované Japonsko spustilo po 7. prosinci roku 1941. Mapa je volně přístupná na několika webech.

Ve stejné době horečně probíhajících válečných příprav japonských armádních i námořních sil, pokračovaly zastírací manévry i v diplomacii Japonska. Bylo 17. listopadu 1941, když státní tajemník Hull představil prezidentu Rooseveltovi japonského zvláštního zplnomocněnce Kurusua. Nový japonský diplomat, dle všech, kteří s ním přišli do styku, působil prý jako naprostý protiklad velvyslance Nómury (zde viz foto







, vlevo je zvláštní zmocněnec Kurusu a vpravo pak velvyslanec v USA Nómura v ro ...

Trojúhelné věže na středoevropských hradech

..a vlastně nejen na nich..









Trojúhelná věž.. má vůbec smysl použít takový opevňovací prvek s ohledem na relativní náročnost jeho stavby a nevýhodnost vnitřího prostoru? Jak nám ukáže několik případů, rozhodně to pro středověké stavitele nějaký smysl mělo.



Podoba hlavních věží si prošla krásným vývojem od čtverhranných po okrouhlé, ať už se jedná o donjony či bergftity. A samozřejmě se řešilo jak nejlépe tyto stavby ochránit před účinky ostřelování. A nejen vlastní stavby, ale také prostor za nimi, zejména ve středoevropském prostředí (kam s ohledem na vývoj hradní architektury počítám i německé oblasti říše). Nebudu zde popisovat vývoj donjonů a bergfritů jako celku a rovnou se podíváme na možné příčiny vzniku trojhranných věží.



Čtverhranné věže v oblastech říše obykle ztrácejí svou obytnou funkci, kterou zde měl palác, krytý právě za věží. A i zde se hledá jak nejlépe ochránit v ...

Asie, Pacifik, Japonsko, Čína 1931-1945. Č 81.

Mapa koordinovaných útoků







, které zmilitarizované Japonsko spustilo po 7. prosinci roku 1941. Mapa je volně přístupná na několika webech.

Jak bylo na konci předchozího článku řečeno, již 14. října 1941 se strážce tajné pečeti Kidó a ministr války generál Tódžó shodli na tom, že by mělo dojít k výměně kabinetu, ve kterém by mj. měl být i nový ministr námořnictva. A i následující den ráno, tedy 15. října, byla při všech rozmluvách v císařském paláci, a to především ve dvorských kruzích, považována výměna vlády za jistou a nevyhnutelnou. Historiografie většiny děl o onom období zachytila fakt, že např. generál Tódžó byl ten den , ale i předchozí den, tak znechucen situací, že odmítal vůbec hovořit s kýmkoli o nějakých případných zasedáních této vlády...! Sám generál Tódžó prý ...

Asie, Pacifik, Japonsko, Čína 1931-1945. Č 78.

Mapa koordinovaných útoků,







, které zmilitarizované Japonsko spustilo po 7. prosinci roku 1941. Mapa je volně přístupná na několika webech.

Po vyhlášení embarga a zmrazení jejich aktiv, po 25. červenci 1941, opět Japonsko ukázalo, jak arogantní zemí je.

Totiž japonští diplomaté, již počátkem srpna, informovali americký státní department o ústupcích požadovaných za slib, že Japonsko v budoucnu nebude, kromě Indočíny, rozmisťovat své vojenské jednotky v jihovýchodním Pacifiku. Stejným hlasem pak psali, že Spojené státy se musí zaručit, že přeruší všechny vojenské přesuny v této oblasti, obnoví obchodní styky s Japonskem, pomohou mu získat potřebné suroviny, budou prostředkovat mezi Japonci a Čankajškem. No a na závěr ještě přidali, že Spojené státy musí uznat zvláštní pozici zem ...

Asie, Pacifik, Japonsko, Čína 1931-1945. Č 75.

Mapa koordinovaných útoků







, které zmilitarizované Japonsko spustilo po 7. prosinci roku 1941. Mapa je volně přístupná na několika webech.

Poplach, že došlo k úniku informací, nebo rozluštění používaných kódů, vznikl ve stejném okamžiku jak na japonské straně, tak také na straně americké. Ve stejné době americké Kryptoanalitické oddělení obou složek zpravodajské služby v ozbrojených silách (U amerických pozemních sil se jednalo o tzv. Signal Intelligence Service a ve vojenském námořnictvu to bylo oddělení Op-20-G), po dekódování depeší, které si mezi sebou vyměňovali Macuoka, Nómura a Óšima, vzhledem k jejich obsahu usoudila, že jsou Japonci nepochopitelně přesně informováni. Zjištění okamžitě vyvolalo na americké straně podezření, že "některý z hrstky úředníků, jejichž rukam ...

Asie, Pacifik, Japonsko, Čína 1931-1945. Č 72.

Mapa







japonských výbojů do roku 1941, mapa je volně přístupná na několika webech.

Ještě ani v prvních měsících roku 1941 neprojevovala americká vláda nějakou aktivitu

směrem k tomu, "nechat se zatáhnout do války", stále vše vypadalo, že spíše USA pokračuje ve známém IZOLACIONALISMU....! Což bylo vidět i na marných snahách diplomacie Velké Británie, která se nemohla stále dozvědět - Co USA podnikne v případě, že Japonsko zaútočí na Singapur? Otázka japonského útoku směrem na jih, směrem na Singapur, byla stále naléhavější.

Již počátkem února 1941 předložilo britské velvyslanectví ve Washingtonu důkazy, že japonské válečné loďstvo, spolu s pozemním vojskem, mají naplánován a již připravují - útok na jih! O stejném pak informoval svou vládu i velvyslanec v Tokiu Grew

(zde viz foto, na kterém je





(zde viz foto, na kterém je



...