PALBA.CZ

Velká Británie, královna moří…no dobrá, tudy tentokráte ne, ačkoli vždy se dá najít nějaká souvislost. V případě bývalého britského impéria mají totiž kolejové bojové prostředky podobný světový rozsah působnosti jako kdysi Royal Navy a to byl i jeden z důvodů, proč jsem nakonec pod tuto kapitolu kromě Velké Británie zahrnul i státy v současnosti samostatné a sdružené do společenství známého jako Commonwealth. Ostatně většina níže popsaných prostředků spadá do údobí, kdy Britové ještě drželi otěže relativně pevně v rukou (a byly jedním z elementů, které pomáhaly tuto nadvládu udržovat).



Členění tohoto dílu je chronologické, z čehož jsou ale vyjmuta železniční děla a popsána samostatně. Od roku 1882, tedy letopočtu kdy se zjevila první doložená britská souprava, bylo vyprodukováno značné množství růz ...

V druhé části článku o bojovém využití rozličných kolejových vozidel a prostředků se vrátíme zpět do Evropy a přiblížíme si francouzské zástupce tohoto druhu bojové techniky. Co se týká obecného profilu, tak Francie sice neexceluje počtem pancéřových vlaků, ale je jedním z uživatelů, kteří je bojově využili i po roce 1945. Avšak hlavním želízkem v ohni je početná a rozmanitá řada železničních děl, svého času nemající obdoby. Ta zahrnuje bohatou sadu improvizovaných i sofistikovanějších konstrukcí od kanónů ráže 120mm až po monstrózní houfnice ráže 520mm. Za povšimnutí stojí i systémy TP a TLP s extrémně dlouhým dostřelem. Je tedy vidět, že Francie má na tomto poli opravdu co nabídnout. Pojďme se tedy na tyto konstrukce podívat blíže.

Pancéřové či obrněné (dle osobních preferencí čtenáře) vlaky jsou poněkud specifickým bojovým prostředkem. První bojová vystoupení si tyto válečné stroje odbyly již v druhé polovině 19. století, přesto je trochu paradoxem, že v současnosti jako válečná kategorie téměř vymizely a jsou brány spíše za archaický válečný stroj hodný maximálně první poloviny minulého století. Zde je nutné vyzdvihnout to slovíčko téměř, neboť jak se v průběhu našeho putování ukáže, není tak zcela na místě kolejové pancéřové válečníky s definitivní platností odepsat. Může se totiž stát, že na nás pomyslně „vyskočí“ z míst a letopočtů, u kterých bychom to opravdu nečekali.



Co ale víme o vlacích a kolejových bojových vozidlech (neboť nejenom vlaky jsou živy koleje) obecně? Řada z nás si na nějakou z těchto pancéřových „oblud“ ...

Sovětská armáda v období druhé světové války disponovala velkým množstvím obrněné techniky, kterou především zastupovaly tanky, samohybná děla a obrněná auta. Technika, která zde prakticky chyběla, to byly transportéry pro převoz pěchoty. Sověti sice v rámci smlouvy o půjčce a pronájmu dostali od spojenců americkou a britskou techniku, ale té bylo velmi málo. Byly samozřejmě používány kořistní stroje německé armády, ale ty využívaly pravděpodobně pouze jednotky druhého sledu. A tak se pěchota do boje převážela na tancích, ale v bojové činnosti rychle se pohybujícím tankům pěchota nestačila a docházelo tak mnohdy k velkým a hlavně zbytečným ztrátám. Není možné tvrdit, že by sovětská armáda o transportéry pěchoty neměla zájem, bylo rozjeto ...

Anton von Arco auf Valley



Vztahy mezi Němci a Židy od roku 1845-1945



Pokud by za mnou někdo v roce 1914 přišel s tvrzením, že se nějaká země pokusí vyhladit Židy, řekl bych mu:

"Nikdo nemůže být překvapen tím, jak hluboko Francouzi klesli." - George Mosse



Samozřejmě antisemitská hnutí a postoje se v německé společnosti projevují po většinu historie. Obdobná situace ale byla v celé Evropě a v některých státech, jmenovitě Francii a Rusku, tyto tendence přesahovaly únosnou mez. O těžkém životě židů ve Francii si ještě něco řekneme později. Proč ale došlo k propuknutí nenávisti právě v Německu. Vždyť právě v této zemi byli židé v podstatě zcela asimilování. Židé se mísili s místní populací především v dobách francké říše a později v druhé polovině 18.století, kdy došlo ke zrušení getth. O jisté provázanosti židů a němc ...

"Poslední analýza ukazuje, že Eugen Leviné měl v mnoha politických věcech pravdu.

Tvrzení Thallheimera a Bély Kuna jsou politicky naprosto chybná.

Fráze a nedostatek pozornosti, hry radikálních levičáků."

Leninův dopis Zinovjevovi



První světová válka více prohloubila národní i politické rozpory v zemích Rakouska-Uherska. V červnu 1918 došlo k velké stávce dělníků v budapešťských ocelárnách, která byla potlačena střelbou. Dne 17.října 1918 vystoupili poslanci z Károlyiho strany v uherském parlamentu s prohlášením spolupráce s Trojdohodou a odmítnutí spojenectví s Německým císařstvím. Vedle existující vlády se 25.října 1918 ustavila maďarská Národní rada, která požadovala odtržení země od Rakouska, odstranění současného politického režimu, pozemkovou reformu a autonomie pro území obý ...

"...vojáci přichází z Pruska nebo Jižního Německa, mají ocelové přilby, jsou hezcí a velmi disciplinovaní. Časy kdy komunisté ovládali Mnichov, jsou konečně za námi." Thomas Mann








Nejprve bych rád uvedl pár zajímavostí z historie Bavorska. Jelikož tyto údaje jsou velice důležité pro pochopení, proč bavorští představitelé chtěli samostatný bavorský stát. Vraťme se až do roku 1815, kdy bylo součástí německého spolku, vedeného Rakouskem, který byl v podstatě protiváhou rostoucí moci Pruska. A právě po boku německých spolkových zemí a Rakouska, vstoupilo Bavorsko v roce 1866 do osudové prusko-rakouské války. Bavorská nezávislost tak v podstatě skončila 22.srpna roku 1866, kdy král Ludvík II. podepsal mírovou smlouvu s Pruskem, leč nebylo nuceno stát se součástí severoněmeckého spol ...

Před druhou světovou válkou, a hlavně v jejím průběhu produkoval Sovětský velké množství obrněné techniky, převážně tanky, obrněná auta a později i samohybná děla, přičemž běžné transportéry pěchoty se prakticky nevyráběly. Rychleji jedoucím tankům pak pěchota nestačila a absence podpory pěchoty útočícím tankům se odrazila na zbytečných a velkých ztrátách. Některé jednotky používaly americké a britské transportéry pěchoty, například polopásová vozidla M3, M5, M9 dodané v rámci smlouvy o půjčce a pronájmu (lend – lease), ale těchto strojů bylo katastrofálně málo. Samozřejmostí bylo využívání kořistní německé techniky, ty však používaly jen některé jednotky druhého sledu. Pěchota vezená na tancích byla jen nouzovým řeše ...

Músa ar Rueili - Alois Musil

Pouhý výčet některých jeho činností a životních osudů ukazuje člověka nadprůměrně vzdělaného a dobrodruha zároveň.
Podtitul by se dal nazvat Kterak se rodák z Rychtářova u Vyškova, kněz, císařovnin osobní zpovědník,
spolunáčelník beduínského kmene Ruala a podmaršál k.u.k armády střetl se slavným Lawrencem z Arábie...

"I na mé jméno zapomenou, ano – zapomenou,
ale na tom světě, na kterém všechno stojí i čas,
na onom světě Bůh zachová památku svého ctitele".

Alois Musil se narodil roku 1868 v Rychtářově u Vyškova jako nejstarší syn v chudé rodině sedláka. Od časného mládí si musel vydělávat na živobytí. Prvního významného vzdělání se mu dostalo mezi léty 1887-91 na Bohoslovecké fakultě v Olomouci. Roku 1891 přijal v olomoucké katedrále kněžské svěcení z rukou místního arcibiskupa Bedřicha kardinála Fürstenberka (1813–1892). Odjíždí do Moravské Ostravy jako kaplan, zde také vyučuje ...

Elektrické zbraně minulosti

První pušku založenou na principech střelby pomocí elektřiny, navrhl již roku 1866 francouzský baron žijící v Praze. Je známa pod jménem "Le Baron & Delmas". Tato předovka byla vybavena velkou bichromanovou baterií (A) uloženou v pažbě a chcete-li tuto baterii vyjmout, musíte nejprve odejmou zástrčku (B) držící zadní kryt pažby (C). Zbraň je také vybavena indukční cívkou (D) pro zesílení napětí. Aby se minimalizovalo chvění cívky, je uvnitř umístěn malý magnet (F). Když dojde ke stisknutí spouště (K) dojde k pootočení matice (J) a kovový díl (H) spojí části (L) a (O) díky čemuž dojde k uzavření obvodu a vytvoření jiskry. Díky tomu dojde k zapálení střelného prachu a výstřelu. Další pušku s elektrickým zážehem vynalezl roku 1883 Henri Pieper (1867-1952) z Liège v Belgii. Jednalo se již o zadovku, která sice využívala elektřinu k odpálení střely, ale poněkud netradičním způsobem. Střelec měl baterii v kapse kabátu, od ní vedly ...